O biflování

07. 01. 2012 | 14:06
Přečteno 18586 krát
Učení se faktům nazpaměť ztratilo za poslední dvě dekády hodně na smysluplnosti. Bohužel si této historické změny zatím příliš nevšimli v řadě našich škol (a nejen našich), od základních po vysoké.

Školy vychovávají učené mloky. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a budeš uznán dospělým. Děti do sebe soukají naučné slovníky. Myslícímu člověku je z toho špatně, zatímco učenliví prosťáčci slaví triumfy! Kdo se učí, ten to umí, i když tomu nerozumí. To jen na úvod fragmenty stále velice trefných postřehů ze slavné české komedie Škola základ života z roku 1938.

Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí, tedy biflování, se datuje od nepaměti. Dříve, kdy bylo hledání informací nákladné a zdlouhavé, mělo biflování mnohem větší smysl, než má dnes. Pro tento způsob učení vznikl příměr norimberského trychtýře, zázračného nástroje, kterým lze znalosti do hlav študáků nalévati, a to včetně žáků natvrdlých.
Norimberský trychtýř
Norimberský trychtýř


Klik, klik a mám to
Rozšířením internetu do většiny domácností a dnes i do každého druhého mobilu v kapse se přístup k informacím neskutečně usnadnil. Potřebujete zjistit, kde byla v českých zemích první velká naleziště stříbra nebo odkud se vzalo slovo cavyky? Pomocí internetu na to přijdete, jen co myší kliknete. Zato dříve, kdo si věc neuložil do hlavy ve škole, musel si vzít volno a naplánovat výlet do odborné knihovny ve větším městě. Ani tam to nemuselo být snadné. Hledalo se odhadem podle názvů knih či různých rešerší. Šlo o složité a zdlouhavé probírání se množstvím knih a odborných časopisů. Ne náhodou byly tolik populární encyklopedie a ukládání informací do hlav žáků mělo ve školách mnohem větší smysl než dnes.

Nová situace samozřejmě přináší problémy nové. Jak se v nepřeberném objemu informací zorientovat a najít ty potřebné, jak je vhodně zkombinovat a zužitkovat. A v tomto nabiflované znalosti nepomohou. Naopak přijdou vhod dovednosti zvládat myšlenkové postupy, abstraktně chápat obecnější principy, umění rozplétat složitější souvislosti, informace poměřovat, filtrovat a kombinovat. Roste význam myšlenkových postupů, chápaní principů a souvislostí, schopnost informace kombinovat a poměřovat, což je pravý opak biflování. Pro veškeré biflování však na pěstování těchto dovedností ve školách dostatek času nezbývá.

Trvanlivost potravin se prodlužuje, trvanlivost informací se zkracuje.
Navíc dnes objem nových poznatků a informací roste rychlostí, se kterou biflování nemůže udržet krok. Užitečnost informací zastarává také rychleji. Snižují se tak šance, že se v mládí nabiflované informace budou člověku někdy později hodit. Přestává fungovat, co fungovalo po staletí. A ve školách na to často nestačí dostatečně rychle reagovat.
Prosím, můj mozek už je plný!
Prosím, můj mozek už je plný!

Žák, který pochopil souvislosti dějin čtrnáctého století, přirozeně získá i přehled o panovnících té doby, a jak šli za sebou. Člověku, který pochopil biologické principy, jistě v hlavě uvázl i název kdejaké bílkoviny, se kterou se při dobrodružství poznání setkal. Obráceně to však nefunguje ani náhodou. Nabiflováním se izolovaných faktů člověk nepochopí ani principy, ani souvislosti, ani se nenaučí logicky uvažovat. Je to tak samozřejmé, a přesto je mnoho žáků zkoušeno a testováno z dat bitev, názvů literárních děl, můr, řek a kopců, brouků, hornin, včetně třeba znalosti toho, kde se na světě a v Česku těží anhydrid. Mladí ze sebe sice umí sypat slovesné třídy, ale neumí ústně ani písemně srozumitelně vyjádřit vlastní myšlenky.

Přesto tato skutečnost mnohým stále uniká. Stačí se podívat na nedávnou ukázku testu studijních dispozic pro patnáctileté deváťáky otištěný Mladou frontou Dnes (viz. dole). Více než polovina otázek je encyklopedického charakteru. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a máš cestu ke zkoušce dospělosti – maturitě - otevřenu.

Proč je biflování tak zažrané?
Biflování představuje pohodlnější způsob výuky, který funguje i v případě dětí natvrdlých. Materii nalévané do hlav žáků norimberským trychtýřem navíc nemusí rozumět ani sám učitel. Nabiflované vzdělávací pseudovýsledky lze následně ověřovat snadno opravitelnými testy. Po několika letech nezáživného biflování ho jako pohodlnější formu učení přijímá i řada dětí. Ty, které se záhy nenaučí myslet, přemýšlení bolí více než biflování. Vysvětluje to i velice nízkou ochotu k dalšímu učení našich dospělých. Biflování je samozřejmě velice nudné a čas jím strávený je promarněným. Zřejmě i proto nenachází škola a učení mezi českými školáky velkou oblibu.

Nabiflované znalosti budou v životě užitečné maximálně tak k úspěšnému složení dalších a dalších špatně postavených zkoušek a k získání diplomu na nejedné vysoké škole, kde se také stále jede ve starých encyklopedických kolejích. Přirozený sklon redukovat vzdělávání na biflovaní tedy existuje na obou stranách katedry, ať je to na škole základní nebo vysoké.

Testovací beton
Do školy s trychtýřem
Do školy s trychtýřem
A do toho všeho nám teď navíc přichází plošné testování na školách. Ať už jde o loni zavedenou státní maturitu nebo o připravované testování v pátých a devátých třídách. Pokud tyto testy sklouznou k technicky snadnějšímu a ekonomicky levnějšímu ověřování encyklopedických znalostí, biflovací praxi u nás to ještě více zabetonuje. Učenliví mloci a učitelé s norimberskými trychtýři budou nadále hrát prim.

Budiž oslavování a obdivování všichni učitelé, v jejichž třídách dětí nemusí do školy nosit trychtýř.

Redukovaná verze článku byla otištěna v MF Dnes, 16.12.2011

A jedna zajímavost o filmu Škola základ života: Nápad natočit komedii na základě populárních fejetonů Jaroslava Žáka se setkal s odporem představitelů tehdejšího ministerstva a školské správy. Až autorita Filmového poradního sboru dopomohla k realizaci tohoto projektu.

Můj oblíbený blogseriál Fyzika nazpamět: 1 | 2 | 3

Je to opravdu test studijních předpokladů otištěný nedávno v MF Dnes?
Je to opravdu test studijních předpokladů otištěný nedávno v MF Dnes?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jana Pechová napsal(a):

Sebepřesvědčivější pláč nepomůže, když osnovy dělají mloci a mezi pedagogy je jich rovněž většina.
07. 01. 2012 | 14:19

český maloměšťák napsal(a):

Příklad první. Student se musí naučit min. 5OO latinských názvů rostlin - nazpaměť. Může si ale vybrat které (hle - svoboda poznání !!). Podotýkám, že nejde o studium biologie, ele environmentálního inženýringu (nebo tak nějak).

Příklad druhý. Obor management podnikání (opět přibližný název). V předmětu psycholgie musí studentka téměř doslova opakovat výklad tématu tak, jak jí byl přednášející nadiktován. Žádná invence se nepovoluje.

Přehnané ?

Nikolivěk. Vše z první ruky.

P.S. V druhém případě dotyčná přesně věděla o co jde a danou problematiku " chování skupin" dovedla velmi pěkně podat...ale musela se to v konečném důsledku nabiflovat. Slovo od slova. Jinak by u zkoušky neobstála.

Takový systém vychovává otroky. I když - možná že nejde o systém - jen léčbu komplexů...za státní peníze. !v dohledné době zřejmě i za školné).
Taková jakási duševní terapie, za kterou nemusí dotyčný platit...naopak - je mu zaplaceno.
07. 01. 2012 | 14:21

Občan napsal(a):

Myslícímu člověku je špatně z toho, co píšete, autore.

JAK se chcete učit cizí jazyk, pokud se nenabiflujete slovíčka?
JAK se chcete učit CO a KDE hledat, když se nenabiflujete, že to ecistuje?
JAK se chcete učit matematiku, fyziku a chemii, když si nezapamatujete (tedy se nenabiflujete) pravidla, definice, názvosloví a vzorce?
JAK chcete pochopit základy práva, když se nenabiflujete římské právo?
JAK se chcete naučit číst a psát, když se nenabiflujete písmena?
JAK chcete naučit mediky anatomii, když nebudou znát nazpaměť latinské názvosloví?

Víte, proč chodí na zdejší blogy hlavně starší lidé? Protože mají široké znalosti z oblasti všeobecného vzdělání - tedy přesně toho, co dnešním mladým zcela chybí. PROTO jsou schopni titíž lidé diskusí na rozličná témata. A PROTO není tak snadné jimi manipulovat.
Stačí se podívat na pořad "Nikdo není dokonalý" a poslechnout si odpovědi dotazovaných. Tam je nejlépe vidět absence obecné vzdělanosti a je nejmarkantnější právě u mladé generace.

Když budete dutej jak prázdnej sud, autore, můžete se uklikat a nevygooglíte nic. Protože netušíte, že máte něco hledat a pokud ano, pak nevíte kde to hledat, protože nevíte co to znamená.

Učitelé, kteří neumějí vysvětlit žákům PROČ je NUTNÉ se některé věci nabiflovat, by měli jít dělat něco užitečného a ne škodit ve školách.
07. 01. 2012 | 14:25

Martin napsal(a):

Občan: Humanitní záležitosti jako jazyky a právo se biflovat musí, tam to jinak nejde, jenže nelze přenášet tento styl do záležitostí přírodovědných. Tam je nejdůležitější pochopit podstatu přírodního jevu, na pravidla a vzorce odvozené z tohoto jevu máme tabulky. A u anatomie jste vedle jak ta jedle, znalost latinského názvosloví je z hlediska léčení lidí redudantní, na proces léčení to nemá žádný vliv.
07. 01. 2012 | 14:39

Drzá zrzka napsal(a):

Wikipedie: "Vím všechno"
Google: "Najdu všechno"
Facebook: "Znám všechny."
Internet: "Beze mne jste k ničemu"
Elektřina: "Tak se uklidníme, jo?"

:o)
07. 01. 2012 | 14:41

Pacák napsal(a):

Tož, chtěl jsem přispět, avšak Občan to již napsal i za mne.
07. 01. 2012 | 14:45

Občan napsal(a):

To Martin:

Ale jděte?! Tak se někdy podívejte do nějakého chorobopisu a poslechněte si lékaře na nějakém mezinárodním semináři nebo kongresu. VŠECHNU terminologii používají latinsky. Jinak by se totiž dost těžko domlouvali.
07. 01. 2012 | 14:45

J. napsal(a):

Jste úplně odtržený od reality, milý Munichu.
Připomínáte mi Lukašenka mluvícího o demokracii,
či Kalouska o státním rozpočtu.
Což takhle se zase věnovat elektrotechnice?
(Jinému nerozumíte!!)
07. 01. 2012 | 14:48

Jana Pechová napsal(a):

Občan:
Jste zbytečně tvrdý. Smyslem textu je totiž rozdíl mezi BIFLOVAT SE a POCHOPIT PODSTATU.
Bez výhrad to platí pro přírodní i humanitní vědy.
Skvěle zvládnuté encyklopedické testy skutečně neznamenají, že prokázané znalosti umíte využít v praxi.
07. 01. 2012 | 14:49

Martin napsal(a):

Občan: Stejně dobře by se mohli domlouvat anglicky a bylo by to tak lepší, každý lékař by se místo roku života ztraceného studiem názvosloví v mrtvém jazyku mohl věnovat studiu skutečného léčení lidí. Navíc systém triviálního latinského názvosloví už je dávno zastaralý, například chemikové přešli na systematické názvosloví, které je přesnější a mimochodem podstatně jednodušší na zapamatování.
07. 01. 2012 | 14:53

v + f = s + 2 napsal(a):

musím podpořit občana 07. 01. 2012 | 14:25
coby chemik jsem se musel opravdu učit nazpaměť některá fakta, abych vůbec měl z čeho vycházet. Stejně tak si pamatuji z matematiky pár základních derivací, integrálů, skalární součin, vektorový součin apod.
07. 01. 2012 | 15:00

v + f = s + 2 napsal(a):

drzá zrzka 07. 01. 2012 | 14:41
ten vtip není celý, má ještě pokračování:
Wikipedia: "Já vím všechno!"
Google: "Najdu všechno!"
Facebook: "Já znám všechny."
Internet: "Beze mě, jste v prd.eli."
Elektřina: "A tak se uklidníme jo?!"
Uhlí a Uran se na sebe podívají a pak propuknou v hysterický smích
07. 01. 2012 | 15:03

lucie napsal(a):

To Občan:
JAK se chcete učit cizí jazyk, pokud se nenabiflujete slovíčka?
Když člověk není hlupák, umí se domluvit i s menší slovní zásobou, kterou by se především neměl biflovat, ale učit aktivním používáním.

JAK se chcete učit CO a KDE hledat, když se nenabiflujete, že to existuje?
Je rozdíl mezi tím vědět např. že byla bitva na Bílé hoře a mezi tím, kdy byla a bla bla bla spoustu dalších nepodstatných informací o které kdybych opravdu stála najdu si je pod heslem bitva na Bílé hoře.

JAK se chcete učit matematiku, fyziku a chemii, když si nezapamatujete (tedy se nenabiflujete) pravidla, definice, názvosloví a vzorce?
V matematice ani ve fyzice, ale přece vůbec nejde o nějaké tupě nabiflované informace. Jde o schopnost přemýšlet vzorečky si chytrý člověk odvodí a nemusí se je nazpaměť učit. Potom by totiž matika i fyzika postrádali jakýkoliv smysl, protože potom by ve školách nebyly už žádné logické předměty.

JAK chcete pochopit základy práva, když se nenabiflujete římské právo?
K pochopení něčeho se to nepotřebuji biflovat. To je naprostý protimluv.

JAK se chcete naučit číst a psát, když se nenabiflujete písmena?
Ano, číst a psát se musíte naučit nikoliv pochopit, ale kolikrát za den si něco přečtete nebo napíšete, oproti tomu kolikrát za den si řeknete hmmm tohle slovo je ve čtvrtém pádě.

JAK chcete naučit mediky anatomii, když nebudou znát nazpaměť latinské názvosloví?
Myslíte si, že u anatomie je důležité pochopit tělo nebo se naučit spoustu latinských slovíček?
07. 01. 2012 | 15:05

Občan napsal(a):

To Jana Pechová:

Nikoli.
Bez základů nikdy žák nepochopí souvislosti a podstatu.
Pokud např. v geometrii nepochopí a nezapamatuje si, že to kulaté není kolečko, ale kružnice, že ta čára vprostřed není obyčejná čára ale průměr a že "r" označuje poloměr, tak se nikdy nenaučí spočítat obvod a obsah kruhu.
Pokud žák jak se nazývá ten klacek, co se s ním odvaluje šutr, pak nikdy nepochopí funkci páky a nebude shcopen o ní hovořit.
Pokud se ve zbožíznalectví žáci nenaučí nazpaměť názvosloví, zkratky a k nim přináležející hodnoty vodičů (kabelů), mohou způsobit zákazníkovi smrt.
Pokud se zaměstnanec nenaučí nazpaměť jak ovládat např. vysokozdvižný vozík, pak může sobě i jiným způsobit smrt.
Pokud se sálová sestra nenaučí nazpaměť průběh operace, pak je takřka jisté, že zabije nebo alespoň vážně ohrozí pacienta. Protože lékař na to, že sálovka dokonale zná pracovní postup, spoléhá a očekává, že dostane ve správnou chvíli do ruky správný nástroj.

A tak by se dalo pokračovat donekonečna.

To jen teoretičtí ekonomové si mohou dovolit nic moc o ničem nevědět a neumět to ani správně pojmenovat. Žák totiž obvykle nemá žádnou možnost, jak si pravdivost jejich tvrzení ověřit. Michl to včera brilantně předvedl v Hydeparku.
07. 01. 2012 | 15:07

wiki napsal(a):

Občan napsal(a): JAK chcete pochopit základy práva, když se nenabiflujete římské právo?

Zkusil bych se podívat třeba na 1. rok na Harward Law School:

Harvard Law School recently undertook a sweeping overhaul of its first-year curriculum. The new curriculum reflects legal practice in the 21st century, adding courses in legislation and regulation and international and comparative law to the traditional curriculum of civil procedure, contracts, criminal law, property, and torts. All first-year students now take a problem solving workshop ...

http://www.law.harvard.edu/academics/degrees/jd/index.html
07. 01. 2012 | 15:10

ten, kdo veri, ze to bude dobre napsal(a):

Vazeny pane autore,

nedochazi Vam, jak vzrusta zranitelnost cele civilizace na technologiich, ktere mylne povazujeme za funkcni? Pekne to napsala "Drza zrzka" pred chvili - dojde-li (treba vinou vetsi erupce na Slunci) elektrina, k cemu nam bude internet, kdyz nepujde proud, hard-disky na serverech a DNS zaznamy na routerech budou vybojem vymazane a tudiz se nikdo nikam nepodiva ?

Nebudeme ani vedet, jak si uvarit obed ci jak pomoci druhym, kdyz nepotece v panelaku voda.

Desim se Vasi naivity !
07. 01. 2012 | 15:10

český maloměšťák napsal(a):

Wikipedia: "Já vím všechno!"
Google: "Najdu všechno!"
Facebook: "Já znám všechny."
Internet: "Beze mě, jste v prd.eli."
Elektřina: "A tak se uklidníme jo?!"
Uhlí a Uran se na sebe podívají a pak propuknou v hysterický smích

To ale taky není celé. Pokračuje to :

Za chvíli přijde chlap v monterkách, uhlí i uran naloží na korbu multikáry a odveze je na skládku. Pak jde na pivo. S kámoši probrat co a jak zítra (za pomoci Wikipedie, Google, Facebook...) Při lampě spolu kecají dloho do noci. Ráno pak - za úsvitu, zajde chlap v monterkách přepnout zdroj elektřiny z režimu Supply do režimu Storage - tydle termíny se kdysi dávno naučil...jejich obsah se ale od té doby změnil, že...).
Mezitím uranu a uhlí praskla od smíchu bránice.
------------
Moc dobrý vtip. Líbí se mi.
07. 01. 2012 | 15:13

Jana Pechová napsal(a):

Občan:
Toto máte hned ve druhém odstavci -
"Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí,..."
Není řečeno - není třeba si nic pamatovat. Řečeno je: podstatě toho, co si ukládáš do hlavy, musíš rozumět. A měl bys umět prokázat, že tomu rozumíš. O to jde.
V životě jsem poznala řadu pitomců na odpovědných místech, kteří práskali definicemi jako bičem, ale pokud se jakákoli praktická situace nevešla do škatulky učebnic a skript, byli bezmocní.
07. 01. 2012 | 15:18

český maloměšťák napsal(a):

Občan
...extremista.

Myslím, že pan Munich vůbec nepopírá, že aby jste se naučil psát, tak potřebujete znát napsat jednotlivá písmena.

Stejně ale - kde se ve vás bere ta drzost, tady pomlouvat pana Michla ? Já si také myslím, že některé jeho odpovědi nebyly až tak šťasné a že někdy odpovídal vyhýbavě...ale...

Občane - nepřipadáte si někdy jako střed Vesmíru ?
Takové to, co kdosi kdysi nazval - dejte mi to a já pohnu celým Vesmírem ?
(neplést s kinem Vesmír !!!)

No nic, s extremisty je stejně zbytečné diskutovat, že...
07. 01. 2012 | 15:18

Drzá zrzka napsal(a):

v + f = s + 2

Víte, že se uranu a uhlí ani nedivím. Když vezmu v úvahu posledních, dejme tomu 20 let, vývoj technologií v oblasti sdělovací techniky a srovnám ho s výsledky vývoje výroby elektřiny. Nějak nám ta výroby elekřiny pokulhává. A nebo umím špatně hledat.
07. 01. 2012 | 15:21

Baba Jaga napsal(a):

Zcela souhlasím s Občanem. Nemám sice bližší představu, jak mozek funguje, ale jistě je nutné ho procvičovat a paměť utvrzovat - jak ho jistě na ZŠ procvičoval i autor bloku a možná ještě někdy i procvičuje.
Nicméně tu zřejmě řešíme problém výuky budoucích vybraných elit, neb nyní možná budeme rádi, když ze ZŠ budou žáčci umět číst, psát a počítat (nebo na to jim možná bude stačit kalkulačka).
07. 01. 2012 | 15:22

Myška napsal(a):

Vážení diskutující, ráda bych připojila svůj názor.
Učím už pár desetiletí a musím říci, že škola za mého učitelování prošla docela velkými změnami. Na konci 70. let se smělo mluvit s žáky jen na "dovolená témata", ale to nebránilo tomu, že se diskutovalo čile a ohnivě. Všechnu látku jsme vyvozovali z příkladů, diskutovali jsme o možných řešeních, o životě, vše se aplikovalo na jiné problémy, žáky to bavilo - dokonce i Romové (bylo jich ve třídách hodně) se snažili a neměla jsem větší problémy. Samozřejmě že některá látka se musela zadat k naučení zpaměti - texty básní a písní (mechanickou paměť je rovněž třeba rozvíjet, stejně jako tu logickou- ve výsledku se přece uplatní obě dvě!)
Po r. 1990 se najednou zjistilo, že se může mluvit a učit o všem, co se komu zachtělo. Na jednu stranu super, ale na druhou? Když někdo může všechno, nedělá nakonec nic... To se týkalo žáků, ale i učitelů. Najednou se mohlo užívat jakých kdo chtěl metod, učiva, forem, přesahů do jiných oborů - ale pouze schopný učitel v tom zachoval jakýs takýs řád a dodržel nejnutnější penzum, aby byly vzdělávací výsledky. Mnozí učitelé - někdy i z dobré vůle - začali lavírovat, hledat, experimentovat - a to, s čím přicházeli, bylo velmi rozdílné kvality (vím to, pracovala jsem jako metodik předmětu a chodila po školách, mnohdy to bylo žalostné), žáci ve výsledku neuměli skoro nic, co by dříve obstálo - ani se vyjádřit.

Ve vlastní výuce na 2. st. ZŠ jsem začala potkávat děti, které odmítaly se učit jinak než nabiflováním. Přesvědčovala jsem je o nutnosti dojít k věcem uvažováním, přemýšlením, a tak jsem dávala různé testíky a zkoušela tímto způsobem, abych je k myšlení nutila. Ale stále více se stávám osamoceným bláznem, který jde proti větru všeobecných trendů. Děti se stěžují, že je přetěžuji, rodiče vyžadují dětem vše nadiktovat (ještě lépe: namnožit, ať si to vlepí do sešitů), doma dohlídnou, aby se to naučily. Šmytec. Tak vypadá představa dnešních mnohých rodičů o práci do školy. Vyndej sešit a nauč se to odříkávat.
Vůbec se, p. Münichu, nedivte, že tomuhle tlaku mnoho učitelů podlehlo - i těch schopných, o těch méně schopných ani nemluvě.
Školství - vyučování - chce změnu, hlavně od nejnižších tříd.
07. 01. 2012 | 15:29

v + f = s + 2 napsal(a):

lucie: můžeš mi, coby chemikovi, napsat, jak lze odvodit zkratky pro názvy prvků (Na pro sodík alias natrium, Mg pro hořčík alias magnesium atd.), musím si pamatovat pravidla, abych věděl jak se vytváří názvy anorganických či organických sloučenin (např. alkany, alkeny, alkiny, thioly, aldehydy, ketony)? Ty si musím nabiflovat a pak teprve si můžu odvozovat vzorce, vyčíslovat chemické reakce apod. Mimochodem, chemické reakce¨, výroby se taky učí zpaměti, je to rychlejší, než je odvozovat- např. Fischer-Tropschovu syntézu, průmyslovou výrobu chemikálií (kyselina sírová, chlorovodíková, papír, syntézní plyn, amoniak, hydroxid sodný, sklo a nevím co ještě- oblast výroby chemikálií je velmi široká), těžbu surovin, potřebné strojní vybavení pro tyhle chemikálie.
Pro práci v laborce je nutné si třeba zapamatovat, že voda se vždy lije do kyseliny a nikoliv naopak (pokud tedy člověk nechce absolvovat chemický peeling), že neutralizační reakce silných kyselin a zásad jsou silně exotermické, že éter je těžší než vzduch a je tedy lepší ho odvádět hadičkou na podlahu než ho ponechávat na laboratorním stole, že kyanidy jsou jedovaté (chtělo by snad někomu tohle odvozovat?), rozkladem halonových hasičáků vzniká jedovatý fosgen a proto se nedoporučuje jejich použití v uzavřené místnosti.
07. 01. 2012 | 15:30

Občan napsal(a):

To wiki:

Jestli to nebude tím, že evropské kontinentální právo se zcela zásadně liší od práva anglosaského. Evropské kontinentální právo stojí a padá s právem římským. Už jen proto, že je striktně kodifikováno a minimálně využívá zvykového práva. Anglosaské právo je jeho pravým opakem. I proto je např. mezinárodní právo tak komplikované

Dále si všimněte délky a obsahu studia - to, co studují amíci 3+1 rok, proberou studenti na českých právech v prváku a půlce druháku. Plus toho římana, psychologii, ekonomii, statistiku a logiku, úvod do sociologie a jako nepovinný předmět ještě třeba politologii.
Takže tam, kde Čech dostane umrněného bakoše, holedbá se amík "titulem" J.D. nebo LL.M.

Jo a za toho římana mohou nasbírat docela slušný počet kreditů :o))) Takže se mu věnují asi dost fest...
07. 01. 2012 | 15:31

Duroy napsal(a):

Odklod od biflování úspěšně pokrčuje již 20 let. S jakým úspěchem, to vidíme v mezinárodních srovnáních vzdělanosri našich dětí a studentů.
Dneší studenti postatně méně biflují, podstatně méně čtou (není třeba, najdete vše na webu, takže tu seminárku nacvakáte za slabou hoďku).
S "biflováním" souvisí i další vlastnoti, např. trpělivost, ctižádost, tyto vlatnosti je třeba taktéž trénovat.
Nebiflování, tvůrčí přístup umožňuje že dnes na VŠ studuje 60% populačního ročníku s průměrným IQ 102 (v roce 2007, dneska to bude aasi zase o něco horší). Pokud se úplně oprostíme od biflování, umožne další a další rozvoj široké vzdělanosti masám. Tedy, do té doby, než jej zase utlumí zaveení školného.
07. 01. 2012 | 15:39

český maloměšťák napsal(a):

Jdu teď na poker.
Umím rozeznat dvojku od esa a straight od full house.

Ovšem celé mi to je na pendrek - pokud to jaksi nepospojuji dohromady i s tím , jaký mám stack, jaký je pot a jestli mám na pozici přitlačit nebo hrát tight.

Nashle - pokud vypadnu - tak se ještě ozvu.
07. 01. 2012 | 15:47

Nekantor Pamětník napsal(a):

Kdyby se naše školství víc drželo rad našeho velikána - Jana Ámose, kterýho nám závidí celá Evropa - nemusely by se dělat nesmyslný pokusy na dětech počínaje koncem války rok 1945 přes pokusy komunistický po pokusy tržní dnes.
Četli jste nedávný článek Prof. Kellera (sociolog) v Právu ? Měl za úkol jako jeden z několika členů komise zhodnotit vysokoškolskou práci dnešního ministra školství. A výsledek ? Keller napsal dobrozdání, že tato práce opravdu, ale opravdu NEbyla opsána. Neboť (takovej paskvil) svědčí o originalitě pisatele!!! Tak co potom chceme, když máme takovýhle ministry...! Kdyby to viděl milý Jan Ámos, jistě by je musel "vymrskat" (J.Á.Komenský)
07. 01. 2012 | 15:58

český maloměšťák napsal(a):

Myška
Skvělý - leč smutný příspěvek.
Neklesejte na duchu - Plotinos tvrdí, že spásy dojdou všichni - ale někteří se holt to nutné kompendium znalostí musí doučit(nikolivěk namemorovat) v očistci.
Jak jsem Vás tak přečet - tak máte nějakých...minus osm plus deset děleno šedesátišesti - vychází mě to, že máte cca 2 500 let k dobru.

Když tak tam na mě počkejte....jsem bystrého rozumu - možná to stihnu za půlku.
:))

Už fakt valím....peníze jsou vždycky dobré na zasmání.....

P.S. Onehdá jsem byl s jedním kdysispolužákem. Vystudoval techniku. Ukazoval mně , čím se živí. " Tady tohle nahodím, tamto přepojím , tohle nastavím takhle ..no a pak to pozoruji. Kdyby se něco dělo - něco nepředvídatelného - tak zavolám šéfovi."
Fajnová práce. Ale možná že jsem jen nepochopil, oč jde. Za což se samozřejmě stydím -ale nemusím taky rozumět všemu, že...od toho zde(a nejen zde) jsou přeci jiní.
07. 01. 2012 | 15:58

Béda napsal(a):

No já tedy nevím, pane Munichu. Podle soustavného poklesu českých žáků v mezinárodních srovnáních bych soudil, že asi něco bude špatně. Třeba i na tom "biflování" něco bude, co myslíte?

Asi nejideálnější by bylo něco (základní nezbytné penzum) nabiflovat a něco se naučit logicky dovozovat, resp. naučit se tvůrčím způsobem řešit úkoly. Nepodceňoval bych ani jednu složku. Hledání hotových řešení ani otrocké biflování bez pochopení podstaty asi nebude to pravé. Ideální učitel by asi měl být taky dobrý popularizátor, aby žáky/studenty dokázal zaujmout i zdánlivě suchým tématem a přiměl je k dobrovolné účasti na výuce ve škole i při samostudiu mimo školu. A měl by umět podnítit a využít přirozenou soutěživost dětí, které se snaží vyniknout, získat si obdiv, přirozenou autoritu...

Konečně jednou se to může bohatě vyplatit jak prestiži a financování školy (mít tak mezi absolventy výjimečného vědce, objevitele, Nobelistu...), tak portmonce absolventa, jeho rodičům i ekonomice státu.
07. 01. 2012 | 16:06

Moric napsal(a):

Občan
K čemu je například bábě nabiflovaná němčina? Aby se na příhraniční tržnici domluvila se sasíky, kdo má častěji hemeroidy nebo kde mají větší citrony?
07. 01. 2012 | 16:08

katango napsal(a):

Jak pro svaly (např.), tak i pro mozek platí, že funkce staví orgán, co nezatěžuji, to atrofuje. I podle mne je nutné se mnoho nabiflovat. To, co nebudete používat, pozapomenete, ale v případě potřeby si to oživíte.

Podle mne je největší hrůzou české společnosti a českého školství obzvlášť, že neučí a nerozvíjí kritické myšlení, nebo vůbec myšlení. No, blbům se nejlépe vládne.
07. 01. 2012 | 16:15

KM napsal(a):

Martin napsal(a):
Občan: Stejně dobře by se mohli domlouvat anglicky a bylo by to tak lepší, každý lékař by se místo roku života ztraceného studiem názvosloví v mrtvém jazyku mohl věnovat studiu skutečného léčení lidí.
---------
Patrně vás zklamu, ale zrovna s tímto jste si parádně naběhnul, protože anglická lékařská terminologie též vychází z latiny (viz např. ischiadic nerve, potral vein atd... atd...)
Rok "ztracený" biflováním latiny se tedy několikanásobně vrátí a vyplatí v podobě času ušetřeného tím, že lékař při studiu cizojazyčné literatury (což je dnes absolutní nezbytnost) neztrácí čas listováním v tlustém slovníku a biflováním se názvu sedacího nervu v 5 různých jazycích. Jedna latina to zvládne sama.
07. 01. 2012 | 16:20

Leo K napsal(a):

Zase jeden "ekonom", který vykládá učitelům, jak učit. Miluju Eskymáky, kteří poučují Afričany, jak pěstovat batáty!
07. 01. 2012 | 16:34

jarmulka napsal(a):

Ta diskuse je jalová- jsou věci ketré se musíte nabiflovat a jsou obory kde je třeba logické myšlení a hledání souvislosti.
Problém školství je jinde:
-- máme celou generaci která ví že stačí se umět podepsar na sociální dávky a rodina bude bydlet, zatímco snaživce od vedle který studoval, stará se o svém děti a pracuje vyžene exekutor z bytu protože to nezaplatí a z práce tu rodinu neuživí
- - kdysi jsme měli mládež která se ve škole snažila, chodila do kroužků a do mládežnické organizace a občas na brigády kde pomáhali budovat svoji vlast. Po cinkání klíči byli rádi že je lůza nevěšela na kandelábry jako totalitní svi--n -ě, za potlesku médií,politiků, inteligence a našich umělců. Historická paměť funguje- nejméně 2 další generace si budou pamatovat že je lepší rozbít učitelce hubu, poslat fotříka ať ji dá dalších pár, a flákat se nebo kšeftovat s drogama.
...
Máme co jsme si vycinkali klíči. Máme generaci která nemá co ztratit, slušná práce a život vás dovedou právě do náruče exekutora a k následnému bezdomovectví.
..
Ať žije svoboda, pravda a láska a hlavně lidská práva pro kriminálníky a vyšší daně pro ty slušné
07. 01. 2012 | 16:36

exit napsal(a):

Opravdu pitomý názor nevzdělance!
O tom, že biflování nikam nevede a o alternativních metodách vyučování jsme se hodně dozvěděli už na VŠ počátkem sedmdesátých let minulého století. Od té doby z českých škol "biflování" už prakticky vymizelo - problémem je spíš to, že bylo nahrazeno nezávaznou a nenáročnou prázdnotou. Žáci a studenti na všem stupních dnes nedostávají vědomosti (pokud se týče vědomostí získávaných ve škole, patříme na jedno z posledních míst v Evropě), ale neosvojují si ani skutečné praktické návyky.
Autorovi bych doporučil se vzdělávat hlavně v jeho vlastním oboru, v ekonomii. už to, že je ochoten nést spoluzodpovědnost za poloamatérské výtvory NERVu dosvědčuje, že příliš inteligence nepobral. Právě připovzdělanci jeho typu, broukopytlíkovští "znalci" čehokoli nesou hlavní vinu za ekonomický, mravní i intelektuální úpadek naší země.
07. 01. 2012 | 16:38

exit napsal(a):

Leo K (16:34) vyjádřil totéž co já, ale lépe a pragnantněji než já.
07. 01. 2012 | 16:40

Béda napsal(a):

Leo K,

Autora bych nepodceňoval. Je to taky učitel, viz z jeho CV:
"...Zabývá se výzkumem především v oblasti ekonomie trhu práce a ekonomie vzdělávání s těmito výsledky (v seznamu prací se vyjímá spolupráce s ekonomem Švejnarem - já čekal seznam adeptů absolventů kandidátů na nobelovu cenu). Učí v doktorském programu amerického střihu na CERGE-EI. Člen NERV..."
07. 01. 2012 | 16:40

lucie napsal(a):

To: Leo K
Na vaše přirovnání se dá dívat i jinak. Co když Eskymáci vědí, že ony batáty jsou špatné jelikož jsou nuceni je jíst. Myslíte, že by studenti měli být hloupí jenom proto, že si učitelé myslí, že jejich 100 let staré učební techniky jsou správně??? Mimo to pan Munich se v ekonomii zabývá speciálně školstvím což mi přijde jako dostateční kompetence k tomu, aby ho mohl komentovat.
07. 01. 2012 | 16:47

alaric napsal(a):

Například ten jazyk se musi clovek nabiflovat, minimálně základy gramatiky a slovička jinak nemá na čem budovat další znalost jazyka, naučil jsem se anglicky v usa, během pobytu jsem pochytil mnoho slov a výrazů, ale kdybych nepřijel alespoň částečně připraven z čr byl bych vyřízenej, viděl jsem to na hodně lidech co po nějaký době pochopili, že jen tak se jazyk nenaučí a začali biflovat, a ty co ne ani po deseti letech nemluvili anglicky nebo jenom nějakou otřesnou hatmatilkou, kterou později už težko napravíš.
07. 01. 2012 | 16:48

Béda napsal(a):

Ještě stojí za zmínku: "...V posledních deseti letech jako externí ekonomický poradce spolupracoval na řadě projektů se Světovou Bankou, Mezinárodním měnovým fondem, OECD, Evropskou unií a někdy i s některými ministerstvy..." Samozřejmě taky radí v NERVu.
07. 01. 2012 | 16:50

Radkin Honzák napsal(a):

Ad Daniel Münich

Nevím, co máte proti (narůstajícímu) množství informací v mozku, kterému s opovržením říkáte biflování.
Je to prosté: čím víc kostiček stavebnice LEGO budete mít, tím dokonalejší stavbu z nich můžete zbudovat.
Je již potvrzeno nejen klinicky, ale též zobrazovacími metodami, že bilingvisté, neboť mají v kebulích dvojnásobnou slovní zásobu, utečou projevům Alzheimerovy demence o několik let, a to i tehdy, když jejich neurony hynou; je to proto, že tam mají víc spojů, kterých využívají.
Mít kvalitnější mozek, znamená mít výkonnější systém. Není tedy třeba snižovat význam množství získaných informací. Je třeba posílit i druhou část pedagogického procesu, tedy hledání souvislostí mezi nimi.
To ale bez praktické zkušenosti jde dost obtížně a míra abstrakce je u -náctiletých (bez této zkušenosti) trochu menší, než ve svých požadavcích předpokládáte. A mají-li tyto souvislosti dávat dohromady na základě ne toho, co v hlavě mají, ale na základě toho, co si "vygůglí", tak už to nejde vůbec.
07. 01. 2012 | 17:04

Karel (taky) napsal(a):

Konečně jsem díky autorovi pochopil, proč na netu všude ve fórech (snad kromě zdejšího) tolik debílků, nezvládajících ani základy českého pravopisu a ohánějících se znalostmi a přehledem žáka třetí až čtvrté třídy zvláštní školy.

Ale ono je to správně - kapitál, který nás vlastní, od nás nechce duševní činnost, to bychom si jej mohli zanedlouho koupit. On tady potřebuje nevzdělané blbečky.

Mimochodem - hlouposti průměrného Američana jsme se léta pošklebovali. Brzo tady bude doba, kdy se bude pošklebovat on té naší. Protože když se my Češi do něčeho dáme, tak v tom vždycky máme úspěch. Ať už je to korupce, rektální alpinismus nebo likvidace fungujícího vzdělávacího systému.
07. 01. 2012 | 17:10

UmKab napsal(a):

Biflování nemá smysl v gender studies a podobnejch vědnejch disciplínách kde se dá poznání generovat z dogmatu typu "ježíš tě miluje" a dohledat se dá taky pouze něco o čem vim že to vůbec dohledat jde. Učení je ze 60% biflování 10% opakování a z 30% práce s nabiflovanejma informacema.Chtěl bych vidět zastánce kreativního učení bez biflování jak by se tvářili kdyby přišli do nemocnice s utrženou pazourou a lékař začal diferencialní diagnostiku pohledem do velikánský knihy a větou Áááá ÁÁÁ Angina to asi není.
07. 01. 2012 | 17:15

Baba Jaga napsal(a):

Tak nevím, milí spoludiskutující, zda to, čím se autor zabývá, zveřejňujete z ironie či z obdivu. V akademické ekonomii se nic pokazit nedá, bohužel ani nic konkrétního získat. Jsem se koukla, kde to pan Münich učí... V Praze (a asi i na té Akademii věd) přibylo mnoho teoretických institucí...
Co myslíte - přiznání k dani z příjmu si pan Münich vyrábí sám nebo pro zaneprázdněnost nechá vydělat kolegům?
07. 01. 2012 | 17:19

Rhoda napsal(a):

Autor se evidentně po srdceryvném úsilí nabifloval akorát text "Myslím to upřímně !" a i to jen proto , že nad ním byl na cedulích ten mládežník s thymolinovým úsměvem VŠ ignoranta .
Není sám , další blogger na hlav. prac. poměr - "ekonom" Sedláček , rovněž sálá "inteligenci" kolem sebe právě tak neodvratně jako rum své výpary , ze kterých je blivno .
Experti na všechno kromě práce a os. zodpovědnosti za ni .
07. 01. 2012 | 17:23

Tomáš M napsal(a):

Munichu - vše o léčení najdu dnes na internetu- ale bez doktora chcípnu, protože ten doktor se mimo jiné nabifloval jak se projevuje která nemoc, jak se latinsky jmenuje a jak vypadá kdejaká kůstka, sval, kousek tkáně atd
Problém tu vyjádřil/a Jarmulka 16,36
07. 01. 2012 | 17:28

jihočech napsal(a):

Zajimavé jak někdo řekne něco např. že biflování je špatné
a tolik lidí to u nás papouškuje do nekonečna, i když je to
totální nesmysl. ( podobně nejlepší hospodář soukromník atd.,)

Čím to je ? Mohl by to nějaký psycholog osvětlit ?
Přece i normálně myslící člověk ví, že některé znalosti
se musí člověk naučit nabiflovat.
07. 01. 2012 | 17:31

Zdeněk Brom napsal(a):

Daniel Münich:

A když spadne internet nebo nejde elektřina, máte hned školu plnou nic nevědoucích hlupáků. Pokud by to svět postihlo globálně, tak si prostě vývoj zvopáknem.

Hezká je i představa operujících lékařů, kteří odbíhají ke Google, aby si vysvětlili pojmy a nastudovali, jak postupovat dál.

Vyučování by jaksi mělo být v jisté rovnováze. Žák informace vyhledá, ověří jejich pravdivost, porovná je, interpretuje je atd.,ale osvojí si i schopnost zapamatování si řady základních informací zpaměti.

P.S. Ne všechny informace jsou na internetu.
07. 01. 2012 | 17:33

Béda napsal(a):

Stejně by mě zajímalo co radí odborník na pracovní trhy a vzdělávání (amerického střihu) Drábko-Kalouskově vládě v NERVu.
Proč nám o tom někdy pan Münich něco nenapíše?

PS: taky by mě zajímalo jak si stojí CERGE institut ve světové tabulce prestižních světových školních zařízení.
07. 01. 2012 | 17:37

Miloslav Pouzar napsal(a):

Autoři jako pan Munich bojují bitvu, která již tak před dvaceti lety skončila. V té době byl asi opravdu problém, že byl na všech úrovních vzdělávacího procesu kladen důraz zejména na procvičování a opakování faktických vědomostí. Mnoho lidí v té době pochopilo, že to nestačí a začali proti tzv. biflování brojit. Bohužel se jim povedlo něco, co asi ani původně nezamýšleli. Povedlo se jim, že zejména ta línější a hloupější část populace nadšeně přijala jejich teze a začala tvrdit, že procvičování a opakování a práce v průbehu vzdělávacího procesu škodí zdravému rozvoji osobnosti a ubíjí její tvůrčí potenciál. Všichni začali vyžadovat školu hrou, aniž jen tušili, co tím Komenský vlastně myslel. Nenastudovali si to. Výsledkem je, že se k biflování nepřidala ona původně požadovaná nadstavba, která by celému vzdělávacímu úsilí dala smysl a začali se místo toho hledat zábavné (tedy hlavně nepracné) cesty ke vzdělání. Bohužel takové nejsou!!!! Výsledky Vám popíše každý déle sloužící pedagog, který je schopen vnímat trendy.......
07. 01. 2012 | 17:49

Občan napsal(a):

To Béda:

Na to jsem se ho zeptal pod minulým blogem. Ale neodpověděl :o)
07. 01. 2012 | 17:50

Alfa napsal(a):

Opět jeden, kterému není divné, že všude na světě se testuje, aby se zjistil stav a mohlo se s tím ev. něco dělat.
No, my Češi to vymyslíme lepší - to svět uvidí!
07. 01. 2012 | 17:52

Baba napsal(a):

Stoupali jsme pomalu kamenitou horskou cestou, lemovanou travnatými svahy. Hrady štíhlých jedlí stály po obou stranách a bylo ještě příjemně chladno. Nebe bylo bez jediného mráčku, slunce jiskřilo v kapkách rosy a všechno bylo svěží a radostné.
Šlo se nám lehce, naše chlebníky byly jen málo naplněné a cestou byly čím dál prázdnější. Nejdříve jsme šli všichni pohromadě, ale později se naše karavana roztáhla.
07. 01. 2012 | 18:07

Luba napsal(a):

Pane Brome,
s těmi operatéry jste nezvolil zrovna nejlepší příklad.

Biflováním teorie či našprtáním se topografické anatomie se operovat nenaučíte.
Operatér je stále hlavně ranhojič - tzn. musí být manuálně zručný a "vyoperovaný".
Praxe, praxe, praxe - a tak za deset let možná bude z absolventa lékařské fakulty dobrý chirurg.

Prof. Pirk: "... neděkujeme a neodcházíme. Protože takhle se medicína nedá dělat. Lékaři po promoci, to je vlastně pokračování školy, nemají žádnou právní zodpovědnost a sami nesmějí nic dělat, dokud nemají atestaci. Ve Spojených státech se této etapě v životě mladého lékaře říkalo poslední zbytek otrokářství," připomíná."

Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/doktor-ma-mit-kravatu-ne-dekovat-a-odchazet-rika-kardiochirurg-pirk-1f7-/domaci.aspx?c=A111227_130248_domaci_jw

P.S.: Bylo by zajímavé provést mezi vyhledávanými specialisty - lékaři šetření, kolik si toho pamatují z LF a z oblastí medicíny, které jsou jejich každodennímu činění vzdáleny :)

Navíc,
jsou skutečně chvíle, kdy internet velmi pomáhá - konzultace, robotické operace vzdáleným specialistou, tvorba transdisciplinárních týmů u komplikovaných případů.
Nikdo neumí a nezná všechno. Zvlášť v medicíně.
07. 01. 2012 | 18:08

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Před více než půl stoletím na střední škole jsme se tehdy povinnou ruštinu ´učili´ nabiflováním 40 článků (dnešním jazykem esejí) v originále na různá témata s předpokladem, že při maturitní zkoušce na jakoukoliv otázku bude možno v odpovědi uplatnit některý z nich. A k tomu něco z poezie. Tak dodnes jsem schopen reprodukovat dopis Taťany Oněginovi: "Ja vam pišu, čevo že bole, čto ja mogu eščo skazať, těpěr ja znaju v vašej vole meňa prezreniem nakazať, no vy k mojej nesčastnoj dole choťa kaplju žalosti chraňa, vy ne ostonovitě meňa."
Tuto svéráznou metodu používala naše profesorka ruštiny, Ruska, která nám občas připomenula: "Ja na vašom Karlovom univerzitětě ekzamen sdělala."
V mnohých z nás tak spolehlivě vyvolala odpor k biflování, jedna spolužačka však naopak se po celý život živila tlumočením do/z ruštiny. ☺
Takže si myslím, že všeho s mírou, i toho biflování. Ony totiž ty nervové spoje ve větším počtu stimulované biflováním, jak nás poučil pan doktor Honzák, nemusejí vést vzruchy zrovna tím správným směrem. Faktem však je, že díky nim si mohu nyní v důchodu občas zazpívat Kaťušu v originále.
07. 01. 2012 | 18:10

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,....Proč se učit chodit, když nás jako miminko nosí, pak vozí v kočárku, pak vozí v autě,....neučte se chodit, je to pořád to samé, jednu nohu dopředu, druhou nechat vzadu.
Proč se učit žvýkat, když,....
Proč se učit čistotě, když to můžeme dělat do plenek. Tak na ty pleny mám příběh ze života. Kluk, pořád měl pleny, až šel do školy. A nastal problém, děti si všimly a smály se mu. Tak naučit chodit na záchod. Víte, že to trvalo měsíce, než se zvládl vyprazdňovací reflex. Bez plen se parkrát pěkně zřídil, a učitelka měla při vyučování o zábavu postaráno. Tak, jen ne se něco opakovaně a bez souvislostí učit. Tužka.
07. 01. 2012 | 18:12

Admirál napsal(a):

Bez toho, aniž by jste měl poměrně velý rozsah poznatků z různých oborů uložený ve své hlavě, nemáte šanci pohotově kriticky hodnotit přijímané informace.

Bez schopnosti kriticky hodnotit přijímané informace jste ovec, potenciální otrok.
07. 01. 2012 | 18:12

ventos napsal(a):

vyšlo už x článků o tom, že biflování je špatně, v žádném jsem nenašel nějakou fungující alternativu a žáci jsou čím dál hloupější, vypadá to,že česká scesta se moc nepovedla a bohužel to není poprvé

to autor:
když vám student vysoké školy předloží seminární práci, při které použil evidentně pouze Google, Ctrl+C a Ctrl+V, tak vás spíš napadně "zlatá rákoska" než že biflování je problém
07. 01. 2012 | 18:12

Luigi napsal(a):

Vazeni diskuteri,
znam pomery na ucilistich a strednich odbornych skolach, ucim jako VS strojar s 10ti letou praxi pres 30 let...Tvrdim, ze vetsina ucitelu na ZS pacha min jiz 20 let trestnou cinnost hlavne na detech s prumernou a slabou inteligenci. Nenuti je umet cist, nasobilku, deti neznaji nasobit 10ti, 100, kratit, pouzivat kalkulacku ani slusne psat. Muze zato predevsim skupinove vyucovani, uci ve tridach deti jen hlidaji, jako druzinarky. Za platy VS. Proto velebim min. Dobese, ktery toto jiste davno prohledl a snazi se se situaci ve skolstvi v ramci moznosti aspon neco delat!! Kdo se mou nesouhlasi, nezna nase prumerne skolstvi...Pro zivot, i studium na SS staci u m e t obecne zaklady - vzorce, nasobilku, vybrana slova, slusne psat, solidne cist a pod. To lze prumerne nadane jedince naucit jen drilem...
07. 01. 2012 | 18:16

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Nemíním svůj příklad bránit za každou cenu, ale operují většinou týmy. Operující lékaž se ale nemůže s personálem domlouvat stylem: "Podržte mi takový to bílý, za tím červeným kusem masa a podejte mi ten nástroj co minule." Tam ta řeč musí být jasná a jednoznačná.

Jinak s tím, že musí být hlavně vyoperovaný a praktik plně souhlasím.

Stejně tak souhlasím s tím, že internet je schopný pomocník. Nestavěl bych ale jenom nebo hlavně na něm.

Jiný příklad může být u požáru. Nemůžu zavolat: "Potřebuju takový ty slabší hadice!" ale "Přineste béčka!" Na druhou stranu ale už si nepamatuji, na které straně mám podle předpisu při zásahu chodit. To je to hledání rovnováhy. Důležité nutné k zapamatování a vedlejší, co si můžu pak někde dohledat.
07. 01. 2012 | 18:17

Baba napsal(a):

Biflování je obtížný hmyz. A ještě k tomu kokrhavý.
07. 01. 2012 | 18:20

Luba napsal(a):

S tím "testovacím betonem" má pan Münich úplnou pravdu.

Vyplňováním testů není možné zjistit, zda zkoušený má danou problematiku zažitou, umí o ní tvořivě přemýšlet a vkládat do souvislostí.

Navíc testy nemusí mít jednoznačná řešení a jednoduché odpovědi a,b,c,d. Je docela možné, že tvůrcem testu byl člověk s horší úrovní znalostí, než má obzvláště motivovaný student. A studentovým úkolem by nemělo být správně odhadnout, co měl sestavovatel na mysli, ale měl by předložit nejlepší řešení či poukázat na další souvislosti.
07. 01. 2012 | 18:22

Mirek napsal(a):

Hezká teorie. Biflování je jistě k ničemu z hlediska praktického využití. Datum nějaké bitvy nebo chemickou reakci člověk skutečně na to webu najde. Jenže tam nenajde to, proč by ji vlastně měl hledat. V hlavičce mu nic nezapálí, nedá si nic do souvislostí, nevymyslí nic nového. A hlavně kdo nikdy nemusel nic "nabiflovat", nemá žádnou sebedisciplínu, dělá jen to co ho baví a čeká, že za to dostane zaplaceno. Když ne, najde si na internetu, na jaké dávky má nárok. Copak si od takových jedinců NERV slibuje? Dobrý kšeft pro internetové providery? Nedivím se, že pan Munich konvertoval od elektrotechniky k pavědě zvané ekonomie. Myšlení v souvislostech mu zjevně dělá problém a u elektřiny by byl nebezpečný přinejmenším sobě. Tady si může žvanit co chce a ránu nedostane.
07. 01. 2012 | 18:22

Luba napsal(a):

Pane Brome,
k tomu, abyste se vyznal v instrumentáriu a operační ráně rozhodně nepotřebujete studovat 6 let náročné "vejšky" :)
07. 01. 2012 | 18:29

Béda napsal(a):

Luba,

no já nevím pane Lubo. Žeby neurochirurg provádějící náročné operace mozku nemusel mít nic "nabiflováno"? Třeba o mozku a CNS, o přístrojích pomocí kterých provádí operační zákrok, o operačních postupech...? Žeby to šlo všechno dohledat a skonzultovat na netu a mohl to provádět kde kdo?
07. 01. 2012 | 18:34

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Vy jste doktor?
07. 01. 2012 | 18:38

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Perla blogu:
"k tomu, abyste se vyznal v instrumentáriu a operační ráně rozhodně nepotřebujete studovat 6 let náročné "vejšky" :)"
I kdybych chtěl někomu nasadit psí hlavu, takovou hloupost bych nevymyslel.
07. 01. 2012 | 18:39

Almo G™ napsal(a):

Vyjdu z vlastní zkušenosti:

1. Základ jsou dokonalá znalost terminologie a znalost základních pravidel - k tomu je většinou třeba určité míry biflování.

2. Tyto základní znalosti je třeba začít aktivně používat - upevňovat a začít rozlišovat jemnější rozdíly mezi termíny. To je však možné až od určité úrovně automatizace základních znalostí. Ten, kdo se nenabifloval samotné základy, je v praktickém procvičování ztracen a utopen. Neschopnost použít základní terminologii a pravidla jej demotivují a před ostatními žáky/studenty ve skupině ponižují.

3. Až po automatizaci základní terminologie, pravidel a důkladnějším procvičení jejich praktického využívání (i formou hry a aplikačních příkladů) je možné začít samostatně kreativně myslet v dané oblasti a řešit úkoly nového druhu v daném tématu.

D.Munich ve svém boji proti biflování vlastně podkopává jeden ze základních pilířů výuky. Pravda je, že biflování samo o sobě nestačí. Ale z toho logicky nevyplývá, že by biflování bylo zbytečné či škodlivé, jak tvrdí. Jen to prostě není dostačující podmínka.

Že někdo zapomíná i na tu druhou podmínku? Aktivní práci s "nabiflovaným"? Ano, to je pravda. Vyplývá z toho, že je za vše špatné vinno "biflování"? Nikoliv. To je Munichův omyl a logický zkrat.

Pravda také je, že čím více se výuka týká aplikace v praxi a kompetence aktivně pracovat s poznatky, tím klesá možnost objektivního hodnocení. Protože nároky na objektivitu stoupají a žáci/rodiče/studenti... vyžadují přezkoumatelnost, ověřitelnost, analyticky-objektivní testování znalostí (dovedností), je zkoušející/testující nucen (i z obav z právní dohry) testovat jen 100% ověřitelné, faktické údaje - tedy opět to, co bylo nabyto převážně biflováním. Dovednosti a praktickou aplikaci lze většinou testovat jen s obtížemi a určitou mírou nejistoty. Proto bývají zkoušeny komisionálně, na to však zase (údajně) nejsou peníze... A jsme zpátky na začátku. Dokud bude primární tlak na objektivitu, jiné to nebude. A na copak klade důraz náš milý ministr školství Josef_Každý_Den_Vás_Ohromím_Svou_Novou_Aktivitou_Dobeš?

P.S: V rámci volání po otevřenosti zdrojů, které zde autor hrdinně předvedl v minulém blogu, jej vyzývám ke zveřejnění veškerých finančních i nefinančních zisků, které obdržel od kohokoliv v souvislosti s přípravou školného. Jistě to pro něj nebude problém.
07. 01. 2012 | 18:39

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Zdeněk Brom:
Dopustím se odpovědi za nick Luba:
´Ne, jenom český novinář.´
07. 01. 2012 | 18:40

Luba napsal(a):

Bédo,
ideální je, když si ten neurochirurg může to "nabiflované" ohmatat. A to mu škola samotná - tedy ten biflovací ústav, neumožní.
Skutečná škola adeptovi neurochirurgie začne až "po škole".

Prostě - znalosti bez zručnosti a dovedností jsou mu k ničemu.
Viz "archetyp" doktora Cvacha. :)
07. 01. 2012 | 18:46

Almo G™ napsal(a):

Volání D.Municha a některých diskutérů je analogické následující situaci:

Někteří zedníci nedokončují domy a ponechávají z nich jen základy.

Některým kolemjdoucím a uživatelům staveb se to nezamlouvá, tak to hlasitě kritizují.

Nevolají však po tom, aby se domy dokončovaly podle původních projektů a byly obyvatelné, nýbrž (paradoxně) brojí proti základům domů.

"Za vše mohou ty hloupé a nehezké základy!", křičí. Zrušme základy? Bez základů budou domy lepší! :-)

(Otázka je, jestli by nebylo lepší řešení.)
07. 01. 2012 | 18:55

Béda napsal(a):

Luba,

to já samozřejmě nepopírám. Ovšem platí "na těchto základech" můžete stavět. Prostě bez poměrně rozsáhlého souboru navazujících "nabiflovaných" (osvojených) znalostí se v tomto oboru nikdo neobejde. Bez nich není možno jen tak improvizovat, tvořit, vycházet z narychlo dohledaných informací.

Na teoretické školní znalosti navazuje další vzdělávání a praxe.
07. 01. 2012 | 18:56

Radkin Honzák napsal(a):

Zbyněk Matyáš napsal:
Ony totiž ty nervové spoje ve větším počtu stimulované biflováním, jak nás poučil pan doktor Honzák, nemusejí vést vzruchy zrovna tím správným směrem.

A laik žasne a odborník se jen diví...
07. 01. 2012 | 19:02

v + f = s + 2 napsal(a):

biflování je nutnou, avšak nikoliv postačující podmínkou dobrého vzdělání.
07. 01. 2012 | 19:03

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Cituji:"Skutečná škola adeptovi neurochirurgie začne až "po škole".

Obě ale patří k sobě. Nebo chcete začínat rovnou praxí?
07. 01. 2012 | 19:12

Zdeněk Brom napsal(a):

v + f = s + 2 07. 01. 2012 | 19:03:

Souhlas.
07. 01. 2012 | 19:13

Zdeněk Brom napsal(a):

Zbyněk Matyáš:

Možné to je.
07. 01. 2012 | 19:13

ka-re napsal(a):

to :v + f = s + 2 v 15,30 Pro práci v laborce je nutné si třeba zapamatovat, že voda se vždy lije do kyseliny a nikoliv naopak (pokud tedy člověk nechce absolvovat chemický peeling ......
Pokusný balónek nebo Tě pamět pozlobila? Co by na to řekl ing. Kalousek?
07. 01. 2012 | 19:19

Almo G™ napsal(a):

ka-re: A není to náhodou naopak? :-)
07. 01. 2012 | 19:30

Almo G™ napsal(a):

Vida, jak se biflování může hodit. Takový nick "ka-re" už by mohl být chudák poleptaný: Viz http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=kyselina+do+vody ;-)
07. 01. 2012 | 19:33

v + f = s + 2 napsal(a):

almo-g: ka-re má pravdu, já jsem to ve svém původním postu spletl, napsal jsem totiž v 15:30: "...voda se vždy lije do kyseliny ". Samozřejmě je to naopak- kyselina do vody.
07. 01. 2012 | 19:44

Myška napsal(a):

Český maloměšťák

Děkuji srdečně za útěchu.
Nechtěl byste obcházet sborovny a zvedat tam náladu? Kantoři fakt nejsou nadšení z toho, co pouštějí z devítek.
No, na mysli zatím neklesám, ale fakt jsem ráda, že tihle mladí mě už v mém důchodu živit nebudou :) Ale máte pravdu, na jinou dobu nutno hledět jinými brýlemi, snad...
07. 01. 2012 | 19:45

Lubas napsal(a):

Tak tahle diskuse je fakt legrační. Většina kritiků článku jen svými výroky potvrzuje pravdivost v něm uvedených myšlenek. Evidentně se kdysi nabiflovala písmenka, slova atd., ale elmentární schopnost pochopení daného textu jim zcela chybí. To je totiž podstata článku, kritika biflování pojmů bez jejich pochopení a schopnosti aplikace. Možná se ale mýlím. Možná je za tím patologická snaha kritizovat za každou cenu a ukazovat jaký je kritik borec a autor nula.
Byla tu řeč o lékařích vs. latina. Jasně, že je potřeba se nabiflovat latinská slovíčka, bez jejichž znalosti se budoucí doktor dál nechytá. Problém by byl nutit ho učit se latinu protože tak velí tradice, ale další výuka a praxe by stavěla na názvosloví převzatém třeba z angličtiny nebo svahilštiny.
Mám za to, že článek se netýká ani tak významu latiny pro mediky, ani významu římského právava pro právníky, ale spíš pumpování nesmyslných vědomostí do dětí na ZŠ max středních školách. Což se bez nejmenší pochybnosti děje.
Pro Zdeněk Brom
Představa operatéra odbíhajícího od operace ke googlu je sice úsměvná. Myslím že, by ale bylo chybou se domnívat, že lékaři pro své další vzdělávání nepoužívají zdrojů z internetu. Jinak tleskám poslednímu odstavci vašeho příspěvku. Je v něm v podstatě shrnuto vše o čem článek je.
07. 01. 2012 | 19:51

... napsal(a):

No, proč biflovat? Proč? Aby např.lékař ráno před operací si pustil Internet a tam hledal, jak operovat slepé střevo...A nedej Bože, aby mu ten Net vypnuli...Neříkalo se, že to, co mám v hlavě je mé know - how, že mi to nikdo nevezme? A vůec, mladý člověk má prázdný mozek a tím vaším biflováním si ho pěkně potrénuje! I když nakonec vzato, na kradení, jak je v dnešní době zvykem, školy a potažmo biflování, člověk nepotřebuje aby se potom měl dobře...
07. 01. 2012 | 19:53

Almo G™ napsal(a):

ka-re: Aha, nepostřehl jsem, že jde o citaci. Možná by se i tady vyplatila nějaká standardní citační pravidla :-).
07. 01. 2012 | 20:00

Almo G™ napsal(a):

Lubas napsal(a):

"Tak tahle diskuse je fakt legrační. Většina kritiků článku jen svými výroky potvrzuje pravdivost v něm uvedených myšlenek. Evidentně se kdysi nabiflovala písmenka, slova atd., ale elmentární schopnost pochopení daného textu jim zcela chybí. To je totiž podstata článku, kritika biflování pojmů bez jejich pochopení a schopnosti aplikace."

--- Ano? Já vidím, že autor napsal článek v duchu falešného dilematu "buď anebo". Výslovné konstatování o komplementaritě obou naopak nevidím.

"Možná se ale mýlím."

--- Tipuji, že ano.

"Možná je za tím patologická snaha kritizovat za každou cenu a ukazovat jaký je kritik borec a autor nula."

A už tu máme druhé falešné dilema: "Buď souhlasíš nebo jsi ten, kdo kritizuje za každou cenu a ukazuješ jaký jsi borec atd."

Stejné rigidní myšlenkové postupy, jiné nicky...
07. 01. 2012 | 20:06

gaia napsal(a):

v + f = s + 2 v 15:30

kyselina se vždy lije do vody, jinak dopadnete jak Saturnin!
07. 01. 2012 | 20:23

gaia napsal(a):

dnes odpoledne jsem so chtěla číst noviny, otevřu Právo tam přes půl stránky odulý obličej ministra Dobeše a pod tím soupis dobra, které pro české školství udělal.
Normální reklama na jeho osobu a jeho dobrodiní.

Je tohle normální? A kdo to platil? kde budou chybět peníze vydané za tuto reklamu.

Jedním z dobrodiní, které tento ministr zavedl a na které je pyšný a uvedené též v té reklamě je právě to plošné testování žáků 5. a 9. tříd.
a pod tím omluva, nechceme stresovat děti, ale potřebujeme bič na učitele.

Co má tohle PR znamenat?
07. 01. 2012 | 20:27

bob napsal(a):

Myslíte že on se něco bifloval???? A myslíte že měl tím pádem méněcenný život???

http://aktualne.centrum.cz/zpravy/kuriozity/clanek.phtml?id=727978
07. 01. 2012 | 20:28

Moric napsal(a):

Příklad s kyselinou nám spadl ze samého nebe. Pan ka-re, který protěžuje biflování a tento příklad si vybral pro podporu svého tvrzení - se hrubě zmýlil. Chtěl lít vodu do kyseliny.
Přesně toto je Achillova pata biflování. Snažit se cosi zapamatovat, ale nevědět proč. Jak je potom reverze snadná.
Bifloun se naučí, že do bažiny si má vzít holinky a nakonec si vezme jen hodinky. Chybička se prostě vloudí.
Samozřejmě je hovadina i argumentace protistrany. Proč si měl mladý chemik hledat na internetu co stane po jeho "míchání", když ani netuší, že se cosi má stát. Kdo pochopil vztah mezi koncentrací roztoku a nárustu tepla, nemá se při chemickém pokusu čeho obávat. To je ta zpráva, kterou nám Munich vyslal. Nejde přitom o žádnou kontradikci k učení si latiny či zkratek chemických prvků Mendělejevovy tabulky, jak to chápe například pan Honzák.
07. 01. 2012 | 20:28

Luba napsal(a):

Pane Brome,
skutečně je možné začínat praxí. Je to ta známá metoda pokus - omyl. Poučení chybou. Chybové učení. Předpokladem je možnost simulace na trenažéru, což je daleko humánnější, než užívat "živé modely", ať je jimi myšleno cokoli. A kvalitní supervize. Zkušený mentor. Učitel.

Je možné postupovat od praxe k teorii.

P.S.: Když jste se učil pracovat s počítačem, předpokládám, že jste napřed nastudoval von Neumannovu algebru, Harvardskou architekturu, architektury mikroprocesorů, druhy vnitřních sběrnic, charakteristiky RISC a CISC, pak jste přidal nějaký ten Fortran a Cobol, a teprve ke konci teoretického hodokvasu jste si šáhnul na klávesnici a popatřil na monitor :)
07. 01. 2012 | 20:34

gaia napsal(a):

Luba

ale při tom mísení kyseliny a vody je zas naopak lepší postupovat od teorie k praxi.

A v + f = s + 2 v 19:03 sám připouští, že biflování je nutnou, avšak nikoliv postačující podmínkou dobrého vzdělání.

nyní však již zřejmě se slepeckou holí honí bycha

vzdělávání je komplexní proces, kde je potřeba ode všeho něco
07. 01. 2012 | 20:42

Almo G™ napsal(a):

"Luba napsal(a):

Pane Brome,
skutečně je možné začínat praxí. Je to ta známá metoda pokus - omyl. Poučení chybou. Chybové učení."

Obecně jde ze všech druhů učení o ten nejprimitivnější a (jak je dobře zdokumentováno) nejméně efektivní.
Samozřejmě jsou oblasti, kde se může dobře uplatnit, ale ty jsou velmi specifické. Trenažér nebo modelové a velmi bezpečné prostředí je v takovém případě spíše nutností. Trpělivý supervizor a nenarušitelné sebevědomí pak naprostou nutností. Vhodný je spíše tam, kde se uplatňuje (hammondovská ;-)) intuice než analýza nebo minimálně součinnost obou.
07. 01. 2012 | 20:46

Luba napsal(a):

Učení
totiž není to, co se odehrává ve škole.

Život = učení

A život není biflování.
Život není mechanické učení se nazpaměť.

I když dobře vytrénované paměť/vybavování se hodí. Třeba právníkům. A někdy bývá zase naobtíž.
07. 01. 2012 | 20:48

Luba napsal(a):

Almo G,
víte, jaký je nejbezpečnější druh dopravy?
Je to doprava letecká.

A víte proč?
Protože při výcviku posádek se používá simulace krizových situací a nácvik jejich řešení. To je to učení se pokusem a omylem, které vy považujete za "nejprimitivnější a nejméně efektivní".

Ovšem ... platí ona známá poučka: Šťastný člověk, kterého varuje cizí chyba. Předpokladem však je, aby se o těch chybách mluvilo. Konference se, bohužel, pořádají jen o úspěších.
07. 01. 2012 | 20:56

Luba napsal(a):

Almo G,
praxe zatěžuje mnohem více informačních vstupů, než např. frontální vyučování nebo nesouvislé, do kontextu nezasazené, memorování z knihy.

Učení se praxí přece neznamená, že to musíte dělat špatně. Máte u sebe supervizora, který Vás na možné chyby upozorňuje.

Co se výkonu týče, zaučený dělník (učil se praxí) může být lepší, než dělník vyučený (vstřebal i teorii).
07. 01. 2012 | 21:03

Občan napsal(a):

To Luba:

Hm, uchylujete se k dost husté demagogii.
Mimochodem, víte, co dělají piloti před startem?
A víte, jak se učí řídit letadlo?
07. 01. 2012 | 21:07

Radkin Honzák napsal(a):

Moric napsal:
Nejde přitom o žádnou kontradikci k učení si latiny či zkratek chemických prvků Mendělejevovy tabulky, jak to chápe například pan Honzák.

Milej pane Morici, když už si mě berete do úst, nemusíte mi podstrkovat výroky, které nejsou moje. V mých příspěvcích nenajdete slova o latině či zkratkách chemických prvků, pokud za tyto nepovažujete LEGO. Stačí mi už jeden, co se mu zavařil mozek nadbytkem informací a teď mu spoje fungujou pozpátku. A teď vy! Když tu chcete se mnou diskutovat, mohl byste se naučit alespoň číst. Ale to asi taky patří k nenáviděnému biflování...
07. 01. 2012 | 21:08

Občan napsal(a):

Aaaha, odtud vítr fouká.
Supervizor, mentor - a blížíme se k domovu :o)))
07. 01. 2012 | 21:09

Almo G™ napsal(a):

Aha, takže na letecký simulátor piloti přicházejí bez sebemenších znalostí a zkoušejí jednu páčku po druhé, co to udělá, když se za ni zatáhne. To je při počtu páček v kokpitu Boeingu cca několik bilionů kombinací a piloti je postupně zkoušejí metodou pokus-omyl :-).

Řekl bych, že jste něco vynechal :-). Zkuste se vrátit k mému prvnímu příspěvku a zvažte, jestli to "chybové učení" ve vašem podání nepřipomíná spíše mé schéma 07. 01. 2012 | 18:39 než učení metodou pokus-omyl. :-).

Tady jste se tak trochu pokusil spojit nespojitelné.

Zkrátka: nejprve je potřeba určitá úroveň automatizace v ovládání faktografie a základních pravidel, pak nastupuje automatizace strategií. Někdy to jde relativně souběžně (např. u řemeslníků). Opačně to jde hůře nebo vůbec. Nejprve se lidé musí dorozumět a poznat, co vše do oboru uvažování patří, aby mohli vymýšlet strategie řešení problémů, nemyslíte?

Nevylučuji samozřejmě výjimky. Génius to zvládá i odprostředka.
07. 01. 2012 | 21:11

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Radkin Honzák:
"A laik žasne a odborník se jen diví..."
Ano, když chybí smajlík. ☺
07. 01. 2012 | 21:12

Zbyněk Matyáš napsal(a):

gaia:
"kyselina se vždy lije do vody, jinak dopadnete jak Saturnin!" Saturnin nééééé, strýc František!
07. 01. 2012 | 21:16

Luba napsal(a):

Občane,
co dělají piloti před startem?

Jistěže vím, co dělám před startem :)
07. 01. 2012 | 21:16

Kanalnik napsal(a):

Biflovani, tedy slepe memorovani faktu, povazuji za jedno z velkych negativ systemu vyucovani, lituji, ze jsem prosel skolstvim v teto podobe.

Ja osobne se naucim daleko vic tim, za neco delam. Precist si neco, abych necomu rozumel, a umel to nasledne dobre pouzit, to neni biflovani, to je prave uceni, ktere vhodne vyuziji v praxi. V souvislosti s praxi si to pak mnohem snaze zapamatuji.

Na sobe jsem si to overil v pozdejsim veku nejen na anglictine ali i na dalsich oblastech.
07. 01. 2012 | 21:20

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Luba:
"Když jste se učil pracovat s počítačem, předpokládám, že jste napřed nastudoval von Neumannovu algebru..." Nekorektní analogie, správně by bylo napřed nastudovat ovládání operačního systému příkazy resp. myší, nastudovat ovládání aplikačních programů...atd.
Podle Vašich názorů se ´učí´ můj čtyřletý vnuk.
07. 01. 2012 | 21:21

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Radkin Honzák:
"Stačí mi už jeden, co se mu zavařil mozek nadbytkem informací a teď mu spoje fungujou pozpátku." Pane doktore, neberete život příliš vážně? Anebo spíše sebe?
07. 01. 2012 | 21:25

Targus napsal(a):

To Luba:

S tou klávesnicí a kompem jste kapánek přehnal. Něco jiného je užívání nějakého předmětu (ať již kompu nebo lidského těla) a něco jiného je případný (ne)odborný zásah do takového předmětu, že ano. Když jdete po schodech, taky nemusíte ovládat "architekturu" svých kolen, ale případný meniskus si asi těžko bude opravovat kuchyňským nožem nad vanou.
Jinak se tomu říká demagogie...
07. 01. 2012 | 21:25

Kanalnik napsal(a):

piloti se take nebifluji, kdo byl nejlepsi letec pred sto ci pred padesati lety, uci se to, co budou potrebovat (a to nikoliv tak, ze 3 roky sedi nekde zavreni nad knizkami a pak si vyjdou z mistnosti a sednou si do letadla)
07. 01. 2012 | 21:26

Občan napsal(a):

To Luba:

No, dejme tomu...

Takže nebudete popírat, že před KAŽDÝM startem doblba drilujete, jeden s manuálem v ruce a druhý prakticky, funkčnost páček čudlíků, displayů a jiných zobrazovátek?

Vás pustili za knipl (nebo dnes spíš joystick - abyste mne nechytal za slova) aniž jste věděl cokoli o létání a o řízení letadla, za zadkem jste měl "supervizora" a učil jste se létat stylem pokus-omyl?
07. 01. 2012 | 21:29

Targus napsal(a):

To Luba:

Jak tak čtu ty vaše názory, silně pochybuju, že jste byl kdy schopen udělat řidičák.
A jestli ano, máte už tak rozjetého Alzheimera, že si nepamatujete, jak jste chodil do autoškoly.
07. 01. 2012 | 21:30

Kanalnik napsal(a):

biflovani NEROVNA SE memorovani pro nasledne pouziti v praxi v ramci vyuky

biflovani ROVNA se slepe memorovani faktu bez praktickeho vyuziti ve vyuce a v pozdejsim zivote

to je muj nazor
07. 01. 2012 | 21:30

Targus napsal(a):

To kanálník:

Je vidět, že o výuce pilotů nemáte ani šajn.
07. 01. 2012 | 21:32

Luba napsal(a):

Almo G,
napíšu to jednoduše:

Své ploché znalosti musíte zkrabatit nejen do závitů kortexu, ale také do 3D. A to jde lépe v praktikování činnosti, o které se píše či hovoří.

Viz j. A. Komenský: Schola ludus - Škola hrou.

"Homo ludens (lat. hrající si člověk) je pojem popisující člověka, jenž vyvíjí své schopnosti a možnosti prostřednictvím hry. Objevuje své schopnosti a sám se skrze ně vyvíjí. Jeho hravost je založena na svobodě rozhodování a jednání a předpokládá vlastní myšlení. Vyvíjí se také prostřednictvím zkušeností, které připojuje k těm, jež již vlastní."

http://cs.wikipedia.org/wiki/Homo_ludens

Ta "hra" je činnost, praktikování něčeho, co nám přináší radost - např. z poznání a poznávání.

Je fajn, když si můžeme hrát v pracovní době, že ano. Když je nám povolání koníčkem. A závislostí.
07. 01. 2012 | 21:33

Honza napsal(a):

Přátelé, autor přeci nepíše, že se žáci nemají učit žádná fakta, upozorňuje na to, že se na našich školách moc bifluje bez pochopení souvislostí. Jako otec dětí studujících na střední škole mu dávám za pravdu, a jako vysokoškolský učitel i souhlasím s příčinami, které uvádí: spousta "učitelů" (včetně universitních) svému oboru nerozumí a data se dají učit a hlavně zkoušet, i když nerozumíme jejich smyslu.

Lubas to napsal přesně, většina diskutujících dává autorovi bezděčně za pravdu tím,že nedokáže pochopit význam psaného textu. Další mu sice rozumějí, ale nemají rádi teoretickou ekonomii a NERV, tak mu to dávají sežrat. A všichni dohromady si stěžují na nízkou úroveň současného školství, ačkoli jsou chodícími příklady selhání toho tradičního.

Občan, Béda:
CERGE podle mezinárodní sítě Social Science Research Network patří mezi 5 procent nejlepších ekonomických pracovišť na světě z více než 1200 hodnocených. Mimochodem, dá se to docela dobře vygooglovat....
07. 01. 2012 | 21:33

Targus napsal(a):

To kanálník:

Vaše definice biflování bohužel není ekvivalentem toho, co se za biflování všeobecně, potažmo na MŠMT považuje. V tom je neštěstí českého školství.
07. 01. 2012 | 21:36

Moric napsal(a):

R.Honzák
Omlouvám se vám upřímně, četl jsem příspěvek Lucie a při chybě (přeskoku) IE se mi nad článkem objevilo Vaše jméno. S Vaším názorem nelze nesouhlasit.
07. 01. 2012 | 21:37

v + f = s + 2 napsal(a):

gaia: já to nepřipouštím, já to tvrdím a stojím si za tím. Biflování je nutné, aby bylo na čem stavět. Jen jsem parafrázoval postupy , jak se numericky řeší DE.

P.S.: příklad s kyselinou jsem popsal obráceně, ale v laborce bych to smísení určitě provedl správně. Budiž důkazem, že jsem strávil ve školních laboratořích 9 let coby student a jediným úrazem bylo nasátí HCl pipetou do úst, což bylo následováno šuměním zubů:-). A to se stalo hned na začátku prváku na střední škole.
07. 01. 2012 | 21:38

Občan napsal(a):

To Honza:

Vzhledem k tomu, v jakém stavu je naše i světová ekonomika a vůbec společnost, to pro mne opravdu není žádným kriteriem.
KDYBY to bylo jedno z nejlepších ekonomických pracovišť, nemohlo by se v našeh hospodářství dít to, co se děje.
07. 01. 2012 | 21:40

Targus napsal(a):

To Honza:

Obávám se, že setrváváte v hlubokém omylu. Autor se výslovně odvolává na internet a vyhledávání informací na něm. Nepovšiml jsem si, že by někde tvrdil, že je třeba se nabiflovat onen základ studovaného oboru, bez něhož je zvládnutí oboru nemožné.
07. 01. 2012 | 21:41

Almo G™ napsal(a):

Kanalnik napsal: "piloti se take nebifluji, kdo byl nejlepsi letec pred sto ci pred padesati lety"

Samozřejmě. Proč by to dělali?

"Učí se to, co budou potřebovat."

Ano. A když je toho, co budou potřebovat (terminologie, základní pravidla) v další fázi, příliš hodně, často nezbývá, než se to nabiflovat. Kdo nestíhá v čase určeném na výuku, jde z kola ven.

Něco jiného je mít neomezený čas na experimentování a spousty neškodných havárií u PC simulátoru doma v obýváku a něco jiného je využívat drahý = omezený čas na simulátoru za desítky nebo stovky milionů.

Řekl bych, že tady splývá pár velmi odlišných zkušeností - doma skutečně na efektivitě učení nijak nezáleží. Ve školství všeho druhu však hraje roli i časový a finanční faktor.
07. 01. 2012 | 21:41

Sutech napsal(a):

to: v + f = s + 2
Tak ten jsem neznal:)

to: wiki
Pro mne nepředstavuje anglický text nějaký zásadní problém, ale musíte vycházet z toho, že mnoho lidí v ČR neumí anglicky, popřípadě se anglicky domluví v obyčejných situacích, proto by bylo dobře, kdybyste sem umístil/a český překlad

to: ten, kdo veri, ze to bude dobre
když už zmiňujete onu erupci, to, že ztratíme internetová data, je ten nejmenší problém, představte si, co to způsobí s dodávkami základních služeb. Představte si kolaps řídící elektroniky v elektrárnách, myslím, že by nám pak zůstalo provozuschopných jen několik málo, Vranov, Vír, Střekov, Kroměříž,Pastviny, možná něco málo víc. V zásadě se dá říct, že by nám zbyla pouze voda, vše ostatní by muselo být z bezpečnostních důvodů odstaveno. Bylo by v podstatě nemožné jejich opětovné spuštění, pokud by došlo k poškození řídící elektroniky. Jinými slovy naše honba za účinností a snaha o ovládání všeho za pomoci výpočetní techniky nás jednoho dne přivede ke kolapsu. Každá moderní technologie, zejména takto náchylná, musí být podpořena něčím spolehlivým, co bude pracovat za všech okolností

to: jarmulka
Je otázka co je lepší, ale to je na věčnou debatu. Je lepší demokracie ve které se nemusí "nic," nebo silná vláda, byť je totalitní, která zajistí bezpečnost, umí si vynutit zákony a buduje infrastrukturu státu, čímž dává práci, byť vnucenou, ale člověk musí pracovat a má jen omezenou svobodu.

to: UmKab
Nejsem sice doktor, ale není u utržené pazoury diagnóza jasná, tedy diferenciální už z významu slova pozbývá smyslu?

to: Baba
A jak to bylo dál?
07. 01. 2012 | 21:41

Luba napsal(a):

Občane,
jasně že ne.

Pokusem - omylem probíhá nácvik tzv. krizovek. Při něm se schválně dopustíte "omylu", který pak řešíte.

Ale k tomu, abyste odstartoval, letěl a přistál skutečně nepotřebujete vědět nic o aerodynamice. Když víte, tím lépe. Ale k udržení se ve vzduchu to nepotřebujete.
07. 01. 2012 | 21:43

Almo G™ napsal(a):

Honza: Ok, můžete dokázat, že autor uznává i roli naučené faktografie. Předpokládám, že to pro vás nebude problém, když tvrdíte, že ostatní nerozumí psanému textu.
07. 01. 2012 | 21:47

Honza napsal(a):

Občan:
"KDYBY to bylo jedno z nejlepších ekonomických pracovišť, nemohlo by se v našem hospodářství dít to, co se děje."

To přeceňujete vliv teoretických ekonomů na ekonomickou praxi v této zemi. Politici si dělají, co chtějí, ať jim odborníci radí cokoli. Ve svém oboru s tím mám bohužel velmi osobní zkušenosti.
07. 01. 2012 | 21:49

Luba napsal(a):

Targus,
napsal jste: "Jak tak čtu ty vaše názory, silně pochybuju, že jste byl kdy schopen udělat řidičák."

A Vy jste se snad naučil řídit vůz vysedáváním v lavicích autoškoly?
07. 01. 2012 | 21:50

Almo G™ napsal(a):

Luba: Ad škola hrou. Ok. Pokud se ale děti v inscenovaných hrách pod vedením Komenského (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Amos_Komensk%C3%BD) nedorozumívaly posunky, nýbrž např. latinsky, asi se přece jen nějakému tomu biflování nevyhnuly.
07. 01. 2012 | 21:55

skepticky_optimista napsal(a):

"Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí". Nevím, mám dvě děti na gymnáziu a nevím o tom, že by k tomu docházelo. Tedy nazpaměť je samozřejmě nutné se něco naučit, ale to nutně neznamená, že to je bez chápání podstaty a souvislostí. Zajděte si na práva nebo na medicínu. Anatomii prostě musíte znát z paměti. Nemůžete si to hledat ad hoc v googlu.
07. 01. 2012 | 21:56

Kanalnik napsal(a):

Targus:

"Je vidět, že o výuce pilotů nemáte ani šajn."
-- dik, skoda, ze se nepodelite o vase znalosti z tohoto oboru; pilotem nejsem, ale pracoval jsem u aerolinek; netvrdte mi, ze se tam uci tri roky teorii, a letadlo a jeho casti pripadne simulator uvidi az po zkouskach

"Vaše definice biflování bohužel není ekvivalentem toho, co se za biflování všeobecně, potažmo na MŠMT považuje. V tom je neštěstí českého školství."
-- nerozumim;
ale mam dojem, ze tohle je treba jeden z problemu; dost lidi si mysli, ze maji tu spravnou definici vseobecnych slovnich pojmu a neni ochotno pripadnou rozdilnost pohledu vykomunikovat a kazdy si baziruje na svem, diskuze pak podle toho vypada (ano, to je slabina ceskeho skolstvi)

; ja jsem jasne napsal svuj svuj nazor a myslim, ze celkem blizky autorovi (a vyplyva z neho, ze hromada diskutujicich se tu vlamuje do oteverenych dveri); co se za biflovani povazuje vseobecne ci na MSMT, na to nemam nastroje, jak to zjistit

Almo G™

ok, myslim, ze nejsme ve sporu, ja bych to nazval jako memorovani, svoji definici biflovani jsem popsal vyse
07. 01. 2012 | 22:01

Luba napsal(a):

Almo G,
latina je mrtvý jazyk, dříve jazyk akademického prostředí - asi by se ho "biflovat" musely.

Ale kdyby se české děti chtěly učit německy, tak nejlépe a nejrychleji by se to naučily mezi Němci, francouzsky ve Francii, anglicky v Londýně ... Při hře a mluvením, samozřejmě :)
07. 01. 2012 | 22:01

Almo G™ napsal(a):

Je legrační, jak v této diskusi bojovníci proti "biflování" vyčítají těm, kdo říkají, že potřeba je jak "biflování" tak praxe, to, co sami dělají.

Tj. Uznávají /preferují jednu složku = praxi, ale vyčítají těm, kdo upozorňují na význam obou složek, že jsou proti praxi.

Slušný zmatek a krásná ukázka projekce. :-)
07. 01. 2012 | 22:02

Honza napsal(a):

AlmoG:
"Ok, můžete dokázat, že autor uznává i roli naučené faktografie. Předpokládám, že to pro vás nebude problém, když tvrdíte, že ostatní nerozumí psanému textu."

Je to samozřejmě naopak, to Vy musíte dokázat, že autor roli naučené faktografie popírá. Vy ho obviňujete, tíha důkazu je na Vás. Tohle Vás měli naučit ve škole. Já jen konstatuji, že nic takového se z jeho textu vyčíst nedá.
Děkuji za další pěknou ilustraci mého tvrzení.
07. 01. 2012 | 22:04

Kanalnik napsal(a):

cast diskutujicich se zjevne nechce shodnout na nejakem koncensu pojmu, co to biflovani je, jen tu tlaci svoji definici (pravdepodovne rozdilnou, nez ja ta autorova)

jak se ale pak chcete domluvit?

to je jedna z veci, ktere ceske skolstvi produkuje - existuje jen jedna spravna definice, a pres to nejede vlak

...smutne...
07. 01. 2012 | 22:05

Almo G™ napsal(a):

07. 01. 2012 | 22:01 Dobrá. Jsem pro. Klidně můžeme všechny české třídy vyvézt na rok do zahraničí, ať se jazyk naučí tam. Byl bych první pro. Jeden Kalouskem "opomenutý" tucet miliard ve Švýcarsku by to možná dokonce umožnil na nějaká léta dopředu, nevím... Ale myslel jsem, že se bavíme o českém prostředí, českých školách a českých učitelích.

V zahraničí by ale nešlo ani tak o metodu výuky. Klíčové bylo zvýšení motivace. Když musím, nezbývá mi nic jiného, je to užitečné, učím se nejrychleji a nejefektivněji.
07. 01. 2012 | 22:08

Kosmodiskutér napsal(a):

V téhle souvislosti stojí za přečtení text prof. Piťhy, např. tady:

http://www.stolzova.cz/stolzova/view.php?cisloclanku=2008041701
07. 01. 2012 | 22:12

Luba napsal(a):

Dnes promítání instruktážního filmu (teorie), zítra na bojiště (praxe), aneb Jak létat se Šturmovikem:

http://www.youtube.com/watch?v=TBtIybJOWN4
http://www.youtube.com/watch?v=T5FukYgXqM0
http://www.youtube.com/watch?v=bCXFzHdwVns

Zpověď pilota IL-2 Šturmovik, pana Borejka (1:05):

http://www.youtube.com/watch?v=Yr7C3YawF5k

Tak to nebyla ani superturboškola :)
07. 01. 2012 | 22:16

Almo G™ napsal(a):

Honza: Můj názor na věc je uveden v příspěvku 07. 01. 2012 | 18:39. Nemám na něm co měnit. Pokud autor uznává nějakou roli "biflování", "memorování", "faktografie" atd., mohl to výslovně zmínit.

Když to neudělal, vystavil své sdělení riziku různých interpretací.

Jestliže přesně nedefinoval, co tím "biflováním" míní a spoléhal na jednotný výklad vágního pojmu, nutně to vede k rozporům v diskusi. To je však chyba autora blogu. Mou chybou, kterou jsem si měl uvědomit o něco dříve, je, že jsem na tento styl přistoupil.

Proto to takto dále nemá smysl. Zatím mizím a těším se na přehled všech autorových materiálních i nemateriálních zisků spojených s přípravou školného. Transparentnost nade vše - ad jeho minulý blog.
07. 01. 2012 | 22:27

sasa napsal(a):

pane Munichu: vypada to, ze se chcete distancovat od vysledku reforem ve vede a skolstvi, ktere jste se pokousel spoluprosazovat.
07. 01. 2012 | 22:31

TomášL napsal(a):

Dobrý den autore,

naprosto se ztotožňuji s Vaším textem. Děkuji....
07. 01. 2012 | 22:37

emik napsal(a):

Já jsem se ve škole nebifloval a přesto ve mě něco zůstalo dodnes. Dnešní mladí neznají základní reálie, ale zato rozumí anglickým filmům a písničkám.
07. 01. 2012 | 22:42

Skogen napsal(a):

Směšné. Autor to ví.
07. 01. 2012 | 22:55

wiki napsal(a):

Sutech napsal(a): proto by bylo dobře, kdybyste sem umístil/a český překlad

O.K. Takže znovu

Občan napsal(a): JAK chcete pochopit základy práva, když se nenabiflujete římské právo?

Zkusil bych se podívat třeba na 1. rok na Harward Law School (jedné z řekněme 5 nejuznávanějších právnických škol na světě):

A co tam člověk nečte: Harvard Law School v nedávné době provedla radikální reformu svého prvního ročníku učebního plánu. Nový studijní program odráží (obsah) právní praxe v 21. století, ke tradičním kursům byly doplněny kurzy ústavného práva, regulací, mezinárodního práva a srovnávacích právních věd. Všichni studenti prvního ročníku nyní absolvují workshop na řešení právních problémů ...

Občan napsal(a): Dále si všimněte délky a obsahu studia - to, co studují amíci 3+1 rok, proberou studenti na českých právech v prváku a půlce druháku.

Ano. A třeba v "Plzni" se to vše dá zvládnout za pár víkendů...

http://www.law.harvard.edu/academics/degrees/jd/index.html
07. 01. 2012 | 23:15

Alena Čechová napsal(a):

U cizích jazyků by myslím úplně stačilo přestat dabovat veškeré zahraniční pořady. Titulky stačí, gramotnost je u nás vysoká.
07. 01. 2012 | 23:38

karel kuba napsal(a):

to Lucie
zaoměla jste se nabiflovat kde se píší čárky.
07. 01. 2012 | 23:48

ivan tomek napsal(a):

Je zajimave, ze vetsina diskutujicich je bud proste pro biflovani nebo proti. Jako obvykle, ani toto neni cernobile a pravda je uprostred: Prilis mnoho biflovani je chybou, ale zadne biflovani (presneji receno zakladni memorizovani) je chybou stejnou. Nektere veci se clovek treba nabiflovat musi, jinak by o nich nemohl ani mluvit, ani diskutovat. Prikladem je treba i tak 'nebiflujici' disciplina jako teorie grafu v matematice, ktera oplyva spoustou definici nezbytnych k tomu, aby se ta matematika mohla vubec delat. Na druhe strane se treba hodne mluvilo o nedostatku cviceni tvoriveho mysleni v cinskem skolstvi a jeho neprijemnych nasledcich.

Nastesti se ale zda, ze postupem casu se lide pri reseni problemu nauci extrem se kterym vyrostli vyrovnat (i kdyz jejich puvodni vzdelani nebylo optimalni). Ja ziji uz pres 40 let v Severni Americe (a skoro celou tu dobu jsem tu ucil) a je jasne, ze i kdyz tady studenti maji naprosty nedostatek nekterych zakladnich vedomosti, vysledky americke vedy a technologie zase nejsou tak spatne :-) A na druhe strane se mi zda, ze cinsti studenti, kteri byli tak malo v Cine vystaveni tvorivemu mysleni nakonec take dosahuji slusnych vysledku :-)
08. 01. 2012 | 01:28

Béda napsal(a):

Pár citací autora k tématu:

"Učení se faktům nazpaměť ztratilo za poslední dvě dekády hodně na smysluplnosti. Bohužel si této historické změny zatím příliš nevšimli v řadě našich škol (a nejen našich), od základních po vysoké.

Školy vychovávají učené mloky. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a budeš uznán dospělým. Děti do sebe soukají naučné slovníky. Myslícímu člověku je z toho špatně, zatímco učenliví prosťáčci slaví triumfy! Kdo se učí, ten to umí, i když tomu nerozumí.

Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí, tedy biflování, se datuje od nepaměti. Dříve, kdy bylo hledání informací nákladné a zdlouhavé, mělo biflování mnohem větší smysl, než má dnes...

Nová situace samozřejmě přináší problémy nové. Jak se v nepřeberném objemu informací zorientovat a najít ty potřebné, jak je vhodně zkombinovat a zužitkovat. A v tomto nabiflované znalosti nepomohou. Naopak přijdou vhod dovednosti zvládat myšlenkové postupy, abstraktně chápat obecnější principy, umění rozplétat složitější souvislosti, informace poměřovat, filtrovat a kombinovat. Roste význam myšlenkových postupů, chápaní principů a souvislostí, schopnost informace kombinovat a poměřovat, což je pravý opak biflování. Pro veškeré biflování však na pěstování těchto dovedností ve školách dostatek času nezbývá...

A do toho všeho nám teď navíc přichází plošné testování na školách. Ať už jde o loni zavedenou státní maturitu nebo o připravované testování v pátých a devátých třídách. Pokud tyto testy sklouznou k technicky snadnějšímu a ekonomicky levnějšímu ověřování encyklopedických znalostí, biflovací praxi u nás to ještě více zabetonuje. Učenliví mloci a učitelé s norimberskými trychtýři budou nadále hrát prim..."

Zde bych rozlišoval 2 základní autorovy myšlenky.
1) autor je proti biflování, memorování data se dají snadno dohledat pomocí netu a pro upřednostnění "školy hrou"

2) autor má averzi proti plošným srovnávacím testům vědomostních výstupů ze školních zařízení

Námitky z diskuse jsou tyto:
1) nelze otrocky spoléhat na technickou berličku, tato nemusí být vždy a všude dostupna. Vědomosti musí člověk (odborník) nosit v hlavě

2) bez přesné znalosti pojmosloví, slovíček, písmen, matematických symbolů, gramatických pravidel... není možno postavit "nadstavbu". Biflování a škola hrou jsou nedílnou součástí každé výuky. Základní problém je vybalancovat je takovým způsobem, aby absolvent školy byl připraven samostatně řešit problémy - s nejmodernější technikou, i bez ní. Aby dokázal za využit nabytých teoretických znalostí a vlastní tvořivé invence analyzovat problémy a hledat efektivní řešení za jakékoliv situace.

3) pokud jde o testy. Ať se to komu líbí anebo ne, testy slouží ke srovnání vědomostních výstupů. Je jenom na jejich tvůrcích, jaký bude jejich obsah a co v nich budou preferovat - jestli letopočty, logické dovozování, definice... Pokud jsou správně namixovány, mohou být indikátorem kvality školního zařízení pro rodiče (kteří rozhodují kam děti umístit), pro studenty rozhodující se při volbě školního zařízení), pro nadstavbové školní zařízení (vybírající si z absolventů) i pro (výrobní, vědeckou...) praxi.
08. 01. 2012 | 05:15

Béda napsal(a):

Ještě jedna věc. Opět se shoduji s Občanem. Honza výše uváděl, že CERGE institut patří mezí 5% (t.j. mezi první 60-tku) nejúspěšnějších ekonomických vzdělávacích zařízení z 1200 srovnávaných na světě.

Zde bych měl tyto připomínky:
- kdo a podle čeho (jakých kritérií - výstupů?) to zjistil? Podle nějakých testů absolventů, množství anebo kvality publikací? Kdo a podle čeho to posuzoval, poměřoval? Ověřovala se kvalita výstupů nějak v ekonomické praxi?...

PS: podle čeho se ověřuje kvalita rad p. Münicha v NERVu? Jsou jeho rady z oblasti pracovních trhů, resp. ekonomie vzdělávání akceptovány ministry Drábkem a Dobešem anebo ne?
08. 01. 2012 | 05:39

zajda8 napsal(a):

Proboha, proč ta zavilá diskuze? Ve vzdělávacím procesu je potřeba jak biflování, tak pochopení. Nejde ani tak o nalezení rovnováhy mezi nimi, spíš o smysluplném používání jedné nebo druhé metody.
08. 01. 2012 | 05:42

Dalibor Štys napsal(a):

K tomu všemu platí, že mozek má omezenou kapacitu a člověk omezený čas na tomto světě. Takže nikdy se "nenabiflujeme" všechno, co bychom potřebovali abychom se byť jen k úplnému pochopení podstaty toho, čí se bezprotředně zabýváme. Navíc se musíme živit, což bývají jednoduché, mnohdy pozoruhodně absurdní, výkony ( včetně administrativního výkonu napsat vědecký článek). To nejkreativnější, co jsem v životě zažil, je výuka v kursu pro doktorandy nebo (mnohdy ještě lépe) končíčí magistry, tam skutečně vzniká nové poznání. Jak: v interakci přednášejícího, studentů, kteří již znají hodně poznatků (nabiflovaných a procvičených). O přednášeném oboru sice nevědí tolik, kolik přednášející, nemají to tak promyšleno, ale mají zato v živé paměti jiné obory, které přednášející už zapomněl. Každý z těch studentů se navíc již něčím zabývá, začíná to do hloubky poznávat. Podobně funguje práce s takovými studenty v laboratoři. Tam vzniká syntéza poznání i nové technologie.
Poměr biflování a tzv. kreativního myšlení budeme diskutovat věčně a ta diskuse nemá žádný konec. Co konec má je zabývat se konkrétním problémem, projektem. Třeba z mírného nebo většího donucení. Na začátku je potřeba rozumný úvod do problematiky, přezkoušení více-méně testového typu, pak seznámení s projektem a "trochu si na to sáhnout" pod vedením někoho zkušenějšího. A zpátky do lavice, biflovat i odvozovat. V třetím kole pak najednou zjistíme, co všechno nevíme, co je lepší umět nazpamět, protože při rozhodování není čas bádat, a co můžeme s klidem odložit do poznámkového aparátu. Přirozeně to fungoval naposled tak před 150 lety, kdy se děti učily řemeslo svých rodičů.
Taky pomáhá se na problém vyspat nebo se jít projít či chvíli dělat jinou rutinní práci, což tu v diskusi vůbec nepadlo. Zažil jsem odstrašující příklad jednoho kolegy, který považoval spánek za ztrátu času..... Radši si to nechám pro sebe.
08. 01. 2012 | 07:57

Xury napsal(a):

Když tak čtu ty komentáře,tak se nemůžu zbavit pocitu, že většina diskutujících nepochopila o čem autor píše. Alespoň jsem si nepovšiml,že by v textu bylo napsáno,že se žáci a studenti nemají nic pamatovat. Tak nevím,jestli ta neschopnost pochopit psaný text je (s ohledem na předpokládaný text diskutérů) skutečně problémem až posledních dvou desetiletí.
08. 01. 2012 | 08:56

Xury napsal(a):

Ještě poznámečku - doporučuji ctěnému čtenářstvu pasáž z Feynmanovy knihy "To snad nemyslíte vážně!",kde popisuje zážitky z brazilské university.
08. 01. 2012 | 08:59

Béda napsal(a):

Často se mluví o kritickém myšlení, bez toho aby bylo řečeno co to vlastně je. Dle mého jde především o schopnost nacházet slabiny, resp. reflektujíc skutečnost zodpovídat nové netradiční
otázky při hodnocení a objasňování různých přístupů, vysvětlení, myšlenkových stereotypů. Na základě shromážděných informací pokládat nové neotřelé otázky postihující zevrubněji daný jev, vysvětlení. Tím vyvracet, anebo opakovaně potvrzovat platnost daného přístupu, zákonitosti, vysvětlení, řešení. Neabsolutizovat předem jeden přístup a vidět složité
jevy v celé složitosti, se všemi klady a zápory.
Rozhodně bych za kritické myšlení nepovažoval otrocké přebírání a memorování definic (idealizaci, fetišizaci, glorifikaci čehokoliv) bez pokládání si základních otázek typu - proč tomu tak je? Je to skutečně pravda, neodporují tomu nové poznatky a skutečnosti, probíhající historické děje...? Kritické myšlení znamená nekonečný boj s dogmatismem, myšlenkovým opouzdřením, kostnatěním, záměrným zaváděním
v jakémkoliv oboru - přírodních i společenských věd.
08. 01. 2012 | 09:07

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Dovoluji si Vám navrhnout experiment ohledně učení pokus - omyl.

Sejdeme se na bezpečném místě. Zajistím Vám nefalšovanou a hlavně nevybuchlou munici např. z II. WW. Vy se nebudte o této munici nic učit, ale na místě ji zneškodníte vyjmutím rozbušky.

Příjímáte?

Původně jsem Vám chtěl nabídnout operaci Vaší fyzické schránky mojí maličkostí, při které bych způsobem pokus - omyl studoval anatomii, ale nerad bych byl obviněn z případného ublížení na těle.
08. 01. 2012 | 09:55

Almo G™ napsal(a):

Blog:

"Oblékání dolních končetin ztratilo za poslední dvě dekády hodně na smysluplnosti. Bohužel si této historické změny zatím příliš nevšimli výrobci kalhot, sukní ani sami spotřebitelé, kteří už je kupují vlastně jen ze zvyku (z hloupého zvyku).

Každý přece ví, že máme k dispozici slušivé a vkusné oděvy pro trup a končetiny horní, pěkné rukavice i pokrývky hlavy. Nosíme jistě také vhodné spodní prádlo a v nejhorším se můžeme zahřát rychlejší chůzí i během.

Každý přece ví, že to hlavní, co dělá z člověka člověka jsou ruce a rozum. Nač tedy tolik starostí o dolní končetiny? Máme auta, všemožné vozíky a vozíčky, které nás dokonce z místa na místo převezou rychleji než nohy.

Nechť jsou oslavováni všichni, kdo pečují o horní část těla a hlavně pokrývku hlavy skrývající mozek!"

---

Kritici blogu:
Blog dává nepřiměřený důraz jen na jednu důležitou složku = oblékání horní části těla. Nedoceňuje význam druhé. Nakonec vše vyznívá jako boj proti kalhotám a sukním.

---

Příznivci blogu a kritici kritiků:
Máte problémy s pochopením textu, je přece jasné, že autor dostatečně uznává význam kalhot a sukní. Podívejte se, přece nikde výslovně neuvádí, že je proti kalhotám a sukním! Dokažte své obvinění!

:-)
08. 01. 2012 | 10:25

Luba napsal(a):

Pane Brome,
to karikování je zbytečné.
Řekl bych dokonce, že Vás není hodno.

I školený pyrotechnik se dostane do situace, kdy musí zlikvidovat nástražný systém, se kterým se doposud nesetkal.

A stejně tak při operaci je operatér nenadále postaven před problém, který nečekal nebo neřešil. A asistenti ani instrumentářka mu neporadí.

Prostě - jak pravil Goethe ve Faustovi: "Šedivé, drahý příteli, jsou všechny teorie, a věčně zelený je strom života."
Stejný autor: Omyl je dobrý. Nová pravda nemůže škodit víc než starý omyl. Věčně jíme salát z pravdy a omylu.

A ještě dvě věty z Goetha speciálně pro Vás:
"Každý slyší jen to, čemu rozumí."
"Vzdělání je schopnost porozumět druhým."

http://citaty.net/autori/johann-wolfgang-von-goethe/
08. 01. 2012 | 10:37

Dr napsal(a):

Zkratka tak trochu toho:
"Pepiku hloupej muzes byt - ale musis si umet pomoct !"
08. 01. 2012 | 10:42

Almo G™ napsal(a):

Když je ministrem b..... : http://zpravy.idnes.cz/jezte-polevku-nabada-dobes-stredoskolaky-platit-za-ni-musi-vsichni-1fq-/domaci.aspx?c=A120107_184546_domaci_jj
08. 01. 2012 | 10:48

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Pozor. Nejde o karikaturu. To je vážná výzva, zda činem doložíte svá slova, nebo šlo jen o věty do větru pronesené.

Jenom na okraj: Citace z Fausta je zajímavá a znám ji. Vůbec ale není o tom, o čem se zde bavíme.
08. 01. 2012 | 10:54

Baba napsal(a):

Prosím nové diskutující, aby vzali na vědomí, že si jimi nepřeji být zmiňována ani oslovována. Smysl pro humor zpravidla nesdílím.
08. 01. 2012 | 11:05

Václav napsal(a):

To jsou tak slabé a už stokrát jinde publikované kecy, že nemá cenu se tím zabývat.
08. 01. 2012 | 11:23

jogín napsal(a):

Diskuse má závěr jednoznačný, učení faktů a cvičení dovedností je nutné, bez něj není o čem dělat úsudek. Zdejší zavrhovači faktů to vůbec nechápou- není divu, že Štefl nenávidí chemii, v tomhle oboru bez znalosti faktů není možné se úsudkem k něčemu dopracovat, pokud ovšem máte dostatečné znalosti, jsou možnosti aplikace neuvěřitelné, od čištění skvrn až po návrh farmak na míru. Ekonomové ovšem vystačí s poučkou, že trh vyřeší vše, nečekané vedlejší efekty na vědomí zásadně neberou a jejich hlavní činnost je dotazníková akce na příslušné téma.
08. 01. 2012 | 11:46

Karel (taky) napsal(a):

"Naučit Von Neumannovu algebru" - proboha proč a co to je?

Počítače pracují samozřejmě s Booleovou algebrou. Na jejich využívání, tedy na práci s tím, co pro vás přichystali ti chytřejší, ji nepotřebujete, na kvalitní programování ano, na konstruování také. Stejně jako na používání kleští nepotřebujete vědět nic o metalurgii, pro jejich výrobu či design už ano.
08. 01. 2012 | 12:02

wiki napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a): K tomu všemu platí, že mozek má omezenou kapacitu

Off topic dotaz, ale ... skutečně to platí, resp. je velikost této omezené kapacity relevantní k diskutovanému tématu (obsah a forma primárního až řekněmě terciárního vzdělávání)?
08. 01. 2012 | 12:04

Targus napsal(a):

To Luba:

Než jsem byl připuštěn k řízení automobilu, byl jsem nucen zvládnout teoretické základy ovládání vozidla, dnes by se řeklo zvládnout manuál. Tedy seznámení se s pracovištěm a ovládání jednotlivých prvků řízení vozidla. Před prvním vyjetím do opravdového provozu jsem musel prokázat dobré znalosti z dopravních značek a zařízení, a to složením patřičného testu.
Autoškolu jsem absolvoval pětkrát, nikoli ovšem že bych byl takový dřevák, nýbrž proto, že jsem dělal tzv. rozšiřování skupin. Proces výuky byl vždy stejný a nemohu říci, že bych si z něj nic neodnesl. Základy tehdejších vedlejších výukových předmětů úspěšně využívám dodnes (technika, zdravověda).

Je faktem, že se to dnes učí kapánek jinak. S tím ovšem plně koresponduje úroveň absolventů autoškol, která je povětšině strašlivá. Pár takových absolventů jsem se totiž pokoušel zaměstnat, takž mám celkem přehled, co (schválně nepíši kdo) všecko dostane oprávnění k řízení motorových vozidel.
08. 01. 2012 | 12:15

Targus napsal(a):

To Luba:

"Dnes promítání instruktážního filmu (teorie), zítra na bojiště (praxe), aneb Jak létat se Šturmovikem:"

My jsme ve válečném stavu? Že jsem si nevšiml.
Jinak srovnávat Šturmoviky s dnešními letouny ponechám pro jistotu bez komentáře, stejně jako skutečnost, že piloti se povětšině učili a učí dodnes základům létání na větroních či jiných jednoduchých letadlech, pročež mezi přesednutím z letadla do letadla a nasednutím do letadla je propastný rozdíl.

To kanálník:

Samozřejmě, že nikoli, stejně jako se prvně piloti nenaučili prvně létat a pak následně nestudovali teoretické základy nutné k létání, na tom se snad shodneme.
08. 01. 2012 | 12:24

Jozef napsal(a):

Skoly vychovavaji ucene mloky.Pro veskere biflovani na pestovani dovednosti ve skolach dostatek casu nezbyva...

Tie "ucene mloky" su cim dalej tym menej vzdelane,mnozstvo ucitelov je zufalych,ci rezignuje na fakt staleho poklesu urovne vedomosti ziakov - i autority stavu ucitelskeho.
Na skolach zakladnych i strednych i na VS skusobne testy v matematike i v ostatnych predmetoch musia sa prisposobovat znizujucej sa urovni skolstva.

Je naivne videt za poklesom urovne skolstva /v poslednej generacii/ biflovanie.
Manzelka vari bez vahy,vari z toho,co ma po ruke,nikdy hadam ani neochutna a ked sa spytaju na recept,nevie.Po kratkom case uz nevie,co vsetko a v akom mnozstve do hrnca nahadzala.Jedlo bolo skvele,ale recept si nepamata.
Jej sestra musi na vahe vsetko presne odvazit,vyskusat,vari len vyskusane,vari dobre.Niekto biflovanie z tej duse nenavidi,niekto bez presnych usmerneni je zufaly...
Ucitela,ktory nauci,si decka nie vzdy vazia,lebo nie kazdy je taky genius,ze nauci bezbolestne.Ucitela,ktory z roznych dovodov nenauci, preklinaju decka neskor.Preklinaju.
Rodic a mienkotvorca by mal chvalit,podporovat a budovat skolu,co nauci.
Stale aktualna je a bude otazka:
ake testy,testy coho by mali vykonavat stredne a vysoke skoly? Vzdy prisposobene znizujucej sa urovni autority ucitelov a vedomosti ziakov?

Autor len slepo teoretizuje, nechce,ci nevie uchopit uz dlhodoby problem staleho poklesu urovne skolstva i autority ucitelstva.Lebo to uz je o fungovani realnej politiky,o jej principoch i o mravnej a intelektualnej urovni rozhodujucich institucii mienkotvorby.
08. 01. 2012 | 12:26

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

A ještě trochu z jiného soudku.

Jistě znáte knihu "451 stupňů Fahrenheita".

http://cs.wikipedia.org/wiki/451_stup%C5%88%C5%AF_Fahrenheita

Zde bylo biflování dokonce záchranou civilizace :)
08. 01. 2012 | 12:37

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

A ještě trochu z jiného soudku.

Jistě znáte knihu "451 stupňů Fahrenheita".

http://cs.wikipedia.org/wiki/451_stup%C5%88%C5%AF_Fahrenheita

Zde bylo biflování dokonce záchranou civilizace :)
08. 01. 2012 | 12:38

Zdeněk Brom napsal(a):

Omlouvám se za dvojení. Nějak to nebralo, tak jsem to opakoval.
08. 01. 2012 | 12:39

Luba napsal(a):

Pane Brome,
napsal jste: "Citace z Fausta je zajímavá a znám ji. Vůbec ale není o tom, o čem se zde bavíme."

No, právě proto se nemůžeme domluvit,
protože já celou dobu nepíšu o ničem jiném! :)

Dovednost je něco jiného než znalost.
Biflováním si dovednost neosvojíte.

Co děláno býti má, děláním se učí.
08. 01. 2012 | 13:07

Luba napsal(a):

Na výuce založené na biflování je dále špatné to, že vede k dogmatickému pohledu na svět.

Pokud biflování, tedy mechanické učení se poučkám a zkoušení z nich vede k úspěchu a společenskému vzestupu. Pokud byl onen mnemotechnik za encyklopedickou znalost odměněn.

Ovšem - ocitne-li se onen jedinec mimo naučené dogma, je z něj dokonalý blb. A dosáhl-li tento blb na vyšší stupně společenského žebříčku, může být i společensky nebezpečný.
08. 01. 2012 | 13:23

Luba napsal(a):

Další špatnou věcí na výuce založené na biflování je, že dětem se strukturou inteligence, která jim neumožňuje v takto založené škole uspět, traumatizuje a na další snažení, z jejich pohledu marné, rezignují.

Dá se tedy říct, že učitelky a učitelé, vyžadující od svých žáků encyklopedické biflovací nepropojené znalosti, jsou potenciálními zločinci - osobami, které deklasují jinak nadané děti a podílejí se na jejich propadu na antisociální dno.
08. 01. 2012 | 13:44

wiki napsal(a):

Luba napsal(a): dovednost je něco jiného než znalost. Biflováním si dovednost neosvojíte.

Velký souhlas.

Mj. i proto jsem na "občana" argumentujícího nutností "biflování" římana na právech vytáhl Harward Law School s jejich "problem solving" workshopy nově už v prvním ročníku tamních kursů
08. 01. 2012 | 13:55

ondrejsteffl napsal(a):

"Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí, tedy biflování," definoval kolega Munich, co myslí biflováním. O tom, že něco musíme umět zpaměti není pochyb, ale bez chápání podstaty a souvislostí to má jen malý přínos, ba může to i škodit.

Velmi se kloním k tomu, jak to vysvětluje Luba.

Problém současného stavu je, že biflování je příliš. Že bují. A hlavně, že jeho přemíra dětem škodí. Opakovaně se i v diskusích objevuje zkušenost učitelů od ZŠ po VŠ, že žáci či studenti biflovací učení vyžadují. A dostanou ho! To mě osobně děsí mnohem, mnohem víc, než fakt, že mnozí absolventi VŠ neví, kdy byla bitva na BH, neumějí trojčlenku, nebo lijí vodu do kyseliny. Představa některých, že to jde překonat dalším biflováním, je zcestná.

Z toho hlediska pokládám podporu biflování v současných podmínkách za nežádoucí.
08. 01. 2012 | 13:56

Jana Pechová napsal(a):

Luba, Zdeněk Brom:
Diskusi sleduji od včerejška, neb jsem se do ní zapojila.
Mám pocit, že diskutující vesměs kopou do otevřených dveří. Do jisté míry je to zřejmě dáno podílem těch, kteří jsou ochotni se biflovat, těch druhých a v případě pana Broma zřejmě také učitelů, kteří jsou dobrými pedagogy a problém vidí z jiného úhlu.
Zkusme osvětlit pojmologii: tedy, biflování = otrocké vkládání informací do paměti při nepochopení podstaty. Biflování je opakem skutečněho učení se, což by měl být proces, při němž postupně obohacujeme paměť o informace, které v té paměti budeme v praxi schopni najít.
A to je to, oč tu běží. Biflování přece rozumný člověk nikdy nemůže schvalovat.
Excelentní příklad výsledku biflování jsem slyšela v jakési pamětnické rozhlasové relaci, v níž některá ze známých osobností vzpomínala na vysokoškolská studia. V 50. letech jim měl přednášet nějaký kádrově dosazený hlupák, který měl všechno napsané v poznámkovém bloku. A tehdy se mj. se dostal k úkazu, že voda vře při sto stupních Celsia. Jakýsi student se přihlásil a přednášejícího upozornil, že klesá-li tlak, voda vře i dřív, takže na vrcholcích Tater může var nastat třeba při 90 stupních.
Člověk za katedrou se zamyslel a nahlédl do poznámek. Vzápětí vítězoslavně zvedl hlavu a na studentovu adresu vystřelil: "To je nějaká pitomost. Já tady mám napsáno, že 90 stupňů je pravý úhel."
08. 01. 2012 | 13:56

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Jenže Goethe "stromem života" nemyslel praxi a "teorií" biflování.

Věci mají být v rovnováze. Oba extrémy vedou do záhuby - to se týká Vašich dvou dalších vstupů.

Mimochodem, zaujal mě termín antisociální dno. Co to je?

P.S. Přijmete ten navrhovaný experiment?
08. 01. 2012 | 14:00

Zdeněk Brom napsal(a):

Jana Pechová:

Výborně a díky.

Biflování, které jste definovala - otrocké vkládání informací do paměti při nepochopení podstaty, také odmítám.
08. 01. 2012 | 14:03

Marek napsal(a):

Pan Munich mi mluvi z duše. Dcera je v 8.třídě. Neumí kloudně napsat myšlenku, obtížné rozumí čtenému textu, ve škole se ale drtí druhy vedlejších vět, což - pokud se nebude živit jako literární vedkyne nebo učitelka, nebude potrebovat. Jinak řečeno: nutíme děti biflovat teorii češtiny, neucime je jí ale používat.
08. 01. 2012 | 14:09

Almo G™ napsal(a):

Jana Pechová: Onomu člověku v daném vtipu (reálný příběh to asi nebude) očividně chybí dostatečná poznatková základna, nejen propojení faktů. Nenaučil se to ani "biflováním" ani jiným procesem. Ale na toto by mu prosté "biflování" asi stačilo.

Jinak se tady stále ještě plete další pojem a ten např. Luba zjevně nebere úvahu.

Mnohdy je třeba do omrzení opakovat nácvik postupů a procesů i když jim dotyčný dobře rozumí. Prostě proto, aby dokázal reagovat rychle a v kritických situacích mu zbyla kapacita pozornosti na tvořivou reakci. Když bude vzpomínat "jak to bylo dál ve standardním postupu" nezbyde mu na hledání jiného = kreativního postupu kapacita. I to je svým způsobem "biflování".

Při získávání jazykové kompetence se některé věci (idiomy, předložky apod.) učí nejefektivněji (za normálních podmínek) také jiným způsobem "biflování" tzv. "drillem". Tj. rozumím, nememoruji bez pochopení a přesto musím "biflovat" abych nemusel příště nad vazbou přemýšlet, ale přemýšlel nad obsahem a cílem sdělení.

Spletlo se tady toho hodně. Autor se musí dobře bavit. Ale trvám na tom, že takto uměle to rozdělovat je nesmysl a provokace ke flejmu.
08. 01. 2012 | 14:23

Targus napsal(a):

To Marek:

Skutečnost, že vaše dcera neumí kloudně napsat myšlenku je:
- dílem vina školy, že řádně nezatěžuje Vaši dceru slohovými cvičeními a nutností číst knihy (kolik knih za svůj život vaše dcera přečetla?),
- dílem vina rodinné výchovy (na prvním stupni ZŠ je nutno děti tvrdě tlačit ke čtení knih),
- dílem neschopnost Vaší dcery naučit se teorii větné stavby, to jsou zrovna ty vedlejší věty. Vyjadřovat se ve větách holých je skutečně obtížné, pokud chceme, aby mluvčí nevypadal na úroveň dvouletého dítěte.
08. 01. 2012 | 14:29

Almo G™ napsal(a):

P.S. Jinak je to vděčné populistické téma. Na to lidé slyší vždy. Každý si na nějaké to své příkoří vzpomene a lehce si ho generalizuje na všechny školy všech druhů a veškerá období.
08. 01. 2012 | 14:29

Luba napsal(a):

Antisociální dno (pro p. Broma):

Jsou to osoby, žijící na periférii veřejného zájmu.
Jsou to lidé dlouhodobě nezaměstnaní, drogově závislí, živící se drobnou kriminalitou. Lidé bez perspektiv k uplatnění se ve společnosti, kterou vnímají jako nepřátelskou.

Více viz Anthony Daniels (Theodore Dalrymple): Život na dně

http://www.uloz.to/8428246/dalrymple-theodore-zivot-na-dne-rar#
http://en.wikipedia.org/wiki/Theodore_Dalrymple

Odrazit se od tohoto dna je velice těžké, protože zde existuje efekt zvaný naučená bezmocnost. A tento pocit "ať dělám co dělám, vše je špatně" začíná v dysfunkčních rodinách a škola v jeho utvrzování pak "úspěšně" pokračuje.

Dítě potřebuje zážitek úspěchu, ať je jakýkoli. Když nemůže uspět ve škole nebo ve sportu, může být úspěšným členem bandy delikventů.

Naučená bezmocnost (Seligman): ... jde o „očekávání, že konsekvence je nezávislá na vlastní volní reakci, což
a) snižuje motivaci chtít tuto sekvenci kontrolovat,
b) interferuje ve schopnosti naučit se, že vlastní reakce konsekvenci skutečně kontrolují.“

Jedná se tedy o jakési neadekvátní zhodnocení dosavadních opakujících se zkušeností, které vedou k pocitu a názoru, že člověk nemá kontrolu nad výsledky svého jednání, a to dokonce ani v situaci, kdyby tato kontrola byla možná (Macek, 2000)."

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Den%C3%A1_bezmocnost
08. 01. 2012 | 14:31

Luba napsal(a):

Pane Brome,
pro Vaši informaci: Článek pana Münicha se zabývá biflováním, které autor definoval jako:

"Učení se poznatkům nazpaměť, bez chápání podstaty a souvislostí"

A vyslovil názor že:
"Nabiflováním se izolovaných faktů člověk nepochopí ani principy, ani souvislosti, ani se nenaučí logicky uvažovat."

Na to jste Vy reagoval, cituji:
"Vyučování by jaksi mělo být v jisté rovnováze. Žák informace vyhledá, ověří jejich pravdivost, porovná je, interpretuje je atd., ale osvojí si i schopnost zapamatování si řady základních informací zpaměti."

Jenže, velevážený, k zapamatování si řady základních informací není potřebné biflování. To se může dít i mimoděk.
08. 01. 2012 | 14:52

Jana Pechová napsal(a):

Almo G™
Co Luba bere či nebere v úvahu, to bych nechala na něm.
Myslím, že největší diskutérské hříchy pácháme právě tím, že jsme si bez snahy o upřesňující dotazy rovnou jisti, co si ten druhý myslí či co čím chce říci.
08. 01. 2012 | 14:56

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Tu definici jsem postřehnul, ale další text autora se od ní hodně odchýlil.

Zkuste tedy přejít od teoretických tvrzení k praxi. Půjdete do to experimentu?
08. 01. 2012 | 14:58

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

http://www.youtube.com/watch?v=7_Hd7OYkr0k&feature=related

:)
08. 01. 2012 | 15:01

Luba napsal(a):

Pane Brome,
navrhuji provést experiment, založený na Menšíkově teorii
o neprostupnosti hmot.
Půjdeme spolu na střelnici a Vy mi podržíte terč.
08. 01. 2012 | 15:03

Almo G™ napsal(a):

Jana Pechová: ...ale vůči Vám směřovala jiná má poznámka. (?)
08. 01. 2012 | 15:05

Luba napsal(a):

Pane Brome,
tak Vy na mě s pohádkama? :)

Kontruji: Princezna staví zeď, aneb Dělání:

http://www.youtube.com/watch?v=jLG1ILNKQp0
08. 01. 2012 | 15:11

Almo G™ napsal(a):

Takže znova: Aktér vtipu který jste uvedla očividně nezvládá základní terminologii a chybí mu jakákoliv poznatková základna. Musí hledat v papíru samotný význam termínu/jednotky. Metodou pokus-omyl bere první možnost, která se naskytuje. Kdyby se alespoň "nabifloval" KATEGORIZACI jednotek, nemohl by si je nepatřičně spojit. Toto prostě nebyl dobrý příklad pro důkaz škodlivosti "biflování". Dokonce ani v tom smyslu, který někteří diskutéři v dobré víře přisuzují autorovi blogu.
08. 01. 2012 | 15:12

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Dobře, kde se sejdeme?
08. 01. 2012 | 15:12

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

A to zase jako ano. Manuální práce je vynikající terapeutická činnost.
08. 01. 2012 | 15:15

Luba napsal(a):

Pane Brome,
ještě si to rozmyslete.

Má zbraň je sice historická, kulky odlévám sám, ale černý prach a olovo, ve spojení s mým uměním, jsou komponenty spolehlivě smrtící.
08. 01. 2012 | 15:19

gaia napsal(a):

vedle biflování ještě existuje dril.
Pro učitele oblíbené, neb dokáží nadrilovat některé poznatky i žákům téměř nevzdělavatelným . Takový žák je pak pro pedagoga výkladní skříní, neb je alespoň na první pohled vidět, že ve třídě alespoň něco dělal.
Nadrilované poznatky se dají v praxi docela dobře použít, viděli jsme včera v historickém dokumentu, jak Alexandr veliký vyhrál bitvu u Galgamel , kde byl ohrožen přesilou perského krále Dária, jen díky tomu, že jeho vojáci měli nadrilované válečné postupy.

Biflovat tedy ne, ale drilovat se snad smí a je to i užitečné, ne? Třeba u násobilky nebo vyjmenovanáých slov.
08. 01. 2012 | 15:22

Jana Pechová napsal(a):

Almo G™
Pochybujete-li o pravdivosti příběhu, nemohu sloužit - vyslechla jsem ho v rozhlasovém pořadu a byl podán jako skutečnost. Víc k tomu neumím říci, ovšem na školách jsem osobně zažila rovněž leccos, takže mi to nijak zvlášť nedůvěryhodné nepřipadalo.
Jinak se pořád točíme kolem slova biflování. To vy vnímáte i v přeneseném významu, já striktně nikoli. Biflování podle mě nemá s učením se (a to ani s učením se čehokoli nazpaměť) nic společného.
08. 01. 2012 | 15:24

Dagobar napsal(a):

Nechápu, nad čím tady brečíte. Nejde o to, že by se "stále biflovalo a nezlepšovalo", ono se to NAOPAK zhoršuje, protože k nám z Emeriky zátahli zcestný systém "testů a skore", který PŘESNĚ vede k biflování, protože odpovědi na testové otázky musíte znát slovo od slova. Čím nižší přípustná variabilita odpovědi, tím vyšší nutnost biflovat se a tím blbější se produkuje výstup. Ti nejchtřejší studenti si už dávno shánějí jenom baterie odpovědí a učením se nezatěžují vůbec, protože z testu nelze nijak poznat, co umíte a co neumíte. Tak tu nevykládejte, jak to ve světě chodí a nechodí. Na VŠE, kde se testový systém zavedl první, vedl k výrazné degradaci výuky a teď tu strašnou příšernost zavádíte všude. Multiple choice test v rukou průměrného a horšího učitele je horší než atomová bomba.
08. 01. 2012 | 15:25

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Pokud platí vaše tvrzení, že praktickým činěním lze dosáhnout vynikajících výkonů, nemám se čeho bát. Jdu do toho.
08. 01. 2012 | 15:28

v + f = s + 2 napsal(a):

Dagobar: přesně k tomu povedou státní maturity. Budou se pilovat odpovědi a vlastní výuka se zanedbá
08. 01. 2012 | 15:31

Zdeněk Brom napsal(a):

gaia:

V naší třídě se vyjmenovaná slova, násobilka - malá a velká, vzory skloňování učí žáci zpaměti. Současně ale hned takto naučených poznatků používají v praxi - při psaní svých textů, kde pak užívají naučené k správnému psaní.

Každý týden se učí zpamětí básničku - učíme se hlasitě vyjadřovat a pracovat s mluveným projevem.
08. 01. 2012 | 15:31

gaia napsal(a):

mně jde o ten rozdíl, mezi biflováním a drilem.
Medvěda nelze nabiflovat, aby jezdil na kole, ale nadrilovat u něho tuto dovednost lze.

Autor je ekonom a nemá o pedagogice ani ponětí, článek je jen snůška slov.
Za Herbarta se drilovalo, byl to nový směr v pedagogice, dnes každý jen filosofuje, ale něco nového ověřit a zavést nedokáže.

Ani proti těm testům se nic nedělá, přitom vidíme, že v USA je to velmi problematické, stěžují si žáci, stěžují si rodiče, řeší se celé roky kauzy, kdy se podvádělo, nebo ty testy dodatečně někdo opravil, ale poučení si z toho neuděláme.
Učitelé musejí mít hroší kůži, aby se od nich odráželo vše, co po nich kdejaký nedouk požaduje.
08. 01. 2012 | 15:38

Zdeněk Brom napsal(a):

v + f = s + 2 08. 01. 2012 | 15:31:

Ano, to je jedno z velkých rizik.
08. 01. 2012 | 15:40

Luba napsal(a):

gaio,
dril se týká spíš vojenství.

Jde o nácvik životně důležitých (i jiných) úkonů až k úplné automatizaci. Např. rozborka a sborka zbraně (občas může dojít k jejímu selhání a je třeba ji umět zprovoznit i potmě a ve válečné vřavě). Má to své dobré důvody.

Když kolem vás vybuchují granáty a sviští kulky se svítící stopovkou, přirozenou reakcí je přikrčení se, či útěk, nikoli poslouchání povelů nějaké maníka, který řve: Do útoku!

Uposlechnutí sebezáchovného pudu je ovšem v armádě trestáno smrtí - za zbabělost, za dezerci - protože prchající vlastně nedělá nic jiného, že nastavuje kůži svého spolubojovníka, namísto své vlastní.
08. 01. 2012 | 15:46

český maloměšťák napsal(a):

Takže - nevypad jsem (poker) - proto až dnes...
(Mimochodem jsem vždy shrábl největší pot když jsem blufoval - a tkzv. jsem si naběh. No - někdy je tkzv. náhoda nutností - to jo...jenže kdy a jak a proč zrovna když....(někdy můžete spojovat a biflovat leta - a je to na pendrek....koukejte, já znal chlápka, který když vzal něco do ruky - tak to uměl udělat...od výchovy učňů přes pálení kořalky až po kreslení technických výkresů...jednou jsem dones do práce klarinet - ten chlápek nikdy nedržel dechový hudební nástroj v ruce - ale byl moc zvědavý - jak se vlastně na něco takového htaje...půjčil jsem mu ho - ale řekli jsme mu ať si to jde zkoušet ven - že jako nestojíme o to aby nás někdo oblažoval pazvuky....za hoďku se vrátil - a zahrál main téma z Blueberry Hill....

Znal jsem ho velmi dobře a prohlašuji , že nikdy na žádný hudební nástroj nehrál.(navíc si vyzkoušejte - jak vám půjde nátisk ...)
-------------------------------------------------------
Dalibor Štys
Moc pěkně napsáno. Znal jsem jednoho - co téměř nespal, protože si začal myslet, že když usne - tak se už nikdy neprobudí. Zajímalo by mě, zda by mu ten váš kolega nezáviděl. :(
Ale má to takový malý dovětek - kdysi fajn člověk je dnes duševní troska. Která si už toho dne moc ani nepospojuje ani nenabifluje.

Takže chce to ty váhy. Ne kladiva, ale váhy.
I tady v té diskuzi. By to chtělo. Spíš ty váhy. Než kladiva
08. 01. 2012 | 15:48

ondrejsteffl napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):
„V naší třídě se vyjmenovaná slova, násobilka - malá a velká, vzory skloňování učí žáci zpaměti. Současně ale hned takto naučených poznatků používají v praxi - při psaní svých textů, kde pak užívají naučené k správnému psaní.“

No právě. To ovšem není biflování, ani podle definice autora ani podle dalších diskutérů. To, co se děje u Tebe ve třídě, navíc není obvyklé ani průměrné. A zobecňovat Tvoje zkušenosti je hrubá chyba. Čili to co Tobě přijde jako biflování je u mnohých učitelů nedostižná úroveň rozvoje kritického myšlení. Zdeňku, měl by ses někdy jít podívat do skutečně průměrné třídy na průměrné škole.

Trochu mě ovšem mrzí ten experiment, co navrhuješ Lubovi. Kromě toho, že je trochu demagogický, tak nemá se školou nic společného. Smyslem školy je mj. vytvořit chráněné prostředí, kde žáci mohou experimentovat a učit se z chyb bez nebezpečí. Že jsou v životě situace, kdy se tomu hledíme vyhnout, je jasné.
08. 01. 2012 | 15:50

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Učí se to ta holátka prakticky potom i tak, že jim přinesete nevybuchlou munici z WW2 ?
A jedete v tom fifty - fifty s výrobcem protéz anebo s psychiatrem ?

P.S.Kladivem do oponenta - šup mu tam nevybuchlou pumu a je to.
08. 01. 2012 | 15:53

český maloměšťák napsal(a):

..kurňa - teď vypadám jako plagiátor - přisámbáčky , že jsem to psal v době, kdy pan Šteffl seděl ještě ve sborovně...
08. 01. 2012 | 15:56

gaia napsal(a):

Lubo

těžko na cvičišti, lehko na bojišti, říkávala moje matka vždy, když jsem se nechtěla učit před písemkou.
Není škola též příprava na "boj", v životě si musí člověk spoustu věcí vybojovat, já bych ten dril neodsuzovala ani ve škole.

Jako se medvědi drilem dokáží naučit spoustu dovedností, dokázali by se naučit i děti.
A biflování by se mohlo s konečnou platností zavrhnout.
08. 01. 2012 | 15:58

gaia napsal(a):

ano maloměšťák píše

A jedete v tom fifty - fifty s výrobcem protéz anebo s psychiatrem ?
to je důležité osvětlit, komu a čemu má školství sloužit.
o absenci definování cíle, jsme tu již hovořili.

Když dnes není nikdo schopen stanovit cíl, ke kterému se má dojít a za kolik, pak se může skutečně jen filozofovat. Jako o té pravdě a lásce.
08. 01. 2012 | 16:01

v + f = s + 2 napsal(a):

gaia: jak chceš např. drilovat metody výpočty integrálů (per partes, substituce, rozklad na parciální zlomky), když se ty metody před tím nenaučíš?
Z mé pozice chemika, jak chceš drilovat zkratky názvu prvků, názvy prvků ze zkratek, vzorce a názvy chemických sloučenin, když se je předtím nenabifluješ (= nevryješ do paměti). Jak chceš drilovat výpočet pH, když se nenaučíš jeho definici. A takto bych mohl pokračovat.
Problém je, že ekonomie patří mezi "art" zatímco chemie mezi "science".
08. 01. 2012 | 16:06

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Ondřeji, takové třídy znám a jsem si vědom toho, co se může ve škole dít.

Pokud by autor svůj další text v rozmezí dané definice, nic bych nenamítal. On to ale, podle mého názoru, rozmáznul směrem, který už je minimálné hodný velmi široké debaty. Prostě ve všemohoucnost internetu nevěřím a tvrzení: To si dohledám je už spíše krycí clonou pro nepřipravené.

Byl jsem na posledním ročníku SOČ. Jako mor se rozmáhá, že jako použitou literaturu mnozí maji pouze Wikipedii. A to bylo celostátní kolo. K mé velké neradosti se týkokalo především humanitních předmětů.

Já vím, že je to s tím pokusem poněkud přitažené za vlasy, ale vyzkoušejme důvěru ve vlastní tvrzení. To se netýká školy ale pana Luby a mě.
08. 01. 2012 | 16:10

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

Vy máte nějaké problémy se čtením?

Ten pokus se týká mě a pana Luby. Se školou nemá nic společného.

Pokud byste byl tak laskav, všiml byste si, že jsem se rozhodl podstoupit riziko, spojené s ověření teorie pana Luby, sám osobně na vlastním těle.
08. 01. 2012 | 16:13

gaia napsal(a):

v + f = s + 2

proč ekonom kecá do pedagogiky?

A když je proti testům, proč to nějak nezastaví, ty budou neekonomické, ale ekonomické pro testovací agentury a dodavatele softvaru.

Takže o co jde,
O žáky a učitele určitě ne.
08. 01. 2012 | 16:17

Luba napsal(a):

No,
páni učitelé, asi byste měli vysvětlovat žákům, že Wikipedie není relevantním zdrojem informací, se kterým není třeba dál pracovat.

V některých textech jsem zaznamenal pár zavádějících nesmyslů.
V oborech, o kterých něco vím. Je to přece jen svépomoc.
Wiki aspiruje na CML, ale zatím na to nemá.
Je to rychlé, ale povrchní.

Námět na třídní soutěž:
Kritické posuzování vybraného hesla z Wikipedie.
Nález nové interpretace či konstrukce něčeho vlastního bude odměněna jedničkou :)
08. 01. 2012 | 16:26

Standa napsal(a):

Díval se někdo z kritiků biflování na nějakou vědomostní soutěž? Ony už ale také skoro nejsou. Tam je vidět rozdíl generací, zatímco ta starší vychovaná "strašným" biflováním s přehledem zvládá široký záběr otázek, tak ta mladá odchovaná googlováním má s problém i s otázkami na které "biflující" generace odpovídá levou zadní. Ono je to strašné vidět studenta VŠ, který neví jaké je hlavní měesto Portugalska, nebo odpověď slečny z PF na chemickou značku olova je - OL. To jsou věci které si díky biflování pamatuji ze základky. Ale tím neříkám že biflování je jediné správné. Mělo to ale jednu výhodu, člověk získal obecný rozhled a to je to co mě právě u dnešní mladé generace chybí. To co si nemohou vyklikat to neví, ale hlavně si to nezapamatují. Já také rád internet používám, ale informace z něj získané si snažím zasouvat do své paměti.
08. 01. 2012 | 16:33

Luba napsal(a):

Cituji pasáž z článku dr. Tomsy "Norimberský trychtýř aneb Průvodce inteligentního gymnazisty středoškolskou fyzikou":

Logika nebo paměť?
"...

- Pamatovat si je třeba především názvosloví (terminologii), význam používaných pojmů, především fyzikálních veličin a jejich jednotek, a dále znění základních fyzikálních zákonů.

- Porozumět je třeba obsahu těchto zákonů, jejich důsledkům, především tomu, jak z nich lze tyto důsledky odvodit.

To obojí je však možné, a má smysl, pouze za předpokladu,
že si pod daným pojmem, zákonem nebo vztahem dokážete vždy něco konkrétního představit.

Za každým symbolem musíte vidět jeho význam či obsah.
Jinak se vám fyzika stane řečí mrtvých znaků a vaše učení ubíjející a nesmyslnou dřinou, podobnou mechanickému memorování nesrozumitelných textů v neznámém jazyce.

Je tedy třeba užívat především představivost, bez níž bychom žádnému fyzikálnímu zákonu nikdy neporozuměli.

Na ni pak navazuje logické myšlení (matematika!), které nám umožňuje dovodit jeho důsledky.

Teprve ve třetí fázi nastupuje paměť, která pak už má snadnou úlohu "skladovat" to, co bylo předtím zvládnuto rozumově (čemu jsme dobře porozuměli, to si i dobře pamatujeme).

- Neučte se fyziku mechanickým "biflováním", ale vždy se snažte problému porozumět.

- Nové pojmy se neučte jako prázdná slova nebo mrtvé definice, ale pod každým se snažte si představit jeho obsah.

- Fyzikální zákony a jiné z nich odvozené vzorce se vždy snažte interpretovat, tzn. uvědomit si, jakou výpověď o přírodě v sobě nesou."

http://www.volny.cz/jtomsa/trychtyr.htm

Ptám se, jak si pod daným pojmem, zákonem nebo vztahem dokážeme nejlépe něco konkrétního představit?
A odpovím si: na nějakém konkrétním reálném modelu, modelové situaci z praxe.
08. 01. 2012 | 16:56

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Děkuji za odpověď.
Takže jedete na půl s psychiatrem. Toho jsem se obával....

Vy nevíte, že se psychiatři dovedou ze svých závazků v takovýchto případech vyvléct ještě fikaněji než právníci ? Často jstepak za blázna vy.
S těmi výrobci protéz by to byl jistější kšeft.

Ačkoliv - soudě podle toho, že jste napsal, že peníze nejsou v systému vzdělávání důležité (blog pana Lubase)... - jakýkoliv výpadek v hmotném plnění.

Howgh. Ten příklad s nevybuchlou municí byl prostě extrémně blbý, pane Brome.
08. 01. 2012 | 17:20

český maloměšťák napsal(a):

gaia
Ehm - paní gaio - můžete mi povědět kolik tkzv. osvícených dějepisářů či dejepisářek někdy četlo Husovy kázání či jiné práce ?
A má takový(á) oprávnění dát pětku studentovi , který tyto práce četl a umí je interpretovat na urovni....za to, že neví jestli byl Hus upálen v červnu nebo červenci ?

Já bych byl opatrný vůči hodnocení toho, co je dril, biflování a spojování jednotlivostí do celku.
Protože někdy se "spojuje" takovým paradoxním způsobem - že to až pěkné není...

P.S. Jistě - v technických vědách je tomu jinak. (poznámka pro šťouraly...nicméně kdo tvrdí, že znalost odkazu dějin se má srazit jak kalhoty v Tixu na pouhý sled historických dat a ta data navíc nosit v hlavě...měl by se nechat vycpat nebo strašit nevybuchlýma pumama z 2. světové války....)

Mimochodem - zkuste děcka zásobovat fakty a teoriemi o tom, jak má zahrát dorskou stupnici.
Vsadím se, že Roma, který doma poslouchá každý den tatu, jak hraje na husle....že ten Rom se to naučí za desetinu toho času co onen teorií utýraný žáček za dva roky.
Hrát se to naučí - ne o tom žvanit.

Další příklad - proč je W, Buffet tak bohatý a většina těch mudralů, odborníků na finance z VŠE - proč pořád kňourají, že mají nízké platy ?

Etc. etc...(prostě váhy - ne kladivo...ale váhy něco stojí...kladivo se vezme a bác.....ovšem zase -kde nic není tak tam ani smrt nebere, že....)
08. 01. 2012 | 17:37

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

Vaše vymyšlenosti s psychiarem ponechávám stranou.

Peníze skutečně důležité nejsou. Až se té iluze důležitosti peněz zbavíte, dost se Vám uleví.

Nebo ho někdo etrémně nepochopil.
08. 01. 2012 | 17:39

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Pane profesore, pane profesore, přednáčíte hezky, ale my chceme také praxi. Půjdeme na tu střelnici?
08. 01. 2012 | 17:42

Hloupý Honza napsal(a):

Chytrost se nedá vyštudovat, říkával můj děd.
A to je to. Protože otázka zní jinak, POMÁHÁ BIFLOVÁNÍ PŘEMÝŠLENÍ ? Dle mého nikoliv, a to je možná to proti čemu autor ve svém blogu brojí. Náš vzdělávací systém jede opravdu pořád ve starých kolejích, byť s moderními vlaky, avšak stále do prd.... Žáci by dnes měli být hodnoceni nejen za věrné papouškování sdělených informací, ale i za schopnost jejich "použití". Neboť chceme lidi encyklopedicky vzdělané nebo chytré ? V čem je problém ? Není to v biflování, nebo nebiflování, neboť z hlupáka chytrého neuděláte, ale v tom, jak ty chytré školáky mezi těmi snaživými blbci najít. A náš školský systém je stále nastaven tak jak fungoval dříve, jako velkovýrobna poslušných papouškujícíh ovcí. Ty rostou rychleji ve společenském žebříčku, dostávají se do politiky, ovládají naše životy, avšak neumějí nic jiného než jen reprodukovat informace a hezky mluvit. A ti, kteří s těmi informacemi umějí pracovat, umějí si dávat věci do souvislostí, ti s těmi mnohonásobně vyššími počty spojů mezi mozkovými buňkami, sedí ve svých laboratořích, knihovnách, pracovnách, firemních kancelářích, a jsou nuceni poslouchat právě ty, jejichž omezenost provázená vlastní sebejistotou, vírou v neomylnost, a silný žaludek je vynesl na vrchol společnosti a dal jim do rukou moc a peníze, neboť jen hloupí ví všechno nejlíp, kdežto chytří vědí, že nic nevědí. Je to v tom jaké elity se snaží naše společnost vychovat a zatím to vypadá, že to budou stále lidé se třemi akademickými tituly před a za jménem z Plzně.

Bůh nás ochraňuj.
08. 01. 2012 | 17:44

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

Asi tak?

http://zpravy.idnes.cz/vyzva-k-nasili-ci-umelecka-licence-pisen-romskeho-rapera-provokuje-1dy-/domaci.aspx?c=A111104_1679667_liberec-zpravy_oks

http://www.denik.cz/z_domova/tanvaldsky-rapper-svym-klipem-20111102.html
08. 01. 2012 | 17:50

aga napsal(a):

Diskuze je dlouhá, nečetl jsem ji celou, tak pardon, pokud už to někdo naťukl:

dříve bylo vzdělání považováno primárně za přínos pro žáka či studenta, dnes se vzděláváme pro budoucího zaměstnavatele. Tomu pochopitelně stačí, když si zaměstnanec najde to, co potřebuje, v manuálu nebo na internetu. Průměrný člověk nemusí být všestranně vzdělanou osobností s vědomím průniků a souvislostí - naopak, takový by se systému těžko manipuloval. Vyhledávači a aplikátoři úzkého okruhu informací jsou naopak žádoucí. A když jim vypneme proud, budou namydlení. A čímpak se to zabývá pan autor - ekonomií vzdělávání a ekonomií trhu práce, no jistě.

Samozřejmě, elita má své vlastní vzdělávací ústavy a jejich vzdělání podléhá jiným zákonitestem a i následující uplatnění je o něčem jiném.
08. 01. 2012 | 17:52

Zdeněk Brom napsal(a):

Luba:

Abychom se ale posunuli vážně dál.

Znáte pedagogiku akademika Ščetinina a jeho Rodovou školu?

Tam skutečně biflování v dané definici skutečně není. Není tam mnoho věcí, které škola tradičně používá. Výuka stojí na zcela jiných základech a je úspěšná.
08. 01. 2012 | 18:08

Seneca napsal(a):

aga
souhlas - jen bych si dovolil nesouhlasit s "elitou" - my žádnou skutečnou ELITU nemáme - Kellner, Koláček, Tykač a další jim podobní NEJSOU ELITOU.
Elitou je např. MUDr Pirk, Pavko a jim podobní - ale ti studovali již dávno a mají vedle vzdělání i tzv. kinderstube - to má např. Josef Abrahám...
Tito lidé jsou skutečnou elitou, ale byli zastínění "elitou" a "celebritami". O politických figurkách, které nám vládnou, škoda mluvit... Bohužel, divím se, kolika lidem stačí ke štěstí Blesk a podobná "literatura"...
Co s tím nevím...
08. 01. 2012 | 18:14

Myška napsal(a):

Líbí se mi zdejší příspěvky - klobouk dolů. Všichni diskutující prokazují, že svého vzdělání dosáhli nikoli pouhým biflováním! :)

Tak teď ale prosím, hlavy moudré a otevřené, poraďte, co a jak udělat, aby ze škol toho biflování, nevyváženého samostatným úsudkem, ubylo. Vemte prosím v úvahu, že:

1. žáci jsou dnes neskutečně líní duševně i tělesně, zejména na ZŠ, tudíž jim velmi často biflovací metoda vyhovuje a žádají ji;
2. rodiče ji z pohodlnosti a z neznalosti zákonitostí vývoje dítěte rovněž velmi často vyžadují;
3. učitel je v presu - buď vyhoví rodičům a žákům, nebo ne a přijde o místo pro nadměrné nároky (to se děje), neboť
4. ředitel a zřizovatel dá zapravdu žákovi a rodičům, aby nepřišel o finance na jeho "hlavu", tudíž učitel musí sklapnout a poslechnout;
5. učitel sklapne, protože se nemá o co opřít - nemůže se odvolávat na osnovy, standardy zatím nefungují, hloubku a šíři učiva si stanoví sám - školní vždělávací program je tak nekonkrétní, že jej lze vykládat a plnit mnoha způsoby;
6. učitel nemůže argumentovat ani tím, že vedle na škole to děti pochopily a dokáží samostatně řešit problém... protože to zase není nikde zakotveno jako povinnost.
Nemáme standardy, osnovy, nevíme, co naše děti umějí, znají... Všichni se stále jen dohadují, jestli se to dělá dobře nebo ne.
Já jsem pro testování, vyvážené - s rozumným vyvozováním zpětné vazby, v prvních letech bez postihů zúčastněným. Jeho hlavním cílem musí být motivace žáků. Vím, že to není všelék, ale v současném marastu je to aspoň něco.
08. 01. 2012 | 18:24

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Co "asi tak" ? Rap a podobné blbosti si pouštějte až budete rozmontovávat tu bombu...
------------
http://www.youtube.com/watch?v=v9qE-qXI11I&feature=related

Včil mudrujtě, biflovači.

:)))))
08. 01. 2012 | 18:24

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

Většina Romů dnes tptiž neposlouchá tatovy housle, jak tvrdíte, ale rap. Hodně drsnej rap.
08. 01. 2012 | 18:27

Kanalnik napsal(a):

Hloupy Honza to vystihl naprosto perfektne.
08. 01. 2012 | 18:40

český maloměšťák napsal(a):

1. žáci jsou dnes neskutečně líní duševně i tělesně, zejména na ZŠ, tudíž jim velmi často biflovací metoda vyhovuje a žádají ji;
2. rodiče ji z pohodlnosti a z neznalosti zákonitostí vývoje dítěte rovněž velmi často vyžadují;
3. učitel je v presu - buď vyhoví rodičům a žákům, nebo ne a přijde o místo pro nadměrné nároky (to se děje), neboť
4. ředitel a zřizovatel dá zapravdu žákovi a rodičům, aby nepřišel o finance na jeho "hlavu", tudíž učitel musí sklapnout a poslechnout;
5. učitel sklapne, protože se nemá o co opřít - nemůže se odvolávat na osnovy, standardy zatím nefungují, hloubku a šíři učiva si stanoví sám - školní vždělávací program je tak nekonkrétní, že jej lze vykládat a plnit mnoha způsoby;
6. učitel nemůže argumentovat ani tím, že vedle na škole to děti pochopily a dokáží samostatně řešit problém... protože to zase není nikde zakotveno jako povinnost.
--------------------------------------
Myška
1. Kde nepomáhá nic - pomůže Písmo. Ať se nabiflují rodokmen nějaké té biblické postavy - to by je mělo biflování odnaučit.
Na fyzickou lenost je nejlepším receptem chudoba. Tam se nemusíte nijak moc angažovat - on to už Kalousek a jeho banda vyřeší za Vás.
2.Rodiče na třídní schůzce vyzkoušejte z pojmosloví monetární teorie Miltona Friedmana - ty movitější. Ty chudší pak ze znalosti dějin revolučního dělnického hnutí. No a pak jim povězte - jak mohou po Vás chtít něco, když ani oni sami neví co...
3. Po aplikaci řešení via 1) a 2) je otázka bezpředmětná - všude zavládne klid a mír.
4. Dtto 3)
5. Jelikožto platí řešení 1....4...máte volné pole a při dodržení zákonů morálních, lidskoprávních a ekonomickcýh si můžete s žáky dělat co uznáte za vhodné . Musíte si jen dávat pozor, ať si to nemyslí i oni. Neb jejich nezralá mysl by to mohla špatně pochopit - někdo doporučuje rákosku, druhý obočí až pod nosem, jiný zase svazek klíčů. Záleží na gustu.
Jednoduše řečeno -udělejte si svoje osnovy.
6. Neopisovat !! Za to je pětka !

Fakt - zkuste to....možná že jim cvakne...až se dostanou od Jozefa přes Izáka až k Abrahamovi....a pak hezky nazpět....(pokud by byli ve třídě samí ateisté tak zkuste Zlaté stránky)

P.S. Mimochodem - učte je čínsky. Bez ironie. Zabaví se a udělají pro svou budoucnost to nejlepší, co udělat mohou. Rodiče - i děti.
08. 01. 2012 | 18:44

curioushen napsal(a):

No konečně to tady padlo - MOTIVACE. Učící se jedinec, je-li motivován, zvládá kdeco levou zadní. A teď mi někdo řekněte, co má motivovat běžné současné dítě?
08. 01. 2012 | 18:46

Zdeněk Brom napsal(a):

Pokud by někdo nechápal, proč má české školství problémy, nechť si podrobně přečte vstup českého maloměšťáka 08. 01. 2012 | 18:44. Přesně takoví lidé na MŠMT jsou a takto problémy řeší.

Je český maloměšťák Josef Dobeš?
08. 01. 2012 | 18:47

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Já znám jen takové, co mají z rapu akorát vyrážku na nose nebo si z něj dělají prdel.

Mimochodem vynálezcem rapu je Frank Zappa. Akorát že se to nesmí říkat....rapery by trefil šlak. Bo oni ví akorát JAK..../tkzv. "macha".

Hezký den.
08. 01. 2012 | 18:48

Béda napsal(a):

Jenom poznámka. Lze se obejít bez nadrilování, "nabiflování" symbolů - písmen a číslic, matematických znaků, značek prvků, gramatiky, znalosti dopravních značek, pracovních postupů,
...? Není to spravidla tak, že vždycky na začátku stojí získané automatismy, návyky, určitá základní výbava, která tvoří základ na kterém se dá stavět nadstavba vlastní tvořivosti a abstrakce? Kolik takových géniů a v jakých oborech existuje, kteří se bez takového základu obejdou?

Proč vlastně české školství putuje v mezinárodních srovnáních setrvalým sešupem dolů? Je na vině příliš biflování, anebo přílišná rozbředlost, volnost a nekoncepčnost výuky? Jak to, že čím déle od sametového převratu, tím větší odstup? Jak to, že předlistopadové školství bylo konkurenceschopné a polistopadové není a odstup v mezinárodních srovnáních se zvětšuje? A přitom mu radí lidé jako p. Münich a spol., odborníci zavádějící do vzdělávacího systému tržní prvky amerického střihu?

Kde se stala chyba? Snad není pouze v testech? A jestliže je, měly by se závěrečné srovnávací testy raději zrušit aby nebylo vidět výsledky? Nestačilo by pouze provést obsahové změny? Neměly by se raději zrušit i mezinárodní srovnávací testy? P. Münich radí i v mezinárodních institucích - třeba by to šlo prosadit. Nemělo by se zrušit i srovnávání mezinárodních institucí ve kterých prý institut CERGE exceluje? Co když jsou špatná srovnávací kritéria?

Opět se nabízí ta samá otázka: co vlastně radí pan Münich ministrovi školství a práce ČR? Jsou jeho rady amerického střihu v oblasti vzdělávání a pracovního trhu akceptovány?

PS: neměla by se zrušit výuka psaní, základních početních úkonů, vybraných slov, chemických značek, fyzikálních symbolů, gramatiky jako zátěž? Nakonec všechno se dá dohledat při troše dobré vůle v laptopu anebo dohnat rychlou praxí v terénu.
08. 01. 2012 | 18:51

Almo G™ napsal(a):

Ad 08. 01. 2012 | 10:25 o bezvýznamnosti kalhot a sukní. Už je to tady:

http://praha.idnes.cz/video-mladi-lide-bez-kalhot-jezdili-prazskym-metrem-fhk-/praha-zpravy.aspx?c=A120108_173127_domaci_wlk
08. 01. 2012 | 18:57

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

No já jsem nad rapem taky dlouho ohrnoval nos, ale naši minulí deváťáci mi přinesli svoji tvorbu a to jsem jen valil oči a pozměnil názor:

Tohle je silná osobní výpověď:

http://www.youtube.com/watch?v=qgTmXWAvaBw

S tímhle vystupovali na akademi a choreografii zvládli špičkově i na jevišti, včetně toho videoklipu:

http://www.youtube.com/watch?v=RyDSyx3VDyE&feature=related

Takže je rap a rap.

Hezký večer.
08. 01. 2012 | 20:05

Jaromír napsal(a):

Výborně napsané a naprosto přesně vystihující dnešní školství a jeden z důvodů proč se nejenom Česká republika, ale i celá Evropa stává vůči ostatním státům nekonkurenceschopná! Jen velice malé procento studentů vychazejících z našich škol, je schopno samostatného úsudku. Jak můžeme být konkurenceschopní, když naši studenti nemají schopnost samostatného rozhodování a inovativního myšlení?
08. 01. 2012 | 20:07

Zdeněk Brom napsal(a):

Jaromír:

Trochu bych to rozšířil:

Jak můžeme být konkurenceschopní, když naši studenti, kteří mají schopnost samostatného rozhodování a inovativního myšlení, jsou odlákáváni do zahraničí, protože náš stát pro ně nemá téměř žádné motivační programy.

Ono jich není zas tak málo a hodně škol to umí.
08. 01. 2012 | 20:25

ondrejsteffl napsal(a):

Hloupý Honza napsal(a): 08. 01. 2012 | 17:44
„…chceme lidi encyklopedicky vzdělané nebo chytré ? V čem je problém ?“
Ano, souhlasím.

„…z hlupáka chytrého neuděláte“
Ne, nesouhlasím. Tento pedagogický skepticismu je sice velmi rozšířený, ale nepravdivý. Dokonce i IQ lze vhodnou výchovou a vzděláváním zvyšovat, řešení problémů, kritické myšlení atd. atd. lze učit a zlepšovat. Ale popravdě nikdy ne biflováním. Tedy další bod proti biflování

„A náš školský systém je stále nastaven tak jak fungoval dříve, jako velkovýrobna poslušných papouškujícíh ovcí.“
Spíše ano.

„dostávají se do politiky, ovládají naše životy, avšak neumějí nic jiného než jen reprodukovat informace a hezky mluvit.“
Spíše ne. Jsou mezi nimi pravda takoví, ale většina je docela chytrých, lépe snad vychcaných.
08. 01. 2012 | 20:28

ondrejsteffl napsal(a):

aga napsal(a): 08. 01. 2012 | 17:52
„dříve bylo vzdělání považováno primárně za přínos pro žáka či studenta, dnes se vzděláváme pro budoucího zaměstnavatele.“
Pěkný postřeh. Naštěstí to tak zatím není úplně, ale ČEZká republika by si to přála.

„Tomu pochopitelně stačí, když si zaměstnanec najde to, co potřebuje, v manuálu nebo na internetu.“
To je ovšem omyl. Je to taková podivná věc. Průmyslová lobby i další zaměstnavatelé chtějí většinou úplně jiné zaměstnance než školství produkuje, ale naléhají, že jich potřebuje víc. Viz třeba analýza MPO.
08. 01. 2012 | 20:32

ondrejsteffl napsal(a):

Myška napsal(a): 08. 01. 2012 | 18:24
1,2,3,4,5,6, Ano, jak to tedy udělat, aby ze škol toho biflování ubylo?
Někteří diskutující si ale zřejmě myslí, že je biflování málo.
08. 01. 2012 | 20:33

ondrejsteffl napsal(a):

Béda napsal(a): 08. 01. 2012 | 18:51
„Lze se obejít bez nadrilování, "nabiflování" symbolů - písmen a číslic, matematických znaků, značek prvků, gramatiky, znalosti dopravních značek, pracovních postupů,
...? Není to spravidla tak, že vždycky na začátku stojí získané automatismy, návyky, určitá základní výbava, která tvoří základ na kterém se dá stavět nadstavba vlastní tvořivosti a abstrakce?“
Ne, není to tak. To jen škola vytváří zpravidla takové prostředí. Podívejte se třeba, jak si děti hrají a hlavně jak se hry učí, nebo, jak komunikují a jak se to učí, jak pracují s počítačem a jak se to učí. Nikde žádný postup: 1) nabiflovat 2) zautomatizovat 3) tvořivost a abstrakce. Vždy to běží souběžně, pravda často na nižší úrovni odpovídající možnostem dětí. Tak je to totiž člověku vrozeno.

„Kolik takových géniů a v jakých oborech existuje, kteří se bez takového základu obejdou?“
Ano, občas se najde genius, který to dokáže i navzdory škole.

„Proč vlastně české školství putuje v mezinárodních srovnáních setrvalým sešupem dolů? Je na vině příliš biflování, anebo přílišná rozbředlost, volnost a nekoncepčnost výuky?“
Celkově je to hodně složité, ale kdy se podrobněji rozeber, co naše děti umějí, tak v tom co vyžaduje biflování jsme na tom vždy lépe než o ostatním.
08. 01. 2012 | 20:35

Béda napsal(a):

ondrej steffl,

no já nevím, jestli někdo učený z nebe spadnul a hned spatra bez nácviku a drilu psal úhledná tiskací a psací písmenka, spojoval je ve slova, slova ve věty se správnou gramatikou... Nevím jestli si lze osvojit čtení bez "drilu", jestli je standardem, že si dítě prohlédne písmenka a hned bez problémů a zadrhávání čte a intonuje... Možná v některých školách již mají propracovány systémy, že se bez toho obejdou, resp. to naučí děti nějakou rafinovanou, neotřelou a hravou metodou. Možná přispěje taky působení ekonomických motivací - o tom by snad mohl blíže pan Münich.
08. 01. 2012 | 20:56

Kampanus napsal(a):

Občan to napsal docela správně, něco by šlo doplnit, nic však zpochybnit. Jestli můžem dnes vše najít na internetu, tak zavřeme školy a rázem budeme národem ING.
08. 01. 2012 | 20:58

ondrejsteffl napsal(a):

Béda napsal(a):
"Nevím jestli si lze osvojit čtení bez "drilu", jestli je standardem, že si dítě prohlédne písmenka a hned bez problémů a zadrhávání čte a intonuje..."

Jasně, souhlas. Asi jsem Vám předtím nerozuměl, co máte na mysli. Ano, čtení a psaní (a násobilka) vyžaduje dril - tj. opakovaní činnosti až do vytvoření bezmyšlenkovitého návyku. Ale to nemá nic společného s biflováním, tedy učením zpaměti bez pochopení a bez souvislostí. Mimochodem, věcí, které vyžadují dril už moc dalších ve škole není.
08. 01. 2012 | 21:46

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Nemyslím to nijak zle - ale s těmi odkazy na rap jste si mohl ušetřit práci...
mám radši čep - než rap.

Dobrou noc.
08. 01. 2012 | 21:51

Almo G™ napsal(a):

ondrejsteffl napsal: "Nikde žádný postup: 1) nabiflovat 2) zautomatizovat 3) tvořivost a abstrakce. Vždy to běží souběžně"

Jste si jist?

To, co vypadá jako souběžnost, je často ve skutečnosti opakovaný cyklus. Stále ve větších a větších obsahových celcích. Ale možná po příspěvcích dvou komerčních lobbistů přepíšeme zastaralé učebnice kognitivního vývoje, kdo ví...
08. 01. 2012 | 21:52

český maloměšťák napsal(a):

Zdeněk Brom
Ještě dlužná odpověď .
No - český maloměšťák samozřejmě není Josef Dobeš...ale je dost dobře možné, že je Josef Dobeš českým maloměšťákem.
:))
08. 01. 2012 | 21:55

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák:

To je kouzlo naslouchání. Také jsem chtěl kluky odmítnout a říct jim něco podobného. Neudělal jsem to a jsem tomu rád. Prohloubili jsme svoje vzájemné poznání.

Jinak respektuji Vaše rozhodnutí.
08. 01. 2012 | 21:56

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Mimochodem, věcí, které vyžadují dril už moc dalších ve škole není."

To my víme, pane Šteffle. Podle toho to taky v těch školách vypadá.
Vlastně ani ne v těch školách, ale ti polovzdělanci a fachidioti po absolutoriu těchto škol. Ale o nezvládnuté maturitě se stupněm obtížnosti maximálně 8. třídy ZŠ jsme zde již diskutovali, že ano...
08. 01. 2012 | 22:02

ANHYDRID napsal(a):

Pane docente, člene NERVu, můžete prosím prozradit, kde se na světě a v Česku těží anhydrid ??? Můžete také prozradit, které školy jste navštěvoval? Rád bych před nimi své známé varoval.
08. 01. 2012 | 22:04

ANHYDRID napsal(a):

Naschvál, kolik pravopisných chyb je ve Vašem "profilu" ns Aktualne.cz, poznáte to bez biflování?
08. 01. 2012 | 22:24

Bauer napsal(a):

Clanek je vyborny pane Munich !
Ale rada ctenaru by si ho mela precist trikrat nez tady zacnou rozumovat.
Ale i to bohuzel asi nepomuze.
08. 01. 2012 | 22:41

ondrejsteffl napsal(a):

Almo G™ napsal(a):
"ondrejsteffl napsal: "Nikde žádný postup: 1) nabiflovat 2) zautomatizovat 3) tvořivost a abstrakce. Vždy to běží souběžně"
Jste si jist?
To, co vypadá jako souběžnost, je často ve skutečnosti opakovaný cyklus."

No ano, to klidně ano, ale to je cyklus v jednom okamžiku, dejme tomu řádu minut. Pokud jste to myslel takto, pak s tím souhlasím. Já to pochopil, a hlavně tak se to ve školách děje, že se řadu hodin, týdny, měsíce bifluje, aby se jednou možná, a často nikdy, o věcech přemýšlelo. A celkem jsem si jist, že mnozí diskutující to myslí právě takto: "Jak chcete chápat souvislosti mezi fakty, když žádná neznáte?" Ale to je omyl spočívající v tom, že se počítají jen ta fakta, co se dozvíme ve škole od učitele.
08. 01. 2012 | 22:54

MRK napsal(a):

Nemáte z diskuse silný dojem, že by se na školách mělo hlavně učit, jak se domlouvat?
08. 01. 2012 | 23:57

český maloměšťák napsal(a):

MRK
Škoda že teď pokazím tu nejlepší tečku.
:))

Dobrou noc.
09. 01. 2012 | 00:03

Občan napsal(a):

Základní škola musí primárně vkládat fakta a sekundárně učit jak s nimi zacházet. Už jen proto, že na základní škole musejí žáci pojmout obrovské soubory informací, bez nichž nejsou schopni se dále vzdělávat.

Střední škola má za úkol naučit s nabytými fakty rozsáhle a samostatně pracovat a rozšiřovat soubory faktů.

Teprve vysoká škola, která logicky předpokládá, že studenti mají fakta naučena, zažita a umějí s nimi samostatně pracovat, může plnit další specializační cíle. Ale PROTOŽE dnešní studenti přicházejí na VŠ často zoufale nepřipraveni, nezbývá VŠ nic jiného, než je učit základy, které již měli mít dávno zvládnuty.

Frikulínství a bezkoncepčnost ve vzdělávání tedy zjevně nefungují.
09. 01. 2012 | 07:10

Občan napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"...Ne, není to tak. To jen škola vytváří zpravidla takové prostředí. Podívejte se třeba, jak si děti hrají a hlavně jak se hry učí, nebo, jak komunikují a jak se to učí, jak pracují s počítačem a jak se to učí. Nikde žádný postup: 1) nabiflovat 2) zautomatizovat 3) tvořivost a abstrakce. Vždy to běží souběžně, pravda často na nižší úrovni odpovídající možnostem dětí. Tak je to totiž člověku vrozeno..."

Zásadně nesouhlasím.
To, že si děti vůbec jsou schopny hrát, komunikovat, učit se něčemu, pracovat s počítačem, je výsledkem právě raného drilu. Bez něho by totiž děti nezvládly komunikaci a nenaučily by se, že si lze hrát, tvořit, zkoumat.
Pokud necháte malé dítě samo sobě, nestane se vůbec člověkem. Mrně se učí mluvit a navazovat kontakt s okolím právě drilem. Rodič musí stokrát a tisíckát opakovat slova, než se je batole naučí správně vyslovovat a spojovat si je s určitými předměty, ději a souvislostmi. Batole si to postupně všechno ZAPAMATUJE (tedy se nabifluje) a teprve PAK je schopno postupného osamostatňování se. Pokud je rodiči/vychovateli zanedbáno nebo má nějaký vnitřní problém, nastane průšvih.

Vezměte si kojence. Pokud chcete, aby byl schopen jíst něco jiného než mléko z prsu nebo lahve, musíte ho to naučit. A naučit ho to nejde jinak než drilem. Zprvu odmítá pozřít cokoli ze lžičky a chutnajícího jinak než mléko. Teprve po několika/mnoha neúspěšných pokusech do něj vložíte informaci o tom, že to je vlastně dobré a VYVOLÁTE u něho žvýkací reflex. Ten se totiž sám od sebe nevyvolá a nerozvine. A teprve když mimino zvládne rozmělnění potravy v ústech a posun potravy ústy do krku jinak než sáním, můžete mu strčit do ruky kus rohlíku (i motoriku ho musíme NAUČIT drilem). Když ho to nenaučíte, nebude schopno jíst jinak než pitím tekutin a řídkých kaší z lahve.

Takže prvotní učení probíhá POUZE drilem, biflováním.
I hrát si se musí dítě naučit. Jinak skončí u mechanického ožižlávání klacíku. Nenaučí se samo od sebe překládat klacíky přes sebe a postavit si věž, kterou může zbourat a postavit znovu. Nemá totiž důvod to dělat. Pochopitelně nevylučuji, že na to může přijít náhodou; náhody hrají v životě svou roli. Ale není to pravidlem (proto jsou to náhody). Musíme mu to ukázat, trpělivě to s ním opakovat, testovat, zda to zvládlo, a PAK teprve si skutečně hraje.

A tak je to se vším ZÁKLADNÍM učením. Když si dítě nenadriluje/nenabifluje základní vědomosti, na PORGu a na VŠ se s ním tutově nepotkáte.

Mimochodem - kolik máte na PORGu absolventů ZŠ montessoriovského a waldorfského typu?
09. 01. 2012 | 07:35

Občan napsal(a):

Marek napsal(a):
"Pan Munich mi mluvi z duše. Dcera je v 8.třídě. Neumí kloudně napsat myšlenku, obtížné rozumí čtenému textu, ve škole se ale drtí druhy vedlejších vět, což - pokud se nebude živit jako literární vedkyne nebo učitelka, nebude potrebovat. Jinak řečeno: nutíme děti biflovat teorii češtiny, neucime je jí ale používat.
08. 01. 2012 | 14:09"

No, tak jí zkuste koupit knihu, každý večer s ní 20 minut čtěte a pak si s ní o přečteném povídejte, ptejte se jí na názor a siskutujte s ní. Tohle ji totiž ve škole nenaučí, tam má učitelka (vyjímečně učitel) na krku 25-30 dalších nepříliš gramotných exemplářů. Uvidíte, jak se Vám dítko pěkně rétoricky rozvine.
Nebo jí zaplaťte individuální výuku nebo doučování. Taky způsob...
09. 01. 2012 | 07:55

Občan napsal(a):

pardon ...diskutujte...
09. 01. 2012 | 07:55

pgjed napsal(a):

Pane Munichu,

To jsou neskutečné kecy a tlachy. Vy zřejmě vůbec netušíte, že chápat souvislosti a principy, to je až následný krok,, kterému předchází znalost existence určitých faktů. Pak teprve mezi těmito fakty mohu odhalovat souvislosti. Podobně, jako se nemohu naučit jazyk bez toho, abych si nabifloval slovíčka, nemohu rozumět ani principům a souvislostem v jiných oborech.
Samozřejmě, abych se přidržel vašeho příkladu, mohu najít podrobnější informace o težbě stříbra v Čechách na internetu. Abych je ale vůbec byl schopen hledat, musím mít alespoň tušení, že se v Čechách někdy nějaké stříbro těžilo. A vůbec není špatné, mám li hlubší povědomí o problému, protože informace, i ty s internetu, musím kriticky hodnotit. Nikde není řečeno, že autor internetové informace má absolutní pravdu. A budu-li si chtít zpracovat skutečně věrohodnou informaci o problému, musím stejně začít literární rešerší, shromáždit dostupné informace z knih, časopisů i internetu, který je jenom jedník ze zdrojů a ne vždy nejlepším, vyhodnotit je a udělat si vlastní závěr.
Brouzdat po internetu umí kdejaký blb, stejně, jako listovat v knihách. Pracovat s informacemi, to ale vyžaduje vzdělání, které, nechť se vám to líbí, nebo ne, představuje určité penzum zcela konkrétních informací uložených v paměti.

Tento článek se vám skutečně nepovedl. Přeji lepší dny.

Petr Gabriel st.
09. 01. 2012 | 08:33

gaia napsal(a):

Občan

máte pravdu s tím učením so hrát. Děti si samy od sebe nehrají, vidíme na příkladu těch vlčích dětí, že psycholog říkal, že takové děti jen sedí a dělají monotónní opakované pohyby.
Děti , pokud si hrají, pak jen napodobují a potřebují vedení rodičů nebo starších sourozenců, sami hrát si a ještě tvořivě děti umí až ve školním věku.

Dělaly se výzkumy , jak si hrají děti z rodin a děti z ústavů(např.u nás studie Roberta Kocha) a zjistilo se, že děti nechané svému osudu se opožďují v psychickém i motorickém vývoji.

Myšlenka, že děti zavalíme spoustou didaktických hraček a pak je necháme svému osudu, ony pak vyrostou v samostatné jedince s vlastním názorem, je pro rodiče sice lákavá, protože vlastně pohodlná, ale ve skutečnosti zcela zcestná , neúčinná a ve své podstatě velmi škodlivá.
09. 01. 2012 | 08:52

míč kulatý rys tu pije napsal(a):

studiem na internetu a spojováním informací a hledáním souvislostí , by bez předchozího vzdělání a pevného vedení žáci mohli dojít k zjištění, že Bůh stvořil Adama a Evu, ale když pak zjistil, že neodpovídají Darwinově evoluční teorii, tak je vyhnal z ráje.
09. 01. 2012 | 08:56

Luba napsal(a):

Občane,
to, co jste napsal panu Štefflovi, je kupa nesmyslů!

Vaše znalosti jsou přinejlepším na úrovni 19. století. Smutné ... Chudáci Vaše děti ...

Možná tak Freud by s Vámi částečně souhlasil. Ale to byl úchyl.
09. 01. 2012 | 10:51

rejpal napsal(a):

Biflování - co to vlastně je? Už to tady mnohokrát zaznělo, ale myslím, že podstatným atributem biflování je jeho vynucenost. Každý, kdo má nějaké hobby, po čase zjistí, že v oblasti, která ho zajímá, disponuje spoustou konkrétních znalostí, které získal jako vedlejší efekt tím, že o předmětu svého zájmu četl, bavil se s lidmi, kteří věděli víc, a pokud měl někde mezery, sám si je doplňoval, aby lépe chápal předmět svého zájmu.
Jedním ze školních předmětů, vyžadujících "biflování", je dějepis. Je známo, že existovali (a věřím, že existují) kantoři, kteří většinu své třídy dokázali přimět k tomu, že se naučila ty letopočty, panovníky a podobné věci, aniž by to cítila jako příkoří. V péči jiných je zvládnutí elementárních dat z naší historie utrpením a výsledky téměř nulové.
Naše školství prochází permanentně procesem reforem už od dob Zdeňka Nejedlého. Ale dokud se nevrátí doba, kdy učitel bude příslušníkem váženého stavu, bude příslušně honorován, aby z existenčních důvodů neutíkal pryč ze školství, asi není šance na nějaký obrat. Je to v lidech - v jejich znalosti psychologie, zápalu pro předmět, který učí, a schopnostech strhnout druhé. A také o autoritě. Měli jsme na základce češtináře, který neváhal sáhnout k pohlavkům. Chvílemi jsme ho srdečně nenáviděli. Jenže on nás ty základy gramatiky naučil. Rozhodně to nebylo těmi inzultacemi, jen uměl kromě jiného učit. Pár podobných jsem zažil i na gymplu (to už bez fackování) a měli jsme i docenta, který vysvětloval chování elektronů v atomu tak, že na jeho přednášky chodili i ti, kteří jinak nechodili skoro nikam. Což u študáků, dávajících přednost mariáši v nejbližší hospodě, něco znamenalo.
09. 01. 2012 | 10:54

Luba napsal(a):

Občane,
pro začátek si přečtěte publikaci "Co děti nejvíce potřebují"
od profesora Matějčka:

http://obchod.portal.cz/produkt/co-deti-nejvic-potrebuji/
http://www.uloz.to/8589131/matejcek-zdenek-co-deti-nejvic-potrebuji-pdf

A knihu dr. Koukolíka Před úsvitem po ránu:

http://www.kosmas.cz/knihy/140501/pred-usvitem-po-ranu/

Jsou to knihy rozsahem nevelké a obsahem vynikající.
09. 01. 2012 | 11:21

Sprosťák napsal(a):

Nejvíc člověka nasejří rychlokvašení chytrolíni.Nejspíše se civilizace učila po celou dobu svého trvání jen nápodobou,nikoliv užíváním paměti.Ta se však musí trénovat stejně jako chůze,drobná motorika,a dále také nechat vytvářet mozek nová spojení tzv.synapsemi.Nechci si představit operatéra, který si odskakuje v nenadálé situaci hledat řešení na kompu,mamina u nakupování zásadně s kalkulačkou,a každý líný trouba s batohem příruček na zádech,aby zvládl běžné situace.Herec na jevišti jen čtoucí, architekt bez prostorové představivosti plynoucí z trénování grafů stavby souvětí na základce,etc. Fascinuje mě malíř,sochař toliko kubista.Národ dokáže zblbnout tolik chytrolínů a pak na poli sejou řípu rozhozem,ono to snad nějak vyroste a obdělá se samo.Prostě myslivci jedna báseň.Střílejí od boku a pak se diví, když zastřelí to,co nechtěli.
09. 01. 2012 | 11:28

Pepa Josef napsal(a):

Ono nejde jen o to, něco si vyhledat, ale vyhledané posoudit, zhodnotit a využít. Abych mohl něco posuzovat, musím to s něčím porovnávat, a tedy mít něco v hlavě. A jak se to do ní asi dostane? Max Planck na svůj kvantový vzorec příšel podle vlastních slov intuitivně, prostě najednou se mu "zdálo", že by to mělo být takhle. Myslíte si, že by k tomu došel jen vyhledáváním bez spousty "nepotřebných" informací uložených někde v hlavě? Panebože, jak jsem rád, že mě matematiku, fyziku, mechaniku a kdovíco ještě učili biflováním, vybavují se mi věci zaplaťbůh poměrně snadno a díky jistým životním zkušenostem nalézám někdy překvapivé souvislosti a analogie. A umím dobře psát, taky dril, když vidím sešity dnešních dětí, ty dysgrafické čmáranice bez ladu a skladu, je mi jasné, proč jsou na tom, jak na tom jsou. A když se na mě někdo obrátí, snažím se mu pomoct, ne ho smést z povrchu zemského, jako konkurenčního červa, co překáží, protože mě učili jisté morálce.

Proboha, co já už se nahlásal, že přestanu číst články o vzdělávání, vždycky to poruším a dožeru se. Zbytečně.
09. 01. 2012 | 11:53

Pepa Josef napsal(a):

Bože, jak můžete paušalizovat, že učitel, který chce, aby si žáci něco pamatovali, potírá samostatné myšlení, to mě jako učitele sprostě uráží!
Já jdu raději učit, než mi vedení vynadá, že nejsem v hodině.
09. 01. 2012 | 11:55

Martina K napsal(a):

"JAK se chcete učit cizí jazyk, pokud se nenabiflujete slovíčka?"
Tak jako ten rodny-povidanim a poslouchanim. Funguje to lepe, overeno v praxi na mych dvojjazycnych detech a porovnanim me anglictiny 10 let poctive biflovane a 12 let praktikovane..
"JAK se chcete učit CO a KDE hledat, když se nenabiflujete, že to ecistuje?"
tim, ze to budete hledat, hledaci nastroje se neustale zdokonaluji, ty nabiflovane jsou brzo k nicemu. Kdyz i male dite pochopi ucelnost daneho ukolu-staci to rici jednou, zapamatuje si to praxi. Navic zna princip, takze lepe prijima to nove.
"JAK se chcete učit matematiku, fyziku a chemii, když si nezapamatujete (tedy se nenabiflujete) pravidla, definice, názvosloví a vzorce?"
priklad chemie: muj oblibeny predmet. Ne proto, ze nam pani ucitelka vysvetlila, jak ji biflovat, ale cele 2 roky na zakladni skole do umoru vysvetlovala, jak se sestavuji vzorce a rovnice a jak na zaklade toho muzeme odvodit co se stane -ovlivnila tim celou moji karieru a nejen moji.
priklad nasobilka: neustalim procvicovanim a slovnimi ulohami, hry na pocitaci zamerene na nasobeni-priznam se , ze tomu jsem jeste pred rokem neverila, pred Vanoci jsem musela zmenit nazor.
JAK se chcete naučit číst a psát, když se nenabiflujete písmena?
hranim, kreslenim, ctenim od maminky z leporel, skadanim pismenek k sobe, pocitacove hry zamerene na jazyk-opet overeno praxi, trva to dlouho, ale kdyz zacnete v 1 roce, v prvni tride je ditko na urovni 3-4. tridy
prava a anatomii vynechavam neb nemam zkusenosti.

Nejsmutnejsi je, ze se jeste ke vsemu Obcan povazuje za moudreho a zkuseneho...
09. 01. 2012 | 12:42

Občan napsal(a):

To Matina K:

Ani rodný jazyk se nenaučíte pouhým posloucháním a povídáním. Zejména tehdy ne, pokud rodiče nejsou dostatečně intelektuálně vybaveni pro to, aby si s Vámi povídali a říkali Vám něco, co byste chtěla poslouchat.
A i kdybyste se uposlouchala a upovídala, pravidla jazyka se stejně nenaučíte.
Písmenka můžete skládat doalelujá, ale pokud se nenaučíte, co znamenají ve vztahu k mluvenému jazyku, bude to pro Vás pořád jen stavebnice.
Hledat budete jen to, co budete alespoň rámcově znát, o čem budete vědět, že to existuje. Když to vědět nebudete, pak to ani nebudete hledat.
Pokud nevíte z čeho vzorec sestavit a proč (zkratky prvků a pravidla jejich fungování), opět to pro Vás bude jen stavebnice, jejíž výsledky nebudou dávat smysl.
Dítě je dítě a ne cvičená opice. Naše děti četly jedno ve čtyřech a jedno v pěti letech, ale psát je nebavilo - nepotřebovaly to. Byla to chyba, protože v první třídě se v některých hodinách nezřízeně nudily, případně si četly knihy a nezapojovaly se do společné práce.

Takže?
09. 01. 2012 | 12:55

JARLE HALSNES napsal(a):

Martino, nemáte pravdu. Vaše "dvojjazyčné" děti se ty dva jazyky asi učily jako malá dítka, ne jako adolescenti, či dospělí. A v tom je rozdíl.
Občan pravdu MÁ. Vy jen chcete oponovat, abyste si něco dokázala. Ostatně, debata je jinak: Debatujete o tom, jak se naučit onen soubor informací, kdežto debata je o tom proč se ho učit, když se to dá najít na netu.
Důležité je, že jen ty znalosti, ktré máte V HLAVĚ můžete použít tvořivým způsobem, dát si je do NOVÝCH souvislostí. Jak je do té hlavy dostanete, je druhá otázka. Tady není ve školách ani zdaleka vše v pořádku a Vy máte svůj díl pravdy, ale o to tu opravdu nešlo. Mimochodem, "neustálím procvičováním" byste se měla naučit, jaké "I" se kde píše....
09. 01. 2012 | 13:18

baryton napsal(a):

No, asi sem přispívají samí dobří učitelé. Ale já znám i opačné případy. Kolega namnoží na každou hodinu dějepisu dvě až tři stránky A5 textu - bitvy, data, panovníci, omáčka. To se musí všichni nabiflovat. Ti, kdo mají hodiny před dějepisem, jen kroutí hlavou, jak někteří žáčci s nepříčetným výrazem šrotí pod lavicí ze sešitu.. Když se jich z toho tématu na něco zeptáte, znají za zlámanou grešli, zkusil jsem to. Tak to je podle mě to nejhorší biflování. V dějáku by přece hlavně měli pochopit, o co tehdy šlo, komu, proč, s jakým výsledkem.
09. 01. 2012 | 13:38

pgjed napsal(a):

To rejpal:

Biflování a vynucenost. Člověk přece dělá spoustu věcí, které jsou vynuceny, třeba tím, že se rozhodnul, že chce vystudovat, získat určitou kvalifikaci, aby mohl vykonávat určité povolání. Samozřejmě má možnost se svobodně rozhodnout, že ho to studium nebaví a jít zametat ulice. Bude mít čístou hlavu a když bude dbát aby moc nemluvil, třeba se ani nepozná že je úplně blbý. Ale pokud se svobodně rozhodne, že bude studovat, ta JE NUCEN RŮZNÉ VĚCI BIFLOVAT, čili naučit se na zpaměť, protože bez toho to prostě nejde. Těžko mohu začít rozumět fyzice, když se nenaučím spolehlivě definice základních fyzikálních veličin a jejich matematické vyjádření. Těžko rozumět matematice, když se nenadřu velkou a malou násobilku.

Problém je v tom, a to je hlavní úlet pana Municha, že ještě před 50. a něco lety, když jsem chodil do školy já, tak mně rodiče jasně řekli uč se, jinak budeš dělat nějakého poskoka a půjdeš se pást na louku. A když jsem měl roupy a frflal jsem, tak mně to táta připomenul řemenem. Taky nebylo tolik příležitostí. Moje vysněná chemická průmyslovka brala 3 třídy, z toho z okresu 20 studentů a konec. Takže, žádné lážo plážo, ale tvrdá konkurence. A alternativou bylo jít do učení. A když jsem se tam dostal, tak to byla tvrdá dřina. Stačilo, aby se vedení školy usneslo, že student na to nestačí a vylili ho třeba o pololetí. Přišel tříďas a řekl, pane kolego, škola není zaopatřovací ústav. vyřiďte rodičům aď vás dají do JZD tahat voly za ucho a bylo vymalovánu. A na vejšce to bylo obdobné.
To jenom dnes se řeší aby se chudáčci bobánci neschvátili, aby se jim něco nestalo z biflování a tak se místo lidí se znalostmi a s odborností fabrikují změkčilci, neschopní, neznalí, zvyklí uhýbat před obtížemi, manipulovatelní reklamou a oblbujícími kampaněmi, neschopní se rozhodnout... Třeba ti typičtí dlužníci, neschopní splácet ůvěry - středo, nebo vysokoškolák, kolem 30. let...

Biflování ve správné míře má svůj pozitivní význam a je nezbytné.
09. 01. 2012 | 13:52

český maloměšťák napsal(a):

baryton
Takový "dějepis" stojí za hovno.

Mějte se.
09. 01. 2012 | 13:54

rejpal napsal(a):

pgjed
Co to na věci mění? Když se svobodně rozhodnu studovat třeba medicínu, asi vím, že budu muset šrotit anatomii. Když práva, je to bledě modré totéž. K překonání nechuti je tu motivace - v dospělosti už chápu, že to není zbytečné.
V nižším věku se dá tohle poznání nahradit přístupem k učivu. I matika či chemie může mít natolik zajímavý průběh, že to biflování je spíš poznáváním - a nebolí tudíž, i když podstata je velmi podobná. Nikdy jsem nezpochybnil, že řadu věcí se musí děti ve škole naučit nazpaměť, jde jen o to, jaký to bude mít průběh (a samozřejmě také o rozsah těch "povinných cviků"). Nemyslím, že by děti v šesté třídě musely umět nazpaměť vyjmenovat druhy zemětřesení, aniž by tušily cokoli o jejich podstatě (třídou si nejsem zcela jist, ale příklad je autentický).
09. 01. 2012 | 14:08

pgjed napsal(a):

To rejpal:

Samozřejmě, že způsob podání a vhodná okamžitá motivace vyvolaná učitelem, stav, kdy dítě je nuceno z vnějšku, situaci zlepšuje. Bohužel to dnes drtivá většina kantorů neumí. To bychom se ale dostali na jiné téma - neschopnost učitelů učit. Na což jsem tu vrůzných diskusícjh opakovaně poukazoval.

Nevím, jak pro vás, ale pro mě bylo cokoliv, co se dělo za oknem třídy nesrovnatelně přitažlivější, než sebelepší a sebezajímavější výklad. A když se nedělo nic zajímavého venku, tak byla verneovka pod lavicí. Vše ostatní bylo mučení jehňátek.

K blbostem v učebnicích: Základky dnes nemají prakticky žádné osnovy, jedou podle učebních plánů, každá ZŠ po svém. Otázka memorování kravin je dle mého jenom věcí jednání zástupců SRPŠ, nebo školské rady, či jak se tomu dnes říká, s vedením školy. Já jsem sprdnul učitelku matematiky u starší dcery na základce, že neumí učit, ještě za hluboké totality. Jenomže dnes je problém v tom, že místo kázně a učitelů dnes na školách vládne anarchie zpopvykaných bobánků a rodiče, místo aby se snažili své hejsky umravnit, vyhrožují učitelům. A pak se diví, že mají děcka blbá jak z Německa a chtějí pro ně maturu a diplom bez námahy.A ta spočívá hlavně v biflování proti kterému zde pan Munich, dle mého poměrně nechytře, brojí.
09. 01. 2012 | 15:17

Zdeněk Brom napsal(a):

český maloměšťák 09. 01. 2012 | 13:54:

Dějepis nikdy jako školní předmět nebyl určen k tomu, aby někdo něco pochopil. To tak akorát! Dějepis slouží k ideologické masáži mladých hlaviček a vysvětlování, proč právě režím, ve kterém žijí, je ten nejlepší.

Po každé změně režimu se úplně nejdříve mění dějiny a dějepis.
09. 01. 2012 | 15:45

ondrejsteffl napsal(a):

Pepa Josef napsal(a):09. 01. 2012 | 11:55
"Bože, jak můžete paušalizovat, že učitel, který chce, aby si žáci něco pamatovali, potírá samostatné myšlení, to mě jako učitele sprostě uráží!
Já jdu raději učit, než mi vedení vynadá, že nejsem v hodině."

Inu to je těžké. NIKDO NIKDE v celé diskusi nenapsal, že si žáci nemají nic pamatovat. Řeč je o biflování, které autor definoval takto: UČENÍ SE POZNATKŮM NAZPAMĚŤ, BEZ CHÁPÁNÍ PODSTATY A SOUVISLOSTÍ. Zkuste si to přečíst ještě jednou, pomalu, s chápáním podstaty věci.

Otázka tedy je, proč Vy a jiní (např. Občan, pgjed) čtou, co tam není napsáno a nechtějí nebo neumějí nerozumět podstatě a souvislostem. Jedna z možností je, že jsou zvyklí se biflovat...
09. 01. 2012 | 15:50

ondrejsteffl napsal(a):

pardon, ne nerozumět, ale POrozumět
09. 01. 2012 | 15:50

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Ono to je možná tím, že autor na začátku něco definuje, ale další text tuto definici nerespektuje.
09. 01. 2012 | 15:55

Jitka Žlůvová napsal(a):

Jsem vědecká pracovnice, takže si troufám tvrdit, že jsem se ve svém životě snad trochu naučila hledat souvislosti mezi fakty. Většina předmětů v průběhu vysokoškolského studia mi přišla jako odporné biflování faktů, které po složení příslušné zkoušky stejně brzy zapomenu. Vždyť existuje spousta odborné literatury, kde si můžu všechno najít, a to nemluvím o internetu! Velký šok přišel při nástupu do zaměstnání. Můj šéf považoval za normální, že věci nutné pro práci si nebudu nikde hledat, ale budu je mít v hlavě. Nemohu přeci každý pracovní postup někde hledat, protože bych tím promarnila tolik času, že bych v práci nic neudělala. A pokud už něco hledám - a děje se to často, protože nikdo neví všechno - musím alespoň vědět, že to mám vůbec hledat. A jsme zase u těch základů, které prostě musí být v hlavě, nikoliv na Googlu.
Osobně se znám s jednou vědkyní, která řadu let pracovala v USA na Massachusetts Institute of Technology - to je instituce, která patří v oblasti vědy a výzkumu na celosvětovou špičku. Povídala mi, jak probíhalo přijímací řízení: prvním kolem byl pohovor vedený style "co se ví o tomto genu, četla jste tento odborný článek, jak probíhá v těle tento proces..." Uchazeči, kteří prošli títo kolem, byli následně testováni na schopnosti vidět věci v souvislostech, umět odvodit logické závěry a podobně. Prostě nikdo tam neměl zájem ani o toho nejgeniálnějšího člověka na světě, který by strávil první rok své práce studiem literatury.
Nechci tu tvrdit, že jsem zastáncem bezduchého biflování, ale řadu věcí je prostě pohodlnější a praktičtější znát, než si je hledat na internetu. Tolik příklady ze života. I pan Munich má nepochybně v hlavě nějaké znalosti, které získal sprostým biflováním, a nehledá všechno pomocí internetu.
Jitka Žlůvová
molekulární bioložka toho času na mateřské dovolené
09. 01. 2012 | 16:12

ondrejsteffl napsal(a):

"další text tuto definici nerespektuje."

A kde? Našel jsem jen jednu drobnou odchylku a nejasnost v tom, že encyklopedické znalosti nemusí být nutně nabiflované. Ale jinak je článek v rámci jiných blogů, najmě politických, na aktuálně nadobyčej konzistentní.
09. 01. 2012 | 16:12

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Už podtitulek Klik, klik a mám to navozuje dojem, že je možno všechna fakta najít na internetu. To už je ale něco úplně jiného, než ona definice. Navíc to není pravda.
09. 01. 2012 | 16:26

Zdeněk Brom napsal(a):

Jitka Žlůvová:

Vynikající text.
09. 01. 2012 | 16:31

ondrejsteffl napsal(a):

Jitka Žlůvová napsal(a): 09. 01. 2012 | 16:12
Text paní Žlůvové je ideální příkladem na vysvětlení nedorozumění, ke kterému v celé diskusi dochází.
Já jsem vzděláním matematik a jsem zvyklý na přesnou práci s pojmy. DEFINICE: Biflování: UČENÍ SE POZNATKŮM NAZPAMĚŤ, BEZ CHÁPÁNÍ PODSTATY A SOUVISLOSTÍ.

„Většina předmětů v průběhu vysokoškolského studia mi přišla jako odporné biflování faktů, které po složení příslušné zkoušky stejně brzy zapomenu.“
Tedy asi šlo většinou o biflování, že. Znalosti, u nichž CHÁPU PODSTATU A ROZUMÍM JIM V SOUVISLOSTECH, se totiž mnohem hůř zapomínají.

„Můj šéf považoval za normální, že věci nutné pro práci si nebudu nikde hledat, ale budu je mít v hlavě.“ Já se tomu sice trochu podivuji, že bych něco podobného požadoval od svých zaměstnanců, si nedovedu představit, ale budiž, beru to jako fakt.
Těžko je ale možné, že byste v zaměstnání používala věci BEZ CHÁPÁNÍ PODSTATY A SOUVISLOSTÍ. Takže to asi nebyly nabiflované znalosti.

„MIT…, jak probíhalo přijímací řízení: prvním kolem byl pohovor vedený style "co se ví o tomto genu, četla jste tento odborný článek, jak probíhá v těle tento proces..."“
Ano, už vidím, jak kolegyně v pohovoru začala celý článek zpaměti odříkávat. Ano jistě se ptaly se na znalosti, ale jistě jim nestačili ZNALOSTI BEZ CHÁPÁNÍ PODSTATY A SOUVISLOSTÍ, to myslím na MIT poznají :-). Co by ale dělali, kdyby byly uchazeči jen dva: první měl ty znalosti (nenabiflované! pochopené) a druhý uspěl v „testováni na schopnosti vidět věci v souvislostech, umět odvodit logické závěry a podobně“. Co myslíte, kterého by si na MIT vybrali? Na MIT jistě bylo zájemců dost, když mohli konat dvoukolové řízení, takže hledali někoho, kdo má obojí. No a znalosti se snáz ověřují (viz Munichův blog), proto tím začali.

Ano, teď někdo řekne, že přece nejde o takové bezduché biflování. Ale právě o to, bavíme-li se o českém školství, jde. Takového bezduchého biflování je ve školách mnoho a mnoho a hlavně na něj často nevazuje žádné chápání podstaty a souvislostí. Je snad někdo, kdo to pokládá za správné? A jak to chcete odstranit? Větším rozsahem znalostí učených nazpaměť?
09. 01. 2012 | 18:40

Béda napsal(a):

Ondrej Steffl,

těžko si dokážu představit studenta v průběhu zkoušky, testu, písemky, maturity, který požádá v jejím průběhu o uvolnění s tím, že se za chvilku vrátí a půjde se podívat na odpověď do internetu, že studium zkoušeného problému považoval za nadbytečný ale ví, kde lze najít správnou odpověď. Žák, student pokud se nepletu chodí do školy proto, aby mu utkvělo něco v hlavě - určitá základní síť informací. K těm vědomostem se dostává dílem drilem (cvičením paměti, opakováním, automatizací..) a dílem použitím logiky, mnemotechnických pomůcek a pod.. Navíc v podmínkách vysokoškolského studia někdy nelze spolehnout na logiku a hledání souvislostí, protože prostě na to při tempu studia, rychlosti výkladu, rozsahu osvojované látky prostě není čas. Student se musí chtě nechtě spolehnout na svoji trénovanou paměť, případně na záblesk svého intelektu ve chvíli zkoušky. To hledání souvislostí a zažití problematiky kolikrát přichází až později, v pozdější praxi. Něco se dá nastřebat v poklidu (především na základní a střední škole - zde hodně záleží na pedagogovi - jeho odbornosti a schopnosti sdělit látku přístupnou a chytlavou formou, získat zájem žáka, na klimatu ve třídě) a to je ten ideální případ. Ovšem ne všechno. Zvláště v průběhu vysokoškolského studia.

Učení, alespoň podle mého laického názoru to je vzájemně propojený a podmíněný komplex nacvičených automatismů, paměťové informační databáze - především fyzické, logických postupů... Žádný z nich nemůže existovat osamoceně a existují ve vzájemné interakci.
09. 01. 2012 | 19:42

felix napsal(a):

Pane Šteffle, asi to myslíte dobře, ale věc je mnohem složitější.
Celá diskutující parta zde - mluví z vlastní zkušenosti, ale dnes to chodí ve školách úplně jinak.
Škola je něco, co nestojí za řeč - prostě se to musí jen vydržet.
Paní učitelka - už na 1. stupni je to hlavně hlídač, dohližitel, opatrovatelka, pečovatelka.
Dítě se už někdy kolem 2. - 3. třídy ve škole netouží něco naučit, dozvědět - chce se zabavit, blbnout, užít si, svačit, pít, poprat se... A nemusí to být vůbec vinou nezáživné výuky, na 1. stupni jsou totiž nejlepší profesionálky, věřte tomu! Tenhle přístup je však mor, děsně nakažlivý. Kde se bere?

Děti dnes nejsou schopné (ochotné, naučené z jiných činností...) soustředit se na trochu náročnější činnost. Jakmile míra intelektuálního zapojení je jen takhle malinká, už se cukají - to nechápeme, tomu nerozumíme, začnou zlobit, ošívat se, vyrušovat.
Děti jsou strašlivě rozmazlené a odmítají zátěž, nechtějí řešit překážky.
Odmítají přemýšlet, srovnávat, hledat.
Jsou zvyklé jen těkat - klik, enter, klik, enter...
Z domova je jim dovolováno dělat jen to, co je baví.
Rodič musí poslechnout přání dítěte. Učitel - odmítne poslechnout dítě, tak je zlý...
Přijdete-li u nás do 2. třídy o přestávce, je to bitva blech, všude se honí, lezou, ječí, pošťuchují se. Přijdete-li tam během hodiny, je to totéž, jen trochu méně hlučné. Soustředěné, přemýšlející dítě tam neuvidíte. Taky by to dlouho nevydrželo, v tom binci.
Učitelka na 2. stupni je na tom mnohem hůř, ta musí překřikovat ne blechy, ale stádo divočáků. Nedivte se, že před zazvoněním napíše v rychlosti na tabuli pár řádek poznámek k opsání a naučení doma... vždyť během hodiny ji nikdo neslyšel.
A Vy tady něco o biflování...
09. 01. 2012 | 20:03

Honza napsal(a):

Béda:
"těžko si dokážu představit studenta v průběhu zkoušky, testu, písemky, maturity, který požádá v jejím průběhu o uvolnění s tím, že se za chvilku vrátí a půjde se podívat na odpověď do internetu, že studium zkoušeného problému považoval za nadbytečný ale ví, kde lze najít správnou odpověď."

Já svým studentům během zkoušky přístup k internetu a knihovně pochopitelně povoluji.

Jitka Žlůvová: obávám se, že o tom, jak to chodí na MIT nebo jakékoli jiné špičkové universitě toho moc nevíte. První rok na PhD přirozeně strávíte v knihovně (po nocích), žádná vysoká škola na světě vás nemůže připravit přesně na to, co vás ve vašem výzkumném projektu čeká.
09. 01. 2012 | 20:22

Pepa Josef napsal(a):

Pro p. Šteffla: Ale, pane Šteffle, já jsem narážel na citát z úvodu a asi jsem byl nepochopen: """Školy vychovávají učené mloky. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a budeš uznán dospělým. Děti do sebe soukají naučné slovníky. Myslícímu člověku je z toho špatně, zatímco učenliví prosťáčci slaví triumfy! Kdo se učí, ten to umí, i když tomu nerozumí. To jen na úvod fragmenty stále velice trefných postřehů ze slavné české komedie Škola základ života z roku 1938."""

Pro mě to nejsou trefné postřehy, mně se to osobně dotýká, protože už 25 let se snažím žáky něčemu naučit a na základě těchto znalostí něco vymyslet a zdůvodnit. Člověk se musí něco nadřít a něco nadrilovat, aby byl schopen to prakticky použít. Jenže v posledních letech marně, jsme totiž průmyslovka, jestli víte, o čem mluvím. Takže namísto, abychom optimalizovali konstrukční návrh hřídele, znechuceně přemýšlíme, jak se vypočítá moment síly a obsah kruhu. Pokud VŮBEC VÍME A POCHOPÍME, že tyto veličiny potřebujeme vypočítat. Podstata techniky nám tak zcela uniká, protože na tyto školy chodí žáci, kteří z většiny nic neumí a nic umět nechtějí. Občas výjimka, která pak vyhraje odbornou soutěž.

Můj otec, blahé paměti, měl v hlavě ty slovníky. Téměř k čemukoli z oblasti jazykovědy a kultury a filosofie se dokázal smysluplně a podnětně vyjádřit, uměl naslouchat a analyzovat, nalézal analogie a do smrti měl vynikající paměť navzdory třem mrtvicím. Já, ač od něho odrodilý technik, jsem měl mindrák z toho, jak fundovaný a chytrý dotaz mířící k podstatě dokázal položit. Svých učitelů si nesmírně vážil.

No, vy si vedete svou, já si taky povedu svou, asi bychom toho měli nechat a jít dělat něco užitečného.

Jinak pro p. felixe: svatá pravda, vytesat a podepsat.
09. 01. 2012 | 20:48

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,....pokud si nepřipustíme, že je třeba mnoho poznatku už od narození dítěte uložit do automatické paměti a při tom "dodržovat agrotechnické lhůty", kdy je nejvhodnější doba "zasít do paměti", a opakováním "zalévat", abychom dostali, nebo lépe, aby jedinec, až dospěje "sklízel základní úrodu ", zlepšení na poli poznatků a zařazení jich do praxe se toho moc nezmění.
Úkolem ministerstva školství by mělo být určeno, co je nutný základ, bez čeho nelze pokračovat ve studiu.

Pracuji s mladými lidmi ve sportovních organizacích. Je přímo otřesné, že víc jak polovina maturantů není schopná nahlas přečíst bezchybně deset běžných vět. Bez kalkulačky nejsou schopni určit 15% z nějakého běžného čísla. Nedokáží odhadnout délku šesti metrů, váhu jednoho kilogramu. Nedokáží okamžitě říct druhou a třetí mocninu čísel do dvaceti, neumí převody jednotek, řeknou,...naco si to pamatovat, mám to v kalkulačce....tak bych mohla pokračovat. Nejsou připraveni pro běžný praktický život.
Pamětˇ je třeba cvičit, cvičit opakováním, automatickými znalostmi.
Když je učím nějaký sportovní úkon,...vysvětlím souvislosti, návaznost pohybu, ...ale potom následují dny, týdny , měsíce,... opakování, stálého opakování, až se pohyb stane součástí jejich osobnosti, nemohou o tom přemýšlet, ....musí ho ve zlomku vteřiny udělat. Stejné to je s pravopisem, /moc nepíšu, zapomínám pravopis a dělám chyby/, matematikou, fyzikou, chemií, zeměpisem,....určité množství poznatků musí v hlavě být, musí se znova opakovat, aby nedocházelo k atrofii paměti.

Pan Felix to napsal moc dobře. Děti cvakají na počítačích od mala hry, které ve své podstatě brzdí jejich fantazii, družnost, hledání jiných možností,...jsou sevřeni omezenými pravidly počítačové hry. Jsou příjemci jen zábavy,...povinnosti je nebaví.

A bude hůř, bude čím dál víc jen klikajících jedinců.
Kdo má na "klikání založenou živnost", tak to bude zuby nehty obhajovat. Tužka.
09. 01. 2012 | 21:00

O. Hausenblas napsal(a):

Přečetl jsem, nebo aspoň prolistoval, tuhle diskusi. I když tu je několik textů, které se opravdu týkají vstupního článku a chápou jeho myšlenky (ať už souhlasí, nebo ne), celkově mnou otřáslo, jak nízká je konzistence té diskuse. Víceméně se tu pokřikuje jeden na druhého nebo na třetího... Ale úplně deprimující je to, jak se tu mezi lidmi, kteří patrně nejsou nevzdělanci, propastně liší pochopení docela důležitých, zásadních pojmů. Pojmem "biflovat" počínaje, přes "zapamatování", k pojmům jako "učení", "škola", "výuka". A když už je tu ta nesourodost v myšlení pojmů tak drsně patrná, je deprimující, jak málo je tu příspěvků, které na to upozorňují - že si nerozumíme, že to kdosi myslel jinak než to druhý vyložil. Jsou tu taková upozornění, ale navzdory nim ostatní "diskutují" dál, a ten rozpor, který beze snahy o sblížení pojmů prakticky znamená nemožnost se vůbec o něčem domluvit. Téhle dovednosti uvažovat a dorozumívat se spojitě a směrem k vzájemnému porozumění, se opravdu "biflováním bez porozumění podstatám" nikdo nenaučí. Dokonce ani ne takovým paměťovým učením, které k principům a dalším souvislostem sahá. Bylo by možná dobré, kdybychom se shodli, že za "myšlení" považujeme například hledání a vymezování souvislostí mezi pojmy. Pak se do vzdělávání myslících osob - a to už dětí! - nutně dostane víc, než biflování definic těch pojmů (A to hledání obsahu a souvislostí pojmů je potřebné, protože izolované definice se nutně liší expert od experta, pramen od pramene a doba od doby (tuším že i ve fyzice se leccos podstatného změnilo za jednu generaci, mýlím se?).
A pro ty, kteří se bojí, že mladí lidé nebudou nic pamatovat, když se nejprve nenabiflují, doporučuju číst si novější práce o paměti a jejích mechanismech - vypadá to, že trvalého uložení se dočkají jen ty informace, se kterými se smysluplně pracuje, které se zapojují do souvislostí, které je mozek sám (ne pan učitel podle osnov a učebnice) ochoten rozpoznat jako dávající smysl a mající naději na budoucí užití.
Ovšem ještě se musí k diskusi o paměti a myšlení přidat taky to, jak chápeme procesy učení a výuky. V tom je u nás ještě hlubší Temno než třeba ve fyzice, zdá se mi, protože učení a výuka zasahuje původně dost nevinné děti.
Děkuji těm, kteří tu upozorňují, že paměťové údaje se musí chápat jako prorostlé s úkony myšlenkovými nebo praktickými. Právě to umělé, učenecké odtržení paměti a myšlení a užití je plodem staršího, primitivnějšího chápání vzdělanosti a lidského poznání. Kdysi jste se mezi vzdělance mohli zařadit právě pouhým nabiflovaným zapamatováním té hrstky tehdy existujících informací. A dodnes se mnozí takoví učenci obávají, že svou výsostnou pozici ztratí, když budou za vzdělané uznáni i lidé, kteří umějí spíše myslit (rozvažovat, usuzovat, vyvozovat souvislosti, vyvracet a ověřovat platnosti atp.) než udržet a mechanicky vybavovat velká množství dat. Moudrý a vzdělaný člověk je dnes někdo jiný než člověk "mnohoučený" - ostatně tohle psal už Komenský, víte to?
09. 01. 2012 | 21:09

český maloměšťák napsal(a):

Diskuze kvalitní - je k tématu. Názory různé - ale ve většině případů nedogmatické.
Švestkovitost minimální.

Chybí závěr - tkzv. pravda. Ta ale bude různá a bude vždy reflektovat konkrétní situaci. Respektive by měla. Ve smyslu mezí - tedy peras apeiron, jak děl svého času Pythagoras. A po něm mnozí další. Makarenkovy metody ale také krátkodobě pomáhají - i soustředění je třeba někdy vynutit. Svoboda totiž také nesmí být bezbřehá a také svoboda porozumění musí mít své meze.

Ty meze - jestli někdo zove biflováním...asi je hodně blízko porozumění v kategorii vyšších logických pojmů a podle mě činí správně - jen naráží na parciální vnímání toho oponenta - který obsahen biflování má na mysli něco jinak definovaného. Protože kulturní významy/i slov a pojmenování/ se sice mohou měnit (snad kromě kulturních významů uměleckých děl - ale i tam je to diskutabilní)...ale existuje podstata, která jim nedovoluje v rámci dané civilizace ten řetěz přervat.

Hádání se techniků s těmi, kdo uvažují v modu spíše "měkčím" nemá žádnou cenu.
Oba mody porozumění mají své recepty a tak detail je někdy v jednom modu uvažování důležitý - v druhém pak je vnímán jako podružný - a naopak.

Kvalitní diskuze pak je od toho, aby zkusila najít společnou řeč a pozvedla tak ducha k tomu, aby byl na paměti vždy ten nejdůležitější zákon, který je třeba mít na paměti. Tím je zachování minimálně toho stupně rozrůzněnosti tak, aby se eliminovaly extrémy, které jdou proti tomuto zákonu.
Tedy parametrů vymezujících škodlivost je třeba - ale najít je tak, aby to byly parametry definitivní je nemožné - a tedy i škodlivé.

Výstupem takovýchto diskuzí tedy buď bude obohacení jednotlivých porozumění - anebo to byl zabitý čas.
Což podle mé maličkosti nebyl.

Já si třeba z diskuze odnesl dobrý pocit - že se ještě stále dá diskutovat bez předpojatostí. Což věru není málo.
09. 01. 2012 | 21:18

český maloměšťák napsal(a):

O. Hausenblas
:)
:(
09. 01. 2012 | 21:19

Honza napsal(a):

Český maloměšťák: tak to jste četl nějakou jinou diskusi než já. Většina účastníků reaguje na člena NERVu jako býk na rudý hadr a ukazuje tady svoje zažité předsudky o tom, jaká má škola být, jak to za našich časů bylo skvělé a jak jde dneska všechno do háje. Mně je z toho smutno.
09. 01. 2012 | 22:05

mb napsal(a):

Moudrý a vzdělaný člověk je dnes někdo jiný než člověk "mnohoučený" - ostatně tohle psal už Komenský, víte to?

víme to ... a opakoval to po něm Masaryk ... moudrosti nám zapotřebí, mnohovědnost nás nespasí ...

pane Ondřeji Hausenblasi ... nechcete poprosit pana Stejskala, aby vám tu otevřel blog ... ???

budete li chtít ... poprosím o blog pro vás vaším ( a svým ) jménem ...

hezký večer ...
09. 01. 2012 | 23:23

Zbyněk Matyáš napsal(a):

O. Hausenblas:
" paměťové údaje se musí chápat jako prorostlé s úkony myšlenkovými nebo praktickými" Geniální epilog!
Více už netřeba.
10. 01. 2012 | 00:23

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Tužka:
Vy opravdu dokážete okamžitě říct druhou a třetí mocninu sedmnácti? Máte můj obdiv.
10. 01. 2012 | 00:29

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Zbyněk Matyáš,...výzvy, pane, výzvy, to je moje. Všechno se dá "naklikat", tak něco, co se nedá naklikat. Napište tři slova, přidejte ještě dvě, no zkusím i sedm slov,...vyberte nějaká podstatná jména, přídavná jména, slovesa, číslovky,...no napište je,...a já Vám z nich složím báseň. Když se zadaří, tak dokonce sonet. Zítra ráno sem nahlédnu, budou li zde, tak budu cestou za povinnostmi s kusem papíru a tužkou v ruce skládat báseň. Ne opisovat. Že umím mocniny, to bych dokazovala těžko. Tužka
10. 01. 2012 | 00:55

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Tužka:
"Nedokáží okamžitě říct druhou a třetí mocninu čísel do dvaceti"
No vidíte, a po maturantech to vyžadujete.

Zkuste třeba sonet na ´Autodafé dnešných čias´, ať má paní Vášáryová radost.
10. 01. 2012 | 01:05

Pepa Josef napsal(a):

Pro p. Hausenblase: Já bych s Vámi i souhlasil, co se týče toho neporozumění, sám jsem byl z něho "obviněn". Nevím ovšem, proč Vy, jazykovědec, se vyjadřujete zrovna k fyzice. Ona fyzika s matematikou, než se stane opravdu fyzikou a matematikou, jsou obyčejnými počty, závislými na rutině a drilu. Já těch rovnic a později derivací a integrálů musím prostě spočítat stovky, abych to uměl později, až to budu potřebovat při řešení nějakého technického problému. Musí mi prostě naskočit, že v tomhle případě musím použít tu a tu substituci, "vyhledávání" mi nepomůže, protože bez pamětní znalosti ani netuším, co bych měl vlastně hledat. Vyhodit ze školy matematiku je volovina, protože ta utváří určité šuplíky v mozku nutné k něčemu jinému, i když ji třeba nepotřebuji. Já vidím, co mi chodí na technickou školu: nedovzdělanci neochotní vzít do ruky tužku a papír a dojít k podstatě problému. Žáci, kteří neumějí pořádně psát, krátká věta se jim musí diktovat(!) třikrát, zapamatovat si nutnou základní terminologii jim působí obtíže, každý problém řeší jako izolovaný, úplně nový, protože nemají penzum znalostí, které by jim usnadnily rutinní výpočet a všechno jim strašně dlouho trvá, neboť těkají z podnětu na podnět. Pomalu a špatně píší - pomalu a špatně myslí. A tak pořád začínáte od začátku s těmi dvojkaři a trojkaři ze základky, kteří by před dvaceti lety pomalu propadali, vychovávanými v duchu teorií "nebiflování" a "vyhledávání". A odtud taky plyne nezájem o technické školy, protože žákům připadají nezvládnutelně obtížné a bojí se odpovědnosti. Taková politologie nebo kulturní antropologie (dneska každej studuje kulturní antropologii a pak se před kamerou bezostyšně baví s katolickým knězem o kremaci) je nesrovnatelně snazží- pravdu (svou) má každý, chybu v podstatě nelze udělat. Potíž je v tom, že se tu dohaduje technik s netechniky. Technik ten most buď spočítá dobře, nebo je katastrofa. To se politologovi nebo (s odpuštěním) lingvistovi nestane.

druhou mocninu 17 si zpaměti nevybavím, ale vím, že to není ani přibližně 4875. Myslím, že v tom spočívá vzdělání. Dnešní žák vám spočítá, že vzdálenost řemenic u pohonu cirkulárky je 650 m a ani nemrkne. Jo, "nevyhledal" si správné fyzikální jednotky a kalkulačka přeci nelže. Zato sonetů jsem už pár napsal, když jsem balil svoji ženu. Je totiž jazykovědcová:)), navíc původně s technicky zaměřeným gymnáziem:)))
10. 01. 2012 | 08:27

Pepa Josef napsal(a):

pardon - snazší, samozřejmě:)))
10. 01. 2012 | 08:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy