Je Fyzikál nejcitovanější ve světě?

14. 08. 2012 | 09:46
Přečteno 3502 krát
Když noviny občas projeví zájem o diskuse nás akademiků, je to dobrá zpráva. Ale čtenáři musí být při čtení novinářských zkratek obezřetní a autoři musí být připraveni kde co skousnout.

Když jsme v červnu zveřejnili studii IDEA při CERGE-EI o dopadu vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst, všemu-co-píší-noviny věřící čtenáři si museli klepat na čelo hned po přečtení první věty článku v Hospodářských novinách, která zvěstovala senzační zprávu: Kdyby vzdělanost Čechů v posledních devíti letech neklesala, neměl by dnes ministr financí Miroslav Kalousek takové potíže se schodkem státního rozpočtu. Ve studii jsme se totiž snažili vysvětlit a kvantifikovat přesný opak, tedy že dopady nízké či vysoké kvality současného vzdělávání nejsou krátkodobě vidět a projeví se až za dlouhé desítky let.

A něco velmi podobného se zopakovalo teď 9. srpna, když v HN vyšel novinářský článek, který informoval o naší další studii Kde je v ČR nejlepší výzkum? srovnávající produkci vědeckých výstupů na pracovištích v ČR financovaných z veřejných zdrojů. Do velké míry solidní popularizující článek však vše pomotal hned na samém začátku včetně titulku. O citacích českých institucí a míře mezinárodního respektu vědců z českých institucí se v naší studii totiž vůbec nehovoří.

Jak je opakovaně zdůrazňováno v textu studie, naše prezentace existujících dat o produkci vědeckých výstupů v ČR nedovoluje poměřovat produktivitu jednotlivých vědeckých pracovišť. Jak ve studii upozorňujeme, je možné, že některá malá pracoviště, která vykazují menší objem produkce vědeckých prací, jsou ve skutečnosti produktivnější na jednoho výzkumníka nebo na korunu veřejné podpory nebo mají lepší reputaci ve svém oboru ve světě. Naše srovnání je tedy při interpretaci použité v článku HN „objem produkce rovná se reputace“ pro malá pracoviště nespravedlivé. Podobně je možné namítat, že by měly být srovnávány právně samostatné instituce, tj. ústavy AV ČR s celými univerzitami, ne jednotlivými fakultami univerzit. Takové srovnání by jednak snížilo srovnatelnost velikosti námi poměřovaných pracovišť, ale především by šlo proti našemu hlavnímu cíli, tj. poskytnout relevantní indicie pro hledání odpovědi na otázku, na kterých pracovištích v ČR se realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum v určitém vědním oboru – tato otázka totiž dává smysl i uvnitř univerzit (viz např. existence pěti lékařských fakult na Univerzitě Karlově).

Dále naše studie neměří přímo citovanost publikací našich vědců, ale pouze obvyklou citovanost časopisů, ve kterých publikují. Takže např. titulek HN označující Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) za nejrespektovanější a nejcitovanější českou vědeckou instituci je zavádějící ze dvou důvodů: za prvé o citovanosti naše studie nemluví, za druhé je obecné tvrzení o postavení FZÚ založeno na jeho dominantním postavení jen v jednom vybraném vědním oboru, zatímco naše studie nabízí srovnaní vědecké produkce za desítky vědních oborů. Přímo ve studii sami komentujeme fakt, že FZÚ a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF) publikují největší počet článků v kvalitních vědeckých časopisech při srovnání za všechny obory v ČR a upozorňujeme, že tato dominance je dána kombinací třech faktorů: obě pracoviště jsou neobvykle kvalitní, neobvykle velká co do počtu vědeckých pracovníků a veřejné finanční podpory a většinou pracují v oborech, kde je (ve světě) neobvykle vysoká publikační četnost.

Podobně není pravda, že by o vědecké produkci v Česku neměla veřejnost ani akademici dosud vůbec přehled. Naše studie nabízí unikátní, zatím nedostupnou formu prezentace existujících dat, ale zároveň se v ní věnujeme srovnání našeho postupu při zpracování dat o publikacích s dvěma užitečnými existujícími srovnáními: studie Technologického centra AV ČR a studie vypracované loni v rámci Mezinárodního auditu výzkumu vývoje a inovací, což je projekt MŠMT.

Na seznam drobných nepřesností patří uvedení afiliace CERGE-EI v ekonomii, což je zkratka označující společné pracoviště CERGE UK a Národohospodářského ústavu AV ČR. Druhá pozice v tabulce ekonomie patří CERGE UK, zatímco výstupy CERGE-EI by odpovídaly součtu publikací uvedených na prvních dvou řádcích tabulky ekonomie.

Vraťme se ale k nejožehavějším otázkám interpretace výsledků naší studie. Na otázku danou v titulku tohoto článku a vycházející z titulku článku v HN může v principu odpovědět studie vypracovaná v rámci Mezinárodního auditu výzkumu a vývoje a inovací, ale tato studie měří výstupy za velmi dlouhé časové období. Námi prezentovaná data vychází z produkce v letech 2006-2010 a jsou tak relevantnější pro rozhodování o podpoře vědecké práce do budoucna. Nicméně naše studie na tuto otázku neodpovídá. Jediné, co dovedeme říci, je to, že pracoviště jako FZÚ AV ČR nebo MFF UK, tj. pracoviště vysoce kvalitní a zároveň neobvykle velká, jsou, společně s například přírodovědeckými fakultami Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého a Masarykovy univerzity, na špici většího množství vědních oborů v ČR, a že v několika důležitých oborech tato pracoviště výrazně dominují.

Takovéto srovnání je tedy jedinou možnou interpretací našich přehledů při hledání odpovědi na často kladenou otázku, zda více vědeckých výstupů produkuje AV ČR či Univerzita Karlova. I tady článek HN zkresluje naše výstupy. Není překvapivé, že oba tyto vědní kolosy dominují domácí vědeckou scénu při téměř jakémkoli srovnání, včetně studie citovanosti provedené v rámci již zmiňovaného Mezinárodního auditu. Naše přehledy toto samozřejmě potvrzují: pracoviště AV a UK jsou na prvních dvou místech oborových přehledů výrazně nejčastěji a celkem i podobně často, což odráží jednak koncentraci kvalitního výzkumu na AV a UK ve velkém množství oborů, jednak jejich ne zcela stejné pokrytí jednotlivých vědních disciplin. Dál ale naše data interpretovat nejde. Jak vysvětlujeme v samotné studii, bez dalších dat, která dnes v celém systému řízení výzkumu a vývoje chybí, nelze zatím na tuto jistě zajímavou otázku dát rozumnou odpověď. Naší snahou bylo na tato chybějící data a normalizace poukázat a je proto velmi nešťastné, že námi prezentované přehledy, které představují jeden z důležitých podkladů pro opravdu užitečná srovnání produktivity, byly v HN prezentovány tímto způsobem.

Zda je či není Fyzikál nejcitovanější českou vědeckou institucí my autoři studie nevíme a navíc je to velmi obtížné zjistit. Nejdříve by bylo třeba ujasnit co je a není instituce (je či není například MatFyz instituce nebo je jí pouze Univerzita Karlova?). Potom bychom si museli ujasnit, který konkrétní vědní obor nás vlastně zajímá. A nakonec, kdyby se nám přeci jen nějak podařilo citace sečíst, musel by někdo posoudit, nakolik jsou ty citace kvalitní a relevantní. Ale to už jsme opět hluboko v našich akademických diskusích, které novinový papír odpuzuje jako mastný papír vodu.

Psáno společně se Štěpánem Jurajdou

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

aga napsal(a):

Bitte?
14. 08. 2012 | 10:10

jogín napsal(a):

Kvůli velmi rozdílnému počtu vědců i publikací v jednotlivých oborech má smysl srovnávat jen uzké obory. I mezi imunologií a karyologií je zásadní rozdíl v obou hlediscích, ačkoliv jde biologické obory s aplikacemi v medicině. Kromě toho se velice liší i způsoby publikace, např. v medicině jsou publikovány abstrakty z konferencí v časopisech se slušným impaktem, což je nesrovnatelné s full papery a kafemlejnkové srovnání je úplně zkreslené.
14. 08. 2012 | 10:15

modrý edvard napsal(a):

Článek je zřejmě reakce na článek v HN. Proč to nepublikujete v HN? Nebo proč se o tom nezmiňujete?
14. 08. 2012 | 12:30

Dalibor Štys napsal(a):

Kvalita se ze studie poznat dá. Pokud tedy připustíme - což autoři udělali - že časopisy s vysokým IF publikují v průměru kvalitnější články. Stačí jednoduše podělit sloupec vysoce kvalitní články sloupcem celkový počet článků.
A důležité to je v tomto směru: Pokud budete hledat nezávislého a nespřízněného hodnotitele pro (pro něj neznámou) českou instituci. Buďte si jisti, že prvním krokem při rozhodování bude, že si udělá takový podíl. Natolik už světová věda tím impaktfaktorováním zblblá je. Neboli podle toho můžeme odhadnout, zda daná instituce dosáhne na skutečně kvalitního hodnotitele nebo ne.
Bylo by zvláště unfair, kdyby takové instituce dostaly nízké hodnocení právě proto, že měly skutečně kvalitní a kritické hodnotitele. Což se zatím prakticky vždycky ve všech hodnoceních stalo......
14. 08. 2012 | 12:43

Miroslav Pivoda napsal(a):

Příště prosím napište článek na téma "Jak souvisí počet vědeckých citací s růstem HDP". Děkuji. Teprve pak získáte v Česku všeobecný respekt.
14. 08. 2012 | 17:59

Dalibor Štys napsal(a):

To Miroslav Pivoda

Ve většině zemí souvisí, byť nepřímo nepřímo. Prostřednictvím migrace talentů a jejich účasti na vzdělávání místních elit. Viz http://the-scientist.com/2012/08/14/opinion-encouraging-brain-migration/

On ten mechanismus se dá snadno pochopit. Ovšem české vysoké škola i akademické ústavy tuto svou funkci fakticky eliminují, protože tam je komunikačním jazykem především čeština, v administrativě výhradně. S čestnou výjimkou ÚOCHB. Druhý anglicky mluvící ústav vloni zanikl.
14. 08. 2012 | 18:06

MIroslav Pivoda napsal(a):

To: Dalibor Štys
1. Odkaz na vámi zmíněný článek je zajímavý pochopitelný. V tom směru ale nevedu diskuzi.
2. Já bych spíše očekával od autora tohoto článku, Daniela Municha (který je napůl ekonom), že nám objasní souvislosti mezi "vědeckými" citacemi českých ekonomů a růstem českého HDP. Nemám potřebná data, ale z toho co z vlastní praxe znám, řekl bych že žádná souvislost zde neexistuje, ledaže by byla přímo záporná.
14. 08. 2012 | 19:13

zemedelec napsal(a):

Pane Münich.
Laický řečeno,styděl bych se nazývat akademikem.
14. 08. 2012 | 19:23

Dalibor Štys napsal(a):

To Miroslav Pivoda
Ten vztah není právě proto, že my sice do pokladnice světové vědy dáváme, ale nastavili jsme si vysoké bariéry k tomu, abychom z ní brali. Po pravdě řečeno dáváme občas i dost, pokud započteme všechny ty ambiciózní a inteligentní dívky a hochy, které potkávám na různých prestižních konferencích. Na posterech mají adresy z Francie, Německa, Holandska ...
Ale dobrovolně z pokladnice vědy nebereme, dokonce se vehementně bráníme cokoliv přijímat.
14. 08. 2012 | 19:45

jogín napsal(a):

Problém není ve vědě, ale v aplikovaném výzkumu. Moje zkušenost je jednoznačná- nemá cenu nabízet novou technologii podnikům. I když perfektně funguje a je lacinější, určující je obchodní zájem podniku a především managementu. Třeba letos je na zdejším trhu výrobek z Rakouska, který jsem patentoval před 25 lety. Aplikaci jedině na zakázku proti penězům. Další průšvih jsou zdejší manufaktury, výzkum dělají mateřské podniky v zahraničí. A státní podpory se berou na vývoj, který nemá s aplikovanou vědou nic společného a všude jinde si ho podniky platí. Pro zdejší podniky je v naprosté většině podpora aplikací jen přísun peněz od státu. Zisky z vědy tečou do praxe přes výuku, věda na VŠ zaručuje kvalitu pedagogů. Věda a vynálezy nejsou totéž.
14. 08. 2012 | 20:57

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín:
Tak, jako většina lidí, kteří zůstali v české vědě, zaměňujete příčinu a následek. Akademické instituce - univerzity a akademie věd - které 1) měly mít svůj opoziční hlas, 2) měly být dveřmi otevřenými pro kvalitní krajany i "nekrajany", 3) měly vzdělávat a vychovávat kvalitní a kritické elity (atd.) se namísto společného společného úsilí hádaly mezi sebou, kradly si výsledky, handrkovaly se o peníze a nakonec se navzájem hodnotily jako 95% úspěšné. Příkladem, že se to dalo dělat jinak, je (bohužel nejspíš jenom) Estonsko. Výsledek je, že tamní předseda vlády je absolvent Cornell university narozený ve Stockholmu. Ve všech vládách byli "nejlepší dcery a synové národa" bez ohledu na to, kde se narodili, co vystudovali a s kým se kamarádili.
Když slyším občas přední představitele různých vědeckých komunit a institucí, co z nich dokáže občas vypadnout a když čtu jejich CV ... Optimista by řekl, že máme před sebou dlouhou cestu. Realista se podívá do nedávné historie a správně usoudí, že lépe už bylo.
Mimo jiné - k vašemu tématu, když se podívá na právní rámec transferu technologií a "nastavení mysli" akademických senátů a ústavních rad. Což je na samostatný článek.
15. 08. 2012 | 02:33

Miroslav Pivoda napsal(a):

Dalibor Štys: "... "nastavení mysli" akademických senátů a ústavních rad. Což je na samostatný článek." - Ano, a ten článek vám určitě redaktor Stejskal nezveřejní. Obávámse, že je za nezveřejňování přímo placen.

Ještě se vrátím ke specifice vědeckých citací v ekonomickém výzkumu. Domnívám se, že čím více se citují a šíří chybné ekonomické teorie (a vtloukají se studentům do hlavy), tím negativněji se to projeví na HDP země. Nepřišel jsem na tento názor ale sám. (Četl jsem kritiku ekonomických teorií od velkého M. E. Portera již v roce 1990, kdy publikoval knihu Konkurenční přednost národů. V roce 1996, kdy jsem působil jako vedoucí Phare na Ministerstvu hospodářství ČR, jsem navrhoval, aby byl do Česka pozván právě profesor Porter. Václav Klaus brzy na to ale pozval do ČR ekonomického klasika Miltona Friedmana. Ten přijel, poslechl si místní nářky, pokrčil rameny a odjel).
15. 08. 2012 | 08:36

Dalibor Štys napsal(a):

To Miroslav Pivoda
Phare docela fungovalo, stejně tak první kolo strukturálních fondů, které dělali stejní lidé a lidé, kteří se u nich vyučili. Bohužel tito lidé nebyli v převaze a nevychovávali další lidi, naopak, převážili lidé z ministerstev s výchovou "musíme rozhodovat o svých penězích". Tak se nové kolo strukturálních fondů dělalo tak, aby každý ředitel měl svou kapitolku. Výsledek je dobře znám. Je to taková porevoluční deprese 23 let po revoluci.
Podle mne jsou skutečně na vině především akademici (AV+VŠ), kteří si hlídali své pašalíky a peníze a navzájem se hodnotili jako světoví a nejlepší. Místo aby se stali skutečnou branou do světa. Po pravdě, CERGE-EI ještě dělalo co mohlo. Není druhá taková instituce, například ten vzývaný UOCHB se letos konečně propracoval k volbě ředitele z ciziny.
No, po pravdě řečeno, být úředníkem doby polistopadové, cítím hořké zadostiučinění.
15. 08. 2012 | 09:38

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy