Řešíme problém s EIA, který zanedbaly pravicové vlády

05. 05. 2016 | 11:00
Přečteno 3551 krát
Vláda od počátku pracuje na tom, aby bylo možné dostavět páteřní dopravní infrastrukturu, na kterou Česká republika čeká už desítky let. Když se tato vláda před více než dvěma lety ustavila, měla před sebou obrovský hrozící problém, a to zastavení čerpání evropských fondů a velmi malý manévrovací prostor pro vyjednávání evropských zdrojů pro následující léta.

Byly zejména dva důvody, proč nám hrozilo zastavení čerpání veškerých evropských prostředků. Jedním z důvodů bylo, že jsme neměli schválený zákon o státní službě. Druhým důvodem bylo, že náš zákon o EIA z roku 2001 neodpovídal platným evropským směrnicím a v pokročilé fázi bylo řízení o porušení povinnosti, takzvaný infringement. Povolování staveb u nás nesplňovalo evropské standardy, a proto nám tedy Evropská komise hrozila zastavením prostředků.

Takový byl stav při nástupu mojí vlády. Připomínám, že jsme obě dvě překážky dokázali v rekordním čase odstranit a vyjednali jsme pro Českou republiku více než 640 miliard korun pro nové programové období. Schválili jsme tedy i novelu zákona o EIA, kterou jsme konečně dostali legislativní podmínky v České republice na evropskou úroveň.

Geneze problému s EIA

V dosavadní debatě není příliš slyšet o důvodech, proč Česká republika musela tyto změny dělat na poslední chvíli. Proč jsme se museli ocitnout v koutě a vybírat si mezi hrozbou ztráty tolik potřebných prostředků pro rozvoj této země na jedné straně, a tvrdými požadavky na změny zákonů na straně druhé. My jsme se samozřejmě v této situaci nemuseli vůbec ocitnout.

Česká republika věděla o tom, že bude muset svůj zákon o EIA změnit, už od roku 2004. Byla to součást podmínek pro náš vstup do Evropské unie. Jinými slovy, už dvanáct let víme, že budeme muset naše právo dostat do souladu s evropskými standardy. Už celých deset let také víme, že Evropské komisi vadí, že nejsme v souladu se zbytkem Evropy.

Topolánkova vláda a první infringement

První infringementové řízení s ČR bylo zahájeno v červenci roku 2006. Reagovala na něj ale až druhá Topolánkova vláda v roce 2008, kdy tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík sice dokázal novelu zákona o EIA prosadit ve vládě, ale už ne ve Sněmovně. Připomínám, že poslanecký klub sociální demokracie tehdy hlasoval pro přijetí tohoto zákona.

Sněmovna tedy odmítla původní vládní předlohu a změny v zákoně o EIA prosadila až vláda Jana Fischera v roce 2009, ale to už bylo z hlediska infringementu příliš pozdě, takže v červnu roku 2010 došlo k vydání rozsudku. Tím jsme se ocitli ve druhé fázi řízení, ve které se již rozhoduje o sankcích.

Nečasova vláda a rozhodnutí o druhém infingementu

V listopadu 2010 Evropská komise napsala České republice, tehdy vedené vládou Petra Nečase, že zahajuje takzvanou sankční část infringementu a že má nadále výhrady i k nové české právní úpravě, zejména k přechodným ustanovením.

V únoru 2011 česká vláda odpověděla, že hodlá novou úpravu aplikovat na ta řízení EIA, kde dosud nebylo vydáno povolení, a na přechodných ustanoveních se nic nemění. V tu chvíli bylo zřejmé, že máme s Evropskou komisí nadále výkladový spor, který budeme muset vyřešit.

Na následných jednáních, která do poloviny roku 2011 vedl tehdy nově jmenovaný ministr životního prostředí v Nečasově vládě, se ukázalo, že výhrady Evropské komise k české právní úpravě jsou podstatně širší. Česká vláda tehdy měla na vybranou. Mohla vzít výhrady Evropské komise a zapracovat je do koncepční novely zákona o EIA. Anebo mohla vyhovět jen výhradě původní, které se týkalo soudní rozhodnutí.

Zástupci české vlády byli upozorněni, že pokud udělají jen tuto drobnou změnu v zákoně o EIA, zahájí Evropská komise druhý a mnohem rozsáhlejší infringement. Přesto vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných v roce 2011 rozhodla, že se vydá touto cestou a neodpoví na výhrady Evropské komise v celém rozsahu.

Rozhodli tedy o tom, že jeden infringement skončí a druhý, mnohem náročnější, začne. Přesně to se stalo. V reakci na vládní novelu zákona o EIA sice Evropská komise v listopadu 2012 ukončila původní infringement, už v březnu roku 2013 ale zahájila nový a rozšířený. V něm už komise nekritizovala jen přechodná ustanovení, ale i nedostatečnou závaznost stanoviska EIA, nemožnost dotčené veřejnosti účastnit se navazovacích řízení, nedostatečnou soudní ochranu dotčené veřejnosti.

Formální upozornění a zařazení úpravy EIA mezi ex ante kondicionality

V dubnu 2013, ještě za vlády Petra Nečase, bylo do České republiky doručeno formální upozornění, na které jsme reagovali až za Rusnokovy vlády, na konci srpna. Od této chvíle jsme se nacházeli ve fázi, kde následujícím krokem už je pouze vydání odůvodněného stanoviska, což je poslední krok před podáním žaloby na ČR k Soudnímu dvoru EU.

V roce 2013 zároveň Evropská komise zařadila povinnost harmonizovat zákon o EIA s evropským právem mezi takzvané ex ante kondicionality. To znamená, od roku 2013 jsme v situaci, kdy Evropská komise může při vydání odůvodněného stanoviska kvůli EIA zastavit čerpání fondů v rámci veškerých operačních programů. Takové riziko tu je od roku 2013, v důsledku předchozích chybných rozhodnutí a v důsledku toho, že jsme nechali infringement dojít tak daleko. Toto riziko se bezmála naplnilo v dubnu roku 2014, kdy nám hrozila kvůli odůvodněnému stanovisku ztráta asi 100 miliard korun z evropských prostředků.

My jsme se v roce 2014 dostali k obrovskému problému, který připravily vlády v předchozích letech svojí nečinností, neochotou plnit přijaté závazky, politikou ignorace, svojí neschopností na evropské úrovni komunikovat a jednat. V takové situaci byl prostor pro vyjednávání jakýchkoliv výjimek velmi omezený. Přesto jsme dokázali po dlouhých deseti letech konečně najít s Evropskou komisí nějaký kompromis. Dokázali jsme také předejít zastavení čerpání evropských zdrojů a otevřeli jsme si cestu k nové finanční perspektivě. Ve hře bylo více než 740 miliard korun, ty jsme dokázali zachránit.

Problém má jen jedna skupina staveb, ta s nejstarším stanoviskem

Opoziční pravicové strany dnes říkají, že jsou ohroženy stavby za 200 miliard korun. Za vládu mohu říct, že my naopak připravujeme zahájení dopravních staveb za 240 miliard korun v tomto roce a nejbližších dvou letech.

Původně Evropská komise požadovala opakování nové EIA u naprosto všech stavebních projektů. My jsme vyjednali, že u většiny bude možné jenom ověření stanoviska EIA, že se nebude znovu otevírat povolovací řízení. Tyto stavby, které mají stanovisko podle zákona z roku 2001, samozřejmě ohroženy nejsou. Do roku 2018 tak chceme začít stavět projekty s ověřeným stanoviskem EIA za téměř 60 miliard korun. Celkově máme v plánu zahájit přes 130 stavebních akcí, většinou dálnic a komunikací I. třídy.

Problém, o kterém pravicové opoziční strany mluví, ale skutečně existuje. Problém dnes má asi sto stavebních projektů, které mají stanoviska EIA ještě podle zákona z roku 1992. Z tohoto hlediska jsme naprostý evropský unikát, tady dokázaly pravicové vlády Českou republiku dostat do zcela jedinečné pozice.

Jsou to totiž stavby, které získaly stanovisko EIA před patnácti, dvaceti lety. Od té doby je stát nedokázal postavit. Čili stejné vlády, které svojí nečinností způsobily infringement a ohrožení fondů, stejnou nečinností způsobily i to, že jsme nepostavili páteřní dopravní stavby, když to ještě bylo možné. Právě s takto starými stavbami má Evropská komise problém, protože jsme skutečně jediná země na mapě Evropy, kde je taková situace.

Předchozí vlády zastavily nejen výstavbu, ale i plánování a rozvoj

Problém s dostavbou naší páteřní dopravní infrastruktury je opravdu vážný a moje vláda ho aktivně řeší. Problém ale sahá daleko hlouběji, než jen k nečinnosti pravicových vlád ve vztahu k Evropské unii a k faktu, že se nestavělo. Realita je ještě horší. Pravicové vlády totiž stavby ani nepřipravovaly. Neběžel výkup pozemků, neprobíhala projektová činnost, nezpracovávaly se podklady pro územní řízení, nedělaly se podklady pro stavební povolení, nebo jsme nechali vypršet jejich platnost. Právě tato zanedbaná příprava je hlavním důvodem současných problémů.

Dovolím si zde připomenout jména ministrů dopravy, za jejichž působení jsme se dostali do současného stavu. Byli to nejprve pánové Řebíček, Bendl, Slamečka, a následně za vlády Petra Nečase hned čtyři ministři, počínaje Vítem Bártou a konče Zbyňkem Stanjurou. Za jejich vedení Ministerstvo dopravy přestalo nejen stavět, ale i plánovat. Za jejich vedení zmizela z Ministerstva dopravy jakákoliv vize rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury, a to není omluvitelné žádnou ekonomickou krizí.

Důsledkem je, že stát dnes má velmi málo staveb připraveno tak, aby je bylo možné zahájit. Nyní samozřejmě akcelerujeme i přípravné práce a jsme schopní je dělat dokonce i souběžně. To vše už ale dnes mohlo být hotové, tyto stavby měly už mnoho let stanovisko EIA a mohly být alespoň připraveny ke stavbě. To, že připraveny nejsou, je další důkaz nečinnosti vlád v posledních deseti letech.

Ohroženo není 200 mld. korun, ale 4,9 mld. korun

S ministrem dopravy jsme projednali seznam všech 105 projektů, které mají stanovisko EIA podle zákona z roku 1992. O těch opozice nyní říká, že je jejich realizace ohrožena. Ale z těchto 105 projektů jich 29 nemá ani územní rozhodnutí, takže jejich stavba by v dohledné době stejně nemohla začít. Nikdo je v posledních deseti letech nepřipravil. Patří sem například část Pražského okruhu, kde se stát už téměř deset let nebyl schopen dohodnout s obcemi. V Karlovarském kraji sem patří například úsek D6 mezi Olšovými vraty a Žalmanovem, kde máme stanovisko EIA z roku 2000, tedy šestnáct let. Tato stavba nemá územní rozhodnutí, teprve v loňském roce Ministerstvo dopravy rozhodlo o vypracování potřebné dokumentace.

Pak je na seznamu 24 projektů, které sice územní rozhodnutí mají, ale míra připravenosti je tak nízká, že jsme s jejich zahájením v následujících dvou letech nepočítali, tedy nemají finanční krytí ve Státním fondu dopravní infrastruktury pro roky 2016 a 2017. U nich tedy žádné prostředky reálně ohroženy nejsou. Sem patří bohužel velká část D6, kde je pro některé projekty bohužel vykoupen minimální podíl potřebných pozemků. Například na úseku mezi Lubencem a Petrohradem máme stanovisko EIA z roku 2002, tedy 14 let staré, územní rozhodnutí z roku 2010, ale aktuálně je vykoupeno jen asi 10 % pozemků. U těchto staveb nám v tuto chvíli žádná škoda nevzniká, protože bychom s jejich stavbou v nejbližších letech stejně nezačali.

Majetkoprávní příprava staveb je velký problém, protože i ze zbývajících 52 projektů jich dalších 12 nemá vykoupenu ani polovinu pozemků. Sem patří například D3 na úseku mezi Třebonínem a Dolním Dvořištěm. Reálně se bavíme o tom, že současný problém s EIA brzdí asi čtyřicet stavebních projektů, které bychom zřejmě byli schopni v nejbližších letech zahájit. Podotýkám, že jsem nezohlednil nejrůznější archeologické výzkumy a jiné komplikace, které před výstavbou nebo v jejím průběhu mohou nastat.

Ty se objevily například na úseku D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi nebo D35 mezi Opatovicemi a Ostrovem. Na D11 jsme získali stanovisko EIA v roce 1996, tedy před 20 lety. V roce 2006 jsme sice získali stavební povolení na jednu část, ale v roce 2013 jsme měnili územní rozhodnutí, takže dokumentace pro stavební povolení byla dokončena až v roce 2015. Aktuálně na tomto úseku vyvlastňujeme poslední 3 % pozemků a zadáváme zakázku právě na archeologický výzkum. Podobná situace je ale na D35, kde ale máme stanovisko EIA až z roku 2006. To znamená, že EIA u těchto staveb nebyla problém. To, co trvalo dlouho, je získat potřebná povolení, vykoupit pozemky a připravit stavbu k realizaci.
Staveb s platným stavebním povolením je na seznamu staveb se starou EIA dokonce jen 15, v celkové hodnotě asi 4,9 mld. korun pro letošní rok. To jsou stavby, kde letos reálně dojde k finančnímu výpadku.

Vláda problém skutečně řeší – část už vyjednala, u další se o to pokusí

Moje vláda má samozřejmě plány, jakým způsobem hodláme urychlit výstavbu dopravní infrastruktury v České republice a minimalizovat hospodářské škody.

Zachránili jsme téměř hotové stavby. První krok už jsme udělali, protože jsme vyjednali výjimku pro stavby podle zákona o EIA z roku 1992, které byly v době schválení dnešního zákona již z velké části hotové, ale Evropská komise u nich původně požadovala nové ověření EIA. Šlo například o úseky D1 (Přerov – Lipník), D6 (Lubenec – Bošov), D35 (Sedlice – Opatovice), D3 (Tábor – Veselí nad Lužnicí), bylo jich celkem 23. U těchto staveb jsme domluvili speciální proces, ve kterém byly posuzovány jednotlivě. Tím jsme zachránili stavby v celkové hodnotě přes 45 miliard korun.

Neztrácíme čas a přípravy děláme souběžně. U staveb podle zákona z roku 1992, které ještě hotové nejsou, jsme preventivně zadali vypracování podkladů pro případ, že bychom EIA museli opakovat. Vedle toho souběžně pokračují přípravné práce. Protože řada staveb není ve stavu, že bychom mohli jejich výstavbu v dohledné době zahájit, vypracování nové dokumentace EIA ve skutečnosti nic nezpomaluje, nic nebrzdí. Naopak, kdyby nezbyla jiná možnost, budeme mít šanci na nové stanovisko EIA v krátké době. Tímto manažerským opatřením jsme již ušetřili nejméně rok.

Stavět se bude, máme projekty za 240 miliard. Ministr dopravy vládě předloží nový seznam dopravních staveb, které budeme realizovat v tomto a následujících dvou letech. Vedle staveb se starým stanoviskem EIA tu máme velké množství dopravních projektů podle zákona z roku 2001, a tam nyní není třeba žádné posouzení opakovat. Ministr Ťok tento materiál předloží vládě a bude ho předkládat v pravidelném měsíčním intervalu aktualizovaný, aby bylo jasně vidět, jak probíhají přípravné práce a samotná stavba.
Na tomto seznamu je přes 130 akcí za zhruba 240 miliard korun. Například na D11 to nově bude úsek mezi Smiřicemi a Jaroměří, kde máme téměř 99 % pozemků, ověřené stanovisko EIA a máme zažádáno o stavební povolení. Bude to modernizace několika úseků D1, obchvat Znojma (I38), obchvat Havlíčkova Brodu (I38), obchvat Opavy, D52 z Perné na hranici s Rakouskem. Máme v plánu přes 40 železničních staveb za cca 70 miliard, tam stanovisko EIA buď není vyžadováno, anebo jde o stavby podle zákona o EIA z roku 2001, takže nebude nutné proces EIA opakovat a stavbě nic nebrání.

Problém nevzdáváme, chceme vyjednat podmínky. Ačkoliv je Česká republika po deseti letech nečinnosti ve špatné vyjednávací pozici, rozhodně nemáme v úmyslu na problém rezignovat a tvářit se před Evropskou komisí, že tu tento problém neexistuje. Od poloviny loňského roku jsme o něm opakovaně jednali se sociálními partnery, jsou nám zřejmá hospodářská rizika, rizika pro sektor stavebnictví.

To, že nemáme dostavěnou páteřní infrastrukturu, která je navíc často součástí evropské páteřní infrastruktury, tato nedotaženost má každodenní dopady na životy lidí v České republice. Má dopady na dopravní obslužnost a pracovní mobilitu, má dopady na kvalitu života a místní rozvoj, má dopady dokonce i na životní prostředí, minimálně v regionech, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Proto jednáme společně s ministry Ťokem a Brabcem se zástupci Evropské komise, abychom je přesvědčili, že má smysl najít rychlé a účinné řešení alespoň pro některé významné dopravní stavby, které potřebujeme.
Navrhli jsme seznam 11 akcí, které jsou součástí páteřní sítě TEN-T, kde máme vykoupené pozemky. S výjimkou jediné jsou to stavby, které již mají alespoň územní rozhodnutí. Konkrétně jde o následující projekty:

- Na D3 úsek Úsilné – Třebonín (Jihočeský kraj)
- Na D6 obchvaty Lubence a Řevničova a spojení mezi Řevničovem a Novým Strašecím (Středočeský a Ústecký kraj)
- Na D48 obchvat Frýdku-Místku (Moravskoslezský kraj)
- Na D35 úsek mezi Opatovicemi nad Labem do Ostrova (Pardubický kraj)
- Na D49 úsek Hulín – Fryšták (Zlínský kraj)
- Na D55 obchvat Otrokovic (Zlínský kraj)
- Na D11 úsek mezi Hradcem Králové a Smiřicemi (Královéhradecký kraj)
- Na D1 úsek Říkovice – Přerov (Olomoucký kraj)
- Část Pražského okruhu na Běchovice (Středočeský kraj a Praha)
- Úsek silnice I. třídy Ostrava, prodloužená Rudná (Moravskoslezský kraj)
- Modernizace železniční tratě mezi Sudoměřicemi a Voticemi (Středočeský a Jihočeský kraj)


U těchto staveb budeme prosazovat, aby se přihlédlo k jejich hospodářskému a společenskému významu a aby se našla rychlá cesta, jak jejich realizaci odblokovat.

O tomto seznamu v tomto týdnu jednal v Bruselu státní tajemník pro evropské záležitosti a zástupci ministerstev životního prostředí a dopravy s tím, že vyjednávají možnost, aby Evropská komise v návaznosti na jejich realizaci nepokračovala v infringementu. To je pro nás důležitý faktor, protože nechceme opakovat chyby minulých vlád a nechceme ohrožovat čerpání evropských zdrojů. Kdyby Evropská komise posunula infringement do fáze takzvaného odůvodněného stanoviska, budeme tu řešit, že sice máme platná stanoviska EIA, ale nemáme peníze na realizaci staveb, ani na jejich přípravu. Konkrétní legislativní provedení proto budeme muset posoudit i z této perspektivy.

Vláda se bude příští týden touto věcí zabývat, máme varianty řešení, stanovíme si pevný harmonogram dalších kroků. Jsem připravený o tom dále osobně jednat se zástupci Evropské komise. Nebude to moje první angažmá v této věci, pokud to bude nutné, nebude ani poslední. Všichni ale musíme přijmout skutečnost, že až dosud se nehledala přijatelná řešení, dosavadní vlády o řešení problému nejednaly, jen ho sunuly před sebou a odkládaly, se všemi důsledky, které to přineslo.

Ztratili jsme deset let, ale stále platí, že chceme dopravní síť dostavět a nechceme se stále potýkat s hrozící ztrátou finanční alokace v evropských fondech. Kroky této vlády k obojímu jednoznačně spějí.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy