Jaderná hysterie

18. 10. 2010 | 23:28
Přečteno 4772 krát
John Horgan - Jaderná hysterie

Je čas znovuotevřít debatu o využití jaderné energie. Argumenty hovoří jasně. Jádro a radiaci obecně obklopuje zcela zbytečná hysterie a tucty neopodstatněných mýtů.

K zastáncům jaderné energie jsem vždy choval instinktivní nechuť, podobně jako k pravicovým politikům, lékařům propagujícím psychiatrické medikamenty nebo strunovým teoretikům. Jsou ale lidé, jimž věřím a kteří můj pohled na atom dokázali převrátit naruby.

Jedním z nich je rázná novinářka Gwyneth Cravensová, bývalá zapálená antijaderná grínpísačka, která se přerodila na zastánkyni jádra a podle níž kolem jaderné energie a radiace obecně panuje zbytečná hysterie. Věřím také řadě odborníků – fyziků, inženýrů a epidemiologů – které Cravensová za ta léta vyzpovídala. Její poslední kniha Power to Save the World: The Truth about Nuclear Energy (Energie, která zachrání svět: Pravda o jaderné energii) servíruje čtenářům překvapivé (alespoň pro mne) detaily:

Radiace všude kolem nás

* Všichni jsme dnem i nocí bombardováni všemožnou radiací, včetně alfa a beta částic, rentgenových paprsků nebo gamma záření. Průměrný Američan vstřebá ročně asi 360 miliremů z radonového plynu a jiných přírodních zdrojů, z kosmického záření, spotřebních výrobků (například detektorů kouře) a lékařských procedur. Rentgen u zubaře „dá“ člověku 39 miliremů, let z New Yorku do Los Angeles 1,5 miliremu. Při ozařování v rámci léčby rakoviny „dostane“ cílový orgán několik milionů miliremů a celé tělo desítky tisíc. Státní regulace povolují pracovníkům v jaderných elektrárnách dávku až 5 000 miliremů ročně, ačkoli ve skutečnosti to je v průměru zhruba 240 miliremů.

* O nepříznivých zdravotních dopadech záření pod hranicí 100 000 miliremů ročně neexistují žádné jednoznačné důkazy. Americký onkolog Charles Key autorce prozradil, že: „ve srovnání s tabákem, benzínem, alkoholem za volantem nebo nedostatkem pohybu je radiace jen velmi malým rizikem pro veřejné zdraví“.

* Přirozená radiace je na různých místech světa různá, od roční dávky 100 miliremů po 10 000 miliremů (obyvatelé íránského Ramsaru absorbují až 26 000 miliremů ročně!). Studie neobjevily vyšší výskyt rakoviny v oblastech s velmi vysokou okolní radiací.

Kouření horší Černobylu

* Při nejvážnějším jaderném neštěstí v historii, k němuž došlo roku 1986 v ukrajinském Černobylu, zemřelo na následky ozáření padesát zaměstnanců elektrárny a záchranářů. Exploze kontaminovala radioaktivním spadem přes 200 000 kilometrů čtverečních. Dnes je však v postižených oblastech radiace nižší než třeba ve Finsku a jiných částech světa s vysokou přirozenou radiací. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny odhaduje, že radiace uvolněná při černobylské nehodě způsobila mírné zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy, zároveň však dodává, že „kouření způsobuje u stejného vzorku populace několikatisíci­násobné zvýšení výskytu rakoviny“. Skupina oněch zhruba 200 000 „likvidádorů“, kteří pomáhali uklízet následky černobylské katastrofy, prozatím nevykazuje o nic vyšší úmrtnost než kontrolní skupiny.

* Nejhorší jaderná nehoda na půdě Spojených států, při níž došlo k úniku radioaktivního plynu, se stala roku 1979 v elektrárně Three Mile Island v Pennsylvánii. Nejvyšší dávka, kterou obdrželi zaměstnanci elektrárny, nepřesahovala 4 000 miliremů, tedy o 1 000 miliremů méně, než povolují regulace. Nejvyšší dávka, kterou obdrželi lidé žijící v sousedství elektrárny, pak nepřesáhla 100 miliremů. Neexistuje žádný důkaz o zvýšeném výskytu rakoviny či porodních defektů mezi zaměstnanci elektrárny či obyvateli v okolí Three Mile Islandu.

Výkonnější a levnější jádro

* Jaderné elektrárny ve Spojených státech jsou stále výkonnější a levnější. V současné době fungují na 90 procentech maximální kapacity (oproti 50 procentům před několika desetiletími). Jen pro srovnání – uhelné elektrárny dosahují 73 procent, vodní 23 procent, elektrárny na zemní plyn mezi 16 a 38 procenty, větrné 27 procent a solární 19 procent. Roku 2005 byla jaderná energie nejlevnější alternativou ze všech (cena za kilowatt).

* Odpad z uhelných elektráren je mnohem větší a škodlivější než z těch jaderných. Kdyby každý člověk bral veškerou energii jen z jaderných zdrojů, vygeneroval by za svůj život jeden kilogram radioaktivního odpadu. Objemově by se celý vešel do plechovky od limonády. Kdyby bral veškerou energii z uhlí, vygeneroval by během života téměř 70 tun odpadu. Uhelné elektrárny ve skutečnosti produkují mnohem více radioaktivního materiálu než ty jaderné. Uhelná elektrárna o instalovaném výkonu 1000 MW vypustí do ovzduší zhruba 27 tun uranu, thoria a jiných radioaktivních látek. Uhelné elektrárny rovněž vypouštějí rtuť a jiné toxiny, plus samozřejmě oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny. Podle odhadů zemře každý rok na následky znečištění z uhelných elektráren 24 000 Američanů a 400 000 Číňanů.

Vodní elektrárny zabíjejí více

* Vodní elektrárny zabily mnohem víc lidí než ty jaderné. Během uplynulých 100 let zemřelo v důsledku průtrže přehrady asi 1 000 Američanů. Když v Číně roku 1975 poškodil jednu z přehrad tajfun, zemřelo okamžitě na 26 000 lidí a později, hladem a na rozličné choroby, dalších 145 000. Výkon vodních elektráren navíc v důsledku suchého počasí neustále klesá.

* Jaderná elektrárna vyžaduje mnohem menší zásah do životního prostředí než solární či větrná. Jaderná elektrárna o výkonu 1 000 MW potřebuje méně než dva kilometry čtvereční. Srovnatelné solární či větrné elektrárny by potřebovaly 130 km (solární) a 500 km (větrné) čtverečních a navíc by narozdíl od té jaderné neprodukovaly stabilní přísun proudu.

Pravděpodobnost jaderného útoku je zanedbatelná

Americká autorka ale rozhodně není jediná, kdo o využití atomu mluví v podobném duchu. Ke Cravensové se připojuje třeba známý politolog John Mueller, který se proslavil tvrzením, že války mezi národními státy ztrácejí na síle a brzy se definitivně stanou minulostí. Ve své nové knize Atomic Obsession: Nuclear Alarmism from Hiroshima to Al-Qaeda (Jaderná obsese: Atomové přehánění od Hirošimy po Al-Kájdu) pak píše, že riziko jaderného útoku „zlotřilých“ států či teroristů se přehání.

„Strach z jaderných teroristických útoků si vyžádal armádní a policejní výdaje, které se s největší pravděpodobností ukážou jako nepřiměřené,“ píše Mueller. „Ve skutečnosti není ani zdaleka jisté, že nějaká teroristická skupina jaderné zbraně shání nebo že by si je reálně dokázala obstarat. Pokud by se o to totiž pokusila, musela by se vypořádat s celou řadou praktických a organizačních problémů. Právě kvůli nim je pravděpodobnost takového útoku v podstatě zanedbatelná.“

Rovněž proces šíření jaderných zbraní „byl ve skutečnosti podstatně pomalejší, než se kdysi prognózovalo, jelikož většina politických vůdců většiny států, které se pokusily o získání jaderných zbraní, časem přišla na závažná negativa těchto vynálezů zkázy – jsou totiž extrémně nebezpečné, velice nákladné na údržbu a v sousedních zemích vzbuzují značnou nechuť a nervozitu“.

Nízká radiace není fatální

Dalším vědcem, kterému se daří měnit můj světonázor, je jaderný fyzik Wade Allison z Oxfordské univerzity. Ten tvrdí, že „buňky jsou schopny opravit poškození způsobené slabým ozářením, a tudíž nízké úrovně radiace nepředstavují pro člověka naprosto žádnou hrozbu.“ Studie Japonců, kteří přežili jaderný útok na Nagasaki a Hirošimu, podle něj nepotvrdily žádné krátkodobé či dlouhodobé zdravotní potíže z akutního ozáření slabšího než 10 000 miliremů. Ozařování v rámci léčby rakoviny zabije nádor dávkou až 4 miliony miliremů během jediného měsíce; zdravá tkáň kolem nádoru přitom absorbuje radiaci až do výše 2 milionů miliremů. Podle Allisona taková dávka většinu zdravé tkáně nezničí, protože je rozložena do čtyř až šesti týdnů, a zdravé buňky tedy mají mezi jednotlivými procedurami čas škodu opravit.

Mezinárodní normy přitom doporučují omezit vystavování se umělému radioaktivnímu záření na 100 miliremů ročně nad hranici přirozeného záření (které, jak jsem již napsal, může v některých oblastech dosahovat až 10 000 miliremů). Allison doporučuje zvýšit toto číslo až tisícinásobně. Nový standard by tudíž byl 100 000 miliremů ročně a zhruba 10 000 miliremů měsíčně. „Změna limitů by byla praktická v mnoha ohledech,“ tvrdí Allison. „Zbytečně přísné bezpečnostní regulace totiž významně přispívají k vysokým cenám elektřiny, a tak každé uvolnění by elektřinu podstatně zlevnilo.“

Tisícinásobné zvýšení limitů u radiace je bohužel v dohledné budoucnosti zřejmě politicky neprůchodné. Navíc nejsem ochoten postavit se plně za Muellerova či Allisonova stanoviska, dokud se o problému nedozvím víc. Myslím si však, že jejich návrhy by se měly stát součástí debaty o budoucnosti energetiky. Energetické problémy, před nimiž stojíme, jsou obrovské a my musíme zvážit všechny alternativy, včetně jaderné energie, proti níž jsem ještě před pár měsíci horlivě protestoval.

***


John Horgan je americký vědecký žurnalista. Proslavila ho především kniha z roku 1996 The End of Science (Konec vědy). Své texty publikoval v The Scientific American, The New York Times, časopisech Time či Newsweek. Článek vyšel na webu magazínu Scientific American.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy