Podle vědeckých studií (např. Oman et al. (2008), Svoboda (1986), Soden et al. (2002)) mohou velké sopečné erupce ovlivnit klima i v následujících 12 měsících. Například po erupci indonézské sopky Tambora v dubnu 1815, poklesly v Londýně následující léto průměrné teploty o 2 až 3 °C oproti dlouhodobému průměru. Ovlivnil ale výbuch sopky počasí přímo v kritických dnech, kdy byla zastavena letecká doprava? Teoreticky o tom uvažovat lze: bylo jasno, bez přechodu frontálních systémů a tak prach odrážející sluneční záření již před jeho dopadem na povrch země mohl ovlivnit radiační bilanci. Avšak okamžitý vliv například na teplotu vzduchu je obtížné kvantifikovat, respektive vůbec prokázat.
Na padlo mne však ještě něco jiného, mohl sopečný prach ovlivnit úspěšnost předpovědi počasí, kterou jsme vydávali v Meteopressu ve dnech, kdy byl sopečný popel nad naším územím pozorován – zejména pak teplotu vzduchu? Operativní meteorologické modely totiž s vlivem sopečného prachu v reálném čase nepracují a tak by jimi předpovězená teplota vzduchu mohla být oproti skutečnosti o něco vyšší a to za již zmíněného předpokladu, že se do atmosféry dostalo tolik sopečného prachu a sulfátového aerosolu vzniklého z SO2, aby odrážel část přicházejícího slunečního záření a zemský povrch byl tak byl méně zahříván.

Sopečný popel se na naše území dostal v pátek 16. dubna a během večera byl pozorován nad našim územím ve výškách 6 až 11 km, během víkendu 17. a 18. dubna sopečný popel pozvolna sestupoval do nižších poloh. Během noci na čtvrtek tj. 22. dubna už sopečný popel nad našim územím pozorován nebyl. Teplotu vzduchu tedy mohl sopečný prach v ovzduší teoreticky snížit v období od 16. do 20. dubna. Předpovídané (model WRF a GFS) a pozorované teploty v uvedeném období jsou v následující tabulce.






Skutečné naměřené odpolední maximální teploty vzduchu se v tomto období pohybovaly o 1 až 2 °C níže než předpokládaly výstupy modelů, viz tabulka. Také naměřené ranní nejnižší teploty byly (kromě 16.dubna, kdy je ještě sopečný popel nemohl ovlivnit) nižší o 1 až 2 °C oproti předpovídaným hodnotám.

Předpověď teploty vzduchu se tedy v tomto období od naměřené teploty lišila, ale do jaké míry se na tom podílí nepřesnost numerického modelu na jedné straně a sopečný popel v ovzduší na straně druhé, je otázka. Pokud bychom však vyhodnotili úspěšnost předpovědí modelů v první polovině měsíce, ještě před výbuchem sopky, pak typicky nadhodnocovaly o 1 °C. Lze se domnívat, že pokud by rozdíl v chybě předpovědi mezi obdobím bez výskytu a s výskytem prachu byl výrazný, mohlo by se jednat o vliv sopečného popela, navíc rozdíl v úspěšnosti by se mohl (při velkém zjednodušení) považovat za okamžitý vliv popela na počasí v daných dnech. Z výše uvedeného však vyplývá, že zjištěné rozdíly nejsou nijak prokazatelné a pokud tedy teplota byla přítomností sopečného prachu ovlivněna, jednalo se nejvýše o desetinky stupně Celsia.