Školné je mediální superstar

09. 06. 2010 | 16:14
Přečteno 6079 krát
Dojednávání budoucí vlády se vede i o dalším směřování českého školství. Veškerou mediální pozornost v této záležitosti na sebe jako obvykle a ne zcela zaslouženě strhlo téma školné (doufám že kolegové blogeři ostatní důležitá témata školství zvednou co nevidět ze země). Mediální pozornost vyvolává hlad po dalších informacích o školném, takže tady jsou.

Možný model školného pro Českou republiku jsem s kolegy popsal již dříve v Bílé knize terciárního vzdělávání (BKTV). Níže najdete ty nejdůležitější principy. Od dokončení BKTV již uběhla nějaká doba, některé koncepty byly dále upraveny, ale podstata zůstává stejná. Na řadu již klasických otázek a kritik školného jsem odpovídal již dříve blogu, stejně tak ohledně financování vysokých škol 1 | 2. O celé reformě zde.


Odložené a kontingenčně splácené školné (dle BKTV na stránkách 49-51)

117. Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení).[26] V následujícím je stručně popsána podstata mechanismu. Poznámky k možnému rámci institucionální realizace v České republice jsou uvedeny v samostatné sekci.

118. Student bude mít možnost školné zaplatit škole okamžitě (přímé školné). Ochota či schopnost platit školné okamžitě nesmí škola zohledňovat při přijetí studenta. Je možno zvážit zavedení motivace k okamžitým platbám školného formou snížené sazby školného: (i) čím více bohatých studentů zaplatí školné hned, tím více prostředků zbude ve fondu půjček na fi nanční pomoc ostatním potřebnějším studentům, tj. na půjčky pro větší počet zájemců nebo vyšší stropy půjček, (ii) díky neúročení půjček během studia získávají příjemci půjček slevu také, ač nepřímo. Student bude mít vždy možnost získat odklad platby školného až na období budoucích příjmů. V takovém případě škola obdrží část školného za studenta hned ze systému průběžného financování půjček (záloha na odložené školné). Druhou část školného bude škola získávat se zpožděním (zpětné platby) z kontingenčních splátek absolventa. Podíl zálohovaného školného je třeba nastavit. Každé nastavení má svá pro a proti. Čím větší podíl přímého školného, tím vice prostředků budou mít školy okamžitě a s jistotou k dispozici, ale o to větší budou fi nanční nároky na založení průběžně fi nancovaného systému půjček. Naopak, čím větší podíl budou mít zpětné platby školného, tím nejistější budou tyto příjmy, ale tím více budou školy zainteresované na tržní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí. V počátečním období reformy je žádoucí dát velkou váhu přímému školnému s ohledem na kratší horizont manažerského rozhodování na školách a s ohledem na nejistoty generované přechodným obdobím. Posléze, jak se bude usazovat nový systém řízení škol a začnou fungovat nové konkurenční samoregulační mechanismy, bude možné posilovat váhu zpětných plateb školného.

119. Na veřejných vysokých školách je velice žádoucí stanovit stropy školného, a ponechat tak prostor pro nákladovou konkurenci směrem dolů. Stropy je vhodné odstupňovat podle míry soukromých výdělkových výnosů ze vzdělání v daném oboru. Strop školného v bakalářských programech by měl být nižší než u magisterských programů. Stropy školného na další školní rok je třeba určovat s dostatečným předstihem, aby školy mohly závazně oznámit výši školného pro nové studenty před začátkem přihlašovacího období. Školné takto stanovené by mohla škola studentovi zvyšovat během jeho studia pouze o oficiální index inflace. Zvyšování školného nad míru inflace by mělo být možné pouze u nově začínajících studií. Účtované školné musí být stejné pro všechny studenty daného studijního programu. Výše školného na soukromých vysokých školách by neměla být omezena stropy, ale nárok na případný vzdělávací grant by byl podmíněn účtováním školného do maximální výše stropu školného v odpovídajícím programu veřejné vysoké školy.


Podrobnější rozpis mechanismu splácení půjček

120. Vhodným stanovením parametrů splátek ZSP (základní studijní grant) je třeba nastavit rovnováhu mezi dostatečnou motivací k rychlému splácení a přiměřeným splátkovým zatížením. Přitom je nutno mít na paměti vztah „něco za něco“ spočívající v tom, že veškeré úlevy splácení nebo úročení snižují disponibilní objem půjček, které je možno poskytnout.

121. Splátková povinnost a případně i úročení závazku by měly začít poté, co student
ukončí studium. Možnost přerušení splácení by měla být umožněna za jasně a přísně
vymezených podmínek. Rychlejší splácení by mělo být umožněno.

122. Splátka by se měla určovat [27] procentem [28] částky převyšující daňově jasně určenou hranici příjmu, nejlépe vyjádřenou všeobecně srozumitelným údajem Českého statistického úřadu. Čím nižší bude příjmová hranice stanovena, tím rychleji budou půjčky spláceny, tím více prostředků bude v systému k dispozici na další půjčky, tím nižší splátkovou sazbu bude možno nastavit. Splátková povinnost by měla být odvozena od zdanitelných příjmů v daném roce, ale splátky je vhodné odvádět zálohově s ročním vyúčtováním.

123. Splátková povinnost by měla skončit splacením celé půjčky a úroků. Při nesplacení po extrémně dlouhé době (např. 25 let), kdy je pravděpodobnost splacení již nízká, je možné v zájmu snížení administrativních nákladů uvažovat o odepsání dluhu. Je také možné odmazávat dluh osobám pečujícím trvale o rodinného příslušníka nebo o dítě předškolního věku. Veškeré úlevy však musí hradit formou vyšších úroků buď ostatní držitelé půjček, nebo všichni daňoví poplatníci formou příspěvků do systému ze státního rozpočtu.

124. Zaměstnavatelé mohou podporovat vybrané studenty během studia i formou příspěvků na přímé školné.29 Absolventům mohou na splácení půjček přispívat zaměstnavatelé jako reálné vyjádření zájmu o pracovníka pro danou profesi. Tato forma podpory je možná i v těch oblastech veřejného sektoru, kde má zaměstnanost velkou společenskou důležitost a přitom stát není z nějakých důvodů schopen promítnout poptávku do konkurenceschopných mezd (např. učitelé, zdravotní personál, bezpečnostní složky).[30] Možnosti a vhodnost daňového zvýhodňování těchto forem podpory studia je třeba posoudit.

125. Reálné úročení finančních závazků by mělo být důležitým motivačním instrumentem k včasnému splácení. V případě příliš nízkého nebo dokonce nulového reálného úročení by se nejen snížila motivace k včasnému splácení, ale otevřel by se prostor pro nežádoucí finanční arbitráž. Při ní by si půjčku na živobytí brali i studenti, kteří ji fakticky nepotřebují, a peníze by ukládali do dobře úročených komerčních aktiv. Je třeba mít na paměti, že parciálně žádoucí podpora formou dotací úroků může být ve svém celkovém důsledku velice nákladná, omezující disponibilní objem půjček pro nejpotřebnější žadatele. Úročení závazku by mělo být pozastaveno za jasně definovaných situací, jako jsou dlouhodobá nemoc, invalidita, mateřská dovolená, za určitých podmínek i rodičovská dovolená apod.

126. Reálná míra úročení půjček by měla pokrývat náklady dluhové služby, administrativní náklady systému půjček a ztráty způsobené neúplným výběrem splátek, případně udělenými úlevami. Poslední položku je třeba chápat jako sdílení nákladů rizika výnosů investic do vzdělání. Tyto náklady je možné diverzifikovat nejen mezi absolventy, ale i mezi daňovými poplatníky formou pravidelného příspěvku státního rozpočtu. Splátky zpožděné části školného je možno úročit nižší sazbou, o které mohou rozhodovat samotné školy v okamžiku stanovení školného (jako cenový nástroj konkurence).

127. Závazek (dluh) by se měl umořovat v následujícím pořadí: dluh vůči systému průběžného financování (půjčka na odložené školné), dluh vůči vysoké škole (zpožděné školné), dluh vůči komerční instituci (komerční půjčky, pokud budou do systému zahrnuty). V případě, že pohledávky (zpožděné školné) za studentem bude mít více škol, splátky by se odváděly podle časové souslednosti vzniku závazku nebo v poměru dlužných částek.

128. Po zprovoznění celého systému je možno uvažovat o jeho rozšiřování. Např. by bylo možné výběr splátek v rámci DPFO rozšířit na studijní půjčky poskytované komerčními subjekty, samozřejmě s nižší prioritou při splácení, než budou mít závazky vůči system průběžného financování a školám.

OECD. 2008d. Thematic Review of Tertiary Education. Synthesis Report. Paris: OECD. V textu jsou odkazy na jednotlivé paragrafy této publikace značeny jako TRkapitola/paragraf.


Některá související doporučení BK

d) Zavést systém odloženého školného především jako zdroj cenových signálů a nástroj reálné zainteresovanosti škol na dlouhodobé kariérní úspěšnosti absolventů. Stropy školného je možné zvýšit z nuly až po plném zprovoznění systému půjček a splátek, což představuje horizont 2–3 let po zavedení půjček. Školné bude vzhledem k potřebě zachovat podmínky již přijatých studentů vhodné zavádět postupně, pouze pro nově nastupující kohorty studentů do bakalářských a magisterských programů. To také umožní rozložit finanční nároky v čase. Z hlediska škol to umožní postupný přechod usnadňující hledání rovnováhy systému bez zbytečných oscilací.

e) Po plném zprovoznění systému je možné uvažovat o rozšiřování nároku na půjčku (pro studenty bez nároku na vzdělávací grant, pro kurzy celoživotního vzdělávání a pro studium v zahraničí).

f) Paralelně je třeba připravit, implementovat a dále zdokonalovat jednotný informační systém o terciárním vzdělávání včetně jeho výstupů pro veřejný web (on-line), který by měl obsahovat jak povinné indikátory a další informace o všech školách a všech jejich studijních programech ve standardizované podobě, tak informace nepovinné a nestandardizované. V institucionální spolupráci by měla být každoročně publikována detailní statistická analýza o vstupu a průchodnosti studentů terciárním systémem (na úrovni fakult-programů) a analýza finančních záležitostí (údaje účetní, daňové správy a veřejné rozpočty) na základě agregátních ekonomických údajů o výdělcích a inflačním vývoji.

g) Reformní kroky musí vycházet z kvalitních odhadů jejich finančních nároků v čase. Odhady musí zohledňovat především vývoj poptávky (tj. předpokládaný demografický vývoj, odhady odložené či v minulosti neuspokojené poptávky), příliv financí ze školného, náklady na zavedení fondu půjček, zrovnoprávnění studentů soukromých škol, zpřísnění a posílení normativního financování, zahrnutí některých vyšších odborných škol do systému financování atd.).


Poznámky pod čarou

[26] Například vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec se mzdou ve výši 150 % mzdy středoškolsky
vzdělaného zaměstnance bude po splátce školného ve výši 10 % (mzdy převyšující středoškolskou mzdu) pobírat čistou mzdu ve výši 145 % mzdy středoškoláka.

[27] V tomto aspektu se odložené školné zásadně odlišuje od normálních spotřebních půjček nebo hypoték.

[28] S možností progrese.

[29] Tuto možnost předjímají změny v připravovaném zákoně o daních z příjmů.

[30] Výhodou mechanismu je, že se státní podpory dostane pouze těm absolventům, kteří v těchto oborech skutečně pracují.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

JPK napsal(a):

Hmmm, a jak budou školné splácet ti, kdo nedostudují a jak ti, kdo sice dostudují, ale neuplatní se. Přece mi nechcete namluvit, že Česko je tak sofistikovaná ekonomika, že je třeba, aby 60%pracujících mělo VŠ -> vzsokoškoláci budou zastávat pozice, které dnes bohatě zastane vyučený člověk. Velmi pravděpodobně budou pdprůměrně placené.......
09. 06. 2010 | 16:34

sasa napsal(a):

Tak jo, dnes jsem se v radiu doposlechl, ze v Holandsku, volby se blizi, se zvazuje, skoro je to jiste, poskytovani studentskych pujcek, nyni statem zarucenych, bezurocnych, vyhradne na komercni bazi.
Misto hloupych a lzemi podlozenych snah o oskubani nizsi stredni tridy a rozevirani socialnich nuzek, se zamerte na vychovu mladych ldi, kteri dokazi zorganizovat spravedlivejsi obcanskou spolecnost. Nechci se dozit aristokraticko-oligarchicke monarchie vcele s jeho velicenstvem.
09. 06. 2010 | 16:46

reCAPTCHA napsal(a):

"a jak budou školné splácet ti, kdo nedostudují a jak ti, kdo sice dostudují, ale neuplatní se"

> velmi těžko, studium na VŠ je skvělá příležitost a každá dobrá příležitost něco stojí.
>Neuplatní-li se někdo, evidentně nepatří mezi nejlepší z nejlepších, což mohl poznat při troše sebereflexe hned v prvních semestrech, chceme odborníky nebo tisíce nepoužitelných sociálních vědců? (otázka neuplatnění se týká zejména počtem míst téměř neregulovaných oborů jako filozofie, etnologie,...)
09. 06. 2010 | 16:48

nimra napsal(a):

Takze to nebude komercni pujcka s komercnimi uroky jake prevazovaly napriklad v USA za Bushe? Co vim tam Obama zavedl statni system studentskych pujcek protoze soukrome banky si jaksi uctovaly prehnane vysoke poplatky vcetne skrytych poplatku o kterych jste se pri podpisu smlouvy nedozvedeli pokud jste s sebou nemeli lupu:-)
09. 06. 2010 | 17:17

jj napsal(a):

nimra: "Co vim tam Obama zavedl statni system studentskych pujcek"

To vite spatne. System statem dotovanych nebo garantovanych pujcek v USA funguje jiz nejmene od roku 1965. Obamova administrativa provedla jen nepatrne upravy a v prubehu financni krize jen kratkodobe zajistovala, aby banky neprestaly studentske uvery poskytovat (i tak k nejakemu snizeni prechodne doslo, ale bylo male).

To rozdelovani na zleho Bushe a dobreho Obamu lidem zatemnuje mozek.
09. 06. 2010 | 17:45

Luba napsal(a):

Pane Münichu,
obávám se, že české bankovní domy mají, oproti zemím již civilizovaným, jistá špecifiká.

Viz bankovní poplatky: třeba ona kuriózní platba za příchozí částku.

Podobně mohou být našimi legálními lichváři stříhána studentská jehňata.

Myslím, že je jasné, kdo na tom nejvíc vydělá.
Tedy ... že to asi nebudou např. studenti filosofie.
Těm sluší chudoba :)
09. 06. 2010 | 17:57

Konrád napsal(a):

Ha Ha soudruh Daniel z Mnichova,evidentně patří mezi horních 10 tisíc.Každý kdo má IQ vyšší než dnešní datum,přece chápe že takhle na studia dosáhnou jen Ti bohatí.No a přiznejme si,Ti nebývají zrovna nejchytřejší.Ale co chcete ve světě, kde se kvalita člověka měří pouze výší konta.A co se stane až tito prominenti vystudují a obsadí významné pozice ve státní správě a legislativě.Pochopí zvrácenost systému,a zruší školné.Ha ,Ha,ten kapitalismus to má ale vymakaný.
09. 06. 2010 | 17:59

Josef Bad napsal(a):

Student by měl studovat a ne tak měsíc z jednoho semestru dělat, případně shánět práci, která bude silně pod jeho úroveň. A to ještě ve státě, kde je 10% lidí produktivního věku bez práce. A potom, to je systém stále prohlubujícího zadlužování obyvatel státu. Nastavujícího množství platby neschopných obyvatel. Přesto, že navrhovaná částka není nic drastického. Většinou ji zaplatí rodiče. Případně student opět přemluví dědka s bábou.
09. 06. 2010 | 18:00

vilček napsal(a):

Námětů na mediální superstar je více: "reforma" penzí, "reforma"
zdravotnictví, "privatizace"
(i Budvaru, milí Jihočeši),
"reforma" policie(chytat jen malé
ryby,žraloci koušou), "reforma" justice("justiční mafie" bude pro příště trestný čin -
p. Benešová, soudit budou smět jen absolventi ze záp. Čech),"reforma" milostí-
(od 10mld Kč nahoru se bude dávat "bílý lev").
09. 06. 2010 | 18:07

Medikolog napsal(a):

Jak budou splácet ti co zkrachují? Stejně, jako ti co zkrachovali při jakékoliv jiné činnosti. Budou muset platit; požádat o osobní bankrot...
09. 06. 2010 | 18:48

Architekt napsal(a):

Jako učitel na vysoké škole bych rád řekl pár slov. Nevím, zda školné vyřeší to, co vysokoé školy dnes pálí asi nejvíc: obrovské množství studentů. Mohu objektivně říci, že ještě před pár lety jsem vedl za jeden semestr maximálně 4 diplomanty. Za pár dní budou probíhat na naší katedře (jedna z kateder stavební fakulty ČVUT) státní závěrečné zkoušky. Tento semestr jsem měl celkem 7 bakalantů a 4 diplomaty (celkem 11(!) studentů). Mohu říci, že věnovat se jim tak, jako před pár lety, není vůbec možné. Tomu taky potom odpovídají jak jejich výsledky, tak kvalita práce a nakonec i jejich uplatnění. Kde chcete uplatnit tolik vysokoškoláků? Pochopitelně budou dělat práci, kterou dříve zvládali běžní středoškoláci. S mnoha studenty se stýkám i nadále a vím moc dobře, že ani polovina z nich není ani na průměrné mzdě. A mohu také říct, že ne všichni z nich byli lemplové, kteří nevyužili dobré příležitosti (jak tady někdo napsal), jakou vysoká škola je, a absolvovali s výbornými výsledky.
09. 06. 2010 | 19:10

sasa napsal(a):

pane architekte: vetsi cast studentu musite vyhodit nejpozdeji v 2. rocniku. jinak, nebude nikdo na praci na stavbe
09. 06. 2010 | 19:15

Petr napsal(a):

Ach jo, všichni "odborníci" co jsou pro zavedení školného pořád žvaní jenom o ekonomické stránce zavedení školného - tj. investice do budoucna, bezúroční půjčky, kdy se školné zaplatí atd.
Ale je třeba říci, že zavedení školného bude mít hodně negativních věcí, že ubude plno doktorandů(a tedy i plno potenciálních VŠ pedagogů), kteří nebudou schopni splácet školné při počátečním nízkém platu od VŠ (pokud jim nebude školné odpuštěno), další věcí je, že se to možná projeví na demografickém vývoji ČR, hodně VŠ vzdělaných lidí bude mít max. 1 dítě, protože to s hypotéky na bydlení a půjčkami na jiné věci zkrátka nebudou schopni utáhnout a přinese to i jiné problémy. Zkrátka jsem chtěl napsat, že zavedení školného(jak se v současné době objevuje v médiích) není jen o ekonomické stránce, ale i o dalších budoucích problémech a souvislostech a o těch je třeba diskutovat.
Reforma VŠ je třeba, ale ne unáhleně, tak jak se o to snaží budoucí vláda. Reforma nemá být jenom o zavedení školného, ale především kvůli zvýšení kvality budoucích absolventů, což školné v žádném případě nemůže zaručit, ba právě naopak - stačí se podívat na soukromé VŠ, kde je o hodně menší "úmrtnost" studentů, než-li na těch státních.
Pokud by se mělo zavést školné, tak bych ho v první řadě zavedl pro ty, kteří nedostudovali, v druhé řadě bych zpoplatnil 1. rok studia (v případě určitého slušného prospěchu by mohlo být odpuštěno), což by vedlo alespoň k mírné eliminaci těch, co si to jdou zkusit a potom možná (až budou platy jako v EU) zavést školné pro všechny (ale to je otázka vzdálené budoucnosti, tak 2050).
Jinak myslím, že peněz ve VŠ je celkem dost, jen se "utápí" na kvanta nadbytečných ekonomů, filosofů a dalších studentů nepotřebných oborů a také na nepotřebné granty. Přitom na trhu práce je nedostatek např. kvalitních stomatologů, lékařů, techniků atd. a myslím, že naopak tito studenti by měli být upřednostňováni a také dávat peníze na skutečně potřebné projekty.
09. 06. 2010 | 19:17

Anička z Kuřimi napsal(a):

Mno,
tento "progresivní" a podobný scénář byl zaveden a uplatňován v Plzni na právech, za "hotové" a dopředu na dřevo!!
Tak tedy vzhůru českou cestou ..
09. 06. 2010 | 19:21

Architekt napsal(a):

to sasa: ano, to je pravda, souhlasím s Vámi, ale ono to opravdu není snadné. Není totiž na čem. Protože bakaláři dnes za 4 roky musí probrat to, co se dříve bralo 5,5 roku, vše se zjednodušuje. A řeknu vám jedno: na přednáškách jednoho svého předměru ve 2. ročníku mám celkem 320 studentů. Jak chcete takové množství studentů pořádně vyzkoušet? Když je vyhodíte, další semestr je máte zpět. Vytvořit tolik vyariant testů a zkoušek je časově náročné, potom je vyzkoušet, opravit a ústně prověřit... A tento předmět se vyučuje v zimním i letním semestru a vždy je tam přes 300 studentů. K filtrování dříve sloužily matematiky a fyziky, ale to už dnes skoro neplatí, bohužel.
09. 06. 2010 | 19:22

Architekt napsal(a):

to petr: ano, s úbytkem doktorandů je to problém. Stipendium, které průměrně činí 6 až 7 tisíc, přitom podpis pod lejstro, že nesmí pracovat na plný úvazek. Přitom právě doktorandi jsou v některých případech spásou. Jak jsem psal, vyzkoušet 300 studentů je bez doktorandů téměř nemožné. Bohužel ovšem, když se někdo o tuto pozici zajímá a řeknu mu, co po něm budu chtít a co on za to dostane, většinou se už neozve. A to přitom ten titul Ph.D. je do běžné praxe vlastně k ničemu. Je to pro lidi, jež se chtějí věnovat právě akademické dráze. A díky těmto podmínkám naše věda a školství příchází i o kvalitní odborníky, kteří raději odejdou do práce, než doslova živořit na doktorském studijním programu. Nedej bože si pořídit byt, dítě...
09. 06. 2010 | 19:30

Xman napsal(a):

Hehehe. A teraz bezte presvedcit babu, nech Vam da na skolne zo svojho znizeneho dochodku, blbouni nedorasteni. :))))
09. 06. 2010 | 19:51

vlk napsal(a):

Pane Muenchu

ono je úplně jedno, jaký model bud e zvolen.
Trápí mne úplně něco jiného. Totiž rozpor v základní logice.

Příznivci školného a zdravotních poplatků jsou jedni a ti samí.
U zdravotních poplatků argumentují:
Poplatky ve zdravotnictví znemožnili nadužívání zdravotní péče.
u školného argumentují:
školní zpřístupní vysokoškolské vzdělání širšímu okruhu zájemců.

Nějak nejsem dostatečně duševně vybaven, abych pochopil současnou platnost obou těchto tvrzení.
09. 06. 2010 | 20:13

SuP napsal(a):

vlk -
Blbýho Tě umřít nenechám! Máš tam vynecháho. ..."školné zpřístupní vysokoškolské vzdělání širšímu okruhu VÁŽNÝCH zájemců...."
Stejně jako ...."Poplatky ve zdravotnictví znemožnili nadužívání zdravotní péče ZDRAVÝMI"....
09. 06. 2010 | 21:13

SuP napsal(a):

Krom toho poplatky znemožnilY, ale to je detail v besedě o školném.
09. 06. 2010 | 21:14

vlk napsal(a):

Ach tak.. ach tak..
On někdo leze k doktoru a je zdráv? A proto se platí poplatky?

A tytéž poplatk y zlikvidují nevážné zájemc eo s tudium..
Týýýýýýýýýýýýýýýýýýý joooooooooooooooooo!!

SuPe ty jsi tak chytrej!! Já tě bezmezně obdivuju.
Ty poplatky za VŠ vyseparujou ne ty , co mají hluboko do kapsy, ale ty co školu berou jako návštěvu lunaparku!!

Předpokádám, že tohle moudro je univerzálně platný, když jsi tak chytrej! tak úžasnej. Jen nechápu, proč to neplatí třeba v Indii nebo Africe. Kd e si lidi z Čech na dálku adoptují děti a posílají jim prachy na školné . Aby mohly navštěvovat základní školu.
Jak to, že tam to neseparuje ty, kteří to se školou nemyslí vážně?
Když je to takový jednoduchý / jak jinak u SuPa/ řešení??

Ty jsi tak úžasně chytrej...
09. 06. 2010 | 21:20

Jana napsal(a):

Vysokou mám, jsem učitelka na II. stupni. Vysoká mi kromě diplomu nic nedala. Lidí moc, polovina na to kašlala, jejich úroveň studia nula. Výtvarku jsem studovat vůbec nepotřebovala. Všechno, co jsem se naučila, má ze střední. Lpělo se na blbostech, zápočty se dávaly v hospodě. Pokud se bude platit školné, chci to vidět na úrovni VŠ, vybavení učeben, malých skupinách a individuálním přístupu. Mám dvě dcery. Pokud se školství nezmění, raději jim připlatím a ať studují v zahraničí. I za cenu, že to budeme splácet další roky. Pro školné jsem, ale za již zmíněných podmínek. Kdyby holky přišly, že chtějí studovat tu stejnou školu a že to bude stát třeba těch 10 000,-, škola bude mít ale stejnou úrověň, jakou měla před těmi šesti lety, kdy jsem končila, tak je tam normálně nepustím. Škoda peněz.
09. 06. 2010 | 21:22

KamilW napsal(a):

Kdyby školné převědčilo studenty, že se mají vyhýbat hovadným oborům na vysokých školách, které jim zaručí diplom, ale dají vzdělání, za něž žádný zaměstnavatel nedá ani zlámanou grešli, pokládal bych to za velké vítězství zdravého rozumu.
09. 06. 2010 | 21:27

Targus napsal(a):

Existuje jednoduchý lék na zoufalství zvané české vysoké a střední školství.
Řádně osekat peníze na provoz vysokých i středních škol s tím, že školy žádající o státní příspěvek na provoz budou muset splňovat mimořádně přísná měřítka na kvalitu výuky, nejméně taková, jaká byla za neblahého socializmu. Zbytek škol bude soukromých, kde si studenti budou platit vše a můžou si je tedy studovat i zabedněná dítka pracháčů.
Výsledkem bude mimořádný vzrůst:
1/ kvality výuky
2/ vědomostí absolventů takových škol.

Zároveň bych si troufl ušetřit minimálně 50% financí proudících do latríny zvané české školství.
09. 06. 2010 | 21:41

Anička z Kuřimi napsal(a):

Cítím business na školách,
správu výběru poplatků, co to kecám školného,

evidenci půjček, evidenci neplatičů, a evidenci RUČITELů,

v naší správě bude i pro některé adepty připraven executor, doufám že v hojné míře, páč z tohoho budeme profitovat..

Ta naše česká cesta vždy skýtá nepřeberné možnosti k seberealizaci.
Gaudeamus
09. 06. 2010 | 21:41

Targus napsal(a):

To SuP:

Ve špitálech jsem pečený vařený, ale ještě jsem nenarazil na žádného zdravého, který by si jen tak z plezíru nechal udělat totální endoprotézu nebo by-pass.

Jestli o někom takovém víte, seznamte mne s ním, rád jej představím svým spolustonajícím chromajzlům.
09. 06. 2010 | 21:45

Targus napsal(a):

To Daniel Münich:

By mě velice zajímalo, kolik bude správa těch půjček a poplatků stát a kolik ha°zlů zas na om bude parazitovat.
Jste schopen tyto podmnožiny vyžírků nějak kvantifikovat?
09. 06. 2010 | 21:48

Jura napsal(a):

Ano ano, jízdné v Praze se také platí i přesto, že by bylo levnější, kdyby byla MHD zdarma - proč asi?

Školné vyseparuje ty, kteří na to nemají (peníze), ale ne ty, kteří na to nemají - ti budou moci studovat jak dlouho budou chtít, a školu i opakovat. Případně najít nějaká ta "plzeňská práva" a být fofrjudr za 5 melounů a 5 minut...
09. 06. 2010 | 22:39

hogg napsal(a):

nikde jsem se nedocetl jak to bude s nasimi bratry Slovaky. ted jich mame plne univerzity, studiji za penize Ceskych danovych poplatniku, ve skolstvi nejsou penize a tohle nikdo neresi. Nebo si uz musi neco platit? 5 let zpet je nestalo studium v CR ani korunu. Jeste k tomu zbiraly koleje ceskym studentum. A kolik z nich potom zustane v CR aby statu ta investice vratila? mala analogie nazaver: Pokud mam v sudu diru, bude z nej voda vytekat i kdyz budu pravidelne dolevat.
09. 06. 2010 | 22:59

prirodovedec napsal(a):

autor a dalsi: Zdravim. Pouziji ted dotazy, ktere jsem obdrzel na sve vyzadani behem poslednich par hodin od kolegu z CR, ktere Vam uz pry kladli a na ktere jste pry zatim neumel zodpovedet a ktere Vam jiste zase polozi at uz na jednanich nebo pry namestich :) az zase budou veset nejakeho panaka :):

1) Uz mate (po pul roce od diskusi s hosty OECD u ktere jste pry byl, po roce od povestneho vecneho zameru VS zakona u ktereho jste pry byl a po roce a pul od diskusi o bile knize u kterych jste pry take byl :) a vzdy jste pry Vy nebo jini reformiste na to byl tazan napr. prof. Zlatuskou) slibene:

a) vzorce a cely matematicky model odlozeneho skolneho z pohledu:
- ministerstva a statu
- bank
- vyskoe skoly
- studenta
Nebo stale mate jen ty slovni formulace vyse?

b) jiz jste zkusili pomoci toho modelu simulace a dopady pri ruzne parametrizaci? (uvadite priklad) Nebo to uz provedla jina skupina? Nebo pouzivate povestnou trojclenku, kterou jste pry vysvetloval, jak je to jasne? :)

c) Simulovali jste to alespon na soucasnych datech (bez ohledu na predpokladany vyvoj rozlozeni platu VS v navaznosti na situaci na zapade - tj. ze s rostoucim procentem VS v populaci klesne platova vyhodnost VS vzdelani) a zjistili jste uz, kdy se stane system mene vyhodny nez ten soucasny? Tj. kdy danovi poplatnici za neplatici studenty diky statni garanci zaplati kvuli jejich neschopnosti splacet vice nez pri platbe dnes primo? A samozrejme navic zaplati rezii institucim a prisavnym trafikam spravujicim tento system?

Simulovali nebo ne? Pry na to mate projekt 100 mil. Kc. Bude take nejaky vystup?

Proc se prioritne resi skolne - poplatky a ne nasledujici vsem reformatorum zname?:

"Podle statistik OECD CR dava z rozpoctu na VS cca 0,52 az 0,6 procenta HDP. Prumer 15OECD, kam pry mirime je cca 1,45%.

Za socanu to bylo v roce 2006 po navysovanich Buzkove (presneji jdou cimi mimo ni :) ) 0,65% HDP. Byl stanoven ambiciozni cil 1% HDP, se kterym souhlasily i nove vlady a pak ministryne a ministr: Kopicova-Kuchtova-Liska-Kopicova.

Kdyz koncila Topolankova vlada, podil cinil diky peclivemu cileni 0,57% HDP. :)

Po nutnych uspornych opatreni je odhad 0,52% HDP, ale je mozne, ze HDP padl rychleji a pry jsme mozna zase na 0,6%. Proto ten interval.

Otazkou je, kde je to 0,8% procenta, co nam chybi do svetovosti. :) Nejde o absolutni cisla. Jde jen o pomer utrat prostredku odpovidajici zemim, mezi ktere pry smerujeme a vzdaleni se tomu Nepalu :)."

Je pravda, ze je to chybejici procento v podilu statnich zakazek pro soukrome firmy ve srovnani s OECD, kde jsme v EU na spici, jak bylo uvedeno?

Pak tedy reformujte ... :) a historicky se znemoznete.
09. 06. 2010 | 23:06

prirodovedec napsal(a):

Tergus: Najdete si na MSMT tzv. Individualni programy narodni z prostredku CR pres EU.

Kazdy cca kolem 100 mil. Kc a vsechny krouzi kolem reforem VS. Reformy zrejme musi byt, jinak by zrejme slo o neuznatelne naklady.

Pak setrete na VS ... :)
09. 06. 2010 | 23:10

almost glossed™ napsal(a):

Je prostě šílené, jestli na přírodovědcovy otázky "reformátoři" Munich&spol nemají odpověď. A oni ji nemají. Vsadím cokoliv.§

Protože v nich by se ukázal pravý smysl "reforem". Snížit konkurenci pro bohaté ale duté, kteří nechtějí mít jen cáry papíru ze zprofanovaných soukromých škol na úrovni gymnázií. Chtějí, aby se hloupoučké dítko dostalo na prestižní školu a svůj vysněný obor, bez toho, aby musely soutěžit (a být poražen) s nějakou "sockou" ze střední třídy.

Musí to být nesmírně frustrující pocit. Mít prachy a nemoci si za ně koupit titul na svém vysněném oboru.
10. 06. 2010 | 00:17

Oldis napsal(a):

kdyby se nemuselo tolik krast na verejnejch zakazkach, nemuselo by se zavadet skolne
10. 06. 2010 | 02:12

nimra napsal(a):

jj:

viz Obama - http://www.nytimes.com/2010...

Chapu ze se vam to nehodi do modreho kramu ale ten zakon opravdu prosel: tvrda regulace studentskych pujcek jelikoz soukrome banky se za Bushe jaksi naucili zdimat po kapitalisticku studenty; uspora 68 miliard dolaru za 11 let, zpristupneni studia pro nejchudsi. Ano, v tomto pripade je pro me opravdu hodny hrdina a Bush zly hrdina....
10. 06. 2010 | 02:20

pinus napsal(a):

prirodovedec:

Nemam bohuzel cas rozebirat detaily, ale v budoucnu se na mem blogu neco objevi. Nevim, jak to maji chlapci v Cesku rozmyslene, a ackoliv s myslenkou, ze za vysokou skolu by meli platit ti, kteri z ni primo benefituji (coz je prinejmensim v oborech, kde absolventi smeruji do soukrome sfery, v 99% ekvivalentni skolnemu (at uz bude mit jakoukoliv podobu)) souhlasim, mam obavu, aby z toho nebyla nepripravena akce.

Neni mi uplne jasne, jake je vase stanovisko. Jste a priori proti zavedeni skolneho, nebo jste jen proti zavedeni skolneho, ktere neni dobre pripravene? V druhem pripade se shodneme, ale v tom prvnim moc dobre nerozumim, kde je problem.

Nevim, nakolik maji k dispozici modely pro CR, nicmene zkusenosti ze zahranici jsou pomerne siroke. Nechci tady debatovat o konkretnim mechanismu, ktery ma byt v CR implementovan, protoze ho dobre neznam. Jde mi o obecny princip zavedeni skolneho. A mozna lepsi nez model je podivat se nejprve na zkusenosti ze zahranici (alespon pro zacatek).

Dobre zkusenosti s odlozenym skolnym udelala Australie, viz napriklad Chapman a Ryan (2002).
http://dspace-prod1.anu.edu...
Hodne dalsich studii reportuje zlepseni participace znevyhodnenych skupin prave po zavedeni skolneho. Mechanismus odlozeneho skolneho, ktery by vubec nemusel byt financovan skrz banky, ale uctovan treba skrze statni spravu socialniho zabezpeceni, se mi ostatne velmi libi.

Podobne pozitivni je treba o Novem Zelandu Blondel et al (2002)
http://www.oecd.org/dataoec...

Pro USA treba Cameron a Heckman (2001)
http://www.jstor.org/stable...
tvrdi, ze studijni poplatky nehraji vyznamnou roli pro vysvetleni rozdilu mezi beznymi studenty a znevyhodnenymi skupinami co se tyce dostupnosti studia (a pokud bych mel jmenovat jedineho cloveka na svete, kteremu verim v empirickem vyzkumu, tak to bude Jim Heckman).

Neni mi dost dobre jasne, proc delame takovy rozdil mezi financovanim VS z rozpoctu nebo z poplatku. Jsou to prece jedny penize, vybrane od tech samych lidi (tedy tech samych ne, financovani z rozpoctu zatezuje i ty, kteri VS nikdy nestudovali). Bojite se, ze zvyseni podilu soukromeho financovani umozni vlada snizit prispevky z verejnych penez? To je mozna obava, ale nezaznamenal jsem, ze byste timto argumentoval.

Kdyz uz jsme u toho OECD a podivame se na staty s nejvyssim podilem vydaju na vzdelani v pomeru k HDP (trochu starsi zebricek, ale nevadi), tak mame:
1. Korea - studijni poplatky na univerzitach az ve stovkach tisic Kc rocne
2. USA - dtto
3. Kanada - dtto, ale nizsi nez v USA
4. Finsko - zadne studijni poplatky
5. Svedsko - zadne studijni poplatky
6. Australie - odlozene skolne (viz vyse)
7. Rakousko - skolne 366 eur / semestr
8. Norsko - zadne studijni poplatky
9. Irsko - "poplatek" 1050 eur rocne
Takze studijni poplatky se spise plati (pokud tedy nevymyslime zpusob, jak udelat z Ceska skandinavskou zemi), jejich vyse se extremne lisi, ale lze ocekavat, ze i v zapadni Evrope skolne spise poroste.

Vubec nechci polemizovat s tim, ze cesky stat dava na VS malo penez. Dava, i relativne k HDP. Nicmene mi neni jasne, proc by se o navysovani nemel stat rozdelit spolecne s temi, kdo sluzby VS vyuzivaji.

Co se tyce premie za vysokoskolske vzdelani, mate pravdu, ze lze vysledovat jeji snizeni, kdyz se prudce zvysi pocet vysokoskolsky vzdelanych lidi. Zaroven ale tato premie vykazuje urcity rostouci trend (jak v zapadni Evrope, tak v USA), zrejme to vypada, ze rozvoj technologii nahrava komplementarite s lidskym kapitalem, coz premii za vzdelani zvysuje (tezko se ale meri kauzalita, jsou to velmi nizkofrekvencni data). Vzhledem k soucasne strukture mezd v CR bych ocekaval v delsim horizontu spise narust premie, a to i pres rostouci pocet vysokoskolaku.

Omlouvam se za ledabyle usporadane poznamky, na vic ted nemam cas.
10. 06. 2010 | 02:40

pinus napsal(a):

nimra: Na obranu jj musim zopakovat, co jste napsal ve svem puvodnim prispevku:

"Co vim tam Obama ZAVEDL statni system studentskych pujcek"

Obama skutecne zadny system nezavedl, direct loans fungovaly uz davno predtim. On zrusil private guaranteed loans a prevedl je pod direct loans.

Na vasi obranu se slusi dodat, ze zmena je o hodne vetsi nez kosmeticka - je dost vyznamna. K usporam zrejme dojde, nicmene 68 miliard za 11 let je hodne optimisticke cislo. I CBO pri skorovani zakona reklo, ze nektera cisla jsou postavena na vode. Uvidime.

Co se tyce "zpristupneni studia pro nejchudsi", tak zrejme mate na mysli Pell Grants. Tady zakon pravi, ze Pell Grants porostou pristich deset let o inflaci plus jedno procento. Jestli si dobre pamatuju cisla (prosim nechytat za slovo), tak jsou soucasne vydaje na Pell Grants zhruba 25 milard rocne, postupne navyseni by melo byt na zhruba 28-30 miliard (snad mi ta cisla neutekla). Je to nezanedbatelne navyseni, ale opet se zde nevytvari nejaky novy prevratny program.
10. 06. 2010 | 03:21

prirodovedec napsal(a):

pinus: Tesi mne Vase velice podnetne poznamky (jako vzdy :) ).

Dekuji zejmena za odkazy, najdete-li dalsi, budu velice rad. Kolegove doma uvitaji cokoliv.

Pokusim se zareagovat k veci jeste podrobneji ASI az v nasledujicich dnech.

Par odpovedi:

"v budoucnu se na mem blogu neco objevi." Tesim se.

"Nevim, jak to maji chlapci v Cesku rozmyslene,"

Podle jedovatych kolegu v CR klasicka CERGE ekonometrie :), zadny matfyz :). Opravili mne, ze tou trojclenkou operoval na OECD Svejnar a ne Munich - autorovi se omlouvam.

"... s myslenkou, ze za vysokou skolu by meli platit ti, kteri z ni primo benefituji ... souhlasim, mam obavu, aby z toho nebyla nepripravena akce."

Zde se lisim. Zaujala mne jedna myslenka kolegu z CR a trochu jsem ji dotahl. Jsem pro JINE tvrde socialni inzenyrstvi pro nasi zemi. Ne podle i OECD kritizovane BKTV, ale vyuzit tradic kvality vzdelani prirodnich ved (vcetne lekarstvi a informatiky) a v technice v CR, vyuzit poptavky po techto absolventech v EU i USA zejmena dokud nejsou vsude Cinane, Indove a Rusove a podle toho nastavit system exportu odborniku vcetne domysleni, jak investovane penize danovych poplatniku dostat zpet.

Zajimal by mne Vas nazor na realizovatelnost a na pripadne mozne kroky.

Pak realizace treba i pomoci pripadneho skolneho. Zkratka jedine co se da jeste "prodat" jsou svobodne a premyslive hlavy.

Na zuroceni vysledku zakladniho vyzkumu v lecich a jinych drahych oborech CR zatim nema. Filialky zahranicnich firem (az na vyjimky typu Honeywell v Brne) si drzi vyzkum doma.

takze zde vidim sanci na ceskou Nokii (tak trochu navrat k vandrovnikum stoleti pary :) ).
A uspesni navratilci mohou prinest uspech domu a pres neosobni trhy a globalnost, oba vime ze v realite vlastenectvi, byt je drahe pusobi. A pokud pak vede k domacim firmam pusobicim po svete, stabilizuje v krizich.

Tato moznost ale je a bude podle mne ignorovana, i kdyz prumyslova lobby prostrednictvim ministryne Kopicove neco nabizi.

"Neni mi uplne jasne, jake je vase stanovisko."

Viz vyse. Skolne jako nastroj uspechu cele CR nikoliv ekonomo-ideologickeho pohledu nastoleni "spravnych pravidel" nebo protoze to tak v neSkandinavii maji.

"Jste a priori proti zavedeni skolneho,"

Pokud z Vami vyse uvedenych duvodu "spravedlnosti", pak jsem proti - realny svet je nespravedlivy a protekcionisticky a lokalni nastolovani idealu podle mne nepomuze. Neexistence skolneho pomalu vedla v minulych letech k brain drain v nas prospech z vychodu (Slovesnko, vychod), protoze rostl pocet studentu, kteri byli dotovani, pokud studovali v cestine.

Pokud jako promysleny nastroj napr. vyse uvedeneho - proc ne. Ale profesionalne.

"nebo jste jen proti zavedeni skolneho, ktere neni dobre pripravene?"

Zatim nejsem presvedcen, ze je dobre pripravene. Ohlasy od kolegu doma i nektere texty autora textu i navrhu skolneho (nektere jsme diskutovali) obsahuji podle mne informace o chybach a nebezpecich. Muj puvodni respekt k autorovi postupne klesa.

Pry byla popisovana rizika dosavadniho systemu, navrzeny reformy, ale nikdo z nich dosud nereagoval na pozadavky posouzeni rizik novinek.

"V druhem pripade se shodneme, ale v tom prvnim moc dobre nerozumim, kde je problem."

Viz vyse.

"Nevim, nakolik maji k dispozici modely pro CR, nicmene zkusenosti ze zahranici jsou pomerne siroke. Nechci tady debatovat o konkretnim mechanismu, ktery ma byt v CR implementovan, protoze ho dobre neznam."

Neni znamo verejne vice nez vyse uvedena BKTV a citace autora. Plus nejake PPT slidy. Mozna jsem prehledl nejaky CERGE clanek za posledni pulrok.

"Jde mi o obecny princip zavedeni skolneho."

Viz vyse. Argumenty zminovane pro skolne se mi jevi spise rozporne, protoze az pri zverejneni formulek se lze podivat, zda jsou vzorce v souladu s politickymi prohlaenimi proc skolne (zkusenost rika, ze v CR jsou obvykle vzorce v rozporu s tim, k cemu maji prispet - viz kafemlejnek a dalsi bizarnosti ve finacovani VS v CR :) - proc by to melo byt tantokrat jinak?)
10. 06. 2010 | 04:55

prirodovedec napsal(a):

pinus: "A mozna lepsi nez model je podivat se nejprve na zkusenosti ze zahranici (alespon pro zacatek)."

Diky za prehled. Byl bych rad, aby byl co nejsirsi.

Jde o ODBORNE texty? Je to od tvurcu :) a fandu :)? Jsou tam i stanoviska odpurcu? Zkusenosti studentu? Ciselne prehledy? Tu povestnou statistickou studii ukazujici zvysovani poctu studentek zivicich se prostituci v Anglii v zavislosti na rostoucim skolnem tam mate? :) Z pohledu koho je to psano? Z pohledu financnich instituci? Statu? Ucitelu? Studentu? Ale dekuji, podivam se.

"Mechanismus odlozeneho skolneho, ktery by vubec nemusel byt financovan skrz banky, ale uctovan treba skrze statni spravu socialniho zabezpeceni, se mi ostatne velmi libi."

Hledal jste v tom hacky? Rozdil mezi nami je zrejme v tom, ze vy jste pozitivni ja po mnohaletych zkusenostech drive doma a trvalych hlubokych zpravach o novinkach jsem mimoradne neduverivy.

Napr. proto, ze politik P. Mateju vzdy pouzival svuj vyzkum proto, aby dokladoval spravnost sveho pohledu.

Nejdete si napr. snowball sampling, ktery delali k BKTV. Statisticky smesne :) odborne neprofesionalni. A ani Munich to nezastavil. Kdyby to byl clanek - vratili by jej s nepeknym komentarem. Pak uz nemuzete byt duverivy. nelze prilis verit tymum, ktery k reformam miliard pristupuje mene profesionalne nez ke svym odbornym publikacim (a ma na to stomiliony projektu).

"(a pokud bych mel jmenovat jedineho cloveka na svete, kteremu verim v empirickem vyzkumu, tak to bude Jim Heckman)."

Diky za tip.

"Neni mi dost dobre jasne, proc delame takovy rozdil mezi financovanim VS z rozpoctu nebo z poplatku."

Kdo delame, kde to delame?

"Jsou to prece jedny penize, vybrane od tech samych lidi (tedy tech samych ne, financovani z rozpoctu zatezuje i ty, kteri VS nikdy nestudovali)."

Ale kteri mohou mit z VS odborniku prospech. Mozna :) pri te masovosti.

"Bojite se, ze zvyseni podilu soukromeho financovani umozni vlada snizit prispevky z verejnych penez? To je mozna obava, ale nezaznamenal jsem, ze byste timto argumentoval."

Zminil jsem to u Zaoralka, cituji se: Skolne samozrejme pomuze. S ohledem na predpokladanou vysi a znalost prijmu VS odhaduji, ze pokud to bude povazovano za verejne penize, zlepsi to procento z 0,6% tak na 0,75% (optimisticke).

Samozrejme jak pise dnes P. Mateju, 20 tisic (coz je nekde kolem 30% prumerneho prispevku statu na studenta, ovsem VS dostavaji dalsi prostredky a penize z projektu) je pouze zacatek od cca 2013.

Protoze od te doby bude platna reforma VS a v jejich cele budou manazeri a pripadne byvali politici (rektori Topolanek, Paroubek, Langer aj.) a nikoliv jako dnes akademici, jedna se o casove vhodnou synchronizaci, kdy skolne na skoly muze prichazet az tam budou ti, kteri skolne potrebuji - rektori noveho typu.

Dale neni zarukou, ze skolne prinese prostredky navic. Ocekava se spise kraceni prostredku pro VS.

Doporucuji se seznamit s reformami sireji a nedivat se na to USA pohledem, ale pres kulturu politiku v CR.
10. 06. 2010 | 04:56

prirodovedec napsal(a):

pinus: "Kdyz uz jsme u toho OECD a podivame se na staty s nejvyssim podilem vydaju na vzdelani v pomeru k HDP ...
Takze studijni poplatky se spise plati (pokud tedy nevymyslime zpusob, jak udelat z Ceska skandinavskou zemi),"

Odpovim bonmotem a citaci Karla Schwarzenberka, ze reformy nas zavedou misto do Recka do Skandinavie :) :).

Jinak plati se v 6ti z 9. S ohledem na velikosti, inovativni firmy aj. doporucuji nesrovnavat se s mamuty USA, Kanadou, Australii a Koreou. My jsme naprosto jina a predevsim zranitelna liga.

Zbyva Irsko a Rakousko. Je zrejme, ze skolne u nas je orientacne nastaveno podle Rakouska, protoze po kritice OECD vymenil tym BKTV reformni cil smerem na rakousky model (z Hankova britskeho a zvazovaneho danskeho).

Ja preferuji vyse uvedeny skandinavsky pristup.

"jejich vyse se extremne lisi, ale lze ocekavat, ze i v zapadni Evrope skolne spise poroste."

I proto je vhodne vyuzit komparativni vyhody, ze nemame skolne :).

"Vubec nechci polemizovat s tim, ze cesky stat dava na VS malo penez. Dava, i relativne k HDP."

OK

"Nicmene mi neni jasne, proc by se o navysovani nemel stat rozdelit spolecne s temi, kdo sluzby VS vyuzivaji."

Zatim se ovsem hovori o skolnem NE O NAVYSENI PODILU STATU (pokud nebereme vazne Johnovo zruseni tanku a presun do platu ucitelu - zrejme nevysokych skol, protoze ty platy lze centralizovane ovlivnit).

"Co se tyce premie za vysokoskolske vzdelani, mate pravdu, ze lze vysledovat jeji snizeni, kdyz se prudce zvysi pocet vysokoskolsky vzdelanych lidi."

To vim dokonce snad od Vas. :)

"Zaroven ale tato premie vykazuje urcity rostouci trend ... (tezko se ale meri kauzalita, jsou to velmi nizkofrekvencni data)."

Mate nejake odborne texty?

"Vzhledem k soucasne strukture mezd v CR bych ocekaval v delsim horizontu spise narust premie, a to i pres rostouci pocet vysokoskolaku."

Domnivam se, ze to bude oborove podminene. Premnozeni absolventi spolecenskovednich a tzv. ekonomickych oboru pravdepodobne nenajdou bez umele vytvorenych pozic statem uplatneni. Podle ohlasu az na spicky "nic neumi" (vim ze vyhranene) a trh je jimi presycen, do Evropy az na vyjimky jako Vy jsou neexportovatelni, ruzna poradenska cinnost aj. utrpi poklesem poptavky a reformy vyostri tento zlom, protoze to jsou casto jen meziclankova mista, ktera se z pohledu efektivity tvrde odbouravaji.

Samozrejme jsou paradoxni situace, kdy podle kolegu na MSMT cerstve dvacitky z VSE "radi" kolem EURO projektu prekladanim prirucek a vytvarenim byrokratickych nesmyslu. :) At zije 10% pokles uredniku.

"Omlouvam se za ledabyle usporadane poznamky, na vic ted nemam cas."

Oplatil jsem stejnym - nekolik dni sjem na cestach. Ale reformy budou, skolne take a to podle tohoto autora a bez simulaci takze nude na diskuse casu dost. :)
10. 06. 2010 | 04:56

komin@gmailc.com napsal(a):

Všechny problémy jsou způsobeny státní platbou za studenta, bez ohledu na výsledek. Čím víc studentů, tím větší vejvar. Školy se chovají jen tržně a vo to asi de, né?
10. 06. 2010 | 06:58

Miroslav Jašurek napsal(a):

Pane Münichu, nechtěl byste představit veřejnosti i jiné zdroje, než je Bílá kniha a Synthesis Report OECD? Děláte to už více než dva roky, všichni tyto texty dobře známe.
Kdy už začnete zodpovědně pracovat s riziky, na která mnohokrát upozornila národní studentská reprezentace, různé iniciativy akademické veřejnosti - a koneckonců i hodnotící zpráva expertů OECD?

Co třeba napsat o reálném fungování systému odloženého školného v Británii a Austrálii? Co třeba informace o současných diskusích o zrušení grantů v Nizozemí?
10. 06. 2010 | 07:44

neakademik napsal(a):

Je nutne zavest skolne, protoze dochazeji penize. Muze za to prece ta chripka, ktere se rika krize. Prece nebudeme rusit nasi udatnou tankovou armadu.
10. 06. 2010 | 08:36

SuP napsal(a):

Targusi -
Proč ze sebe děláte blba? Vždyť vlk to docela dobře zvládá. Nebo snad nevíte, že 30,-K se mělo platit především u obvoďáků, kam chodí lidi ráno, když se jim nechce do práce?
10. 06. 2010 | 08:37

prirodovedec napsal(a):

M.J.: Vidim, ze kdyz je pritomen predseda studentske komory RVS lze diskusi na nejake dny skutecne opustit. Jsem zvedav na odpovedi autora a drzim Vam palce, abyste neodvratne reformy vyladili do funkcnosti.
10. 06. 2010 | 09:17

prirodovedec napsal(a):

http://www.blisty.cz/2010/6...

:) The future ...
10. 06. 2010 | 09:39

prirodovedec napsal(a):

10. 06. 2010 | 09:41

Morová rána napsal(a):

Napadá mě! Kdybych bývala studovala tu samou školu, z níž mám diplom,po zavedení školného v té výši, jaká je navrhovaná, dlužila bych dnes cca 120 tisíc.
A to jen za předpokladu, že by vše šlo tak, jak má. Kdybych např. propadla, což se na medicíně stát může a také se to, alespoň v prvním ročníku, nezřídka stává, ještě by se to vyšplhalo.
S přihlédnutím k tomu jak to dnes u nás vypadá s lékaři bez atestace, bych si mohla jen těžko dovolit něco splácet. Ale dejme tomu, že by byl zaveden rovněž, jak je nám slibováno i systém odložených splátek. Po té co bych prošla atestačním řízením, by se moje finanční situace jistě zlepšila, ovšem vzhledem k vytanuvší povinnosti uhradit dluh, bych opět byla tam, kde před tím.
Nu, nevím, co bych si počala. Napadá mě varianta zlatá manželka, aneb provdat se za milionáře a zůstat v domácnosti. Dnešní mladí lidé to mají jistě promyšlené líp, vzhledem k tomu, že jsou tak nadšenými příznivci pravicových stran. Možná už jim v jejich progresivních pokrokových hlavinkách klíčí nějaká myšlenka jak se s tím vším popasovat. Tuším, že v tom bude figurovat nastavená dlaň a přemlouvání báby.
10. 06. 2010 | 10:02

Sláma napsal(a):

Jsem pro zavedení školného, neboť to zvýší tlak vysokoškoláků na zaměstnavatele, především na stát, aby dostatečně zhohledňovali kvalitu, kterou jeho zaměstnáváním získávají. Zatím pokračuje socialistický model, petrifikovaný Kočárníkovými/Janotovými tabulkami. Zaměstnavatelem celých oborových skupin vysokoškoláků (lékaři, učitelé, ekologové atd.) je totiž stát, který příjmy těchto skupin výše uvedenými tabulkami notně deformuje. Je mnoho vysokoškoláků, kteří, pokud jsou zaměstnanci státu, na průměrnou mzdu nedosáhnou za celou svoji kariéru. Kombinací Janotových tabulek a školného bude mnoho vysokoškoláků odsouzeno k tomu, že z nich budou "socky". Takže buď přinutí stát, aby jim dával více nebo odejdou do zahraničí, kde budou lépe oceňování (tedy budou "hlasovat nohama"). Jen pro zajímavost, ministr financií za ODS Kočárník byl členem KSČ a Eduard Janota nastoupil na MF v cca roce 1974, tedy za nejtužší normalizace (jestli byl členem KSČ nevím, ale divil bych se, kdyby ne).
10. 06. 2010 | 10:05

Morová rána napsal(a):

Milý SuPe!
Nevím sice, kam chodíte vy, když se vám ráno nechce do práce, ovšem ti důchodci, které jsem v ordinacích zvyklá vídat já, je navštěvují i z jiných důvodů. Jedním z nich, nebudete tomu věřit, je i ten, že jsou nemocní.
BTW: Skutečně si myslíte, že člověka, který navštíví lékaře jen proto, že se mu nechce do práce odradí třicet korun?
10. 06. 2010 | 10:35

on. napsal(a):

Mám ze školného radost, zvýší mou cenu na trhu práce ;)
10. 06. 2010 | 10:44

SuP napsal(a):

Morová rána -
Jasně! ("Vy zase mlátíte černochy!") Škoda, že jste si nevšimla, že jsem psal o zdravých.
10. 06. 2010 | 11:05

MaB napsal(a):

http://www.blisty.cz/2010/6...
Z článku (doporučuji i originální text z Guardianu) v podstatě nepřímo plyne, že odložené školné způsobuje jeden efekt - poměrně velká část studentů nedosáhne oné výše platu (na Británii asi dost nízkou, 37 tisíc měsíčně!), od které je nutno splácet, a tak je zátěž systému na poplatníky pořád velká. Řešením je další zvýšení školného...

Ani neočekávám, že na to uvidím konstruktivní odpověď autora blogu.
10. 06. 2010 | 11:30

Zdeněk Křemen napsal(a):

Názor starého dědka"
A co takle kdyby platili i ti co snes vymýšlí bič na nové studenty za studium, které získali za socialismu samozřejmě za podmínky úspešné skoušky z marxáku. To by byl asi údiv v jejich očích a způsobilo to zděšení v představách jejich finančního futura. Z čeho byly financovány jejich studie ?
10. 06. 2010 | 12:41

SuP napsal(a):

Zdeněk Křemen -
Přečtěte si Rumcajse. Je to srozumitelné.
10. 06. 2010 | 13:01

Morová rána napsal(a):

Milý SuPe!
Ale jistě, že jsem si všimla, o čem jste psal. Proto jsem vám na to odpověděla způsobem zcela odpovídajícím a upozornila vás na to, že k lékaři chodí lidé především z toho důvodu, že jsou nemocní. A snažila jsem se vám podsunout, že mluvíte-li o zdravých ulejvácích pak možná soudíte podle sebe.
10. 06. 2010 | 13:27

SuP napsal(a):

O tom je právě to "především". Já do práce nechodím, tudíž se těžko mohu ulejvat.
10. 06. 2010 | 13:55

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich

"Naopak, čím větší podíl budou mít zpětné platby školného, tím nejistější budou tyto příjmy, ale tím více budou školy zainteresované na tržní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí."

Na tom nevidím nic pozitivního. Pokud nemáme zaveden vůbec žádný systém hodnocení kvality vzdělávání, budou velmi dobře prosperovat školy, které budou nabízet diplomy jen za školné - s minimalizací náročnosti studia (jak pro "studenta", tak i pro "universitu"). Pokud je "absolventská síť" lépe známá pod přezdívkou justiční mafie, není šance.
10. 06. 2010 | 13:57

Jerry napsal(a):

Já placení školného vítám. Ale mám jednu podmínku : RNDr.Petr Nečas, Ing. Miroslav Kalousek etc., všichni do 31.12.2010 na min.financí vysází na dřevo platbu za svá studia ("za dělnické peníze") a pak můžeme spustit od 1.1.2011 placení školních poplatků, aby mohli studovat na škole Ti, kteří chtějí studovat a ne Ti co se tam flákají a zabírají místo ostatním. (To jsem už mimochodem taky kdysi slyšel).
10. 06. 2010 | 13:58

ventos napsal(a):

mno, včera jsem četl článek jakéhosi duchovního otce školného, kde píše, že na začátku to bude stát 5 miliard ze státního a pak to bude rozpočtově neutrální, čili co se vybere, to se rozhází a rozkrade

z tohoto pohledu je zdejší diskuse nakysle úsměvná
10. 06. 2010 | 14:03

Luba napsal(a):

Jsem pro zavedení školného jen na Vysoké škole politické, kterou by museli absolvovat všichni perspektivní kandidáti do sněmovny.

Výše školného?
Tak 100.000 Kč/semestr.
Chudé politiky podpoří a ubytuje pan Bakala.
10. 06. 2010 | 14:11

vlk napsal(a):

Pane profesore Kamile W

jestliže ty studenty, kterých píšete, do teď nepřesvědčila v podstatě nulová možnost najít zamětsnání, nějaké školné je také nepřesvědčí. Techniky dál budou prázdné a na práva, psychologie, sociologie, humanistiky a podobné záležitosti bude neskutečný nával.

pinus + přírodovědec

excelentní diskus. Děkuji za rozšíření obzorů, byť klidně přiznám, že ne zcela všechno ve vaší výměně názorů chápu. Nicméně - to není podstatné. Je radost skutečně číst dva experty a excelentní diskutéry. V tom děsivém balstu blábolů.
10. 06. 2010 | 20:50

DB-Kalifronie napsal(a):

skolne (v ceskych podminkach) dale snizi zajem o prirodovedecke, technicke a ucitelske obory,protoze ty proste u nas (a casto ani jinde na svete) neni ekonomicke studovat. Napriklad v USA, pokud studujete prirodovedecky/vyzkumny obor, skolne je Vam velice casto odpusteno. A to treba i v kombinaci s fimancne lukrativni variantou MD/PhD....-protoze je zde zajem mit lekare vzdelane take v teoretickem experimentalnim vyzkumu(jasne konkretne deklarovany odpustenim platby!)

pokud uz je takova chut po skolnem-proc ho nezavest pouze pro obory, ktere nejsou strategickou prioritou (aspon slovni(-:)-ekonomie, prava, management....
10. 06. 2010 | 21:24

prirodovedec napsal(a):

vlk: Diky za kvetiny. Snad se pinus vrati, je brilantni. S nim bych se o reformu hadal s chuti a dokonce bych mu veril, ze mu dopadne dobre takze bych spise diskusi piloval, aby byl nej- :)

Jinak sjem se pobavil, kdyz jsem zjistil, ze socani chystaji navrhy zakonu podle programu VV, den pote co jsem o tom zde na jinem blogu diskutovali. Bavis se take nasi jasnozrivosti? :)

DB-Kalifornie: Mate-li chvili, najdete si Bilou knihu terciarniho vzdelavani na http://www.msmt.cz. Podle toho se zrejme pojede. Mekci verzi jsou navrhy Hankovy komise upravene podle kritiky BKTV od OECD, tvrdsi verzi byl loni navrh vecneho zameru VS zakona. To, co zvazujete je zminovano. Pomerujte to ale vlivem prumyslove lobby a zrusenim ci omezenim samospravy VS.
10. 06. 2010 | 22:19

prirodovedec napsal(a):

Pro vsechny: Hlasi mi to, ze text vykazuje znaky spamu. Tak to zkousim po castech :)

Jinak nasel jsem par slibenych citaci. Jak pise pinus - australske zkusenosti jsou slibne (to neni popichnuti pane kolego jen povzdech):

http://www.theage.com.au/ar...
10. 06. 2010 | 22:22

prirodovedec napsal(a):

Students in Australia are entering the sex industry as a pragmatic response to increasing education costs and a reduction in government income support.
10. 06. 2010 | 22:24

prirodovedec napsal(a):

Potom samozrejme britska zkusenost:

http://news.bbc.co.uk/2/hi/...

"The number of university students who know someone who has worked in the se x industry to fund their studies has gone up from "3% to 25% in 10 years". A study by Doctor Ron Roberts of Kingston University on students' relationship with the se x industry also found 11% would consider escor t work. He said high tuition fees had driven students to work as lap dancers and for chat lines and internet por no grap hy."

http://www.timesonline.co.u...

http://www.timesonline.co.u...

http://journals.naspa.org/n...

Abychom vedeli, kam to miri. :) Kdovi co je motivaci reforem? :) Ze by hosi ze Zlutych lazni potrebovali cerstve a vzdelane "maso"? :) (to je spise povzdech me cynicky skleb)

Jak napsal kolega pinus - nemohu provokaci kolegovy korektnosti odolat - omlouvam se mu :):

"Dobre zkusenosti s odlozenym skolnym udelala Australie"

Otazek je tedy nekolik:

- Pripravuji reformu nekteri reformatori jiz s cilem vydelat na tomto vzdy vynosnem "prumyslu" s lidskym masem?

- Umozni reforma univerzitam zridit verejne domy?

Inu skolne je opravdu medialni superstar. Pokud do toho studenti pujdou, dostanou to do TV Nova.

Vzruseny redaktor TV Nova radostne sdeluje, ze jde hledat studentky ve verejnych domech po Praze. Tradicni zamlzene obliceje, pta se na skolne, co jim to prinese, ci zpusobi a protoze nit nema zustat sucha oslovuje kolegu Johna, zda to neni tema pro Na vlastni oci ... :)
10. 06. 2010 | 22:25

prirodovedec napsal(a):

Omlouvam se, ale jeste jsem se zde se situaci, kdy citace clanku poukazujici na souvislost s narustem prostituce mezi studenty jako reakci na rostouci skolne byla oznacena jako spam a tedy nevlozena, nesetkal. Beru to humorne. Cast jsem vynechal.
10. 06. 2010 | 22:26

DB-Kalifronie napsal(a):

prirodovedec:
moc casu ted nemam, ale diky za odkaz. Nasel jsem na nem mj. i tohle:

http://www.msmt.cz/pro-novi...
10. 06. 2010 | 22:51

Pavel13 napsal(a):

Rád bych jen vysvětlil jeden omyl. Školné rozhodně neumožní přístup ke vzdělání méně majetným. Ten umožní půjčky (nejlépe s odloženým splácením). Protože jsou nezbytným krokem k zavedení školného, nějak se to i v médiích slévá do jediného pojmu. Správně tedy půjčky-školné místo školné.
Jsou zde i obavy z výše úročení nebo zpoplatňování půjček. Tady je třeba si uvědomit, čím rizikovější půjčka, tím vyšší úrok, aby ti, kteří splácejí zaplatili i za neplatiče. Pokud bude ručitelem stát, půjčky to zlevní.
A ještě jeden zásadní omyl. Studium u nás ani dnes není zadarmo, i školné se platí a půjčit si lze i dnes. Bohužel je to drahé a tak pouze pro bohatší. Pro ty se nic nemění, půjčky a mají umožnit přístup ke vzdělání ne všem, ale chudým a zároveň schopným a snaživým.
Ještě k u nás studujícím Slovákům. Prostě i oni budou u nás platit školné. Kde na něj vezmou je věcí jejich a Slovenska.
11. 06. 2010 | 08:49

prirodovedec napsal(a):

Pavel13: Diky tomu, ze nebylo skolne, Slovaci v CR studovali (na ukor nasich nekdy zazniva) a my jsme to platili. Jenze se podle mne jedna o klasicky "brain drain", ziskavani mozku jine sousedni zeme. Pravdepodobne nastane pokles (viz vyse skolneho u nas a v Rakousku). Je otazkou zda to nekoho zajima a ma zajimat. Ovsem USA a UK mozky cilene ziskavaji.

Samozrejme se jedna o pujcky, mate pravdu. Vtiop je v tom, ze uroky budou nizke diky statni garanci. Cili pokud napr. ucitele nebudou mit na splaceni - zaplati to odlozene danovi poplatnici, a to i s uroky. Cili takto je skolne predevsim v zajmu financnich instituci, ktere by na nem participovaly, pokud to opet nebude statni system (ten lze casem z duvodu efektivnosti :) privatizovat).

Skolne dnes plati ti, kteri se bud pro soukrome VS (povazovane za mene kvalitni) rozhodli nebo neuspeli ve snaze se dostat na verejne VS. Schopni a snazivi se pri procentu prijimanych samozrejme na VS dostanou, pokud nechteji na velice uzky obor, ktery ale vetsinou soukrome VS stejne nemaji.
11. 06. 2010 | 09:03

prirodovedec napsal(a):

Pro vsechny doporucuji zabavny text o pocitovani slasti z reforem:

http://www.denikreferendum....

Je uzasne v tom mnohe poznavat ...
11. 06. 2010 | 15:41

krmic napsal(a):

Jen pro upresneni oficialniho dokumentu (BK) - Holandsko NENI stat. To je pouze Nizozemsko, myslim, ze v oficialnich dokumentech by se toto melo dodrzovat...
12. 06. 2010 | 08:19

nipsLynclic napsal(a):

hey all, I was simply checkin’ out this weblog and I really admire the premise of the article, and have nothing to do, so if anybody wish to to have an engrossing convo about it, please contact me on AIM, my identify is heather smith
<a href=http://downcog.001webs.com/dups.html>скачать песни французского гару</a>
http://nameboula.1000space.tk/rod/proishozhdenie-familii-ulitenkova.html
<a href="http://namedidddown.hellospace.org/rodoslovnaya-familii-shtentsov.html">родословная фамилии штенцов</a>
фывауаывмчсвыаы
dsafgdsfsdfgsdrvzxv
01. 11. 2011 | 18:16

nipsLynclic napsal(a):

hey all, I used to be simply checkin’ out this blog and I really admire the idea of the article, and have nothing to do, so if anyone wish to to have an engrossing convo about it, please contact me on AIM, my name is heather smith
<a href=http://girlsterva.webcindario.com/porno2/video-porno-rabi.html>видео порно рабы</a> <a href=http://girlrest.webcindario.com/porno3/trah-novogir.html>трах новогир</a> <a href=http://girlrest.webcindario.com/porno2/novokuybishevsk-gde-trahnutsya-s-devkoy.html>новокуйбышевск где трахнуться с девкой</a> <a href=http://girlbomba.webcindario.com/porno8/pornofilmi-so-srochnoy-dostavkoy-na-dom-po-moskve.html>порнофильмы со срочной доставкой на дом по москве</a> <a href=http://girlnice.webcindario.com/porno1/chastnie-foto-porno-erotika.html>частные фото порно эротика</a>
http://girlbomba.webcindario.com/porno8/skochat-porno.html http://girlcelka.webcindario.com/porno3/zhestkoe-porno-skachat-bez-registratsii.html http://girlmouth.webcindario.com/porno5/porno-roliki-seks-v-podvorotne.html http://girlvrot.webcindario.com/porno4/porno-erotika-orgazm-bolshaya-grud.html http://girlrest.webcindario.com/porno6/tele-porno-tv-onlayn.html
<a href="http://girlsterva.webcindario.com/porno2/podkralsya-spyashey-devushke-seks.html">подкрался спящей девушке секс</a> <a href="http://girlbomba.webcindario.com/porno1/seks-porno-lyubov-potselui-gei.html">секс порно любовь поцелуи геи</a> <a href="http://girlmouth.webcindario.com/porno3/zrelie-porno-aktrisi-ameriki.html">зрелые порно актрисы америки</a> <a href="http://girlbest.webcindario.com/porno8/porno-foto-krasivih-negretyanok.html">порно фото красивых негретянок</a> <a href="http://girlback.webcindario.com/porno3/buturbrod-porno.html">бутурброд порно</a>
07. 11. 2011 | 11:05

QJoqfQJJZD napsal(a):

<a href=http://buyxanaxonlinepharm.com/#online>buy cheap xanax</a> buy xanax alprazolam online - order cheap xanax online
29. 09. 2012 | 19:43

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy