Právo na informace se stalo všeobecným požadavkem na národní úrovni. Zmanipulované verze aktuálních událostí, které přinášejí oficiální média, obyvatele Kuby nepřesvědčí. Jsou na hony vzdálené tomu, co se v zemi opravdu děje.

Na pohádky o zfalšovaných pokrocích revoluce už nikdo není zvědavý. Přestože už i úřady začínají označovat informační materiály produkované v zemi za nudné, improvizované a povrchní, lidé chtějí víc.

Mají již plné zuby toho, že se dozvídají o počtu chudáků na ulicích v New Yorku, nedostatku potravin somálského lidu nebo o úrovni korupce úředníků francouzské vlády. Kubánci chtějí podobné zprávy, ale o dění ve vlastním státě.

Lidi sice už unavilo neustálé přetvařování, ale jelikož se před realitou oči dají zavírat dost snadno, žasne se nad obrázkem občanského klidu, který se servíruje v Kubánských sdělovacích prostředcích.

Podle národních rozhlasových a televizních zpravodajů je Kuba příkladem blahobytu, zatímco svět je jeden velký chaos. Na Kubě se všechno buď vyřeší a nebo se na řešení pracuje, alespoň na obrazovce či na papíře.

Platy jsou požehnáním, zaměstnání je zajištěno prodejem preclíků a nebo tamalů (plněných kukuřičných placek) a díky prodeji stavebního materiálu byty rostou jako houby po dešti.

Nikdo nechce emigrovat, všichni si pochvalují efektivnost zdravotnictví a vzdělávacího systému. Stěžují si pouze ti, kteří nemají jasnou představu o tom, jak dobře se zde žije.

Tyto argumenty každý den veřejnosti přináší informační televizní vysílání kulatého stolu. I když se všeobecně považuje za manipulující politický výtvor, slouží nám, pokud poněkud přizpůsobíme termíny, k přiblížení se realitě.

Zvyšující se počet občanů, kteří si přejí, aby se respektoval a bral v potaz jejich názor, žádají, aby se kulatý stůl přestal vysílat a nebo aby se začal zaobírat tématy, která zajímají kubánskou veřejnost.

V dopise adresovaném deníku Granma, se jeden občan připojil k těm, kteří žádají, aby se kulaté stoly naplnily slovy a názory o národních tématech, a požadoval vytvoření mechanismu, který by se zakládal výhradně na pravdě.

„Je mnoho lží a manipulací, které nám na ten stůl pokládají,“ poukázala jedna pracující v souvislosti s vysíláním týkajícím se nedávno zahájeného školního roku. „To my rodiče, jsme vymalovali třídu a nakoupili úklidové náčiní a ventilátor.“

Nespokojenost je vysoká stejně jako míra manipulace a zatajování informací. Lidé chtějí vidět opravdový odraz reality, ať je realita jakkoli tvrdá.

Už je nebaví sledovat, jak se na státní stůl předkládají témata jako hladomor v oblasti afrického rohu nebo korupce v mezinárodním bankovním systému, když ze svého vlastního stolu mají sotva co jíst.