Občasný magazín o právech dětí a péči o ně, Edice Otvíráme, je věnován především novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. První vydání Edice Otvíráme v roce 2013 mapuje první zkušenosti s reformou u lidí z terénu, věnuje se ale i tomu, jak reformu vnímají česká média. Vybíráme to nejzajímavější z ankety "Reforma očima sociálních pracovníků"

Jak vidí reformu péče o ohrožené děti a rodiny ti, na které klade zřejmě největší nároky? Jak jsou na nové povinnosti připraveni – a je jich vůbec dost? Redakce Edice Otvíráme oslovila pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí v různých městech České republiky a položila jim čtyři otázky:

1. Jaké nejpodstatnější změny vneslo do vaší práce schválení zákonů upravujících péči o ohrožené děti, zejména novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí?

2. Jak hodnotíte komunikaci s nadřízenými orgány, pokud jde o uvádění požadavků schválených zákonů do praxe?

3. Sociálním pracovníkům přibývá řada nových povinností, upřesňují se jejich postupy. MPSV počítá se standardizací práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí, jejíž součástí by mělo být odpovídající personální zajištění. Už se takové kroky na vašem úřadu připravují? Nebo je podle vás tato agenda zvládnutelná v současném obsazení?

4. Máte k práci dostatečné podmínky? Co byste případně uvítali?


A tady jsou jejich odpovědi:

Petr Čada, Ústí nad Orlicí

1. Jedná se o nový přístup OSPOD k práci s rodinami. Máme povinnost využívat vyhodnocovacích nástrojů u ohrožených dětí a individuálních plánů ochrany dítěte. Jsou dány situace, kdy musíme realizovat případové konference coby podklad pro další jednání (např. soudní řízení). V rámci náhradní rodinné péče uzavíráme dohody o výkonu pěstounské péče, zintentzivnil se kontakt s pěstounskými rodinami. Pocitově novela sociálním pracovníkům přinesla nejistotu v tom, zda svoji práci vykonávají dobře, zda dobře volí nástroje, vedou případové konference apod. Oslabuje se profesionální intuice. Existuje riziko, že pracovníkovo zaměření se na proces a všechny s tím spojené povinné náležitosti odvede pozornost od přímé partnerské spolupráce s klientem. Věřím, že se jedná o přechodné období.

2. Komunikujeme zvláště s Krajským úřadem Pardubického kraje a zde nemáme problém. Využíváme nadstandardních vztahů. Je třeba dodat, že i pro nadřízený orgán je toho v souvislosti s novelou SPOD mnoho nového. Pokud se nám odpovědi nedostane okamžitě, máme jistotu bezodkladného zjištění. Metodické pokyny z MPSV (provázanost novely s dalšími zákony, režim odměny pěstouna coby mzdy a z toho plynoucí důsledky apod.) jsou opožděné s negativním dopadem na klienty či pracovníky.

3. Stav na našem oddělení není rozhodně ideální. Na druhou stranu nárůst práce spojené s novelou byl pádným důvodem pro vedení městského úřadu k posílení některých agend, za což jsme rádi. K posílení kurátorské agendy chystáme výběrové řízení. Díky úzké spolupráci s neziskovou organizací prozatím není nutné posílit agendu NRP. Do budoucna však tuto nutnost předpokládám. Zároveň si nejsem jist, zda standardizace povede k celorepublikovému ujednocení sociální práce s rodinami a dětmi (např. jsou regiony, kde je zapotřebí více kurátorů, jinde opatrovnic/opatrovníků)

4. Ve srovnání s některými úřady máme dobré podmínky. Se změnami jsme však začali okamžitě po platnosti novely. Disponujeme hovornou, zasedací místností, technickou místností a zázemím (zajištěno svépomocí). Pro 7 lidí máme 5 kanceláří. Po materiální stránce bychom uvítali druhý automobil, lepší výpočetní techniku. V budoucnu nám možná bude chybět jedna kancelář. V některých kancelářích je zastaralé vybavení. Uvítali bychom prakticky zaměřená školení k osvojení dovedností (např. jak máme vést PK na naše podmínky, předkládaný model dle neziskového sektoru je pro nás nevyhovující).

Tomáš Najmon, Lysá nad Labem

1.Tak těch by bylo asi víc. Pěstounská péče – uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče, které musí uzavírat buď obec s rozšířenou působností, nebo i občanská sdružení, která na to ale nebyla připravena a v současné době mají velmi často teprve požádáno na krajském úřadu o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Pěstounská péče jako celek (zejména pěstounská péče na přechodnou dobu) byla schválena v podobě, kdy na ni praxe nebyla vůbec připravena. V současné době je evidentní nedostatek pěstounů!
Vyhodnocení situace dítěte a z něho vycházející individuální plán – neúměrné časové a administrativní zatížení pracovníků OSPOD.
Případové konference – velké časové a administrativní zatížení pracovníků OSPOD. V současné době případové konference mohou facilitovat zejména pracovníci různých občanských sdružení (velmi výjimečně je proškolen někdo z pracovníků OSPOD). Tyto služby jsou samozřejmě zpoplatněné, tedy dochází k nezanedbatelnému odtoku finančních prostředků z již tak napjatých rozpočtů určených pro výkon SPOD.

2. Musím pochválit vedoucího oddělení SPOD na Středočeském kraji Libora Možíše, který dokázal zorganizovat ve velmi krátkém čase a zdarma několik školení o novelizaci zákona. Zároveň je ochoten v případě potřeby poskytnout radu. Oproti tomu pracovník MPSV PhDr. Miloslav Macela přednášel na školeních soukromých subjektů, která musela být samozřejmě pracovníky OSPOD hrazena.

3. V současné době je dle mého názoru i názoru kolegyň personální obsazení našeho odboru nedostatečné. Dle standardů kvality zákona OSPOD jsme v současné době dvě pracovní místa v mínusu. Vzhledem k převedení dotací na výkon OSPOD z Ministerstva financí na MPSV nově v letošním roce, náš úřad MPSV požádal od 2. pololetí roku 2013 o navýšení dotací minimálně o jednoho pracovníka. Do současné doby nám nebylo sděleno, zdali k navýšení dojde či nikoliv.

4. Uvítali bychom buď navýšení dotací na výkon SPOD, aby mohlo dojít k personálnímu navýšení pracovníků a tím i splnění zákonných požadavků standardů kvality, nebo bychom (a asi bychom nebyli jediní) ocenili změnu zákona.

Iva Elznerová, Olomouc

1.Myšlenka a „duch novely“ je dle mne i většiny mých kolegů dobrý, záměry jsou smysluplné a jasné. Bohužel norma byla přijata bez řádné předchozí přípravy, zejména v oblasti náhradní rodinné péče, kde došlo k nejpodstatnějším změnám. Tuto nepřipravenost následně MPSV tzv. dohánělo a dohání velmi obsáhlými stanovisky, metodikami a zejména otázkami a odpověďmi, ze kterých si pracovníci mají vybrat, k některým podstatným novinkám ani metodiky nejsou, na některé dotazy odpovědi vůbec nejsou nebo jsou vágní. Domnívám se, že tak zásadní změny si zasloužily přechodné období, které by dovolilo změny zavádět postupně a hlavně smysluplně a zejména v návaznosti na služby, které k plnění povinností pracovníci OSPOD potřebují a (zřejmě mimo Prahu) vůbec se jich nedostává.
Co novela jistě přinesla, je změna náhledu na řešení situace dítěte a jeho rodiny a zejména využití všech zdrojů v rodině a jejím okolí, což jsme i před účinností novely na našem OSPOD činili, ale jistě to tak nebylo všude.

2. Viz výše. Ještě bych snad dodala, že pokud ústřední orgán nemůže nebo nechce konkrétně zaujmout stanovisko, odkazuje na praxi jednotlivých úřadů, ale dosud nikdo jasně nesdělil, která praxe bude považována za správnou a jak budou následně probíhat kontroly (např. čerpání a účtování státního příspěvku na výkon pěst. péče ze strany KP ÚP).

3. Na našem úřadě jsme jednali o nutném navýšení pracovníků již před přijetím novely zákona, takže se podařilo navýšit počet pracovníků o 3, kdy ovšem dle standardů by bylo ideální navýšení o cca 10, vzhledem k počtu obyvatel a velikosti správního obvodu.

4. Jednoznačné navýšení dotace na výkon SPOD – aktuálně nás trápí nedostatek technických prostředků – aut, kdy dle nové metodiky MPSV lze dotaci použít na leasing automobilu, ale není zárukou, že to takto bude i v období příštím. Dále změna stanoviska MPSV k použití finančních prostředků ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče na hrazení mzdových a jiných nákladů ekonoma, který zpracovává účetní doklady týkající se plnění práv a povinností vyplývajících z uzavřených dohod o výkonu pěst. péče (dosud negativní stanovisko). Jednoznačná dlouhodobá finanční podpora ze strany MPSV pro vznikající i stávající organizace pracující s rodinami a dětmi (jak sociální služby, tak organizace pověřené k výkonu SPOD) tak, aby měl OSPOD v místě k dispozici dostatek takovýchto organizací, se kterými by mohl spolupracovat jak OSPOD, tak zejména rodina.