Současné turbulentní události na Blízkém východě vyvolávají spekulace, zda se nezapojí také Čína a nestrhne se tak celosvětová revoluční vlna. Zvýšená aktivita bezpečnostních složek čínských státních úřadů a webové výzvy k jasmínové revoluci po tuniském vzoru by mohly předcházet dalším protestům s větším dopadem. Přestože se může zdát, že se v Číně probouzí opoziční síly, z mnoha důvodů nelze očekávat, že by čínský lid začal boj za politické reformy ve své zemi.

O Arábii ani slovo!
Čínská vláda se obává dynamiky a síly protestů, které se šíří po celém Blízkém východě. Vypovídá o tom blokování klíčových slov na komunitních serverech a ve vyhledávačích. V určitou dobu také nebylo možné posílat textové zprávy většímu množství uživatelů a ve velkých městech po ulicích patrolují posílené hlídky. Bezpečnostní opatření tedy naznačují, že čínské úřady neberou dění v arabském světě na lehkou váhu. V Číně jsou technické možnosti vlivem cenzury velmi limitované, a proto se protesty nemůžou rozhořet přes sociální sítě stejně jako v jiných zemích. Číňané, kteří mají sociální sítě ve velké oblibě zejména kvůli online hrám, využívají čínské obdoby Facebooku nebo Twitteru. Většina vlastníků těchto populárních sítí si dává velký pozor na to, aby se právě na jejich serveru neobjevila nějaká lavinová výzva k protestu. Komunitní servery jsou často blokovány a znovu povolovány, a vzhledem k poměrně silné konkurenci lze ztratit pozici na trhu velmi snadno.

Výzvu k jasmínové revoluci publikoval čínský server se sídlem v USA a poté se zpráva dále šířila přes Twitter a mikroblogy. Stránku s původním textem postihl téměř okamžitě nenadálý hackerský útok. V některých velkých městech v Číně přesto proběhly menší demonstrace. Největší z nich se uskutečnila v Pekingu před McDonaldem na hlavní nákupní třídě. Menší dav však lze díky lidské zvědavosti a hustotě obyvatelstva v Pekingu velmi snadno vytvořit. Malá hrstka srocených obyvatel se velmi rychle rozroste o další zvědavce, kteří o účelu shromáždění netuší vůbec nic. Tato iniciativa je tak jen malou jehlou v kupce sena. V Číně se konají protesty s desítkami tisíc účastníků každý týden. Většinou se jedná o demonstrace proti rušení pracovních míst, za zvýšení platů nebo proti špatné ekonomické situaci. Stejně tak křičeli minulý týden lidé před McDonaldem, že chtějí jídlo, práci, bydlení a spravedlnost. V tom se nespokojenost shoduje s arabskými demonstranty. Již se však potichu rozchází v oblasti politických vězňů nebo cenzury.

Klid na práci především
Čínská společnost si nyní přeje zejména stabilitu a prosperitu, kterou ze svého pohledu vidí v ekonomickém růstu, obchodních příležitostech a lepších podmínkách pro své děti. Průměrný občan je tedy se svou vládou spokojen. Migrující dělník by na otázku spokojenosti odpověděl upřímné ano, protože neumí číst a nejdůležitější je pro něj jeho rodina, zaměstnání v továrně a občasný plat, ze kterého živí další členy rodiny na venkově. Možné politické změny v Číně vyvolávají zděšení nejen mezi samotnými Číňany, ale i mezi sousedními státy, které se nepokojů v Číně velmi obávají. Nervozitu živí také plánovaný odchod prezidenta Hu do politického ústraní.

Čínská společnost se ve srovnání s revoltujícím arabským světem nachází na zcela odlišném stupni vývoje a nálady. Jako všude jinde také v Číně platí Maslowova pyramida lidských potřeb. Maslow tvrdí, že teprve když jsou uspokojeny všechny naše základní fyziologické potřeby, přichází na řadu potřeby na vyšším stupni pyramidy jako osobní růst a seberealizace. Nejdříve tedy člověk musí mít co do úst a teprve poté se začíná zajímat o rozvoj společnosti a míru (ne)spravedlnosti ve svém okolí. Se svými 200 milióny lidí žijících pod úrovní chudoby se do této fáze Čína ještě nedostala.

Nepříjemné otázky teprve přijdou
V Číně se tedy ještě dlouhou dobu neobjeví masové revoluční protesty vedené tzv. „zespoda nahoru“, které dnes probíhají v mnoha zemích na Blízkém východě. Se zvětšující se střední třídou bude čínské vládě pokládáno více a více nepříjemných otázek, novináři se budou postupně odvažovat k psaní kritických článků, učitelé začnou studentům objektivně odpovídat na otázky o kulturní revoluci, právníci se nebudou bát obhajovat komplikované případy u soudu, soudci dosáhnou na vzdělání vyšší než střední, zemědělci přestanou platit neexistující daně, dělníci v továrnách dostanou úměrně zaplaceno za svou práci a mnoho dalších událostí, které jsou důležité pro změny v čínské společnosti, a které ve svém důsledku povedou i ke změnám politickým.

Psáno pro MF DNES