Archiv článků: květen 2008

09. 05.

Česká věda nevzkvétá

Daniel Münich Přečteno 11025 krát Přidat komentář

Český základní výzkum je málo produktivní a ohlas českých vědeckých článků u mezinárodní vědecké komunity je nízký (samozřejmě budu hovořit o celkovém stavu a nikoliv o jednotlivých vlaštovkách, které jaro nedělají).

Naše věda nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál českých talentů není smysluplně využit. Celá vědecká odvětví bádají nad tématy o která není ve světě zájem, a o co by zájem byl, tím se nikdo nezabývá. V naší vědě se plýtvá penězi, kterých má státní rozpočet málo.

Nepřipomínají vám tyto věty něco? Ano, dovolil jsem si parafrázovat úvodní věty novoročního projevu prezidenta Havla z ledna 1990, když hovořil o stavu republiky těsně po pádu komunismu. Jeho popis se bohužel stále dobře hodí na současný stav české vědy, který dokládám následujícími grafy. Pro srovnání jsem si vybral tři evropské země - Nizozemsko, Rakousko a Švédsko - velikostí srovnatelné s Českou republikou, kde není mateřským jazykem angličtina (viz. poznámka č.1).

Graf 1

Graf 1


První graf ukazuje počty odborných článků v oborech živé a neživé přírody publikovaných v mezinárodně uznávaných odborných časopisech v roce 2006 (viz. poznámka č.2). Na vodorovné ose jsou časopisy srovnány do deseti skupin vzestupně podle ohlasu, jaký mají mezi vědeckou komunitou. Je třeba zdůraznit, že rozdíl v renomé mezi skupinou číslo 1 a 10 je obrovský (viz. poznámka č.3). Počty článků autorů z ostatních zemí jsou převáženy tak, aby velikostí populace odpovídaly České republice. Je očividné, že produktivita našich vědců je nízká. Nejmarkantnější rozdíl je patrný ve skupinách nejrenomovanějších časopisů 5-10, kde naši vědci publikují opravdu málo.

Graf 2
Graf 2


Druhý graf ukazuje situaci ve společenských (a částečně humanitních) vědách. Tam je situace dokonce katastrofální. A těch několik málo článků našich vědců vyšlo především v několika česko-slovenských časopisech, které mezinárodní vědeckou komunitu oslovují málo. To ostatně ukazuje třetí graf, kde jsem z počtů vyloučil národní časopisy ve všech zemích kromě Nizozemska (viz. poznámka č.4).

Graf 3
Graf 3


Všechny tři grafy v jednom.

Graf 123
Graf 123


Zoufalá situace českých společenských věd je samozřejmě dalším neblahým důsledkem intelektuálního pouštění žilou v dobách komunismu, kterémuž předcházela intelektuální genocida nacistická. Mnohdy však nejde o intelektuální neschopnost jako takovou, ale prostý problém číst, psát a přednášet v angličtině. Řada akademiků potom nejenže odborné články v angličtině není schopna napsat a číst je, ale mnozí z nich ani o mezinárodně uznávaných časopisech v oboru dost dobře neví. Těžko potom vyčítat to samé jejich studentům, dorůstající generaci vědců. Výsledkem je, že se čeští společenští vědci o dění ve světové vědě stále málo zajímají, málo jezdí na kvalitní mezinárodní konferenci a intelektuální debaty se topí v malém českém rybníku. Může nás utěšovat snad jen to, že v té kaši nejsme z postkomunistických zemí sami.

Ani dlouhých osmnáct let po pádu komunismu českým společenským vědcům k získání dostatečného mezinárodního renomé a ohlasu nestačilo (v oborech živé a neživé přírody to také není žádná sláva s ohledem na to, že tam komunistická ideologie nemohla napáchat tak obrovské škody). Vymlouvat se pouze na neblahé historické dědictví by ale bylo laciné. Za mnohé může i rovnostářský a primitivní způsob hodnocení a financování vědy u nás. To je však další velká kapitola, která se na Aktuálně.cz tyto týdny ostře diskutuje.

V posledních měsících se totiž snad konečně začínají lámat ledy. Doufejme, že se velký kus ledu podaří zlomit i nadcházející pondělí. V Praze se totiž uskuteční důležitá konference otevírající veřejnou debatu k Bílé knize reformy vysokých škol (na kterých se velká část výzkumu o kterém byla řeč uskutečňuje). Zároveň bude Rada vlády rozhodovat o zcela nové metodice hodnocení vědy a o rozpočtech na vědu v příštích letech.

A takto to vypadalo teď v sobotu 10.5.2008 na Berounsku. Také velice zajímavé.
A takto to vypadalo teď v sobotu 10.5.2008 na Berounsku. Také velice zajímavé.


Poznámky:
1) Angličtiny je dnes lingua franca vědy a techniky.
2) Většina uznávaných vědeckých časopisů je obsažena v databázi Web of Science (WoS), se kterou jsem pracoval. Najdou se sice vzácné výjimky dobrých časopisů, které ve WoS nenajdeme, ale to na celkovém vyznění grafů nic nezmění.
3) V každém vědeckém oboru dle WoS jsou časopisy seřazeny vzestupně podle jejich vědeckého ohlasu měřeného impaktovým faktorem časopisů. Takto seřazené časopisy jsou následně seskupeny do deseti skupin odstupňovaných pořadím, které jsou uváděny na vodorovných osách.
4) V Nizozemsku má sídlo světový vydavatel odborných časopisů Elsevier, takže nelze domácí a mezinárodní časopisy dost dobře odlišit.
5) Ve většině oborů základního výzkumu jsou publikace v odborných časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. Existují ale specifické obory, kde se poznatky šíří převážně jinak. O kvalitě těchto oborů v ČR však dnes nevíme téměř nic. Je velice pravděpodobné, že tam naše situace nebude o nic slavnější.
6) Svým způsobem není tak důležitý ohlas časopisu, kde článek vyjde, ale ohlas který vzbudí samotný článek. Tento ohlas dobře měří počet citací, které článek vyvolá. Kdybychom měřili ohlas české vědy počtem citací článků českých autorů, dojdeme ke stejně nepříjemným zjištěním, možná dokonce ještě smutnějším.

07. 05.

Trauma z jedné přihlášky snad končí

Daniel Münich Přečteno 6868 krát Přidat komentář

když jsem v dnešní ranních zprávách zaslechl, že poslanecká sněmovna bude hlasovat o tom, že si žáci budou moci podat místo jediné přihlášky na školu přihlášky tři, prolétla mi hlavou celá řada věcí.

Napadlo mě, o jakých nesmyslných detailech života se v našem Parlamentu vlastně rozhoduje. To je jako v dobách centrální plánovací komise socialistického Československa.

Hlavou mi prolétla historie celé záležitosti jedné přihlášky posledních let, kdy nesmyslnost jedné přihlášky v novém školském zákoně ministryně Petry Buzkové z roku 2004 konečně vzbudil veřejný zájem (a nevoli). Hlavně díky tomu jsem se začal o dané téma odborně zajímat a s překvapením zjistil, o jak důležité téma jde a jak hodně se jím ve světě odborníci zabývají (na rozdíl od ČR). Díky tomu teď dokončuji i čistě akademický, technicky náročný článek k danému tématu, kde provádím simulace strategického chování uchazečů, které potvrzují většinu kritických výhrad k systému jedné přihlášky.

Vzpomněl jsem si i na řadu článků, které jsem já a řada dalších lidí k tématu napsali. Některé z nich najdete na mé stránce u lednového data roku 2005 a
v mém prosincovém blogu.

A teď koukám, že nepíší sám. Více o tomto tématu najdete i na blogu Václava Klause jr.

06. 05.

Probudíme českou vědu?

Daniel Münich Přečteno 8638 krát Přidat komentář

Na blozích Aktuálně.cz běží již nějaký čas zajímavá diskuse o reformě hodnocení a financovaní vědy v ČR (např. můj nedávný článek a články Jiřího Zlatušky 1 | 2, Jana Zrzavého a Václava Hořejšího ) Za pozornost jistě stojí i nový článek mého kolegy Štěpána Jurajdy, který dnes v malinko jiné podobě vyšel v Lidových novinách.

Probudíme českou vědu?
Před měsícem byla vládou schválena reforma financování výzkumu a inovací. Současný systém financování založený na hodnocení místních vědců jinými (vetšinou opět místními) vědci totiž nedostatečně motivuje ke špičkovým výsledkům. Systém často financuje i vysloveně slabé projekty, a na ty kvalitní potom zbývá málo peněz. Na neutěšených výsledcích české vědy v mezinárodním srovnání je to dobře vidět. Pokud chceme pozvednout kvalitu naší vědy, nestačí jen každoročně přisypat další miliardy k současným dvaceti. Je nutné zásadně změnit způsob rozdělování peněz.

Reforma chce proto odměňovat podle počtu jejich výstupů, s tím, že za kvalitnější „výrobky“ bude víc peněz podle předem daného „ceníku“. Např. za publikaci v prestižním světovém časopise půjde peněz mnohem víc než za práci, která vyjde v méně náročném vědeckém časopise. Předem známý obnos výzkumníci také obdrží za každý patent, prototyp apod. Reforma zapadá do celosvětového trendu, kdy i například Velká Británie, proslulá kvalitou hodnocení vědců, plánuje přejít na více kvantitativně podložený systém.

Jak se reforma připravuje?
Navrhovaný systém má ale i jeden zásadní problém. Při nastavování „ceníku“, podle kterého bude stát vědecké „výrobky“ platit, se u řady vědeckých výstupů (jiných než článků v uznávaných odborných časopisech) stane, že nabídnou příliš vysokou „výkupní cenu“ vzhledem k malé námaze potřebné na jejich „výrobu“. Finanční motivace pak může vést k „nadvýrobě“ nekvalitní vědecké produkce. Nejvíce to hrozí u inovací a aplikovaných výsledků vědy a vývoje. Vědci i jejich mateřské instituce budou po zavedení reformy čelit velkému pokušení a tlaku „vyrábět“ prototypy, software apod., jež sice splňují formální parametry, ale byly vyrobeny především z důvodů finančního ohodnocení a nejsou užitečné. Jednoduše řečeno: systém je nutné začít účinně hlídat a díry v něm rychle ucpat.

Z tohoto pohledu je důležité, jak se vlastně reforma připravuje a jak hlavní orgán dozoru nad dodavateli veřejně financovaných vědeckých služeb - Rada vlády pro výzkum a vývoj - funguje. Každý by asi čekal, že každoroční rozdělování desítek miliard korun na vědu vychází z důkladných analýz prováděných specializovaným nezávislým ústavem. V zahraničí to tak je a hodnocení vědy se věnuje i zvláštní vědecký obor - scientometrie. U nás máme podobné ústavy, které připravují podklady pro reformy v oblasti školství (např. Ústav pro informace ve vzdělávání nebo Výzkumný ústav odborného školství). Pro rozdělování dvaceti miliard na vědu ale rada vlády žádné nezávislé analytické pracoviště nemá a hodnocení kvality vědecké produkce prováděná ministerstvem školství samým jsou proslulá svou nekompetentností, přestože by to podle zákona kompetentně dělat mělo. Je alarmující, že reforma zřejmě nepočítá ani s personálním zabezpečením kontroly reálné (nikoliv formální) kvality položek v databázi nahlášených inovací.

Chybí politická síla
Reformu má organizačně na starosti několik administrativou vytížených pracovníků úřadu vlády a na podkladové analýzy, z kterých by reforma mohla vycházet, se zatím nedostávají prostředky. Přitom ale například v rámci tzv. Národního programu výzkumu u nás proudí již druhým rokem desítky milionů na granty podporující lidské zdroje či znalostní společnost. Například téměř pět milionů ministerstvo školství zaplatí jedné místní univerzitě za „mediální zdůraznění potřeb vědy a perspektiv studia exaktních oborů“. Reformu celého systému financování vědy ale podobná finanční podpora nečeká. Jako poradní orgány si rada vlády samozřejmě zřizuje různé odborné komise. Ty jsou ale složené výhradně z místních vědců a práce v komisích není finančně honorována tak, aby se jí členové komisí mohli na plný úvazek věnovat. Podobně si lze těžko představit, že by tyto poradní komise v budoucnu procházely tisíce nahlašovaných výsledků naší vědy a hledaly mezi nimi pseudovýstupy. Jen zlomek prostředků, které k nám na podporu lidských zdrojů a vědecké práce přitékají a ještě přitečou z evropských fondů, by přitom umožnil nejen odborné technické doladění reformy, ale také objednávku skutečně kvalitního externího auditu našeho systému hodnocení vědy. Například ve Velké Británii si jednou za pět let nechávají externě vypracovat rozsáhlé studie hodnotící jejich systém hodnocení a odměňování univerzit. Podobně by šlo zajistit kontrolní dozor nad databází nahlašovaných aplikovaných výstupů. Prostředky na opravdu nezávislý audit místní vědy jsou, chybí ale politická síla.

Štěpán Jurajda, CERGE-EI

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy