Říká Heidrun Irschik-Hadjieff, generální ředitelka farmaceutické firmy Novartis v České republice



Lídři farmaceutických společností při rozhovorech zmiňují mezi hlavními problémy svého odvětví škrty v rozpočtech na veřejné zdravotnictví. Jaké změny ve farmaceutickém průmyslu považujete za nejdůležitější vy?
Situace ve světě ještě nezačala být pro farmaceutický průmysl až tak tíživá. Nicméně v Evropě už všechny trendy ukazují jasným směrem – a to, že život farmaceutického průmyslu se stává výrazně těžším. Výdaje na léky klesají, protože plátci jsou méně ochotní platit, a tak se podíl farmaceutického odvětví propadá ještě rychleji. Já se domnívám, že při tomto trendu můžeme v naší zemi očekávat tři hlavní dopady:
Zaprvé, výše doplatků ze strany pacientů bude stoupat, odhaduje se, že jejich podíl do roku 2014 vzroste ze stávajících 17 procent na 22 procent.
Zadruhé, lékaři budou zřejmě více svazováni při předepisování léků dle vlastního uvážení. V některých zemích již existují tzv. „pozitivní seznamy“. Jsou na nich uváděny léky, které nesou označení nákladově efektivní, na rozdíl od neefektivních léků (negativní seznamy). V České republice se o plném zavedení „pozitivních seznamů“ (soupisů doporučených léků s nejnižší cenou) aktuálně diskutuje.
Zatřetí, protože se inovace mohou stát méně dostupnými, standard kvalitní péče se již nemusí dále zlepšovat. Přestože celosvětově poptávka po lécích roste, samotný průmysl a investice do výzkumu a vývoje se snižují. To by v konečném důsledku mohlo znamenat i zastavení dlouhodobého trendu prodlužování střední délky života.

Jak tedy bude globálně vypadat vaše odvětví kolem roku 2020?
Zdá se, že časy tak zvaných „blockbusters“, tedy trháků, které celosvětově vydělají více než 1 miliardu dolarů za rok, již pominuly. Aby se lék mohl stát blockbusterem, musí si ho lékaři osvojit natolik, že se stane tak zvaným „zlatým standardem“. Společnost Novartis měla po dobu více než deseti let jeden takový lék na léčbu kardiovaskulárního onemocnění, který pacienti užívají dodnes. I když jsme v poslední době v našem odvětví přišli o exkluzivitu u několika významných léků, výhled pro velké hráče farmaceutického průmyslu, mezi které Novartis patří, v horizontu příštích pěti let zůstává i tak optimistický. Svůj dílčí podíl na tom má i vstup na rozvojové trhy, mezi které patří například země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), kde žije obrovské množství lidí.

Na jedné straně budeme růst a prodávat léky na rozvojových trzích a na straně druhé se budeme potýkat se stále těžší situací na trzích v rozvinutých zemích, a budeme se muset vyrovnat také s postupnou ztrátou patentové ochrany u našich klíčových produktů.
Jsem ale přesvědčena, že lidé si kvalitní zdravotní péče velmi cení. I proto jsem optimistická a věřím, že do roku 2020 bude pokrok v medicíně podporován vyššími příspěvky ze strany soukromého i veřejného sektoru.

Jak byste popsala situaci v České republice, pokud jde o farmaceutický trh z hlediska obchodních příležitostí, etických aspektů a systému zdravotnictví?
Podle předpovědi IMS Health z roku 2012 se odhadovalo, že mezi roky 2012 až 2017 bude farmaceutický trh v České republice růst o 1,1% a do roku 2017 dosáhne 57,1 miliard Kč.
V porovnání s výsledkem farmaceutického trhu za rok 2012 (přibližně 59 miliard Kč) se však ukazuje, že místní farmaceutický trh se vyrovnává a do budoucna mírně poklesne.
Na druhé straně je zřejmé, že vzhledem ke stárnutí populace a dramatickému nárůstu chronických onemocnění (např. CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc, diabetes) bude finanční náročnost lékařské péče stoupat a nelze ji uspokojit jen pomocí levnějších generických léčiv.
Co se týče systému zdravotnictví, zde bych se zmínila o procesu stanovování cen a úhrad léčivých přípravků, který je v České republice postaven na třech pilířích:
V prvním kroku se nastavuje maximální cena jako průměr tří nejnižších cen z 18 zemí v koši referenčních cen. Ve druhém kroku rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o výši úhrady, což je spravedlivý a transparentní proces. Nicméně se ukazuje, že doba tohoto schvalovacího postupu je v některých případech příliš dlouhá. Ve třetím kroku – u léčivých přípravků centralizované léčby poskytovaných v nemocnicích – vydává SÚKL dodatky stanovující rozpočty pro léčebná centra, která jsou pečlivě monitorována.
Celý proces je dobře řízen a umožňuje silnou kontrolu nad cenovými hladinami. Tento model lze považovat za jeden z nejpřísnějších v Evropě.
Důsledkem všech výše zmíněných komplikací a nízké hladiny cen léků se setkáváme s novým fenoménem: paralelním obchodem. Mnoho léků mizí z místního trhu a pro naše české pacienty zůstávají k dispozici pouze nedostatečné zásoby.

Některé farmaceutické společnosti zde pouze prodávají, ale nevyrábějí, dokonce ani neprovádějí výzkum. Jak lze na budoucnost farmaceutického trhu v ČR nahlížet z této perspektivy?
Česká republika je pro nás důležitou zemí v oblasti výzkumu, protože disponuje dostatečným počtem pracovníků s kvalitním akademickým vzděláním. Co se týká naší firmy, tak Novartis významně investuje do klinických studií – v současnosti máme v ČR ve studiích více než 1200 pacientů a do výzkumu a vývoje investujeme více jak 166 milionů korun ročně. Kromě toho investujeme i v dalších oblastech a vytváříme nová pracovní místa. Do konce tohoto roku předpokládáme, že ve všech divizích společnosti bude pracovat téměř 500 zaměstnanců. Nejde přitom jen přímo o farmaceutické pozice. Například v letošním roce jsme v Česku otevřeli novou IT divizi, tzv. IT Hub, který poskytuje specializovaný IT servis pro naši společnost po celém světě. V letošním roce přibyde do této konkrétní divize více než 100 nových odborníků.

Na co se v České republice tedy hodláte zaměřit?
Naše společnost se dlouhodobě zaměřuje na tři “P”; pipeline, prevenci a partnerství. Začněme u “pipeline”, neboli u potenciálních přípravků ve vývojové řadě léků, které by mohly do budoucna přijít na trh. Díky našim vynikajícím produktům a zejména množství potenciálních přípravků, které máme ve vývojové řadě (tzv. pipeline), můžeme aspirovat na pozici vůdčí farmaceutické společnosti v České republice. V současné době zaujímá společnost Novartis druhé místo v žebříčku farmaceutických společností – a to hlavně díky své pozici v oblasti onkologie a generických léčiv (Sandoz, v rámci Novartis group). Ale také v oblasti léků pro všeobecnou medicínu (diabetes, respirační onemocnění, kardiovaskulární nemoci, dermatologie a další) vyvíjíme hned několik nových přípravků, které nám umožní dlouhodobě naši pozici na trhu posilovat. Novartis každoročně investuje 20% svého ročního obratu do výzkumu a vývoje, kde se mimo jiné zaměřujeme na výzkum v oblasti vzácných onemocnění.
Další z oblastí, na kterou se v České republice zaměřujeme, je partnerství. Jelikož vývojem a registrací nových léků naše práce nekončí, je velmi důležité spolupracovat se všemi klíčovými partnery, což je dalším důležitým krokem v procesu zajištění kvalitní péče o pacienty.
V neposlední řadě jsou pro nás důležitou oblastí preventivní programy. Ráda bych zmínila jeden konkrétní příklad – týkající se jedné z hlavních příčin úmrtí v naší zemi, mrtvice. Přestože zhruba 80 procentům případů lze předejít, na mrtvici stále umírá velké množství lidí. Přitom jedním z jednoduchých opatření, jak předcházet tomuto onemocnění, je například pravidelné cvičení. Novartis v této souvislosti provádí studii pomocí programu „Wii Fit“ s cílem prokázat, že používání tohoto prostředku u pacientů s diabetem typu 2 vede k váhovému úbytku a ke zlepšení krevních hodnot. Lidé mohou cvičit denně, doma, nezávisle na tom, jaké je počasí, a dokonce mohou mít z používání Wii potěšení. Takový preventivní program není nijak složitý a přitom dokáže prodloužit život velkému množství pacientů. Jak říká můj oblíbený badatel, filozof, diplomat a pedagog Karl Wilhelm Freiherr von Humboldt žijící na konci 18. století: „Existuje pouze jedno zdraví, ale mnoho chorob.“



Co zajímavého je teď v oné „pipeline“?
Novartis má v současnosti zhruba 140 projektů v oblasti klinického výzkumu, které se zabývají výzkumem více než 70 nových molekulárních struktur na široké spektrum chorob. Náš výzkum se například zaměřuje na léčbu srdečního selhání, psoriázy a roztroušené sklerózy. Důležitou oblastí je pro nás také výzkum v oblasti onkologie či třeba léčby meningitidy B. Nové vakcíny by mohly potenciálně ušetřit tisíce životů a zabránit tragédiím rodičů, kteří přišli o dítě. Naší prioritou je spolupráce s osobami s rozhodovací pravomocí napříč Evropou, abychom zajistili široký a včasný přístup k očkování.
V našem úsilí ale nezapomínáme ani na tak zvaná vzácná onemocnění. Novartis zaujímá přední postavení v oblasti výzkumu léků na vzácné nemoci. Více než 60 látek Novartisu v preklinickém nebo klinickém výzkumu nese označení „pro vzácné nemoci“. Definici „vzácných onemocnění“ (prevalence 5/10 000) zavedly zdravotnické úřady na celém světě. Každé vzácné postižení je skutečně vzácné a postihuje stovky nebo tisíce lidí – což jsou čísla na hony vzdálená od milionů pacientů postižených hypertenzí nebo diabetem 2. typu.
Jedním z příkladů našich pokračujících snah na poli vývoje, o kterém bych se ráda zmínila, je syndrom fragilního X chromozomu. Jedná se o nejčastější známou příčinu dědičných poruch učení (mentální retardace). Může způsobovat široké spektrum potíží s učením, a také problémy v oblasti sociální, jazykové, v oblasti pozornosti, problémy emoční a behaviorální. Vzhledem k tomu, že jeho příznaky mohou být nenápadné, zejména u dětí nižšího věku, a protože je tento syndrom u celkové populace natolik častý (1 ze 4000 chlapců a 1 ze 6000 dívek), bylo by vhodné testování na fragilní X chromozom zvážit u každého jedince, který vykazuje známky autismu nebo nevysvětlitelné opožďování vývoje či mentální retardaci.

Hovoříme-li obecně o nových trendech – které budou formovat farmaceutický průmysl spíš? Účinnější léčení některých onemocnění, anebo budeme svědky orientace na šíření méně drahých léků?
Osobně bych nejraději viděla přínos nových technologií ve vyšší účinnosti v léčení nebo v prevenci chorob. V současnosti se hodně hovoří o tzv. „telezdraví“, což v praxi znamená spíše používání digitálních technologií k dodávání lékařské péče, zdravotnického vzdělávání a zdravotnických služeb veřejnosti prostřednictvím propojení více uživatelů na různých místech formou videokonferencí, internetu nebo bezdrátových komunikací.
Česká republika se například účastní projektu „United 4 Health“. Tento mezinárodní projekt, který podporuje Evropská komise, zavádí inovativní služby telemedicíny, a je zaměřen na pacienty s chronickým onemocněním, kteří jsou v domácí péči. Provádějí se například klinická hodnocení v oblasti dlouhodobého managementu diabetu nebo vzdáleného monitorování srdečního selhání. Mimo jiné obrovský růst zažívá používání smartphonů a ve zdravotnictví se objevuje řada nových aplikací. Tyto aplikace hrají významnou roli při prevenci chorob. Cílem rostoucího počtu tak zvaných wellness aplikací je poskytnout uživatelům smartphonů motivaci a šanci změnit své chování a řídit svůj vlastní zdravotní stav.

Řada osob s rozhodovací pravomocí v ČR hovoří o potřebě posílit etické aspekty ve vašem odvětví. Souhlasíte?
Zcela souhlasím. Je nanejvýš důležité udržovat etickou stránku v medicínské oblasti na nejvyšší možné úrovni. Novartis aspiruje na pozici nejvíce respektované společnosti ve zdravotnictví. Posilování našeho etického chování je něco, co dlužíme našim pacientům a zákazníkům, kterým poskytujeme služby.
Letos v dubnu rozhodla naše Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIPF), která sdružuje farmaceutické společnosti s vlastním výzkumem a vývojem inovativních léčiv, o certifikaci všech obchodních zástupců, kteří pravidelně navštěvují zdravotnické pracovníky. Tímto opatřením členské společnosti zajišťují, aby zaměstnanci, kteří propagují farmaceutické přípravky, absolvovali zkoušku a byli vyškoleni v oblasti všech příslušných zákonů a směrnic. Nikdy ovšem nelze 100% zabránit tomu, aby se občas nevyskytlo „shnilé jablko“.

Patří etický kodex a kodex chování Novartisu mezi globální iniciativy, nebo jste v této oblasti nějakým způsobem reagovali také na případné místní zvláštní faktory?
Novartis se dlouhodobě angažuje v uplatňování etické obchodní praxe, jak je uvedeno v našem kodexu chování. Významně jsme také investovali do školení v oblasti etiky a dodržování požadavků u všech našich partnerů.
Všichni noví zaměstnanci se zapojují do intenzivního plánu vzdělávání pro nové pracovníky. Zde se klade důraz na místní i mezinárodní (zákon Bribery Act [protikorupční zákon] ve Velké Británii, FCPA), protikorupční strategii Novartisu. V naší společnosti má rovněž vysokou prioritu příprava a interní proces schvalování všech propagačních aktivit.
Oblast interní kontroly a splňování požadavků byla posílena a od dubna 2013 existuje pozice, která se plně věnuje zajišťování shody se všemi požadavky.

Vyskytly se projekty, jejichž cílem bylo v České republice zavést e-zdraví (e-health) nebo e-předpisy (e-prescriptions), aby byl celý systém otevřenější a více transparentní. Prozatím byly neúspěšné. Podporoval byste e-řešení?
E-řešení budou naši budoucnost dále formovat. Je zřetelně vidět, jak velký krok byl učiněn díky elektronické komunikaci. Například elektronický podpis výrazně zjednodušil podávání písemností na úřadech. Elektronické předpisy poskytnou jasnější obrázek o „compliance“ pacientů, o reálné spotřebě léčiv v České republice, a například také umožní zamezit lékovým interakcím.

Myslíte si, že české úřady, především pak SÚKL, jsou dostatečně efektivní v boji proti padělatelství?
Jsme rádi, že pro české úřady jsou padělky závažným tématem. Jelikož se stále častěji setkáváme s nákupy na internetu, měli by být občané co nejvíce chráněni před padělky a možnými závažnými nežádoucími příhodami. Toto téma si zasluhuje pravidelnou podporu ze strany médií ke zvyšování povědomí veřejnosti o tom, co se stane lidem, kteří zakoupí napodobeninu nějakého přípravku a riskují poškození svého zdraví. A můžeme se též vrátit k předešlé otázce týkající se e-preskripce, kdy právě její zavedení může pomoci zabránit zneužití a padělání receptů.

Ohrožuje padělatelství i Novartis?
V současnosti se jedná o globální problém, kterým je postižen každý ekonomický sektor. Odhady škod způsobených padělky se v globálním farmaceutickém obchodu pohybují zhruba mezi 35 a 75 miliardami dolarů. Kromě přímých ztrát z prodeje jsou farmaceutické společnosti vystavovány nákladným šetřením a sporům, které přinášejí poškození značky i dobrého jména společností.
V legálním farmaceutickém dodavatelském řetězci v rozvinutém světě se odhaduje zastoupení padělků ve výši 1%, ovšem v případě vynořujících se trhů se již jedná o 10-15% a v rozvíjejících se zemích o 30%. Na internetu je to jiné. Podle Evropské aliance pro přístup k bezpečným lékům představuje 62% léků zakoupených online napodobeniny nebo přípravky nižší než standardní kvality, přičemž více než 8 z 10 online lékáren ve skutečnosti „fyzicky neexistuje“.

Český zákazník, pacient či občan si není natolik sebejistý, aby hrál ve veřejné debatě významnou roli, nebo aby se dokonce snažil prosazovat nějaká řešení. Angažujete se nějak ve spolupráci s pacientskými organizacemi? S jakým cílem a s jakými výsledky?
V České republice působí přibližně 130 pacientských skupin. Pro pacienty má zásadní význam, aby byli informováni a mohli být vyslyšeni. Novartis podporuje pacientské organizace globálně i lokálně. Máme jednoznačné pokyny pro to, jak má naše angažovanost v souvislosti s pacientskými skupinami probíhat, jelikož je nutno zaručit nezávislost a transparentnost.
Existuje několik příkladů z posledních let, které ukazují, že čeští pacienti v současnosti lépe chápou potřebu se opírat o profesionálnější reprezentaci, aby mohli vystupovat v rozhovorech o reformě zdravotnické péče jako partneři. Kromě organizací, jako je Koalice pro zdraví, byla v roce 2012 založena Česká asociace pro vzácná onemocnění, jejímž cílem je reprezentovat skupiny pacientů, kteří by jinak byli stěží slyšeni – tedy pacienty postižené vzácnými chorobami. Takto vypadají současné trendy, které bychom rádi při uplatnění co nejvíce etického přístupu podporovali.

Pokud je mi známo, realizujete programy prevence a posilování povědomí. Jedná se o součást vaší obchodní strategie nebo spíše o programy korporátní sociální zodpovědnosti?
Programy prevence (Prevention) a posilování povědomí (Awareness) jsou zaměřené na specifické skupiny a mají vzdělávací pozadí. Jsou to programy jak korporátní, tak lokální. Ráda bych ale zmínila náš program společenské odpovědnosti, který od roku 2011 v České republice pravidelně podporuje tři dětské domovy v Čechách (tj. Dětský domov Pyšely, Dětský domov Ledce) a na Moravě (tj. Dětský domov Dagmar Brno), a také dětskou léčebnu v blízkosti Prahy – Olivova dětská léčebna v Říčanech. Navíc každoročně při Community Partnership Day (den věnovaný na pomoc potřebným) chodí do těchto tří dětských domovů naši zaměstnanci a připravují zábavné, vzdělávací a nezapomenutelné aktivity s drobnými dárky a svačinkami pro děti z dětských domovů. Není to jen aktivita, která pomáhá okolní komunitě, nýbrž také něco, co dává dětem a jejich opatrovníkům smysl a umožňuje jim chápat, proč jsme a co děláme.

Nakonec, řekněte mi, kdo je Heidrun Irschik-Hadjieff jako člověk?
Hodně často uvidíte na mé tváři úsměv, protože mám skutečně velmi pozitivní přístup k životu, k lidem i mé profesi, která se pro mě stala realitou. Ráda jsem zdrojem inspirace a ráda se nechávám inspirovat. Jsem bytostně zvědavá a v souladu s tím se stavím za inovace a průkopnické přístupy. „Život zkouší různé věci, aby zjistil, jestli fungují,“ je můj oblíbený citát z Raye Bradburyho.

Někteří výkonní ředitelé, s nimiž jsem se setkal, mi říkali: žiji doslova se sbaleným zavazadlem, zítra se možná budu zase stěhovat někam úplně jinam a tady kořeny nezapustím. Jiní zase říkali opak: chtějí se učit, zůstat, být součástí komunity. Jaký typ manažera / člověka jste v tomto ohledu?
Lidé, kteří tvrdí, že jsou vždy připraveni jít dál, obvykle pouze kráčí po povrchu a podle mého opomíjejí v životě něco důležitého, jako je smysl a hloubka.
Je pro mě skutečně potěšením, když mám možnost se naučit co nejvíc o české kultuře, o slavných lidech, jako byli Jan Hus, Alexander Dubček, fiktivní postava Járy Cimrmana nebo třeba Emil Zátopek, nebo když mohu navštívit krásná města s bohatou historií, jako je Praha nebo Český Krumlov, a také přírodní krásy včetně národních parků, například oblast Českého Švýcarska.
Je nádherné, když můžete do své knihy života přidávat další a další kapitoly, zejména při setkáních s místními lidmi, a dostávat se k porozumění kulturnímu pozadí v jeho plném kontextu. Jedná se o zkušenost, ke které bych ve své vlastní zemi nikdy nedospěla. Pouze život v zahraničí delší dobu a vstřebávání všeho, co je nové a neobvyklé, umožňuje manažerům osobnostně růst a dozrávat v jejich vůdčí roli. A navíc, učení se českému jazyku, alespoň jeho základům, je obohacením identifikace a porozumění, i když čeština je pro mě v současnosti jednou z nejnáročnějších výzev...

Michal Růžička
Foto: Novartis

Heidrun Irschik-Hadjieff je 46 let a novou generální ředitelkou farmaceutické firmy Novartis v České republice byla jmenována na podzim loňského roku.
Před příchodem do Novartisu působila Heidrun Irschik-Hadjieff jako produktová manažerka a manažerka podpory obchodu ve firmě Mölnlycke nebo ve společnosti Hewlett Packard a to na pozici koordinátora obchodních aktivit v Rusku.
V Novartisu Heidrun Irschik-Hadjieff působí již od roku 1997. Do roku 1999 sbírala zkušenosti jako manažerka oftalmologické divize, poté působila ve stejné divizi jako marketingová a obchodní ředitelka. Před příchodem na pozici generální ředitelky Novartisu v České republice řídila celou divizi roztroušené sklerózy Novartisu Rakousko.
Mezi její koníčky patří aerobic, jízda na kole, golf nebo lyžování. Ráda čte, tančí zumbu nebo klasické tance, cestuje a užívá si koncerty klasické hudby nebo prohlídky muzeí.
Heidrun Irschik-Hadjieff je vdaná, má dvě děti.