Absolventská daň

16. 10. 2011 | 13:05
Přečteno 7049 krát
Absolventská daň místo školného s půjčkami není tak dobrým řešením jak na první pohled vypadá.

Hned po přečtení kritického článku Jiřího Zlatušky (JZ) o přípravách na zavedení studentských půjček a školného jsem začal hledat vhodný příměr, kterým bych mou reakci otevřel. Nejdříve mě napadl termín rychlopalný intelektuální minomet. Wiki mi však připomněla, že minomet je zbraň poměrně přesná. Takže blog nakonec otevírám příměrem, vhodnějším.

Příspěvky Jiřího Zlatušky včetně tohoto připomínají střelbu středověké palné zbraně tzv.píštaly - wiki: dostřel nevelký a značně nepřesný, účinek tedy spíše psychologický. JZ umí být kritický až kolem třísky věcnosti lítají. Svá strohá kritická tvrzení zpravidla moc nerozvádí. Omluvou mu je krátký rozsah novinových článků. V hlavách čtenářů méně znalých problému jeho články mnohdy napáchají více škody než užitku. Zcela jistě ovšem potěší škarohlídy, kteří si opět potvrdí, že svět je plný hlouposti a lumpáren. Čtení kritických třeštění JZ však nutí o věcech znovu a znovu přemýšlet. Má reakce se tedy týká jediného doporučení ze zmiňovaného článku. JZ zavrhuje systém školného doprovázeného studentskými půjčkami a navrhuje zavedení absolventské daně. Tvrdí, že absolventská daň je jednodušší, produktivnější i sociálně spravedlivější.

Systém studentských půjček jsem popsal již několikrát. Zásadní rozdíl mezi studentskou půjčkou na straně jedné a spotřební půjčkou či hypotékou na straně druhé jsem popsal již dříve 1 | 2.

Zde pouze stručné opáčko: Studentská půjčka nemá ani charakter spotřební půjčky ani hypotéky. Půjčku nesplácí student, ale absolvent. A splácí pouze absolventi úspěšní a to určitým procentem z příjmů nad určitou minimální hranicí. Kdo nedosáhne dostatečných příjmů, nemusí splácet nic. Těm, kteří půjčku nesplatí do svých pětašedesáti, se dluh promine. Zcela tedy absentuje riziko platební neschopnosti běžné u běžných půjček. Vysoké školy si samy stanovují výši školného ve vymezeném rámci. Studenti, kteří nemohou či nechtějí platit školné na dřevo, si vezmou studentskou půjčku na školné. Takový systém úspěšně provozují již léta v řadě zemí světa.

Systém absolventské daně funguje tak, že absolventi platí zvýšenou daň z příjmů po celý život. Oproti systému půjček jde o systém skutečně mnohem jednodušší. Do zákona o dani z příjmu stačí vložit pár paragrafů. Absolventská daň má však oproti školnému s půjčkami mnohé nevýhody, které JZ pominul. Dovolím si je proto připomenout:

(1) Absolventská daň není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Zatímco u půjčky student uzavře se státem smlouvu o tom, za jakých podmínek bude a nebude splácet a jak budou vysoké reálné úroky, v případě absolventské daně v ruce žádnou smlouvu mít nebude. Jak bude vypadat daňový systém a jak vysoká bude jeho absolventská daň v budoucnosti, může hádat z křišťálové koule.

(2) Absolventskou daň bude člověk platit po celý život. Ti nejvíce vydělávající - nejpracovitější, nejnadanější a s největším štěstím v životě - na této dani zaplatí mnohokrát více, než kolik stálo jejich studium. V případě půjčky je tato interpersonální solidarita zajištěna také, skrze vybírané úroky, ale má mnohem rozumnější míru, která méně trestá úspěch.

(3) Peníze vybrané absolventské daně nepůjdou vysoké škole, která studentovi zajistila vzdělání, ale půjdou do státního rozpočtu. Do státního rozpočtu toho státu a v moci těch politiků, před kterými JZ opakovaně varuje kudy chodí, a kterým docela oprávněně vyčítá, že na veřejných vysokých školách škudlí. Kdo skutečně věří v autonomii a nezávislost zodpovědných vysoký škol musí preferovat studentské půjčky před absolventskou daní.

(4) Absolventská daň se bude platit až dlouho poté, co student školu absolvuje. Peníze tedy do školy přijdou až mnoho let poté, kdy už ve škole nebude ani onen student, ani jeho učitelé, ani vedení školy.

(4) Možná až polovina studentů bude schopna a ochotna platit školné na dřevo hned a bez půjčky. Půjde o okamžité prostředky pro vysoké školy aniž by stát musel zajišťovat prostředky na půjčky. Absolventská daň zcela zbytečně na mnoho let odkládá placení školného u těch studentů, kterým to žádné problémy nečiní.

(5) Výši školného si může stanovit škola podle zájmu o ní a podle obsahu a kvality vzdělání, které nabízí. Stejně jako si sami nastavují ceny poskytovatelé služeb a zboží jinde a kde konkurence ve výsledku přispívá ke spokojenosti zákazníků. Komu se tyto zákonitosti nepozdávají, nechť si vzpomene na kvality služeb a zboží zajišťovaných reálným socialismem fixních cen před čtvrt stoletím. Školné doprovázené půjčkami může fungovat jako jeden z tolika potřebných zpětnovazebních nástrojů podporujících zdravou konkurenci mezi školami. Poskytne dodatečný zdroj rozvojových prostředků pro úspěšné a poptávané školy, což dnešní systém extrémně rovnostářsky rozdělovaných dotací státu nikdy nedokáže. Absolventská daň naopak ke konkurenci škol nepřispěje nijak. Kdo nechápe fungování trhu a konkurence, ten samozřejmě tyto argumenty nedocení.

(6) Výše školného může být cenovým signálem, který je pro fungování konkurence důležitý. To vše samozřejmě může fungovat dobře pouze tehdy, pokud mají všichni včetně zájemců o studium o školách kvalitní informace (o tom jinde). Absolventská daň žádný informační signál nikomu neposkytne.

(7) Systém studentských půjček umožňuje vybírat školné od zahraničních studentů. Absolventská daň nikoliv. Přitom zahraniční studenti mohou pro vysoké školy představovat významný zdroj soukromých finančních prostředků. Vysoké školy se mohou stát významným exportérem služeb země, v daném případě služeb vzdělávacích. U nás již teď studuje téměř 10 procent zahraničních studentů. Většina z nich za studium však nic neplatí a po studiu zemi opouští. Jejich studium dnes ovšem plně hradí čeští daňoví poplatníci.

Je zřejmé, že jednoduchost absolventské daně by byla draze vykoupena. Školné ve spojení se studentskými půjčkami sice bude vyžadovat komplikovanější agendu (chod penzijního systému také něco stojí, ale málokdo si dokáže představit, že by se měl kvůli provozním nákladům zrušit), ale systém má dlouhou řadu výhod, které mohou být pro fungování vzdělávacího systému přínosem.

Článek vyšel ve zkrácené podobě v LN 14.10.2011

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

neo napsal(a):

už dnes je daň z příjmů stanovená v procentech, takže člověk studovaný má většinou příjmy vyšší a platí vyšší daně.

Přiměřené školné není nic tak strašného, pokud by by bylo možné vzít si na něj půjčku ve spojení i s ostatními náklady na studium. To by zpřístupnilo studium i studentům z řekněme sociálně slabších rodin. Pokud by navíc bylo doplněno stipendijním systémem, určitě by to situaci zlepšilo.
16. 10. 2011 | 13:20

KAteřina napsal(a):

Samozřejmě je školné nesmysl. Složité, neodůvodntelné, efekt pochybný. Jediný význam má pro banky, které tak budou mít zajištěné příjmy daleko do budoucna. Jak napsal Jan Keller, je to vykrádání budoucnosti.
Chce-li stát ušetřit, ať přestane platit za vysokoškoláky zdravotní pojistné. To je odpovídající částka a dokonylý filtr na mládež, která se zapisuje na různé vysoké školy jen proto, aby měla studentské výhody ale nestuduje.
16. 10. 2011 | 13:31

Školník napsal(a):

Mohl by mně někdo vysvětlit proč tu pořád řešíme problémy, které jsme za komančů neměli.
Proč stát systematicky chce aby jsme byli zadluženi v milionech už na počátku svého života - za to že chceš bydlet , studovat.

Autor je narozen v roce 65- tedy jeden z těch co cinkal klíči a chtěl čecháčkovský kapitalismus. Proč se teď diví a my ty žvásty čteme??? Může přece svobodně lokat pravdu, lásku a demokracii. Může svobodně odejít ze země kterou pomáhal tak sprasit
16. 10. 2011 | 13:45

Paterik napsal(a):

Školné? Beze všeho, ale pro koho? Každá VŠ nezaručuje vysoký příjem, všechno je závislé na oboru, který studujete. Na mně by se stát se školným moc nezahojil.
16. 10. 2011 | 13:47

hk136 napsal(a):

Milá Kateřino.
Minulost už byla a přítomnost je prázdná... Co jiného byste chtěla vykrádat než budoucnost? Váš druhý argument je rozumný, ne že bych to viděl jako ideální řešení, ale podstatně smysluplnější než školné v jakékoli podobě. Takže se připravte na kritiku za toho Kellera.
Jinak k autorovi - věta "Takový systém úspěšně provozují již léta v řadě zemí světa." má být co? V naší zemi a řadě jiných se provozuje systém bez školného. Proč to tedy měnit? V Severní Koreji provozují řadu let bůhvíjaký jiný systém, taky funguje... Proč ho nezavést u nás? Ne že by to teda byl jediný nesmyslný blábol, co jste kdy napsal, ale trknulo to do očí...
16. 10. 2011 | 13:53

David napsal(a):

„...U nás již teď studuje téměř 10 procent zahraničních studentů. Většina z nich za studium však nic neplatí a po studiu zemi opouští. Jejich studium dnes ovšem plně hradí čeští daňoví poplatníci....

....Školné ve spojení se studentskými půjčkami sice bude vyžadovat komplikovanější agendu...“

-----------

Systém školného doprovázeného studentskými půjčkami je

stejně nesmyslný,

jako zavedení absolventské daně.

V první fázi reformy by stačilo jen to, že by z našich daní jsme neplatili studium 10 procent zahraničních studentů.
16. 10. 2011 | 13:55

hk136 napsal(a):

Školník
"Proč stát systematicky chce aby jsme byli zadluženi v milionech už na počátku svého života - za to že chceš bydlet , studovat."
Protože zadlužený člověk musí splácet, jinak by mu sebrali to, co iluzorně vlastní. Byt s hypotékou nebo papír s nápisem Diplom. No a než si to nechat vzít, tak bude člověk radši makat jak Bulhar. A kdo maká tak nemá čas na takové kraviny jako změna společenského řádu.
16. 10. 2011 | 14:00

Kanalnik napsal(a):

Pekny a srozumitelny clanek; pokud by pujcky fungovaly tak, jak pan Munich popisuje, pak myslim, ze kazdy rozumny clovek musi volit pujcku, protoze dan je nespravedliva a vice asocialni.

jenom jsem nepochopil prvni ze dvou bodu c. 4
16. 10. 2011 | 14:01

SuP napsal(a):

Nenalhávejme si, že o tom, zda student bude pokračovat na VŠ, závisí především na postoji celé RODINY ke vzdělání. Pak není problém, jak náklady na studium zaplatit. Většina akademických debat, zejména levicových politiků se odehrává na představě pár speciálních příkladů, kdy se ke studiu chystá nadaný nuzák bez rodičů a přátel. Ačkoliv se tyto případy vždycky řešily a budou řešit nějakými výjimkami.
16. 10. 2011 | 14:34

SuP napsal(a):

Pardon,
...Nenalhávejme si, že to, zda student bude pokračovat na VŠ, nezávisí především na postoji celé rodiny ....
16. 10. 2011 | 15:13

ZM napsal(a):

Nemyslím si, že by se měli zavádět nějaké speciální daně pro konkrétní skupinu obyvatelstva. Mělo by se zavést školné, ale přiměřeně, tak, aby nebylo příliš vysoké. Smyslem školného je především zamezit, aby docházelo ve větší míře k tomu, že se někteří lidi přihlásí na konkrétní školu jen proto, aby měli status studenta nebo nárok na ubytování na příslušných studentských kolejích. Dá se to zajistit např. tak, že by se zavedlo záspisné např. 2000 Kč, přičemž studenti, kteří by byli zapsáni po roce do druhého ročníku, by ty 2000 Kč dostali zpět.
Nejednalo by se o poplatek za přihlášku ke studiu, ale o poplatek za přijetí ke studiu, tedy po přijímacích zkouškách.
Platí prostě zásada, že velká část lidí si neváží toho, co má zadarmo. Problém školství je především v jeho financování a sice v tom systému, kdy škola dostává peníze za každého žáka přijatého je studiu.Následkem toho mají některé školy záměrně jednoduché přijímací testy, aby se do prvního ročníku dostalo co nejvíce studentů. Školy by spíše měli být financovány na základě toho, kolik jejich studentů úspěšně zakončilo ročník.
Ve školství by se měla zevést možnost, aby si studenti mohli zaplatit např. čtvrtou nebo pátou opravnou zkoušku, podobně jako je to v autoškole. Za opravnou zkoušku by se platilo např. 1000 Kč.Ovšem systém testů by musel být udělán tak, aby nedocházelo k tomu, že by profesoři dělali záměrně zkoušky těžší, aby si škola více vydělala.Pokud by byla zkouška ústní, tak by bylo možné (na žádost studenta nebo profesora) pořídit zvukový záznam zkoušky, který by byl archivován určitou dobu.
16. 10. 2011 | 15:15

ZM napsal(a):

Spousta věcí se dá zorganizovat, ale musí příslušní lidi chtít. Např. školné není nutné platit jednorázově, dá se zavést např. čtvrtletní školné.Je rozdíl zaplatit jednorázově na začátku školního roku třeba 5000 a je rozdíl zaplatit čtyřikrát do roka 1250 Kč. Jak už tady někdo napsal, jee nesmysl chtít stejné školné po studentech oborů, u kterých se dá v pohodě pracovat a po studentech oborů, u kterých se příliš pracovat nedá, protože studium je prostě příliš náročné-např. studium lékařství.
16. 10. 2011 | 15:24

Cestovatel napsal(a):

KAteřina:

Tak efekt školného je pochybný jo? Tak se podívejte ve kterých státech jsou nejlepší školy.
http://zpravy.idnes.cz/caltech-sesadil-harvard-karlova-univerzita-mezi-nejlepsimi-skolami-chybi-1rt-/zahranicni.aspx?c=A111006_134343_zahranicni_stf

Prvních 10 je ve státech s PLACENÝM ŠKOLNÝM (USA,VB). Pokud jde o Kellera tak podle mě to tento člověk nemá v hlavě v pořádku. Všiměte si jednoduchosti argumentace těchto levicových tlachalů za vše můžou banky, kapitalismus atd. Žádné argumenty jen plácání jak za to může nenažraný kapitalismus a jak když vše bude bezplatné tak to bude úžasné. Viděl jsem na internetu argumentaci tohoto "génia". Přesvědčovat že důkazem toho jak je školné nesmyslné je že v ČR nejsou soukromé střední školy lepší než státní. To byla jeho jediná argumentace, která má hned několik chyb.

1) Střední školy nejsou to samé jako vysoké školy.
2) Zásadní chyba v Kellerově argumentaci je že se nedívá do ciziny (např USA), kde jsou soukromé školy mnohem lépe vybavené a mají kvalitnější učitele než ty státní. Nejprestižnější škola v USA Harvard je soukromá a 20% příjmů je ze školného http://en.wikipedia.org/wiki/Harvard_University
16. 10. 2011 | 15:59

Al Jouda napsal(a):

Tp je zajímavé, jak se dokáží někteří lidé angažovat ve snaze naší vládnoucí mafie vytáhnout z kapes občanů co nejvíce peněz a nestydí se i zatížit studenty, kteří byli vždy nejchudší kastou ve společnosti, nějakou daní nebo poplatky !! Však oni jim to brzy dají najevo a budou je podporovat všichni rozumní a slušní lidé !! Když člověk slyší, co již stál třeba projekt IZIP, který ani nefunguje, a na studenty peníze stát nemá, tak se mu otevírá kudla v kapse!
16. 10. 2011 | 16:12

Občan napsal(a):

To Kanálník:
Hm, na první pohled to vypadá moc hezky.
Ale KDO bude platit půjčky za většinu učitelů, hasičů, státních úředníků a za další vysokoškoláky, kteří NIKDY, za celou svou kariéru, na průměrnou mzdu nedosáhnou?
Stát ne, protože ten má kasu prázdnou jak vykradenej kostel. Ale KDO tedy???
16. 10. 2011 | 16:21

ZM napsal(a):

Cestovatel - neznám všechny Kellerovi názory, ale nějaké články a publikace jsem od něho četl a v mnohém má pravdu, což ovšem samozřejmě neznamená, že má pravdu ve všem.
Problém ve školství v ČR není jenom v tom financování, ale i v přístupu učitelů a v organizaci studia. Nemyslím si, že u všech učitelů na VŠ by byla přímá úměrnost ve smyslu- čím vyšší plat, tím lepší přístup ke studentům. Např. organizace zkouškového období je dle mého názoru chybná. Je nesmysl ukončit někomu studium jen proto, že v termínu zkouškového období nestihl udělat nějakou zkoušku, přičemž ne všichni stihnou všechny 3 termíny. Prostě záleží na tom, kolik termínů daný učitel vypíše. To je docela závažná chyba. Logicky by všichni studenti měli mít nárok na 2 opravné pokusy.Pokud chce jet daný učitel na dovolenou, tak by měl buď vypsat další termíny v příštím školním roce nebo by ho měl někdo zastoupit. To jsou prostě základní organizační nedostatky v českém školství.
16. 10. 2011 | 16:29

Občan napsal(a):

To ZM:

Které to jsou, ty obory, co se u nich dá "v pohodě pracovat"?
U prezenční formy studia je řada cvičení a seminářů, bez nichž se student neobejde. Má-li jeho studium být skutečně studiem, pak je třeba i dalších aktivit, jako je samostudium, práce s literaturou, nějaká aktivita písemná, u některých oborů i praxe - což se při práci nedá stihnout.
Distantční studium je hodně náročné, pokud člověk nepracuje přímo v oboru, který studuje. V podstatě zabere veškerý volný čas studenta, což kvalitě studia ani práce nepřidá.
Pracovat při studiu je nesmysl a kalkulovat s tím, že studenti pracují, je zvrácenost.
16. 10. 2011 | 16:30

Kanalnik napsal(a):

Obcan

...nevim... je fakt, ze v ramci soucasne CR to je asi neresitelny problem v situaci, kdy verejne finance mizi zavratnym tempem nikoli ve sluzbach statni spravy obcanum, ale v soukromych kapsach...
16. 10. 2011 | 16:30

Sauerkirschmann napsal(a):

Školník

To je velmi jednoduché. Za bolševika nastupovalo vysokoškolské studium těch 15 procent lidí, kteří se nejlépe učili do oborů které direktivně stanovil stát.

No, a protože politická vůle taková, že se chce aby také mohly vystudovat děti proletariátu a lumpenproletariátu, kterří se učí špatně, výsledkem čehož je to, že v současné době nastupuje terciální vzdělávání skoro 60 procent populace, tedyˇ4x slovy ČTYŘIKÁT více, tak ¨je holt školné.

Jiná možnost by byla ta, že by opět studovalo jako za bolševika 15 procent těch, co se učí nejlépe, v oborech které budou direktivně stanoveny, a hloupé dětičky proletariátu a lumpenproletariátu by si musely vystačit se střední školou, nebo učnákem. Třeba by je to motivovalo k tomu, si z té střední školy něco odnést, a tím by maturitní vysvědčení opět ztratilo status cáru papíru, ale mělo by nějakou váhu.
16. 10. 2011 | 16:31

Dalibor Štys napsal(a):

David

Studující cizinci na českých VŠ buď
1) platí (např. na medicíně) a to pěkně ostře, dokonce občas víc než na Oxfordu. Takoví studenti přinesou násobně větší finanční prostředky než je státní dotace na studenta v češtině.

nebo

2) studují v češtině a tudíž byli přijati (pokud jsou vůbec zkoušky) jako lepší studenti než jejich čeští kolegové. Pak lze odhadnout, že se připravují na práci v ČR a mají šanci svou profesi vykonávat lépe než ti Češi, kteří na daný obor nebyli přijati.

Znalost češtiny bývá prominuta v doktorském studiu, kde jde především o to udělat nějakou vědeckou práci. Tam naopak nutíme Čechy, aby se proboha už konečně po průměrně 22 letech učení dokázali vyjádřit anglicky. A vítáme nadšené inteligentní cizince.

Jedním z hlavních kritérií kvality vysoké školy je její mezinárodnost. Pokud to nepřijmeme - a že se to moc nechystá - pak nebudeme "catching up economy" (= ekonomika, která se chytá) ale "lagging behind economy" (= ekonomika, která zaostává). O té catching up economy mluvili přednášející Technopolisu při prezentaci své zprávy o stavu české vědy. Ovšem kdo se projede vlakem Českých drah, ten snadno nahlédne, že minimálně v této technologii ještě nejsme ani na úrovni švédských drah z 90. let minulého století. Takže lagging behind je nejspíš lepší charakteristika.

A stav českého školství obecně je nejspíš hlavní příčinou. Kdo z akademické obce si stěžuje na stav českého veřejného prostoru, měl by si uvědomit, že prvním porevolučním absolventům VŠ je dnes nějakých 40 let. Oni už ani nejsou mladí a mnozí z nich jsou v řídících funkcích ekonomiky a státní zprávy. Neboli co jsme vychovali, to máme.

Pokud důvodem není školství, pak mě jako jediná alternativní příčina napadají špatné příklady.
16. 10. 2011 | 16:32

Sauerkirschmann napsal(a):

Občan

No, většina humanoidních oorů. Znal jsem případ, kdy studentka husitské teologické fakulty dělala profesionální barovou tanečnici, a částku v vyší, než polovinu maximální výše měsíčního školného byla schopná mirnixdirnix utratit za jedny kalhotky. Co mám informace, tak donedávna pracovala na magistrátu Prahy 4.
16. 10. 2011 | 16:34

ZM napsal(a):

Občan - to je omyl, že stát má prázdnou kasu. Stát má peněz poměrně dost, ale to hospodaření s nimi je otřesné.Příliš se tuneluje. To je veřejně známá pravda.Třeba se všeobecně říká, že není dost peněz na školství. Stačí zredukovat některé předměty, propustit část učitelů, zbylým přidat nebo zajistit na výuku externisty na část úvazku,a hned nebude nedostatek peněz. Lepší je učit míň předmětů kvalitněji, než víc předmětů jen proto, aby se něco učilo. To je samozřejmě naprosto obecné, záleží na konkrétním oboru,někde se dá zredukovat víc někde míň. Taky by se dalo uvažovat o tom, že studenti by platili výši školného na základě výsledků příjmacích zkoušek. Ovšem v tom případě by bylo potřeba zajistit, aby otázky byly vylosovány zcela náhodně, aby pak nebyly spory o to, že někdo věděl předem, co u přijímaček bude.
16. 10. 2011 | 16:37

ZM napsal(a):

Občan- k reakci na Váš příspěvek v 16. 10. 2011 | 16:30 studoval nebo vystudoval jste nějakou VŠ?( a případně jakou).
Při studiu se samozřejmě pracovat dá a spousta lidí to tak dělá. Myslím si, že máte hodně zkreslené představy o životě studentů v ČR.V pohodě se dá pracovat např. u humanitních oborů, např. u některých oborů ekonomických apod. V praxi je to tak, že např. seminární práce se různě kopírují z internetu a následně upravují, je to velká úspora času, dost lidí to tak dělá.
16. 10. 2011 | 16:42

ZM napsal(a):

Občan - tím pracovat jsem nemyslel práci na celý úvazek, to je snad logické, to by se při tom studovat nedalo. MYslel jsem tím různé brigády apod. Brigáda je taky práce.
16. 10. 2011 | 16:46

ZM napsal(a):

Sauerkirschmann - je to nějak podobně jak píšete, takový ten mediální obraz sousty chudých studentů, kteří si sotva vydělají na jídlo je jaski dost zkreslený, i když jsou i takoví. Oblíbený výdělek studentů je např. v poslední době odběr krevní plazmy, vydělají si tím kolem 800 Kč měsíčně. To jen jako příklad výdělku. Poměrně dost studentů si přivydělává např. doučováním.
16. 10. 2011 | 16:51

ZM napsal(a):

Zavedl bych např. platby za opravné termíny u zkoušek. Např. za první opravný termín symbolických 50 Kč, za druhý už 200 Kč a za třetí (který zatím není, ale zavedl by se) např. 500 Kč. Podobně by se školné platilo v takové výši, jaké měl student výsledky předchozí školní rok. Jinak nemá příliš smysl mít hodnocení A až E a pak F. Je to každopádně spravedlivější, než chtít po všech stejné školné bez ohledu na výsledky. Ovšem zkoušky by musely být zorganizovány tak, aby tam nebyl prostor pro subjektivní názor učitele zda student umí dostatečně nebo ne. Prostě by byla stanovena jasná kritéria, co je nutné umět, aby student prošel.
16. 10. 2011 | 16:55

ZM napsal(a):

Ještě poslední příspěvek. Např. určitá škola by příjmala do ročníku na nějaký obor 100 studentů. A prvních 5 u přijímacích zkoušek by daný rok nemuselo platit školné. Ovšem v tom případě by bylo nutné, aby byly všechny testy dostupné k nahlédnutí komukoliv, kdo by měl pochybnost, zda nebyl připraven o body. Pokud by měly stejný bodový zisk např. 3 lidi od 5. do 8 místa, tak by každý platil třetinu školného. Další školní rok by zase neplatilo školné prvních 5 studentů, kteří měli nejlepší studijní výsledky minulý školní rok.Každý předmět by měl nějaký počet kreditů a od toho by se to odvozovalo. Je to vlastně něco podobného jako poskytování stipendia.
16. 10. 2011 | 17:04

Občan napsal(a):

To ZM:
Ano, studoval. Částečně právě při práci. Proto VÍM, jak to je náročné a vyčerpávající. A proto také VÍM, že se to podepisuje na kvalitě práce i studia.

Pokud považujete za STUDIUM stahování seminárek z internetu, pak asi nemá smysl se s Vámi o čemkoli dál bavit.
16. 10. 2011 | 17:06

Sauerkirschmann napsal(a):

Občan

Já se v obecné rovině levounskejm špindírům divím, že jim vadí školné, a nedoposud jim nevadilo to, že kdejaká babizna v centru města platila za 100 metrovej a větší byt nižší částku, než byl pronájem jednoho spartakiádního lehátky na kolejích - ba co dím, ono ne, že jim to nevadilo, oni tenhle systém zavedli, a podporovali.
16. 10. 2011 | 17:09

Da.Rock napsal(a):

Jakmile někde v článku zahlédnu sousloví "trestat úspěch", otevírá se mi kudla v kapse. Tahle floskule je psychologickým ztělesněním postojů, které mohou za většinu problémů, které se nám tady už dvacet let kupí. Je to výraz jakési pokřivené politické korektnosti, která stejně jako jiné korektnosti vede k absurditám křivícím realitu: cikánské zloděje nesmíme nazývat cikánskými zloději, ale prostě jen zloději, homosexualitu nesmíme nazývat deviací, ale orientací, no a bohaté nesmíme nazývat bohatými, ale úspěšnými. A když jsme u toho, tak to dovedeme zcela ad absurdum a daně nazveme trestem.
A máme morální podstavec pro další konstrukci - úspěšné nemůžeme trestat. To zní mnohem líp, než že bohaté nesmíme zdanit a je to pro řadu lidí stravitelnější. A ospravedlní to pak praktické kroky - snižování daní nejbohatším, které přispívá k deficitům, zadlužování a následnému zvyšování daní nejchudším, protože ty je trestat povoleno. Nejspíš proto, že jsou líní a neschopní.
A tak nám ten kapitalismus pomalu vymývá mozečky, vsugerovává, že kdo není úspěšný (tj. bohatý), ten si za to může sám a zaslouží si trest. A nejhorší je, že tomu čím dál víc lidí začíná věřit.
Ale k meritu věci - školné je nesmysl. Kdyby se tento nesmysl nerealizoval, nemusely by se pak vymýšlet krkolomné konstrukce, jak s ním naložit. Přitom nejlepší způsob jak s ním naložit, je naložit ho na káry a vyvézt na smetiště dějin. Nic jiného si nezaslouží. Nemá žádné prokazatelné výhody. Neexistuje žádná úměra mezi vzdělaností obyvatelstva a školným. Naopak se dá celkem bez problémů prokázat, že v zemích, kde je největší počet vysokoškoláků, školné není zavedeno (např. Finsko).
Poslouchat kydy našich politiků, kteří dokážou s vážnou tváří tvrdit, že školné zvýší počet studentů a umožní studovat i lidem ze sociálně slabých rodin, je opravdu jen pro silné nátury. Takovou drzost, aby lidem tvrdili bez uzardění ty nejzvrácenější lži, snad neměli ani komunisti.
16. 10. 2011 | 17:19

Jedla napsal(a):

"Absolventskou daň bude člověk platit po celý život. Ti nejvíce vydělávající - nejpracovitější, nejnadanější a s největším štěstím v životě - na této dani zaplatí mnohokrát více, než kolik stálo jejich studium." - to je vážně perla.

Mezi pracovitostí a výší výdělku je v ČR negativní korelace!
(Což je vidět na autorovi blogu náramně).
16. 10. 2011 | 17:19

Dalibor Štys napsal(a):

Občan - Studium při práci

V tomto případě naprostý souhlas. Podmínky pro studium (a náročnost studia) by měly být takové, aby si student maximálně mohl přivydělávat na projektech souvisejicích s jeho studiem. Čas i mozek mají omezenou kapacitu. Právě proto - jak jsme psal už někdy před měsícem - jsem pro školné pokud se kompletně využije na podporu vynikajících a méně majetných studentů. Protože majetkové rozdíly jsou a budou. Vznikají z toho, že demokracie a právní stát, pokud fungují, umožňují lidem uplatnit své schopnosti v pokud možno rovné soutěži schopností a myšlenek. Napřed se ale musí mít možnost postavit na startovní čáru, připravit se na to třeba studiem. A je ve prospěch bohatých i chudých jim to umožnit. Ovšem bohatší to holt musí zaplatit.

Současný stav, kdy podpora nadaných studentů při studiu prakticky neexistuje a všichni si musí přivydělávat, je jednou z příčin degenerace vzdělávání. Vedle snahy o co nejvyšší protitulovanost společnosti a zájmu podstatné části průmyslu - který je především výrobnou - o produkci poslušných dílenských mistrů.
16. 10. 2011 | 17:23

HonzaM napsal(a):

Už se moc nedivím stavu naší ekonomie. Již bod 1) student by netušil, jaké budou daně; teď netuší jaké budou úroky. Mimochodem při navrhované dani ze vzdělání by se úroky nemusely platit a pokud, pak by mohly jít zpět do vzdělání a ne soukromým subjektům. Ad 2) Mantra o trestání úspěchy by měla být trestná, protože díky pečlivě navrženým zákonům u nás nejsou "nejvíce vydělávající - nejpracovitější, nejnadanější a s největším štěstím v životě", ale spíše největší grázlové (to uvádím pro nečtenáře novin - ostatní to vědí z nich, nebo z vlastní zkušenosti).
Nemá cenu to procházet bod po bodu. Pokud školné musí být, pak je rozhodně nejlepčí daň ze vzdělání. Pánove z CERGE a podobných institucí vždy tvrdili, že vzdělání tzv. "zadarmo" je nemrav, protože je to zisk pto konkrétního vzdělance, Teď je šance to napravit a vzdělání takto dosažené dodatečně zdanit. Nárazový příjem 5-6 mld by VŠ velmi pomohl a morální hryzení z toho, že máme od polevika něco zadarmo se uklidní. Je zajímavé, že tento nápad nejvíce odmítají voliči ptavice.
Pan Štys má pravdu s možností školného pro cizince, kteří nestudují v češtině, nebo nejsou z EU.
16. 10. 2011 | 17:29

Cestovatel napsal(a):

ZM:

Bohužel jsem od Kellera také něco četl a řeknu vám bylo to jako kdyby jste četl učebnici marxismu-leninismu.

Přístup učitelů je problémem školství mnoha zemí a nedá se jen tak změnit. To je na tom určitém učitelovy aby rozvrhl ne jenom jak výuka vyhovuje jemu ale i studentům. Ale finance jsou poměrně důležitým motivačním prvkem. Pokud bude učitel blbě placený a bude nespokojený tak od něj lepší přístup ke studentům těžko můžeme očekávat.

Kamenem úrazu je financování školství a to se může zlepšit jedině když zavedeme školné na všech universitách. Pak budou mít university peníze na platy učitelů i na lepší vybavení.
16. 10. 2011 | 17:54

Hujer se hlásí . napsal(a):

A jaké daně budou platit ti jenš se vzdělávají ve speciálkách- zvláštních školách ?
16. 10. 2011 | 18:00

Miky napsal(a):

pro -Cestovatel
Ostatní státy EU platí minimálně často i NIC !
My jsme zase oběvili "Ameriku".Snad platíme DANĚ .Jsou li peníze na všelikou a rozsáhlou podporu Cikánů tak proč by nebyli peníze na podporu vzdělání !? Neustále se dokola učí Cikáni pracovat a my jsn platíme,platíme,platíme...
16. 10. 2011 | 18:05

Školník napsal(a):

Sauerkirschmane 16,31 nerad hájím komunisty ale ono je všechno složitější.
Komunisti prostě vládli VŠEM lidem a chtěli na věčné časy a tak se starali aby stát prosperoval / ostatně jako poslední režim v této republice/ Takže požadavky a potřeby lidí rozdělili opět mezi lid - prostě spočítali kolik potřebujeme brambor, masa, bytů a podle toho budovali.A tčeba řekli že umělců už máme dost a dalčí typu Plastic People a DG 307 živit nebudeme - a to byl ten obrovský skandál pro demokraty a disidenty
Mimo jiné také řekli že potřebujeme inženýry strojaře, zemědělce atd a stanovili kvoty. Hodně nepopulární ale fungovalo to alespoň trochu.. Po cinkání klíči jsme místo demokracie zavedli spíše anarchii- každý si dělá co chce - a tak mladí studují obskurní obory, my je platíme do 26 let a pak odejdou na pracák, protože o ně nikdo nestojí. Kolik máme manažerů bez konkrétní oborové znalosti / končí jako makléři a pojišťováci, jinak jsou na prd / kolik politologů, hlavně právníků z plzně a jiných týpků, múžete studovat i chov polárních motýlů a nikdo vám to nezakáže.
Mám v rodině 2 novodobé inženýry - oba získávali nějaké kredity ale PODLE SVÉ MVOLBY, sytémové vzdělání to nebylo. Diplomky psali na to co si vymysleli sami a pak se doprošovali a podpláceli aby jim někdo na tu blbost napsal oponenturu a dělal řídícího práce. Za komančů jsem dostal diplomku- konkrétní námět z podniku kde na to neměli kapacity, rádi konzultovali a po obhájení nabídli abych to šel zavádět do praxe k nim - tedy nabídka zaměstnání - jen pro srovnání
CESTOVATELI - ŠKOLNÉ JE BÁJEČNÁ MYŠLENKA- POKUD TO NESKONČÍ TAK ŽE NA ŠKOLY JDOU JENOM BOHATÍ. i když blbí, a talentovaní na to nemají, což je v naší republice jaksi čím dál častější případ. Zeptejte se už na základce, jak ruší výuku plavání , lyžování a školy v přírodě, protože jim prostě většina rodičů řekne že to nezaplatí.
Některé vaše srovnání s USA a moudré rady jsou tzv. hraběcí, typu jezte kaviár a šampaňské, úspěšní lidé to tak dělají.
Nepřipadne Vám divné že pořád plácáte jak je naše republika úžasná a pod pravicovou vládou prosperující, a v praxi jen řešíme, že nemůžeme zaplatit ani to co tu bylo už před 40 lety a vymýšlíme jak to někdo jiný zaplatí i když se zadluží tak že to do smrti nezaplatí. Co budete dělat s těmi co vysolí astronomické školné a pak neseženou práci nebo onemocní vážně že budou mít omezené možnosti. Do plynu, do koncentráku pro dlužníky. A vůbec proč tak trváte na tom aby se všichni zadlužovali- potřebujete z tohoto národatupé nesvéprávné otroky
16. 10. 2011 | 18:15

Miky napsal(a):

Pro autora..
Pane autore, proč chcete zatěžovat a znevýhodňovat lidi kteří mají na studia předpoklady, jakousi další záhadnou platbou a ještě ke všemu do 65 let věku !
Vy jste zaplatil za bolševika (za svá studia), leda H***O!Tak nyní MLČTE -prosím !
Stejně by měli mlčet i mnozí další postarší navrhovatele takovejch plateb !
Chápu- za komunizmu jste platili loaialitou k režimu, mnozí i análním lezectvím celých rodinných klanů,donašečstvím a "socialistiskou angažovaností".Jen aby ten "náš svazák "mohl studovat...A dnes vymejšlíte jak ještě víc ždímat prachy z chudých lidí ,(Fuj!-takovej hnojník!).
16. 10. 2011 | 18:18

stále rebel napsal(a):

Vycházím z předpokladu, že diplomovaný blbec je pro společnost nebezpečnější než nediplomovaný a z toho odvozuji můj postoj ke školnému,
Pokud bude společnost prodávat vzdělání resp. certifikát o vzdělání, tak dobře nedopadne.
16. 10. 2011 | 18:39

-pf- napsal(a):

Jenže Daniel Münich jako obvykle zapomněl, že školné v jakékoli podobě představuje překážku ve studiu pro všechny, kde nemají dostatek peněz. Návrh Jiřího Zlatušky, které je také nepřijatelný, protože vzdělání je veřejný statek a nic jiného, alespoň nechává splácet podílem z příjmu - tedy všichni se stejnou mírou solidarity.
16. 10. 2011 | 19:13

Bomberius napsal(a):

Dobrý den,
školné není řešením problému financovování VŠ, byť to zní doopravdy velmi hezky, a všechny pravičáky to zrána dobře "naladí" :))

V každém případě na to doplatí vždy méně majetní studenti, jenž si svými vlastními, a to nesmyslnými, půjčkami zkomplikují svoji budoucnost! A odsune i tak do pozadí studentovo "osamostatnění, plánování rodiny, koupi vlastního bytu apod." Kdo mu dá v bance dnes hypotéku, když již bude dostatečně z minulosti zadlužen? Kdo si "uváže" dítě na krk, když bude mít dluhy? Nedej tedy, aby pak byli v páru dokonce dva VŠ vzdělaní lidé? Což dnes bývá pomalu pravidlem?! Mraky VŠ párů bez dětí, jenž budou zadluženy jako blázen...! Poznáme je podle toho, že budou chodit smutně kolem městských pískovišť a sledovat jak si hrají jiní, ti méně vzdělaní!

Tak to ale zřejmě naše společnost brzy vymře, a důchody doopravdy nikdy již nebudou, protože tímto způsobem se "tzv. mezigenerační smlouva popř. koeficient dítěte na 1 matku" rozhodně nezvýší!!!

S přátelským pozdravem
XxX
16. 10. 2011 | 19:33

Bomberius napsal(a):

A propo...
Ti méně majetní, avšak inteligentní, prospívající studenti se na "Uni" nikdy nedostanou, neboť si nezaplatí ani to první plánované "školné", neboť na to pochopitelně nebudou mít jejich rodiče dostatečné finance! V bance úvěr kvůli nízkému platu rodičů nedostanou! Kdo by platil úroky?! O tom nevedu diskusi, je tomu bezpecne tak!

A to tady již jednou přece za komunismu bylo! Avšak měřítkem zde tehdy nebyly peníze, nebo majetek, nýbrž pouhá stranická příslušnost! Inteligentní, neinteligentní student nehrál vůbec žádnou roli, hlavní byl aktivní táta, či matka ve "straně"! Zbytek se na "UK" nedostal, neměl šanci! Šel do kotelny, na zedníka, soustružníka, elektrikáře, kuchaře, prodavače apod! Nezapomínejme, ano!!

ŠKOLNÉ VYTVÁŘÍ SOCIÁLNÍ STRATIFIKACI, AVŠAK KAŽDÝ MÁ NÁROK NA VZDĚLANÍ! TOTO SOUVĚTÍ SI ODPORUJE!
16. 10. 2011 | 19:47

ujo napsal(a):

pro Sauerkirschmanna:
mohl byste , prosím, sdělit co si představujete pod pojmy: proletariát, lumpenproletariát?
Pro verifikaci příspěvku je to podstatné.

pro autora:
dle Vás ten, kdo nedosahne urč. výdělku nebude ( do 65 )splácet jistinu.
Jak to bude s úroky,ty bude platit těch cca 45 let?
Báječný vynález!
16. 10. 2011 | 19:51

SuP napsal(a):

Bomberius -
Neměl by vám za studium, získání bytu, založení rodiny a vyvedení mladých stát platit? Zkuste se zeptat Sobotky, jestli už s něčím takovým počítá.
16. 10. 2011 | 20:01

Michal napsal(a):

Trocha utopie...
a trochu informací předem - mám syna, který studuje ČVUT a dceru na střední škole a doufám, že i ona bude chtít studovat VŠ. Tímto jenom chci předestřít svou "potrefenost". Tedy školné ano, i když se skřípěním zubů, ale ... Je jasné, že se školným snaží rádobyodpovědní přehodit svou neschopnost financovat školství na studenty, potažmo jejich rodiče. Proč by tedy nemohli odsouhlasit retro zákon o zaplacení školného pro všechny absolvenzy zpětně řekněme od revoluce? Já vím, utopie, nesmysl, právně absolutně mimo. Ale řekněte, nevyřešilo by to spoustu problémů?
16. 10. 2011 | 20:06

Sauerkirschmann napsal(a):

ujo

To je velmi jednoduché - pamatujete si na ZEUMS??? Tak to byl prosím vrcholný nástroj třídního boje, kdy privilegovaná třída Dééé byla plošně privilegována oproti třídnímu nepříteli, který byl potupně nazýván Téééháááápéééé - no, tak ta třída Déééé, ten svůj třídní boj prostě prohrála před 22 lety, a na to musela přijmout podmínky kapitulace. Chtěl bych jen připomenout, že příslušnící privilegované třídy Dééé ještě mezi 18.-24.11.1989 se ostenativnwě hromadně dožadovali vydání zbraní, aby mohli střílet do studentů. A pak 29.11. opět manifestačně zvonili klíči ve snaze, aby si jich noví vojevůdci všimli. Nestalo se. Nicméně, třídní nenávist v těchto zůstala - viz například příspěvky na "levicových forech". Už je to jasnější, nebo mám pokračovat?

Ve světle tohoto opravdu nevím, proč ten názorový obrat příslušníků kategorie Déééé - at si ze svých dětí nechají vychovat předvoj dělnické třídy, aby tito mohli tlouci do stolu, a pejorativně označovat inteligenci posměšně "kantůrky", "doktůrky", či "inženýrky" - v tom jim nikdo arci bránit nebude, pokud takové někdo bude mít vůli zaměstnat.
16. 10. 2011 | 20:36

Sauerkirschmann napsal(a):

Školník

V zásadě nejsme ve sporu. Já jenom tvrdím, že pokud by se stanovila taková pravidla jako za bolševika, pak by 75 procent současných studentů VŠ na těch školách vůbec nemělo co dělat, a hádejte, kteří z nich by to byli, když za bolševika byla poviná matyka na gymplech, a mimo technické obory téměř nebyla šance se z odborných škol na VŠ dostat. jinými slovy, kdo chtěl studovat nějakou humanoidnost, stejně musel mít maturitu z matematiky.

Jo, a co se týče diplomek, ta já měl cca před 10 lety diplomanta, kterej pro můj projekt vymejšlel koníka na hrotovou brusku, která byla pak vystavená na EMO v Hannoveru - takže smysluplný diplomky jsou i nyní.
16. 10. 2011 | 20:42

Sauerkirschmann napsal(a):

Michal

Já jsem pro Michale - klidně bych šel ještě dál. Ale pak také bude například moje maminka požadovat zpět to, oč ji bolševici jako projektantku okrádali na výplatě, když jako projektantka vodních staveb měla menší plat, než uklízečka vagonů. A také bych já například požadoval od státu finanční vyrovnání za to, že mne pod pohrůžkou odnětí svobody nutil zadarmo ošetřovat supersonické letouny bratru za 40 milionů dolarů/kus - klidně to školné zaplatím, pokud mi stát zaplatí za práci, kterou jsem pro něj a to dokonce po dobu 2 měsíců jako cizí státní příslušník(!!!!!!!!!!!!!) odvedl.
16. 10. 2011 | 20:46

Dash napsal(a):

Me jenom prekvapuje, ze vetsina lidi - predevsim pravicaci - kteri horuji pro zavedeni skolneho i za cenu zadluzeni se, na druhou stranu vehementne vykrikuji, ze na dluh se zit neda....

Tak jak to je?
16. 10. 2011 | 20:52

Sauerkirschmann napsal(a):

Dash

Mýlíte se. Pravičáci také mohou být pro školné, a zároven proti půjčkám. Nakonec Dobeš prohlásil, že cituji "na strategických oborech, především technických školách by mohlo být školné prominuto".

Pokud někdo chce studovat pro svůj plezír, aby například znalostmi z filosofie či historie oslnoval na rautech a party bankéřů či naftařů, tak jistě má pár fifníků na školnéí ne? Totéž třeba správníky.
16. 10. 2011 | 20:57

Henry napsal(a):

Kazdy se muze ted svobodne rozhodovat !
Koupit si na dluh auto,
nebo na hypoteku byt,
nebo na dluh vzdelani.

Nevidim na studijni pujce nic spatneho.
Dulezite je ale jak dostat penize zpet od zadluzenych vysokoskolaku kteri se rozhodnou zit trvale v zahranici.
16. 10. 2011 | 20:58

Dash napsal(a):

Sauerkirschmann

to neni o tom, jestli se mylim nebo ne. Ja prece pouze kladu otazku a vyjadruju sve prekvapeni...

Bud jsem proti zadluzovani se nebo nejsem...

Chapu, ze pravicaci muzou byt pro skolne a zaroven proti pujckam. V pripade, ze tedy to skolne nebude jaksi na dluh, ze... Tak proc se zaroven se skolnym resi studentske pujcky???

Kdyz jsou tedy pravicaci proti pujckam, jak rikate....

Hmmmm...

Proc tedy nerict rovnou, studovat by mel jen ten, kdo na to ma (ostatni pokud budou chtit, jen obory, ktere budou od skolneho osvobozeny ten ktery rok)? Aby se tedy mladi nezadluzovali, protoze pravicaci jsou proti pujckam a zadluzovani se, oni jsou jenom pro to skolne...

Nej mi to nejde logicky dohromady
16. 10. 2011 | 21:07

Sauerkirschmann napsal(a):

Dash

Já se Vám k něčemu přiznám - před volbami 2009 a 2010 by mne ani ve snu nenapadlo, že to s těmi studentskými půjčkami myslí vážně - bral jsem to jako druh bpopulismu.

Nakonec, tu půjčku si nikdo brát nemusí. Já tu půjčku chápu jako vhodnou pro specifické případy, kdy dítě v pěti letech řeší diferenciální rovnice, mluví pěti jazyky, hraje na tři hudební nástroje a skládá básně, a maminka je chudá samoživitelka.

Nakonec zkusme si říci, o jaký objem peněz jde. Pokud předpokládáme, že na VŠ bude 60 procent polulačního ročníku (není mi jasné proč) tak to při porůměrné době studia 5 let představuje 300 000 max. 350 000 studentů. což při školném max. 20 000 Kč činí max. 7 miliard korun.

Srovnejme tedy následující výdaje českých domácností:

Školné..............................7 miliard/rok

Automatovné a ruletovné...........128 miliard/rok

Chlastovné.........................60 miliard/rok

Cigaretovné........................50 miliard/rok

Fetovné..........odhaduje se min na 80 miliard/rok

Z toho jaksi plyne, že školné by neměl představovat výdajový problém.
16. 10. 2011 | 21:16

Da.Rock napsal(a):

Sauerkirschmann: Tohle je argument á la Kalousek: "Žádná krize není, hypermarkety jsou plné lidí."
Tedy - blbost.
Krize se nepozná podle počtu lidí, co nakupují, ale naopak podle těch, co nenakupují.
16. 10. 2011 | 21:21

Dash napsal(a):

Sauerkirschmann

V tom s vami souhlasim

jen jeste dodam, ze pokud si chceme uchovat vzdelanost a jako zeme se pohnout dopredu, ty penize by se v rozpoctu najit mely...

Osobne povazuju investici do vzdelani naroda jako jednu z nejdulezitejsich
16. 10. 2011 | 21:24

Ing. N. napsal(a):

(Bomberius)

Píšete:
"A to tady již jednou přece za komunismu bylo! Avšak měřítkem zde tehdy nebyly peníze, nebo majetek, nýbrž pouhá stranická příslušnost! Inteligentní, neinteligentní student nehrál vůbec žádnou roli, hlavní byl aktivní táta, či matka ve "straně"! Zbytek se na "UK" nedostal, neměl šanci! Šel do kotelny, na zedníka, soustružníka, elektrikáře, kuchaře, prodavače apod! Nezapomínejme, ano!!"

Můj dotaz:
Vy jste v té době žil v Československu? Zřejmě ne, protože to, co píšete není pravda. Sama jsem vystudovala vysokou školu a to jsem byla dcerou bývalého živnostníka a člena národně socialistické strany. Mohl by vás zaujmout i případ, kdy v padesátých letech vystudoval VŠ syn majitele továrny.
Na vysoké školy se tehdy převážně dostávali schopní lidé, což se nedá říci o studentech soukromých a některých státních škol v dnešní době. Stačí si porovnat výsledky vzdělanosti tehdy a dnes.
16. 10. 2011 | 21:26

Sauerkirschmann napsal(a):

Da.Rock

Já s Vámi nepolemizuji, zda je či není krize - já poukazuji na to, že zdrojů je v domácnostech dost nemusíme přeci patřit v EU ke špici ve spotřebě chlastu a cigár ne?

A další vec: Co máte proti studiu technických oborů? Tam se uvažuje o odpuštění školného. Nebo snad chcete, aby exekutoři studovali zadarmo?

A kde si myslíte, že se v rodinách více hulí: V rodinách lékařů či burzovních makléřů, nebo zednickodojičskosoustružnické kamarily?

Jinak tu Vaši definici krize jste vyčetl kde? Že by nějaká předlistopadová příručka pro ideově politické referenty z dílny prof. Kellera?
16. 10. 2011 | 21:29

Sauerkirschmann napsal(a):

Ing. N.

Přesně tak, te LHÁŘ Bomberius to nějak zveličuje - spíše jde o zbožn¨á přání, která se snažil prosadit jako člen uličního výboru.

Já byl v červnu 1989 jako člen studentstva přísedící u přijímaček, a realita byla ÚPLNĚ jiná.
16. 10. 2011 | 21:32

Dagobar napsal(a):

Z toho povídání o tom, jak jen školné nám zajistí kvalitu, mi jde hlava kolem. Za prvé, zavedením školného těžko změníme globální pořadí kvalitních univerzit (ostatně pořadí nepodporuje teorii, že ty naše "placené" jsou lepší než třeba Karlovka nebo ČVUT). Za druhé, dokonce se dá říci, že ty placené produkují nevzdělané rychlokvašky s papírem. Kvalitní univerzita nemá mít zájem na tom, aby student dostudoval. Ten zájem má mít student. A za třetí: Stát má mít zájem na tom, aby mu kvalitní absolventi neutíkali do zahraničí. A to, promiňte mi, páni ekonomičtí špecyjalisti, školné motivuje - pokud mám zaplatit školné, je lepší emigrovat a vydělávat násobně více. O útěku před "absolventskou daní" vůbec nemluvě.
16. 10. 2011 | 21:47

Sauerkirschmann napsal(a):

Dagobar

Právě jste uvedla důvod, PROČ zavést školné. Nezdá se Vám nesmysl vynakládat peníze danového poplatníka na studium někoho, kdo pak frnkne za hranice, a NAVÍC bude zahraniční konkurenci posilovat proti zemi jeho rodičů? At si tihle vystudují za své ne?
16. 10. 2011 | 22:06

Jirka napsal(a):

Ucil jsem na americke univerzite, kde se platilo skolne, a na hodinu jsem si nemohl dovolit prijit ani o tri minuty pozdejs. V CR je tzv "akademicka ctvrhodinka" a ucitel klidne zrusi hodinu, kdyz mu domu prijde opravar.
16. 10. 2011 | 22:12

reklamace napsal(a):

Je s podivem, že už se nemluví školství jako o službě a o studentech jako o klientech. Protože v případě, že školy nic nenaučí, by musely školné vrátit.
16. 10. 2011 | 22:19

reklamace napsal(a):

Také je ticho o další velké pravdě. Když se zavede školné, pomůže se tím sociálně slabým studentům, protože se zavede systém stipendií. Jako by stipendia bez školného nemohla fungovat.
16. 10. 2011 | 22:21

reklamace napsal(a):

Svaz průmyslu a dopravy ČR v 90. letech křičel, že je málo vysokoškoláků. Dnes křičí Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia že je málo řidičů kamionů.

„Naši členové, dopravní firmy, začaly volat: Platíme daně, tak proč nám stát nevychová řidiče? Chceme nový učební obor,“ říká Zdeněk Pikous ze Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
http://respekt.ihned.cz/z-noveho-cisla/c1-53216660-ucnak-jmenem-cesko
16. 10. 2011 | 22:27

Sauerkirschmann napsal(a):

reklamace

Ano, Svaz průmyslu a dopravy požadoval vysokoškoláky, předevších technických oborů. Těch ale přestože se počet absolventů VŠ zněkolikanádsobil, tak technicky vzdělaných absolventů UBYLO!!!!! Na co jsou podle Vás v průmyslu jedinci vyučení na bakaláře nebo humanoida?
16. 10. 2011 | 22:35

reklamace napsal(a):

Sauerkirschmann

1)
Svaz průmyslu a dopravy ČR si může vytvořit svoji školu i se školným. Stejně tak si může svoji školu vytvořit i Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.

2)
Nevím, na co jsou v průmyslu jedinci vyučení na bakaláře nebo "humanoida", ani mě to netrápí.
16. 10. 2011 | 22:47

Bomberius napsal(a):

To: Sauerkirschmann

O.K., souhlasím s Vámi pouze a jenom v jednom bodě, tj. kdo chce nyní tedy studovat na (státní) univerzitě v ČR, nechť také řádně prokáže, že má již maturitu (s vyznamenáním) buď z matematiky, chemie, či fyziky! A má plynulou znalost alespoň jednoho světového jazyka na úrovni rodilého mluvčí (nebo dvou!), exaktní znalost českého jazyka a literatury!

Je avšak nutno konstatovat, že 75% dnešních studentek VŠ by tam zřejmě nebylo, avšak já bych tuto podmínku splnil!!

Co Vy, Sauerkirschmann?
16. 10. 2011 | 23:03

reklamace napsal(a):

Bomberius

Problém jste pouze přehodil na střední školy.
16. 10. 2011 | 23:16

kulík napsal(a):

Citace:
"Srovnejme tedy následující výdaje českých domácností:
Školné..............................7 miliard/rok
Automatovné a ruletovné...........128 miliard/rok
Chlastovné.........................60 miliard/rok
Cigaretovné........................50 miliard/rok
Fetovné..........odhaduje se min na 80 miliard/rok
Z toho jaksi plyne, že školné by neměl představovat výdajový problém."

Dělá se mi zle - toto vážně hodláte vmést do tváře slušným domácnostem, které žijí ze dvou důchodů, jediné mateřské či jediného platu? I v takových se totiž může vyskytovat řádný student (neřku-li dva, kteří se slušně vzdělávají v rozumných oborech). V rodinách, jejichž CELKOVÝ příjem se "průměrnému platu" ani zdaleka nepřiblíží. Které se drží "od výplaty k výplatě" a kterým zbude po zaplacení nájmu, vody, plynu a elektřiny směšná částka na holé živobytí. Pindy o lepší práci, brigádách pro studenty či skromnějším životě si nechte od cesty - zřejmě jste na tom nikdy nebyli tak špatně, abyste sami zkusili, jak je tento současný "systém" skvělý (raději opomenu zmínit, že někteří naši bližní se mu podivuhodně snadno přizpůsobili).
Co vás vůbec opravňuje předpokládat, že se VŠICHNI podílejí na spotřebě cigaret,
alkoholu, hazardu či drogách??? Až se konečně (snad se někdy dočkáme) udělá pořádek ve STÁTNÍCH penězích - můžeme začít diskutovat o RODINNÝCH - dřív NE! Za současné situace, kdy tečou desítky a stovky miliard do nedohledatelných kanálů ve státním rozpočtu, je zadlužování studentů půjčkami na školné pro lepší finacování VŠ do nebe volající pokrytectví... O jiných plánech na škrtání či zdražování radši nemluvě...

Aplikace školného je analogická slepému ekonomickému výběru "máš, nemáš" bez ohledu na kvalitu či potenciál budoucích studentů a absolventů. Jistě, nic není zadarmo, ale napřed je třeba uklidit Augiášův chlév a teprve pak se lze věnovat pedikůře jednotlivých dojnic, protože jinak budou pořád stát v hnoji...

P.S. pokud si někdo myslíte, že výše popsané "chudé" domácnosti neexistují, JSTE buď velmi šťastní nebo velmi slepí
16. 10. 2011 | 23:44

kulík napsal(a):

P.S. pokud si někdo myslíte, že výše popsané "chudé" domácnosti neexistují, JSTE buď velmi šťastní nebo velmi slepí

- většina těchto rodin je CHUDÁ --- BEZ UVOZOVEK!!!
16. 10. 2011 | 23:50

Občan napsal(a):

Hrozně rád čtu příspěvky těch, kteří za socíku vystudovali bezplatně, a to takřka úplně (skripta byla před plyšákem doslova za pár korun, odborná literatura zrovna tak, stejně levná byla i doprava, kolejné a menzovné, k ruce byla stipendia prospěchová i sociální), a teď volají po zpoplatnění VŠ studia.

Dnes je i bez školného studium VŠ zatraceně drahou záležitostí, protože i skripta, ojediněle stále ještě vydávaná školami, stojí v řádu stovek Kč a odborná literatura i v řádu tisíců Kč za jednu knihu. Přičemž školní knihovny mají stále méně peněz na doplňování fondů, takže na začátku semestru nastává řež o zápůjčky a sestavují se pořadníky. Použité knihy nejsou o mnoho levnější a ty nedostatkové bývají i dražší než nové. K tomu náklady na ubytování, stravu, dopravu, povinné školní aktivity, případné studijní pobyty.
Příspěvky k tématu však s těmito již nyní vysokými náklady, jež už tak limitují studium pro sociálně slabší studenty, vůbec nepočítají. A zejména ti, kdo volají po zavedení školného v jakékoli podobě na veřejných školách tuto skutečnost ignorují.

Školné bude dalším omezením přístupu ke vzdělání pro lidi ze sociálně slabších rodin a povede k dalšímu snížení už tak zhoršené kvality studia, protože bude nutit stále více studentů pracovat, a to zpravidla na plný úvazek. Přičemž práce není a nebude. Pokud si někdo myslí, že student bude přes den někde vykládat vagony nebo sedět na kase (pochopitelně místo přednášek) a po nocích bude STUDOVAT, pak sám v životě nic takového nezažil a neví, o čem mluví.

Studium na VŠ by mělo být limitováno pouze a výhradně úspěchem v přijímacícm řízení (protože ani prospěch ze SŠ nic nevypovídá o předpokladech pro úspěšné VŠ studium) a prokázaným zájem o obor, na nějž se student hlásí. Další limitou může být klidně těžký první ročník. A to je vše, co by mělo přístup k VŠ studiu jakkoli omezovat.
Stát by pochopitelně měl mít jasno, které obory jsou potřeba pro chod ekonomiky (vč. zdravotnictví, vzdělávání apod.) a veřejné správy a podle toho je podporovat.

"Mediální komunikace" a podobné "fajnovosti" pak mohou být s klidem přenechány privátním školám.

A ještě jedna věc - již dnes, pokud student z jakéhokoli důvodu (jímž je i delší studijní pobyt v zahraničí, zajišťovaný školou v rámci mezinárodních programů!!!) přetáhne "řádnou dobu studia", platí školné (eufemisticky nazvané "poplatek za překročení řádné doby studia") v rozmezí cca 12 - 20 000.- Kč/semestr. To samé platí pro lidi, kteří studují dvě vysoké školy najednou a nedejbože si musejí rozložit jeden ročník nebo studium přerušit. Takže studium je pro mnohé studenty zpoplatněno již teď, přičemž jsou často trestáni za to, že nechtějí studium flákat a již během něho se specializují na nějaký obor (což bývá důvodem studia na dvou VŠ najednou). Kdyby měli vedle "poplatku" platit ještě školné, pak by mnoho z nich muselo okamžitě skončit.
17. 10. 2011 | 00:16

kulík napsal(a):

To Občan

Souhlasím, naprosto přesný popis současného stavu, ale kdo holt nechce vidět, nevidí... :-(
17. 10. 2011 | 00:33

reklamace napsal(a):

Občan

100stránková brožovaná kniha v nízkém nákladu (100 kusů) stojí na kopírce 16,- Kč, s brožovanou vazbou vyjde maximálně na 20,- Kč. Při vysokých počtech výtisků je ofsetový tisk ještě levnější. Zeptejte se vašich škol, proč tisknou skripta tak draho? Autorskými právy to nebude. (Ale kdo holt nechce vidět, nevidí.)
17. 10. 2011 | 01:19

reklamace napsal(a):

Občan

V jedné nejmenované knihovně si studenti každý půlrok kopírují ty samé věci (ony přednášky běží v letním i v zimním semestru) a knihy jsou potom v salátovém vydání. Knihovna není schopna zřídit elektronickou databázi naskenovaných dokumentů.

Knihovny mají předplacené časopisy vždy na 1-2 roky, ne na starší čísla. Starší ročníky jsou tak každý další rok nepřístupné. Knihovna není schopna zřídit elektronickou databázi nastahovaných časopisů.

Vždy se vymlouvá se na autorská práva.
17. 10. 2011 | 01:25

kulík napsal(a):

reklamace

Dobrá tedy, na skriptech jste ušetřil, poraďte i s tím ostatním: jízdné, kolejné, stravování... Ani slevové kupony, ani nižší standart ubytování, ani menzy nezmění nic na tom, že pro již tak dost napjaté rodinné rozpočty (není jich málo a ne všude se pije, kouří nebo sedí u automatů!!!) jsou výdaje na život studenta(ů) na pokraji únosnosti...

Co se týče brigád:
"školné bude nutit stále více studenty pracovat, a to zpravidla na plný úvazek. Přičemž práce není a nebude. Pokud si někdo myslí, že student bude přes den někde vykládat vagony nebo sedět na kase (pochopitelně místo přednášek) a po nocích bude STUDOVAT, pak sám v životě nic takového nezažil a neví, o čem mluví."

KAŽDÁ brigáda omezuje ve studiu (těch, při kterých se dá pracovat ve studovaném oboru je velice málo) - jak stráveným časem, tak ztrátou energie... Ne každý student má na rozvrhu jenom flámy a flákání - docela dost jich chce poctivě studovat, což s většinou brigád prostě nejde...
17. 10. 2011 | 07:16

neo napsal(a):

kulík:

není to tak dávno, co jsem to zde počítal. školné 10 000 kč za semestr = 20 000 kč za školní rok.

tj 1667, korun na měsíc.

= jedna letní brigáda 14 dní až 1 měsíc.
= jeden víkend v měsíci někde na brigádě.

Takže žádné vykládání vagónů a noční biflování ve stylu ŠŠ z básníků.

Žádné sezení na kase místo přednášek.
17. 10. 2011 | 08:23

Pamela Bárnsová napsal(a):

neo

kde vás zaměstnají na jeden víkend v měsíci, nebo na 14 dní v létě? Dejte typ.
17. 10. 2011 | 08:25

kulík napsal(a):

neo

Opět jste to nepochopil a zapomněl na už tak vysoké současné náklady na VŠ studium, které nejsou malé...

Vašich 1667 Kč na měsíc není jediná a konečná částka, kterou musí student měsíčně zaplatit - je to položka NAVÍC k již tak napjatému rozpočtu většiny studentů, z nichž většina si už teď musí přivydělávat na jízdné, kolejné, stravování a skripta (minimální útrata cca 4000 měsíčně) a jsou rádi, když jim na konci měsíce zbude 50-100 Kč. A znovu upozorňuju, že ne všichni svoje peníze "prochlastají", prokouří, profetují nebo nahážou do automatů...

Podle Vaší logiky by měli na brigádách strávit další čas navíc - a studovat budou jako kdy???
17. 10. 2011 | 08:45

Pamela Bárnsová napsal(a):

tady se bude za chvíli platit úplně za všecho, pomalu i za to, že jíme hranolky(návrh daně z tuku), veřejný prostor se neustále privatizuje a zmenšuje, tak bychom si měli položit otázku, na co vlastně ten stát máme, nota bene, proč jeho provoz stojí tolik bilionů z kapes daňových poplatníků, když nezajistí pro občany žádné služby, jen další povinnosti s výkazy a vyplńováním dotazníků.
17. 10. 2011 | 08:49

neo napsal(a):

Pamela Bárnsová.

kdekoli na dohodu , jakákoli brigáda na jeden - dva dny... stačí se rozhlédnout
17. 10. 2011 | 08:54

Pamela Bárnsová napsal(a):

neo

tak za jeden den se člověk v práci stačí tak rozhlédnout a zjistit, kde je kantýna, ale aby plnil nějaké normy nebo hned vše věděl to je utopie. A ve státě, kde je půl milionu nezaměstnaných a někde nezaměstnanost i přes 10%, navíc kde se všichni studenti VŠ tísní v několika málo městech a navíc potřebují na zajištění těch potřeb minimálně minimální mzdu na měsíc, je to vaše naznačování brnkačky docela mimo.
17. 10. 2011 | 08:58

neo napsal(a):

kulík:

ne nic jsem nezapomněl milý Kulíku.

Jen vyvracím mýtus vykládání vagónů a nočního studia.
Vím velmi dobře, jaké jsou náklady na studium. Sám jsem studoval a na brigády chodil, abych měl nejen na skripta a stravné, ale taky na chlast a cigára.
17. 10. 2011 | 08:59

Pamela Bárnsová napsal(a):

jo a ještě studenti by se měli místo rozhlížení raději věnovat studiu, neb i to rozhlížení a sepisování dohod stojí čas, který pak na studium chybí.
Vidím to tak na sběr mědi, ale i tam už je velká konkurence.
17. 10. 2011 | 09:00

neo napsal(a):

Pamelo,

vy jste natvrdlá nebo to jen hrajete?

Máte snad pocit, že na rozdávání letáků, doplňování zboží, podávání cihel, prodávání voňavek, lepení obálek, kopírování atd je potřeba 15 let praxe v oboru?

Jak jste si vydělávala na studium vy?

Já třeba chodil o víkendech házet lopatou a kopat krumpáčem, natírat ploty, umývat auta.V létě pak třeba do fabriky k pásu na 2-4 týdny.
17. 10. 2011 | 09:06

Občan napsal(a):

To reklamace:

To se na nic nevymlouvá. Autorská práva patří mezi zákonem nejvíce chráněná práva a běda tomu, kdo je jakkoli poruší. Přičemž porušit je je velice snadné.
Cokolichráněného autorským právem je možno jakkoli kopírovat (vč. pořizování elektronických kopií) pouze a výhradně pro vlastní potřebu. Dokonce i citace musejí být přesně označeny a lze je používat pouze u pro studijní účely.

Hochu, hochu, než se začnete nad něčím rozohňovat, zjistěte si o tom něco.
17. 10. 2011 | 09:12

Pamela Bárnsová napsal(a):

neo

no natvrdlý jste asi vy, ale nebudu vás urážet, zřejmě jste za studií nedělal nic, jen tu kecáte.
Takže roznášení letáků je práce za 2 litry a stráví se tím každý týden nejmíň 2 půl dne, vůbec se to nevyplatí, tudíž toto ještě je možné sehnat, neb poptávka z uvedených důvodů převyšuje nabídku.Navíc člověk s batohem letáků musí ujít až 20km, což není z hledoska fyzičky též pro každého.
Na doplňování zboží vás jen tak na ty půl dne, kdy zrovna máte čas vy, nevezmou, neb mají spousty flexibilních brigádníků z řad nezaměstnaných, podávat cihly lze většinou též ve všední den v čase, kdy mají studenti být ve škole, navíc jsou zde přísné bezpečnostní předpisy, pracovník musí být proškolen, je to nevhodné rpo dívky(diskriminace) a je velká konkurence Ukrajinců
vnucovat někomu voňavky na ulici je zas dost pod úroveň, navíc kdo nevnutí, peníze nemá. obálky lepí vězni a kopírují copycentra, nevím, co by student měl kopírovat.

Ale je fakt, byl tu jeden politik, který trvrdil, že on si na svá studia vydělala sběrem jahod v UK. Sklidil pěkný posměch. Nebyl jste to náhodou vy?
17. 10. 2011 | 09:16

Občan napsal(a):

To Neo:

Vy ZASE naprosto nehorázně lžete, chlapče.
Za všechny Vámi vyjmenované práce se platí 50-70.- Kč/hod. a protože jsou vykonávány obvykle na dohodu o provedení práce, platí se z nich 15% daň.
Takže čistého 45.- - 63.- Kč/hod.
Ale i kdybyste pracoval načerno, nikdo Vám nedá víc než 100.- Kč/hod.

Za víkend si tedy vyděláte MAXIMÁLNĚ 1000.- Kč legálně a 2000.- nelegálně, a za 4-6 týdnů tak na úhradu půlky až jednoho školného na jeden semestr.
Kde vezmete na úhradu toho zbytku?
17. 10. 2011 | 09:20

Občan napsal(a):

Sorry, Pamelo, byla jste rychlejší :o)
17. 10. 2011 | 09:23

neo napsal(a):

Pamela Bárnsová:

Výše jsem uvedl, čím jsem si na studiích přivydělával já.
Vy se ale jen vymlouváte proč to a to nejde...

Jestli podobným způsobem vedete i své děti, tak maj docela smůlu.
17. 10. 2011 | 09:45

neo napsal(a):

Občan:

Ne nelžu. Dobře umíte počítat. Přesně tak. vyděláte si 1000- 2000 za ten víkend, to tomu školnému (1667/měsíc) odpovídá.

Nikde navíc neni psáno, že nemůžete dělat třeba o jeden víkend víc, nebo i o dva, tři... pak budete mít i na ty ostatní náklady. Chce to jen chtít.
17. 10. 2011 | 09:50

jozka napsal(a):

Obcan, Pamela:

Ale on ma pravdu. Minimalne v tom svem svete ve kterem zije. Tam si totiz urcuje podminky zamestnanec, jak dlouhodobe tvrdi :-)

viz
"...najít práci jakou chci a kdekoli chci a především za kolik chci. "

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-havlik.php?itemid=11356
17. 10. 2011 | 09:53

eg napsal(a):

Jo, studentské půjčky jsou asi opravdu lepší než absolventská daň. Ale to vůbec neznamená, že jsou dobré. Pomiňme v tuto chvíli vliv na dostupnost vzdělání a zadlužení, protože to závisí na parametrech systému, které je možné nastavit lépe nebo hůře. Ale hlavní otázkou je, zda to přispěje ke zvýšení a udržení kvality studia nebo spíše naopak. Já myslím, že spíše naopak. A to ne proto, že trh nefunguje, ale proto, že funguje.

Trh negeneruje kvalitu. Jistě, nekvalitní housky, tužky a boty se na trhu neudrží. Když se vám boty do týdne rozpadnou, příště koupíte jiné. Ale už pokud se nerozpadnou, jen vám jejich dlouhodobé nošení pozvolna deformuje nohu, pak zpětná vazba přestává fungovat rychle a efektivně. A u vzdělání trh už vůbec nebude generovat kvalitu, spíše dostupnou průměrnost. Protože kvalitní vzdělání není jen něco, co škola "poskytuje jako zboží", ale je to zároveň náročný úkol pro studenta. Bez vlastní netriviální aktivity se nikdo nic nenaučí. A studentů, kteří chápou, že kvalita klade velké nároky i na ně, je už nyní menšina. A důsledné vpuštění trhu jejich podíl ještě zmenší - protože lidí, kteří jsou ochotni platit (nebo dokonce se zadlužit) za to, že budou tvrdě pracovat, je opravdu málo. A zpětná vazba může zafungovat až po desetiletích.
17. 10. 2011 | 10:00

neo napsal(a):

jozka:

přesně tak.
17. 10. 2011 | 10:00

offlome dsitip napsal(a):

to: Sauerkirschmann

"Na co jsou podle Vás v průmyslu jedinci vyučení na bakaláře nebo humanoida?"

Svaz průmyslu požadoval bakaláře. (Magistři/Ynžynýři jsou příliš theoretičtí, bakáláři jsou ohromně praktičtí, na Západě jsou bakaláři běžní, bc. jsou levnější). Stejně jako jsou praktičtí diplomovaní specialisté. Jaký je rozdíl mezi Bc. a Dis?

Jsou psycholog práce a filosof práce také humanoidi?
17. 10. 2011 | 10:01

drozd kvíčala napsal(a):

blábol, munichu, nic než blábol. Od začátku do konce.
17. 10. 2011 | 10:02

Občan napsal(a):

Jo, Jožko, také jsem si všiml, že žije ve svém světě, pevně uzamčeném před vnější realitou :o)
U některých jedinců to je silný sebeobranný mechanismus.
17. 10. 2011 | 10:03

Karla napsal(a):

To Občan-
potom banky, které dnes VŠ zafinancují, namísto neschopného Kalouska, který na ně pro financování mnohem neužitečnějších "STÁTNÍCH zakázek" a "státních pobídek" do soukromých firem nemá, školy zruší a budovy rozprodají.Co jiného? Praha je dobrá adresa. Možná zahraničním poskytovatelům vzdělání - jako to proběhne ve zdravotnictví. Budeme mít i vzdělávací hypermarket a v něm to nejlevnější, co je k mání. Dnes už se kolonie nedobývají mečem. Banánová republika uprostřed Evropy - no, nekupte to.

Z takové právnické fakulty by také mohlo být fešné kasino a hotel, z technik nějaká ta obchodní "galerie" a show roomy, pár stylových hospod, hotelů, bank a pojišťoven z budov FF a LF v centru.. a sídla firem v patře pro bohaté Číňany? 8-)-
17. 10. 2011 | 10:25

neo napsal(a):

Občan:

ah došly argumenty, už ani matika vám nějak neštymuje, tak se uchýlíte k zbabělému blábolu o jakémsi vlastním světě.

To nic, jsem zvyklý na to, že lidem při diskusi dojdou argumenty a pak začnou kopat. Pan Sladký začne hodnotit zdravotní stav, jozka začne blábolit o vlastním světě... je to ale normální reakce nechápavých lidí. Co si holt nedovedou vysvětlit, tak svalují na nadpřirozeno:)

Je ale nezvratitelným faktem, že navržené školné 10000 za semestr je ufinancovatelné, především z krátkodobých brigád nebo jedné letní. Samozřejmě se najde dost těch, kteří se budou vymlouvat (viz Vy a Bárnsová)

Dále je nezvratitelným faktem, že práci nabízí potenciální zaměstnanec a poptává ji firma. Takže zaměstnanec je ten, který si řekne cenu za svou práci. Vše je nakonec výsledkem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem... neb i v otázce mzdy hraje hlavní roli nabídka a poptávka.

Samozřejmě je potřeba brát v potaz také kvalitu onoho zaměstnance a jím nabízenou práci. Je evidentní, že možnosti se snižují směrem k nižšímu vzdělání a nekvalifikovanému charakteru práce.
17. 10. 2011 | 10:28

1962 onviety napsal(a):

to Muenich:
Je lepší Coca-Cola nebo Pepsi-Cola?
17. 10. 2011 | 10:39

neo napsal(a):

1962 onviety:

je lepší Porsche nebo Dacia Logan?
17. 10. 2011 | 10:48

jozka napsal(a):

neo:

Dacia Logan
17. 10. 2011 | 10:52

dawg napsal(a):

souhlasim s neem ... kdo chce praci najde, a system nasich vysokych skol je nastaven pomerne benevoletne co se tyce volneho casu napr. mezi semestry

a kdo neni blbej, tak si najde brigadu v oboru, a ma rovnou i praxi, coz se hodi pro hledani prace po ukonceni ... ja jsem stravil kazde leto 3 mesice v oboru, bylo me to jenom k uzitku
17. 10. 2011 | 10:58

neo napsal(a):

dawg:

ono je lepší ale napsat, že roznášení letáků je pro ty co mohou nachodit dost kilometrů a že cihly nejsou pro holky (diskriminace) a že tamhle a tamhle platí místo 80kč jen 70 kč apod.

Raději tisíc výmluv, než přiznat, že student má 2-3dny v měsíci čas na to, aby si vydělal nějakou kačku na školné popř na další náklady se studiem spojené.

Navíc má taky nějakej ten týden prázdniny + 3 měsíce v létě a minimálně 2 - 4 týdny, ne-li víc může také brigádničit.

Navíc může odjet i do zahraničí a spojit výdělek s vylepšováním jazykových znalostí.
17. 10. 2011 | 11:04

neo napsal(a):

jozka:

a pak kdo žije ve svém světě:)
17. 10. 2011 | 11:14

dawg napsal(a):

neo

nj, ale prace boli :) ... ale neskodilo by trochu po
... co se tyce zahranici, prave vetsinou jazykova priprava nasich studijicich je dost mizerna, ale ono je jednodussi si najit duvod proc neco nejde :)
17. 10. 2011 | 11:18

dawg napsal(a):

neskodilo by trochu postelovat zakonik prace ... to me vypadlo
17. 10. 2011 | 11:19

neo napsal(a):

dawg:

stejně jim nakonec nic jiného nezbyde. Školné nakonec zavedeno bude a je cellkem jedno, která vláda k tomu sahne. Pak všichni ti vymlouvači budou muset minimálně svým dětem vysvětlit, že bez práce, nejsou koláče.

Předpokládám, že dnes své děti vedou stylem : neboj, já ti to zaplatim, přece nepůjdeš běhat s letákama, vždyť platí jen 70kč na hodinu.

Nebo, přece by ses nedřel s cihlama, tady máš 3 stovky na tu dýzu a dej si na mě pár piv.

Pak když je synáček do 40ti na mamahotelu, tak se diví.
17. 10. 2011 | 11:24

jozka napsal(a):

neo:

Na blbou otazku blba odpoved. Je lepsi kladivo nebo pila?
17. 10. 2011 | 11:26

jozka napsal(a):

neo, dawg:

Hlavne, chlapci, zabu je dulezite varit pomalu. V anglii se taky urcite mistni typci, kteri vystudovali zadarmo kasali, ze skolne bude jen za 1175Ł, to ze se da pres leto vydelat. Jenze ono to za chvili bylo 3000Ł a po dvanacti letech... 9000Ł. Pri stejnych platech.

Zacvakate sva studia zpetne?
17. 10. 2011 | 11:30

Občan napsal(a):

To Neo:

Na to, aby se naučil Čech polsky, fakt nemusí jezdit do Británie na brigošku :o)))))
České "operky" také často s překvapením zjišťují, že ty spousty pakistánských, indických, ghanských, ale i ruských rodin fakt neumějí anglicky skoro kváknout a že si asi měly doma zatáhnout kvalitní kursy u British Council.
A ve Francii při sklizni jablek a hroznů se zase může český student výborně doučit cikánská nářečí :o)))
17. 10. 2011 | 11:30

dawg napsal(a):

Obcan - jeden priklad - a co treba staze v laboratorich na klinice v nemecku? ... napr. pro biology ... nebo geodezie v UK pro CVUTaky?

au-pair jsou vetsinou holky co se na skolu nedostaly, proto jsou au-pair, par jich osobne znam, a kdyz uz nic jineho, tak treba po roce v usa se naucily jakztakz hovorovou anglictinu
17. 10. 2011 | 11:38

dawg napsal(a):

jozka - sorry, ja uz mam zaplaceno, cesky vejsky to nebyly, takze vim jak funguje system kde si student holt musi platit skolne a jake to ma vyhody ci nevyhody
17. 10. 2011 | 11:40

neo napsal(a):

jozka:

stejná otázka jako ta pepsi a cola, nic víc.
Co se týče zvýšení školného v GB, jedná se jen o tvou další výmluvu. Vše co jsem výše uvedl platí za předpokladu rozumného školného (což jsem uvedl) a současného návrhu max 10 000 za semestr (takže 10 000 a míň).
17. 10. 2011 | 11:41

neo napsal(a):

Občan:

další neskutečná výmluva. To snad už neni ani možný.

Tak pošlete děcka tam, kde se ten jazyk naučí. Kecy o indech, rusech a polácích si nechte.
17. 10. 2011 | 11:42

jozka napsal(a):

neo:

Ano a v te VB to bylo 1175 a min. Jak to dopadlo jsem ti uvedl. Po zkusenostech s jinymi poplatky u nas (v prvni chvili mne napadaji dalnicni znamky) to dava zajimave vysledky.
17. 10. 2011 | 11:45

neo napsal(a):

jozka:

jenže to je ve hvězdách. Pokud by bylo školné neúměrně navyšováno, pak samozřejmě ztrácí smysl a přestávají platit výše uvedená fakta. Logicky na školné 100 000 za semestr si student již na občasných brigádách nevydělá i kdyby se přetrhnul.
17. 10. 2011 | 11:50

Jana napsal(a):

Milý pane, tak či onak, pro odmítnutí resp. likvidaci předky založeného a staletí fungujícího systemu bezplatného školství pod zástěrkou demokratické přeměny společnosti je jediným důvodem rozmělnění soustavy ve prospěch jiné, již ne veřejné a zejména ne bezplatně obyvatelstvu poskytované, praktikované a obsluhované pro zisk jejího vlastníka, navíc, a tady zůstává rozum stát proč, s nárokem dotace z veřejných peněz. Veřejné školství díky takto neobvyklé štědrosti eráru vůči podnikatelům v resortu ztratilo významnou část provozních prostředků, a co hůř, i do té doby vysokou světovou úroveň, kam se hned tak, jestli bůbec, nebrátí. Nikde ve vesmíru totiž peníze nevypočítaly ani trojčlenku. A v současnosti tu o nic jiného vlastně nejde.
17. 10. 2011 | 11:53

jozka napsal(a):

neo:

Aha, takze kdyz ty tu sermujes nejakym navrhem, jsou to fakta, kdyz ja uvedu priklad jak to dopadlo jinde nebo jak to dopadlo u nas s jinym poplatkem podobneho charakteru, je to ve hvezdach.

Zajimavy pristup.
17. 10. 2011 | 11:54

neo napsal(a):

jozka:

Opět se projevila tvá slabost v chápání psaného.

Nikde jsem nepsal, že to tak bude ! To je taky ve hvězdách.

Napsal jsem, že POKUD TO TAK BUDE, tak bude platit to a to...
a to už je ten fakt.
17. 10. 2011 | 11:56

jozka napsal(a):

neo:

no a ja ti dal priklady k tomu jak to chodi. Ale prej je to ve hvezdach. Fakt.
17. 10. 2011 | 12:06

Pamela Bárnsová napsal(a):

no v zásadě souhlasím, že se dá něco vydělat na brigádě, ale v zásadě si zas jako daňový poplatním a budoucí uživatel těch služeb, které budou budoucí VŠ nabízet bych preferovala, aby studenti měli to studium jako hlavní náplň života a hlavně ten čas strávili ve studovnách a laboratořích a při studentské vědecké odborné činnosti, než aby pořád honili brigády a studium měli jen jako vedlejšák.
Aby zkrátka ty brigády byly jen jako přilepšení a ne jako nevyhnutelnou nutnost. Třeba takový lékař, který chodí třeba zadarmo docentovi jen koukat pod ruku nebo i s ním vede po večerech intelektuální hovory třeba i v té hospodě, by pro mne byl přijatelnější, než ten, který ve volném čase obtěžuje na ulici prodejem voňavek. a též ty brigády nelze vnucovat, jako systémové řešení dopadu finanční neúnosnosti studia na VŠ.
17. 10. 2011 | 12:10

dawg napsal(a):

nedokazu si predstavit ze by se nastavilo skolne 100 000 CZK a nijak se to neprojevilo na "deregulaci" trhu napr. odchodem studentu do Nemecka, Ruska, Slovenska apod. nebo pretazenim na soukrome skoly ... pak by ostrouhali vsichni

myslim ze naopak pujcky na vzdelani rozsiri a zkvalitni vyuku, protoze to si opravdu bude moct dovolit kazdy kdo na to ma dostatek inteligence a pile, pujci si dostatek a muze z toho platit i dalsi vydaje jako knihy, zradlo, apod. ... no a nebo si to ufinancuje z brigad, jak uz se to tu nekolikrat psalo; ze 3 mesice v lete = 3*4*50*50 = 30 000 CZK
17. 10. 2011 | 12:26

Martin napsal(a):

Vš by se měla platit buďto takzvaně na dřevo, případně nějakou půjčkou, kterou student splatí. A splatí jí ať dostuduje či nikoliv. A hlavně jí zaplatí ( nebo se upíšou smlouvou ) před nastoupením do studia. Studenstká daň vypadá hezky, ale má pár problémů. Když někdo si nebude vydělávat dost, tak nebude platit nic (a to i když bude úmyslně podvádět státá s falešným daňovým přiznámín - podnikatelé atd.). A za druhé. Co bratři slováci. U nás na škole jich je skoro polovina. A ti by nezaplatili z daně ani korunu, pokud by se po skončení studia vrátili do své domoviny. Copak je tohle nějaká spravedlnost?!?!? Ano, sice tady utrácí část svých výdělků, ale i tak, jak by k tomu přišli čeští studenti, kteří z velké části budou studia platit oproti slovákům. Zkrátka školné ano, ale platit předem i s možností nějaké půjčky.
17. 10. 2011 | 12:32

jozka napsal(a):

dawg:

za predpokladu, ze nejakou brigadu sezene...

O tom, jak moc placeni skolneho v anglii rozsirilo a zkvalitnilo vyuku se uz taky napsalo dost.

3*4*50*50=30000CZK

to znamena 3 mesice po 4 tydnech po 50 hodinach tydne po 50 kackach na hodinu? Chapu to dobre?
17. 10. 2011 | 13:06

Alex napsal(a):

To, že vysokoškolák bude platit Absolventskou daň je problém vysokoškoláka samotného. On sám se dobrovolně rozhodl na VŠ jít, s tím, že mu velmi pravděpodobně zajistí výšší životní standard. Stát se v tomto okamžiku chová jako investor - holt to někomu výjde a investici vrchovatě vrátí a nebo vyleze nějaký humanitní předmět a onu částku vrátí tak tak. Náklady na Bc+magisterské studium (pokud do výpočtu zapojíme jeho finanční pasivitu, množství slev, které se mu dostává ) jsou pro stát přes 1 200 000.
Raději absolventskou daň než mít u spánku pistoli v podobě hluhu. Ve Státech je běžná věc, že absolvent má "sekyru" 200 000 USD. Pak musí sbírat Credits, tedy se dále zadlužovat, aby dostal "výhodnější" hypotéku. Já takový systém považuji za zotročující.
17. 10. 2011 | 13:06

Rocky Balboa napsal(a):

Alex
a proč ne tedy progresivní zdanění?
Kdo vydělá víc, ať víc zaplatí, ať už má školy nebo ne. Nebylo by to jednodušší?
17. 10. 2011 | 13:10

dawg napsal(a):

jozka ... uprava zakoniku prace by jiste pomohla

ale abych pravdu rekl, tak zatim pokazde kdy jsem hledal ja, nebo znamej, tak jsme brigadu nasli ... sice si me lidi pletli s UKckem pacto treba na gymplu jsem travil leto s krumpacem a lopatou .. zadna prace neni nedustojna, prace je prace

jinak to pocitas dobre
17. 10. 2011 | 13:21

dawg napsal(a):

Rocky

jenom proto ze vydela vic? .. aby netahla meli na lahvace?
17. 10. 2011 | 13:23

neakademik napsal(a):

Mila Katerino, ktera pisete o tom zebricku nejlepsich skol na svete. To je moc pekny argument, ale ja pripomenu, ze na prvnim miste se umistil Caltech. A vtip je v tom, ze Caltech je v Californii a tam je skolstvi plne dotovane statem. Jinymi slovy, v Californii studenti skolne neplati. Chapete, mila Katerino, jak jste si nabehla na vidle? Ono to totiz s tim skolnym a kvalitou tak neni, jak vy rikate. Jeste pripomenu, ze asi 80 procent na vyzkum je na tom Harvardu z federalnich penez a vselijakych grantu. Jinak tam zas takovi chytraci nejsou, jak se delaji.
17. 10. 2011 | 13:32

dawg napsal(a):

neakademik ... opravdu?

http://www.finaid.caltech.edu/coa

... pak je otazka kdo dosahne na jake scholarship nebo jine financial aid, zavisi na residency, prijem rodicu, prospech apod. .... jinymy slovy, skolne se plati a ne malo
17. 10. 2011 | 13:41

jozka napsal(a):

Takze deset hodin denne po tri mesice? Nebo osm a pul vcetne vikendu? Kolik takovych brigad je? Kolik je studentu? To pade na hodinu je pred nebo po zdaneni? Kdy jsi ty brigady absolvoval? Letos?
17. 10. 2011 | 13:50

Oldis napsal(a):

keci v kleci. Nejdriv se zprivatizovala(vytunelovala) minulost, soucasnost se privatizuje(tuneluje) prave ted, a budoucnost se zrovna privatizovat(tunelovat) zacina. Bravo.
17. 10. 2011 | 14:00

dawg napsal(a):

jozka ... cca jak pises, 3 mesice desitky ... nejsem statistickej urad a ani urad prace, nevim kolik brigad je, ani kolik studentu, jenom ze ja nikdy problem nejakou najit nemel

rekl bych ze tak rok 2000, a to uz 50 byla cisteho
17. 10. 2011 | 14:11

jozka napsal(a):

No prave, je rozdil, "ja problem nemel" a "muze kazdy". Navic rok 2000... mam takovy pocit, ze od te doby se toho na pracovnim trhu dost zmenilo.
17. 10. 2011 | 14:18

neakademik napsal(a):

V Californii skolne zavisi na miste trvaleho pobytu. Je treba tam byt nejmene dva roky. V USA je spousta statu a spousta univerzit a v kazde je to jinak. Jsou statni a jsou soukrome. Ve statnich obecne je skolne velmi nizke. Californie byla zvlastni pripad, protoze tam skolne hradil stat. Ja vidim ten hlavni problem v tom, ze nekdo placa, ze v USA to je tak a tak a pritom to neni pravda, protoze je to tam vselijak v ruznych statech a neni pravda, z vysokeho skolneho plyne nejaka kvalita. Je to proste chybny argument.

Ted zrovna jsem si cetl Scientific American na internetu a tam pisi, ze "40 procent studentu nema rado matematiku, tudiz vetsina studentu nema rada matematiku" a tomuto vyroku se smeji. Je to tak, ze autor vyroku ani neumi procenta.
17. 10. 2011 | 14:34

Algernon napsal(a):

Absolventskou daň, pane Munichu, je přece možné zavést v progresivní výši i současným absolventům, včetně Vás, kteří vystudovali zadarmo, z daní všech, i dělníků, které teď chcete donutit, aby oni svým dětem platili školné na dřevo nebo aby je nechali zadlužit. Úspěšní nejsou ti, kdo zrovna hodně vydělávají, ale ti, kdo se dokáží vzepřít ponížení.
A proto, zbavme se této vlády a její "reformní" agendy. 22.10. 14:00 na náměstí Republiky v Praze.
17. 10. 2011 | 17:31

Sauerkirschmann napsal(a):

kulík

Tak za prvé, chci vidět domácnost dvozu důchodců, jejicž příjem se ZDALEKA neblíží průměrnému platu. Vy budete asi také vyučenej na kategorii Dééé podle ZEUMS, a budete demagogicky zaměnovat hrubou a čistou mzdu že? Průměrná hrubá mzda je cca 24 000 Hrubého, což není ani 19 000 čistého. A k tomu dalšímu:

Odporujete si. S pravděpodobností blížící se limitně nule se bude vyskatovat student v rodině, kde jsou dva starobní důchodci. A Dále: Víte, organická rodina se skládá ze samečka, samičky a mládat. Tedy domácnost, kde je student, a jediný příjem je mateřská, jaksi ehm abych se tak vyjádřil není slušná domácnost, protože se v této vyskytuje bezbožná špína, která si uhnala haranta s bůhví kým. Nebo je samoživitelka jen naoko, aby mohla pobírat vyšší sociální dávky. V každém případě ma takováto organická jednotka daleko do slušné rodiny.

A jak jsem již řekl, pokud přesto z takovéto rodiny bude chtít jít někdo na techniku, tak mu školné bude pravděpodobně prominuto. Pokud se chce vyučit na exekutora, či znalostí fizofooolie oslnovat na párty naftařů či bankéřů, pak jistě nebude mít problém se školným.

Jinak pro Vaši informaci, také jsem vystudoval, a maminka byla samoživitelka, ale holt měla vdovský a sirotčí důchod, a já stipendium, které bylo ve výši více než třetiny tehdejšího průměrného čistého platu - NA TECHNICE. A co se týče brigád, tak tohle jste mi SPROSTĚ PODSTRČIL, a následně okomentoval. Ukažte mi Vy LHÁŘI, kde argumentuji, že se dá vydělat na brigádách? Já jenom tvrdím, že ne každej mamlas musí mít vyskou školu.

P.S. A to, že je dnes v podstatě školné na většině učnáků Vám zřejmě uniklo, že? A to prosím na naprosto běžných oborech, jako například kuchař, truhlář či kadeřnice. A ty učnáky vznikly za sociálně komunálně spravedlivé vlády ČSSD. TO VÁM NEVADÍ???
17. 10. 2011 | 17:43

vlada511 napsal(a):

Pan Munich tady pálí z píšťaly a jeho argumenty jsou velmi velmi laciné. Ani slovo o vlivu úroků, o tom, že školné může být prospěšné pro právníky, ale kdo bude platit školené na ČVUT ? Jaký přínos bude mít pro technické obory ? Přes školné zkvalitníme výuku možná na právnických fakultách, tam ale cosi jako školné existuje, ne ? Ani slovo o výši školného a problémech v Anglii. Neplánuje se náhodou platit státní příspěvky i soukromým vysokým školám ? Jsou zde rizika s "parametrickým" nastavením systému - s tím si myslím máme všichni zkusšenosti. Pan Munich je zřejmě (v lepším případě) velký optimista a důvěřivý člověk.
17. 10. 2011 | 17:52

Sauerkirschmann napsal(a):

vlada511

Ještě jednou: Zkuste si 50 x pod sebe napsat výrok MŠMT pana Dobeše:

"Na strategických oborech, zejména technických školách by mohlo být školné prominuto"

A nechte se pro jistotu po každé větě přetáhnout gumovou hadiznou přes kotrbu, aby se Vám rozsvítilo.
17. 10. 2011 | 17:56

pH napsal(a):

Ono je tezke diskutovat s lidmi, kteri neumi ani zakladni logicke uvahy, viz autor prispevku.

Tak za prve, to, ze jsou na spici uni se skolnym, neznamena, ze jsou tam diky skolnemu. Ony jsou totiz take spousty uni se skolnym, ktere v tom zebricku najdete hodne dole. A naopak uni bez skolneho, ktere jsou tam tak vysoko, ze by se nasim UK a CVUT o tom mohlo jen zdat. Kvality Oxfordu, Cambridge, Harwardu, MIT a podobnych vyplyvaji z neceho jineho nez ze skolneho. Souvislost mezi kvalitou skoly a skolnym se uz hledala a jednoznacne zavery jsem zatim nikde nevidel (cimz myslim fakty podlozene zavery, placat a la autor umi kazdy). Ale mozna jsem se prehledl, kazdopadne autor prispevku takove dobre argumenty take nezna, jinak by je uvedl.

Za druhe, vyse skolneho, ktere si ten ci onen ustav muze nasadit, ma nizkou souvislost s kvalitou vzdelani, mnohem vetsim faktorem je popularita oboru, pricemz ta se odviji od faktoru, ktere nemaji s kvalitou ani uzitecnosti moc spolecneho. Je napriklad mozne si polozit otazku, proc mame tolik soukromych uni nabizejicim MBA, zatimco je problem najit napriklad soukromou skolu pro zdravotni sestry ci ucitele strednich skol. Je take mozne se zeptat, o jake skolne si bude moci rici plzenska pravnicka, a porovnat to treba s prazskou technikou, ktera v nekterych oborech nabizi vzdelani na svetove urovni, ale kam se presto hlasi mizive pocty ve srovnani treba s ekonomkou, protoze realita poslednich dvaceti let ukazala, kde se da snadno prijit k penezum. Ovsem spolecnost coby zadavatel vzdelani by si mela polozit zasadni otazku, na cem asi bude zalozena nase prosperita v perspektive desitek let. Mozna ta dvacetileta medialni masaz, ze technika je spatna a matematiku nikdo nemusi umet, nebyl zas tak dobry napad, ze. Ale to uz odbihame, ona casto opakovana mantra, ze skolne by procistilo situaci ohledne kvality skol, ma asi stejne realny zaklad jako marxisticke poucky o blahodarnem spolecnem vlastnictvi vyrobnich prostredku.

Za treti, predstava, ze skolne universitam pomuze, je velice mlhava. Damy a panove, vzdyt ty politiky uz peknych par let sledujeme. At zvedne ruku, kdo ocekava, ze po zavedeni skolneho seskrtaji odpovidajicim dilem prispevky na VS (a usetrene penizky si nekam pretuneluji). Dekuji, ja take.

A zaverem jedna vec, kterou bych u cloveka zabyvajiciho se ekonomikou cekal v clanku hned nekde nahore. Uklidnuje nas, ze ty pujcky zase nebudou tak hrozne, splacet budou jen uspesni a jen do 65 let. Skvele. Proc se ekonom nezminil, KDO tedy bude platit ty nesplacene pujcky? Ze by banky, z dobroty srdce? Kdepak, bude to zase nas stat, z dani nas vsech. A ze tahle otazka je zrovna pravicovymi komentatory, kteri jsou jinak na dane opatrni, prehlizena, to je ale nahodicka.

Ted mozna prekvapim: Nejsem proti skolnemu. Nedelam si iluze, ze by treba nasi skole financne pomohlo, ale ma jeden vyznamny aspekt, odfiltruje vetsi cas z tech, kteri na studium kaslou (a ze jich je). Ale musi se to delat velice opatrne a co nejlepe zajistit tak, aby se studium nestalo jen zalezitosti pro vyvolene (system statnich stipendii pro strategicke obory, pro studenty z nizkoprijmovych rodin, pro vynikajici studenty). Skolne totiz muze pomoci, ale take hrozive uskodit, zalezi na implementaci. A kdyz vidim, jak to prosazuji lide, kteri namisto realneho posouzeni jednotlivych aspektu jen opakuji jakesi mantry, ktere jsou casto v rozporu s jiz existujicimi zkusenostmi, tak nemam moc duvery v to, ze zvoli rozumnou cestu.

Jeste dodatek k socialnimu aspektu. Pobyvam obcas na venkove a rodiny, kde oba vydelavaji po 8K, nejsou vyjimkou. Pro takovou rodinu je jiz dnes zatez ditete studujiciho na VS velice zasadni. Dobe nastaveny system skolneho/pujcek/stipendii by takovymto rodinam mohl pomoci. Jenze by musel byt udelan opravdu dobre, a to jsme zase u nasi duvery v politiky.
17. 10. 2011 | 18:10

vlada511 napsal(a):

Sauerkirschmann
Ještě jednou a pomalu. Školné budou vybírat právnické fakulty, ale ne techniky. Školné zůstane na školách. Školy si výši školného mohou stanovit. Školné tedy prospěje právnickým fakultám, ale nikoliv technikám.
Asi záleží na tom, jak se nastaví pravidla, ale zatím jsem neslyšel, že by se školné přerozdělovalo, třeba směrem od VŠE k ČVUT.
17. 10. 2011 | 18:13

Al Jouda napsal(a):

Školné z nás udělá národ blbců- a vo, vo, tom to je !
17. 10. 2011 | 21:43

Jana napsal(a):

Pane Münichu, s absolventskou daní sice nesouhlasím, ale to školné, jak o něm píšete, také není úplně domyšlené. Když si vezmete, že si student vybere např. pedagogickou nebo filozofickou fakultu, bude z něj učitel - ve 24 letech s vyhlídkou, že na průměrný plat dosáhne po své čtyřicítce a na něm prakticky zůstane celý zbytek života. Do těch 40 let bral podprůměrný plat. Předpokládám, že i on si bude chtít ve svých letech založit rodinu a někde bydlet. Pokud začne splácet ve 40 letch ještě své studium, tak z něj bude ubožák celý život. To aby se vůbec neženil, nebo lépe, aby do školství nechodil. Trochu to odporuje trendu, který by bylo žádoucí ve školsví nastavit - více mužů do škol, nejschopnější studenti do škol. A také zde začíná paradox: zatímco mladý právník může začít půjčku brzy splácet, zaplatí v podstatě jen tolik, kolik si půjčil, ten ubožák učitel, kterému šedivějí vlasy a stále nemá průměr, začne ve 40 splácet sumu, ketrá se mu více než zdvojnásobila. Vy nevidíte ten paradox? Možná byste mě uklidnil, že ten učitel může splácet do 65 let - ale ráda bych Vás upozornila, že třeba v sousedním Německu je studentovi půjčka odpuštěna, pokud do určitého věku (kolem 35 let) nedosáhne na průměrný plat!!! Myslím, že Němci to promysleli mnohem lépe než Vy. Váš návrh je lehce asociální.
17. 10. 2011 | 22:20

neo napsal(a):

Jana:

mladý právník milá Jano se rve z dalšími uchazeči o nějaké podřadné místo a max 15 hrubýho :)

Učitel má taky nízký nástupní plat, ale také by se mělo počítat s tím, že za těch 20 let budou platy mnohem vyšší. Vždyť se podívějte o kolik se zvedly za posledních 20 let.
18. 10. 2011 | 08:12

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich

opáčko:
"Půjčku nesplácí student, ale absolvent. A splácí pouze absolventi úspěšní a to určitým procentem z příjmů nad určitou minimální hranicí."
Jasně. A do té doby, než té hranice dosáhne, mu nabíhají mastné úroky. Takže chudí zaplatí mnohem víc než bohatí přímoplátci...

"Výše školného může být cenovým signálem, který je pro fungování konkurence důležitý."
Jasně. A největší zájem bude o školy, kde Vám dají diplom rychle a nebudou Vás otravovat výukou. Některé školy už to vyzkoušely, většina jejich diplomů zůstává v platnosti...

Aby bylo jasno, nejsem zastáncem absolventské daně ale Vaše milované školné je největší zvěrstvo od roku '89.
18. 10. 2011 | 09:10

kulík napsal(a):

Sauerkirschmann

"S pravděpodobností blížící se limitně nule se bude vyskytovat student v rodině, kde jsou dva starobní důchodci."

A to byste se divil - znám rodiče, kteří jsou již v zaslouženém důchodě a jejich dvě mladší děti (24 a 22) jsou na VŠ. A vím, že takových rodin je víc. Celkový příjem rodiny (oba důchody současně rozhodně nedají v součtu těch 24 000 "průměrného platu") nikdy nevidí pohromadě, protože jeden jde téměř CELÝ na nájem, elektřinu, vodu a plyn. Na zbylé živobytí všech čtyř lidí v domácnosti tedy zbývá prakticky směšný zlomek "průměrné mzdy". Z čeho by platili navíc ještě školné? Oba studenti si samozřejmě přivydělávají na občasných brigádách, ale to taktak pokryje jejich současné náklady a ještě jenom občas - školné NAVÍC by už neutáhli, pokud by se nechtěli vykašlat na přednášky a výuku - proč by potom to školné měli platit, když by na něj prostřednictvím dalších brigád sice vydělávali, ale prakticky by neměli čas čerpat ono placené studium???

nevím, kdo si nevidí do úst - ale já aspoň nikoho neurážím
18. 10. 2011 | 09:44

Občan napsal(a):

TO Neo:

Nerad Vám šlapu do další bábovičky, ale absolventi právnických fakult nejenže nastupují ochotně na místa za 15 000.- kč hrubého, ale oni docela rádi nastupují i zadarmo (stejně jako mladí lékaři), jen aby získali praxu nutnou pro složení soudcovské nebo advokátní zkoušky.
Ne každý absolvent je totiž synáčkem nebo dcerkou majitele advokátní kanceláře, přednosty oddělení ve FN nebo soudce. A ti co nemají rodiče v oboru a patřičnou tláču, makají skoro nebo úplně zadarmo. Nebo prchají co ciziny, jak to jde nejrychleji.
18. 10. 2011 | 10:36

Občan napsal(a):

To "Zkyslej višeň":

Kecy.
Jakmile bude školné zavedeno, MŠMT velmi omzeí nebo zruší příspěvky vysokým školám a ořeže Grnatovou agenturu a Akademii věd ČR.
Takže školám nezbude nic jiného než školné vybírat BEZ OHLEDU na lukrativnost a výnosnost studoveného oboru.
18. 10. 2011 | 10:40

neo napsal(a):

Občan:

vy bábovičko, kdybyste přestal s tím neustálým zbrklým reagováním na mou osobu a raději si přečetl co jsem napsal a proč. Napsal jsem totiž prakticky totéž co vy.

Takže si laskavě přečtěte příspěvek Jany a pak ten můj a uvidíte, že šlapete do špatné bábovičky
18. 10. 2011 | 11:00

Sauerkirschmann napsal(a):

kulík

Průměrný plat, tedy takový, který je srovnatelný s tím co dostávají důchodci, tedy ČISTÝ PLAT tak není ani čirou náhodou 24 000 ale necelých 19 000 LHÁŘI Kuliku. A ti důchodci, o kterých píšete, mohou své ratolesti studovat z těch bohatých úspor, které si vydělali do svých cca 40 let věku, než se ráčili rozhodnout pořídit si potomky.

Holt neměli rozcandrat peníze za cestování po světě a podobné zbytné blbiny.

Z průměrné mzdy především zaměstnanec platí NEZBYTNÉ záležitosti, tedy daně, zdravotní a socuiální pojištění, a zbytek PRUMĚRNÉHO platu je na ZBYTNÉ záležiotosti, jako je elektřina, plyn či nájem.
Občan

Ano, je to tak jak píšete. Normální nástupní plat advokátní koncipientky mimo prahu je tak mezi 14-18 tisíci hrubého. Sousedka je advokátní koncipientka, má 11 tis. čistého, a kupodivu, JE dceruška advokáta.
18. 10. 2011 | 12:14

Sauerkirschmann napsal(a):

Občan

A což takhle aby VŠ KONEČNĚ ráčily sestoupit ze svých božských akademických výšin mezi nás dělný plebs, a začaly konečně spolupracovat s podnikatelskou sférou, co? Na západ od našich hranic je to dost běžná záležitost, a tady se jedná spíše o výjimky.

To by nějakou pětku hodilo, ne?
18. 10. 2011 | 12:17

gaia napsal(a):

tedy kyselý třešňáku, prý ZBYTNÉ záležiotosti, jako je elektřina, plyn či nájem.

Chtěla bych vás vidět, jak dlouho byste bez uvedeného přežil.
18. 10. 2011 | 13:27

Clouseau napsal(a):

pH: Dobře jste to napsal, díky.
18. 10. 2011 | 16:31

Sauerkirschmann napsal(a):

gaia

Definice nezbytného výdaje je taková, že je to výdaj, který máte uveden jako srážku na výplatní pásce. Ten prostě zaplatit MUSÍTE, nebo respektive, je za Vás placen, nezávisle na Vaší vůli. Placení nájmu, plynu, či elektřiny je zbytný výdaj, protože závisí na Vaší vůli.

Co takhle například pasivní dům s fotovoltaikou v ostrovním režimu v OV? Pak neplatíte ani nájem, ani elektřinu ani plyn - jde tedy o věc zbytnou.

Dan, zdravotní a sociální pojištění ale platíte Z PLATU v každém případě.
18. 10. 2011 | 17:40

gaia napsal(a):

Sauerkirschmann

no tak takový barál bych tedy chtěla vidět a ještě ten ostrov, kde se neplatí daň z pozemku a nemovitostí.
A když to člověk všechno zaplatí, tak možná zjistí, že si nemůže dovolit vůbec žádné děti, ne jenom ty studované. Protože průměrný plat v ČR nestačí k životu, ale jen přežívání
18. 10. 2011 | 18:18

Sauerkirschmann napsal(a):

gaia
Tak třeba ČR, že. Protože dan z nemovitosti v sobě zahrnuje dan z pozemku, že. A co si budeme namlouvat, tato dan je vzhledem k příjmům směšně nízká.

Došly Vám argumenty, tak se pokoušíte vařit z vody.
18. 10. 2011 | 19:04

Sauerkirschmann napsal(a):

gaia

Nepovídejte:-)))) a že 80 procent lidí téhle planety je na tom hůře, než Čech s průměrným platem jaksi ignorujete že?? Jak to oni dělají, že žijí???

Kdybyste tu milé soudružče nebudovali 40 let třídní apartheid, a tvořili reálné globálně směnitelné hodnoty, tak tu byly vejplaty taky vyšší.
18. 10. 2011 | 19:08

reklamace napsal(a):

Sauerkirschmann

Střední průmyslová škola v Dobrušce je soukromá, ale školné se tu neplatí. Nejlepší žáci naopak dostávají prospěchová stipendia.

Firmy zakládají školy, chtějí si studenty vychovávat samy
http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-53248040-firmy-si-svuj-dorost-radeji-vychovavaji-samy
18. 10. 2011 | 20:50

Jana napsal(a):

To neo a Občan:
Já Vám věřím, že nástupní plat maldého lékaře a právníka je nízký. Ale přiznám se, že neznám právníka či lékaře ve 40 letech, kteří pracují ve svém věku za průměrný plat, zatímco, u některých vysokoškolských profesí tomu tak je.
18. 10. 2011 | 21:58

gaia napsal(a):

Sauerkirschmann

jak jste přišel na těch 80% a to s těmi platy? To je jen vaše zbožné přání. A ještě paušalizující pohledem Pražáka. A pokud se budou zvyšovat daně a vymýšlet nové a nové poplatky, bude životní úroveň jen klesat, jako klesáme ve všech žebříčcích.
19. 10. 2011 | 08:13

dawg napsal(a):

jednoduche pocty ... hodne konzervativni odhad by byl ze prumerny cech je na tom hure nez vsichni z EU, USA, Canady a Australie (coz pravda neni, je na tom ve skutecnosti lepe) a lepe nez vsichni ostatni na svete (Afrika, Asie, atd.). Populace EU, USA ,Canady a Australie tvori cca 850 milionu, coz je 12.5% svetove populace

... clovek by skoro rekl ze je na tom lepe jak 90% svetove populace :) .. avsak ma velky prostor pro zlepseni, napr. v boji proti korupci, atd., ale hlavne ve vlastnimu vymlouvani se na vsechno ostatni! .. malo lidi si je ochotno zamest pred vlastnim prahem
19. 10. 2011 | 08:44

kulík napsal(a):

Sauerkirschmann

A ti důchodci, o kterých píšete, mohou své ratolesti studovat z těch bohatých úspor, které si vydělali do svých cca 40 let věku, než se ráčili rozhodnout pořídit si potomky.

Holt neměli rozcandrat peníze za cestování po světě a podobné zbytné blbiny.

---

Pro Vaši informaci - oni důchodci celý život pracovali v JZD, nekouří, nepožívají alkoholické nápoje, nikdy nebyli na zahraniční dovolené a rozhodně nikdy žádné peníze nikde nerozdrancali...

podle sebe soudím Tebe?
19. 10. 2011 | 20:21

kulík napsal(a):

Studentské půjčky v praxi:

http://byznys.lidovky.cz/vznika-generace-otroku-americane-dluzi-za-studia-biliony-pzo-/firmy-trhy.asp?c=A111019_160021_firmy-trhy_nev
19. 10. 2011 | 22:04

Jirka napsal(a):

Stejne musi clovek behem vejsky pracovat. Student ktery to nedela nema zadnou praxi.

Navic vystudovat magistra by pak stalo 100tisic Kc (5x20tisic). Cili jako auto z druhe ruky, nebo pulka levne skodovky. Co je lepsi, mit VS nebo auto? Navic tu VS zaplatim jednou za zivot.
20. 10. 2011 | 20:06

reppop napsal(a):

drozd kvíčala napsal(a):
blábol, munichu, nic než blábol. Od začátku do konce.
17. 10. 2011 | 10:02

Bohužel mám z toho obdobný pocit.
Pan Daniel Münich je, jestli se nepletu, v poradním sboru současné vlády. Zřejmě tedy radí i nejlepšímu ministru školství (hodnocení V. Klause). Pan Münich je, zdá se, odkojený anglo-americkým neoliberalismem, který vzdělávání potlačuje (viz kniha K.P. Liessmanna Teorie nevzdělanosti). Sám o sobě píše: Zabývá se výzkumem především v oblasti ekonomie trhu práce a ekonomie vzdělávání. Učí v doktorském programu amerického střihu. Jak příznačné: současná hospodářská i mravní krize anglosaského světa vznikla mj. i z toho, že se ekonomie nadřadila nad všechny ostatní společenské vědy (neoliberáilní poučka, že vše vyřeší trh je velmi blízká marxistické poučce, že základem všeho je ekonomika; však výsledky své "práce" mají bolševici i neoliberálové velmi podobné: vláda politicko-ekonomické mafie tu byla za bolševiků a nyní je tu zase, i s laskavým přispěním pana Münicha a jeho rad). Takže i tady nám místo filosofa (Liessmann) káže o vzdělávání ekonom (Münich). Pak se nelze divit, že zloděj (autor blogu) křičí "chyťe zloděje!". Taky se tomu říká "kozel zahradníkem". Nelze se pak divit, že přínos vědce a vysokoškolského pedagoga společnosti se řídí (podle rad pana Münicha a jeho soudruhů) jednou americkou databází (ISI Thomson) a několika čísly v ní uvedenými (IF, H-index, atd.).
Zde je určitě namístě ocitovat Alberta Einsteina, i když nevěřím, že se pan Münich nad tím dokáže zamyslet a nedej bože se z toho poučit:
Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.

Jinak samozřejmě být v poradním sboru neoliberální vlády, která bojuje proti zadlužování společnosti okrádáním většiny společnosti a jejich potomků (zadlužování domácností) a proti korupci okrádáním většiny společnosti pomocí degresivních daní (tedy zvyšováním nevratného zadlužení přesouváním bohatství na nedobytná konta 10 % členů společnosti) je buď těžký nedostatek inteligence nebo nedostatek morálky. Jiná alternativa mne nenapadá, snad ještě kombinace obojího.
V této souvislosti si dovolím uvést tyto citáty:

Oscar Wilde:
Mluvit pravdu je trapné, ale muset lhát je ještě trapnější.
Člověk je nejméně sebou samým. Dej mu masku a poví pravdu.

Gabriel Laub
Žijeme v morálním blahobytu: téměř každý má dvojí morálku.

Karel Čapek:
Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.
06. 11. 2011 | 16:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy