Snad nejen ti, kteří četli Starý zákon, znají příběh Josefa, syna praotce Jákoba. Josefa jeho bratři prodali do Egypta. Tam se Josef pro falešné obvinění dostal do vězení. Svým spoluvězňům správně vyložil jejich sny, a nakonec vyložil dva sny i samotnému faraonovi.

A co, že se vládci Egypta zdálo? V prvním snu vystupovalo z Nilu sedm tučných, na pohled pěkných krav. Je následovalo sedm hubených a šeredných krav a tyto hubené krávy pozřely krávy vykrmené. Potom se faraonovi zdál druhý sen. Z jediného obilného stvolu vyrůstalo sedm mohutných a pěkných klasů. Po nich vypučelo sedm klasů slabých, sežehnutých východním větrem. A těch sedm slabých klasů pohltilo sedm klasů plných.

Josef sny faraonovi vyložil tak, že nadejde sedm let, kdy bude v egyptské zemi veliká hojnost. Po nich ale bude následovat sedm let takového hladu, že lidé zapomenou na všechnu minulou hojnost, hlad zemi vyčerpá, a nakonec bude tak krutý, že nezbude ani potuchy po tom, co mu předcházelo.

Josef faraónovi doporučil, ať začne jednat, tedy vyhlásí na sedm let novou pětinovou daň. Jejím prostřednictvím úředníci shromáždí potraviny z oněch hojných let, které následně poslouží v zemi jako zásoba na sedm let hladu a lidé nezahynou.

Faraon nejen, že Josefovo doporučení přijal, ale právě jemu svěřil realizaci celého plánu, když ho ustanovil úředníkem nad celou egyptskou zemí.

Josef tak po sedm let hojnosti shromažďoval úrodu a potraviny, vymáhal pětinovou daň. Sáhl přitom na majetek všech, i bohatých, dokonce i nejbohatších, nikdo nebyl ze solidarity vyloučen. Z podstaty by Egypt nezachránilo, kdyby tíha odpovědnost dopadala jen na některé, proto se na ní museli podílet všichni. A plán se podařil, země byla zachráněna.

Proč si dnes připomínat tento příběh? Protože wuchanský koronavirus a pandemie covid-19 je výzvou ke změně našeho chování, k naplnění solidarity. Tato pandemie totiž dopadla na celou planetu, onemocněli chudí i bohatí, staří i mladí, odpovědní i lehkomyslní…. Jde o solidaritu zvláštního charakteru, nikdo není vyloučen z možnosti nákazy. Proti nákaze se musíme chránit solidárně.

Pro naplnění této solidarity bylo nutné chránit životy a zdraví všech, proto byla vydána krizová opatření, která působila ve společnosti i v podnikatelském prostředí jako objektivní jev. A tak některým podnikatelům zkomplikovala život nebo dokonce vedla ke konci jejich podnikání a jiným umožnila zcela mimořádně zbohatnout. Nebylo důležité, kdo je jakým podnikatelem. V oblasti služeb, cestovního ruchu, pohostinství a dalších odvětvích se nemohlo dělat téměř nic. A naopak jinde, třeba v segmentu internetových obchodů nebo v obchodování se zdravotními pomůckami byl zaznamenán obrovský nárůst obratu a tím i zisku. Nové objektivní okolnosti někomu zkomplikovaly život a jinému mimořádně pomohly.

Bylo by proto vhodné poučit se u Faraona a Josefa a v současné pandemii důrazně prosadit solidaritu. Jak? Co třeba zavést stejně jako tehdy přechodnou, časově omezenou obecnou spoluodpovědnost a v jejím rámci zdanit mimořádné příjmy. Neboť ony jsou především výsledkem vnějších okolností, nejsou výsledkem pouhé podnikatelské aktivity. Takto vybraná daň by se následně měla použít na pomoc těm podnikatelům, kteří opět díky vnějším okolnostem podnikat naopak nemohli. Podmínka by přitom byla pouze jediná – řádně placené daně například ve dvou minulých letech. Ten, kdo si pomáhal v bohatých letech na úkor státu, nemá právo teď, když je zle, žádat od stejného státu pomoc. Obnovme naši zem pomocí solidarity a obecné spoluodpovědnosti všech, tedy těch, kterým pandemie šance objektivně vzala i těch, kterým je naopak nabídla.