Zastupitelstvo hl. m. Prahy v minulých dnech schválilo návrh rozpočtu na rok 2011, čímž ukončilo nepříjemné rozpočtové provizorium. Rozpočet Prahy je sestaven jako vyrovnaný s důrazem na úspory na straně provozních výdajů. Úspory jsme realizovali zejména v oblastech, které se co nejméně dotknou klíčových procesů, jako je hromadná doprava, odklízení odpadu a bezpečnost ve městě. Rozpočet naopak nadále počítá se strategickými investičními akcemi, jakou je například dostavba trasy metra A do Motola anebo příprava zcela nové trasy metra D, která má spojit Písnici s centrem města.

Schválený státní rozpočet pro rok 2011 přináší rozsáhlé škrty na výdajové straně, které se logicky dotknou i hlavního města. Příspěvek na výkon státní správy tak bude znovu a stejně jako v minulých letech hrubě podfinancován. Meziročně dostane Praha o 164,5 mil. Kč méně než loni, což pokryje zhruba jen 65 % reálných nákladů na výkon státní správy. Ostatním obcím přitom tento státní příspěvek kryje cca 80 % nákladů, čímž vzniká výrazná disproporce. Tuto disparitu jsme se snažili vyřešit pozměňovacím návrhem k zákonu o státním rozpočtu, který bohužel nebyl přijat.

Bohužel, za velmi nešťastné považuji rozhodnutí vlády o zrušení státního spolufinancování pražských projektů čerpajících z fondů EU, které se vztahuje na nově schvalované projekty z Operačních programů Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita. Doposud mechanismus spolufinancování fungoval tak, že 85 % částky hradily fondy EU, 7,5 % šlo ze státní pokladny a rovným dílem 7,5 % přispívala Praha. Nově tak bude muset Praha na projekty, které budou předloženy ke schválení, hradit ze svého i podíl státu. Tato původně „státní spoluúčast“ byla odhadnuta na cca 254 mil. Kč.

Chápu, že státní pokladna musí šetřit, avšak Praha se řadí mezi 5 nejvyspělejších regionů EU a díky tomu má omezený nárok na dotace z fondů EU, které jsou převážně zaměřeny na chudší regiony. Jediným zdrojem evropských peněz pro pražské projekty jsou prakticky pouze OP Praha – Konkurenceschopnost s celkovou alokací podpory 6,81 mld. Kč a OP Praha – Adaptabilita s celkovou alokací podpory 3,15 mld. Kč. Pokud bude Praha muset platit ze svých prostředků i podíl, který měl dosud hradit stát, je možné, že se počet nově schválených projektů výrazně omezí, neboť si nebudeme moci dovolit alokovat ze svého rozpočtu takovéto množství finančních prostředků. Bude tak realizováno menší množství projektů, které mají za cíl zkvalitnit život Pražanům a zlepšit jim podmínky k podnikání a vzdělávání.

Je nezpochybnitelné, že české veřejné finance potřebují konsolidovat, a vláda musí zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost. Zvláště v kontextu posledního vývoje v Evropské unii / Eurozóně v otázce solventnosti některých států se razantní škrty v rozpočtu dají snadněji obhájit než kdykoli předtím. Stejná situace platí i pro rozpočet hlavního města Prahy. Vláda ale škrtá v místech, která podrývají velmi důležité čerpání peněz ze zdrojů EU nebo krytí výkonu státní správy, které slouží k rozvoji života občanů metropole. Jsou to často položky, které není pracné škrtnout z hlediska prosté matematiky, avšak ekonomické důsledky těchto škrtů nejsou dlouhodobě prospěšné a za ušetřené peníze nestojí.