Jak rozdělit peníze vysokým školám

03. 05. 2012 | 16:25
Přečteno 3551 krát
Když stát něco podporuje, nejde pouze o to kolik ho podpora stojí, ale jak ji rozděluje. Příkladem je každoročních dvacet miliard ze státního rozpočtu na podporu vzdělávání na veřejných vysokých školách (VVŠ).

V médiích k tomuto tématu každoročně proběhne téměř stereotypní mediální diskuse: bude podpora příští rok o miliardu či dvě vyšší nebo již jen nižší? Ve stínu pozornosti však zůstává způsob, jak se tyto peníze mezi VVŠ rozdělují. A zde je mnohé zlepšovat.

Před pár týdny jsme s NERVem ve věci rozdělování peněz mezi VVŠ vládě nabídli řadu námětů. Se zavedením většiny z nich nemusí vláda čekat na nový vysokoškolský zákon a po první májové středě už ani na nového ministra školství.

Jak se to vlastně rozděluje
Největší část 20 mld. balíku peněz se mezi VVŠ rozděluje normativně, tedy podle počtu studentů a absolventů. Dalších přibližně 20% je alokováno podle řady, více či méně diskutabilních ukazatelů kvality VVŠ. Rozdělování peněz popisují dvě vyhlášky MŠMT [1][2]. Jejich každoroční aktualizaci po projednání se zástupci VVŠ schvaluje MŠMT.

Námět č.1: Financujme školám pouze standardní dobu studia (SDS) studenta a přestat financovat SDS + 1 (tzv. delší studium)
Stát dnes školám plošně financuje i studenty, kteří studují až o celý jeden rok déle než je akreditovaná tzv. standardní doba studia - SDS (tzv. delší studium). To studenty nemotivuje včas školu dokončovat a školy to nemotivuje adekvátně strukturovat vzdělávací programy, aby je bylo možno včas dokončovat. Systém naopak školy finančně motivuje, aby studium komplikovaly a protahovaly a mohly kasírovat normativ. Vcelku je to ale přetahovaná škol s nulovým součtem, protože více peněz se přetahováním nevykouzlí. Zkrácení financování na SDS nejenže může zvýšit studijní motivace, ale jako rozpočtově neutrální umožní navýšit normativ na studenta ve SDS.

Lze namítnout, že změna postihne i studenty, kteří nestihnout včas dostudovat v důsledku delších nemocí či obdobných životních peripetií. Takové případy se samozřejmě stávají. Je jich však relativně málo. Není proto vhodné věc řešit plošným proplácením normativu školám za doby SDS+1. Školy změna o peníze neochudí, protože o ušetřené peníze může ministerstvo navýšit normativ na studenta. Škola navíc ví vždy lépe než stát, proč ten který student nestačil dostudovat včas. Autonomní a samosprávný charakter našich VVŠ přitom studentským zástupcům v jejich akademických senátech dává dostatečnou možnost formovat politiku školy tak, aby na změnu nedopláceli studenti, kteří za dlouhé studium nemohou.

Lze také namítnout, že změna omezí zahraniční studijní výjezdy. Zde je třeba připomenout, že by se měly podporovat jen ty studijní pobyty, které vedou k uznatelným kreditům. Vždyť i proto jednotný kreditový systém v Evropě vznikl. Studijní pobyt tedy nemusí vyžadovat studium nad rámec SDS. A pokud škola přesto soudí, že prodloužení studia opravdu užitečné, může mu to povolit. Finančně jí to příliš nezatíží, protože student je během pobytu v zahraničí stejně pryč. A opět je třeba připomenout, že školy o peníze nepřijdou, protože o to so ce ušetří může ministerstvo navýšit normativ na studenta.

Pro méně pozorné čtenáře ještě připomenu, že námět č. 1 ani trochu nepojednává o tom, zda a co by měli případně platit studenti překračující SDS. Pojednává pouze o tom, že rok nad rámec SDS by již neměl vstupovat do výpočtu státní dotace pro VVŠ.


Námět č.2: Školám neplaťme za studenty, kteří program dané úrovně již jednou v životě vystudovali (tzv. další studium)
Dnes VVŠ dostává od státu normativ i na studenty, kteří program stejné úrovně již dříve někde vystudovali. Není však důvod, aby stát plošně financoval násobné studium na VVŠ, když má omezené prostředky a další zájemce o první studium v životě.

Někdo namítne, že existují i velmi nadaní studenti, kteří zvládnou studium dvou oborů a může to být pro ně, školu i společnost užitečné. To je samozřejmě pravda. Ale opět existují méně plošná řešení, než pomoc všem včetně věčných studentů. Nikdo by školám nebránil, aby takové skvělé zájemce přijaly i bez normativu. Řadě skutečně supernadaných studentů ve studiu dalších škol rádi pomohou i zaměstnavatelé, pokud se u něj takový skvělý člověk zaváže pracovat. A ti ze supernadaných, kteří se cítí školami i zaměstnavateli zneuznaní, si na další studium mohou dříve či později vydělat díky svým výjimečným schopnostem.


Námět č.3: Během 5 let výrazně snižme podíl zapisovaných studentů do magisterských programů
Systém financování nutí školy přijímat do dlouhých a navazujících magisterských[4] programů příliš vysoký počet studentů, kteří nemají adekvátní studijní dispozice. Školy ve snaze získat studenty a na ně vázaný normativ musí snižovat laťku náročnosti MA programů. Příliš mnoho VVŠ navíc není ani schopno kvalitní MA studium nabídnout, protože na to nemají lidské zdroje.

V posledních 10 letech totiž stát v usměrňování financovaného počtu MA studentů během otevírání systému VVŠ selhával. Důsledkem toho dnes v ČR máme na světové poměry extrémně vysokou průměrnou dobu celého dokončeného VŠ studia. Přirozeně jsou potom poměrně vysoké náklady na jedno celé ukončené studium. To se při omezeném rozpočtu na VVŠ promítá do stagnace a poslední roky i snižování ročního normativu na studenta, což školy celkem oprávněné kritizují.

Na začátku 90. let šlo na VŠ pouze cca 15% mladých, intelektuální špička, a všichni studovali dlouhé MA programy. Dnes jde na VŠ cca 60% mladých[5], t.j. 4x více, a cca 80% z nich se také zapisuje do magisterských programů. Většina z nich už ovšem žádnou intelektuální špičku nepředstavuje a není proto z podstaty MA studia pro něj intelektuálně dostatečně disponována. Pro ně jsou smysluplné BA programy. Ale i ty musí být vhodněji nastavené, aby nešlo jako dnes často o teoretickou přípravku na navazující MA studium. Stát by proto měl finanční regulací výrazně zredukovat podíl financovaných studentů v MA programech. Neměl by to však v žádném případě dělat plošně, ale pouze u méně kvalitních programů, kde není dostatečné zázemí a nedělá se kvalitní výzkum. Takto ušetřené veřejné prostředky může ministerstvo opět použít na zvýšení normativů nebo na podporu graduate schools, jejichž založení si vláda naplánovalo ve svém programovém prohlášení.

Pro řadu četnářů bude možná překvapivá poznámka, že počet státem financovaných studentů na VVŠ se u nás z úrovně ministerstva usměrňoval vždy (tzv. numerus clausus). Komu není po chuti obrovské otevření VVŠ v posledních letech, neměl by si stěžovat na liberální přístup, ale na způsob, jakým stát počet financnovaných studentů celou dobu usměrňoval.


Námět č.4: Ministerstvo by mělo každý rok předkládat analýzu efektivnosti financování VVŠ
Je pozoruhodné, že veřejnost ani vláda dosud nemá o skutečnostech a výše popsaných neefektivnostech veřejných výdajů na VVŠ věrohodné a podrobné údaje. Například není systematicky sledováno kolik normativů bylo vyplaceno na neúspěšně ukončená studia, kolik na studia delší (překračující SDS), kolik na studia další (opakovaná), kolik na studia cizinců, atd. Přitom existuje matrika studentů, která veškeré potřebné informace obsahuje. Zveřejňování vhodně spočtených ukazatelů, a nejen těch ve vztahu k financování, na úrovni studijních programů VVŠ by velice zracionalizovalo diskuse o financování VVŠ. Navíc předpokladem pro zdravou konkurenci jsou dobře informovaní zájemci o studium a dobře informovaní zaměstnavatelé a celá veřejnost.

Další náměty NERVu již vyžadují změny vysokoškolského zákona a jsou tedy na mnohem delší lokte.


Teoretický ekonomický model VVŠ jako blog-bonus
Zajímavý může být pokus formálně charakterizovat postavení současné veřejné vysoké školy (VVŠ) jazykem ekonomické teorie firmy:

- VVŠ představují zvláštní formu neziskové firmy (nesmí dosahovat zisk),

- řízené svými zaměstnanci a vybranými zákazníky (školy si vybírají studenty, kteří si spolu s akademiky volí akademické senáty a ty volí vedení i vědecké rady VVŠ a schvalují klíčová rozhodnutí),

- jejíž náklady (normativ na studenta) a produkce (počty vzdělávaných studentů) jsou externě silně regulovány (MŠMT)

- cílovou funkci (objective function) VVŠ představuje maximalizace určité kombinace akademické zaměstnanosti, jistoty pracovních míst a výše poměrně rovnostářských platů.

V tomto ekonomickém modelu hraje kvalita vzdělávací služby méně významnou roli, protože škole stačí plnit minimální kvalitativní nároky (akreditační standardy) při naplnění kvóty státem financovaných studentů (bez přísnějších ohledů na jejich studijní dispozice a úsilí).

Teoretická analýza chování takových ekonomických subjektů je pěkné téma pro diplomovou či disertační práci.

Článek vyšel ve výrazně osekané verzi v Hospodářských novinách 26. 4. 2012

Poznámky:
[1] Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací VVŠ.
[2] Zásady a pravidly financování VVŠ.
[3] Viz. Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací, str. 3.
[4] Jedná se o dlouhé MA (5-6 let) a tzv. navazující nMA programy (2 roky) následující zpravidla po po třech letech bakalářského (BA) programu.
[5] Na VŠ hned po maturitě nastupuje cca 55% maturantů a maturanti dnes představují cca 70% věkového ročníku. Na VŠ tedy hned po skončení střední školy nastupuje cca 40% věkové kohorty. Část maturantů však na VŠ nastoupí v dalších letech po maturitě a proto se zde uvádí odhad nástup cca 60% věkového ročníku. Zdaleka ne všichni zapsaní ale dostudují, takže lze odhadovat, že ze současných 19 letých bude mít ve věku 30-35 let VŠ vzdělání cca 50-55%.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

marek napsal(a):

Kvalitu vysokých škol snižují zejména dvě věci. Princip financování založený na počtu studentů a naprostá neochota státu jakkoliv regulovat počet a kvalitu vysokých škol. Co se týče financování, je naprosto nutné přejít na systém financování naprosto nezávislí na počtu studentů. Jak současný systém, tak i různé formy školného prostě školy nutí k nabírání co největšího počtu studentů.

Za druhé je velmi důležité, aby se stát začal starat o kvalitu vysokých škol a to i soukromých. Současný systém je naprosto nevyhovující a dle návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách se stát naprosto vzdává jakékoliv kontroly vysokých škol. Přitom bychom měli postupovat naprosto opačně. Kvalitu vzdělání i výzkumu sledovat a nekvalitní školy prostě zavírat.
03. 05. 2012 | 16:54

Názor Jan napsal(a):

Jestli ten novej ministr bude taky takovej ubožák,
jako jeho předchůdce,
tak se nedivím študentům i akademikům, že budou
protestovat.
Inteligence si takový "vedení" nezaslouží.
03. 05. 2012 | 16:56

Al Jouda napsal(a):

Školství jako zdravotnictví - všechno je špatně! Soukromé školy mohou existovat, máme svobodu podnikání, ale stát by na jejich provoz neměl přispívat ani jednou korunou ! Také by je neměl kontrolovat ani hodnotit kvalitu výuky - tu by měl vyhodnotit až trh práce a to zcela zdarma!Na trhu práce se nechytající absolventi špatných soukromých škol by způsobili automatické zrušení takových škol, protože by o studium na nich nebyl zájem. O to větší zájem by mělo MŠMT věnovat státním VŠ, kde by mělo metodickým vedením výuky zajišťovat světovou kvalitu!
03. 05. 2012 | 17:33

orttt napsal(a):

Nesmysl. Jedinou rozumnou změnou ve financování vysokých škol by bylo navýšení jejich rozpočtu z 20 na 40 miliard ročně. tedy na evropský průměr.
(Zatímco ostatní země EU /tedy včetně např. Bulharska nebo Rumunska/ dávají na vysoké školství v průměru ročně 2,1% HDP, my dáváme 0,9% HDP. A opravdu bych přál VŠ pedagogům ty platy, které dostávají jejich kolegové v Polsku nebo Rumunsku - dost by si totiž pomohli.)
03. 05. 2012 | 17:43

český maloměšťák napsal(a):

Částečně souhlasím s Al Joudou.
Státně-soukromé hybridní systémy jsou navíc v rámci " kapitalismu volné souteže" jednak útvarem hluboce vnitřně i zevně antagonizovaným a kromě toho v tomto rámci má soukromý sektor / a je to v jeho přirozenosti/ tendenci oslabit, pohltit či zničit svého konkurenta - přičemž metody /hlavně "díky zkorumpovanám politikům a na ně nalepeným klíšťatům/ nejsou zrovna vždy čisté....
(například cílené podfinancování státního sektoru či jeho rozkradení, vyvedení lukrativních segmentů které generují tržby ve směru privátu a naopak distribuce ztrátovývh činností mezi státem vlastněné subjekty .....vše s cílem získat větší podíl na trhu )

Záhodno by bylo zmínit i tkzv. sponzorování, což v mnoha případech není nic jiného než legální daňová zpronevěra / do tkzv. sponzorování kultury, školství, zdravotnictví, sociáloní sféry ...se velmi často vejdou věci , které jsou v naprostém rozporu s logikou i etikou správy daní/....avšak to bude ppodle mě v několika letech celosvětové téma, takže si diskuze o tomto užijeme až dosti.

Maucta.
03. 05. 2012 | 17:49

Občan napsal(a):

To se nám s těmi privatizátory, vyvaděči a zpoplatňovači dnes nějak roztrh pytel. Dopoledne tu řádil Kožušník, odpoledne Münich.
Radši nebudu hádat, kdo by mohl přijít na večeři :o))
03. 05. 2012 | 17:56

Targus napsal(a):

To Daniel Münich:

Normálně vaše názory moc nemusím, jsou šité pro horních deset tisíc. Dnes s vámi v drtivé většině bodů souhlasím.

1/ tvrdě šlápnout na kvalitu a počet VŠ
2/ tvrdě omezit počet studentů, a to nikoli na základě výběru školného, zápisného či čehokoli jiného týkajícího se financí studentů.
3/ zpřísnit podmínky VŠ studia, pokud probíhá po delší dobu, než je stanoveno a fakticky tak vyloučit možnost neplaceného studia nad stanovený počet let.

Bohužel jste pozapomněl napsat, že se výše uvedené body příliš neslučují s filozofií, kterou vyznává současná vládní garnitura.
03. 05. 2012 | 18:01

Občan napsal(a):

Münich napsal - "...Zdaleka ne všichni zapsaní ale dostudují, takže lze odhadovat, že ze současných 19 letých bude mít ve věku 30-35 let VŠ vzdělání cca 50-55%...."

No to bude fakt úžasný:
"Paní doktorko, doplnila byste támhle do regálu ty bonbony?"; "Ale jistě, pane magistře. Jen co ten regál vytřete, je trošku zaprášenej".

"Paní inženýrko, a nezapomeňte vydrbat kachlíky na pánském záchodě; včera byla trošku rušnější porada a někteří pánové se netrefili".

Münichu, pokud nejste úplný šílenec, tak nám laskavě napište, KDE by asi tak ty davy VŠ měly pracovat? Už teď tu je od skončení loňského ročníku 38 000 nezaměstnaných absolventů SŠ a VŠ. Jestli k nim přibude ročně dalších 20 000, tak za pár let tu bude pobíhat několikasettisícová armáda
nezaměstnaných, ZADLUŽENÝCH a HODNĚ nasrštvaných VŠ!
Obléknete jim všem oranžové vesty a pošlete je bezplatně zametat psí exkrementy?
03. 05. 2012 | 18:05

Občan napsal(a):

Tu Targus:

Školné za překročení řádné doby studia se platí už teď a je docela mastné. Za semestr to je 15 000.- - 28 000.-Kč. Platí je všichni, kdo nestihli dostudovat včas - vč. těch, co byli na nezbytné zahraniční stáži (studenti jazyků, obchoďáci, diplomaté a další). Eramus neErasmus - plať.
A teď si vezměte, že spousta chudých studentů si MUSÍ rozkládat některé ročníky, protože MUSEJÍ pracovat, aby mohli studovat. Takže je potrestáme za chudobu dalšími náklady? Super...
03. 05. 2012 | 18:11

Martin napsal(a):

Autor je nebezpečný šílenec a hraje na nás jako by si nepamatoval podrazy na studenty, co se dějí na FELu a podobně. Typicky se v prvním semestru fyziky vyžadují znalosti z konce druhého semestru matematiky a další podrazy na studenty v tomto duchu, takže student i při nejlepší vůli nemá šanci vystudovat v řádném čase a však také značná část ten rok přesluhuje.
03. 05. 2012 | 18:23

zemedelec napsal(a):

Vážení.
Jak na něco sáhnou tihle NERVáci,tak je to fakt o nervy a rozum.
03. 05. 2012 | 18:37

neo napsal(a):

Občan:

já vím, že my dva se prakticky v ničem neshodneme, ale tohle co píšete je dost mimo i na Vás. Je to soutěž ! Vystuduješ a nemáš na to se někde uplatnit? Tak jdi utírat ty regály. Takovej je život. Nebo co vlastně chcete? Dostrkat neschopy na teplá místečka k ničemu?
03. 05. 2012 | 18:43

Miky napsal(a):

Peníze VŠ ??
Ale jen těm ,kde přednáší pan poloprofesor Klaus !!
03. 05. 2012 | 18:45

Názor zbohatlého komunisty. napsal(a):

NEVÍM proč to tady tak dlouho TRVÁ než žebrota ,bída a chudoba pochopí,že studovat mohou jen mocní a bohatí ! (MY). Jsme totiž naprosto Nej Nej a IN .Jsme i chytří a často i krásní.
Ti z nás co krásní nejsme -jsme jen chytří a bohatí,tak si dáme za své prachy přišít
nějakou tu hezkou hubu !No a vy chudí..budete s tou zadnicí místo xichtu běhat po světě do smrti !
03. 05. 2012 | 18:54

gaia napsal(a):

tak a je to jasný o co jde

Pane doktore, Vy jste své studium hradil?

Roman Joch: Ne. Taky jsem se svými rodiči nemohl za komunismu cestovat na Západ. Je správné, aby lidé měli svobodu cestovat kamkoli. A taky je správné, aby měli zodpovědnost za své životy. Tedy ti z bohatých rodin, kteří díky vysokoškolskému vzdělání budou mít větší příjmy v dospělosti, alespoň část nákladů tohoto vzdělání platili (samozřejmě při plné existenci talentových a prospěchových stipendií). Není správné, aby chudé rodiny, jejichž děti na VŠ studovat nebudou, ze svých daní financovaly VŠ vzdělání dětí z bohatých rodin a ze střední třídy.
03. 05. 2012 | 19:37

UmKab napsal(a):

Do vysokého školství nemá žádnej smysl cpát extra erarní prachy.To povede akorát ke vzniku dalších fakult kam současné osazenstvo natahá své příbuzné.České školství je spíš skanzen a way of live než vzdělávací instituce.Do škol by se měli cpát jen důchodci s celoživotní praxí a né že ten nejmín bystrej student přeleze z lavice za katedru.Už druhá generace takovejch "odchovanců ústavu" fakultu defacto předělá na nereformovatelnou církevní organizaci zabívající se tříbením terminologie namísto rovijení oboru samého. Z toho jsou pak ty traktáty typu: "rozsypané lentilky známe zelené, modré, žluté blíže nebo dále od středu" aniž by někdo vůbec věděl že jsou to blbý ofarbený čokoládový bombony pro haranty
03. 05. 2012 | 19:55

scientist napsal(a):

Co se týká toho ekonomického modelu, tak ten je trochu ustřelený. On totiž sedí jenom na některé fakulty či VŠ - na ty špatné. Zcela Vám z toho vypadla taková věc jako diverzita škol podle prestiže (ještě jinak řečeno: odlišná kultura jednotlivých škol). Prestiž je taky kapitál, o který se musí pečovat. Vámi stanovené "objective functions" tento kapitál poškozují. Věřte, že jsou školy, kterým to není jedno. Oni totiž konvertují prestiž v počet přihlášených studentů. A v konečném důsledku tedy ve vyšší podíl talentovaných v populaci přijatých. Důsledky pro pedagogickou praxi i pro reprodukci prestiže domyslíte už sám.
Dalo by se pokračovat dále...

Já vím, že redukce je v modelech nutná, ale vy ekonomové jdete tak na dřeň, že se míjíte s realitou. Zkuste někdy začít od dat, než od modelů. A ty data postavit na praxi lidí z masa a kostí, ne na holých statistikách či na dedukci.
03. 05. 2012 | 19:58

Blažena Švandová napsal(a):

Úroveň studia se snížila taky proto, že studenti vedle studia docela usilovně pracují a chodí na brigády, aby si vydělali na studium, v podmínkách snižující se sociální úrovně většiny rodin. Vzpomeňte si pamětníci, jak za minulého režimu bylo dálkové studium (při zaměstnání) právem považováno za méně vydatné a bylo rozloženo do delší doby. Dnes vlastně téměř každý student studuje dálkově, jak takové studium může vypadat? Tahle plíživá změna režimu studia spolu s masovou organizací přednášek má ještě jeden podstatný důsledek. Totiž snižuje i úroveň vyučujících - kontakt vyučujícího se studenty není tak bezprostřední, jak by bylo třeba. Dobrý vyučující potřebuje tento kontakt, potřebuje odezvu a kritiku od těch, kteří mu pak ty myšlenky vracejí zpět oživené a obohacené na cvičeních, seminářích a zkouškách a on je tím stimulován k lepšímu vyjádření i zlepšování a nejen student, ale i učitel lépe chápe a dostává se za hranici dosud poznaného. Předmět, který se po léta předkládá stejně, je dogma a to je mrtvé. Dobrá škola je dílnou ducha a potřebuje, aby nejen učitel, ale i student byli naplno přítomni duchem a obrazně řečeno osvětlovali společně cestu před sebou, protože vzdělání se nenalévá do hlavy, ale zapaluje se jako pochodeň - copak už jsme zapomněli, že jsme národ Komenského?
Pane autore, Váš pohled na vysoké školy "jazykem ekonomické teorie firmy" pokládám za zcela zvrhlý a nekompetentní. Škola v žádném případě není firma. Dokonce to není ani nezisková organizace, škola je škola a jako taková má svoje specifika, které se nedají podřídit žádné uzavřené ekonomické teorii, protože jsou to otevřené tvůrčí dílny. Při Vašem pohledu se rovnost šancí pokud jde o vzdělání stane úplnou iluzí, studenti budou místo studia ještě usilovněji vydělávat peníze, nebo si zvyknou na minimalistický způsob přežívání, takže je to připraví spíše na život nezaměstnaných, který je zřejmě čeká - viz příspěvek Občana, s nímž naprosto souhlasím.
Takže závěrem: vysoké školy jsou podfinancované, rodiny s dětmi jsou podfinancované až na pár procent těch, kteří jsou naopak příliš bohatí a mají úplně jiné starosti než většina běžných občanů - bohužel jsou to právě oni, kteří ordinují školám a rodiná dietu.
03. 05. 2012 | 20:37

Bunny napsal(a):

to B. Švandová:
Souhlas, těžko k tomu něco dodat.
03. 05. 2012 | 21:11

karl napsal(a):

„Martin napsal(a):
Autor je nebezpečný šílenec a hraje na nás jako by si nepamatoval podrazy na studenty, co se dějí na FELu a podobně. Typicky se v prvním semestru fyziky vyžadují znalosti z konce druhého semestru matematiky a další podrazy na studenty v tomto duchu, takže student i při nejlepší vůli nemá šanci vystudovat v řádném čase a však také značná část ten rok přesluhuje.“
---------------------------------------------------------------------------
:-D to znam, nebo je taky dobrý když v nějakym předmětu vyžadujou znalost matematiky, kterou nemáš vůbec ve studijním plánu, takže buď se to nadrtíš zpaměti nebo máš smůlu, o rok si to prodloužíš a zapíšeš si matematiku navíc
03. 05. 2012 | 21:47

sasa napsal(a):

Autor patri do kategorie lidi, kteri potrebuji radit jinym, i kdyz nedokazi poradit sobe. Vezou se na vlne politickeho zajmu na snizeni statniho prispevku do verejneho sektoru. Kolik z Dobesovych 90 melounu vyrostlo na vasi zahradce pane Munichu?
Diky lidem tohoto typu prochazi politikum nedostatecne financovani skolstvi. Nejprve stat nastavi podminky financovani tak, aby se zvysil pocet studentu a pak se divi, ze se to tak stane a ze logicky klesne jejich uroven. Pritom by uplne stacilo, aby stat zafixoval platby VVSkolam na 1,5 nasobku stavajici urovne pro kazdou fakultu VVS, prestal podporovat ze statnich penez soukrome VS a absolventum soukromych VS zakazal 10 let po absolutoriu pracovat ve statni, krajske a obecni sprave. Pak se diky samosprave VVS zvysi jak uroven studentu, tak i vedecky vystup. Vedci totiz maji ze svoji podstaty potrebu tvorit. A sami najdou postupy korekce. Stat muze svoje priority prosadit dodatecnym financovanim.
03. 05. 2012 | 23:09

Karla napsal(a):

Z Otevřeného dopisu Rady vlády pro inovaci národní vzdělanosti a kultury
nicku Občan:

" Vážený pane,
vaše kritika nenahlíží problém v souvislostech.
Jestliže se na financování školství vyplýtvá u nás celé procento HDP, je evidentní, že vláda si si přeje, aby to bylo též někde vidět, aby vzrůstající vzdělanost populace výrazněji demonstrovala pestrou a zářivou kulturní kvalitu života české společnosti!
U vysokoškolsky vzdělaných metařů máme jistotu, že budou exkrementy smetat pořádně a celkem rychle se zaučí držet v ruce koště a zametat efektivně. Což bude velký vklad pro konkurenceschopnost a příklad pro všechny vrstvy obyvatel, které to jistě bude motivovat
k celoživotnímu zvyšování kvalifikace.
Ve vestičkách veselých reflexních barev bude kulturní úroveň našeho národa konečně náležitě zviditelněna v rámci celé EU. Naše ulice i veřejné záchodky budou úhledné, čisté, zářící a překypující činorodým pracovním životem.
Je nepodstatné, že o vzdělanostní úrovni nepřesvědčuje nikoho vláda a poslanecký sbor, neboť se svou skromnou kulturou rozhodně nikde nechlubí a nevyvyšuje, těchto necelých tři sta lidí však přináší společnosti pozitivní vize!
Zvlášť naše university i čeští rodiče by se měli stydět, že zatím naši vzdělanost nedokázali studující a absolventi VŠ zviditelnit, a to ani jako vzdělaní barmani a servírky, ba ani jako studující prostitutky a pornoherci, kteří, což je důležité alespoň trochu ocenit, jediní, skutečně jediní, vzali odpovědnost za své studium doslova na svá bedra. To je ovšem u ostatních studujících velmi řídký jev!
Multiplikačním efektem našich reforem bude i dost vzdělaných dobrovolníků pro sociální služby, a právě ve fungující charitě s dostatečným množstvím těch, kteří pomáhají bez nároku na odměnu, se přece nejlépe pozná úroveň bohaté společnosti.
Pro všechny pilíře důchodové reformy bude též výrazným stabilizačním prvkem, že prakticky nikomu z dnešních absolventů již nevznikne nárok na důchod vzhledem k nedostatečnému počtu odpracovaných let, což je mimochodem stěžejní myšlenkou projektu MPSV Stárnout aktivně, který jeho autorům umožní čerpat z dotací EU nikoli nevýznamné dotace.
Vláda skutečně nezahálí a vy nejenže vidíte vše příliš pesimisticky - vy našim snahám nespravedlivě křivdíte!"
----------
Dost humoru:
Podle "evropské metodiky" máme údajně nezaměstnanost asi 6.5 %. Jak to asi musí vypadat v zemích, kde je podle téže metodiky nezaměstnanost 20,1 % ?
03. 05. 2012 | 23:23

B. napsal(a):

Dřív všechno fungovalo - říkejte si, co chcete.
Dnes je ještě krutější nesvoboda!
Dřív měla každá VŠ svůj řád a nezpochybnitelnost.
Dnes ani nevíme, která je legální a které ne!
04. 05. 2012 | 06:51

digest pills napsal(a):

když v předvečer státních maturit oznámí v TV, že letos se očekává vyšší podíl neúspěšných než vloni, je jasné, jaké má vláda s mladými úmysly.
Co největší podíl jich nechat na ulici jen se základním vzděláním.
A tituly jen majetným a za peníze. Bez ohledu na inteligenci.
A tyto otitulované fracky zbohatlíků pak usadit do státní správy, aby žili z peněz daňových poplatníků a vymýšleli na ně buzerace.
04. 05. 2012 | 07:35

Občan napsal(a):

To Karla:

Že radním děkuji za bleskovou vyčerpávající odpověď!
Pečlivě jsem si dělal výpisky a v rámci pátečního kajícného půstu se je budu učit nazpaměť :o))

Dík za skvělý smysl pro humor a přeji krásný den!
04. 05. 2012 | 08:42

Občan napsal(a):

Jak nejlépe rozdělit peníze VŠ?

No - rozhodně ne přes Münicha.

Peníze položit na hromadu před Radu VEŘEJNÝCH vysokých škol s tím, že tohle je k dispozici a ať si to rozdělí po nějaké vzájemné dohodě. Dál do toho státu nic není.
Soukromým VŠ samozřejmě ani korunu - vyjímkou by směly být případy, kdy soukromá VŠ zajišťuje zcela unikátní program prioritního veřejného zájmu, který není vyučován žádnou veřejnou VŠ. Pak by směla dostat peníze na tento program.
04. 05. 2012 | 08:49

jogín napsal(a):

Zásadní kiks v přístupu pana Municha- totálně vynechává vědu na vysokých školách. Bez vědecké činnosti VŠ zdegeneruje na mletí pantem bez nároku na obsah. A jak zjistit, kdo by měl přednášet? Kvůli kvalitě samozřejmě ten, kdo publikuje, ovšem ne v Čtyřlístku. To znamená, že pracovníci VŠ musí mít čas a peníze na vědeckou práci. Pokud budou jen učit, za dva roky ztratí kvalifikaci a měl by je vystřídat někdo jiný- a kde pak bývalý pedagog najde místo ve výzkumu? A kdo z vědců bude chtít učit? Tento článek je ukázkou ekonomistického přístupu, který se omezí jen na finanční hledisko a díky zanedbání ostatních významných souvislostí vyrábí nefungující a ztrátové nesmysly.
04. 05. 2012 | 09:55

Pavel13 napsal(a):

S návrhy 100% souhlas, ale divím se, že to tak nefunguje. To musí až mozky expertů se supervzděláním opravovat přečiny dobře placených úředníků vůči zdravému rozumu?

Ještě by se mělo sledovat a zveřejňovat, jak jsou absolventi jednotlivých fakult úspěšní v praxi. To je mimo jiné nutnou podmínkou pro zavedení školného.

:jogín
Toto je výhradně příspěvek na vzdělávání. Doufám, že na vědeckou činnost stát přispívá taktéž.

Občan napsal(a):
"Jak nejlépe rozdělit peníze VŠ?
Peníze položit na hromadu před Radu VEŘEJNÝCH vysokých škol s tím, že tohle je k dispozici a ať si to rozdělí po nějaké vzájemné dohodě."
A jak tu Radu sestavíte a jak bude rozhodovat? Dopadne to tak, že Rada se rozhádá, část VŠ Radu ovládne, rozdělí si peníze a zbytku nedá nic.
Před lety jsem v jednom okrese četl, jak okres rozdělí státní příspěvek na nová pracovní místa. Zdravý rozum ví, že čím menší a zapadlejší víska, tím je těžší místo vytvořit, ale kdepak. Nejvíce se přispívalo v okresním městě, polovina ve 2. velkém městě, zbytek nic.
04. 05. 2012 | 10:35

Občan napsal(a):

To Pavel13:

Ta rada už dávno existuje :o)
http://www.radavs.cz/

Problém je, že tam jsou i soukromé VŠ, což je úplně špatně.
04. 05. 2012 | 10:43

rejpal napsal(a):

Navrhuji zkrátit VŠ studium na deset týdnů (týden - semestr). Už se to vyzkoušelo, funguje to, studentům to vadit nebude, praxi také ne, protože většina dělá něco jiného, než studuje, a požadvky na VŠ vzdělání řady zaměstnavatelů jsou nesmyslné.
Titul bude mít každý, a ušetří se spousta peněz pro kmotry, sekretářky ministrů, poradce a outsourcing, něco málo zbyde i na snížení deficitu SR.
A ten, kdo se chce opravdu vzdělávat a nejde mu o titul, ať jde studovat někam, kde hlavním problémem školství ještě není, jak na něm co nejvíce ušetřit.
04. 05. 2012 | 12:12

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich

Tentokrát jakž takž rozumné, ale nelze se vším souhlasit.

ad "Námět č.2":
Nesouhlas - Vaše "méně plošná řešení" ve skutečnosti žádnými řešeními nejsou. Pokud vím, už dobrých 40 let se mluví o tom, že věda je charakterizovaná prolínáním oborů. A jeden příklad: se skvělým fyzikem se o aplikacích fyzikálních metod v lékařství nebude nikdo bavit, pokud nebude mít současně titul MUDr.

ad "Námět č.3"
"zredukovat ... pouze u méně kvalitních programů, kde není dostatečné zázemí a nedělá se kvalitní výzkum"
Na to by ovšem musel fungovat systém hodnocení kvality - a s tím váš slavný NERV zatím nepřišel.

"charakterizovat postavení současné veřejné vysoké školy (VVŠ) jazykem ekonomické teorie firmy..."
To je mi tedy povedený "blog-bonus"!
Pojem "nezisková firma" je čirý nesmysl. Pojem "organizace" zahrnuje mimo řady dalších i neziskové ORGANIZACE na jedné straně a obchodní (tedy na zisk orientované) společnosti - tedy firmy - na straně druhé. Míchat tyto dvě kategorie prostě nejde. Firma si může volně vybrat svou hospodářskou činnosti, škola nikoli. Studenti nejsou žádní "zákazníci". Obecným cílem školy je pěstování vzdělanosti. K tomu je mimo jiné třeba, aby nejlepší absoventi ve škole zůstávali, protože jinak musí jít kvalita školy postupně dolů - jiná možnost prostě není.
Tímto "bonusem" jste v podstatě znevěrohodnil svou vlastní argumentaci i v ostatních záležitostech.
04. 05. 2012 | 14:33

Vanda napsal(a):

3kolství za socialismu bylo bezplatné protože studenti studovali to co země potřebovala a potom to svojí prací mnohonásobně vrátili. Dnes když si každý studuje co chce, většinou obory které nejsou společnosti ku prospěchu, a po vystudování jde na pracák a nechá se živit sociálními dávkami, nebo uteče do zahraničí, je celý ten systém neudržitelný a nesmyslný.
Ať si každý pěstuje své hobby za své.
Práci, budování a tvoření hodnot jsme prohlásili za odporný komunistický zločin. Důsledky si musíme nést, bohužel
05. 05. 2012 | 07:56

exit napsal(a):

S tím, co píše a navrhuje Občan, se dá souhlasit ve velké většině případů. A tentokrát případě se s tím dá souhlasit přímo nadšeně.
Bohužel, souhlasit si navzájem můžeme s čímkoli - nic se tím nezmění. Nevíte někdo co dělat, aby se rozumné věci mohly i realizovat?
05. 05. 2012 | 21:52

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy