Vážení vědoucí,

dcera vyzískala hezké téma k zítřejší maturitě z dějepisu:
Mnichovská dohoda a její dodnes trvající následky.

Strohá historická fakta jsou nabíledni, s těmi bych se tu ani neodvažoval obtěžovat.
I o historické předehře zde bylo nejednou pohovořeno už za zlatých časů stejskalovských (jó, to byl panečku cenzor!). Jak dobře dodnes funguje Weisung "Grün" lze ostatně sledovat live na příkladu Ukrajiny.

Byl bych však tak smělý a požádal o jakousi autodiagnozu následků zkušenosti zrady ze strany tehdejších spojenců na osobitý český postoj vůči spojencům dnešním.

Bylo mi kdysi řečeno, že blog nemá být zneužíván k účelům komerční reklamy.
Ale o zneužívání ke školním úlohám nebyla řeč. A téma je docela žrádlo, neníliž pravda?

-------------------------------
Díky za první reakce.
Nechca zasahovat aniž posouvat diskuzi, zatím jen pár technických odpovědí:

Babi Jago, dík za optání, a to víte že v normě nic není. Maturita v rodině a já sám ani nesmím sem do hospody, dokud nedorekonstruju dalšího plesiosaura. To jen dneska mám vyjímku.

Pane Aresi, správně jste formuloval otázku:
"V souvislosti s Mnichovem jde narazit asi na dvě opakující se myšlenky, které by se daly ve zkratce vyjádřit jako „zrada spojenců“ a „o nás bez nás“.Otázkou ovšem je, do jaké míry formují současné postoje a do jaké míry jsou spíše jen symbolem těchto idejí."
Zkrátka když nevím, tak se zeptám doma. Koho pravějšího než tady v blogišti bych se měl ptát?

Paní Pechová,
jedná se samozřejmě i o následky interpretací Mnichovské dohody, protože i ty jsou jedním z jejích následků.

Paní Gaio,
zkouška spočívá v desetiminutové volné přednášce a následném obhájení. Takže konečný obsah se dozvím jen zprostředkovaně. Chcete-li posoudit vliv německého dějepisu na hlavinky, tak to Vám můžu prozradit už teď:
Snad si nemyslíte, bláhová, že na gymplu zde o Mnichovské dohodě slovo padlo?
Oni jsou rádi, když žákům utkví, že Německo bylo kdysi mezi Karlem Velikým a H.Kohlem rozděleno a že Erich Honecker nebyl Bundestrenérem osmnáctého století.
Jedině díky "Migrationshintergrundu" dostává holka referáty a zkoušky s exotickou českou tématikou

---------------------------
Předběžná zpráva:

15 bodů (jednička) snad ujde. Ze stručného berichtu mezi dveřmi (už je zase pryč, pro změnu v autoškole, zítra dělá řidičák) jsem pochytil, že komise se zájmem přijala vysvětlení rozšířené české skepse vůči společenství, jak EU, tak NATO, jako výsledek historických zrad a zpochybňování české státnosti nejen nepřáteli, nýbrž i spojenci. Blog uvedla jako jeden z pramenů.

Pro cizince je skutečně pozoruhodné, že mezi přispěvateli patrně existuje konsens, že NATO nás v případě ohrožení samozřejmě na holičkách nechá. To by dnešního Němce nenapadlo. Lidé si dovedou představit, že budou bombardování, že třeba slíznou i atomovku. Ale Německo zůstane Německem, třebas z něj bude černě čadit (což by nebylo poprvé). Jeví se mu tudíž jako vyzrálá paranoia, že Čechům připadá existence jejich státu jako cosi nejistého.
Kdo je Posselt a jeho folklórní spolek, to řadový občan zde neví. O Mnichovské dohodě také neví. Matně tuší, že Hitler kdysi obsadil Rakousko a Čechy, a oba proti tomu nic neměli, protože se nebránili.

V té souvislosti mé děvče komisi upozornilo, že je pozoruhodné, že tato traumatická událost sousedního národa nebyla ani jednou ve vyučování tématizována. Učitelka se hájila, jako simvás kdy, protože máme G8, učební plán devíti let byl směsnán na osm let.
Já tu školu vychodil taky v dobách G9 a taky se o Mnichově nemluvilo.
Později protokolující učitel s úsměvem poznamenal, že Próhaska hat wieder ihren tschechischen patriotismus herausgekehrt, a že to bylo dobrý.
Téma přednášky bylo dáno tak, že žáci museli podat řadu návrhů, témata, která nebyla probrána ve vyučování, a z těch jim bylo jedno vybráno.

Faktem je, a v tom má Damúza pravdu, že dějepis se vyčerpává v bodech:
Weimarer Republik a úpadek demokracie, Gleichschaltung a Ermächtigungsgesetz.
Je třeba se stydět za příkoří které se stalo Židům, Sinti, Roma, Polákům. A Židům. Stydět se, stydět se, stydět se.
(Pak se stalo něco a Německo leželo v troskách.)
Podrobné líčení budování demokracie spolkové republiky a nedemokracie DDR.

Nicméně kapitola o Mnichově v učebnici je. Takže snaživý žák si ji může nalistovat.

Je možné, že v jiných spolkových zemích se dějepis vyučuje jinak. Školství tu totiž není státní, nýbrž ve výlučné kompetenci zemské. Je třeba přiznat, že ČR s BaWü nesousedí.
Naši sousedé jsou Francie, Švýcarsko, Bavorsko, snad i Rakousko trochu, Hesensko a hlavně Rheinland-Pfalz, což je dost divný ale milý národ.

Patriotismus samozřejmě doma nepěstujeme. Jsem-li, jak se mi tu občas předhazuje, poněmčen, pak asi v tom, že vážně míněný patriotismus veškerého ražení považuji za protofašismus, ne-li cosi horšího. U neonácků to předpokládám, ale občas se mi stává, že když normálně vyhlížející člověk začne horlit, myslím si, že si dělá srandu, tak taky začnu dělat fóry, a ono se pak ukáže, že on to snad myslel vážně. Trapas. Tak málo snad nemá nikdo co nabídnout, aby sám sebe musel definovat přes své oštandýlkované papíry. Nebo mám snad být hrdý na Račana, které jsem nepostavil? Nebo na Beethovena, kterého neumím ani zahrát? Rád bych byl hrd na Douglas Adamse a Chestertona. Ale kruci, nemám k tomu vhodné doklady.
Teď je nám pozorovati nadšené vlastence, kterak jsou ochotni bít se za čest svých kopálistů a přitom jsou ve stavu, že sami by tu merunu na hřišti ani po čtyřech nedohledali.
Myslím že se nám podařilo vychovat děti patriotismem a rasismem nedotčené. Teď ještě kdyby po sobě uklízely.

Proto je zvláštní koincidencí, že zručící potok se zabývá problematikou, zda je možno cítit se zároveň Čechem a Němcem. Tím jaksi ocitá ve společnosti Erdogána, který německým Turkům vyčítá, že se neprojevují jako jeho oddaná pátá kolona, a dovolují si nebýt na sto procent jeho mínění. Mají prý zkaženou krev, protože si dovolili odsoudit genocid na Arménech.
Většina tureckých emigrantů, Deutschturků, je ve zvláštní pozici, že se stydí za všeliké „nepěkná věc“, odehrávajících se doma, které jsou jim pohledem zvenčí zřetelně patrné, a zároveň jsou svým okolím automaticky nuceni, fungovat jako mluvčí Turectví a svou původní vlast, ocitající se na scestí, hájit. To je normální úděl všech emigrantů.

Teď se však ukazuje, že nezanedbatelná část Němců tureckého původu je skutečně oddána Erdogánovi, ohrožuje zejména „nevěrné“ soukmenovce a je řízena z Ankary přes islamistickou organziaci DITIB. Dle AKP jsou to věrní patrioté. Dle zdejší definice jsou neintegrovatelní. To mají společné s častí německých Rusů a Putinem.
No nepřipomíná nám to něco z historie?


----------------
Tak děkuji mockrát za četné komentaře, byli mi velká pomoc! Jak otec už podrobně vyprávěl učitelé se dost zajímali o perspektivu čechů na mnichovskou dohodu a co sem vyprávěla o blogu. A stačilo to na jedničku :)
Dcera