(2x5)x10 kroků ke kvalitnímu školství

06. 02. 2013 | 10:30
Přečteno 4274 krát
Ministr školství za účasti premiéra na společné pondělní tiskové konferenci veřejnost představili záměry 2x5 kroků, který by měl Českou republiku dovést ke kvalitním školám a učitelům. Byť se něco takového mělo odehrát již dávno, je to třeba přivítat, přestože politického času s něčím pohnout kupředu už zbývá málo.

Představené záměry lze přivítat. Představují však asi tak pouhou desetinu toho, co jsme již zkraje roku 2011 doporučili v Rámci Strategie konkurenceschopnosti NERVu v kapitole 3. Vzdělanost (od strany 123). Seznam doporučení NERV je pro připomenutí níže. V pondělních návrzích mi namátkou chybí následující témata:
- Problém nedostatku míst v zařízeních předškolní výchovy a rostoucí počty dětí nedostatečně připravených na školu
- Výrazně podfinancované školství
- Velmi nízké platy učitelů a příprava na učitelskou profesi
- Absence kvalitních analýz, výzkumu, dopadových studií, pilotního ověřování "dobrých nápadů"
- Kvalita výuky jiných předmětů něž technických a přírodovědných
- Monitoring a diagnostika
- Finanční pomoc studentů VŠ a jejich finanční spoluúčast
Ale buďme rádi i za to, že se o těchto věcech začíná ve společnosti pořádně hovořit.


Původní návrhy opatření v Rámci Strategie konkurenceschopnosti NERVu

Předškolní vzdělávání – opatření
5) Změnit dosavadní úhel pohledu a začít vnímat skutečnost, že veřejné investice do kvalitní předškolní výchovy jsou nákladově velice efektivní strategií (i v dobách fiskálního napětí) podpory dlouhodobého ekonomického růstu, snižování dlouhodobých deficitních tlaků a předpokladem úspěchu jednotlivců v jejich dalším životě. Investice do kvalitní výchovy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí také výrazně snižují budoucí sociální náklady.

6) Vytvořit jednotný přístup k ověřování zralosti dítěte na školní docházku s cílem identifikace oblastí vyžadujících pozitivní intervenci a pomoc a zároveň dbát na to, aby se ověřování nestalo nástrojem selekce.

7) Hledat, ověřovat a implementovat systémová řešení problémů uvedených v předchozí sekci. Ze strany státu v politice daňové a zaměstnanosti podporovat možnosti skloubení aktivního a kvalitního rodičovství s pracovní kariérou a dětem poskytnou kvalitní výchovu a péči v podnětném sociálním prostředí.

8) Podpořit účast v předškolním vzdělávání dětí s kulturním a sociálním znevýhodněním včetně dětí cizinců s využitím i ekonomických stimulů.

Diagnostika a monitoring – opatření
14) Výrazným způsobem posílit monitorování kvality výsledků vzdělávací činnosti. Nečekat až se informací o negativních trendech vzdělanosti dobereme z mezinárodních šetření jako je PISA či TIMSS. Zavést systematický monitoring dosahovaných výsledků vzdělávacího systémů (gramotnosti a kompetencí) formou relativně malých výběrových šetření obdobných šetření PISA na všech úrovních průchodu vzdělávací soustavou (včetně longitudinálních panelů – systematického sledování vzorku studentů v období jejich celého průchodu vzdělávacím systémem). Jde o mnohem levnější, rychlejší, méně konfliktní metodu než představuje plošné testování. Získané informace podrobovat rigoróznímu výzkumu usilujícímu o identifikaci příčinných souvislostí a jdoucímu za rámec obyčejných tabulací. Ucelený systém národního monitoringu kvality by měl poskytovat potřebné informace na úrovni státu, regionů, škol, učitelů i žáka – s určenými cíli hodnocení. Pro vznik nástrojů monitoringu využívat dostatek prostředků operačních programů.

15) Více zaměřit zodpovědnost a pozornost ČŠI na vyhodnocování přesně definovaných výsledků vzdělávání a v případě dočasného nedostatku kapacit ČŠI to udělat na úkor kontroly formálnějších stránek chodu škol. ČŠI si je této potřeby vědoma a proto již vývoj evaluačních nástrojů pro tento typ monitoringu zahájila.

16) Integrací činností ministerstvem přímo řízených institucí zabývajících se mimo jiné sběrem a zpracováním dat ze školství posílit efektivitu (redukce duplicitních činností, nekoordinace a omezená možnost a vůle ke spolupráci), ale při zachování často špičkového informačně datového pokrytí školství zajistit propojitelnost dat a jejich využívání pro analýzy, akademický výzkum a řízení systému na všech úrovních.

17) Zkonstruovat evaluační úlohy na základě vzdělávacích standardů pro jednotlivé obory (předměty), pro vzdělávací oblasti v RVP ZŠ a pro specifické gramotnosti.

18) Vybavit učitele diagnostickými nástroji, které jim umožní sledovat vzdělávací pokroky jednotlivých žáků a přizpůsobovat výuku jejich individuálním potřebám. Vytvořit ročníkové standardy nebo vývojové mapy pro ujasnění toho, co musí být minimálním výsledkem vzdělání. Dobré standardy ovšem není možno vytvořit rychle a musí být výsledkem intenzivní odborné i společenské diskuse a pilotních ověřování. Na základních školách se musí jednat skutečně o základ/minimum a je třeba, aby do něj byly zahrnuty kromě předmětových vědomostí a dovedností rovněž odpovídající klíčové kompetence. Standardy by měly být zavedeny především jako volitelná pomůcka pro ředitele a učitele.

19) Pokračovat s rozvahou a odborností poučenou zahraničními zkušenostmi v přípravě plošného testování, ale nepřeskočit důležité vývojové etapy. Předcházet musí možnost či dokonce povinnost průběžné pedagogické diagnostiky učiteli a řediteli. Plošné testování totiž může mít i nezamýšlené negativní dopady, které mohou zdiskreditovat celou agendu evidence based policies. Primárním cílem plošného testování nesmí být ani žebříčky škol ani finanční či jiné sankce vůči školám, ředitelům či učitelům. Naopak, pokud šetření poskytne věrohodnou informaci o školou přidané hodnotě, testování může pomoci nasměrovat vhodnou formu pozitivní intervence k odstranění příčin slabých výsledků.

20) V regionálním školství nelze financování používat jako cukr a bič. Protože cílem financování škol není zisk škol, ale vzdělávání dětí, navázání financování na výsledky v regionálním školství by jen podporovalo nežádoucí divergenci kvality vzdělávání.

21) Dokončit zavedení státních maturit tak, aby byl minimalizován prostor pro nežádoucí negativní vedlejší efekty, které je třeba pečlivě sledovat a systém případně průběžně upravovat. Přinejmenším pro gymnázia, technická lycea a odborné školy technického a přírodovědného zaměření stanovit jako povinnou státní maturitu z matematiky. V sektoru OVP zavést jednotné prvky hodnocení v profilové části maturitní zkoušky. Zároveň dokončit zavedení nových závěrečných zkoušek v nematuritních oborech SŠ.

22) Pravidelně získávat a vyhodnocovat informace o studijních předpokladech uchazečů o studium na VŠ z různých SŠ včetně jejich projevených preferencí při volbě VŠ a oboru. Toto se významně týká uchazečů o pedagogické obory studia.

23) S využitím diagnostických a monitorovacích nástrojů důkladně analyzovat příčiny špatných výsledků, jak celkových tak lokálních, a z toho vycházet při návrhu vhodně zaměřených opatření. Systematicky využívat pilotní a experimentální techniky ověřování (umožňuje i současný školský zákon) navržených opatření, politik a programů (pokud nemají dopad pouze při celoplošné implementaci) doplněné adekvátními rámci hodnocení dopadů. To samozřejmě bude vyžadovat kvalitně vzdělané odborníky pro státní správu v oborech společenskovědních a v institucionálních oborech, jak je akcentováno v jiných opatřeních.

24) Podpořit vznik instituce, případně pracoviště v rámci stávajících institucí, s mezinárodním akademickým vědeckým týmem, která se bude zabývat aplikovaným výzkumem problematiky školství, vzdělávaní, vzdělanosti a kde bude excelence zajištěna nastavením vysokých mezinárodních publikačních standardů v základním výzkumu (v oblastech pedagogiky, ekonomie vzdělávání a trhu práce, sociologie, psychologie a ekonometrie).

25) Ze strany zodpovědných ministerstev (především MPSV, MŠMT) začít aktivně formovat a následně využívat podporu aplikovaného výzkumu Technologické agentury ČR v rámci připravovaných programů Beta a Omega a jejich adekvátní finanční posílení. Využít programu velkých infrastruktur MŠMT k účasti v dalších mezinárodních projektech systematického sběru dat pro účely společenskovědního výzkumu ve vazbě na vzdělanost.

Obsah a formy výuky – opatření
38) Je nutno okamžitě začít pracovat, tedy zadat projektové práce, na hloubkovém zkoumání a odhalení příčin klesajícího trendu gramotnosti patnáctiletých českých žáků v mezinárodním srovnání gramotnosti PISA.

39) Větší podíl znalostí má vznikat jako vedlejší produkt v procesu osvojování si klíčových kompetencí a kumulace izolovaných znalostí nesmí být hlavním předmětem a cílem vzdělávací činnosti.

40) Zohledňovat existující instituce neformálního vzdělávání a počítat s nimi při tvorbě RVP. Sledovat a analyzovat projevy formy a výsledky neformálního vzdělávání a vhodné podněty promítat do obsahu a způsobu výuky, mj. vzdělávat v té věci učitele, poskytovat jim vhodné materiály, zohlednit to v podobě RVP.

41) Snížit vysoký počet RVP v odborném vzdělání. Vytvořit vzorové ŠVP s možností (ne nutností) převzetí školami, kde napsat kvalitní vlastní ŠVP neumí, nechtějí, či s jejich psaním nemají dostatečné zkušenosti. K tomu je nezbytně nutné vytvořit oporu v metodikách a didaktikách výuky, které v současné době nejsou nikým řešeny. Progresivním a inovativním školám musí být zachována možnost práce podle vlastního ŠVP. Standardy a metodické příručky by měly pomáhat těm slabším, ne omezovat ty úspěšné.

42) Ve výuce českého jazyka a cizích jazyků přenést váhu od přílišného důrazu na formální gramatická pravidla na důležité prvky jazykové gramotnosti (práce s komplexnějšími texty, písemné a ústní vyjadřování složitějších souvislostí v běžných životních a profesních situacích atp.).

43) Ve veřejnoprávní televizi výrazným způsobem rozšířit vysílání atraktivních a nejen čistě vzdělávacích pořadů pro děti a mládež v angličtině bez dabingu. Zároveň skrze školy podněcovat rodiče k tomu, aby své děti pořadům v cizím jazyce vystavovali.

44) Povinnou výuku cizích jazyků soustředit na angličtinu, jejíž praktická znalost bude mít zcela jistě zásadní význam pro život i pracovní kariéru každého jednotlivce. Další cizí jazyky podporovat jako dostupnou individuální volbu, nikoliv jako celoplošnou povinnost. V kurikulu naopak věnovat více času dovednostem, jejichž význam pro úspěšný život výrazně
narostl a poroste i nadále (matematická, ekonomická, finanční a právní gramotnost).

45) Podrobně zmapovat převládající metody výuky matematiky na všech úrovních regionálního školství. Na základě zjištění navrhnout, pilotně ověřit a posléze implementovat adekvátní opatření s cílem nastartovat proces vedoucí nejen k vyšší matematické gramotnosti, ale i ke snižování dnes extrémně vysoké neoblíbenosti matematiky. Je třeba zlepšit motivační
složku ve výuce matematiky a posílit řešení praktických problémových úloh a praktické využívání poznatků žáků získaných v matematice.

46) Vytvořit podmínky a případně centrální tlak na zřizovatele pro vnitroškolní diferenciaci vzdělávacího obsahu v rámci společného vzdělávání, posílit modulární systémy v pozdějších ročnících SŠ škol; rozšířit kurikulární záběr studia na středních odborných školách (růst podílu technických lyceí); využít demografického poklesu k integraci středních odborných škol. Až na malou skupinu není vhodné ještě patnáctileté tlačit do výběru konkrétní profese jejich dalšího života. Užší specializace na odborných školách zavádět až v posledním ročníku pro ty studenty, kteří směřují přímo na trh práce a případně podporovat specializační kurzy po skončení školy v úzké spolupráci (včetně finanční) s konkrétním zaměstnavatelem.

47) V sektoru OVP zavést jasnější postupy a transparentnější kritéria v oblasti vývoje regionálních vzdělávacích plánů (dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy). Tyto plány by měly posilovat zapojení zaměstnavatelů a při plánování nabídky vyššího sekundárního vzdělávání by měly být více zohledňovány volby žáků. V sektoru OVP a především v programech profesní přípravy institucionálně a finančně do přípravy zapojit „staré mistry v profesi“ v programu „mistr a jeho učedník“ a průběžně vyhodnocovat úspěšnost jednotlivých “mistrů“. Jako každý podobný nápad je nutno předem provést pilotní ověření.

48) V sektoru OVP prostřednictvím zavedení národního rámce pro odbornou přípravu na pracovišti systematicky zlepšovat kvantitu i kvalitu přípravy na pracovišti, a to jak v tříletých, tak i ve čtyřletých programech. Součástí rámce by mělo být zavedení cílených pobídek pro školy, zaměstnavatele i žáky a zavedení národních standardů48 pro realizaci odborné přípravy na pracovišti. Vše by mělo být podpořeno účinným systémem zajišťováním kvality.

49) Zkvalitnit výuku a systematicky hodnotit kvalitu všeobecného vzdělávání v programech OVP, zejména v tříletých učebních programech. Směřovat cílenou pomoc žákům se slabšími výsledky.

50) Kombinací uvedených opatření podpořit pozitivní vzdělávací atmosféru ve školách. Škola musí v žácích podporovat zájem po vzdělání, vědomostech, poznání, rozvoji kompetencí, nikoliv vyvolávat odpor k nim a skepsi k jejich užitečnosti.

51) Mělo by dojít k určitému zjednodušení a racionalizaci v zapojování sociálních partnerů do OVP. Odpovědnost a úlohy příslušných orgánů by měly být posíleny a jasně definovány.

52) Na úrovni škol posílit možnosti individuální péče (intenzivnější diagnostika, individuální vzdělávací plány, poradenství, rozvíjející a doplňkové aktivity podle potřeb jednotlivých žáků). Zároveň finančně zajistit možnost poskytování systematické, cílené, automatické a včasné podpory znevýhodněným i vysoce talentovaným žákům (raná péče, předškolní vzdělávání, zájmové aktivity, péče asistentů a psychologů).

53) Ujasnit resortní zodpovědnosti za kariérní poradenství na základních a středních školách a výrazně posílit jeho funkčnost.

Systém regionálního školství – opatření
61) Usilovat o delší společné vzdělávání žáků cestou (i) zrušení zvláštních – speciálních škol ve stávající podobě, (ii) zvýšením atraktivnosti a kvality druhých stupňů ZŠ, (iii) stimulací slučování do polyfunkčních středních odborných škol. Případnou redukci počtu žáků víceletých gymnázií, na což ve společnosti panují polarizované názory, nerealizovat plošně a dělat ji pouze v ad hoc případech na základě věcných důvodů založených na analýzách místní situace a nikoliv na základě dojmů pod tlakem místních parciálních zájmů. Pozornost zaměřit na identifikaci příčin často nízké kvality druhého stupně základních škol.

62) Reagovat pružně na demografický pokles a optimalizovat síť škol integrací odborných škol různého zaměření a jejich předmětů do škol s širším odborným kurikulárním záběrem, který studentům umožní vyšší míru flexibility v jejich odbornosti tam, kde specializace studentů nastává až v pozdních ročnících na základě „ochutnávky“ předmětů či kariérního poradenství.

63) Používat princip no child left behind nejen pro děti, ale i školy a učitele. Za špatné výsledky v prvním sledu netrestat (zřizovatele školy, ředitele, učitele, žáky), ale primárně identifikovat příčiny (pro školy povinná činnost) a volit vhodné nástroje vedoucí k nápravě.

64) Jasněji stanovit zodpovědnosti za ověřování a dosahování kvality výsledků vzdělávání (mezi učitele, ředitele, zřizovatele a MŠMT). Propojit rozhodovací pravomoci (obecních a krajských zřizovatelů škol a státu) s odpovědností za případná selhání a dostatečným vnímáním dlouhodobých přínosů vzdělávání pro společnost a pro jednotlivce. Omezit pravomoci tam, kde existuje přirozený sklon preferovat parciální, krátkodobé a příliš lokální ekonomické zájmy.

65) Finančně i koordinačně podpořit identifikaci a sdílení dobré praxe mezi školami (pomoc lepších horším a těm čelícím interním a externím obtížím) a to jak na úrovni ředitelů, tak učitelů. ČŠI může pomoci v identifikaci a sdílení informací o příkladech dobrých praxí. Nejlepší praxe a nápady lze podpořit i mediálně, což by mohlo zvýšit zájem o problematiku vzdělávání a motivovat zapojení učitelů.

66) Regionální odlišnosti v míře podpory a ve výsledcích vzdělávání je třeba začít pečlivě monitorovat a používat kompenzační mechanismy (dodatečné prostředky v případech zvýšených vzdělávacích nároků) nebo vhodně zvolené nástroje pozitivní intervence (nástroje partnerství). V případě manažerského selhání realizovat změny ve vedení školy nebo omezovat rozhodovací pravomoci obecních či krajských zřizovatelů.

67) Na úrovni základního školství a OVP zlepšit kvantitu i kvalitu kariérového poradenství, (i) Odlišovat výchovné a kariérové poradenství, (ii) Zaměřit se na vzdělávání kariérových poradců a jeho větší flexibilitu a zároveň zlepšit přístup ke kvalitnímu dalšímu vzdělávání pro stávající pracovníky, (iii) Diverzifikovat formy poskytování kariérového poradenství, (iv) Snaha by měla směřovat v budoucnosti k tomu, aby podobné reformy byly zavedeny i v kariérovém poradenství pro žáky ve vyšším sekundárním OVP.

Učitelé, ředitelé a zřizovatelé v regionálním školství – opatření
75) Předefinovat úlohu učitelů z „předávačů vědomostí“ na „pomocníky na cestě ke vzdělávání“ a více zdůrazňovat výchovnou úlohu školy. Srozumitelně popsat kvalitní učitelskou práci (standardy), což by sloužilo učitelům jako vodítko při sebezlepšování a nově definovalo jejich úkoly a požadované kompetence. Zavést funkční systém profesního růstu a průběžného vyhodnocování minimalizující formalismus. Reálná změna v této oblasti vyžaduje nejen změnu společenského pohledu na roli učitele, ale i souhru řady zde uvedených opatření: nastavení standardů výsledků, standardů práce učitele a monitoringu výsledků, zkvalitnění přípravy
učitelů a jejich profesního růstu, změny zaměřené na růst atraktivnosti učitelské profese a na změnu role ředitelů.

76) Vyšší nároky na práci učitelů a zvyšování jejich zodpovědnosti za výsledky musí doprovázet růst reálných mezd tak, aby se učitelství stalo konkurenceschopnou profesí na trhu práce v daném vzdělanostním segmentu. Zvýšit atraktivitu pedagogické profese je potřeba nejen platově, ale i profesní perspektivou pedagogických a akademických pracovníků a atmosférou ve školách. To opět souvisí s nutností zvýšení kvality řízení škol. Práce učitele může být v dobrém prostředí intelektuálně velmi náročná, může přinášet velké osobní uspokojení a měla by poskytovat velký prostor pro samostatnost, kreativitu, uplatnění zkušeností a nutnost reagovat
na místní podmínky.

77) Kvalita učitele je zcela zásadní pro kvalitu výsledků vzdělávání. Existuje však řada důvodů k vážným pochybám, zda formální zákonný požadavek na získání MA diplomu u učitelů v ČR představuje funkční opatření k zajištění kvality učitelů. Spolu se změnou
kurikulárního zaměření a zvýšením kvality pedagogického vzdělávání především v úrovni BC a spolu s výrazným posílením praktické přípravy učitelů posilující praktickou profesionalitu učitelů, je možno vážně uvažovat o snížení formálního nároku na vzdělání učitele regionálního školství z úrovně MA na BC, aniž by to mělo negativní dopady na kvalitu výuky a výsledků.

78) Empirickému výzkumu kvality učitele a výuky obecně je třeba začít věnovat velkou pozornost jak na VŠ tak na úrovni národních projektů základního a aplikovaného výzkumu.

79) Zevrubně definovat standardy učitelské kvalifikace a umožnit učit všem, kteří těchto standardů dosáhnou. Usnadnit vstup do učitelské profese lidem se vzděláním a praxí v jiných profesích. Zavést proto pedagogické kurzy jako nástavbu nad jakékoliv nepedagogické BC či MA studium.

80) V rámci nástrojů řízení soustavy VVŠ a omezení daných autonomií VVŠ snížit nábor pedagogických fakult neúměrný budoucí poptávce po učitelích, zvýšit tím výběrovost a posílit zacílenost na zájemce s reálným zájmem o pedagogickou profesi a s dispozicemi
pro ni. Toto podpořit zavedením školného (doprovázené možností půjčky) s výraznou či absolutní úlevou splácení v případě skutečného vykonávání pedagogické profese. Zájem o studium pedagogických fakult z řad studijně lépe disponovaných zájemců může také
napomoci restrukturalizaci a zkvalitnění studia.

81) Poskytovat ředitelům/učitelům podporu ve formě diferencovaných učebních materiálů, poradenských služeb, diagnostických úloh, asistentů na pomoc v práci s žáky, kteří potřebují specifickou péči. Nástroje stimulace, podpory a usměrňování v oblasti výuky (formy a obsahu) nesmí jít mimo roli ředitele, ale musí ho využívat nebo přinejmenším respektovat. Opatření a sledování cílů tedy musí být primárně výsledkem rozhodování ředitelů, kteří k tomu musí mít vytvořeny adekvátní podmínky, nástroje, schopnosti a vnější motivaci.

82) Výrazným způsobem omezit administrativní zátěž škol a jejich managementu a uvolnit tak prostor pro výraznější roli managementu v oblasti pedagogického vedení, dohledu a koordinace (koučing: motivace učitelů, podpora dobrých přístupů, podpora aktivit mimo vyučování, vytváření atmosféry týmové spolupráce a sounáležitosti – atmosféra školy, apod.).

83) Využívat rozvoje IT k novým možnostem vzdělávání (např. multimediální výukové programy), ale mít na paměti, že klíčovým faktorem ve výuce je a vždy bude kvalita osobnosti, vzdělání a dovedností učitele.

84) Poskytovat regionální a obecní školské administrativě výraznější finanční a metodickou podporu zaměřenou na řízení vzdělávací soustavy i jednotlivých škol.

85) Zavést časově omezenou funkci ředitelů škol.


Kvalita terciárního vzdělávání – opatření
12) Nastavit konkurenční prostředí, ve kterém se může sektor terciárního vzdělávání stát mnohem významnějším motorem – odvětvím národního hospodářství a exportérem vzdělávacích služeb a katalyzátorem společenského a kulturního rozvoje.

13) Akreditační proces odlehčit od ověřování formálních předpokladů k činnosti a více pozornosti soustředit na rozbor výsledků, a to v širších oblastech vzdělávání (ne jako dnes akreditovat stovky programů). Akreditace se přitom nesmí stát překážkou vstupu konkurenční vzdělávací nabídky do systému.

14) Skrze web zprostředkovat dostatek snadno dostupných, srovnatelných, věrohodných a bohatých ukazatelů o vzdělávací nabídce, procesu vzdělávání a kvalitě výsledků vzdělávací a výzkumně vývojové činnosti VŠ až do úrovně vzdělávacích programů. Nemá jít o žebříčky škol a programů, ale každý uživatel musí mít možnost si sestavit vlastní žebříček podle jím preferovaných ukazatelů a kritérií. Posílit tak autoregulační roli informované volby uchazečů.

15) Zájem o studium matematických, technických a přírodovědných oborů udržovat kombinací komplementárních opatření: (i) důrazem na efektivnější rozložení obsahu a náročnosti studia mezi BC a nMA programy; (ii) posilováním přirozených zájmu a dispozic
absolventů základních a středních škol ke studiu těchto oborů (např. zvyšování matematické gramotnosti) a oslabováním příliš rozšířené averze k předmětům přírodních a technických věd již na základních školách (viz. metody výuky); (iv) zkvalitněním kariérního poradenství. Případného zvýšení zájmu o tyto obory tedy zdaleka nelze dosáhnout dnes populární marketingovou propagací, zavedením státní maturity z matematiky nebo omezováním možnosti studia v alternativních oborech.

16) Systematicky podporovat špičkové terciární vzdělávání expertů v ČR i v zahraničí pro náročné a významné pozice ve státní správě a zavést systém umožňující jejich rychlou a úspěšnou kariérní integraci ve státní správě.

17) Vytvořit program finanční podpory studia nejnadanějších absolventů středních škol a BC programů na špičkových vzdělávacích programech světových univerzit s motivací k návratu do ČR a práci ve státní správě nebo akademickém sektoru.

Věda a výzkum – opatření
23) Co se týká počtu studentů na jednotlivých VVŠ, je třeba začít usměrňovat podíly financovaných studentů v programech nMA, MA a Ph.D. tak, aby byla zajištěna silná provázanost s rozsahem a kvalitou výsledků škol/fakult ve VaV.

24) Usměrňování pomocí finančních nástrojů představuje vhodnější volnější způsob nepřímého řízení než je stanovování směrných čísel studentů podle oborů. V nedávných letech se usměrňoval pouze celkový počet financovaných studentů na VŠ a to poměrně nedokonale. U Ph.D. studentů se dokonce počet neusměrňoval. Výsledky škol/fakult ve VaV se braly v úvahu minimálně a to jen pokud jde o akreditaci, nikoliv v případě počtu financovaných studentů. Je nutno posílit motivace škol a studentů k včasnému dokončování studia.

Přístup k vysokoškolskému vzdělání – opatření:
29) Odstranit z daňové a sociální legislativy vymezení studenta do 26 let jako na rodičích závislého dítěte a studentům umožnit více nezávislý statut. Usnadnit legislativní a daňové podmínky pro příležitostnou práci studentů.

30) Převést nepřímé formy finanční pomoci studentů (daňově a dávkově přes rodiče) na přímé formy pomoci jako jsou základní a doplňkové (ekonomickou situací podmíněné) studijní granty.

31) Zavést systém studentských půjček přiměřeně úročených a kontingenčně splácených.

32) Posoudit možnosti funkční a efektivní podpory dlouhodobého spoření rodičů na budoucí studium dětí.

Struktura terciárního vzdělávání – opatření
36) Zastavit další otevírání terciárního školství (měřeno jako proporce 30-34 letých s terciárním vzděláním). Postupně snižovat podíl studentů MA programů. Pozornost soustředit na usměrňování vedoucí k diverzifikaci vzdělávací nabídky jak po stránce kurikulární, tak
po stránce úrovně a formy vzdělávání s ohledem na rostoucí potřebu doplňování vzdělání během pracovní kariéry. Pozornost je třeba soustředit na posilování kvality vzdělávání.

37) Klíčové pro formování oborové struktury musí být rozhodování dobře informovaných uchazečů kvalitně připravených ke studiu ze ZŠ a SŠ. Počty státem financovaných studentů usměrňovat pouze ve zvláštních a věcně odůvodněných případech. Naopak striktně řídit
celkový počet financovaných studentů v druzích studia (BC, nMA, MA, Ph.D.). V systému má hrát autoregulační roli i školné

Řízení terciárního vzdělávání – opatření
44) Nahradit legislativu vnucující unifikovaná pravidla vnějšího i vnitřního systému řízení rozdílně orientovaných institucí terciárního vzdělávání a umožnit volbu modelu řízení podle poslání konkrétní instituce. V rámci VVŠ je žádoucí více propojit rozhodovací pravomoci se zodpovědností, posílit řídící, kontrolní a hodnotící mechanismy včetně větší veřejné transparentnosti fungování a výsledků VVŠ.

45) Posílit věrohodnost středně až dlouhodobých rozpočtových výhledů státu a do pravidel veřejného financování VVŠ zabudovat prvky kontraktového financování. Věrohodně ozřejmit reálnost nadějí, že v dalších letech může dojít k výraznému nárůstu veřejné finanční
podpory terciárního vzdělávání.

46) Podpořit konkurenci vzdělávací nabídky alespoň částečným vyrovnáním dnes nerovných podmínek mezi VVŠ A SVŠ v nároku na státní finanční podporu. Posílit autonomii a konkurenci škol zrušením státně politického ad-hoc přidělování investičních prostředků jednotlivým VVŠ postupně převést tyto prostředky do normativního předpisu financování.

47) Posílit roli externích aktérů při určování dlouhodobého rozvoje jednotlivých VVŠ: zastoupení v akreditační komisi, správních radách škol, vědeckých radách – patří mezi ně lidé z výzkumných institucí a ze zahraničí, podnikatelé, regionální veřejné zprávy, úspěšní absolventi.

48) Umožnit výraznější příliv soukromých prostředků na VVŠ formou školného v rozsahu vymezeném stropy doprovázeného systémem vratné finanční pomoci studentům – univerzální studentské půjčky kontingenčně splácené (t.j. bezrizikové) a přiměřeně úročené (neúročené v jasně vymezených životních situacích) v systému se státní garancí. Systém vratné finanční pomoci studentům by měl optimálně kombinovat výhody státních a soukromých finančně administrativních infrastruktur.

49) Školné sice nebude spásonosné, ale bude mít v řadě ohledů pozitivní přínos: (i) racionalizace rozhodování uchazečů, studentů a škol; (ii) cenný informační signál o nerovnováhách mezi nabídkou a poptávkou a o rozdílech v kvalitě vzdělávací nabídky; (iii) autoregulační prvek v obtížně regulovatelném systému; (iv) zdroj dodatečných prostředků na rozvoj úspěšných a poptávaných škol a vzdělávacích programů; (v) nástroj umožňující výhodný export (prodej) vzdělávacích služeb zahraničním zájemcům o studium.

Celoživotní vzdělávání – opatření
1) Začít realizovat kroky již schválené strategie celoživotního vzdělávání.

2) Ve větší míře využívat zdroje ESF a vzdělávací kapacity uvolněné demografickým poklesem v regionálním školství.

3) Ve vzdělávací politice a kvalifikační politice meziresortně spolupracovat (především MPSV, MŠMT, MPO) a spolupráci zakotvit a odvíjet od společné vládní agendy na úrovni zodpovědných ministrů.

4) Podrobit dohledu neadekvátní vzlínání formálních požadavků na další vzdělávání v regulovaných profesích79.

5) Vzhledem k tempu změn okolního světa, kterým se školství zatím jen obtížně dokáže přizpůsobovat, bude naprosto klíčové posilovat CŽV učitelů. Musí se přitom ale bedlivě sledovat, zda CŽV nedegeneruje do spíše formálního procesu účasti na časově a finančně náročných kurzech CŽV nízké kvality.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Anna napsal(a):

"Ministr školství za účasti premiéra na společné pondělní tiskové konferenci veřejnost představili záměry 2x5 kroků, který by měl Českou republiku dovést ke kvalitním školám a učitelům. Byť se něco takového mělo odehrát již dávno, je to třeba přivítat, přestože politického času s něčím pohnout kupředu už zbývá málo."
------------

Očekáváte konec světa, pane Münichu??? Co podle Vás by na tom změnila jiná vláda?
06. 02. 2013 | 10:56

Analytik napsal(a):

Jsou to pěkné plány, ale zapomněli jste na to nejdůležitější - zkrátit přestávky!
06. 02. 2013 | 11:34

šašek z Jihlavy napsal(a):

Kdybych byl ještě v činné službě, asi by mě klepla pepka. Po převratu se na ministerstvu školství vystřídala plejáda ministrů, kteří o problematic tohoto resortu neměli páru a rádi přenechali iniciativu protřelým mazákům, kterým šlo jen o to, jak se udržet u lizu. Učitelská věřejnost se i se svými žáky a studenty stala pokusnými králíky v laboratořích typu pokus a omyl. Nechce se ani věřit, že už se vystřídaly generace a pořád se jen kecá a skutek utek. Smůla je, že to odnesou ti, kteří nic nezavinili. Te´d postupně sklízíme hořké plody a dobře nám tak.
06. 02. 2013 | 11:41

Jedla napsal(a):

Tak jsem si dal tu práci a přes tři kliknutí si otevřel pdf oněch 2x5 kroků ze stránek MŠMT. (Ušetřím vám dva kliky: http://www.msmt.cz/file/27037_1_1/ )
To vůbec není žádný projekt, žádné reálné "záměry", nýbrž obecné proklamace dané frázovými slovesy typu: "Zamezit" (zvětšování rozdílů), "Podpořit" /případně ve vidu nedokonavém "podporovat"/ (ledacos), "Posílit" (také ledacos, kupříkladu postavení učitelů ve společnosti), "Zlepšit" (podmínky ledasčeho nebo kdekomu), a tak dále.

Pět bodů pro základní a střední školy jsou zcela nekonkrétní fráze. Bez úkolů pro instituce, bez konkretizace cest, bez rozpočtu. To znamená, že jde o pamflet na úrovni volebního letáčku bezvýznamné politické strany, ne výstup práce nového ministra po osmi měsících ve funkci. V pěti bodech pro vysoké školy najdeme stejné fráze, přesto se mezi řádky i něco skrývá:
V bodě (2) je ukryt nový úřad (z dosavadní akreditační komise).
V bodě (3): Vytváření konsorcií (Mezi veřejnými VŠ a výzkumnými institucemi na straně jedné a soukromými VŠ a privátním kapitálem na straně druhé, dokonce je použito slovo "integrace". Zde je na místě obava, zda konsorcia a integrace nejsou předstupněm privatizace.
V bodě (4): Upravit postavení VŠ profesorů. Nic to znamenat nemusí, ale protože v předchozích bodech se postavení (učitelů) zásadně "zlepšovalo" (pozitivně laděné slovo), neutrální "upravit" může znamenat spíše zhoršení onoho "postavení" profesorů; zkrátka profesoři si na Nečase moc vyskakují, publikují si kritické analýzy naprosto, ale naprosto nezbytných a nutných reforem, přistřihneme jim křidélka.
A konečně v bodě (5): Kontraktové financování. Nikdo neví, co to přesně je, ale může se stát, že to bude obdoba financování nemocnic přes časově omezené smlouvy s zdravotními pojišťovnami, které se pak chovají jako vyděračský kartel. Zlobíš, vysoká školo? Veřejná vysoká školo? Nejsi dost uvědomělá, pravicová? No jen si zlob, v půli příštího roku ti vyprší kontrakt. To si tvůj kvestor asi hodí mašli, až mu pan náměstek ministra naznačí, že o nový kontrakt již není ze strany státu zájem... Rušení veřejné vysoké školy zřízené zákonem, to je politikum, to by veřejnost neskousla. Ale když vyprší "kontrakt", a škola tiše ekonomicky zajde, po tom ani MFDnes neštěkne... No a pořád ještě máte možnost prodat sami sebe předchozímu "partnerovi" v onom konsorciu, že? Integrace, jak hezky to zní... no a až se "integrujete" do privátních rukou, státní penězovod se zas otevře a nový "kontrakt" bude rázem na světe: Stát si zničehož nic u soukronmíka rád objedná to, co vůbec nepoptával od veřejnoprávní školy... (Ale třeba to vidím moc černě).

Tolik k 2x10 ti z pera Fialova.

Co se týká Münicha (a jeho nervů), tam je nejpodstatnější tlak na zavádění školného. Proto asi tak vítá jinak vcelku blábolivé body Fialovy. Obaleno do omáčky opsané od učitelů samých (zvláštní, že když celebrita ekonomických žvástů řekne to, co učitelé říkají dávno, je to objev Ameriky).
06. 02. 2013 | 11:43

Trubač napsal(a):

Na všechny střední školy s maturitou a všechny vysoké školy státní přijímací zkoušky pro všechny no a nebude co vymýšlet
06. 02. 2013 | 11:59

Pepa Josef napsal(a):

Jéžíši, to je dlouhý čtení na to, že se nic nezmění v tomhle podivném státě. Mně to připomíná školní řády. Dneska tlustospis, ve kterém furt něco chybí, před sto lety měl jednu stránku a stačil, protože věděli, že quod licet Jovi, non licet bovi a ctili Desatero.

Ad Anna - co na tom změní jiná vláda? Aničko, to je právě ten náš problém - VŠECHNO!!! Čechy jsou země, kde je kontinuita zakázána. Proč pořád spoříme a šetříme? To nikdo neví! Já bych chápal, že se někde šetří, aby bylo na něco: na vzdělávání, na zdraví lidí, na vědu... Jenže to by znamenalo přijmout zodpovědnost. Šetření pro šetření nezakládá žádnou zodpovědnost a je nenapadnutelné. Šetřit se prostě musí a basta. A v tom se pak lehce spláchne, že poslanec ve vazbě spotřebuje na jakýchsi "náhradách" trojnásobek ročního příjmu učitele.

"chcautu Session" je první rekapča, co mě pobavila. Mám podobné pocity.
06. 02. 2013 | 12:00

David napsal(a):

Nějak jsem nenašel, že by studium VŠECH zahraničních studentů mělo být "výběrové" a hrazeno JEN z prostředků nějaké, k tomu vytvořené, evropské nadace. A ne, že z našich daní budeme platit např. studium desetitisíců Slováků. Pozn. Jinak proti Slovákům vůbec nic nemám.

Dále jsem nikde nenašel, že by našim soukromým školám neměl být vyplácen ŽÁDNÝ příspěvek ze státního rozpočtu a ne až 90% příspěvek na jednoho žáka.
06. 02. 2013 | 12:03

ZM napsal(a):

Na to se dá říct asi toto- papír snese všechno :)
Zprávy už moc nesleduju, ale to, že zlomky chtějí učit už ve třetí třídě a že už na ZŠ se má začít učit druhý cizí jazyk, to ke zvýšení vzdělanosti příliš nepomůže. Je problém, aby se většina děcek chtěla učit vůbec něco, je problém, aby se učili jeden jazyk, natož dva. Výsledek toho opatření bude to, že se papírově vykáže výuka, žáci dostanou z milosti lepší známku, než by měly dostat objektivně, aby jich propadlo minimum popř. žádný, několik němčinářů popř. učitelů jiného jazyka bude mít práci (pokud se přes prázdniny nepřeškolí jiný učitel na výuku třeba němčiny) a děcka nebudou umět o mnoho víc. Prostě ke zvýšení konkurenceschopnosti to nepovede.
Děcka v ČR nejsou tak pilní a ctižádostiví, jako např. děcka v Koreji. Takže určité změny ve výuce budou dle "systému"- vlk se nažere a koza zůstane celá. Vlkem můžou být příslušní úředníci, ať už v ČR nebo v EU.
06. 02. 2013 | 12:05

David napsal(a):

ZM:

"...Zprávy už moc nesleduju, ale to, že zlomky chtějí učit už ve třetí třídě a že už na ZŠ se má začít učit druhý cizí jazyk, to ke zvýšení vzdělanosti příliš nepomůže...."

-----------

Naprostý souhlas.

Nový požadavek učit druhý cizí jazyk na ZŠ považuji za NESMYSL a důkaz darebnosti nebo přihlouplosti těch, kteří to prosazují. Ne každý má vlohy pro to učit se jazyky. Jeden cizí jazyk na ZŠ bohatě, bohatě stačí! Těch stresových situací pro žáky přibývá a přidávat k tomu ještě druhý cizí jazyk je velkou chybou. Navíc velmi pochybuje, že je připraveno dostatek kvalifikovaných učitelů těch cizích jazyků.
06. 02. 2013 | 12:23

Občan napsal(a):

Pane Münichu,

leckdy je méně více. Stačilo by, kdybyste si laskavě přečetl výsledek šetření ČŠI, anoncovaný tuším v pátek.

ČŠI zjistilka:
- že žáci venkovských a malých VEŘEJNÝCH škol vč. jednotřídních mají lepší studijní výsledky než žáci "optimalizovaných" velkoškol
- že tyto školy lépe spolupracují s rodiči a obcemi
- že zajišťují indiviuální přístup k žákům lépe než velkoškoly
- že mají kvalitnější vybavení IT než velkoškoly

Ty analýzy tudíž máte k dispozici a nikdo nepotřebuje, aby byly znovu a znovu zadávány bůhvíjakým privátním vyžírkám. Přečtěte ty, co tu jsou a pak něco vymýšlejte.

Mimochodem - všechno to, co máte v té své strategii, tady bylo za bolševika. Srovnejte se s tím jak chcete, ale NERVem navržená koncepce je zcela identická (s vyjímkou financování VŠ a VOŠ vzdělání a školného) s československým socialistickým vzdělávacím systémem. Kdybyste byli "opajcli" materiály předplyšákového ministerstva školství a vypustili z nich "socialistický" a "KSČ", mohli jste se už dávno rozpustit.
06. 02. 2013 | 12:25

rejpal napsal(a):

Je třeba více škrtat a velkoryseji permanentně reformovat. Výsledek se dostaví sám.
06. 02. 2013 | 12:26

Miroslav Pivoda napsal(a):

Životopis Daniela Municha začíná slovy "Akademický ekonom ..." Představil se naprosto přesně. Kdyby pracoval někdy v podniku, napsal by zde jen jednu stránku, kterou lze přečíst do 5 minut. V akademickém prostředí (i pro nominální ekonomy) "čas nejsou peníze". A právě proto tito lidé nemohou přivodit žádnou podstatnou změnu českého školství.
06. 02. 2013 | 12:47

Občan napsal(a):

Pan Münich také uvádí:
"Celoživotní vzdělávání – opatření
1) Začít realizovat kroky již schválené strategie celoživotního vzdělávání.
2) Ve větší míře využívat zdroje ESF a vzdělávací kapacity uvolněné demografickým poklesem v regionálním školství.
3) Ve vzdělávací politice a kvalifikační politice meziresortně spolupracovat (především MPSV, MŠMT, MPO) a spolupráci zakotvit a odvíjet od společné vládní agendy na úrovni zodpovědných ministrů.
4) Podrobit dohledu neadekvátní vzlínání formálních požadavků na další vzdělávání v regulovaných profesích79.
5) Vzhledem k tempu změn okolního světa, kterým se školství zatím jen obtížně dokáže přizpůsobovat, bude naprosto klíčové posilovat CŽV učitelů. Musí se přitom ale bedlivě sledovat, zda CŽV nedegeneruje do spíše formálního procesu účasti na časově a finančně náročných kurzech CŽV nízké kvality."

To, jsou, račte prominout, jalové kecy a lži.
1) Žádná taková strategie neexistuje. Jedná se o pouhé obecné proklamace, z nichž zatím nebylo realizováno nic.
2) Fondy ESF jsou doslova promrhávány (eufemismus, vyměňte písmenko) v absolutně nefunkčních "projektech", které mají jako jediný výsledek uživení se NGO parazitů. Přitom zcela chybí CENOVĚ DOSTUPNÉ projekty na získání kvalifikace a na REkvalifikaci již kvalifikovaných občanů, z jakéhokoli důvodu vyřazených z "trhu práce".
Stejně tak absentují CENOVĚ DOSTUPNÉ projekty profesního vzdělávání a DOvzdělávání.
3) To je zrovna jeden ze zcela jalových blábolů. Za bolševika byla taková spolupráce povinná a přinášela výsledky; stačilo tedy opsat tehdejší koncepci. Lepší totiž nevymyslíte, ani kdybyste se na hlavu postavili.
4) Přesně naopak. Regulované profese by měly vykonávat pouze kvalifikované a stále se vzdělávající subjekty.
Problém je totiž jinde - regulované profese mají svoje profesní organizace, které velmi účinně brání přílivu nových členů kladením nesplnitelných podmínek. Dám příklad - certifikovaným účetním se nestanete, pokud nejste členem "komory účetních"; členem komory se však nestanete, pokud nemáte minimálně tři roky odborné praxe a složené zkoušky (vypisuje komora); praxi nezískáte, protože nejste členem komory. Takže tohle a ne požadavky na zvyšování kvalifikace by mělo být podrobeho přísnému dohledu.
5) Od toho snad máme pedagogické fakulty a pedagogické instituty, které mohou CŽV učiteů efektivně zajišťovat.
Soukromé agentury nepotřebují efektivitu, ale zisk a naopak kontinuitu nízké kvality. Jedině tak si totiž zajistí práci do budoucna v podobě dalších a dalších drahých kursů.

Ergo kladívko - privatizace a zpoplatnění vzdělávání (nad rámec nutných nákladů) je nesmysl, který vede k rozvratu vzdělávací soustavy a ke snižování vzdělanosti.
06. 02. 2013 | 12:54

hk136 napsal(a):

Jedla - sam bych to nerekl lepe...
06. 02. 2013 | 13:47

Martin napsal(a):

Je zajímavé že čím víc se školství zkvalitňuje, tak tím horší absolventi ho opouštějí.

Před asi dvacetipěti lety významná část dětí vůbec nechodila do školky, základní škola byla jenom na osm let, vůbec nebyla víceletá gymnázia a přesto děcka ve 14. letech věděly víc než ty dnešní 15-ti letí. Potvrdí každá učitelka ZŠ s třicetiletou praxí.
06. 02. 2013 | 14:15

Anna napsal(a):

Pepa Josef

Jistě, na různých podobných proklamacích a projektech se mění nejen vláda od vlády, ale i ministr od ministra.

Po tolikaleté zkušenosti (tzn. od Sametu) s různými změnami ve školství, projektech, financování..myslela jsem to tak, že jakákoliv změna záměrů ministerstva školství nebude nic nového pod sluncem a tedy konec světa.

Nepracuji a nikdy jsem nepracovala ve školství, ale vytvořila jsem si:

CÍL

Zajistit českým dětem co nejlepší vzdělání. Nejen jejich, ale i naše budoucnost bude v jejich rukách.
Vzdělání je velmi důležité - zahraniční investoři mohou pak počítat s kvalifikovanými a inovativními zaměstnanci.

Nejlepších výsledků ve vzdělávání dosahuje Finsko. Proto převzít jeho systém ve školství, dát učitelům důvěru, slušné platy a společenské ocenění.


POSTUP

Masivní mediální kampaň. Seznámit občany se současným stavem, upozornit na česko-finské rozdíly ve vzdělávání, s finským systémem školství a jeho úspěchy a proto zvoleným cílem vydat se jeho cestou.

Zrušit školní inspekci, povinné testování žáků, "papírování" učitelů, vytváření žebříčků úspěšnosti škol..., tedy věci nevedoucí ke zkvalitnění výuky.

Vytvořit podmínky, aby se učitelé mohli seznámit se způsobem výuky na finských školách. Zavést v tomto směru výuku na pedagogických fakultách.

Zvýšit učitelům platy a dát jim důvěru, jaké se těší jejich finští kolegové.

Co nejrychleji zavést finský školský systém u nás.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
06. 02. 2013 | 14:36

Anna napsal(a):

autor
"Seznam doporučení NERV je pro připomenutí níže. V pondělních návrzích mi namátkou chybí následující témata:
- Problém nedostatku míst v zařízeních předškolní výchovy a rostoucí počty dětí nedostatečně připravených na školu
- Výrazně podfinancované školství
- Velmi nízké platy učitelů a příprava na učitelskou profesi"
--------------------------------

O těchto tématech mluví i naprostí laici už roky. Paradoxní na tom je, že i přes doporučení NERVu výrazně podfinancované školství není problémem k řešení číslo jedna. Copak se od toho vše další neodvíjí?

Cituji:
Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/136143-na-vzdelani-jde-v-cr-jen-4-5-procenta-hdp/
06. 02. 2013 | 15:01

gaia napsal(a):

kouzelný byl včera v TV Nečas, když na problém, že mladí se do školství nehrnou , odpověděl, že se musí učitelům přidat, ale že jich pak zas musí být méně.
Třídy po 40 dětch a nemožnost je dělit ani na jazyky, to bude to pravé ořechové, hlavně aby ty cizí jazyky měly děti neumějící pořádně česky, alespoň 2, chceme přeci být světoví.
06. 02. 2013 | 16:38

DF napsal(a):

Hej chátro, nebrečet a něco pro ty naše děcka udělat!
1) děti mít.
2) o děti pečovat (číst pohádky, hrát jim divadýlko, nechat je tvořit - kulisy, příběhy, hádanky ... všechno stojí pár halířů a hodně času.
3) děti nelitovat, ale táhnout, tělem i duší, hodně v přírodě. Když je to bude bavit, tak to děláme/te dobře.

Vostatní podřadnosti nechte vodborníkům, evaluátorům, prognostikům a ekonomům vůbec, voni si vystačí ... až do smrti, ale ty děcka, dyť se nám za chvíli vysmějou.
06. 02. 2013 | 17:56

šašek z Jihlavy napsal(a):

DF
Jasně, v rodině je základ. Jenže, kolik máme funkčních rodin? Obávám se, že to není většina. Ve škole, případně v družině tráví děti nejvíc času, proto je záhodno, aby učitelský sbor byl vyvážen - nutně potřebuje muže, alespoň fifty-fifty. Pokud je slušně nezaplatí, tak nepřijdou. A to je hlavní problém české školy. Kvalifikovaní a sebevědomí kantoři, pokud budou za sebou cítit podporu rodičů i dětí, si nenechají líbit to, co dnešní vyčerpané a často neurotické učitelky. Nic jim nemůžeme vyčítat, doma je čeká druhá šichta. Na boj s byrokraty ale už nemají sílu.
Na nějaké další nové koncepce není nikdo zvědav, to je jen kouřová clona pánů Münichů a Šteflů, kterým jde jen o jeich bydlo a teplé místečko. Nejlépe by bylo poslat je učit někam na malé město, třeba k nám na vysočinu. Po dvou letech by mluvili jinak. Na tyhle teoretiky jsem byl vždycky silně alergický.
06. 02. 2013 | 20:30

PB napsal(a):

Pane Fialo, pane Munichu, děláte oba zcela zbytečnou práci.
Ani za rok, ani za dva, ani za pět či deset let se úroveň českého školství nezlepší.
Jen slyším vzletné fráze, naučená kliše, terciální vzdělávání, a stokrát "o ničem", je mi na zvracení.
Kariérní řád je takový nesmysl, asi jako když po tisící opakuje K. Peake, že "je třeba bojovat proti korupci".
Dřív jsem to brala s humorem, teď už docela brunátním.
Fiala je moc slušnej a Munich NIČEMU kolem školství nerozumí.
To, že si koupím v army shopu mundúr a v hračkářství samopal ze mne vojáka neudělá ...
06. 02. 2013 | 21:12

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,....Československá výuková soustava byla rozvrácena v době protektorátu. Četla jsem tak asi dvanáct školních kronik z různých oblastí republiky. Část škol zabrali Němci pro své válečné potřeby,....děti se učily na směny,....ve třídě bylo třeba osmdesát dětí. Osnovy se zkracovaly, vypouštěla se témata,....spojovaly se předměty,....

Po válce se to vracelo do předválečných kolejí,....než se to stačilo znova usadit a zaběhnout, přišel na post ministra školství Zdeněk Nejedlý. Ten začal s velkými změnami a přesuny učiva v jednotlivých ročnících.

Od těchto dob, každý ministr školství si myslel, že jenom jeho koncepce výuky je ta správná. Každý do školství vrtal až do dnešních dnů. Každý hlásal, že to školství zkvalitňuje.

Princip výuky je postaven na dvou základních rovinách,....a ty se musí spojit v jednu.
První je kvalitní učitel a zájem učitele své žáky dobře učit a naučit.
Druhá je zájem a vnímavost žáků učit se a naučit se.
Když něco z toho nebude fungovat,....nebudou výsledky,....kdyby si pan ministr školství sepsal tisíc kroků ke kvalitnímu školství.

Všechno úsilí je třeba soustředit na tyto dva principy.

Je s podivem, že na to, jak chaotické a nekoncepční zásahy po desítky let školství zaznamenalo, tak se s tím nakonec generace dětí v dospělosti docela vypořádaly.

Jen namátkou jeden excelentní úlet z minulosti,.....výuka množin podle sovětského vzoru už od první třídy. Děti neuměly ještě pořádně číst, psát a počítat do dvaceti, a už byl zaveden matematický pojem množina.

Uvidíme,...kam ty kroky povedou,....
Tužka.
07. 02. 2013 | 00:39

Důchodce68r napsal(a):

Bohužel si to nepamatuji přesně, ale před pěti nebo i víc lety jsem v rádiu bezděky vyslechl krátké ústní vyjádření "ředitele výzkumného ústavu pedagogického" na dotaz redaktorky. Jinak mně to nezajímalo, ale prudce jsem zbystřil pozornost a hned to komentoval manželce, asi takto: " proboha!! ředitel VÚ pedagogického, a on neumí mluvit, neumí ani dobře česky, a ani neví co chce říct. No, ten ředitel se asi nedostavil, tak to redaktorka zimprovizovala s nějakém mladším bezdomovcem z ulice."
Tato epizodka je docela v souladu s tím vším, co se v posledních letech se školstvím, a vůbec s celou politikou, děje.
Nic proti panu Münichovi. Své věci asi rozumí. Ale baví ho ještě práce pro NERV, když ji vláda ignoruje? A k čemu vůbec máme Výzkumný ústav pedagogický? A k čemu vůbec máme ministerstva s tisíci zaměstnanci (které stejně práci externě zadávají)?

Stále to jaksi nikam nevede. Právě jsem tu někde napsal: Člověk jen zapne rádio, jen klikne na internet, jen cokoliv, a - čeho moc, toho příliš. To se nevyřeší výměnou několika obětovaných, ani změnou legislativy (těmi co ji pro sebe vytvořili). Zřejmě jen osobně, ručně, fyzicky, hromadně, jednorázově, nemilosrdně, důsledně. A začít pracně znovu. Nebo jak jinak? Jinak = nijak.

Takže, ani z tohoto blogu nevím, zda z případné defenestrace současného údajně podstatně lepšího ministra školství vynechat nebo ne.
07. 02. 2013 | 01:28

Důchodce68r napsal(a):

pro DF:
potlesk! Ne. Ovace!
07. 02. 2013 | 01:36

alfabet Huxley napsal(a):

Žáci a studenti umějí hodně. Mají znalosti.
07. 02. 2013 | 07:22

gaia napsal(a):

ten návrh, to je jak Poučení z krizového vývoje po XIV. sjezdu.
07. 02. 2013 | 07:37

Anna napsal(a):

Pane Münichu,
proč jste v Rámci Strategie konkurenceschopnosti NERVu v kapitole 3. Vzdělanost (od strany 123) nedoporučili převzít finský školský systém???
Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.
---

Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
---

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

Ve Finsku - Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí.
Školy ve Finsku požívají podstatně větší autonomie než školy české a o jejím rozsahu rozhodují místní úřady. Základní školy - je jich ve Finsku 4300 - mají velkou svobodu tvořit si svůj vlastní program vzdělávání v kontextu místních podmínek, který není nikým kontrolován, neboť inspekce byla ve Finsku v roce 1991 zrušena a s jejím znovuzaložením se nepočítá.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
---

Škola je přece O VZDĚLÁVÁNÍ !!! Vzdělávat se způsobem jako mají Finové můžeme, přestože jsme Češi !!!

---

U nás - školy jsou seřazovány do žebříčků úspěšnosti, povinná testování... Příklady vyjádření kantorů:

Naši učitelé jsou přehlceni administrativou, dnes je paradoxně důležitější, jak obratně učitel „papíruje“ než jak učí. Trošku kysele mě rozesmála příhoda z místní školy, kdy pedagog už krapet vulgárně (mezi svými, nikoliv před žáky) řekl: „Já vám **** na projekty! Já nechci zpracovávat lejstra, já chci učit!“...
(citace z blogu pana Košáka)

Zažila jste někdy Českou školskou inspekci, které masíruje učitele? Vytkl Vám někdo, že místo Středověk - Habsburská monarchie, máte napsáno Habsburská monarchie - středověk a je to díky tomu v rozporu se ŠVP?
citace z blogu pana Komárka

Statistika - zničilo to část českého sportu, teď to ničí školství. Všichni děti testují, testují - Scio, Vektor,... a k ničemu to není, akorát vyjede graf a pár lidí si namaže kapsu a stejně je to s chybama.
citace z blogu pana Komárka
07. 02. 2013 | 07:41

PB napsal(a):

Anno, tleskám!
Je vidět, že situaci v českém školství rozumíte.
Proč sem nepíšete častěji?
Munich může být jen placeným agentem podřadné organizace, pro kterou má občas COKOLI napsat. Jinak si to neumím představit. A taky vím, že v životě nemohl učit - psal by docela jinak!

Učitel je nucen (i když může mít výborného šéfa na své škole) více papírovat, rozumět šroubkům u lavic, barvám na stěny, číslům židliček, obchodnickým praktikám-jak přemluvit dítě z MŠ, aby šlo právě na naši školu, páťáka ze ZŠ, aby šlo právě na náš gympl a deváťáka, aby šel zrovna na naši SŠ.
Pánové Fiala i Munich se patlají v naprostých nesmyslech - je vidět, že odtrženi od reality - protože učitel by měl především UČIT, ne mít stres z optimalizace škol, stres z toho, že zlobícímu žákovi nemůže nic říci, protože by odešel jinam (či-protože jeho tatínek se stavební firmou sponzorují onu školu), stres z toho, kolik zbytečného papírování ho po skončení procesu čeká ...
A společnost? Ta společnost možných stu.pid.ních jedinců dál opakuje, že učitel má "mrtě volna" a že je DENNĚ V POLEDNE DOMA.
Jsou to tvrzení idi.o.tů, kteří jen chodili kdysi do školy. a to byla jejich první a poslední zkušenost se školou.
A nejhorší jsou (po trpaslících) soukromé subjekty parazitující na školství, které - krom ubírání peněz - nutí učitele a žáky vyhodnocovat (pro ně zdarma) něco, za co ty parazitující firmy berou nemalý peníz.
Ale - nemá to cenu.
Vím, že ani každodenní články Municha či dennodenní tvář Fialy v TV nevyřeší do deseti let trampoty českého školství.
Připomíná mi to pozdně komunistické snahy "zvýšit produktivitu práce".
07. 02. 2013 | 09:51

Anna napsal(a):

PB napsal(a):

Anno, tleskám!
Je vidět, že situaci v českém školství rozumíte.
Proč sem nepíšete častěji?
--------------------------------------------------------

Díky. Já situaci v českém školství nerozumím a nechápu postup českých ministrů školství a přístup všech vlád k financování školství. Píšu sem ke školství tak často, že některým zdejším pravidelným čtenářům tím lezu na nervy.

Ve školství nepracuji a nikdy jsem nepracovala, v příbuzenstvu však mám dvě učitelky a poměrně dost kamarádek na všech úrovních škol. Hrozně mě štve, že školství se podle všeho stalo pro ministerské i jiné pracovníky téměř zlatým dolem.

Podle mě by bylo logické převzít finský školský systém, protože Finové jsou ve vzdělávání mimořádně úspěšní.

Nikdy nic takového však z ministerstva školství nepadlo. Zato kvanta grantů na různé projekty..., řešily se i tak zásadní problémy jako jak správně genderově mluvit a písmo:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Pavla Paclíková
Kultura
genderově vyváženého vyjadřování
http://data.idnes.cz/soubory/studium/A100125_BAR_GENDER_PRIRUCKA.PDF

Zajímalo by mě:

1. Proč MŠMT vynakládá prostředky na vytvoření a zavedení do škol ČESKÉHO písma v době, kdy spousta škol nemá peníze na pracovní sešity žáků...

2. Proč MŠMT zavádí změnu výuky psaní, když problém mají žáci se čtenářskou gramotností.

3. Proč MŠMT považuje současné procvičování jemné motoriky psaním za nežádoucí a hodné nahrazením snadnějším procvičováním.

4. Proč MŠMT nepřevzalo písmo a metodiku výuky některé vyspělé a ve školství úspěšné země, nebo nezavedlo psaní velkými tiskacími písmeny, které se děti po léta učí.

5. PROČ COMENIA SCRIPT učit české děti?

----
07. 02. 2013 | 10:26

Anna napsal(a):

PB

Pokračuji - proč se vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni zabývá vzděláváním ve Velké Británii? Když:

Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.

Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my.

Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk. (Ve Finsku zhruba 5 % dětí navštěvuje školy s výukou ve švédštině, dále je organizována i výuka v jazyce některých oblastí Laponska, výuka pro Romy nebo pro osoby hovořící znakovou řečí.)

Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma.

Finské děti před započetím povinné školní docházky navštěvují jeden ročník předškolní přípravy. Do první třídy tedy jdou sedmileté. Již během této předškolní přípravy bývají u některých dětí diagnostikovány vzdělávací potíže nebo speciální potřeby; a protože vládne integrační princip, jsou tyto děti často včas vytipovány a při přechodu do povinného vzdělávání je jim i jejich rodinám věnována zvláštní pozornost, tak aby nemusely nutně odcházet do speciálních tříd. A tak zatímco v České republice končí ve speciálních třídách nebo školách polovina dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami, ve Finsku je to jen asi jedna čtvrtina z nich. A navíc je ve Finsku je za děti se zvláštními vzdělávacími potřebami označeno podstatně více dětí než v ostatních evropských zemích. Ale nejen děti s diagnózou, nýbrž každé dítě, které začíná mít s učením nějaký problém, je rychle rozpoznáno a učitelé mu včas věnují zvláštní péči. Během povinného vzdělávání je pak ve Finsku věnováno maximální úsilí tomu, aby děti neodcházely předčasně ze školy proto, že nezvládly studium. Zatímco ve Finsku je podíl žáků, kteří povinné vzdělávání přese všechno opustí, 0,3 %, v České republice je pětkrát vyšší.

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
07. 02. 2013 | 10:27

Anna napsal(a):

PB

Pokračuji - Finsko - cituji:

Základ úspěchu - skvělý učitel

Vedle rovnoprávného školského systému se tajemství mezinárodního úspěchu ukrývá ve vysoké profesionální úrovni učitelů.

„Během prvních šesti let ve škole se vytváří základ znalostem. Vysoká úroveň těchto let se zdá být činitelem, kterým se naše školství odlišuje,” uvedl Jouni Välijärvi. Prvních šest let většinou učí všechny předměty jeden třídní učitel. Učitelé musejí mít vysokoškolské vzdělání. Pedagogiku lze studovat na několika univerzitách. Ke studiu se hlásí špičkoví uchazeči, ze kterých si vysoké školy mohou vybírat.

Profese učitele na základní škole zvítězila v žebříčku vysněných povolání absolventů gymnázií, který vloni na jaře publikoval deník Helsingin Sanomat. Učitelství je taky společensky ceněným povoláním. V loňském průzkumu profesí podle jejich společenského významu, který prováděl týdeník Suomen Kuvalehti, se učitel na základní škole umístil na 46 místě.

Učitelství je také ve Finsku ženskou doménou, podíl žen učitelek na základních školách je 71 procent. Možná pro to, že učitelé mají poměrně malou možnost postupu v platové třídě i v profesní kariéře. V roce 2003 třídní učitel bral 2538 euro hrubého měsíčně, to je asi o sto eur více, než je průměrná mzda.

Finské pracovní kultuře vládne luteránská morálka a trend celoživotního vzdělávání. Kurzů a večerních škol pro dospělé se v roce 2000 účastnilo 54 procent 18 - 64letých lidí. Účast se za posledních 20 let zdvojnásobila. Účelem vzdělávání je vyškolit lidi v novém zaměstnání, připravit na nový pracovní úkol, anebo aktualizovat a prohloubit znalosti a dovednosti ve stávající profesi.

Rekvalifikace se aktivně účastní také učitelé. Ředitelé škol dovzdělávání pedagogů podporují, neboť požadavky na učitele rostou v souvislosti s vývojem společnosti, techniky atd. Ukazatelem kvality práce učitelů jsou vědomosti žáků.

Ve Finsku neznají úřad školního inspektora. Ministerstvo školství úroveň výuky, znalosti dětí a další aspekty ovlivňující fungování školy pravidelně monitoruje národními výzkumy, dotazníky, projekty a statistikami. Finsko se také účastní mnoha mezinárodních výzkumů.

http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4229&PHPSESSID=37ec0689f51ce06d0c7c7b33b09ac149

Mementem nám budiž:

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
07. 02. 2013 | 10:31

amdg napsal(a):

Po přetrpění názorů k reformě a neustálému zlepšování školství bych dítěti nikdy nedoporučil jít na učitelku. Jsem staromódní a kdo se musí po třicítce celoživotně vzdělávat, bude asi pomalejšího ducha. Kdo se neumí sám zdokonalit, tomu není pomoci. Na škole, byť vysoké, dostáváte vždy jen základy. A neustálé zdokonalování základů nikam nevede. Už vůbec nemluvím o plakacích kurzech na zlepšení klimatu v kolektivu a ve škole.
07. 02. 2013 | 20:03

Parabellum napsal(a):

Anna

Mohla byste prosím pěkně porovnat, jaký je ve Finských školách procentuelní podíl světlovlasých a modrookých dětí, a jaký je tam procentuelní podíl cikáňat? Dále prosím uvést tyto procentuelní podíly s ČR a budete doma - finský vzdělávací systém je neaplikovatelný na čweské podmínky, stejně tak jako koreský a japonský, v důsledku katastrofálního nedostatku žlutých dětí.
07. 02. 2013 | 21:24

Anna napsal(a):

Parabellum

Proč "finský vzdělávací systém je neaplikovatelný na čweské podmínky, stejně tak jako koreský a japonský, v důsledku katastrofálního nedostatku žlutých dětí. "?

Podle mě vzdělávací systém je o VZDĚLÁVÁNÍ.

Předpokládám, že Romů je ve Finsku méně než u nás. Podle mě však ani u nás není tak vysoké procento romských žáků, aby jejich případné horší znalosti výrazně ovlivnily celkové výsledky českých žáků v mezinárodních srovnáních.
------

Mezinárodní srovnání znalostí PISA (Programme for International Student Assessment) se zaměřuje především na to, jak jsou žáci schopni nabyté vědomosti využívat v různých situacích života. Srovnání se týká čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Koná se každé tři roky a připravuje ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Znalosti českých dětí se v posledních letech podstatně zhoršily. Ukázaly to dnes zveřejněné výsledky mezinárodního srovnání, do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa. Nejvíce žáci propadli v matematice. Dobře nedopadli ani v dalších dvou testech, z čtenářské gramotnosti a přírodovědy.

Čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné a od roku 2000, kdy se ČR do srovnávání zapojila, se stále zhoršují.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/domaci.aspx?c=A101207_141030_studium_bar
-----

Myslíte, že se tak radikálně zvýšil počet romských dětí v českých školách, že české děti mají zhoršující se výsledky?

Jak si vysvětlujete, že když máme český vzdělávací systém tvořený pro české děti a velice se lišící od finského, nemáme aspoň podobné výsledky jako Finové?

Finové vytvořili školu pro své děti. A jsou úspěšní.

My máme a opakovaně reformujeme školu pro naše děti - s výsledkem:
Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.

Ve Finsku - Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí.
Školy ve Finsku požívají podstatně větší autonomie než školy české a o jejím rozsahu rozhodují místní úřady. Základní školy - je jich ve Finsku 4300 - mají velkou svobodu tvořit si svůj vlastní program vzdělávání v kontextu místních podmínek, který není nikým kontrolován, neboť inspekce byla ve Finsku v roce 1991 zrušena a s jejím znovuzaložením se nepočítá.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
08. 02. 2013 | 06:58

učitel napsal(a):

Systém je podfinancovaný, akce jsou nekoordinované, nevyzkoušené, nevyhodnocené, tj. unáhlené. Inovace pro inovace. Je to poplatné ideologii. Ode zdi ke zdi. Nejspíše existují třeba v zahrničí kvalitní výukové filmy či texty, ale většinou se o nich neví, nebo na ně nejsou peníze.
08. 02. 2013 | 09:39

Anna napsal(a):

učitel
"Nejspíše existují třeba v zahrničí kvalitní výukové filmy či texty, ale většinou se o nich neví, nebo na ně nejsou peníze."
-------------------------------

Podle mě i v našem podfinancovaném školství se vždy najdou peníze na vytváření českých programů, projektů...

Příklad "vynález", metodika výuky a zavedení ČESKÉHO písma Comenia Script.
Cituji:

Comenia Script je jen velký byznys, tvrdí grafoložka

Rozhovor 19. prosince 2012 10:00

PRAHA - Světlana Francová z České grafologické komory vidí za rozhodnutím ministerstva schválit Comenia Script lobbistické tlaky. Tvrdí, že písmo je jen výnosným byznysem a pokusem na dětech, který se nemusí vyplatit. Komoře také vadí, že se na ni ministerstvo neobrátilo.

Lidovky.cz: Kdo bude podle vás na novém písmu vydělávat?
Podívejte se na stránky paní (Radany) Lencové, kolik tam má pomůcek k novému typu písma. Ty si školy budou kupovat. Jsou neskutečně předražené. To je, myslím si, velký byznys paní Lencové.

http://www.lidovky.cz/comenia-je-jen-velky-byznys-tvrdi-odbornice-na-pismo-f9a-/ln_veda.asp?c=A121218_144407_ln_domov_khu
08. 02. 2013 | 10:29

gaia napsal(a):

Anno

my nejsme dnešní a je nám jasné, že si určití lidé chtějí i ze školství udělat byznys a také se jim to daří. Já např. nyní jen za toto pololetí musím dát už druhou stokorunu Štefflovi, neb je škola nutí udělat si nějaké cvičné testy před maturitou. Málokterý rodič si dovolí odmítnout dítěti toto procvičování v úvozovkách, odmítnout.
Je to ale sviňárna, dřív měla škola knížku s procvičováním, děcku to namnožili a procvičovalo se o 106 nebo si dělal učitel testy v pracovní době sám a pak je těm dětem dal, ale dnes se na tom přiživuje tolik mrchožroutů a ještě jsou schopni zalobovat si a vytvořit pro ty své nesmysly poptávku.

Ministerstvo školství by se mělo přejmenovat na Mengelovu centrálu, neb dělají pokusy nejenom na dětech, ale i na učitelích a rodičích. Na těch zkoušejí, co si ještě mohou dovolit a rodiče unesou.
08. 02. 2013 | 13:37

Anna napsal(a):

gaia

Podle mě bude hůř.
Je škola budoucnost vzdělávání? Podle mě jednoznačně ano.
Pan Šteffl však ve svém stejnojmenném pojednání v TEDu tvrdí, že školy skončí, upozorňuje na množství peněz, které do vzdělávání tečou, a nabádá podnikatele, aby se připojili.
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
08. 02. 2013 | 14:38

gaia napsal(a):

Anno

je to děsné, ale zkrouhnouty tyto mrchožrouty, na to si netroufne nikdo, ani Nerv.

A takových je víc, chtěla jsem napsat ještě o manželovi jedné poslankyně, ale nevzalo mi to.
08. 02. 2013 | 14:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy