Každý rok se těším na léto a to hned ze dvou důvodů - ten první je dost jasný - sedm dnů dovolené a nic nedělání. Druhým je to, že v historických záznamech je počasí v červenci a srpnu věnována největší pozornost. Takže je opravdu co číst a s čím nejen to letošní letní počasí srovnávat. Navíc okurková sezóna se projevuje i na zahraničních webech, takže se v prázdninovém období hodně "debatuje" o počasí a o klimatu. Ale při pohledu do kalendáře zjišťuji, že je polovina prázdnin za námi....!

Nestabilní počasí letošního července mi hodně připomínalo počátek prázdnin roku 2007. Ale v historických pramenech najdeme desítky popisů červencového počasí, které se tomu letošnímu velmi podobá. Následující příklady byly vybrány z „Velké knihy o klimatu Zemí koruny české“ autorů Svobody, Vašků a Cílka.
Už od 10. století zažívali a zaznamenali lidé velmi rychlé střídání slunečných a teplých červencových dnů se zataženými, doprovázené intenzivními bouřkami, krupobitím a ochlazením (například 1086, 1088, 1111, 1168, 1302, 1445.....). Schválně jsem se zaměřila i na podobně "vlhký" historický červenec - těch už jsem našla méně, například by tomu mohly být roky 1556 nebo 1625.
Tenkrát se ještě o pocitové teplotě nevědělo (těžko ale říci, jestli se díky této nevědomosti dusno snad snášelo lépe? Nemyslím.). Dnes už se u předpovědi počasí můžeme setkat právě s informacemi o tom, jak vlhkost vzduchu zvýší naše vnímání teploty. Víte, že při teplotě vzduchu 37 °C stačí k „dusnu“ relativní vlhkost 30 %, při 28 °C 50 % a při 17 °C by musela být vlhkost vzduchu 100 %?

Od nás skočíme rovnou do New Yorku, kde letos zažívají nejchladnější červenec za posledních 60 let (v pořadí druhý nejchladnější od počátku tamního měření). Naopak jih Evropy sužují požáry a vedra a nad Britskými ostrovy skoro nepotřebují delší stupnici na teploměru než 20 °C.
A ještě něco osobního: i na Kanárských ostrovech může v červenci pršet - teda když je tam zrovna Honsová :-).