Když se člověk podívá na ekonomické krize v roce 1929, 2008 a na další, o něco menší, vidí spoustu firem, i dobrých, s čestnými muži v čele, které zkrachovaly. Byly to často silné a tragické příběhy. Systém se nicméně tím očistil a jel oživeně dál. To je ostatně principem kapitalismu, který jsme po roce 1989 i u nás přijali - každý se musí starat sám o sebe. Není žádný socialistický Otec, který by nás tahal z louže, když do ní sami zabředneme. Kdyby bylo zle, stát pomůže, ale jen když je člověk úplně na dně a lapá po dechu.

To je krédo, s nímž šla pravice čtvrt století do voleb - a vyhrávala. A pamatujete, jak vždy úplně běsnila, že přerozdělování je zlo? Že každému podle jeho výkonu? Že strůjcem svého štěstí v ekonomice je každý sám a demokratický kapitalismus tu není do toho, aby lidi tahal z vody, ale aby jim pomáhal v té vodě plavat?

Přesně to vystihla lidová tvořivost ve vtipu ze začátku 90. let, jak starý penzista jí hlady trávu. Jde kolem Havel, zděsí se a dá penzistovi padesátikorunu, aby se šel někam najíst. Padesátikoruna je hned pryč, tak se penzista vrátí k té trávě. I jde kolem Klaus, rovněž se smiluje a dá mu hrst drobných. Co s tím, ptá se smutně penzista. „Sedněte na tramvaj a jeďte za město," říká tvůrce kapitalismu v Čechách vlídně, "tam je tráva zelenější.“


Změklé hřbety železných podnikavců
Václav Klaus to tuším kdysi sám dával k lepšímu jako skvělou lidovou moudrost a doplnil to poznámkou, že není úkolem kapitalismu lidi chránit, ale učit je starat se sami o sebe.

S tím podnikatelské elity do téhle doby vešly. Ale postupem času se něco stalo, zvadly jim svaly a změkly hřbety. Bývali to železní muži a ženy, zvyklí bez reptání pracovat 14 hodin denně, aby udrželi podnik v chodu. A i přes mnohé prohry vydupat ze země svou pílí, tvrdohlavostí a prací (a to se jim nedá upřít) velké podniky, provozy, farmy, obchodní centra... a samozřejmě i cestovní kanceláře, hotely a ostatní podniky cestovního ruchu. Ale něco se muselo změnit, protože vůle překonávat překážky vlastní silou a energií se vytratila. Jak jinak vnímat ty nesčtené požadavky na "neodkladnou pomoc" a nepříčetné reakce, když stát nevyslyší všechny požadavky?

Vezměme si jen znovu cestovní ruch, zastoupený pány prezidenty Prouzou a Sivekem (Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Fórum cestovního ruchu ČR), kteří v pondělí poslali vládě dlouhý dopis se soupisem požadavků, v němž píší, že "pomoc, které se nám zatím od státu dostalo, je zoufale nedostatečná."

Připomeňme si, jaká je to ta "zoufale nedostatečná pomoc" k dnešnímu dni, kterou nabízí stát cestovnímu ruchu:
- COVID 1 - bezúročné úvěry od ČMZRB, ve výši 5.000.000.000 Kč (příjem pozastaven)
- COVID 2 – bezúročné úvěry od komerčních bank se zárukou ČMZRB v výši 35.000.000.000 Kč.
- Liberační daňový balíček I. - Odložení daní, odpuštění sankcí.
- Liberační daňový balíček II. - Odložení EET, prominutí záloh.
- Odpuštění odvodů na sociálním a zdravotním pojištění pro malé podnikatele (OSVČ)
- Program Pětadvacítka - OSVČ, postiženým šířením koronaviru, jednorázově 25.000 Kč.
- Program Antivirus (též "kurzarbeit") - Náhrada mezd a platů a to v karanténě a pro uzavřené provozy 80 % mzdy až do 39.000,- Kč a u omezení výroby kvůli koronaviru 60 % až do 29.000,- Kč.
- Ošetřovné - Pro členy rodiny a rodiče po dobu uzavření škol.
Zdroj: MMR a Novinky.cz

Jako "zoufale nedostatečná pomoc" se mi to nezdá. Pánům Prouzovi a Sivekovi ano (pravda, ještě neznali detaily programu Antivirus, ty jsou známy od včerejška, ale mohli počítat spíše s většími částkami). Pročež jim nyní připomeňme slova jimi zastupovaných jednatelů cestovních kanceláří ze začátku března:

- "Výzva premiéra, aby Češi nejezdili nikam do Itálie, je nesmyslné rozhodnutí. Je to populismus." (místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež)
- „Babišův populismus nezná hranice. To je ten pravý, který má co hovořit o morálce cestovních kanceláří, než aby si předem ověřil, jakým způsobem pracujeme.“ (jednatelka CK Fede Yvetta Federici)
- „Jsme připraveni na to, že se několik měsíců nebudou prodávat zájezdy, to po deseti letech fungování Italia Travel ustojíme, ale bezplatná storna nikoli.“ (jednatelka CK Italia Travel Kamila Riva)
(Zdroj:TTG)


Mimo cestovní ruch jen zaměstnanci druhé kategorie?
Na tomto místě je dobré si připomenout situaci z před měsícem, kdy se zjistilo, že v kritických oblastech je (podle médií) asi 15 tisíc vracejících se turistů. Mnozí z nich se o situaci informovali dopředu, ale patrně se dozvěděli, že se nic neděje, že to jen vláda čeří vodu, babišovský populismus, to znáte, je to jen rýmička a v jejich rezortu nic takového určitě není. A to jim museli bezpochyby říkat i ti, pro které tito prezidenti nyní vehementně žádají vládu o kompenzace.

Kdyby ti dva měli aspoň trochu slušnosti (když už nemají nic z CSR - corporate social responsibility), aby se takticky omluvili. Kdyby pan prezident Prouza a Sivek vystoupili a řekli pár upřímných slov národu a pozůstalým po těch už 29 mrtvých, které dnes máme; za všechny cestovky, které podcenily situaci a nedohlédly následků; pak... nu, pak by žádost o kompenzace byla vnímána patrně jinak a já bych těžko něco psal.

Jenže nic takového se nestalo. Když už byl Wu-chan měsíc hermeticky uzavřený, zástupci cestovek dál přesvědčovali lidi, že se nic neděje, a teď, místo omluvy za to, čemu svou pýchou a politikou "urvi co můžeš", napomohli, natahují ruce a ještě velkopansky hulákají, že průměr kompenzací je málo. Že ONI musejí dostat 1,5x víc. Protože ONI přeci zaměstnávají lepší lidi, než ostatní... A to je na tom to nejneuvěřitelnější. V dopisu je totiž i toto:

"Firmy v cestovním ruchu zaměstnávají desítky tisíc kvalifikovaných lidí, jejichž mzdy jsou významně vyšší než medián mezd v ČR, jako jsou kuchaři, obchodníci, marketingoví specialisté, provozní vedoucí, IT experti a programátoři, lázně zaměstnávají lékaře, fyzioterapeuty a další kvalifikovaný personál. (...) Žádáme proto vládu (...) o příspěvek minimálně do výše 50 % z hrubých mezd do výše 1,5-násobku mediánu mezd v ČR po dobu trvání nouzového stavu a následující dva měsíce."
(Zdroj: SOCR)

Nijak se nechci dotknout zaměstnanců v cestovním ruchu, kteří jsou na tom nyní opravdu zle, všechno je zavřené, další zájezdy v nedohlednu atd. Ale nejsou jediní, kdo na tom je zle. Cožpak hospodští, dopravci, kavárníci, kadeřnice a masérky, dirigenti a knhovnice, lektoři a kurátoři jsou snad pracovníci druhé kategorie? Jen jacísi středolidi, kteří mají oproti lepšolidům nárok "jen" na medián mezd? Hle – vy ostatní zaměstnáváte plebs, zatímco ONI elitu a tu třeba odměnit více! To je neskutečná arogance vedení cestovního ruchu.


Každému podle jeho křiku
A nikomu to nepřijde divné. To je na tom nejvíc zarážející. To už není žádný kapitalismus, kde je každý "svého štěstí strůjcem". Tohle už je rozmazlený hulvátský sociokapitalismus, kde se nerozděluje každému podle jeho zásluh, práce nebo potřeb, jak snili komunisté, ale každému podle jeho křiku. Kdo nejvíc křičí, nejvíc musí dostat.

A stát je samozřejmě v kleštích, protože pravicová opozice je ještě socialističtější, než komunisté (kteří - všimněte si - překvapivě už tři neděle mlčí). Když stát nedá, když zvedá ruce s tím, že kdyby dal vše, co se požaduje, zbankrotoval by a neměl by nikdo nic - je napadán za neschopnost.

Opozice ve voličské nouzi (kterou si samozřejmě způsobila sama) neslyší na argumenty, které sama dříve přinášela. Volá v této těžké době nejenom po udržení ekonomiky nad vodou a náhradě škod, ale volá i po náhradě zisku! Tady je zdroj představy zástupců cestovního ruchu, že lze na státu vymoct, vyštěkat, vysoudit víc, než kolik dostanou ostatní. Tady je zdroj fanatismu brněnských právníků, píšících jeden ideologický komentář za druhým a představy některých profesí, že když se dostanou do potíží, pak mají nárok na rovnější zacházení, protože i oni jsou přece ti "lepší lidé" a oni "mají svá práva".

Ale o jaká práva jde? Pravicová? Ale kdež. To už není ta klausovská pravice, která stála za rozvojem služeb (včetně cestovního ruchu), které dnes fungují mnohem lépe, než před rokem 1989. Pravice ztratila vitalitu a zůstal jí jen zahořklý antibabišismus, antizemanismus a směšnost (což ukazuje i volební podpora v průzkumu CVVM, zkoumaná navíc ještě před karanténou).

Jako poslední poznámku je možné uvést, že zatímco pravicoví novináři v Česku se pohoršují nad škudlilstvím středolevé vlády (věc skoro neuvěřitelná), v jižním Rakousku už mají jiné problémy. Na obec Ischglu, odkud se nákaza roznesla do celé Evropy, se valí hromadné žaloby na "tamní úřady, provozovatele vleků, hoteliéry i majitele restaurací, že zatajili nebezpečí koronaviru, aby mohli nadále vydělávat."

Není vyloučené, že hamounství vedení cestovního ruchu by mohlo naštvat někoho i tady natolik, že podobnou žalobu podá i u nás. Aby se pak všichni, co teď natahují ruku a pohoršují se na sítích a před kamerami, nedivili.

Jedni u soudů, druzí u voleb.