Atentáty v Paříži jsou potvrzením válečného stavu, ve kterém se dnešní svět nachází.

Válečná fronta vede také Evropou. Teroristé spáchali trestný čin promyšleně, plánovaně. Zřejmě se několik let na své vraždění připravovali. Dávají tím nám všem důležitý vzkaz. Je-li někdo v Evropě na jejich černé listině, může si již být jist, že jeho život je ohrožen. Otázka je jen, kdy k útoku dojde. V Evropě si nikdo nemůže být jist, že se nestane obětí odporného trestného činu vraždy. Může se stát obětí jen proto, že nakupuje košer jídlo v obchodě právě v době, kdy do něj vtrhne vrah, vezme přítomné jako rukojmí a některé z nich zabije. Vůbec nemusí nic provokativního psát, kreslit nebo říkat.

Pachatelé útoků v Paříži byli zřejmě francouzští občané, žádní nedávní imigranti nebo teroristé, kteří byl do Francie přijeli za účelem vyvražďování z jiné země. Dá se proto čekat, že podobné útoky budou pokračovat a možná, že i v naší zemi. To je realita.

Takových míst, kde je hrozba atentátu realitou, je na světě je mnoho, namátkou: Izrael, Egypt, Sýrie. Vzpomínám na jeden rozhovor se žákem základní školy, který byl v jeruzalémském autobusu, ve kterém vybuchla bomba a zabila několik lidí. Novinář se chlapce zeptal, co bude po takové zkušenosti dělat. Chlapec odpověděl, že zítra zase pojede stejnou autobusovou linkou do školy.

Podobně reagoval i britský premiér Tony Blair v roce 2005, kdy došlo k teroristickému útoku v londýnském metru. Na několik hodin opustil summit G8 ve Skotsku a přijel do metropole, aby pomohl vládě řešit nastalý stav. Tentýž den se vrátil zpět do Edinburghu k jednání G8. Ve svých prohlášeních potvrdil, že teroristé nezvítězí a že pachatelé musejí být potrestáni. Britové ve stejný den a ve dnech následujících šli běžně do práce, nic mimořádného se nekonalo.

Obě odpovědi jsou podle mého názoru správné. Chlapec v Jeruzalémě jede den po útoku znovu do školy stejnou trasou. Státníci nepřeruší své jednání G8, Britové dělají to, co dělají běžně každý den. Teroristé nevykolejili ani Brity, ani Židy z jejich života.

Vždy šlo o otázku lidské svobody, lidských životů, jednalo se o útok teroristů, ať v Jeruzalémě, Londýně nebo Paříži. Nepovažuji za správné pořádat masové demonstrace a pochody za svobodu slova. Je bláhové si myslet, že počiny tohoto druhu zastaví teroristy. Naopak manifestace tohoto typu mohou zvýšit jejich dojem, že Evropu zasáhli citelně. Je dokonce bláhové si myslet, že manifestace posílila sjednocení Evropy. Naopak demonstrace francouzského typu politicky posilují politické síly krajní pravice i levice; krajní řešení je špatné řešení. Je zajímavé, že pouze Marine Le Penová razí heslo: Zůstaňte klidní a volte Národní frontu.

Naopak boj s terorismem je třeba vzít vážně a v této válce potřebujeme integrovanou Evropu, které je schopna oběti v této válce. Platí, že míra oběti, kterou je člověk schopen přinést, je úměrná tomu, jak vážně svou věc bere. A válka je nákladná. Hájíme lidskou svobodu, lidský život a vlastnictví, tři základní práva, na která nemá Evropa patent, protože jsou univerzální a musí platit všude. Tuto válku ze tyto hodnoty nesmíme prohrát.