Sleduji politiku a říkám si: Abych tohle trumfl a někdo si můj dnešní článek vůbec přečetl, chce to něco extra. A tak jsem si vzpomněl, že březen je přece měsíc knihy! Trumfem je něžné téma. Tady je TOP 3: Nejlepší 3 knihy 2008/2009 podle AM:
(1) Alice Schroeder: „The Snowball“. Je to o investorském guru Warrenovi Buffettovi… Srovnejte dva tipy top portfolio manažerů - pro mě jsou oba guru investování: (a) Warren Buffett - držel osobně celý život cca desítku akcií: „Bavíme-li se o akcií („stocks“) nebo ponožkách („socks“), vždy se snažím nakoupit kvalitu“. (b) Peter Lynch - držel celý život tisícovky různých akcií…Inu, jde to tak, i tak…
(2) Dan Ariely: „Predictably Irrational“. Co si vyberete? (a) zdarma $10 kupon na libovolný nákup, (b) nebo si za $7 můžete koupit dvacetidolarovou poukázku. Většina lidí teď volí (a) - něco „zdarma“ letí. Racionalita naopak velí vzít (b).
(3) Max Bazerman: „Judgment in Managerial Decision Making“. Naše chování je iracionální, ale není náhodné. Naše chyby se dají předvídat, protože jsou pořád stejné. Končím, začíná mi to připomínat politiku…
Hlavně nezblbněme. Jsme v recesi, ale ne v krizi. Navrhuji od teď nečíst články, jejichž titulek napasuje na českou ekonomiku slovíčko krize. Současné výchozí podmínky - jak je máme ze statistik černé na bílém - jsou o dimenzi lepší než v bývalém Československu za hospodářské krize z třicátých let.
Nevím, jak moc se situace do roka dvou zhorší nebo zlepší. Pracuji s různými předpověďmi vývoje. Nepodceňuji krizový scénář. Ale říkám si: jsme sami proti sobě, když se teď utvrzujeme ve skepsi, nedůvěře, v obavách. Potřebujeme totiž přesný opak - obnovení důvěry. Předkládám fakta, teze, z nichž si lze udělat srovnání března 1933 s březnem 2009:
Nejprve zpátky do minulosti: Jsme v Československu. Píše se březen 1933. Jsme přesně na dně největší světové hospodářské krize - rozuměj dno ekonomického cyklu USA:
(1) Hodnota československého vývozu spadla v roce 1933 proti roku 1929 o 64,4%.
(2) Průmyslová výroba propadla o 39,1 procenta.
(3) HDP v reálných cenách klesl o 21,2 procent (rok 1934 proti 1929).
(4) Ze 42 tisíc v roce 1929 stoupl počet nezaměstnaných na 738 tisících v roce 1933. To jest růst o 1657 %.
(5) Domácí cenová hladina klesala v ročním průměru o 5 % (od 1929 do 1934).
(6) Státní dluh narostl na 83 procent HDP (postupně až do roku 1938).
(7) Krizí byly postiženy všechny finanční instituce. Akciový kapitál bank klesl takřka o třetinu. Bylo sanováno 11 bank v rozsahu 7,3 procenta rozpočtových výdajů.
(8) Snížená spořivost obyvatelstva, obavy. Drobné vklady u velkých bank poklesly z 13,1 mld. na 10,7 miliardy korun (1930 versus 1934).
(9) Případová studie - Škoda Auto v roce 1933: Dělníci vyrobili 412 vozů s motorem 995 ccm, 2 vozy s 1200 ccm - ale pozor 433 vozů s ještě větším motorem 1600 ccm rozmontovali. Úhrnem minus 19 vozů!
Zpátky do přítomnosti: Jsme v České republice. Píše se březen 2009. Jsme v recesi. Poslední vrchol ekonomického cyklu USA byl prosinec 2007. Dno máme asi stále ještě před sebou:
(1) Hodnota českého vývozu spadla od prosince 2007 do současnosti o 9%.
(2) Průmyslová výroba padla o 14,6 procenta (vždy prosinec 2007 vs. aktuální číslo).
(3) HDP v reálných cenách klesl o 0,9 procenta.
(4) Z 355 tisíc v prosinci 2007 stoupl počet nezaměstnaných na 429 tisíc. To jest růst o 21 %.
(5) Domácí cenová hladina roste, v ročním průměru o 1,3 procenta.
(6) Státní dluh je aktuálně u 30 procent HDP (do 3 let ale může být u 40% HDP!).
(7) Žádná banka v TOP 5 včetně RB (jiné nesleduji) nepotřebuje sanaci ze státního rozpočtu.
(8) Přetrvává důvěra obyvatelstva v korunu; stav vkladů domácností u bank byl koncem roku 2007 1135 miliard, aktuálně je na 1319 mld. Kč.
(9) Případová studie - Škoda Auto v roce 2009: Prodej škodovek loni vzrostl o 7 procent na rekordních 674 500 vozů. Předseda představenstva Škody Reinhard Jung však nedávno na ženevském autosalonu uvedl, že v letošním roce očekává pokles prodeje...
Ano, je potřeba dodat ke všem údajům a číslům slovíčko "zatím". Ostatně, zahalenou nejistotou se netajím ani v tomto článku. Pořád mi ale na to všechno nepasuje slovíčko "krize". Recese je cesta ke dnu v ekonomickém cyklu. Je to úplně stejné jako v životě: jednou jste nahoře, podruhé dole. Měli bychom si zachovat chladnou hlavu, zdravý rozum. Jsem přesvědčen o tom, že máme natolik chytré manažery, že jejich mozky nezahltí "krize", ale recesi třeba i využijí v posílení firemní pozice na trhu. A v neposlední řadě k udržení odpovídající zaměstnanosti ve firmě.
Úspěchy společností, jako jsou Škoda Auto, Škoda Holding, nebo ČEZ, jsou výbornými příklady. Podobně i menší podniky typu Tescomy, Linetu nebo Unicornu mají z dob expanze výborně našlápnuto. O naše produkty by mohl být prostě dále stále slušný zájem ve stylu "kvalita za rozumnou cenu".
Jen to prostě všechno nepůjde tak hladce, jak jsme si mysleli. Hlavně ale tu recesi nesmíme oplakat, zblbnout z ní. To by byla cesta do opravdové krize.
Literatura/zdroje dat:
František Vencovský: Vzestupy a propady československé koruny. Oeconomica. Praha 2003.
Milan Sojka: Máme se ještě bát velké deprese? CEP: sborník č. 35. "Velká deprese". Praha 2004.
Karel Engliš: Světová a naše hospodářská krise. Praha 1934.
Josef Macek: Kam se poděly peníze? Co máme dělat? A jiné časové úvahy o cestě z krise. Praha 1933.
Alois Rašín: Můj finanční plán. Praha 1920.
Ferdinand Peroutka: Budování státu. Nové vydání - Academia. Praha 2003.
Gustav Cassel: The downfall of the gold standard. Oxford: Clarendon, 1936.
plus tento článek se mi líbil: Lukáš Nachtmann: Připravme se na obrat k lepšímu. Lidové noviny, 13. března 2009 (případová studie Škody Auto z roku 1933).
(Publikováno v HN, 20/3/2009)
V posledních čtrnácti dnech jsem objel české regiony (pro zainteresované: díky za super diskusi!). Dělám to proto, že razím názor: Ekonomický analytik přece nemůže většinu času prosedět v kanceláři na zadnici a zápasit s modelem. Musí také umět „čuchnout“ k praxi. Jedna z nejčastějších otázek byla - platí, že investoři příliš nerozlišují mezi zeměmi regionu střední a východní Evropy? Jinými slovy, když problémy hlásí třeba Maďarsko, pošle to opět dolů korunu?
A co když Turecko, Rumunsko...?
O paskvilech-článcích o ekonomice ČR servírovaných v anglickém tisku jsem psal na tomto místě 27. února. Jak se tedy chová trh? Dal jsem dohromady korelační koeficienty měřící těsnost vzájemného vztahu mezi měnami. Tato statistická veličina nabývá hodnoty od -1 do 1. Čím blíže jdeme k plus 1, tím více jsou proměnné závislé, jdou spolu ruku v ruce. Pokud je hodnota koeficientu na 0, jsou veličiny nezávislé. U minus 1 jdeme zase proti sobě.
Výsledky jsou za období od počátku roku do včerejška, všechny měny jsou v páru proti euru. Korelační koeficient kurzu koruny (EUR/CZK) versus polského zlotého (EUR/PLZ) je 0,77. Proti maďarskému forintu 0,65. Koruna versus turecká lira 0,57. Proti rumunskému leu jsme na 0,37. Ruský rubl máme na 0,27. Interpretace:
(1) Korelace mezi ČR a Maďarskem, resp. mezi ČR a Polskem, je velmi vysoká, na dohled jedničce - jsme v tom v rámci regionu spolu, nic naplat.
(2) Nejsme „pod nálepkou“ Ruska ani Rumunska.
(3) Nicméně hodně se s námi hýbe také Turecko.
Smažte si z plochy vašeho počítače Angelinu Jolie, respektive Brada Pitta (pro diváky ČT Angelinu Jolieovou). Doporučuji je hned dnes nahradit on-line grafy, které vám napoví timing investic. Tady je mých TOP 5 grafů, které mám na monitoru:
(1) Case-Shiller Index - ceny nemovitostí v USA. Říkám si, kde to začalo, tam to musí skončit. Zatím se jde stále dolů…
(2) Růst HDP USA, potažmo Eurozóny. Od roku 2006 je na euroekonomice statisticky významně závislý export klíčových produktů ČR. I tady však platí - stále dolů...
(3) Sleduj a následuj peníze. Srovnejte indikátor M2 například se zadlužeností domácností USA a uvidíte, jak se lze krátkodobě povyrazit a co je třeba ještě vyčistit…
(4) Narůstající rozdíl mezi úročením řeckého (italského) a německého dluhopisu. Pokud toto přežije eurozóna…
(5) The Baltic Dry Index. Přes 250 let je brán jako ukazatel aktivity v zahraničním obchodu. Haló, haló - je to jediný z pětky, který se malinko zlepšuje...
Shrnuto a podtrženo: Lituji, ale žádné dno ekonomického cyklu stále nevidím.