Alexander Tomský

24. 01.

Karel Havel, nebo Miloš Klaus?

Alexander Tomský Přečteno 7485 krát

“Neříkala sem to?“ prohlásila radostně moje kadeřnice, majitelka salónu a klausovka, “vyhraje Zeman. Už je to jasný.”
“Vy byste volila levičáka?” namítl jsem.
“Vy, politologisti taky houbelec něčemu rozumíte,” namítla teď ona. “Dyk vlád s Klausem a nekrad. Slušnej, rovnej chlap. Na zkorumpovanou politiku svý partaje se raděj vybod a sám znechuceně odešel a moh´se držet lizu. Nic si nenakrad. A pan prezident ho doporučil!”

Více »

16. 01.

Proč nám tak lžou?

Alexander Tomský Přečteno 6235 krát

“Musím to prohlásit naprosto jasně, protože existuje mýtus, že Evropská unie je zodpovědná za vlnu úsporných opatření, která postihuje Evropu. Není…” “Irsko by mělo stejný problém i bez eura, jen by neobdrželo unijní pomoc,” prohlásil José Mannuel Barroso, prezident evropské komise, který s bruselskou delegací navštívil Dublin, aby připravil irskou vládu na předsednictví Unie.

Více »

12. 01.

Fiskální propasti

Alexander Tomský Přečteno 2414 krát

Na první pohled má Amerika i Evropa velmi podobný, ne-li stejný problém. Rapidně rostou státní dluhy, deficit mezi nižšími příjmy a vyššími výdají byrokratického pečovatelského státu byť zpomaleně stále narůstá a daně příliš vysoké, aby se jejich dalším zvýšením nepoškodila hospodářská výkonnost a relativně nesnižoval i další výběr daní, což je typický ukazatel daněmi dušeného hospodářství. Americe dokonce na Nový rok údajně hrozil dramatický pád do ekonomické propasti, Američané říkají metaforicky skok s fiskálního útesu, protože měla končit Bushova dočasná anti-krizová úleva na daních a automaticky se měly začít škrtat federální výdaje. Na daních by se v takovém případě vybralo o 500 miliard dolarů víc a státní výdaje by (po dobu deseti let) klesly o 100 miliard ročně. Tak značné snížení kupní síly a tak malé škrty by nepochybně ekonomiku poškodily, i když je otázka o kolik, ale i konzervativní odhady předpokládaly nejméně 4 % pokles HDP. Poměr by měl být přesně opačný – zvýšení daní nepatrné, škrty velké a nastartoval by (nikoli hned při sníženém oběhu peněz) kýžený ekonomický růst. Výsledný americký kompromis odhlasovaný kongresem v hodině po dvanácté vzrůstající deficit na příští rok nesníží (už nyní tvoří celkový dluh 75 % HDP (obligace)a s interními vládními dluhy dokonce 101 %, čili 7, 4 % HDP za rok 2012). Malé zvýšení daní velmi bohatým a jen bohatší střední třídě (pouze příjem nad 400 000 dolarů ročně) z 35 % na 39, 6 %, tedy zhruba o tisíc dolarů ročně na rodinu, je úprava ryze kosmetická. Snížit by měla roční růst HDP asi o jedno procento. Zvýšit ale daně lidem, kteří vydělávají méně než 400 000 ročně považované v Americe už za nižší střední vrstvu bude pro Obamovy demokraty téměř nemožné.

Více »

Archiv článků: leden 2013

Karel Havel, nebo Miloš Klaus?

Proč nám tak lžou?

Fiskální propasti

Blogeři abecedně