Po strašlivých událostech pařížské páteční noci přichází velké vystřízlivění - nikoli však jen z našeho přesvědčení o snadnosti, s jakou vyřešíme problém islamismu, ale daleko spíše z mělkosti úvah nad příčinami a viníky těchto událostí.

Bohužel i z pera významných autorit a českých politiků se množí výroky o nezvládnuté uprchlické vlně jako hlavní příčině pařížských útoků. Žádný soudný člověk asi nepochybuje o nutnosti migrační příliv lépe regulovat a více kontrolovat také hranice schengenského prostoru. Každý jistě chápe nebezpečí, které představuje nekontrolovaný pohyb uprchlíků. Ale nerozumím tomu, jak to - byť jen vzdáleně - může souviset s teroristickými útoky.

I kdyby se potvrdilo, že někteří strůjci pařížského masakru přišli do Evropy s migrační vlnou (nebo daleko spíše "vrátili se do Evropy po krátkém pobytu v Sýrii"), znamená to pro analýzu příčin terorismu asi tolik, jako konstatování, že lepší kontrola na letištích by nepochybně zabránila útokům jedenáctého září a lepší detekce bomb by zabránila zřícení ruského letadla na Sinaji. Přesto asi ani ta nejjednodušší mysl neoznačí laxní aerolinky nebo dobré bomby za příčinu terorismu.

K JEDNOMU CÍLI VEDE NEKONEČNĚ PROSTŘEDKŮ

Nikoho asi nepřekvapí zjištění, že letadla, bomby a samopaly terorismus nepáchají. Jedná se o prostředky, kterými teroristé své dílo konají a kterých mají k dispozici nekonečně. Zlepší-li se ochrana letišť, budou své útoky vykonávat na koncertech. Až se zlepší ochrana koncertů, mohou otrávit vodu, způsobit black-out, vyhodit do povětří chemickou fabriku... Je to špatná zpráva pro ty, kteří ve snaze strčit hlavu do písku chtějí ukázat na příliš jednoduché "řešení" a identifikovat jasného a pohodlného (tedy vnějšího) viníka.

Ano, počet nástrojů, jimiž můžete ve společnosti, která je postavena na individuální svobodě a volnosti, spáchat teroristický čin, se limitně blíží nekonečnu. A když už ani pistole nemáte, vezmete nože a půjdete bodat do ulic, jak ukazuje tragická zkušenost Jeruzaléma posledních týdnů.

NEPŘÍJEMNÉ OTÁZKY, NEPŘÍJEMNÁ FAKTA

1) Nezaměňujme proto prostředky s příčinami. Pokud by se hypotetický terorista nedostal do druhého státu pomocí davů uprchlíků, může k tomu využít jakýkoli z tisíců dalších způsobů, které nabízí globalizovaný svět, jenž je přímo definován nekonečným pohybem lidí, zboží, informací a služeb. S poměrně malou sumou prostředků dnes dostanete kohokoli kamkoli. Může-li za pařížský teroristický útok uprchlická vlna, která prý pomohla jednomu či dvěma teroristům dostat se do Evropy, pak za něj dle stejné filozofie může daleko více automobilový průmysl, neboť VŠICHNI útočníci přijeli na místo masakru automobily.

2) Pachatelé teroristických útoků a bojovníci Islámského státu nejsou "tam někde" za hranicemi EU. Nejsou to jen Arabové či Syřané, ale také Britové, Němci, Švédi, Francouzi. Jsou to občané Evropské unie. Za jejich radikalizací opravdu nestojí současná imigrantská vlna - to je vlna obětí, prchajících před jejich řáděním.

3) Chceme-li hledat příčiny pařížského masakru, je třeba dívat se úplně jinam. Je třeba začít si klást nepříjemné otázky a připustit nepříjemná fakta:

- Jak a proč selhává francouzský (příp. německý, britský) systém integrace cizinců? Proč se občané vlastního státu, už narozeni v tomto státě, cítí sociálně a kulturně zcela izolovaní od jeho hodnot, byť jejich rodiče (stejné víry) tyto hodnoty sdílí? Je to problém sociální vyloučenosti a chudoby imigrantských ghett? Nebo jsou zde i jiné příčiny?

- Problém islamismu ve starých zemích EU není primárně problémem náboženským, ale má příčiny kulturně-sociální a psychologické. Ano, islamismus není náboženství a představitelé mainstreamového islámu (šíité i sunnité) proti Islámskému státu vyhlašují fatwy a podnikají nálety. Největší strach z Islámského státu nemají křesťané, ale - pro české uši překvapivě, ale jinak zcela pochopitelně - muslimové! Islamismus mezi evropskými muslimy je tak zcela zřejmě také problémem nedostatků v (evropském!) vzdělání, je problémem nesprávné socializace, možná i problémem nesprávně chápaného multikulturalismu a základních premis, které s ním spojujeme.

- Na Blízkém Východě a v Africe je islamismus opět daleko spíše politickým, etnickým a ekonomicko-sociálním problémem, nikoli problémem náboženským. Je také jednoznačným důsledkem historického chování západních mocností a Ruska: nedomyšlených vojenských intervencí (v Iráku či Libyi, sovětské okupace Afghánistánu); podivného rozdělení blízkovýchodních států po 1. světové válce, které absolutně nerespektovalo národnostní a etnické linie a které bylo během 20. století uměle udržováno jen díky studené válce, jež potřebovala udržovat "sféry vlivu" a polovojenské či diktátorské režimy. Je důsledkem lhostejnosti západu (i Ruska) vůči ekonomické a politické budoucnosti těchto zemí bezprostředně po konci studené války. Je důsledkem utilitaristického schematického dělení ze strany západních mocností na "dobré" a "špatné", na spojence a nepřátele. A koneckonců v nejširší perspektivě je také důsledkem staletí nadřazeného koloniálního chování Evropy a nezvládnuté roli v přechodu jejích bývalých kolonií k post-kolonialismu.

Ano, špatně se to poslouchá, ale za Islámský stát a džihádistický terorismus si skutečně do značné míry můžeme sami. V dnešním globalizovaném světě se totiž i odpovědnost globalizuje. Jedině pochopením skutečných historických, kulturních, sociálních i politických souvislostí vzniku Islámského státu a ochotou nelhat si do kapsy sváděním příčin terorismu na lehkovážné aerolinky, nedostatečné detektory bomb, neregulovaný trh se zbraněmi nebo....třeba na uprchlickou vlnu se můžeme posunout na nesmírně obtížné cestě, která snad povede k jeho eliminaci.

Jistě, může nám k tomu částečně pomoci také lepší kontrola na letištích, lepší detekce bomb, lepší zákony. Zcela rozhodně k tomu ale potřebujeme - eliminovat svou vlastní krátkozrakost.