Ve svých 36 letech jsem se nechal neuváženě přemluvit a pustil se do srovnání chrupu prostřednictvím pevných rovnátek. Pro všechny, kdo o tom třeba v současné době také uvažují: je to zdlouhavější a nepříjemnější, než se na začátku může zdát, ale slovy hrdinů Cimrmanova Dobytí severního pólu – dá se to vydržet. Člověk si zvykne na všechno a přežije i televizní diskuse, které musí absolvovat s rovnátky odřeným jazykem.

Pevná rovnátka musí lékařka odborně dotahovat (upravovat) a to znamená pravidelné návštěvy ambulance. Dostal jsem se tak do hledáčku Julínkovy reformy a jeho poplatků. Docela mne překvapilo, že i tyto nezbytné návštěvy Tomáš Julínek zpoplatnil třicetikorunovým (regulačním) poplatkem. Ne úplně každou, ale jak jsem pochopil, minimálně čtyřikrát ročně za ně zaplatím. Vypadá to, že ministr zdravotnictví mne chce vlastně systémově motivovat, abych nezneužíval zdravotní péči, nezavazel v čekárně u odborného lékaře a rovnátka si dotahoval a přestavoval doma před zrcadlem s kleštěmi v ruce sám.

Jenže to vážně nejde, sám si jejich úpravu člověk při nejlepší snaze udělat nemůže. Potřebuje pomoc druhé osoby. A asi by bylo dobře, kdyby dotyčná osoba alespoň něco tušila o ortodoncii. A tím jsme zpátky u odborného lékaře a poplatků. Zpoplatňovat tento typ návštěv u lékaře je podle mého názoru absurdní. Vážně si nepřipadám jako simulant. Tady není co regulovat. Leda že to není regulace, ale zdražování.

Přinejmenším stejně absurdní je nejnovější koaliční kompromis o tom, že kojenci, batolata a předškoláci poplatky v ambulancích platit nebudou, zatímco žáci prvních tříd už ano. Jakoby hlavním problémem našeho zdravotnictví byly hordy prvňáčků, plnící jen tak z legrace a dlouhé chvíle ordinace pediatrů. Koalice se vydala cestou, která poplatky spolehlivě a definitivně zdiskredituje. Každá nová výjimka vytvoří i nové nespravedlnosti a racionálně většinou nezdůvodnitelné hranice mezi těmi, kdo platit budou a těmi s výjimkami.

Jediným rozumným a spravedlivým řešením je poplatky plošně zrušit.

Jen na okraj: Podle ČSU vzrostly v České republice výdaje občanů za zdravotní péči oproti prvnímu čtvrtletí 2007 o cca 30%, z čehož 24% tvoří nové poplatky.