Nečernobílý Černobílý rodinný portrét

03. 03. 2012 | 23:35
Přečteno 2403 krát
Osmého března se dozvíme, jestli dostal film kanadské režisérky Julie Ivanovové Černobílý rodinný portrét kanadského "lva", ocenění na Genie Awards. Už sedmého března ale můžete na tento portrét jedné nevšední rodiny zajít do kina. Kam? Do pražského Ponrepa, v rámci festivalu Jeden svět, promítání začne ve 20:00 (další projekce budou 12. 3. od 18:00 v Městské knihovně a 15. 3. od 16:00 v malém sále v Atlasu).

Family Portrait in Black and White přibližuje příběh pěstounky Olgy Nenjové, která vychovává 16 dětí, původem převážně ze vztahů ukrajinských dívek a afrických studentů či pracovníků. To by i v menším počtu přineslo v nacionalisticky orientované Ukrajině velký problém, počet dětí ho jen umocňuje.

Ivanovová nevtíravým způsobem přibližuje běžný život paní Nenjové a jejích dětí, z nichž stejně jako v běžné rodině, některé svou matku zbožňují a jiné k ní cítí odstup (zejména ty dospívající). Dokument Olgu Nenjovou rozhodně nešetří a neposkytuje ani katarzi v podobě šťastného rozuzlení všech problémů. Ta by ostatně vzhledem k situaci byla jen velmi těžko uvěřitelná. Pěstounka má své děti zjevně velmi ráda, ale vzhledem k jejich značnému počtu (způsobeném tím, že o děti jiné rasy není v Ukrajině zájem a Nenjová se snaží ujmout se co nejvíc z nich, aby nemusely citově strádat v neosobních sirotčincích) spoléhá v situacích, kde by jiný rodič měl víc času na rozmyšlenou na "první dobrou", na svůj okamžitý úsudek, aby byl problém vyřešen a jelo se dál.

Zároveň režisérka, podpořena vynikající kamerou Stanislava Šachova, dokázala nabídnout divákovi velmi promyšleně, ale formálně jakoby mimoděk, vedle hlavního příběhu i obraz ukrajinské sociální situace. A místy z něj hodně mrazí.

Už dlouho jsem neviděla tak dobrý dokument a nedivím se, ani tomu, že byl v této kategorii nominován na kanadskou filmovou a televizní cenu, ani že si ho vybrali pro festival Sundance. A skvěle se hodí do kategorie Spolu navzdory Jednoho světa. Kategorie, která obsahuje filmy, jež "ukazují, jak nejrůznější společenské vlivy, jako jsou migrace, chudoba, pobyt v zařízení sociální péče či procesy spojené s náhradním mateřstvím a adopcí, narušují a komplikují tradiční rodinné vazby a vztahy. Vybrané filmy se také zamýšlejí nad tím, jak naplnění potřeby individuální svobody a touhy po štěstí ztěžují tradice, systém svázaný politikou nebo pokrevní příslušnost k rodu zatíženému vinou." Doporučit mohu i ostatní snímky z ní, které jsem viděla (Hitlerovy děti a Království pana Edhiho), a ještě několik z nich bych moc ráda shlédla - Ilegální máma, Matka Indie a Svatba po íránsku (více informací o nich zde). A pokud byste se chtěli dozvědět víc o pohledu režisérky Ivanovové na téma jejího filmu, doporučuju tenhle rozhovor.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kokoshka napsal(a):

"Kanadska" reziserka Julie Ivanova toci film o rasismu na Ukrajine,aaa!
04. 03. 2012 | 00:15

Občan napsal(a):

Ono to je trošičku jinak:

http://www.toronto.com/article/683554--family-portrait-black-orphans-find-a-home-in-ukraine

Překládám z článku:

Paní Neňa je v penzi. Pracovala v chemickém průmyslu a na Ukrajině ženy pracující v tak zátěžovém prostředí chodí do penze ve 42 letech (!).
A protože její dvě dcery (jinde píší 4) už odrostly a manžel dál pracuje, a jako relativně mladá žena se v důchodu nudila, rozhodla se stát se pěstounkou.
-------------------------------------------------------

Barevné děti to na Ukrajině nemají asi jednoduché - cizinců, zejména barevných, tam mnoho nežije. Zvlášť, když ty děti povily a odložily mladé hloupé holky.
Jenže autorka filmu dále píše, že dětské domovy, odkud byly děti převzaty paní Neňa (strašně divné příjmení), byly velmi dobře vedené, děti měly dobrou péči, dostatek jídla. Paní Neňa jen vadilo, že vyrůstají v instituci.

Takže si paní postupně nabrala minimálně 16 kousků (v některých článcích se píše až o 23 - http://news.russiannewsroom.com/details.aspx?item=2807), které nezvládá (autorka to eufemisticky popisuje "rodina není perfektní a paní Neňa není parfektní matkou) a z vlastního bytu či domu vyrobila další dětský domov.
Protože, milá paní Tejkalová, pokud je v rodině 16-23 dětí, není taková "rodina" ničím jiným než špatným dětským domovem. Dětem v takové "rodině" nakonec nezbývá než se starat o sebe navzájem. To ale mohou v dětském domově také.

Nad čím jásá mladá dokumentaristka, to opravdu nevím. V Kanadě by nad něčím takovým sociálka spráskla ruce a asi by dost rychle konala. S pěstounskou péčí tam totiž nějak nemají úplně dobré zkušenosti - http://www.cbc.ca/news/canada/story/2012/02/19/foster-care-cp.html.
A u nás to brzy skončí stejnou katastrofou...
04. 03. 2012 | 00:36

Cech napsal(a):

Zase jsem pomalejší než nick občan a to mne nijak nectí.
Jinak děkuji nicku občan, lépe bych to stejně nenapsal.
Pouze je mi tak nějak všelijak, pokud se začínají objevovat agitky tohoto druhu.
Jako např. Ivany Königsmarkové a nyní i tón paní Tejkalové.
04. 03. 2012 | 02:09

Občan napsal(a):

To Čech:

Zdravím :o)

Jo, taky mne napadlo, že to je "startovní blok" k rušení dětských a kojeneckých domovů a Klokánků a k zavedení "pěstounské péče" amerického typu.
A jak americká "pěstounská péče" vypadá, to si můžeme velmi často přečíst v černých kronikách místních amerických plátků i na stránkách velkých deníků.
04. 03. 2012 | 09:16

dAGMAR napsal(a):

Občan

Dobré dopoledne :-)
Tak já si dovolím stručně nesouhlasit. Obecně je problém velkých ústavů - dětských domovů definován jako nedostatek citových vazeb, které pro VĚTŠINU chovanců znamenají pokřivení psychického vývoje - citovou deprivaci. V pěstounských rodinách mohou být tyto vazby i negativní. Ale takové důsledky nemají. Mohou mít násedky jiné, ale to už je dáno INDIVIDUÁLNĚ.

Jenoduše i "špatná" rodina (s vyloučením zneužívání a týrání dítěte) je pro jeho vývoj přirozenější prostředí než ústavní péče.
04. 03. 2012 | 09:54

gaia napsal(a):

no 16 je moc, to už není rodina, ale smečka, takže ta jiné následky nebudou asi taky nic moc. Nejvíc trpí asi ten pan manžel.
04. 03. 2012 | 10:17

Občan napsal(a):

To Dagmar:

I Vám pěkný den :o)

A také nesouhlasím.
V DD jsou dnes zcela běžné "rodinné buňky" se stálou "tetou" a doplňkovým týmem k permanentní dispozici (noční služby, pedagogický psycholog apod.). Rodinné buňky mají 5-7 dětí, maximum je 9. V to je MAXIMÁLNĚ 5 dětí na vychovatelku.
A navíc dnes převažují malé DD s počtem dětí kolem 35.
Takže ty citové vztahy vznikají a dnešní děti z DD jsou daleko samostatnější a sociálně vyrovnanější než bývaly před dvaceti a více lety.

Pokud má nějaká "pěstounská rodina" na triku 10 a více dětí, pak se nejedná o nic jiného než o špatný chudinský útulek pro opuštěné děti. Já vím, jak to vypadá v "normálních" rodinách s mnoha dětmi. Znám dvě (7 a 6 potomků) a je to docela katastrofa. Pokud rodina není VELMI dobře ekonomicky zajištěna, děti strádají materiálně i citově.
Takže "pěstounská rodina" s 23-27 chovanci NENÍ rodina. Je to privátní útulek pro odložence, jehož "majitelé" nemají absolutně žádnou šanci zvládnout výchovu takové tlupy. Nemá totiž personální, odborné ani materiální zázemí, běžné pro DD.

Kdyby u nás existoval DD, kde by měla JEDNA vychovatelka na starost 23-27 dětí, psalo by se o tom palcovými titulky jako o týrání dětí a o zrůdném ústavním režimu.
Neexistuje proto žádný způsob, jak takovou nezodpovědnost omluvit u soukromé "instituce", která si říká "pěstounská rodina".
04. 03. 2012 | 10:56

Občan napsal(a):

Pardon - "...v kojeňácích to je MAXIMÁLNĚ 5 dětí..."
04. 03. 2012 | 10:57

Brumel napsal(a):

Tejkalová - další z těch primitivních rádoby- humanistů, co vědí že když plivnou na něco v Rusku nebo na Ukrajině, bohatý grant nebo nějaké koryto se určitě najde.
Ubohé.
Myslím že kdyby si někdo u nás nabral 16 dětí a neměl na to peníze, sociálním úřednicím by děsem olezla hlava a přísluišnou paní by zavřeli až zčerfná. Pokud vím, zrovna dostal pár let u soudu pán, co jenom své 2 dětí nepouštěl na ulici, jinak najíst dostaly.

Už mně ty ideologické žvásty nějak vadí čím dál víc
04. 03. 2012 | 11:09

Dagmar napsal(a):

Občan

Málo platné, vychovatelka není máma a vždycky tam chybí táta. Pěstounské rodiny musí být kompletní (pokud jsou výjimky, jsou dobře zdůvodněné). Také "trvalost" vztahů v instituciální péči je problematická, protože jednotlivé "stupně" si děti stále ještě předávají, i když snaha po změně tu je, ale ve větší míře se nestačí zrealizovat. Viz předpokládanou platnost zákona, kteý tuto péči zcela změní.

Co mi připadalo před rokem 1989 (někdy koncem 60 let) ideální, byly SOS vesničky. Taky tam působila jen máma, ale jako alternativa k "domovům" to působilo velmi povzbudivě. Hlavně proto, že se tam "dospělé" děti měly šanci vracet. Teď se je snažili myslím obnovit, ale s výsledkem poněkud problematickým.

Máte pravdu, že počet dětí v rodině, pokud přesáhne "akční rádius péče" snižuje jejich pozitivní působení. Na výrazně početné rodiny byly v minulosti jiné požadavky a současná pěstounská rodina musí suplovat dobrou péči vázanou i na početnost členů.

Víte, já si vážím našich diskusí, protože mne inspirují k rozumným kompromisům. Doufám, že budte souhlasit, že ideální by bylo zachovat, třeba ve vámi popisované podobě, instituciální péči. Třeba jen pro děti, jejichž rodiče je z různých důvodů "odloží" s tím, že se k láskyplné péči o ně po nějaké době opět mohou vrátit. Takové děti totiž snáží ústavní péči lépe než péči pěstounskou z důvodů, které jsou pochopitelné. Nebo pro děti jasně určené pro adopci. A vedle toho mít i profesiální pěstounské rodiny pro děti, u nichž je adopce nemožná a péče vlastní rodiny vyloučená.

Náhradní péče nemůže být nikdy úplně ideální. Ale může se ideálu přiblížit.

Tak teď jen, jako to olivnit :-)
04. 03. 2012 | 13:30

Občan napsal(a):

To Dagmar:

Opět nemáte pravdu.
V obou mnohadětných rodinách to otec vyřešil tím, že se doma prakticky nezdržuje. Jeden má spoustu dobře placených funkcí v několika institucích (ten rodinu alespoň zajistil finančně), druhý má dvě práce, aby rodinu vůbec uživil.
Takže v obou případech je matka jediným skutečným "vychovatelem". A také není ničím víc než urvanou "vychnou", která od rána do večera maká doma a mezi prací se snaží o výchovu smečky.

Stejně tak není ničím jiným než vychovatelkou "pěstounská matka" 23-27 dětí. Nekvalifikovanou utahanou vychovatelkou, která nemá vůbec žádnou šanci své vychovatelství zvládnout.
Máma může být mámou jen tehdy, když dokáže obejmout všechny své děti naráz. Pokud jich má moc, MUSÍ vždy některé odstrčit! A v ten okamžit se stává pouhou vychovatelkou.
Přičemž vychovatelka v DD má dnes mnohem víc možností "své" děti obejmout všechny naráz než pěstounka, která jich má moc.

Připravovaný zákon způsobí strašlivou katastrofu, jejímž důsledkem bude několik tisíc těžce deprivovaných dětí, jež skončí jako bezdomovci nebo/a kriminálníci. Tak tomu je v USA a přesně tím směrem se ubíráme my.
A to nemluvím o zdravotně a mentálně postižených dětech - vůči nim bude mít zákon doslova vražedný dopad.

V americkém modelu "pěstounství" většina dětí stráví své neradostné dětství neustálým cestováním po "pěstounských rodinách", s různými mezipřistáními v útulcích a věznicích pro děti.
Přesně to čeká české opuštěné děti.

Ad "SOS vesničky"
Omyl. Za socíku byly v československých SOS vesničkách manželské páry!!!!! Matky pracovaly jako vychovatelky a otcové jako údržbáři, zahradníci a vychovatelé. Děti tedy vyrůstaly ve skutečně úplných rodinách.
Problém vesniček je v tom, že jsou nesmírně drahé. Ve finále to jsou stejně DD - jen rozložené do domečků.
Dnes se staly SOS vesničky v podstatě náboženskou sektou. Po dlouhou dobu dokonce přijímaly pouze svobodné bezdětné ženy - tedy osoby zcela nezpůsobilé k pěstounské péči! Teď jsou podmínky přijetí sice poněkud mírnější (žena smí mít vlastní děti, ale musejí již být odrostlé), ale stále jsou SOS vesničky uzavřenou sektou.

Znovu opakuji, že mnohačetná rodina NENÍ rodinou. Protože rodina nemusí žádné své děti odstrkovat, když se chtějí pomazlit. S deseti dětmi se najednou nepomazlíte, pokud nejste orangutan nebo chápan. A s dvaceti a více už vůbec ne.

Ano - tak totiž fungovaly dětské domovy vždy - více než polovina dětí v nich vždy byla pouze dočasně nebo docházely např. jen po část týdne. Po WWII bylo od ústavní výchovy postupně a poněkud upouštěno a komunisté proto zavedli možnost týdenních školek. Z těch se děti vracely domů na víkend nebo tam pobývaly jen pokud např. oba rodiče měli noční.
Po plyšáku byla tato zařízení zrušena a v DD opět začaly končit děti ze sociálních důvodů. A stále jich přibývá. Pro takové děti je "pěstounství" dokonce velmi nebezpečné, protože silně naruší jejich vztah k vlastním rodičům. DD tento negativní efekt nemá.
V tom se plně shodujeme :o)

Pěstounské rodiny jen zcela vyjímečně a za velmi přísných podmínek (bezúhonnost, kvalifikace, EKONOMICKÁ ZAJIŠTĚNOST, zabezpečení odborného zázemí státem). S velmi omezeným počtem svěřených dětí (max. 3) a se stanovením podmínky, že rodina nemá víc než dvě vlastní děti.
Pokud bych o tom mohl rozhodovat, pak bych byl při NEsplnění kterékoli ze zmíněných podmínek zásadně proti.

Náhradní péče se nikdy nemůže ideálu ani přiblížit právě proto, že je náhradní. Proto by se o to ani neměla snažit.
Má být kvalitní, odborná, dobře materiálně zajištěná, láskyplná (dost vychovatelů a malé skupinky), dlouhodobá (poskytnout dětem péči i v dospělosti - některé DD už to mají zmáknuté). Ale vždy by děti měly mít jasno v tom, že je náhradní.
To je totiž méně škodlivé než falešná iluze "rodiny".
Furt lepší parta kamarádů a "vychoušů" z DD, než dva neurotičtí urvaní "pěstouni". Nebo dokonce jeden...
04. 03. 2012 | 14:08

gaia napsal(a):

také si lámu hlavu, co by ti údajní otcové těch sirotků afričtí studenti a pracovníci, na té Ukrajině studovali a kde pracovali. Myslím, že jde o osiřelá Cikáňata.
04. 03. 2012 | 14:56

Občan napsal(a):

To Gaia:

To samé co u nás - především medicínu, technické obory, pedagogiku, chemii, v malém počtu pak hydrologii, lesnictví, zemědělství, potravinářství. na SŚ to samé - zdravotnictví, učitelství, technické obory.
Pracovali v podnicích, kde získávali praxi po studiu. To u nás za socíku bylo také. Dnes už tu praxi nemají kde získávát.

Ano, je pravdou, že některé z dětí žijících u paní Neňa vypadají značně indicky :o))
04. 03. 2012 | 15:20

gaia napsal(a):

občane

je 22 let po revoluci, dnes na Ukrajině není práce, Ukrajinci se rozlézají po světě, studují kde mohou, co by u nich dělali Afričané? A vysoká škola v Kijevě? Proboha, kde by jim to uznali a nostrifikovali. Dnes myslím černoši na Ukrajině moc nebudou, leda nějací dobrodruzi. A Ukrajinky jsou bělošky, které vědí, jak se bránit nevhodnému početí. Já hlasuji za ty Cikány.
Ale pro kanadské publikum je samozřejmě přijatelnější řící, že jejich otcové studovali nebo pracovali a že byli černoši, než že to jsou přemnožení Romové.
04. 03. 2012 | 15:27

Dagmar napsal(a):

Občan

Ale no tak. Kde zůstal váš nadhled? Opravdu jsem neměla na mysli konkrétní případy pěstounských rodin mimo hranice republiky. Ať již směrem východním, nebo "zaoceánským":-) Takže vyvracíte něco, co v mém příspěvku nebylo.

Z čiré sympatie, kterou k vám pociťují nemíním příliš komentovat nonsens, kterého jste se dopustil touto sentencí:

"Náhradní péče se nikdy nemůže ideálu ani přiblížit právě proto, že je náhradní. Proto by se o to ani neměla snažit."

Ale ono mi to nedá. Dětské domovy nejsou náhradní péčí? A protože ony se ideálu "normální" rodiny přiblížit při nejlepší snaze nemohou, platítotéž o pěstounské rodině?

Vycházela jsem z návrhů, které jsem měla možnost nahlédnout na VÚ MSV ČR. Nevypadalo to vůbec špatně. Ale doplnění o fungující "záchytné" DD by ten model určitě vylepšily.

Zřejmě jste přehlédl moji výhradu (ostatně opsanou z navrhovaného modelu) tzv. "akční rádius péče", který jasně říká, že pěstounská rodina se může starat jen o omezený počet dětí. Takže dalšími svými argumenty se dobýváte do otevřených dveří.

Za informace o SOS vesničkách děkuji. Mělo mne napadnout, že s nimi není vše OK, když věrohodné informace je obtížné sehnat.

Předmětem naší diskuse byly DD a PR, nikoliv týdenní školky. To je zase jiná kategorie.

Nezlobte se, ale rušení dětských domovů za tragédii považovat nemohu. Jejich nedobrý vliv na psychický vývoj chovanců je v naší psychologické literatuře popsán natolik věrohodně, že jejich zrušení je pro děti v nouzi výhrou.
04. 03. 2012 | 19:57

Občan napsal(a):

Paní Dagmar, pokud jste nepostřehla, tak jsem ve svém příspěvku napsal, že jsem s Vámi převážně v naprosté shodě.
V čem nejsem, jsem vypsal :o)

Jestli si myslíte, že je Drábek veden blahem dětí, pak jste na velkém omylu.
Jedinou jeho snahou je zprivatizovat lukrativní nemovitosti, které DD obývají a děti hodit na krk "sockám". "Vyřeší" tak částečně problém nezaměstnanosti i snížení nákladů.
Děti jsou to poslední, co ho zajímá.
04. 03. 2012 | 20:23

Dagmar napsal(a):

Občan

Milý kolego, tak to mi opravdu uniklo, přečetla jsem si však, že: "Opět nemáte pravdu". Ale to nic. Od té doby, co mi jako děcku prozradili, že neustále má pravdu jen blbec, se preventivně ráda mýlím. :-)

S panem Drábkem můžete mít recht. Ale není na ministerstvu sám aniž doživotně. Do příští výměny na křesle ministra toho už moc nestihne. Teď je nadlouho zaměstnán nápravou jiných, již medializovaných chyb.
04. 03. 2012 | 20:31

Občan napsal(a):

Tak to se omlouvám, to je moje nepřesnost.
Vztahovalo se to k těm dvěma prvním odstavcům; vlastně spíš jen k tomu prvnímu.

Obávám se, že s tím rušením bude dost kvaltovat - zákon má totiž platit od 1.1.2013.

Dobrou noc :o)
04. 03. 2012 | 23:24

gaia napsal(a):

ale o toho hezkého roztomilého černouška, který je v Občanově odkaze, by se především měli starat jeho mladí a veselí rodiče. Zažili by s ním spousty legrace a věřím, že by z něj měli radost.
Zdání rodiny mu utahaná důchodkyně po přechodu může dát jen stěží , navíc když má ještě dalších 15 takových.
To v žádné rodině nemůže nastat, že je 16 děcek naráz, neb moudrá matka příroda zařídila, že se děti rodí po jednom a postupně. Tudíž i kdyby nějaká matka povila 16 dětí, že naráz jich bude doma maximálně 1/3, ostatní již budou velcí a samostatní a z takto velké rodiny dobrovolně co nejrychleji odejdou. Koukněte na Agátu Hanychovou.
Takže tuto obstarožní rádobymatku a její pseudorodinku můžeme dávat tak leda za příklad mladým aby dodržovali antikoncepci a viděli, co se může stát za hrůzu jejich nechtěným dětem, pokud je odloží.
Myslím, že by to na ně zabralo.
05. 03. 2012 | 07:07

loans napsal(a):

Some time ago, I needed to buy a house for my organization but I did not have enough cash and could not order something. Thank God my fellow adviced to take the business loans from reliable bank. So, I did that and used to be happy with my secured loan.
03. 08. 2012 | 06:01

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy