Pokles dosavadního tempa hospodářského růstu, sedmdesátimiliardový deficit, růst veřejného dluhu o 94 miliard korun, rekordní zvyšování nepřímých daní o 36 miliard, snížení reálných platů učitelů, nedostatečná valorizace penzí – to všechno přináší vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Premiér Topolánek si dělá z veřejnosti legraci a hovoří o tomto rozpočtu jako o „prvním reformním“. Je dobře, že máme předsedu vlády se smyslem pro humor.

Podívejme se ale na státní rozpočet pro rok 2008 o něco podrobněji, než to zvládla v minulých dnech dostupná média. Dokonce ani ve specializovaných novinách či časopisech se ve skutečnosti o návrhu státního rozpočtu nic nedozvíte. Docela to chápu, navzdory křečovitému humoru předsedy vlády je návrh rozpočtu mnohem horší, než doufali i skalní fanoušci Topolánkova vládního týmu.

Připomeňme si nejprve, jak rostla naše ekonomika v posledních letech: 2005 6,5%, 2006 6,4%, odhad 2007 5,9%. A co nás čeká podle vládních odhadů v nejbližší době: 2008 5%, 2009 5,1%, 2010 5,3%. Česká ekonomika začne výrazněji zpomalovat, a to už na jaře.

Nabízí se otázka, kde jsou slibované pozitivní efekty tzv. reformy veřejných rozpočtů na hospodářský růst? Nikde. Vlivy budou totiž spíše negativní. Přiznává to sama vláda. Na straně 9 sešitu A rozpočtové dokumentace se jasně uvádí:“Pro rok 2008 očekáváme zpomalení přírůstku reálného HDP z 5,9% odhadovaných pro rok 2007 na cca 5% jako důsledek negativního fiskálního impulsu, který se projeví zejména ve zpomalení spotřeby domácnosti“. Konec citace. Ačkoli zejména ODS slibovala před volbami zrychlení hospodářského růstu o 2% ( pro zájemce, na straně 7 volebního programu ODS Společně pro lepší život), její praktická politika však přináší až do roku 2010 pravý opak. Pokles na mnohem nižší hodnoty, než jakých bylo dosaženo za vlád vedených ČSSD. Před volbami ODS slibovala hospodářský růst 8%, realita bude možná 5%. Hospodářská politika soc. dem. vlád se ukázala jako úspěšná, vedla k rekordnímu hospodářskému růstu a rekordnímu poklesu nezaměstnanosti. Vláda Mirka Topolánka je v této věci zcela bezradná a nemá žádný skutečný recept na posílení ekonomiky.

Co se ovšem vládě podaří zcela jistě zvýšit, bude inflace. Zatímco v roce 2004 byla průměrná míra inflace 2,8%, v roce 2005 dokonce jen 1,9%, v roce 2006 2,45% a v roce 2007 očekáváme 2,6%, v roce 2008 se zvýší průměrná míra inflace až na 3,8 %. Proč k tomu dojde? Opět si vypůjčím větu z vládního dokumentu. Na straně 12 Střednědobého výhledu státního rozpočtu se píše: „ Průměrná míra inflace bude značně ovlivněna reformou veřejných financí. Předpokládáme, že dojde oproti předchozímu roku k jejímu zrychlení na 3,8%. V lednu 2008 lze v důsledku zvýšení daně očekávat skokový růst zejména u komodit, kde není rozvinut konkurenční trh ( dodávky tepla, vodné a stočné, jízdné apod.). Celkový efekt zvýšení DPH odhadujeme na 0,8 p.b“. Konec citace. Sama vláda tedy přiznává, že to bude právě ona, kdo přispěje nejvyšší měrou k rychlejšímu růstu cen v roce 2008. Co například vláda občanům svou daňovou politikou zdraží: potraviny, vodu, léky, zdravotnické potřeby, knihy, noviny, jízdu vlakem, tramvají, metrem či autobusem, teplo, uhlí, tabákové výrobky, elektřinu, byty, domy ale i hypotéky, vstupenky do kina či do divadla nebo ubytování v hotelech. Jen velmi těžko se dnes odhaduje, jak k růstu inflace přispěje zdražení zdravotní péče ve formě poplatků za léky a návštěvu u lékaře. Už dnes je ale zřejmé, že díky vládě budeme mít příští rok nejvyšší tempo růstu cen za posledních 7 let ( naposledy přesáhla inflace 4 % v roce 2001).

Většině občanů vláda příští rok zvýší daně. Deficitu ve výši 70 miliard korun vláda v roce 2008 dosahuje zejména díky masivnímu zvýšení nepřímých daní pro občany. Díky zvýšení DPH získá 25 miliard korun, vyšší spotřební daně přinesou 7 miliard a nové ekologické daně 4 miliardy korun. Celkem vláda získá zvyšováním daňových sazeb navíc 36 miliard korun. Celá daňová reforma se tak ukazuje jako naprostý podvod, na který většina občanů pouze doplatí. Snížením daně z příjmu v roce 2008 totiž občané ušetří jen 19 miliard korun a to ve velmi nerovnoměrné struktuře. U dvou třetin ekonomicky aktivních obyvatel převáží negativní důsledky zvýšení nepřímých daní nad pozitivním efektem snížení daně z příjmu. Nemluvě o těch kategoriích obyvatel, kteří nejsou ekonomicky aktivní a snížení daně z příjmů se jich tedy nedotkne vůbec. A tady je i příčina vládou predikovaného poklesu spotřeby domácností. 2/3 domácností totiž omezí jejich rodinné rozpočty nejen vládní výdajové škrty, ale i zvyšování nepřímých daní.

Zvýšení daňové zátěže pro občany dokládá i vývoj celkové daňové kvóty. Zatímco v roce 2006, v posledním roce vlády ČSSD, byla složená daňová kvóta 36,6%, v roce 2008 se očekává ve výši 36%. Pokles o 0,6% obstará výhradně pokles firemních daní a zavedení stropu na zdravotní a sociální pojištění. Nebýt těchto dvou daňových změn, jež se ovšem obyčejného občana nijak netýkají, došlo by v roce 2008 dokonce k mírnému růstu celkového daňového zatížení. Navíc vláda odsunula připravenou reformu nemocenského pojištění a tudíž nedošlo ke snížení pojistného placeného v této oblasti. Vláda provedla v rámci tzv. reformy pravý opak, za stejné pojistné poskytuje nižší nemocenské dávky a to i středně příjmovým skupinám, které nemocenskou nijak nezneužívají.

Velmi komicky ve světle této skutečné daňové pohromy vyznívá klíčový předvolební slib Mirka Topolánka o tom, že daně klesnou 100% daňových poplatníků, ne jen těm bohatým. A to, že všem lidem stoupnou čisté příjmy a firmám zisky. Pro zájemce: Smlouva ODS s voliči, strana 1. Ve skutečnosti realizuje vláda Mirka Topolánka pravý opak toho, co slíbila voličům před volbami. Výsledek je následující: Daně klesly jen těm bohatým poplatníkům a většině lidí se po odečtení dopadů vyšších nepřímých daní sníží prostor v rodinných rozpočtech. Nemluvě o tom, že ani daňové přiznání nebude v roce 2008 na jednu stránku, jak sliboval před volbami současný premiér, a ani živnostníci se v příštím roce nedočkají žádných daňových prázdnin. Živnostenská patnáctka, uváděná na str. 11 volebního programu ODS, přitom jasně slibovala: Roční daňové prázdniny pro každého živnostníka na jeden rok v období 2006-2007, pokud se zřekne nároků na sociální pojištění. Kdy tedy předseda vlády splní svůj slib snížení daní pro 100% daňových poplatníků a kdy vypuknou slibované daňové prázdniny? A kdy dojde na slibované snížení sociálního pojištění až o 8%? Jestliže s tím vláda nepočítá v rozpočtu na rok 2008, bude to v roce 2009 nebo 2010? Pak už jsou zase volby.

Výdaje rozpočtu meziročně rostou o 6,4%. Vláda v některých oblastech šetří, jinde výdaje zvyšuje, je obtížné v tom najít nějakou společnou filozofii či tendenci. Lze však konstatovat, že rozpočet není orientován na budoucnost.

Výdaje na podporu výzkumu a vývoje očištěné o zahraniční programy rostou o cca 7%, to je méně než v minulých letech, kdy růst těchto výdajů dosahoval 10%. Vláda zcela nesmyslně šetří na výdajích do vzdělávání, stagnují provozní prostředky pro vysoké školy, klesají peníze na investice do vysokého školství. To je zcela v rozporu s trendem v době vlády ČSSD. Pro vlády vedené ČSSD byly tyto výdaje prioritou a vždy meziročně reálně rostly.

Naprosto arogantně se vláda zachovala k půl milionu zaměstnanců veřejného sektoru. Poprvé po 10 letech jejich platy v příštím roce reálně poklesnou. Zaměstnanci veřejného sektoru mají v příštím roce dostat přidáno 1,5% při odhadované inflaci 3,8%. To znamená, že například učitelům klesnou v příštím roce reálné platy o 2,3%. V letech 2005-2007 přitom reálné platy ve školství rostly a to každoročně o 4-5%. V roce 2007 porostou platy zaměstnanců veřejného sektoru o 5-6%. O to větší bude jejich rozčarování ze mzdového vývoje příští rok. Úspory na platech zaměstnanců veřejného sektoru jsou typickým příkladem krátkodobých úspor, které nebude možné po roce 2010 dále udržet. Nelze chtít po učitelích, hasičích, policistech či daňových úřednících, aby jejich platy několik let po sobě neustále jen reálně klesaly. Vláda počítá s poklesem reálných platů až do roku 2010, i v roce 2009 a 2010 má dojít ke zvýšení o pouhá 1,5%, přičemž odhadovaná inflace se i v těchto letech bude pohybovat mezi 2-3%. Nedivím se učitelům, že demonstrovali před Poslaneckou sněmovnou. Vláda z nich totiž udělala jednu z hlavních obětí státního rozpočtu na rok 2008.

Studenou sprchou pro všechny zaměstnance veřejného sektoru bude i skutečnost, že vláda zřejmě vůbec neplánuje zvýšit v příštím roce tarifní platy. Ani o korunu. Něco takového se nestalo od let hospodářské krize 1996-1997. Ono symbolické 1,5% zvýšení tak půjde pouze do nenárokových složek platu, což může také znamenat, že se polovině zaměstnanců veřejného sektoru příští rok nezvýší plat při 4% inflaci ani o korunu. V privátním sektoru se přitom v roce 2008 všeobecně počítá s cca 3% růstem reálných mezd!

Zajímavou perličkou je v této souvislosti to, jaký ministr vnitra Langr navrhuje růst odměn obecních a krajských zastupitelů. V minulých dnech odeslal návrh na to, aby to bylo dokonce 5%.

Vláda by mohla šetřit v oblasti snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru. Ale tady zcela rezignovala. Po původních slibech o tom, že sníží počty zaměstnanců o 40 tisíc, hora porodila myš. Aktuální závazek hovoří již jen o úspoře 9 000 míst do roku 2010. A opět je zde paradox. V minulých letech ODS kritizovala údajný nárůst počtu státních zaměstnanců a netajila se tím, že bude v této oblasti dělat jinou politiku. Ale zatímco minulá vláda ČSSD snížila počet státních zaměstnanců během tří let o více než 16 tisíc, ambice Topolánkovy vlády se pohybují sotva na 60 % stavu, kterého dosáhla ČSSD. I v oblasti redukce tabulkových míst placených ze státního rozpočtu se ukazuje, že navzdory reformní rétorice vláda žádná skutečná účelná úsporná opatření neprovádí.

Praktická politika současné vlády permanentně poškozuje seniory. Právě oni totiž nejvíce doplatí na vládní daňové změny. A v šetření na důchodcích pokračuje vláda i v návrhu rozpočtu na příští rok. Přitom pro to není rozpočtový důvod. V letošním roce vybere Topolánkova vláda na sociálním pojištění o 9 miliard korun víc, než vyplatí na důchodech. V roce 2008 se na důchodovém účtu vytvoří další přebytek ve výši 10 miliard korun. Důchodce jistě bude zajímat, že na jaře roku 2009 bude kumulovaný přebytek důchodového účtu dosahovat 25 miliard korun. Důchody však vláda navzdory přebytku valorizuje v roce 2008 jen o 3,9%, tedy v průměru o 346 korun ( valorizace v roce 2007, navržená ještě vládou Jiřího Paroubka, činila 500 korun).

Vzhledem k průměrné výši důchodů většina důchodců dostane ve skutečnosti přidáno 250- 300 korun. A to v roce rekordní inflace a rekordního zvyšování nepřímých daní. V roce, kdy senioři začnou platit víc za léky i za každou návštěvu lékaře. Nízká valorizace důchodů je vedle poklesu platu učitelů největší ostudou tohoto návrhu státního rozpočtu. Vláda by přitom mohla v roce 2008 klidně valorizovat alespoň o 500 korun, i po té by totiž na důchodovém účtu vznikl 3 - 4 miliardový přebytek. V červnu 2006 přitom dnešní předseda vlády Mirek Topolánek důchodcům písemně slíbil následující, cituji:“ Případné zvýšení cen malé části zboží a služeb o několik procent bude kompenzováno čistými příjmy a důchodcům valorizací penzí ve výši 1000 Kč měsíčně.“. Podmínka zvyšování cen je v příštím roce prokazatelně splněna, ceny porostou i v důsledku vládního zvyšování DPH minimálně o 3,8%. Předseda Vlády Topolánek svůj písemný slib seniorům nesplnil. Stejně jako desítky dalších předvolebních závazků.

Musím se přiznat, že jsem očekával, že po prosazení zákona O stabilizaci veřejných rozpočtů přijde vláda s návrhem na razantní snižování deficitu státního rozpočtu. Odpovídalo by to i předvolebním prohlášením největší vládní strany ODS. Právě ODS v minulých letech pravidelně kritizovala vlády ČSSD za existenci rozpočtového schodku a slibovala, že pokud se dostane k moci, zastaví zadlužování země. Ale to se nestalo a do roku 2010 ani nestane.

Navržený vývoj deficitu státního rozpočtu do roku 2010 je pro mne zklamáním. Deficit nominálně neklesá, ale roste. Pro rok 2008 je navržen ve výši 71 miliard korun, o rok později 72 miliard v roce 2010 má vzrůst na 73,5 miliardy korun. Přitom v letech 2005 až 2007 se deficity státního rozpočtu pohybovaly v nominální výši 56 až 80 miliard korun. I v letošním roce ministerstvo financí predikuje, že deficit státního rozpočtu nepřekročí 80 miliard. Po tzv. reformě se deficit jednorázově sníží o 10 miliard a pak už bude jeho nominální výše pouze stagnovat.

Poklesu podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP až na 2,3% HDP v roce 2010 tak vláda dosahuje zejména díky růstu ekonomiky a zvyšování nepřímých daní.

Pod 3% HDP se však deficity veřejných rozpočtů pohybovaly už v minulých letech. V roce 2004 činil deficit 2,8% HDP, v roce 2006 2,7% HDP. A ačkoli vláda intenzivně strašila tím, že v roce 2007 deficit překročí 4% HDP, poslední odhady hovoří pouze o 3,6%. (konvergenční program z roku 2004 počítal pro rok 2007 s maximálním deficitem veřejných rozpočtů ve výši 3,3% HDP).

Jsem přesvědčen o tom, že v roce 2010 by mohl být deficit státního rozpočtu výrazně nižší, mohl by se pohybovat na úrovni 55 až 60 miliard korun. Takového výsledku by Česká republika mohla dosáhnout tehdy, pokud by upustila od dalšího snižování daní z příjmu firem a od daňového osvobozování nejvyšších příjmových kategorií. Topolánkova vláda se pokouší o jinou strategii, kombinuje zcela ideologické daňové škrty s předstíráním snahy o snižování rozpočtového schodku. Výsledek je podle očekávání nevalný. Na konci funkčního období bude deficit státního rozpočtu přesahovat 70 miliard korun.

V letech 2004 až 2006 klesal podíl veřejného dluhu na HDP. V roce 2004 činil tento ukazatel 30,3 % HDP, v roce 2006 již jen 30,1% HDP. Během funkčního období minulé vlády se veřejný dluh v ČR zvýšil v letech 2002-2006 o 270 miliard korun. Podle předloženého rozpočtového výhledu se veřejný dluh za vlády Mirka Topolánka zvýší v letech 2007-2010 o 400 miliard korun! Z 973 miliard korun na konci roku 2006 až na více než 1,3 bilionu korun v roce 2010.

A to v situaci, kdy již od roku 2008 vláda nemusí dluhově financovat ztrátu ČKA, na jejíž úhradu minulá vláda vynaložila více než 90 miliard korun. ČKA totiž zaniká k poslednímu prosinci 2007 a letos se zaplatí posledních 13 miliard korun. Je tedy zřejmé, že ačkoli ODS před volbami slibovala, že zastaví zadlužování země, její praktická rozpočtová a daňová politika veřejný dluh dále prohlubuje. V roce 2008 se veřejný dluh ČR zvýší o 94 miliard korun.

Shrnuto a podtrženo, až bude předseda vlády Mirek Topolánek v roce 2010 opouštět Strakovu akademii, zůstane po něm 70 miliardový deficit státního rozpočtu a 400 miliard nových veřejných dluhů. V důsledku jeho nesmyslné daňové politiky však bude mít příští vláda daleko menší manévrovací prostor pro to, aby deficit skutečně snížila na hodnoty, jež by umožnily přijetí společné evropské měny.

Návrh rozpočtu je špatný. Nepomůže ekonomickému růstu, nezvýší naši konkurenceschopnost a nepřipraví naši zemi na důležité výzvy budoucnosti. Je založen na zvyšování daňového zatížení lidí s nízkými a středními příjmy. Šetří zcela nepřiměřeně na učitelích a důchodcích. A přes veškeré nesystémové škrty nezastavuje růst veřejného dluhu.