Válka světa je moc blízko evropských hranic. Teroristické vraždění, rozklad států, eskalace napětí jsou projevem sílícího radikalizovaného islamismu, který stále více ohrožuje naši civilizaci. Jeho síly jsou si vědomy, že jim dnes od nás nic nehrozí, naopak, že se jich v Evropské unii bojíme. To je třeba změnit.

Svět je jiný, starý svět dominantního postavení euro-atlantické civilizace je pryč. Spojené státy dnes nemají svou dominantní pozici. Nevedou západní demokracie. Nemáme ve světě respekt, ani o něj neusilujeme.

Evropa by měla být skutečně soudržná. Budou-li členské státy stát při sobě, obstojí, jinak si nás neevropské radikalizované síly rozeberou. Spojenectví v Unii je tak úkol číslo jedna.

Unie potřebuje splnit další úlohu - dohodu s Ruskem. To, co EU a Rusko nyní dělí, je sice vážné, ale nemá to zdaleka váhu ohrožení, které hrozí jak Evropě tak Rusku ze strany radikalizovaných islamistických sil.

Sjednocená Evropská unie spolu s Ruskem mají úkol podporovat sekulární síly v Sýrii, Iráku, Egyptě, v Sahelu a v dalších místech. V tak vážné chvíli nemá smysl úvaha, kdo je větší nebo menší demokrat. V konfliktu s radikálními islamistickými silami je Rusko potencionální spojenec. Má s Unií společné ohrožení a tak i společný zájem. Ten je třeba aktivně realizovat. Dnešním vyčkáváním ztrácíme.

A hle, čtu v českých médiích, že pravděpodobný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tiše skládá svou komisi. To není dobře.

Česká zahraniční politika by měla bít na poplach. Měla by v Evropské unii tlačit na to, aby výběr členů Evropské komise byl jiný, než tomu bylo doposud. Nemusí nutně každý stát nominovat svého občana.

Složení Evropské rady a Evropského parlamentu ovlivnit společným postojem nelze. Jen složení Evropské komise je v rukou Unie.

Nejhorší je komisař „lobbista“. Toho zajímá jen profit několika firem, slouží komukoliv a kdykoliv, nemá politický názor a chce být zadobře s každým.

Špatný jako kandidát je pouhý úředník, byť sebe zkušenější. Je a zůstane jedincem, který naplňuje vůli svých nadřízených, a to se těžkých časů nehodí.

Nic neprospěje politický kandidát, který je v členském státu přijatelný pro všechny, nebo dokonce, kterého se chce domácí politická scéna zbavit.

Špatný je kandidát, který má „šatník“ politických kabátů, které již převlékl, úplně špatně je, když již byl členem nějaké totalitní politické strany.

Od komisaře máme chtít nejen kompetenci, ale hlavně pevný postoj, chtít ženu nebo muže do válečné krize ne do dobrých časů.

Unie i členské státy potřebují silnou komisi, a to i politicky. Komisi nezávislou na domácích vládách, strážkyni evropské integrace. Potřebují odvážnou komisi, která si bude vědět rady v těžké budoucnosti, která nás stejně nemine.

Potřebují Evropskou komisi, která bude skutečně evropská, nepodléhající náladám a proměnám většinového mínění. Většina má sílu, má vliv, nenese odpovědnost a hlavně nemá pravdu. Většina není s to vést, jen vláčí populisty a slabochy.