Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím

27. 09. 2017 | 20:28
Přečteno 2766 krát
Český kníže svatý Václav, jehož slovanské jméno znamená „více slavný“, příslušník třetí křesťanské generace dynastie Přemyslovců, se narodil asi kolem roku 907, podle tradice ve Stochově, za vlády bratra jeho otce, knížete Spytihněva.

Byl nejstarším synem pozdějšího knížete Vratislava I. a Drahomíry, která pocházela z kmene pobaltských Slovanů-Stodoranů. Václav měl ještě čtyři sestry a dva bratry. Vychován byl v křesťanském prostředí pod vlivem své babičky sv. Ludmily, první české křesťanské a zároveň historické kněžny a první světice našich dějin. Nejprve byl vzdělán ve slovanském písmu a později byl poslán na latinskou školu v Budči, kde se naučil i řecky.
V roce 924, kdy mu bylo asi osmnáct let, se Václav ujímá vlády. Vypudil svou matku, snad na Budeč nebo do ciziny, a dal přenést ostatky své babičky Ludmily z Tetína do Prahy do chrámu sv. Jiří, čímž ji vlastně kanonizoval. Území, jemuž Václav vládl, bylo ještě zčásti pohanské a zčásti christianizované, přičemž přibližně stejným dílem byla rozšířena liturgie slovanská i latinská. Mladému českému státu hrozilo vedle této vnitřní nestability i nebezpečí vnější. Na jihovýchodě země neustále existovala hrozba uherského vpádu a ani západní hranice nebyla bezpečná. Čechy byly církevně podřízené Řeznu a bavorský vévoda Arnulf sledoval v Čechách vlastní politické cíle. Vedle toho se stal mocným i saský Jindřich I. Ptáčník, roku 919 zvolený za německého krále, který začal sjednocovat Německo v říši. Kníže Václav založil svou politiku na další christianizaci, na snaze upevnit jednotu země a vyhnout se konfliktům se sousedy. Raději se podřídil Jindřichu I., přičemž si uchoval panovnickou svrchovanost, aby zabránil další válce. Souhlasil s poplatkem pěti set hřiven stříbra a sto dvaceti volů, což byl jakýsi poplatek za mír (tributum pacis). Mezi Jindřichem I. a Václavem došlo ke sblížení a projevem tohoto přátelství byl Jindřichův velkorysý dar Václavovi – rámě sv. Víta, světce pokládaného za státotvorného, a jemuž byl přičítán vzrůst saského vlivu a moci. Zřetelná Václavova církevně-politická orientace se projevila zasvěcením nového, v pořadí již třetího kostela na Pražském hradě právě saskému patronu sv. Vítu. Mezi nespokojence s prosaskou politikou patřil i Václavův bratr Boleslav, jehož hrůzný čin mohl být vedle osobních pohnutek motivován právě politicky.
Kníže Václav byl pozván bratrem Boleslavem k účasti na slavnostní bohoslužbě na památku sv. Kosmy a Damiána, jimž byl staroboleslavský chrám zasvěcen. Ač byl patrně varován, dal se Václav přemluvit a zůstal nejen na následné hostině, ale i přes noc. Když šel následující den ráno do kostela, cestou byl napaden Boleslavem. Jemu se ještě ubránil, ale tlupě ozbrojenců, z nichž známe některé jmény, již nikoliv. Před chrámovými dveřmi byl ubit. Mrtvé tělo knížete bylo nejprve pochováno v kostele sv. Kosmy a Damiána. Boleslav odjel do Prahy, kde se sérií dalších vražd Václavových stoupenců, chopil moci. Již od své násilné smrti byl kníže Václav uctíván jako mučedník a patron české země. Brzy vzniká idea českého státu jako země sv. Václava. To pochopil i bratrovrah Boleslav, který dal po třech letech otevřít hrobku a v noci nechal přenést Václavovo tělo z Boleslavi do Prahy do kaple chrámu sv. Víta. Tím podle tehdejšího zvyku provedl důležitý kanonizační akt. Mučednictví sv. Ludmily a sv. Václava se stalo legitimací Čechů pro vstup do společenství křesťanských národů Evropy.
Tak se přenášíme přes víc než jedno tisíciletí až na přelom druhého a třetího milénia křesťanských dějin, kdy se Evropa znovu navrací ke svým kořenům a srůstá v jeden celek založený právě na křesťanské identitě svých národů. Svatováclavská tradice je stále živá i u nás doma a její význam přesahuje konfesní hranice církve. Proto slavíme svátek sv. Václava také jako Den české státnosti. Snad nás v této souvislosti může napadnout otázka, jestli nám dnes, na prahu 21. století má co říci člověk ze století desátého? Dotýkáme se zde tak obrovských časových úseků, že přesahuje možnosti lidské zkušenosti tak dlouhá období obsáhnout. Naopak máme dojem, že vše je v dynamickém pohybu, čas letí kupředu, vzdálenosti se zkracují a hektika všedních dní nám často ani nedovoluje zůstat chvilku stát, ohlédnout se zpět, zapřemýšlet.
Uprostřed běhu času jsou však momenty, které svou stabilitou uklidňují. Pravidelně se navracejí a působí jako pevné opěrné body, kterých se můžeme zachytit a odměřovat od nich kvalitu myšlenek, ideálů, snů. Právě tak na mě působí slavnost sv. Václava, mučedníka a hlavního patrona českého národa a zároveň i státní svátek Dne české státnosti. Je to právě on, kdo dal v samých počátcích do vínku naší zemi směr. Kolikrát v dějinách jsme se pak vydali jinudy. Ale dosud vždycky jsme se dokázali vrátit na pevné místo, abychom znovu poměřili svou pouť se souřadnicemi, které jsou někde hluboko zakódovány v našem nitru. Svatý Václav, ochránce a vévoda české země, jede na svém koni před námi již víc než tisíc let. Někdy jsme se mu ztráceli. Dnes je znovu před námi. Ukazuje cestu. Zná ji.
(Redakčně upraveno a aktualizováno podle mého příspěvku pro české vysílání Vatikánského rozhlasu z 28. 9. 2003)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy