Co udělat pro lepší české školství, aby naše děti chodily do školy rády a odnesly si odtamtud to zásadní, tedy klíčové životní kompetence pro budoucí úspěšný a šťastný život? Osobně rád přemýšlím o škole jako paralele k práci, protože to samé, co vyžadujeme od práce a jak se tam chceme cítit, bychom měli požadovat od školy. Tady je 10 klíčových otázek pro skvělé vzdělávání budoucnosti.

Otázka první
Chodili byste rádi do práce, kde nevíte, kam firma či organizace směřuje, jaké má hodnoty, cíle a jak jich chce dosáhnout?

Jasná vize, hodnoty, cíle, strategie a plán implementace klíčových aktivit je hlavní předpoklad pro dlouhodobě úspěšný vzdělávací systém. Zapojme do jeho vzniku odborníky i širokou veřejnost. Dejme jednoduše a srozumitelně vědět rodičům, jaké vzdělávání může přinést jejich dětem prospěch, i to, že bez jejich aktivního přístupu, výchovy a pomoci se neobejdeme.

Otázka druhá
Chodili byste rádi do práce, kde nastavený plán a cíle jsou natolik široké a rozsáhlé, že je nelze nikdy kvalitně, efektivně a včas splnit? Jaká bude vaše motivace?

Rámcové vzdělávací plány (RVP) a kurikula, zaměřená primárně na znalosti, jsou natolik obsáhlá, že se učitelé nestačí mnohým tématům věnovat do hloubky a systematicky. Potřebujeme jednoduchý a srozumitelný rámec, který umožní vysokou flexibilitu výuky a využije všechny moderní prostředky, které dnešní doba nabízí.

Otázka třetí
Chodili byste rádi do práce, kde oceňují a hodnotí kladně pouze vaše vědomosti a nikdo nebere v potaz vaše dovednosti, schopnosti či aktivní přístup?

Dovednosti, schopnosti a rozvoj sociální a emoční inteligence musí být základním pilířem moderního českého školství. Biflování encyklopedických znalostí je neefektivní a nepřináší užitek. V době nepřetržitého toku informací a možnosti si je snadno vyhledat, postrádá podobný přístup smysl. Kreativita, adaptabilita, práce v týmu, samostatnost, řešení problémů, komunikace, to jsou kompetence budoucnosti, které je třeba učit a posilovat.

Otázka čtvrtá
Chodili byste rádi do práce, kde vás nadřízený zkouší a známkuje? Kde vás každý den někdo testuje a podle toho hodnotí váš výkon? Co třeba taková pětka hned v pondělí ráno před všemi na týmové poradě?

Je třeba se přestat učit pro testy a známky. Nehodnoťme celkový výkon žáků a studentů pouze skrze výkonnostní parametry a plošné zkoušky, které porovnávají neporovnatelné. Implementujme systém hodnocení klíčových kompetencí do celkového posouzení výkonu žáků a studentů v rámci studia. „Pro život, ne pro školu se učíme“. (Seneca)

Otázka pátá
Chodili byste rádi do práce, kde má kolega lepší pracovní podmínky, protože si je mohl dovolit zaplatit?

Rovné podmínky a stejná kvalita vzdělávání všem bez rozdílu se musí stát základním principem českého školství. Každý žák a student má dostat šanci naplno rozvinout svůj potenciál bez ohledu na své sociální postavení, národnost, pohlaví, zázemí, studijní předpoklady či lokalitu, kde žije.

Otázka šestá
Chodili byste rádi do práce, kde nemáte prostor pro vlastní realizaci, nápady a převzetí odpovědnosti?

Je potřeba větší autonomie pro každého učitele a ředitele. Dejme jim důvěru, odpovědnost a prostor pro kreativní a efektivní výuku. Přestaňme s kontrolami a formalismem. Rozvolněme rigidní zákony, které brání školám v jejich rozletu.

Otázka sedmá
Chodili byste rádi do práce, kde nemáte možnost sdílet své úspěchy a neúspěchy, nedostáváte pravidelnou zpětnou vazbu od zkušenějšího kolegy a nerozvíjíte se?

Systematický rozvoj pedagogů, zástupců i ředitelů a možnost dalšího vzdělávání, sdílení dobré praxe, prostor a čas na reflexi, vzájemná podpora i systém hospitací musí být přirozenou součástí celého vzdělávacího systému. Bez zbytečného papírování, založený na osobní, vysoce kooperativní rovině.

Otázka osmá
Chodíte rádi do práce, kde jste zavaleni papíry, nesmyslným a bezcílným vyplňováním tabulek a formulářů?

Byrokracie dusí český vzdělávací systém. Zrušme co nejrychleji každý zbytečný dokument a věnujme ušetřený čas těm, kterým patří, žákům a studentům.

Otázka devátá
Chodili byste rádi do práce, kde váš ředitel vede tým desítek lidí a zastává zároveň roli personálního ředitele, finančního ředitele, stavbyvedoucího nebo psychologa?

Je třeba vybudovat a finančně podpořit jasnou, štíhlou strukturu vedení škol s danými kompetencemi, ve které ředitel rozvíjí zejména svůj tým, připravuje strategii a určuje směřování školy, komunikuje s rodiči a zřizovateli a stává se skutečným vzdělanostním leaderem dané vesnice, města, lokality a regionu.

Otázka desátá
Chtěli byste chodit do práce, do které se netěšíte, a je pro vás nudná? Či snad máte dokonce strach, že vás v ní bude někdo ponižovat, urážet a zesměšňovat?

Škola se musí stát místem, kam děti a mladí lidé rádi chodí a rádi tam tráví svůj čas. Je konec rakousko-uherskému systému nehodného žáka, kterého má napravit tvrdá ruka učitelova. Pouze systém vystavěný na důvěře, podpoře a pomoci je jedinou cestou k úspěchu moderního českého školství.

Také hledáte odpovědi na tyto otázky? Pojďme společně měnit české školství. Nabídněte školám, co umíte, ptejte se svých zástupců ve školských radách a zřizovatelů, jaká je kvalita, zapojte se do dění vaší školy, buďte aktivní. Ukažte, že vám záleží na tom, jaké máme české školství a chtějte to nejlepší pro vaše děti a jejich budoucnost. Výsledky se brzy dostaví.

Tomáš Vokáč
Autor působí na pozici výkonného ředitele globálního vzdělávacího programu Mezinárodní ceny vévody v Edinburghu (DofE) v České republice.