Nerad pouhý týden po události sýčkuji, ale 28. listopad 2010 jednou možná budeme slavit jako další z řady „vítězných“ dat ve stále se opakujících náporech totality na svobodu. V ten den totiž začalo ve všech členských státech EU platit na první pohled nezpochybnitelně rozumné a humánní „Rámcové rozhodnutí Rady číslo 2008/913/JHA z 28. listopadu 2008 o boji proti určitým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního zákona.“

Přikazuje všem členským státům „zavádět opatření nutná k zajištění, aby byly učiněny trestnými úmyslné činy, které tvoří podnět k činům namířeným proti skupině osob nebo příslušníku takové skupiny definované odkazem na rasu, barvu nebo národní či etnický původ“.

Samozřejmě, řekneme si, zákon určitě potřebný a hodný osvícené Evropy. Nebýt tří nenápadných detailů, které jsou v evropském právu novinkou:

Udání takového trestného činu nemusí pocházet od jeho oběti.

Pachatel takového činu nemusí být při jeho spáchání fyzicky přítomen v žalující zemi.

Žalující země může pachatele zatknout v jiné zemi bez žádosti o jeho vydání a odvézt si ho k sobě do vazby a k soudu.

V praktickém důsledku to znamená toto: Kdokoli může kdekoli v EU kohokoli odkudkoli v EU udat za údajný zločin nenávistné mluvy spáchaný kdekoli v EU (a možná i mimo EU). Země, v níž je takové udání podáno, má povinnost na údajného pachatele do kterékoli členské země vyslat zatýkací četu a pachatelova země má povinnost na tomto zatčení spolupracovat či přinejmenším mu nebránit. Obžalovaný pak může být držen ve vazbě a souzen v zatýkající zemi a hájit se pomocí místních právníků a tlumočníků.

„Smrtelné křeče svobody slova v Evropě začínají zítra“, řekla den předtím v Kodani na konferenci International Free Press Society Rakušanka Elisabeth Sabaditsch-Wolffová, obžalovaná v Rakousku za přednášku o islámském právu šarijá. Vyslovila obavu, že nový zákon bude použit především na umlčení lidí, jako je ona, nizozemský politik Geert Wilders a podobní varující před sílícím náporem radikálního islámu a zavádění totalitních islámských zákonů šarijá.

„Máme málo času. Nechceme-li žít pod zákony šarijá a chceme-li si uchránit právo mluvit a publikovat svobodně, musíme je vykonávat teď.“

Zdá se, že Evropa má novou Johanku z Arcu. A začíná se probouzet (jejími slovy) „z ukolébání bohatstvím a příjemnými radovánkami“. V tentýž týden papež vydal knížku, v níž vybízí islám, aby vysvětlil svůj vztah k násilí, míru a rozumu.. V týž den Anglická obranná liga EDL demonstrovala proti zákonům šarijá ve dvou anglických městech s pěti tisíci účastníky a pod poklidným dohledem policie bez vážných výtržností. Nepočítáme-li policejní vyklízení pubů po demonstraci, aby demonstranti dodatečně své muslimské sousedy zbytečně neprovokovali případnou opilostí. Francouzská obranná liga LDF demonstrovala recesí, v níž projevem vlastenectví bylo strkat vepřové klobásky do regálů s islámskými potravinami.

Škoda, že je všechny při tom nenapadá citovat výnos Evropského soudu pro lidská práva z roku 1998, že šariá „porušuje Evropskou konvenci na ochranu lidských práv a základních svobod a principy demokracie”.

Vyšlo v MFDnes