Řecko jako Pákistán, zlaté Rusko

Pamatujete si, co jste dělali v osmadevadesátém? Já seděl u telky a koukal na Nagano. Porazili jsme Rusáky... Na finančním trhu to bylo také drama. V srpnu 1998 Rusko oznámilo, že nemá na to, aby splácelo dluhopisy, prostě bankrot. Čas běžel a Rusko minulý týden poprvé od těch dob nabídlo a úspěšně prodalo eurodluhopisy. Rating mělo při emisi horší než Řecko – přesto si půjčilo třikrát levněji než Řekové. Pětiletý dluhopis Rusko prodalo s 3,7procentním úrokem a to bylo pouze o 1,1 bodu nad Amerikou. I podle CDS, což je jakási cena zajištění proti riziku, že dotyčná země zbankrotuje, teď trh na Rusko hledí optimističtěji než na „prasata“ PIGS – Portugalsko, Irsko nebo Itálii, Řecko a Španělsko. Je to teď všechno taková dluhopisová jižansko-ruská ruleta... Ale vidíte, jak trh dokáže být i laskavý a vstřícný! Rusku odpustil. Aby bylo jasno, tohle není sloupek proti Rusům. I já bych si teď raději koupil ruský než řecký dluhopis, jejž trh včera postavil na roveň závazkům Pákistánu. Tedy „koupil“, pokud bych neměl na výběr nic jiného a má milá by nepožadovala novou vuittonku. Jen 1968 jim neodpustím nikdy!

Cesta do otroctví v jednom grafu

Nakreslete si dvě osy X a Y. Jako ve škole, vzpomínáte? Osu X pojmenujte „Zadlužení země k HDP za 2010“. Bude mít měřítko od 0 do 140 procent. Osu Y pak „Deficit rozpočtu k HDP za 2010“ s měřítkem 0 až -20 procent. Nyní si vyznačte bod 60 na ose X a bod -3 na ose Y. Udělejte si obdélník - jeďte z nuly po ose X do 60, pak kolmicí až do bodu (60; -3), zpět vodorovně k ose Y a poté k nule. V tomto obdélníku budou státy dodržující rozpočtová pravidla hry. Protože budou mít deficit pod třemi a dluh pod šedesáti procenty HDP. Nyní naneste body. Česko bude mít souřadnice na ose X 39,5 a na Y -5,5. Polsko pak souřadnice (52,8; -6,8), Maďarsko (79; -6,3) a Slovensko (41,1; -5,5). Pak přidejte Belgii (101,2; -5,8), Německo (76,7; -5,0), Irsko (82,9; -14,7), Řecko (124,9; -12,2), Španělsko (66,3; -10,1), Francii (82,5; -8,2), Itálii (116,7; -5,3), Nizozemsko (65,6; -6,1), Rakousko (73,9; -5,5) Portugalsko (84,6; -8,0), Slovinsko (42,8; -7,0), Finsko (47,4; -4,5), Dánsko (35,3; -4,8), Estonsko (10,9; -3,2), Lotyšsko (48,6; -12,3), Litvu (40,7; -9,2), Švédsko (43,6; -3,3), Velkou Británii (80,3; -12,9), Bulharsko (16,2; -1,2) a Rumunsko (27,4; -6,8). Z grafu vidíte, jak každý nad pravidly (obdélník v grafu) ohrnuje nos. Navíc, „nejlepší“ Bulhaři přiznali falšování dat. Ke zvážení: jaký stát bude další na řadě po Maďarsku a Řecku v cestě do otroctví na dluh?

Poučení ze sopky: Bacha na neznámé neznámé

Sopečný prach ve vzduchu paralyzoval leteckou dopravu náhle a nečekaně. Vezměte si třeba ztrátové aerolinky ČSA rvoucí se o každou korunu tržeb k přežití. A do toho prásk - nemůžete kvůli vulkánu na Islandu celý víkend létat. Když v září 2008 zkrachovala investiční firma Lehman Brothers s tradicí přes sto padesát let, americké finančnictví dostalo infarkt.

Více »

Zvoráme-li to, přivítáme Jobbik

Odkazují se na fašistické organizace, navrhují prolomení Benešových dekretů a tvrdí, že „jejich“ zemi si rozebírají Židé – vítejte u jobbiků! Maďarská ultrapravicová partaj dostala o víkendu v prvním kole národních voleb 17 procent hlasů voličů a stala se třetí nejsilnější. Loni se po volbách do Evropského parlamentu pyšnili patnácti procenty. Před pár lety neexistovali. Hnutí za lepší Maďarsko, zkráceně Jobbik, vzniklo v roce 2003. Na vzestupu je od let 2006 a 2007, od násilných protivládních demonstrací. Založili polovojenskou organizaci Maďarská garda, která „má chránit zájmy všech Maďarů“. V duchu sloganu „Magyarország a magyaroké!“ – což je v překladu „Maďarsko patří Maďarům!“. Partaj podporují především mladí v regionech. A tak se ptám, je rostoucí podpora Jobbiku fenoménem, kterého bychom se měli obávat? Anebo je Maďarsko „daleko“? Nejsem politolog. Ale sázím na to, že rostoucí podpora Jobbiku je důsledkem finančního a ekonomického guláše, který si Maďaři udělali kupením dluhů, odkládáním reforem a poklesem politické morálky. Proto, pokud to i příští volební období čeští politici zvorají, do popředí také vystoupá nějaká obluda s programem „Radikális változás“, tedy „Radikální změna“.

Jde to i bez zvýšení daní a škrtů dávek

Ekonom William Baumol si v roce 1967 položil otázku, proč veřejné výdaje soustavně rostou. Profesor z newyorské univerzity rozdělil ekonomiku na dva sektory podle produktivity práce. Ve veřejné sféře, službách, jako jsou úřady, školy, policie nebo státní správa, je zpravidla pomalejší produktivita práce. Naopak třeba v průmyslu bývá produktivita větší. A víte, jak to chodí - když se přidává v produktivnějším sektoru na mzdách, chce i ten méně výkonnější. A tak rostou veřejné výdaje. To není nic proti kvalitním úředníkům. Vím moc dobře, že jsou placeni podle stejných tabulek jako neochotný lajdák rozdávající razítka. Baumolův odkaz je: Pokud někdy budeme reformovat, pak je třeba začít od výdajů státního rozpočtu a zatlačit na produktivitu veřejného sektoru. Lidštěji - reforma veřejných financí fakt není o škrtání sociálních dávek nebo podpory v nezaměstnanosti. Reforma by měla být o tom, aby pro stát pracovali lidé, kteří nekradou a své práce si váží. Fajnový úředník s morálkou nejenže bude mít výbornou produktivitu, ale také peníze vybrané z daní dokáže lépe ohlídat.
P. S.: V úterý zveřejnila nový report o ČR organizace OECD, ve které nás reprezentuje velvyslanec Karel Dyba, a i podle ní je třeba začít od výdajů. Mezinárodní měnový fond v reportu Strategie fiskální konsolidace z února 2010 zase ukazuje, že v menších ekonomikách se rozpočtové reformy dělají obvykle ze 2/3 přes výdaje a z 1/3 přes daně. Já jen, aby to po volbách neskončilo u nás jen a jen lstivým a ošemetným zvýšením daní…

William J. Baumol: Macroeconomics of Unbalanced Growth: The Anatomy of Urban Crisis, The American Economic Review, Vol. 57, No. 3. (1967).
IMF: Strategies for Fiscal Consolidation in the Post-Crisis World, February 2010.
OECD: Economic Survey of the Czech Republic 2010, April 2010.

Kdy se připojíme k prasatům a peklu?

Kámoš ze studií Zoltán byl ve službách maďarského ministerstva financí. Nejdříve mu z roku na rok zvýšili plat o 40 procent. Pak ale došly státní peníze a začalo se propouštět. Nebylo na platy. Zoltán přišel o práci. Můj sloupek z minulého týdne byl o tom, jak také Řekové o poslední špetku důvěryhodnosti přišli. Jsou před nimi tři možnosti: (1) Drsně si sníží mzdy, zvýší daně a také budou propouštět. (2) Jejich manko zacálují Němci a Francouzi. (3) Řecko opustí eurozónu a vypomohou kravaťáci z MMF… Když jsem loni spustil www.verejnydluh.cz, chtěl jsem udělat osvětu. Webovku zatím navštívilo 220 tisíc lidí. Do boje proti státním dluhům vyrazili na popud Zbyňka Frolíka z Linetu i podnikatelé roku – koukněte na www.stopzadluzovani.cz. Veřejný dluh se týká i vás, ať už jste levičák či pravičák, podnikatel či zaměstnanec. Hraje se o to, jak se budeme mít za pět, deset let. Portugalsku, Itálii, případně Irsku, Řecku a Španělsku se teď říká PIGS (česky prasata), podle názvů států v angličtině. HELL (česky peklo) je zase zkratka pro Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu (byť jejich problémy se liší). Jak vám zní PIGS.CZ anebo HELL.CZ? Mám si snad už tyhle webové adresy registrovat, nebo by to byly vyhozené peníze za poplatky?

PS
Nejnovější update čísel o dluhu od českých statistiků zde dole v tabulce