Alex Koenigsmark

15. 02.

Je těžké býti ministrem (od Vladimíra Bernarda)

Alex Koenigsmark Přečteno 3654 krát

Vzácní čtenáři, nevím, zda se to na blogu smí, ale v kodexu blogera jsem nenašel nic proti tomu. Tento text totiž není ode mne. Poslal mi ho PhDr.Vladimír Bernard z Českých Budějovic, se kterým se poměrně často setkávám na chatech. Pobavil ho rozhovor Renáty Kalenské (druhá část jeho textu je doslova z tohoto rozhovoru opsána) s Michaelem Kocábem a napsal satirický text JAK JE TĚŽKÉ BÝTI MINISTREM, který poslal na svůj oblíbený internetový časopis Neviditelný pes. Redaktor NP jeho text odmítl s tím, že tento druh humoru se pro Psa nehodí. Dr.Bernard vlastní blog nemá a tak rozposlal svou satiru mailem adresátům k volnému použití. Rozhodl jsem se, že s ním seznámím obec čtenářů na aktualne.cz. Satira je vždycky zesměšňováním toho, co je předmětem satiry.
A.K.

VLADIMÍR BERNARD: JE TĚŽKÉ BÝTI MINISTREM

Část 1. - PORADA

Ministr Tak se posaďte, amigos. Zejtra teda nastupuju jako ministr, že jo, a tak si uděláme něco jako brainstorming.
Mluvčí Jako co?
Píár Já ti to pak vysvětlím.
Ministr Je myslím jasný, že bych měl začít nějakou jako peckou, že jo, aby bylo jasný, že nastupuju já.
Píár To je jasný. Já myslím, že bys měl jako nastolit nějaký veliký jako téma, vole, abys byl hned zviditelněnej, jo, ty volby jsi prosral, tak aby se na to zapomnělo.
Mluvčí Hlavně to chce nějakej takovej čin, abys byl hodně s lidma.
Ministr Hele, jsem konzultoval s Vaškem, ono to chce jako hodně humanistický gesto, ale zase aby to nebylo jako populistický, něco jako proti vobecnýmu proudu, ale zase jako aby to museli všichni ocenit, víš? Mimochodem, co říkáte těm vlasům?
Mluvčí Předtím byla ta barva víc sexy, se mi zdálo.
Ministr Vašek myslel, že byla moc blond na ministra, že jo.
Píár Takhle to vypadá, že máš víc vlasů…
Ministr Fakt? Vážně? Tak to je dobrý…
Píár Myslím jako relativně, jo.
Ministr Hele a co ty červený tkaničky v botách?
Mluvčí Třída, špica, vole.
Píár To je moc. Jsi ve vládě, to nejde.
Ministr Hm. To je mi líto. A co teda s tím programem, s nějakou peckou, jako, přemýšleli jste?
Mluvčí No, já jsem dělala jednu módní přehlídku, tak jsem neměla čas.
Píár Lety.
Ministr Balónem? To by nemuselo bejt blbý.
Píár Ale ne, ty s tím vepřínem. Jak tam vedle byl za války ten lágr pro cikány. Víš, to je takovej refrén, nikdo s tím nic stejně nenadělá, ale vždycky se o tom hodně píše...
Mluvčí Fakt, jo? Já si to najdu na netu.
Ministr Ale to je nějak šíleně drahý. Teda já o tom nic nevím, ale… chtějí to ty Romové vůbec? A budou tam jezdit a pracovat?
Píár Takhle o tom nemůžeš uvažovat. Nebudou, no a co? O to taky nejde. Teď se musíš zviditelnit.
Ministr Tak já se zeptám Vaška.
Píár Jasně, dyť je to dneska už spíš jeho vláda, ty, Martin, Karel, Cyril. Jo a na to jednání do Brna jeď vlakem, to je dobrý pro lidi, jako že neutrácíš.
Ministr A pak pojedu taxíkem? Neblbni, vole.
Píár Tak tam řidič zajede vedle vlaku a tam tě naloží…
Mluvčí A nad vlakem poletí helikoptéra se mnou!

Část 2. – PRVNÍ INTERVIEW

Novinářka Rajcuje vás politika?
Ministr Mě to rajcuje. Jednou jsem se přistihl, že celé noci koukám na jednání parlamentu.
Novinářka Říkal jste si „já bych tam chtěl být“?
Ministr Ne, to ani náhodou. Vždy jsem si kladl vyšší mety. Říkal jsem si: „Když tak ministr.“ A když teď nabídka přišla, když jsem si prošel agendu lidských práv, byl jsem úplně nadšený. Co bod, to nějaká dobrá věc.
Novinářka A jak se cítíte ve vládě?
Ministr Sám jsem vám tu otázku chtěl navrhnout! Vláda pro mě je veliké překvapení. Ministři pracují za pět lidí. A k tomu jsem narazil na až dojemně přátelský přístup ze strany ministrů. Tak například hned při prvním zasedání vlády ke mně přišel Kalousek a zabředl se mnou v problému Letů, že prý by mi třeba pomohl...
Novinářka Že na to nejsou peníze, ne?
Ministr Právě že ne, to je novinářská kachna. Sotva jsme to domluvili, už ke mně přišel Gandalovič a otevřel Lety. A to všechno na první vládě! A vymysleli jsme ten Hodonín. Jako mezinárodní informační centrum toho romskýho holokaustu. Lidé tam budou přijíždět třeba na pár dnů a studovat to...
Novinářka Naznačte. To asi budou spát v hotelu, který tam stojí?
Ministr No to je právě ta šance šikovně všechno vymyslet! Je to tam pěkné... Nechci říct, že to pro ně bude přímo rekreace, ale těm lidem tam bude dobře. Je to uprostřed krásné přírody... Tohle je jen moje a Gandalovičova pracovní verze.
Novinářka Tak žádné Lety.
Ministr Vidíme řešení, že bychom tam postavili něco jako lidický pomník, který bychom oddělili od kombinátu nějakým valem nebo živým plotem. Lidé často mají za to, že ten vepřín stojí na místě tábora. Ale on je jinde. Tam se řeší ten zápach, ale tábor je naštěstí vedle. Takže první etapa bude udělat v Letech památník, vybudovat příjezdy, parkoviště… A zatím nechat vepřín. A ve druhé etapě bychom vepřín zrušili. Musíme čerpat evropské dotace. Čeká na nás nějakých sto milionů. Už jsem vyhlásil výběrové řízení na nového ředitele... Když jsem sem přišel, ne že bych na to byl hrdý, možná je to úplná blbost, ale můj první pocit tady byl, že tu moc šustí papír. Teď trošku měním názor, protože ono se to skutečně musí řešit takzvaně systémově.
Novinářka Další vaše agenda je gender...
Ministr Gender mě šíleně baví a těším se na to.... Nedovolil bych si navrhovat kvóty. Ale chci debatu o pozitivní diskriminaci otevřít. Chcete-li komukoli pomoci, vždy je to přece pozitivní diskriminace! Každé milosrdenství je pozitivní diskriminace. Já bych udělal to, co Američané. Řekl bych, že na každou vysokou školu musí každý čtvrtý student být Rom nebo třeba Vietnamec. Hned by vznikla romská inteligence.
Novinářka A co rómské kvoty v politice?
Ministr No samozřejmě: To je jedna z věcí, které bych chtěl taky otevřít. Každý čtvrtý poslanec musí být Vietnamec nebo Rom.
Novinářka A co s radarem? Pomůžete?
Ministr Chtěl bych. Ale mně teď všechno hraje do ruky. Po nástupu Obamy radar už problém není. To Američané ho teď problematizují. My jsme potřebovali projevit solidaritu. Svoji „spolehlivost“ jsme už ukázali, když vláda na radar kývla. Už můžeme mít čisté svědomí. Jestliže Obama nebude radar považovat za nutný, no tak ať není! Ruskou botu tady nestrpíme. To jsem zakázal osobně.
Novinářka To jste zakázal na vládě?
Ministr To jsem zakázal v televizi. Řekl jsem, že to nepřipadá v úvahu. To prosadím. Radar je za námi, to ať už si řeší Obama.
Novinářka Nechcete už přiznat, že chcete být prezidentem?
Ministr Přiznám se, že mě ta myšlenka lechtá. Když o tom teď mluvíme, tak to řeším. Kdyby byla přímá volba a lidé by si to přáli, třeba Vašek, tak bych do toho šel.

Část 3. – ANALÝZA

Píár Proboha, co jsi to plácal?
Ministr Já jsem myslel, že to nenahrává. Tak jsem nasadil ten svůj drsnej rockerskej přístup.

02. 02.

Bravo, Slovensko!

Alex Koenigsmark Přečteno 4969 krát

Před nějakým časem jsem psal v jedné poznámce o tom, jak jsem jel letním Slovenskem po dálnici. Byl velmi hezký květnový den, takové kalifornské počasí, modré nebe, všechno zelené a občas kvetoucí stromy, jel jsem pomaleji, než jsem musel a užíval si. Stále víc jsem si byl ale něčeho kdesi vzadu v hlavě vědom, čehosi, co mi pozitivně chybělo. Něco tam nebylo a bylo dobře, že to tam není.

A pak mi to došlo. Ta dálnice vůbec nebyla lemována billboardy – nebo už jsme to počeštili a jsou to k mé nausee bilbórdy? – ano, opravdu, nikdo mě nevyzýval, abych něco pil, koupil si přes někoho nemovitost nebo volil nějakého kašpara s porschem – nebo už je to poršák? – anebo abych se z nepozornosti při pokusu bilbórd přečíst rozsekal o náklaďák před sebou či odlétl do škarpy… Inu, Slováci to prostě zakázali. Tehdy jsem Slovákům zazáviděl a napsal o tom.

Polovina diskutérů mě pochválila a druzí se na mě vrhli. Zákazy, to by se vám tak líbilo! Bilbórdy jsou otázkou svobody a posvátného trhu! Fuj!

Už jsem se ani nepokoušel vysvětlit, že jako přitažlivá reklama fungují ty tabule u dálnic jen pro vozidla s rychlostí omezenou pod 80 km/hod a tudíž jejich umístění se ani tak neřídí trhem, jako vztahem mezi příslušným pracovníkem PR oddělení a jeho kámošem v reklamce a výší vývaru, který z toho pro ně kápne.

Dnes čtu Lidové noviny, uspokojen v téměř polospánku konstatuji, že nepolevily ve svém boji proti sociální demokracii a za podporu poplatků, na nichž byla postavena naše hráz proti světové krizi,že jsou zásadoví a ani statistiky o tom, že každý takový článek přidává sociální demokracii v průměru stohlasů, je neodradí. Stejně vnímám i zajímavé zprávy o tom, že růst ruské ekonomiky poklesne na 5,6% ročně, zatímco náš stoupne ze 3,5% na 2% a pak se proberu.

Na Slovensku platí „drastický silniční zákon“, píše zjevně otřesený novinář.
Čtu: V obcích se bude smět jezdit jen 50km/hod. To by mělo u nás platit taky, ale pro dražší vozy to u nás neplatí.
Na dálnicích platí zákaz vzájemného předjíždění kamionů. Super, tleskám.
Pokuty jsou mastné a nezaplatíš-li, přijdeš o papíry. Proč ne, souhlasím.
Zákaz řízení může být i na pět let. Doufám, že to platí i pro opilé (české) poslance a souhlasím.
Nově je povolena hladina 0,3 promile alkoholu. No konečně, říkám a tleskám, protože to tvrdím od začátku, podle vzoru Francie nebo Itálie či Německa. Ano, dovolte mi, abych jel s přáteli do restaurace za městem autem a vypil k večeři sklenici vína nebo piva – a napalte mi flastr takříkajíc jako bejk, když jich vypiju pět. Ale neničte celou gastronomickou kulturu a nedělejte tak nenápadně kšeft taxikářům.

No a ty pokuty je možné si také odpracovat, tři eura na hodinu… Super. Už vidím třeba poslance Šeicha, jak zametá v Brně nějakou ulici. Odstup, vidino sladká.

Vzpomínám si na rok 1993, kdy jsme se manželsky rozcházeli. Tehdy mnozí pomrkávali - aspoň nás Slováci nebudou zdržovat. Asi jako s tím eurem… Tak nevím, jak je to s tím zdržováním.

Archiv článků: únor 2009

Je těžké býti ministrem (od Vladimíra Bernarda)

Bravo, Slovensko!

Blogeři abecedně