Lament nad vzdělaností tentokrát českou

11. 09. 2008 | 15:19
Přečteno 5598 krát
Po nedávném článku o úpadku vzdělanosti v Británii (neznalost Shakespearova křestního jména, dat druhé světové války, nebo kdo Británii kraloval v roce 1900), který vyšel v týdeníku Euro, mě několik čtenářů upozornilo, že Česko na tom už není o moc líp. Kolik lidí zná křestní jména Komenského, data války a jméno rakouského mocnáře tuším nikdo nezkoumal, ale podle firmy Inergo, která provádí průzkum české vzdělanosti, neznají čeští vysokoškoláci význam třeba takovýchto slov a pojmů:

Aristokrat. Diagnostika. Dohoda o pracovní činnosti. Dynamika. Emancipace. Exaltovaný. Extempore. Fasáda. Frekvence. Choreografie. Kejklíř. Komorní. Kontraproduktivní. Laxní. Nihilistický. Nuance. Paběrkování. Patos. Pranýřovat. Prestižní. Promlčení. Předlužení. Reference. Registr. Simultánní tlumočení. Soutěska. Subvencovat. Surrealismus. Šprýmař. Terapeutický. Travestie. Trestný čin. Trockista. Uštěpačný.

To prý je jen špička ledovce české nevzdělanosti. A jak prý by se to dalo napravit a co by v tom měla dělat vláda, které by snad mělo záležet na tom, aby byl národ vzdělaný. Už to je otázka chybná. Vláda je ta poslední instituce, které záleží na udržování vzdělanosti národa. Proč, si řekneme za chvíli. Ale veškeré úvahy o zlepšování vzdělanosti budou plané, nebudou-li brát v úvahu následující teorii, kterou jsem vám pro tento účel vymyslel a která vychází z těchto objevů:

Homo sapiens je trojjediná bytost těchto osob: homo psychologicus, homo ideologicus a homo economicus. Všichni tři fungují zároveň, ale v různých dobách a různých situacích fungují v různých proporcích. Pojem homo economicus vymysleli američtí ekonomové, ty druhé dva jsem si vymyslel sám.

Homo psychologicus je k činům motivován emočními aspekty jako láska, nenávist, úcta, obdiv, strach, závist, pocit ponížení, touha vyniknout, touha po odplatě, touha se zavděčit nebo odvděčit, soucit, milosrdenství, apod. Jeho podnětem je spontánní a instinktivní cítění a chování podle toho, co on v dané situaci vidí jako přirozeně správné. Homo psychologicus naslouchá svým pocitům a věří jim. Klíčovým slovem pro něho je přirozenost.

Homo ideologicus je k činům motivován podněty ideovými, idealistickými a ideologickými, jako vlastenectví, národní či civilizační kultura, náboženské přesvědčení, Boží odplata, společenské zvýznamnění, úcta ke konvencím, k vědění, ke vzdělání, zvykům, tradicím, atd. S pomocí silných ideologických podnětů se dá člověk motivovat k činům, které jsou pro něho psychologicky nepřirozené i ekonomicky nevhodné, až k sebeobětování nebo obětování druhých. Zmanipulovat na jedné straně k hrdinství, na druhé ke krutostem. Klíčovým pojmem pro něho je správnost, pode ideologie, kterou vyznává.

Homo economicus myslí čistě černobíle a egocentricky v rámci toho, co je pro něho prospěšné či neprospěšné. Pro to prospěšné a proti tomu neprospěšnému dokáže zapojit svoje nástroje psychologické, tedy emoční a ideologicky si je obhájit vlastní prospěšností. Při absenci ideových podnětů člověk ekonomický funguje zcela bezohledně matematicky. Čím víc se oslabují podněty ideologické (kulturní, národní, civilizační, etický rámec) a psychologické (schopnost intuitivně rozeznávat mezi přirozeným a nepřirozeným), tím víc se člověk řídí výlučně motivy ekonomickými. Klíčovým pojmem pro něho je výhodnost.

Ideální stav člověka (osobní psychologické, společenské i ekonomické zdraví) se udržuje rovnováhou všech tří osob, které se anglicky říká „personal integrity“, česky asi celistvost osobnosti nebo (častěji ale nepřesněji) charakternost či pevný charakter. Je to stav, v němž se všechny tři osoby vzájemně střeží, kladou si otázky a postupují podle logicky argumentovaného konsensu. Pouští-li se homo economicus do něčeho sobě prospěšného, homo ideologicus sleduje, zda je to zároveň správné (podle ideologie, kterou vyznává) a homo psychologicus kontroluje, zda je to přirozené (zda se to dělá s láskou nebo nenávistí, zda to dává klid duše, atd.).

Ideální vzdělání, které chce vytvářet civilizaci a civilizovanost, by mělo rovnou měrou pracovat na všech třech aspektech člověka. Nadějný náběh na takovou civilizaci poskytovalo vzdělání protestantské, které od 17. století usilovalo právě o takovouto integritu a jehož prorokem byl Komenský a nejúspěšnějšími praktikanty zakladatelé amerického státu. Díky Komenskému by se tedy dalo skoro tvrdit, že Češi mají smysl pro osobní integritu ve své tradici a možná i v krvi. Potvrdili to i v některých vzácných obdobích své historie jako národní obrození, první republika, první týden sovětské okupace 1968.

Nejdůležitějším aspektem tohoto typu vzdělání, který položil základy demokratickému kapitalismu, bylo smíření etiky s bohatnutím (protestantství bralo bohatnutí poctivým podnikáním a prací jako projev Boží přízně) a zároveň s principem rovnosti všech před Bohem a tudíž právem každého na bohatnutí podle své dovednosti, píle a výdrže.

My dnes žijeme v době, kdy homo idelogicus dostává výprask, neboť ideologie, včetně etiky, se zdiskreditovaly. Typickým projevem této doby, které říkáme „postmoderní“, je zrelativizování a znivelizování všech existujících ideologií a idejí, včetně těch totalitních a vražedných. Tomuto zrelativizování říkáme „multikulturalismus“ a jeho výsledkem je zmatení, co je správné a co je chybné, a to nejen s hlediska etického, nýbrž i čistě praktického.

Jediným zbývajícím motivujícím prvkem odideologizované společnosti je podnět ekonomický. Příčiny současného chabého stavu vzdělanosti proto zjistíme teprve tehdy, až se zeptáme, jaké současné ekonomické podněty vedou občana k neochotě se vzdělávat a politika k neochotě občanovi vzdělání poskytovat.

U politiků je odpověď tato: hlupákům se snadněji vládne (zvlášť jsou-li politici sami nedostatečně vzdělaní), a proto mají politici silný ekonomický podnět k oslabování vzdělanosti občanů. Politik má k občanovi vztah převážně ten, jak z něho vyždímat co nejvíc peněz. Chytrého a vzdělaného občana nelze tak snadno ždímat jako občana hloupého a nevzdělaného. Hledat u politika jakékoli altruistické motivy a snažit se na ně apelovat je utopické a kontraproduktivní. Je to samozřejmě podnět krátkozraký a bumerangový, protože vzdělanější občané by vytvářeli větší bohatství, z něhož by si zase politici mohli víc ukousnout. Jenže politici myslí krátkodobě, nejdál do příštích voleb.

U občanů je nevzdělanost motivovaná systémem finanční odměny (podnětem čistě ekonomickým), v němž vzdělanost a obzvlášť učitelství jsou ceněny bídně. Shrnuto v kostce: za nastaveného systému vzdělání (který má setrvačnost k dalšímu zhoršování) by bylo marné a naivní očekávat od politika i občana něco, co je pro oba ekonomicky nevýhodné.

Takže otázky, které si musí všichni křísitelé české vzdělanosti klást, jsou tyto:

Jak v politicích a občanech ekonomicky motivovat homa economica, aby investovali víc času do vzdělání a odměňovali vzdělanost? Jak pro oba udělat všeobecnou vzdělanost ekonomicky výhodnější, než je postupující nevzdělanost? Jak ekonomickými podněty dosáhnout toho, aby se v obou probudil homo psychologicus (láska, úcta, nadšení, touha po zlepšení, touha vyniknout), který bude toužit po opětném vytvoření ideologického podnětu k vzdělávání? Jak oběma vysvětlit, že vzděláváním mohou i ekonomicky bohatnout, a jak vytvořit takový systém, který by to oběma umožňoval? Zároveň jakým skupinám nepolitiků disponujícím nadměrnými fondy by se všeobecná vzdělanost ekonomicky vyplácela natolik, aby do ní začali investovat? Kde takovéto skupiny jsou? Proč by jim na všeobecné vzdělanosti mělo záležet? Co vzdělaností ekonomicky získají? Jak je přesvědčit, aby ze všech možných investičních nabídek zvolili zrovna vzdělávání? A jak by takové ekonomicky motivované vzdělání vrátilo homu sapiens jeho trojjedinou integritu a duševní zdraví?

Vyšlo v týdeníku Euro

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

buldatra napsal(a):

To autor:

Vzdělanost v tom, či v onom nic neznamená. Nestačí to. Neboť ve všem ostatním jsme diletanti.
Trojjedině se ptám. Víte, co je to padesátižár?
11. 09. 2008 | 15:32

Ládik napsal(a):

Pěkně jste oddělil politiky a občany. Dnes to vypadá tak, že občan už politikem nikdy nebude, funkce budou dědičné (viz tenis nebo jiné hry, kde to sype); volby jsou jenom pro ty hloupé.
11. 09. 2008 | 15:47

RUMCAJS napsal(a):

Rys kulatý,
tu je kára,
ten to ryje ....

To by mohlo stačit ne ?
11. 09. 2008 | 15:53

Yfča napsal(a):

to buldatra: půlka stožáru, to ví každej...:))
11. 09. 2008 | 16:09

Kritik napsal(a):

Jak si již všiml Ládik, autor lidstvo rozdělil na dvě kategorie - občany a politiky. Pokud by autor byl darwinovským dogmatikem, mohl by tuto diferenciaci vysvětlit vývojem na základě zdokonalování dosud neobjevených genů chamtivosti u politiků.

Jinak však lze všeobecný úpadek vzdělanosti dát do souvislosti s úpadkem morálky a mravů a vysvětlit příklonem k primitivnímu a požitkářskému materialismu. Postmoderní doba (tj. nynější doba) je charakteristická tím, že se nehledá lepší idea, dokonalejší morálka a neexistuje soutěž mezi ideami a mravnostními vzory. Každý má svou pravdu, každý je přesvědčen, že má svobodu a tudíž si může dělat co chce a myslí si, že se nikomu nemusí za své činy zpovídat. Já mám svůj názor, ty máš svůj názor. Slyšel jsem dokonce názor vzdělaného a zkušeného myslitele, který tvrdil, že v nynější době ani nemůže dojít k revolucím podobným těm před cca 40ti lety.

Co se týče mravnostního úpadku, již zde byly civilizace, které díky němu zanikly (Asyrská, Římská). Důvod vzniku mravního úpadku těchto starověkých civilizací však byl zdánlivě jiný. Tenkrát totiž měli jakýs takýs respekt k autoritám (polyteismus).
Ale jen zdánlivě jiný. Dnes je příčina úpadku podobná s tím rozdílem, že každý je sám sobě bohem a valná většina lidí má řadu dalších bohů, jímž se klaní a udělá pro ně všechno - úspěch, peníze, rozkoše, zdraví, tělo...

Civilizace vyprodukované postmoderní dobou jsou tedy určeny k zániku, podobně jako ty historické. Nicméně pro vyvolené je zde jiná perspektiva a naděje. A věřte, že ten, kdo takovou naději má, se zpropadeně stará o to, aby duševně rostl a oddělil se od upadající většiny.
11. 09. 2008 | 16:42

buldatra napsal(a):

to Yfča:

máte pravdu, pamatuji si to ze školky.
Ale ptal jsem se autora. No nic, jsme vzdělaný národ.
11. 09. 2008 | 16:44

ČTENÁŘ napsal(a):

Tak tohle je "starý" Kuras. Takové věci mi něco dávají.

Jen tak mimochodem: Věděl by někdo , co je PRIBL?
Obrátil jsem se s tím až na Ústav pro jazyk český.
11. 09. 2008 | 16:45

Realista napsal(a):

Je to celkem chytré, až na ten multikulturalismus: to je od Kurase podpásovka, to nemá s multikulturalismem nic společného.
11. 09. 2008 | 17:34

dzanny napsal(a):

2Realista:

Ne, to je přesně multikultalismus - tvrdit, že všechny kultury jsou stejně hodnotné a schopné soužití v jedné zemi. To je právě ta relativizace hodnot, o které pan Kuras mluvil.
11. 09. 2008 | 17:53

Lodomerius napsal(a):

Ony pohnutky ego- a altruismu detailně rozebírány na http://www.kabbalah.info , resp. http://www.kab.tv , u M.Laitmana ...
11. 09. 2008 | 18:21

ruda napsal(a):

buldatra, Yfča:

měl bych pro vás rébus. Hora v Čechách

PR EL
11. 09. 2008 | 19:58

José napsal(a):

ad dzanny - v tom případě je i Kuras multikulturalista - viz definice tří osob, mimochodem vel mi zajímavá. Každá kultura je hodnotná o sobě a nelze ji hodnotit prismatem kultury jiné, jedině v rámci sebeobrany. Selhání soužití více kultur v jednom státě není selhání ideje multikulturalismu, ale těchto kultur, zejména té politicky dominantní.
11. 09. 2008 | 20:05

dzanny napsal(a):

2 José:

No, že by idea, která nikdy nikde nefungovala, neselhala? To už svádíte na lidi, jak jiní u marxismu. (špinaví Slované to nedokázali, ale my....)
A kultury se vzájemně hodnotí dnes a denně, ať už v rámci sebeobrany či toho, aby si bylo o čem povídat.
A objektivně, bez prizmatů kultur jiných, je lze hodnotit třeba také dle toho, jak dlouho už existují a přežily.
11. 09. 2008 | 20:31

Honza Český napsal(a):

No a než se homo psychologicus, homo ideologicus a homo economicus na něčem pořádně dohodli, homo sapiens zemřel
Oni totiž jmenovaní homové nedali najíst svému bratříčkovi homo biologicus
Hladem zemřeli všichni …
12. 09. 2008 | 01:11

grőssling napsal(a):

Malá ochutnávka k tematu článku.
"Budeme jeho znalost ( Shakespeara ) vskutku očekávat u každého posluchače, nejen u studentů anglistiky, divadelnictví či literární vědy ? A nebudou v prvním případě studenti, dejme tomu z Číny, protestovat a považovat to za diskriminaci, ježto Li PO nebo Süe-Čchen jsou přehlíženi ? "
Zdeněk Neubauer, Smysl a svět,kapitola Vzdělání vědecké versus humanitní aneb o entropii a Shakespearovi.
12. 09. 2008 | 09:17

groessling napsal(a):

Jakkoliv jsem musel v diskuzi zde k blogu pana Milana Zeleného ( 05. 09. 2008, "Zdivočelá země ... ) konstatovat, že není džentlmen, jedno mu upřít nelze. V blogovém článku 25.05.2008," Informace nejsou znalosti ", s baťovskou názorností a jasností popsal proč vědět co to je diagnostika, dynamika, emancipace .... je jenom znát informaci, ne mít znalost, natož být vzdělaný.
12. 09. 2008 | 09:34

taky ekonom napsal(a):

Škoda, že pan Kuras neskončil v půlce svého článku. Tam to nabralo obrat k jeho vlastním idelologiím.

A proč ten závěrečný paragraf jde na všechno přes homo economika? Proč by mělo být vzdělání pouze a jenom ekonomicky motivováno??? To by byl průšvih pro vědu i ekonomický a společenský pokrok ... a onu přirozenou integritu.
12. 09. 2008 | 11:20

buldatra napsal(a):

to ruda:

JeštěD přidáme a je to.
Když jste přišel s rébusem historickým a slavným a blog je o lamentaci mad vzdělaností tentokrát českou, zkuste se zamyslet nad touto malou hádankou. Co je toto:
6 14 26 30 19 5 0 1 1 0 0 1
12. 09. 2008 | 12:34

ruda napsal(a):

buldatra:
gratuluji, byl to oblíbený rébus mého otce a nevím, že by někdo kdy uhodl.
Zkusím na to přijít.
12. 09. 2008 | 13:30

jaryn napsal(a):

Pane Kurasi,

výborné! Líbí se mi, když někdo umí pojmenovat vnímané a denně žité věci tak, že druhý člověk žasne, proč ho to už dávno nenapadlo... viděné bylo neviděno, slyšené neslyšeno :-)
A mimochodem, i váš pohled na multikulturalismus je pravdivý. Jsem zarytým odpůrcem, či spíše přímo nepřítelem, všech těch multikulti fantasmagorismů, ale v těchto souvislostech jsem si hrůznost této obskurní ideje neuvědomil. Přitom to je skutečně tak! "Zrelativizování, zmatení, co je správné a co je chybné, a to nejen s hlediska etického, nýbrž i čistě praktického."
To je prostě ono. Místo avizovaného multikulti vzájemného obohacení a univerzálního štěstí tu máme rozpouštění lidských, etnických, národních a bůhví jakých ještě odlišností v globalizačně unifikujícím drtiči, vytvářejícím amorfní odpornou nicneříkající lidskou hmotu, mocně prokořeněnou politicky korektní uniformitou.
Tfuj tajxl.
12. 09. 2008 | 15:40

ruda napsal(a):

buldatra:
Je to o tom, že Keanu Reeves není moc čistý a potřeboval by ostříhat :é)
Asi jsem se netrefil. Jako rébus by to v tom případě neobstálo a určitě to bude rafinovanější...
Pokládám krále.
12. 09. 2008 | 18:26

Monika napsal(a):

Pane Kurasi, v tom vašem článku střídá dosti úspěšně banalita banalitu. Došlo dokonce na hegelovsko-marxistickou tirádu, do které chcete spoutat člověka. To jste mě opravdu zklamal. - Ale proč se vlastně divím? Ve světě, kde je úspěch dán časem, který se ušetří, má myšlení jen jedinou vadu, ale vadu nenapravitelnou: že se jím čas ztrácí. Výsledkem je všeobecná tupost (ta se vám stejně jako mně nelíbí) a hyperinflace banality (ta vám na rozdíl ode mě patrně nevadí, když ji sám produkujete).

Jeden z těch, co kritizujete, před více než třiceti lety ve svém nejslavnějším spise napsal: „Člověk je možná jen velmi komplikované zauzlení v obecné interakci různých vlnových záření, která utvářejí svět.“

A o pár stránek dál: „Nezapomeň, že ty sám jsi byl a jsi právě toto, přijatý zázrak, respektovaná událost, navzájem propojené dětství tvých rodičů.“

Zkuste příště uvažovat méně povrchněji. Zkuste být kreativnější nejen při popisech kulinářských receptů.

A propos, píšete Homo sapiens. Zajímavé. Jen pro vaši informaci: druh Homo sapiens se vyskytuje na téhle planetě zhruba 50 tisíc let, což je dle Alvina Tofflera asi 800 generací (650 generací z těchto 800 přitom bydlelo v jeskyních). Teprve posledních 70 generací zná písmo, teprve 10 generací zná tištěné slovo, to jen pro úplnost k té vaší, odpusťte, přihlouplé hegelovské triádě.
12. 09. 2008 | 22:28

buldatra napsal(a):

To ruda:

Je to rafinovanější...:

http://sweb.cz/12wow/

http://www.volweb.cz/musicp...

Budeme se raději zabývat tématem blogu. Krále nepokládejte. Není proč.
12. 09. 2008 | 22:37

ruda napsal(a):

buldatra:
není mi jasná ta naprosto přesná mapa souhvězdí Střelce. Souhvězdí jsou přece relativní věc. To, co se nám jeví jako souhvězdí, musí být pro obyvatele uvedené planety hvězdy, které spolu nesouvisejí. Např. hvězdy z našeho pohledu na opačných stranách oblohy si mohou přece být ve skutečnosti blíž, než jiné dvě, které vidíme těsně vedle sebe. Takže pro někoho na třetí planetě tuším gamma Střelce bude mít hvězdná obloha naprosto jinou podobu a uvedenou mapu by kreslil jen pro obyvatele Země a vzkaz by musel být určen nám. Ovšem v době, kdy byl vyslán, byl by vyslán někomu, kdo jej nemohl rozeznat, natož vyluštit. Jedině, že počítali s vědeckotechnickým rozvojem zde. Trefili to na pár let. Odkud o nás ty informace měli, když nebyli schopni jiné domluvy? Asi zase někdo něco vykecal...
Jinak ten Reeves se mi vygooglil. Ano, tak hluboko jsem klesl...
13. 09. 2008 | 17:23

buldatra napsal(a):

To ruda:

Tak vidíte, kam se až člověk může dostat, začne-li padesátižárem. Přes JeštěD až do jiné galaxie…A pak,že je to s tou naší vzdělaností špatné.

Interpretace smyslu těch dvanácti čísel je stejně relativní jako souhvězdí. Nicméně, doposud nepřišel nikdo s jinou interpretací, která by tuto interpretaci vyvrátila.

Pro mě je to nádherná ukázka kreativity a přístupu k věci, se kterou bych já sám nedokázal hnout. A vytvořit z několika čísel celý příběh, to už chce něco víc, než povrchní všeobecné znalosti. Něco takového se vygooglit nedá.
14. 09. 2008 | 18:12

Benjamin Kuras napsal(a):

to Monika:
Gratuluju, geniální, k tomu jste jiste museli přizvat k týmu nejmíň tři nové členy? Zkuste příště někoho se smyslem pro humor.
19. 09. 2008 | 19:37

lékař dietolog napsal(a):

Pane Kurasi, doporučuji nejprve si zamést před vlastním prahem.
To co aktuálně předvádíte nyní v časopise Euro nelze nazvat jinak než ukázkou nevzdělance.
Pro ostatní - p. Kuras fušuje dietologům do řemesla, bohužel s výsledkem značně tristním -- nebo možná směšným.
25. 11. 2008 | 21:14

kriseolog napsal(a):

Ocenil jsem zde první fórum teorie (vyjímečně) mezi polithantýrkou na téma Taleb a platonifikace.Nejsem si jist,že provádíte Marx-Hegel tirády,ale jinak souhlasím s Monikou-nárust banality je problém a Vy ho nepozorujete.Chtěl bych to sloučit- vzdělanost a platonifikaci v tématu krize obecně: Představte si jak ekonomikou,dosud letící ladnými oblouky Masarykovské evoluce se řítí typické Klausoopatření: balík úsporných opatření,škrtů.Je to jak po bombardování Stalingradu:tamhle čouhá drát,tamhle zkroucené potrubí,projekty ve sběrnách papíru.Naopak expanzionismus útrat rozhazovačných se opírá krom sobectví i o představu,že peníze nelze vyčerpat,vždy budou a až se to samo zastaví,obrátí se vývoj jinam a jinak se nic neděje.Objektivizující krise Marx psal,že krizi se nemůže jako hráz postavit žádný sebevyšší intelekt,dokud zůstává v zajetí vlastnických vztahů.Intutivně by měl vnímat stupeň krize nějaký vyšší orgán-centrální banka nebo vláda přes státní pokladnu.Jenže pokud banka zmrazí aktiva a pasiva včas a vláda stáhne výdaje,krize zuří dál a seshora není indikována ničím.Přes sebezáchovný pud banky a vlády lavinovitě naroste pád hospodářských jednotek,nezaměstnaných dál i poté,koupěschopnost a platebschopnost klesnou tak nízko,že společnost už nefunguje jinak než v nouzovém režimu.Přesto dle Marxe vždy přijde i fáze oživení.Sociologie a ekonomie se stále snaží rozměrnou lidskou realitu více ohmatat,aby ji mohla řídit.Stále se to nedaří,stále se krize schovají do pološera a stínu pro zrak mysli. Kde je pak vzdělanost? Nezvládla sebe samu platonifikací?
20. 01. 2009 | 17:00

katastrofolog napsal(a):

Nejmodernější matematika poněkud mění nepřímo i pohled na Marxe.Dříve byl Marx protivný někomu často i tím,že dojem z něho byl často ten,že místo aby své nápady dodělal na úrovni vyšší matematiky,spokojil se s elementární matematikou a spojil ji s patosem.Tedy takto mysleli ti s vysokou matematickou kulturou,že jde o nedodělek.Místo aby odstraňoval důsledky krizí pomocí vyšší matematiky žádal odstranění jejich příčin nematematicky.
Vskutku Marx si byl jist pravdou v tom,že teorie hodnoty je správná,neboť při rovnosti hodnot zboží se realizuje naturální i peněžní směna zboží.Bagr vs.jehla-jasné vše.Ovšem Marx si už nebyl tak jist přesností hodnoty jako číselné veličiny a tudíž se neodvážil nasadit vyšší matematiku pro přesné veličiny.Maximálně by mohl zavést pro hodnotu interval,ne číselný bod.A protože vše ve vyšší matematice s body je spojeno se spojitostí,zde by ho očekávaly problémy neřešitelné i matematiky.Pomohla mu geometrie: představoval si řešení jako spirálu a promítl fáze změny kvality řešení do ní-ne deduktivně,ale spíše předpokladem kvalitativního chování řešení jinak správných rovnic.Matematika měla nástroj k řešení možná i Marxova problému-Huygensovu teorii toho čemu se dnes (Thoma,Arnold-kvaltativní teorie diferenciálních rovnic) říká "katastrofy" v matematické definici.Ovšem tato geometrická varianta infinitezimálního počtu byla na 300 let přehlédnuta.
T.j.i v době Marxově zapomínána.Ona dává za pravdu Marxově intuici v tom,že nejhlubší důsledky řešení rovnic vyšší matematiky lze najít a pochopit pouze cestou studia jistých ploch a křivek -geometrických objektů-z jejich dotykových bodů a navíc deformací.
20. 01. 2009 | 19:25

sebenosič napsal(a):

A od neznalosti slov je velmi blízko k neznalosti pojmů.Zde začínají všechny rituály divochů (nejen dvou divochů).
Ale mám pokušení 3-integritu doplnit možnou,vzácnou -čtvrtou:génius.V každém z lidí je génius (Napoleon:každý nosí v torně maršálskou hůl).Proč ale v někom se neprobudí nikdy,v někom ve vzácné ojedinělé chvilce,v někom podřimuje,v někom jede naplno?
Není to jenom o tom "navenek". Ale spíše jde o kontraprodukci těch tří prvně autorem jmenovaných homů,zda totiž je vůbec pro génia v nás snimi možná koalice nebo soužití.Ale o tom rozhoduje i doba-její ekonomika,ideologie.
21. 01. 2009 | 06:26

maucta napsal(a):

Vážený pane, vážený spisovateli z Londýna, zde i za totality se leccos vydávalo a četlo i ze západu,nebyly ovšem internetové možnosti ještě.Takže z těch dob víme,že autorem homo oeconomicus byl Max Weber (německý sociolog dvacátých let min.st.).Autorem "integrity osobnosti" byl Erich Fromm (americký marxista-psychiatr-"Umění milovat").
Max Weber se snažil v době Erhardovské německé soc.dem.vládnoucí upevnit v "noblesnějších" společenských vrstvách základnu pro vědomí k chápání části Marxova díla,poté když Německo odmítlo Bavorskou republiku rad a Spartakovce,údajně radikálnější.
Já nemám rád "školního" Marxe,jak zde byl vyučován ,aby se jím zdůvodňoval politický radikalismus, nebo keynesiánské zestátnění nebo Gottwaldovské znárodnění.Sám Marx o sobě toto neobsahoval, i když mohl inspirovat interpretace toho druhu.Marx byl v jistém smyslu daleko více "klasický" typ, blíže k gymnasiálnímu profesorovi než "vysoká škola revolucí".Myslím,že u Marxe stojí za povšimnutí,že se snaží z myšlení vůbec,i o lidské společnosti-neztratit v úvahách možnost cennějšího úsudku než je banální.Jakkoliv jím citlivé kulturní duše vždy opovrhovaly za to,že se přiblížil metodám bádání o neživé hmotě (rovnice apod.) v úvahách o společnosti, tím se myslím nestal Marx hloupý nebo banální.
Jemní dušezpytci,svobodymilovní idealisté (Vašimi slovy) neustále pranýřují fakt,že se nás tolik mnoho narodilo,místo aby ho jednou už vzali na vědomí.Z takového idealisty může vyrůst jednou daleko větší totalitní diktátor než z lidí,kteří si uvědomují současný respekt ke všem jednotlivcům současně,aniž by někoho pomíjeli, kteří mají úctu i k tradičnímk kolektivním,národním a jiným podobným hodnotám,ctí pravidla hry.
21. 01. 2009 | 11:12

kapitán (N+1) napsal(a):

Inteligibilní jsoucno ? Nazírané inteligencí,fetišizované pravdou neb souhrnem informací?
Genese: Nejprve se na scéně objevili dva veleještěři lovců idejí.Leibnitz a Hegel.Německá filosofie.Oni si dali práci pochopit co se děje s myšlenkou /ideou) dál a dál.
Leibniz byl toho názoru,že se vyvíjí k dokonalosti když prochází řadou stupňů,jaké popsal.
Hegel byl neurvalejší,chtěl to nějak více zjednodušit.Nabízela se mu k tomu nejvhodnější cesta :sebezničení ideje sebou samotnou.Jakýsi vnitřní trýznivý požár v ní samé.
Marx,sím sebe považoval za jejich dědice.Ale on změnil kurs svého myšlení a začal hodnotit ideje a filosofické směry podle toho,za jak vysoce inteligibilní požadují samotné jsoucno.
Pak prezentoval svou ekonomickou nauku a zdůraznil,že její originalita a síla spočívají v předpokladu,že ekonomická realita má inteligibilitu ve stejném stupni jako neživá hmota.Díky miliardám transakcí v ní denně.
V jeho době byl všeobecně přijímán ekonomy (liberály) názor na ekonomickou inteligibilitu právě o +1 stupeň vyšší než bylo Marxovo chápání,t.j. tzv.volný trh a konkurence (přesně totéž co myslí V.Klaus).
Marx maximálně vlastnickým vztahům přisuzoval známky "života",když psal o jejich "odumírání".
V XX.st. však přišly další významné ekonomické směry myšlení-převážně z USA ,předpokládající u ekonomiky stupeň inteligibility +2,+3 i vyšší,počínaje Keynesiánstvím.
Monetarismus-oběh peněz je analogií Keplerova oběhu planety-se naopak ale opět vrací k Marxově stupni inteligibility ekonomiky =0.
22. 01. 2009 | 14:31

Bican napsal(a):

Celá tato filozofická debata se mi zdá být příliš akademickou. Odpověď na otázky v článku zformuloval již dávno J.A.Komenský, který tím však předběhl dobu. Jeho dílo začíná vycházet ve vydavatelství SOLITON, zatímco dosud bylo téměř nedostupné. V tom se učitel národů podobá T.Baťovi, (o jehož způsobu myšlení - tedy PROČ?, nikoliv jen CO a JAK dělal, píše snad jen prof. Zelený), který jako jeden z mála postavil svoje podnikání mimo jiné na vzdělání. Nezbývá než si položit otázku, proč už to dávno nefunguje v praxi, když víme JAK na TO?
24. 01. 2009 | 00:50

kapitán (N+1) napsal(a):

Filosofie trhu?
Spory o to,že 1=1?
Zbytečné nuance,zakládající se na tom,jaký stupeň empirismu,jakou matematiku,jako filosofii autor úvah přijímá právě? Připomeňme jen třeba,Oskara Lange,známého polského ekonomokyberneta,velvyslance Polska v OSN za Gomulků: přesně matematickou analýzou dokázal,že ÚV komunisté strany hraje v tržních vztazích za socialismu stejnou roli jako bursa v tržních vztazích za kapitalismu.
"Volná ruka" trhu vždy zaváněla politickým lobyismem.
Mezi Marxem a koncepcí "volného trhu" existovala shoda v tom,že trh je řízen miliardami transakcí samočinně,sám sebe reguluje.Z toho vycházel i Marx i názor o volné ruce.Ani jeden z nich však nepřidával ekonomický význam "rozhodování subjektu v okamžiku transakce"-elementární inteligenci každé transakci.Marx se domníval,že směna na trhu je automatismus projevu rovnosti dvou hodnot,která vždy musí nastat,aby k aktu-transakci došlo.Nicméně zamyšlení nad cykly tržní ekonomiky,které později i teoretici volného trhu uznali Marxovi za nepochybné,Marxe vedlo směrem k úvaze,že ekonomika se postupem času sama stále více "odstátní",stát a s ním jím právně potvrzované vlastnictví odumrou.Čili Marx nehledal v úloze státu primárně regulaci trhu,jak je častým omylem se domnívat o němprávě,ale jeho úlohu v ratifikaci vlastnických vztahů. Marx se domníval,že tržní ekonomika celosvětového charakteru s nadnárodní účastí sama nevyhnutelně zničí stát a vlastnictví postupnou evolucí sebe samé.Úvahy vytvořit v tržně-hodnotové ekonomice plovoucí administrativní ostrovy "státně-znárodněných" ekonomických částí celků přišly s Keynesem a později Gottwaldem.
Friedmanův monetarismus ,na rozdíl od Marxe,analyzuje ne výrobní společnost,ale společnost finančního kapitálu s mohutnými finančními toky.Marx analyzoval také oběh peněz,ale nikdy by si ve své době nedovolil finační kapitál tak dalece teoreticky odtrhnout až do samostatného nezávislého fungování,jako to dělá Friedman (monetarismus),který tím velmi nepřímo útočí i na základní pilíř klasické ekonomie Ricardo-Smith-Marx-zákon hodnoty.
25. 01. 2009 | 08:44

Bejk napsal(a):

Pane váženej,Bicane díky vám podobným zde máme dnes ne tržní ekonomiku,která něco znamená,hlavně pro lidi,ale anarchii a všehochuť slepých pák řízení.Primitivismus řízení ekonomiky přes ODS,ČSSD a KSČ je nabíledni každému,kdo si o ni přečetl aspoň řádku někde. Klausova čtyřbarevka, se kterou píše všechny své proslovy,dudlíky na neštovice sociální demokracie,setrvávání v bludech KSČ-ruská trojka,která veze národ na Sibiř,jakou nemusel trpět snad žádný jiný národ v historii lidstva.Ostuda občanů je to zastírat a namlouvat si ,zbytečně,že skutečnost je lepší a někdy při tak nekvalitním řízení bude nebo může být lepší.
25. 01. 2009 | 08:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy