Extraliga české akademické ekonomie

02. 07. 2007 | 23:41
Přečteno 10051 krát
Před měsícem jsem na stránce Hospodářských novin (HN 31.5.) článkem Extraliga české akademické ekonomie inicioval veřejnou debatu o hodnocení výsledků českého akademického výzkumu v oboru ekonomie a svým způsobem i ve většině dalších vědních oborů. HN posléze otiskly zásadní reakce Roberta Holmana a Rudolfa Hanky.

Oba články vznesly důležité otázky, které mě vedly k sepsání druhého dílu původního článku - díl druhý. To, co se do druhého dílu nevešlo (vyvrácení podezření z účelové konstrukce měřítek kvality a odpovědi na řadu drobných otázek Roberta Holmana) uvádím zde.


Robert Holman: Münichův žebříček: jak neměřit ekonoma
(mé odpovědi na otázky kladené R.Holmanem jsou psané v textu kurzívou)

Reaguji na článek Daniela Münicha Extraliga české akademické ekonomie (HN 31. května). Souhlasím s autorem, že publikace v časopisech s tzv. impakt faktorem jsou důležitým kritériem kvality ekonomického výzkumu. Avšak pro komplexnější hodnoceni se nelze omezit jen na ně. Pokusím se čtenářům ukázat, že Münichovo hodnocení českých ekonomů je zjednodušené a subjektivní.

Jak by asi dopadl Coase?
Prvním nedostatkem je hodnocení ekonomů pouze podle článků v časopisech s impakt faktorem. Daniel Münich sám uvádí, že časopis získává impakt faktor na základě počtu odkazů na jeho články: "Impakt faktor se počítá jako průměrný počet odkazů na průměrný článek během dvou let poté, co článek vyšel."
To ale znamená, že konečným kritériem kvality publikací jsou citace, impakt faktor je jen jejich odrazem. V tom případě není jasné, proč Daniel Münich jako hodnotící měřítko nepoužil také citační indexy ekonomů. Citace ekonoma přece je a odjakživa byla základem pro hodnoceni ekonomů a jejich přínosu do ekonomické vědy.
Například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Ronald Coase napsal během své kariéry jen několik článků, ale je nejcitovanějším ekonomem na světě. Kdyby se ale jeho dílo hodnotilo jen podle počtu publikací v časopisech s impakt faktorem, zřejmě by se v žebříčcích umístil níže než leckterý pilný, ale ne příliš originální ekonom.
Problém s citacemi objasňuji v druhém díle článku pro iHNED. Nejenže v něm osvětluji proč jsem původně citační indexy nepoužil, ale také detailněji vysvětluji svou skepsi vůči běžným citačním indexům. Míru skepse se mnou samozřejmě nemusí každý sdílet, ale určitě neplatí závěr R.Holmana, že “…konečným kritériem kvality publikací jsou citace … Citace ekonoma přece odjakživa byla základem hodnocení ekonomů a jejich přínosu ekonomické vědy.” Hodnocení superstar a výjimečných osobností typu Ronalda Coase a dalších nobelistů je něco jiného než hodnotit řadové ekonomy, jako jsou ti čeští.

Nebo si vezmeme knižní publikace. Když někdo napíše knihu, která je ekonomickou obcí široce citována, cožpak to není měřítkem kvality a odbornosti takové knihy? Daniel Münich se k věci postavil velmi zvláštně, když napsal: "Ani publikování knih, až na čestné výjimky, není měřítkem úspěchu." Ale kdo a podle čeho ohodnotí takové čestné výjimky? Nedělá se to snad opět na základě citací? A proč by potom ekonomové vůbec měli psát knihy, kdyby se nepočítaly do hodnocení kvality jejich práce?
Zde si R.Holman svou druhou otázkou sám odpovídá na otázku první. Hodnotit knihy je velice komplikované. Pokud se chceme vyhnout systému hodnotících komisí, kde spříznění kolegové nebo naopak rivalové knihu subjektivně zhodnotí dobře nebo špatně, nezbývá nám než jako měřítko kvality renomé nakladatelství, kde kniha vyšla. Takto bychom ale s hodnocením českých ekonomů daleko nedošli, protože jim u renomovaných mezinárodních nakladatelství vyšlo knih jako šafránu. A ještě k těm čestným výjimkám: určitě jsou, ale jsou to výjimky protože se něčím vymykají. Na žádné solidní ekonomické katedře ve světě se při najímání nebudou ptát ekonoma na jeho knihy, ale na publikace v časopisech. V knihách, pokud je již ekonomové sepisují, zpravidla pouze na větším prostoru shrnují výsledky svého bádání již dříve otištěné v článcích v časopisech. Konečně účelem TOP25 nebylo postihovat výjimky, ale velkou skupinu obyčejných akademických ekonomů.

Proč jen anglicky?
Proč tedy raději nehodnotit ekonomy podle citačního indexu? Daniel Münich se s tím vypořádal až příliš jednoduše, když v článku napsal, že "citační analýza je náročnější na vytvoření podkladové databáze". Je-li citační analýza náročná, znamená to, že na ni máme rezignovat a vytvářet žebříčky ekonomů metodami jednoduchými, ale neúplnými? Cožpak lze hodnotit vědeckou práci jen podle jedné části citačního kritéria (impakt faktory) a jinou část (citační indexy) ignorovat? Taková metoda je dílčí a jednostranná. Postupuje takto seriózní vědec? Kdyby někdo použil jiné dílčí a jednostranné postupy hodnocení, mohl by sestavit takových žebříčků, kolik by chtěl, a pokaždé by se v nich objevili jiní lidé a v jiném pořadí. Jistě by to bylo zajímavé, vždyť - jak píše Daniel Münich - "jde o prestiž, vliv, ale i o peníze".
Skoro každý solidní výzkum končí přiznáním nedostatků a výčtem toho, co dále čeká na prozkoumání. Vinit mě z prohřešku je jako vyčítat americkým vědcům, že po úspěšném návratu pilotované lodi z měsíce zároveň neprozkoumali ještě Mars. Já jednoduše zatím nemám prostředky a čas, abych vytvořil obrovskou databázi, která je k solidní citační analýze zohledňující kvalitu citací potřeba.

Další zvláštností Münichovy metody je upřednostňování anglicky psaných časopisů před českými. Kvalita publikace přece není měřena znalostí angličtiny ale jejím přínosem pro ekonomickou vědu. Jestliže mají české ekonomické časopisy impakt faktor, nelze je z hodnoceni ekonoma vynechat. To by bylo nekonzistentní s tvrzením, že impakt faktor je kritériem kvality publikací. Je pravda, ze české časopisy mají užší okruh čtenářů, a tedy i menší počet citací. To se ale odráží už v jejich nízkém impakt faktoru. Není proto třeba ještě více snižovat jejich význam oproti anglicky psaným časopisům. Koneckonců, i v jiných zemích jsou ekonomické časopisy s impakt faktorem, které nejsou psány anglicky.
V původním článku otištěném v časopise Finance a úvěr, kde byl dostatečný prostor pro řadu variant a detailů je srovnání zahrnující česky psané články obsažené. Musím znovu připomenout, že podobná srovnání ekonomů v zahraničí by nejenže nezahrnula články v jiném než anglickém jazyce, ale brala by v úvahu pouze špičku prestižních časopisů a většinu těch, kde čeští ekonomové by do velké míry ignorovala. U nás to nejde jednoduše proto, že v těch prestižních časopisech z českých ekonomů skoro nikdo nepublikuje a nebylo by vlastně co a koho hodnotit.

Jak jsem dopadl já (R.Holman)
Musím se přiznat, že jsem se až dosud nezajímal o můj součet impakt faktorů. Teprve po přečtení Münichova článku jsem si jej spočítal. Vzal jsem své publikace v Politické ekonomii a Financích a úvěru od roku 1990 a vyšlo mně číslo 4,27. Proč jsem se tedy neumístil v Münichově žebříčku? Protože většina mých článků vyšla před rokem 1998, od kterého Daniel Münich svůj žebříček sestavoval. Ale proč ho sestavil právě od roku 1998? Proč ne třeba od roku 2001 nebo 1995? Že by období 1998 - 2005 vyplývalo z nějaké vědecké metody hodnocení? To asi sotva. Daniel Münich si prostě tento rok zcela arbitrárně zvolil. Kdyby si zvolil kterýkoli jiný rok, pokaždé by mu vyšel jiný žebříček.
Chápu, že extraligu tvoří hráči, kteří hrají teď, a nikoli v minulosti. Je to tak v tenise, kopané i šachu. Nicméně mě napadá otázka, jestli by nebylo smysluplnější - namísto vytváření žebříčků extraligy - vzít v úvahu jejich celkový dosavadní přínos pro ekonomii.
Období 1998-2005 jsem sice zvolil záměrně, avšak nikoliv náhodně a určitě jsem neměl v úmyslu nějak poškodit R.Holmana ani kohokoliv jiného. Ke zvolení časového intervalu jsem nepoužil žádné vědecké metody, ale prostou úvahu. Delší období totiž zmapoval již přede mnou F.Turnovec. Ačkoliv mám k jeho metodě vážení publikací zásadní výhrady - ostatně mě k tématu hodnocení vědy přivedly (a F.Turnovec tak má ode mě jednu kritickou, ale přesto cennou citaci), nemělo smysl mé srovnání s prací F.Turnovce příliš konfrontovat. Naopak jsem se více zaměřil na období bližší současnosti. R.Holman to vlastně pěkně popsal jako současnou (a nikoliv historickou) ligu. Sestavit historickou ligu je dle mého soudu nadlidský úkol. Lze snad srovnávat současnou fotbalovou Spartu s prvorepublikovu Slávií? Pokud se najde někdo, kdo se ujme obrovského úkolu zmapování dosavadního přínosů významných ekonomů, bude to jistě věc navýsost záslužná.
V případě všech ekonomů, kteří měli nějaké výhrady nebo pochyby o správnosti mnou uvedených údajů jsem se podíval do Web of Science(WoS) a detailně zkontroloval jejich údaje. Udělal jsem to tedy i v případě R.Holmana. Zjistil jsem následující: R.Holman v letech 1993 až 2005 publikoval celkem 15 článků, všechny česky a otištěné v jednom jediném časopise a to v Politické ekonomii. Do mnou mapovaného období 1998-2005 spadají pouze 3 z nich. Na 15 článků R.Holmana zaznamenává WoS pouze jedinou citace a to v neimpaktovaném slovenském časopise Ekonomický časopis v roce 2006 od málo známého slovenského ekonoma. H-index R.Holmana je tudíž roven jedné a ani díky citacím by se do TOP25 nedostal.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Tomas napsal(a):

Dobry den,
nepripada mi, ze byste se dospustil nejake manipulace. Jasne jste totiz vysvetlil, jak jste na sva cisla a poradi prisel. Samozrejme existuji i jine metody srovnani a mereni a nikdo nebrani panu Holmanovi a Hankovi setavit jiny zebricek (to se take stalo, ze). Libi se mi o co se pokousite. Pripada mi , ze v cechach se zamenuje ekonom (vedec) a manazer (banker, makler atd). Casto potom dochazi k nedoruzumnenim a k narodohospodarskym nebo ekonomicky problemum se vyjadruji lide, kteri by snad ani nemeli. A naopak na vylozene manazerske posty se jsou jmenovani ekonomove ac je to post pro manazera. Vase metoda tak pomaha identifikovat opravdove ekonomy (ty aktivni !). hezky den
03. 07. 2007 | 01:57

bagr napsal(a):

Kdyz jsou casopisy jako Finance a uver tolik cteny, jakto, ze na tamni puvodni clanek z prosince 2006 nikdo nereagoval, a reaguje se az na clanek v HN?
03. 07. 2007 | 07:44

eM napsal(a):

Myslíte, že je vhodné používat tuto metodu na malý český rybníček, kde i špička má tak malý impact, že stačí aby kdokoliv prostrčil článek i do středně významného časopisu a okamžitě ho to vystřelí na top místa?

Další věc je, že většina domácích časopisů nemá IF (jak jste psal, mají ho pouze PE a F&U). Když ale srovnáte různé články z provinčních časopisů a z těch impaktovaných tak mezi nimi takový rozdíl být nemusí, a přesto to autora posouvá o dost dopředu.

Vidím trochu začarovaný kruh: takováto hodnocení nemají valný smysl - ti, kdo odměňují pracovníky na na tato hodnocení kašlou - pracovníci kašlou na to, aby v hodnocení uspěly - většina autorů má přibližně stejné výsledky - takováto hodnocení nemají valný smysl. Vy se ten kruh snažíte rozetnout, OK, ale já nemyslím, že je tato metodika, která je vhodná pro USA s velkou škálou časopisů i autorů, vhodná pro zdejší prostředí.
03. 07. 2007 | 18:05

Tomas napsal(a):

cim vice si tuhle "kauzu" ctu, tak se musim smat. drzi vam palce, ale bruslite na tenkem lede. to co delate ma ale smysl. u ekonoma je tezke (pro neekonoma nemozne) merit kvalitu jeho prace. je to tak ostatne u vsech odbornych profesi. treba u doktora, podle ceho soudime, ze je to lekar kvalitni? nebo u pravnika, jak pozname, ze je lepsi nez ten obhajoby? no presne to rozeznat nejde. jde o to jak se nam ti lide "jevi". vas zebricek je tedy pokus tu kvalitu definovat a merit. a podle jasnych kriterii. a tak vnasi svetlo na to, co kdo publikoval, kde to bylo a jak dulezite (impact) to asi bylo. jinak osobne si myslim, ze kvalitu ekonoma ukaze jen cas.
04. 07. 2007 | 01:50

d. napsal(a):

dobry den, musim se zasmat breceni pana Holmana, nechapu jak se muze povazovat za vedce, kdyz za dvacet let nepublikuje nic v zahranicnim casopise anglicky, srovnejte s napriklad prirodnimi vedami. uboha uroven ceske vedecke ekonomie by se dala srovnat jen s humanitnimi obory. Dobmnivam se, ze pocitat publikace pouze z anglicky psanych casopisu je naprosto zasadnim pozadavkem.
15. 07. 2007 | 12:03

Michal Najman napsal(a):

Ekonomie je zvláštní věda - nejedná se o přírodní ani o humanitní vědu. Nemá shodu téměř v ničem, ani v základních determinantách vzniku jednotlivých úkazů, neexistuje všeobecně přijímaný popis příčin, zákonitostí ani následků. Existují dokonce několikeré hlavní proudy, které popírají jeden druhý.
A potom si zde přečtu, jak se pan Münich pře s panem Holmanem, kdo z nich je větší ekonom. Už se jen bojím, kdy bude ekonomie přihlášena na olympiádu, jako další sport.. Rozhodčím bych v takovém sportu nezáviděl - každý ze sportovců bude totiž tvrdit, že vyhrál on :-)
17. 07. 2007 | 16:28

juan napsal(a):

Jakoliv je srovnávání biomedicíny (v níž se pohybuji) a společ. věd obtížné (dokonce neúčelné), tak není jediný důvod, aby i vědecká produktivita v ekonomii nebyla hodnocena současně impaktem a počtem citací (tedy např. Hirsh index). Samozřejmě , hodnoty v ekonomii a např. experiment. hematolog. budou úplně jiné, ale o to vůbec nejde, srovnávají se autoři v rámci jednoho oboru (podoboru)Samotný impakt vypovídá o kvalitě konkrétního paperu jen omezeně, kvalitní časopis s vysok. impaktem (který byl ale získán na základě citací zcela jiných prací) opublikuje zase spíše kvalitní paper, aby si udržel úroveň, ale nemusí to být pravidlem. Hlavní je, jak je ten daný paper užitečný, zajímavý pro odbornou obec, tzn. jak je CITOVANÝ, a to je ta nejvyšší hodnota publikace. Vysoký impakt ještě nezaručuje vysokou citovanost a opačně. Pokud jde o jazyk, tak v biomedeicíně nemá moc význam publikovat česky, pokud ale existují česky psané ekonom. časáky a mají čtenáře, tedy je naděje na citovanost článků v nich publik. a tedy po určité době i naděje na vyšší impakt,tak proč v těchto čas. nepublikovat. Opakuji - nejdůležitější je, jestli ty papery někdo čte a jestli mají nějakou odezvu. Jinak vědu bychom asi neměli dělat jenom kvůli scientometrii, že :)
17. 07. 2007 | 20:47

matematik napsal(a):

Mne osobně by zajímalo nejvíce, jaké metody používají ekonomové ke zjišťování fakt, na jejichž základě mohou vůbec provádět nějaká hodnocení nebo, nedej Bože, nějaké užitečné závěry. Nakolik ekonomové ovládají matematiku za hranicemi kupeckých počtů. Nebudu omálat starou známou věc, že za bolševika šli studovat ekonomii lidé, kteří se na jinou školu nebyli schopni dostat. Tehdy ekonomovi stačilo ke kvalifikaci, aby si byl jist, že socialistické hospodářství je to nejlepší a prohnilý kapitalismus brzy padne, dnes jim zřejmě stačí opakovat bláboly o "plně tržním hospodářství" a o tom, že trh vše vyřeší. Základem kapitalistického hospodářství je ovšem majetková a finanční struktura obyvatelstva. Dokázal by některý z dnešních tak zvaných ekonomů vůbec zodpovědět otázku o to, jak se tato struktura od roku 1989 měnila a jaká je dnes. Jinými slovy: Co komu patří, kolik majetku je stále v českých rukou a jak je možné, že za 18 let jsme nikam nepokročili od stavu v roce 1989. Prosím, aby mi nikdo neargumentoval tím, že je evidetně na trhu zboží, o jakém se nám nesnilo za přijatelné ceny pro občany mírně nad hranicí průměru. Budu považovat za úspěch, až vyjedu do ciziny a uvidím tam české zboží. To, co komunisti dovolili jen pro vyvolené v Tuzexu, je dnes sice běžné, ale to je jen proto, že v kapitalistických zemích už je přebytek.
22. 07. 2007 | 23:40

Flippy napsal(a):

Holman je obyčejnej ideolog, nikoliv vědec. Takovejch je bohužel v prostředí společenských věd většina. Maj narýsované svoje koncepty a všechno, co s nima nekoresponduje je třeba vymazat. Taková ekonomie je k ničemu.
23. 07. 2007 | 12:24

matematik napsal(a):

Taky mám často dojem, že v ekonomii platí pseudovědecké pravidlo: "Nesouhlasí-li fakta s naší teorií, je něco špatného ve faktech!"
24. 07. 2007 | 01:46

Ekonom napsal(a):

...pane píšete blbosti, jděte do praxe :)
25. 07. 2007 | 07:48

Martin napsal(a):

Pohybuji se ve vede, i kdyz v jinem oboru nez ekonomii. Asi je jasne ze se vykonnost vedce musi nejak merit. Jasne je take ze definovat tuto miru je nesnadne. Nekdo preferuje impakt faktor, jiny preferuje citacni indexy. Pro kazdou metodu je spoustu argumentu.

Souhlasim s tvrzenim pana Municha, ze publikace majici urcity vyznam v celosvetove vede musi byt anglicky. Take souhlasim, ze clanek otisteny v uznavanem casopise je nepomerne dulezitejsi nez clanek v nejakem ceskem ci slovenskem ekonomickem revue.

Nemuzu si pomoct ale prijde mi, ze pan Munich chce touto metodou jenom vyzdvihnout svoje pracoviste CERGE na ukor jinych pracovist. Z vysledku "analyzy" to jde jasne videt. Naproti tom pan Holman (autor nekolika ucebnic o ekonomii pusobici na VSE) se brani protoze pro jeho osobu a jeho pracoviste vysledky dopadli velmi spatne.

Pred casem jsem videl nejakou jinou analyzu vykonnosti ekonomu, ze ktere vyplyvalo, ze nejlepsi ekonomickou vedu maji na FSV UK. Tato analyza mela urcite racionalni poklady pro vybranou metriku. Nevim jak moc jsou FSV a CERGE EI propojene, kazdopadne se domnivam ze si konstruuji takove analyzy aby z nich vysli nejlip. Princip "udelame takove experimenty, aby nam vysli dobre vysledky".

Prijde mi krajne trapne psat takove clanky vyzdvihujici jednoliva pracoviste pred jinyma. O Robertu Holmanovi uz jsem slysel nekolikkrat o Danielu Munichovi poprve.
25. 07. 2007 | 12:08

Martin2 napsal(a):

O Sagvanu Tofimu jsem slysel jiz mnohokrat, o Helene Illnerove poprve
25. 07. 2007 | 14:45

urednik napsal(a):

Docela se zájmem sleduji debatu. Co takhle doplnit debatu o popis metod pro srovnávání (CI, peer review, 10 nejlepších prací...), které se používají ve úspěšných srovnatelných systémech - zemích srovnatelných s naší - Finsko, Rakousko či co takhle Holandsko... To ostatně platí pro veškeré hodnocení vědy a nesrovantelnost se zahraničím je trochu problematická záležitost i když nelze vše rovnou řešit v češtině.
25. 07. 2007 | 21:41

urednik napsal(a):

Docela se zájmem sleduji debatu. Co takhle doplnit debatu o popis metod pro srovnávání (CI, peer review, 10 nejlepších prací...), které se používají ve úspěšných srovnatelných systémech - zemích srovnatelných s naší - Finsko, Rakousko či co takhle Holandsko... To ostatně platí pro veškeré hodnocení vědy a nesrovantelnost se zahraničím je trochu problematická záležitost i když nelze vše rovnou řešit v angličtině. Ostatně v úspěšných severských zemích tak tomu je.
25. 07. 2007 | 22:08

Trp napsal(a):

Vážený pane Munichu.
Myslím si, že problém je hlavně v názvu vašeho článku. Zabývá se výskumnými publikacemi a měl by tedy být nazván extraliga ekonomického výzkumu, a nikoli extraliga akademické ekonomie. Osoby v žebříčku vítězící koneckonců nejsou mnohdy členy žádných akademických institucí.
Naproti tomu v rámci akademické - tedy jak si to mnoho lidí vykládá vysokoškolské - ekonomie jsou publikace souborných knih a učebnic velmi významné a v tom je přínos profesora Holmana neodiskutovatelný. Osobně bych chtěl řísi, že jeho učebnice pokládám za špičku i ve srovnání mezinárodním a na českém poli je něco podobného vyložený zázrak.
26. 07. 2007 | 02:08

KP napsal(a):

neni nahodou slovensky Ekonomicky casopis taky impaktovany? {alespon loni byl}
26. 07. 2007 | 17:19

Petr Goral napsal(a):

hoši (munich + holman), vazne si myslite, ze vase zabomysi spory (kdo je lepsi) nekoho zajimaji?
26. 07. 2007 | 23:27

František napsal(a):

Musím říci, že tento spor mne moc zajímá. Dělám vědu, jiný obor, a docela mne zajímá, jak si stojí ti hoši, co píší jako "špičkoví ekonomové" do novin a formují tak názory veřejnosti. Případně jsou jmenováni do bankovní rady. Málokterá disciplína je tak zideologizovaná jako ekonomie a oddělit kvalitní lidi od ideologicky zaměřených propagandistů je těžké pro člověka, který se v ekonomii nepohybuje. V obou publikovaných žebříčcích ta kvalitní pracoviště byla dosti jasná. A stačí se podívat na Web of Science, jaké tam má citovány práce třeba pan president..... A kdo je cituje. Pak se člověk dívá zcela jinak na jeho zde publikovanou kritiku nositele Nobelovy ceny.... Takže díky za žebříčky (přestože vím ještě o dalších slabinách tohoto způsobu hodnocení....).
27. 07. 2007 | 14:13

čtyřstovka napsal(a):

Dobrý den,
Ekonomii od pana Holmana jsem studovala několik měsíců-na zkoušku na VŠ za 1. a 2.semestr(je mi 43 let),vysokou školu ekonomického typu jsem si vybrala právě kvůli zálibě v ekonomických úvahách.Učebnice je napsána velmi srozumitelně,ale je velmi zavádějící,navíc z ní jasně cítím jednostranný náhled na ekonomiku,příklady s jasnými odpověďmi mne někdy dokonce provokují,jsem starší a mám praxi,jak si s tím poradí studenti teoretici může být v některých případech skutečně krátkozrakou černobílou úvahou.
28. 07. 2007 | 16:52

David napsal(a):

Trpovi:
Pokud považujete učebnice prof. Holmana (zejména pak jeho "středně pokročilou" makroekonomii za špičku, tak jste nic jiného nečetl, nebo nevíte, co je to ekonomie. Vždyť konkrétně v této učebnici je tolik chyb (v pravém slova smyslu), že je až s podivem, že se pan profesor ještě stále označuje za profesora. O tendenčních závěrech nemluvím.

Myslím, že svou reakcí se pan profesor zase opět o něco více přiblížil nule. Vydávat publikace ve FaU, o kterých psal, za vědecké, přičemž při jejich prostudování je jasné, že by je tentýž časopis v dnešní době nikdy nevydal, je docela vtipné.
10. 08. 2007 | 14:51

jan petrov napsal(a):

Ad čtyřstovka: To je fajn, že pan Holman píše dobré učebnice. Bez ironie, musí se to umět a je to užitečné. Ale není to věda.
10. 05. 2008 | 22:21

Cartier watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 09:50

replica watches napsal(a):

Doslechl jsem se, že někteří jiní bloggeři (např. M.Topolánek, B.Kuras, A.Vondra, J.Zahradil, P.Bém, P.Bendl) dostanou od firmy značnou zápornou odměnu (nevím ovšem, jestli tato informace odpovídá skutečnosti)
14. 04. 2010 | 02:31

replica watches napsal(a):

Doslechl jsem se, že někteří jiní bloggeři (např. M.Topolánek, B.Kuras, A.Vondra, J.Zahradil, P.Bém, P.Bendl) dostanou od firmy značnou zápornou odměnu (nevím ovšem, jestli tato informace odpovídá skutečnosti)
14. 04. 2010 | 02:53

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy