I my se můžeme stát obětí totality

12. 05. 2015 | 20:59
Přečteno 3028 krát
V neděli 26. dubna 2015 proběhly v německém Flossenbürgu oslavy 70. výročí osvobození tamního koncentračního tábora. Rád bych s vámi sdlílel několik myšlenek, které jsem tam předložil. Minulost si připomínáme, aby se nevrátila ve svých nejhorších podobách.

Když slyšíme název koncentrační tábor, vidíme hned, jak toto označení zatemňuje minulost. V
mnoha jazycích to znamená místo, kde jsou lidé shromažďováni ke společnému přebýváni,
koncentrováni, ale už se neříká, proč tomu tak bylo. Dnes víme – a musíme to stále znovu
připomínat - že to byla místa plánovaného a hromadného vraždění. Vraždění jednak odpůrců
totalitního režimu, jednak lidí, kteří podle názoru mocných nepatřili do lidské společnosti.
V tom se ukazuje zrůdnost totalitní moci, která si přisvojila právo rozhodovat o tom, kdo má a
kdo nemá právo na život. Tato moc byla jistě osobní, ztělesněná v konkrétních lidech, vůdcích a
mučitelích, kteří mají konkrétní jména a odpovědnost a kteří by měli být potrestáni. Jde ale také
o to, čemu se někdy říká struktury hříchu, totiž to, že sama podoba společnosti je zlá a vede k
neosobnímu zlu.
Dělba práce, jeden z velkých vynálezů člověka, se stala něčím, co pomohlo zamaskovat
odpovědnost konkrétních lidí. Někdo pouze pomohl k moci hlasatelům totalitních myšlenek,
někdo jenom udával, další zatýkal, soudil, deportoval, mučil, pobízel k práci, hlídal a nakonec
popravoval. Někdo jenom schvaloval, někdo jenom mlčel. Každý přispěl svým malým dílem,
aby nakonec vznikl kolos zla. Dokonce se dělo ještě něco horšího, jako součást této hierarchie
zla byly v různé míře násilím použity i samotné oběti. Jeden odsouzenec na smrt měl hlídat
druhého.
Žijeme v době, kdy máme ohromné množství informací o minulosti. Žádná generace v lidských
dějinách jich neměla tolik. Tím je pro nás ovšem stále těžší se v nich orientovat, odlišit podstatné
od marginálních, fakta od mystifikací.
Potřebujeme zachovat svědectví
Proto stále více vidíme, jak důležité je zachovat svědectví o minulosti, všechny prameny,
písemné, ústní, každý záznam a každý artefakt, aby minulost nezmizela. Na to je třeba vynaložit
prostředky. Ne pro uspokojení zvědavosti, ne proto, že existují odborníci, pro které je to jejich
práce, ale protože minulost ve skutečnosti trvá v přítomnosti, stejně jako jsou staré letokruhy
stále uvnitř stromu. Když nebudeme minulost znát, bude nás ovládat. Vidíme, že čím je nám
minulost bližší, tím jsou silnější snahy její zkoumání omezit. Dokud žijí lidé, kteří zločiny
spáchali, spolupracovali na nich nebo k nim mlčeli, je každé odkrývání pravdy nepříjemné. Proto
ti, kteří by se měli bát nejvíce, se snažili vždy stopy svých zločinů zničit. Neodkáží to, ty zločiny
byly příliš velké a krev zabitých volá příliš hlasitě. Je třeba ukázat, že nejde o cosi mrtvého, ale o
příběhy konkrétních lidí, kteří skutečně žili a mají s námi společné i to, že nás každého může
potkat tentýž osud.
Koncentračním táborem Flossenbürg prošlo kolem statisíce lidí a zemřelo jich tam asi třicet tisíc.
Byli tu Poláci, obyvatelé Sovětského svazu, Maďarska, Německa, Francie, Československa,
Itálie, Jugoslávie a dalších zemí.
Kdo je asociální?
Jak se dozvídáme z historických pramenů, byl tábor určen pro údajné "kriminální" a "asociální"
vězně. Skutečně se tu vyskytovali i zločinci. Ti, jak bylo pro totalitní režim příznačné, však byli
považováni za méně nebezpečné, než političtí vězni. Totalitní moc věřila více zločincům a
pověřovala je v táboře různými funkcemi. Zločinec zločinci totiž snadno porozumí.
Jedním z těch, kdo zemřeli v koncentračním táboře Flossenbürg, byl německý evangelický
teolog Dietrich Bonhoeffer. Bylo to 9. dubna 1945, několik dní před koncem války. Tento muž
napsal o svobodě: „Proměna divná. Své silné, k činům určené ruce / spoutány máš. A naprosto
bezmocen, opuštěn, vidíš / konec svých činů. Vydechneš tedy a s důvěrou, tiše / v silnější ruce
svěříš své dílo a spokojen staneš. / Na chvilku, na malý záblesk ses blaženě svobody dotkl, / pak
jsi jí odevzdal Bohu, aby ji dovršil slavně.“
To je jeho odkaz a odkaz dalších, kteří trpěli na tomto a jiných místech. To, co už nemohli
vykonat oni, předali do dalších rukou. Udělali, co bylo možné, s důvěrou, že jejich poslání bude
pokračovat. A my můžeme říci, že nás to zavazuje.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy