Bohuslav Sobotka

29. 01.

ODS v boji proti obstrukcím

Bohuslav Sobotka Přečteno 4631 krát

ODS nemá několik měsíců před volbami žádnou pozitivní politickou agendu, ani sílu prosadit své návrhy v Poslanecké sněmovně. Rozhodla se proto současnou schůzi alespoň zdržovat a brzdit. Jediným výsledkem bude prodloužení jednání. Čas, který ztratíme díky obstrukci ODS, doženeme večer nebo v dalším jednacím týdnu. Obstrukce jsou legitimní nástroj parlamentní demokracie, ale ODS kouzlo obstrukce objevila docela nedávno. Není to tak dlouho, kdy téměř každé delší vystoupení soc.dem. poslance v době Topolánkovy vlády označovali představitelé ODS za nemístné zdržování a nepřijatelnou obstrukci a spílali nám do Sládkovců… Časy se zkrátka mění a ODS s nimi:

Petr Tluchoř (11. 6. 2008): Já si ale myslím, že každý vidí, přestože většina poslanců zde tu věc nezažila, já také ne - ale čelíme nejbrutálnější obstrukci od dob Sládkovců! Pánové, já si myslím že to opravdu přeháníte!

Mirek Topolánek (3. 10. 2006) : Nehlasujte, prosím, pro tuto vládu, pokud si myslíte, že trpělivost občanů je nekonečná, a jste si jisti, že vám i další obstrukce lidé musejí odpustit.

Mirek Topolánek (11.2.2009) : Ano, vy opravdu máte právo na obstrukce, nesmí to ale překročit mez, kdy Sněmovna ztrácí schopnost schválit cokoliv.

Petr Nečas (11. 6. 2008)(...) já teď tady nechci rozvíjet debatu, ale poukazovat na pracovní dobu poslanců za situace, kdy dnes Poslanecká sněmovna neodpracovala vůbec nic díky obstrukci opozičních poslanců, já považuji za velmi nevhodné.

29. 01.

Naše návrhy zákonů jsou rozpočtově vyrovnané

Bohuslav Sobotka Přečteno 7597 krát

V posledních dnech se objevila řada informací, které zkreslují skutečné rozpočtové dopady návrhů ČSSD, projednávaných v těchto dnech v Poslanecké sněmovně. Je to zřejmě součástí kampaně, která má sociální demokraty odradit od toho, aby ještě před volbami napravili některé vážné chyby sociální a daňové politiky Topolánkovy a Fischerovy vlády. Vytváří se virtuální realita, která má přesvědčit občany o tom, že ČSSD údajně zvyšuje deficit státního rozpočtu a celkový veřejný dluh. Nic z toho ale není pravda.

Sociální demokracie je připravena učinit vše proto, aby letošní schodek státního rozpočtu nepřekročil Poslaneckou sněmovnou schválenou hranici 163 miliard. Patří to mezi naše klíčové volební závazky. Pokud získáme důvěru ve volbách, budeme v dalších letech schodek státního rozpočtu snižovat tak, aby byl v roce 2013 nižší, než 3% HDP. Také proto jsou naše současné návrhy zákonů předloženy jako zcela rozpočtově vyrovnané, spolu s výdaji navrhujeme také adekvátně zvýšit příjmy státu. Posuďte sami:

Na výdajové straně státního rozpočtu navrhujeme vrátit výši peněžité pomoci v mateřství na úroveň roku 2009 a obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. To si v roce 2010 vyžádá celkové nové výdaje ve výši 750 milionů korun a počínaje rokem 2011 roční celkové výdaje 3,5 miliardy korun. Současně navrhujeme také zvýšení příjmů státu tím, že bude posílena daňová progrese u příjmů nad 1,2 milionu korun ročně ( týká se 2% nejbohatších daňových poplatníků). Toto daňové opatření přinese každý rok státu minimálně 5 miliard korun nových příjmů. Oproti novým výdajům státu ve výši 3,5 miliardy korun tak stavíme nové příjmy v rozsahu 5 miliard korun. Návrhy zákonů ČSSD tak nepředstavují riziko pro státní rozpočet a nezvyšují státní dluh. Požadavek ČSSD na výplatu jednorázového příspěvku k důchodu, nemá dopad na státní rozpočet ani v roce 2010, ani v následujících letech. Uvažovaná částka 6 miliard korun bude jednorázově vyplacena z dividend polostátních firem, jež stát každý rok shromažďuje na mimorozpočtovém účtu. Nedojde tak ani ke zvýšení veřejného dluhu, neboť mimořádný příspěvek k důchodu nebude vyplacen ze zdrojů, krytých státními půjčkami.

18. 01.

Jak ODS zvyšuje deficit v roce 2010

Bohuslav Sobotka Přečteno 7416 krát

Jak ODS zvyšuje deficit v roce 2010

Téměř každý den probíhá v médiích intenzivní kampaň ( skutečná masáž) vůči návrhům ČSSD, které údajně dramaticky ohrožují schodek státního rozpočtu v roce 2010. Ani předseda vlády Jan Fischer, ani ministr financí Eduard Janota ale nemluví o návrzích ODS, které mohou zvýšit schodek státního rozpočtu v roce 2010 ( a bohužel také v každém dalším roce) až o 13 miliard korun. Počítejte se mnou:

1. Návrh na snížení spotřební daně z piva ( rozebírá Janotův balíček), prosadili senátoři za ODS v Senátu, senátoři ČSSD byli proti. Roční dopad na státní rozpočet – mínus 1 miliarda korun. Návrh bude nyní posuzovat Poslanecká sněmovna. ODS nenavrhla žádnou rozpočtovou kompenzaci na výdajové či příjmové straně.

2. Návrh na zrušení koncesionářských poplatků. Navrhli Senátoři za ODS, senátoři ČSSD byli proti, návrh byl prozatím zamítnut, očekává se jeho opětovné navržení. Roční dopad na státní rozpočet – mínus 8 miliard korun. Ani tady ODS nenavrhuje žádnou rozpočtovou kompenzaci na výdajové straně.

3. Návrh na snížení DPH u některých služeb, včetně stravování v restauracích. V Poslanecké sněmovně nyní leží dokonce dva totožné návrhy poslanců ODS. Zatím nebyly doprojednány. Poslanci ČSSD je nepodporují. Roční dopad na státní rozpočet – 4 miliardy korun. ODS nenavrhla žádnou rozpočtovou kompenzaci.

Celkem v současné době usilují poslanci a senátoři o snížení příjmů státního rozpočtu na rok 2010 (a další roky) o 13 miliard korun. Je to v přímém rozporu se zákonem o státním rozpočtu a veřejnými vyjádřeními představitelů ODS, kteří o těchto svých návrzích, zvyšujících deficit 163 miliard korun na 176 miliard korun, mlčí.

Pokud jde o návrhy předložené či podporované ČSSD:

1. Návrh KDU-ČSL na návrat peněžité pomoci v mateřství na úroveň roku 2009, začne platit nejpozději v polovině roku 2010, dopad na státní rozpočet roku 2010 - 750 mil. kč.

2. Návrh ČSSD na výplatu jednorázového příspěvku k důchodu, nemá dopad na státní rozpočet v roce 2010 ani v následujících letech, částka 6 miliard korun bude jednorázově vyplacena z dividend polostátních firem, jež stát shromažďuje na mimorozpočtovém účtu.

3. Návrh na obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci. V případě přijetí začne platit od roku 2010. Dopad na státní rozpočet do 3 miliard korun. ČSSD navrhuje plnou rozpočtovou kompenzaci posílením daňové progrese u příjmů nad 1,2 mil. korun ročně.

Celkový dopad návrhů, podporovaných ČSSD na státní rozpočet v roce 2010 je tedy jen 750 milionů korun. Celkový dopad návrhů, podporovaných ODS může lehce dosáhnout 13 miliard korun, pokud by se ČSSD v budoucnu nepovedlo státní rozpočet ochránit a tyto návrhy zablokovat.

Pane premiére, pane ministře financí, kdo ohrožuje schodek státního rozpočtu v roce 2010?

15. 01.

Schwarzenberg šetří, Kalousek rozhazuje

Bohuslav Sobotka Přečteno 5826 krát

"Nemáme na to a to si musíme uvědomit" řekl šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg po nedávné schůzce s premiérem Fischerem k rozpočtové situaci. Zdá se tedy, že v TOP 09 dochází k určitému názorovému pnutí mezi rozhazovačnějším místopředsedou Miroslavem Kalouskem a jak se zdá, velmi spořivým předsedou Karlem Schwarzenberkem.

V roce 2009 jsme „na to“ také neměli. Asi proto skončil Kalouskův státní rozpočet s nejvyšším schodkem v historii – 224 miliard korun. V témž roce, ačkoliv jsme na to stále neměli, prosadil tentýž ministr Kalousek slevy na sociálním(důchodovém) pojištění, aby se pak v říjnu divil, že není na důchody. Tentýž rok, ačkoliv byla kasa vlivem krize prázdná, prosadil Miroslav Kalousek rozšíření odpočtu DPH na všechny vozy, včetně luxusních limuzín. A ačkoliv na to stát rozhodně neměl, navrhl ministr Kalousek i snížení DPH v restauracích. V roce 2008 jsme na to také neměli ( deficit SR - 67 miliard korun). Ale i v tomto roce ministr financí Kalousek bláznivě rozhazoval. Firmám se snížily daně z příjmů z 24 na 21% a ti nejbohatší konečně ušetřili miliardy díky rovné dani. V letech 2008 až 2009 byl Karel Schwarzenberg členem vlády a mlčel. Žádného komentáře ve stylu „ nemáme na to“ jsme se od něj nedostali. A to ani v době, kdy Topolánkova vláda navrhla vyplatit církvím 280 miliard korun ( jako bychom na to měli).

Jsem rád, že si Karel Schwarzenberg snad konečně uvědomuje hloubku problému. Ještě by ji měl vysvětlit svému prvnímu místopředsedovi.

14. 01.

Fischerova vláda kamarádům s láskou…

Bohuslav Sobotka Přečteno 13514 krát

Ve stejném okamžiku, kdy vláda Jana Fischera finalizovala svůj tzv. protikorupční balíček, podepsal člen této vlády, ministr zemědělství Jakub Šebesta, převod 1130 hektarů státního lesa v oboře Radějov do soukromých rukou bývalého šéfa Hamé Babice Lea Novotného. Formálně se jedná o směnu, Novotný státu směnil 1390 hektarů lesa jinde. Celou směnu ovšem provází řada vážných otazníků, které naznačují, že jde ve skutečnosti o skrytou privatizaci státního majetku bez výběrového řízení. Státní Lesy ČR svůj pozemkový lesní majetek privatizovat oficiálně nemohou a tak to ochází tzv. směnami. V tomto případě stát vyměnil ucelený pozemek obory, nacházející se dokonce v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, za lesní pozemky na celkem pěti místech v ČR.

Skutečně tyto rozptýlené lesní porosty stát potřeboval tak intenzivně, že se zbavil vlastnictví jedné z největších obor v zemi? Jsem přesvědčen o tom, že stát by neměl privatizovat své pozemky v CHKO, protože je z povahy věci nejlépe kontrolovatelným garantem péče o životní prostředí. Stejný názor mají i místní ochránci přírody a okolní obce Radějov a Strážnice, ti všichni proti připravované směně dlouhodobě protestovali. Marně. Ministr Jakub Šebesta se netají tím, že jsou s podnikatelem Novotným dlouholetí přátelé, do obory v Radějově koneckonců také jezdil lovit. Dnes necítí žádný střet zájmů. Žádost o schválení převodu však byla na ministerstvo zemědělství předložena až v době, kdy se Šebesta stal ministrem. Ne dříve. Ačkoliv celá transakce musela být připravována řadu let. A její ministerské posouzení trvalo jen několik týdnů. „Překvapivě“ bylo kladné.

Ve světle této ministerské praxe vypadá mediální boj Fischerova vlády proti korupci poněkud směšně. Ministr Šebesta totiž není sám. Ministerstvo financí se nedávno pokusilo bez výběrového řízení zadat zakázku na informační systém, který měl organizovat a evidovat prodej státních dluhopisů občanům – za 750 milionů korun. Ustoupilo až pod tlakem médiií a poslanců. Ministerstvo obrany realizuje miliardové nákupy nové výzbroje přes komerčního prostředníka, u kterého je velkou záhadou, jakým způsobem byl vlastně vybrán. Nic z toho předsedovi vlády nevadí. To je škoda. Zejména pro veřejné rozpočty. Už se těším na debatu nad protikorupčním balíčkem ve Sněmovně. Mimochodem, ČSSD balíček podpoří.

05. 01.

Reálný schodek Topolánkova rozpočtu je ve skutečnosti 223,9 miliard!

Bohuslav Sobotka Přečteno 17053 krát

Reálný schodek rozpočtu za rok 2009 dosáhl ve skutečnosti 223,9 miliard korun! Pondělní předběžně zveřejněné číslo deficitu státního rozpočtu ve výši 192,2 miliardy korun nelze objektivně a korektně srovnávat v časové řadě s deficity státního rozpočtu, dosaženými v roce 2007 a dříve. Pokud bychom pro definici schodku státního rozpočtu použili rozpočtová pravidla a metodiku, obojí platné v období 1993 – 2007, dosáhl by reálný schodek státního rozpočtu v roce 2009 223,9 miliard korun.

Optického snížení deficitu dosáhla Topolánkova vláda jednorázovou účetní operací v únoru 2009, kdy do příjmů státního rozpočtu zapojila zbytek rezervních fondů ministerstev ve výši 31,7 miliard korun ( usnesení vlády č. 122/2009). Stejný účetní trik použil ministr Kalousek i v roce 2008, kdy rozpuštěním 47 miliard z rezervních fondů ( na základě novely zákona přijaté během roku 2007) opět opticky snížil schodek státního rozpočtu na rok 2008 na výsledných 19,4 miliardy korun, přičemž reálný deficit v tomto roce dosáhl ve skutečnosti více než 67 miliard korun.

Tyto účetní triky Topolánkovy vlády zamlžují skutečný rozsah deficitů státního rozpočtu v letech 2008- 2009. Jde totiž o jednorázovou, neopakovatelnou účetní operaci, která neřeší strukturální problém státního rozpočtu. V roce 2010 již podobné kreativní postupy možné nebudou, neboť rezervní fondy, shromážděné v době vlády ČSSD, byly tímto postupem zcela rozebrány (přitom ještě k 1.1. 2008 bylo v rezervních fondech více než 90 miliard korun).

Metodicky korektní časová řada deficitů státního rozpočtu ( bez kreativních operací s rezervními fondy) proto vypadá následovně:

2007 - 66,4 mld. ( rozpočet připraven ještě vládou J. Paroubka v srpnu a září 2006)
2008 - 67 mld. ( rozpočet připraven vládou M. Topolánka)
2009 - 223,9 mld. ( rozpočet připraven vládou M. Topolánka)
2010 - 163 mld. ( rozpočet připraven vládou J. Fischera)

Deficit státního rozpočtu v roce 2009 je nejvyšším schodkem v hospodaření státu od vzniku České republiky v roce 1993. Má však ještě jedno smutné prvenství, jde o největší chybu v odhadu reálných příjmů a výdajů, které se kdy vláda a ministerstvo financí dopustili. V letech 2002 – 2007 přitom skončilo hospodaření státu vždy s nižším schodkem, než počítal příslušný zákon o státním rozpočtu, schválený Poslaneckou sněmovnou.

Ministr Kalousek a premiér Topolánek postavili svůj návrh státního rozpočtu na předpokladu, že naše ekonomika poroste v roce 2009 o 4,8%, vysoce nadhodnotili daňové příjmy a předpokládali schodek ve výši 38 miliard korun ( skutečný výsledek 192,2 respektive 223,9 miliardy korun). Nebyla to chyba, byl to politický kalkul. Před krajskými a senátními volbami v říjnu 2008 nechtěla Topolánkova vláda přiznat, že jí vlastní daňové a rozpočtové reformy neumožní sestavit v roce 2009 rozpočet s nižším schodkem, než byl v roce 2008. Zpochybnilo by to totiž zásadním způsobem úspěšnost celé vládní fiskální a daňové politiky (včetně tzv. rovné daně). Navíc by tváří v tvář hrozícím výpadkům daňových příjmů musela vláda škrtat, což by před regionálními volbami mohlo opět zavést debatu ke skutečným výsledkům Topolánkova vládnutí. Premiér a jeho ministr financí proto zvolili pohodlnou cestu ignorování již v té době široce dostupných ekonomických dat a připravili zcela nerealistický rozpočet, založený na překonaných makroekonomických odhadech vývoje v roce 2009. ČSSD od počátku označovala rozpočet za fiktivní a příjmovou stránku za výrazně nadhodnocenou. Topolánek tuto kritiku označil za šíření poplašné zprávy a Miroslav Kalousek hovořil o ostrůvcích stability uprostřed krize. Vláda odmítla upravit rozpočet i v lednu a únoru, kdy ji k tomu ČSSD opětovně vyzvala. Jednoznačnou odpovědnost za výši deficitu tak nese bývalý ministr financí Kalousek, bývalý premiér Topolánek a koaliční poslanci, kteří pro rozpočet v prosinci 2008 ( kdy už všude kolem zuřila recese) hlasovali.

Výše schodku neodráží jen dopady hospodářské krize, ale také důsledky chybné daňové politiky, prosazené Topolánkovou vládou po 1.1. 2008 v tzv. batohu. Zavedení rovné daně, příliš nízko nastavené stropy na odvody a snížení daně z příjmů firem připravilo veřejné rozpočty o několik desítek miliard korun, jež mohly snížit celkovou výši dosaženého veřejného dluhu.

V letech 2006 - 2007, před Topolánkovými reformami, na konci období vlád ČSSD, byl podíl veřejného dluhu na HDP 29%. Od té doby bohužel roste. V roce 2010, po započtení dopadů z roku 2009, dosáhne veřejný dluh cca 36% HDP. Taková bilance je jak pro Kalouska, tak pro Topolánka úplným rozpočtovým fiaskem.

Archiv článků: leden 2010