Ani studený vítr pod šedou potrhanou oblohou a nadcházející pohřeb slavné premiérky nemohl zkazit radostnou náladu v knihkupectvích i na knižním veletoči. Ekonomická stagnace v Anglii a kontinentální recese stále trvá, ale klesající trh tištěných knih se poprvé za dlouhá léta vzpamatoval. Získal totiž nečekanou posilu, protože se nápadně zvýšil počet světových bestsellerů a dokonce i dávno zavedené spisovatelky prodávaly své novinky mnohem více než obvykle (P. D. Jamesová, Aitkenová, Trollopová, Binchyová, Robertsová). Anglie nepamatuje, aby se za pouhý rok prodaly tři knihy jednoho autora (respektive autorky) v objemu deseti a půl milionu, jako se to podařilo „Padesáti odstínu šedi.“ Senzací býval milión. Každý takový monumentální světový úspěch vyvolá vlnu napodobitelů, knihy jsou zboží a trh je průmysl. Ihned se objeví celá plejáda epigonů, někdy i velmi zdařilých, a žánr, jenž dosud, živořil v úkrytu, v tomto případě ženský erotikon na nějaký čas dominuje světu, než jej smete nová módní vlna. Objevil jsem další dvě takové trilogie, které letí světem (Vina Jacksonová a J. S. Scottová), a snaží se ženám namluvit, poněkud nekorektně, že sexuální podřízenost mužským i poněkud úchylným choutkám, může vést k lásce. Mnozí nakladatelé u nás váhali s nákupem drahých práv a když ty mizerně napsané ptákoviny četli, říkali si, české ženy přece nemohou být tak pitomé. Jako vždy se ukázalo, že když je něco světová senzace, prodává se to všude a všichni si to chválí. Že by andersenovský komplex?

Svět už od invaze Larssonovy trilogie Milénium (anglicky 2008) doslova zaplavují skandinávští autoři hrůzného žánru, který tradičně patřil Anglosasům, a nezdá se, že by jich ubývalo, ba ani prodej jejich starších hitů se nepropadá. Ještě za minulý (čtvrtý) rok se této trilogie v Anglii prodalo půl milionu a světový kombinovaný prodej (+ e- books) už letos dosáhl neuvěřitelných 70 milionů, což je historický rekord. Devět etablovaných světových skandinávských bestselleristů jsem napočítal a za nimi půl stovky neznámých, kteří už nalezli svého nakladatele v angličtině. Není divu, že veletrhu dominoval skandinávský stan. A to se ještě donedávna tvrdilo, že malé jazyky až na vzácné výjimky nemají ve světě šanci. Ovšem Skandinávie na rozdíl od nás své autory i knižní trh mocně dotuje už od časů Nobla, podobně jako malé Irsko (literární ceny, tvůrčí stipendia, nízké nebo nulové daně), a švédský export spisovatelů vydělal loni více než zbrojní průmysl. Na rozdíl od těžkého průmyslu jsou zisky za práva stonásobné. Úspěšný spisovatel svůj produkt prodává neustále znovu a žádné další náklady nemá. Jak je možné, že u nás nedokážeme vládu ani přesvědčit, aby knihy alespoň nezdaňovala ve světě nevídanou sazbou 15 % DPH, o dotacích ani nemluvě. Přesto se trochu divím, že máme dnes u nás tak mizerné spisovatele. Skandinávský příklad ukazuje, že to jde. Neznámý autor se ale musí nejdříve prosadit na trhu domácím a ten je třeba v malé zemi vytvořit.

Málokterý nakladatel si může dovolit být snob a pohrdat populárním brakem, bez kterého nepřežije. Průměrný prodej jednotlivých titulů totiž stále a v recesi dokonce prudce klesá, zatímco prodej globálních trháků závratně stoupá. Nakladatel bývá sečtělý, většinou i milovník spisovného umění, a nutně trpí, že většina nejúspěšnějších knih na světě je tak nepředstavitelně ubohá. Je ale třeba rozlišovat. Právě skandinávská literatura dokazuje, že i komerční žánr jako detektivky a napínáky (thrillers) mohou mít vynikající existencionální i morální úroveň, jako kdysi Otec Brown, Hercule Poirot nebo komisař Maigret. A co teprve, když objevíte humoristický román, jaký napsal Jonas Jonasson o dobrodružství stoletého starce. V životě jsem se tolik nenasmál a chřipka mě naráz opustila.

V Anglii letos poprvé elektronický prodej předstihl prodej tištěný a tohle jistě platí v celém globálním jazyce. Obejdou se ale nakladatelé bez výkladu a doporučení knihkupce? Vystačí si s internetem, který je jak roztroušená skleróza? Proto se nejen knihkupci, ale i nakladatelé tak zaradovali, že se pokles prodeje na knižním pultu zastavil. Ovšem prodej e-books v USA vzrostl o monumentálních 34 %, a první kvartál na Amazonu opět vyskočil a to o 22 %. Anglicky psané knihy se holt prodávají i do Indie a do Číny. Uvážíme-li celkový objem, jde o neuvěřitelná čísla.

Pro nás na malém trhu to nic dobrého nevěští. Můj známý anglický distributor se domnívá, že se malé jazyky závislosti na tištěných knihách nevyhnou. Prodej rozdělený na dvě části vykazuje v elektronické podobě nižší zisk (má také vyšší daně) a zisk z prodeje pultovního nenahradí. Kombinovaný prodej se nijak markantně nezvýší, nové čtenáře nevykouzlí. Dokonce mi s omluvami sdělil, že když se profesionální spisovatelé neuživí, tak prostě nebudou. Zůstanou jen grafomani na webu, ti píší zadarmo. Jedinou cestou z krize jsou nulové daně a finanční podpora tvůrčího talentu. Londýnští knihkupci, které jsem navštívil, mají za to, že se jim pokles prodeje jednou provždy zastavil. Že existuje tvrdé jádro čtenářů, které technicistní čtení na čtečce neláká. Jistě, jde ale o to, jak velký je takový segment. Nejde jen o o starší vymírající věkovou skupinu, i když jistě někteří čtenáři zůstanou Guttenbergovi věrni? Mých pět dospělých anglických synů, by ani nenapadlo, aby si koupili papírovou knihu.

Největší hrozbu těžce zkoušenému českému nakladateli však představují anglosaské literární agentury, které úspěšně licitují s rukopisy nevydaných autorů. Vytvářejí kolem nich velký humbuk a často tyhle zajíce v pytli prodají doma za statisícové částky, ačkoli málokdo a málokdy bestseller předem rozpozná. Nakladatelé překladů na takovou hru přistupují snad z čirého zoufalství, jako by zapomněli, že žádná analogie monumentálního trhu anglického jazyka pro ně neplatí. A přitom všichni dobře ví, že se ty světově trháky vynoří pokaždé z neznáma a neočekávaně.

Chcete uspět? Vsaďte na novou trilogii! Zatím se jim daří.