China Daily je zajímavý novinový úkaz. Mottem tohoto anglicky psaného čínského deníku je ambiciózní slogan Connecting China Connecting the World. A pro mnoho cizinců se zájmem o dění v Číně, kteří nehovoří tamním jazykem, skutečně jako určitý druh spojení slouží. V propagační sekci internetového vydání novin se dočtete, že jsou v zahraničním tisku nejcitovanějším čínským médiem, nebo že je odebírají přední osobnosti světové politiky. Pro mě byly pracovně-odpočinkovým zpestřením obědových pauz během XIII. letních paralympijských her v Pekingu. A myslím si, že stojí za to China Daily připomenout v době, kdy se řeší nástup komunistů do krajských rad a vzpomínalo se na výročí Listopadu.

Na China Daily je asi nejzajímavější, jak klame tělem, respektive lay-outem. Na první pohled vidíte moderní úpravu stránky prakticky ničím se nelišící od prestižních světových deníků. České se spolehlivě mohou jít zahrabat. Dokonce si můžete vyluštit sudoku nebo osmisměrku, jak jste zvyklí, a nechybí například ani můj oblíbený comics Peanuts. Jednu celou stranu totiž přebírá China Daily z New York Times. Dokud bude legitimizace Číny přes byznys takhle fungovat, můžou se sportovci třeba ubojkotovat k smrti.

Pak tu máme zbylý obsah a ten je nevídanou směsicí článků, které působí normálně, jako třeba, že hurikán Ike míří ke Kubě nebo že se Federer dostal do finále US Open, a materiálů, které i přes supermoderní zalomení vypadají jak z Rudého práva ze 70. let 20. století. Ke srovnání vybízejí již budovatelsky povzbudivé titulky typu Krok správným směrem nebo Větší pokrok, obsah China Daily navíc vypovídá i o zahraničně politické orientaci Číny. Ve zpravodajství ze světa je věnován solidní prostor informacím z Íránu, Ruska, Pákistánu, Venezuely atp. V těchto materiálech se akcentují především pozitivní témata, například jak se mají Číňané co učit o energetické politice od Rusů, nebo co pěkného napsal prezident Chu v blahopřejném dopisu novému pákistánskému prezidentovi Asifu Alimu Zardárímu.

Samostatnou kapitolou je domácí zpravodajství. Byla jsem v Číně v době, kdy začala aféra s kontaminovaným mlékem pro kojence, vinou kterého několik dětí zemřelo. Bylo to jediné negativní téma, které se probojovalo na stránky China Daily. Zbytek byla jen samá pozitiva a světlé zítřky, kterým bych sice ráda věřila, ale moc mi to nejde vzhledem k dalším informačním zdrojům, i tomu, co jsem v Číně, byť za těch pár dní, zažila.

Smutné je jen to, že China Daily tím, jak dokonale vypadá, jak výborně napsané texty po stylistické i obsahové stránce jsou, a jak obratně kombinuje různá témata a styly, odvádí dokonalou propagandistickou práci pro stranu a vládu. Čína se ze všech sil snaží tvářit, že je přece úplně normální země jako každá jiná a že všechna negativa na ní hledají pouze zlí cizinci, kteří vůbec netuší, o co běží. A když čtete China Daily, tak máte pocit, že přesně takhle to je. A pokud si neustále neopakujete, že je to propaganda, bez potíží těm krásným a čtivým novinám podlehnete, nebo se aspoň trochu názorově nalomíte. A o to tu jde především.