Maturitní mámení

01. 03. 2013 | 23:26
Přečteno 3068 krát
Aktualne.cz nějak sehnalo a přehledně a interaktivně zveřejnilo výsledky středních škol u maturit. Čtenáře hned napadne sledovat pořadí škol a z toho usuzovat kvalitu jejich absolventů. Chyba lávky!

Problém se odvíjí od toho, že si žáci mohli volit mezi základní a náročnější verzí maturity, přičemž výsledky v obou verzích nejsou převoditelné na jednotnou škálu. Průměrné výsledky za školu potom nejsou věrohodným měřítkem vzdělanosti maturantů. Pointu vysvětlím na příkladu.

Vezměme si například takový PORG. Gymnázium, jehož maturanti jsou v matematice možná opravdu nejlepší v Česku a navíc měli na rozdíl od většiny ostatních škol dost kuráže vybrat si náročnější verzi matematické zkoušky. Základní verzi zkoušky si z nich vybralo pouze pár, zřejmě ti nejhorší z nich.

Když potom školy seřadíme podle průměrného skóre v základní verzi testu, PORG na špičce neskončí, protože základní test v matematice tam skládalo jen pár nejhorších studentů, z čehož vyjde nízký průměr. PORG se však na špici nedostane ani podle průměrného skóre v náročnější verzi matematického testu. Průměrný skór ostatních škol totiž zvyšuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky dělá jen pár nejlepších studentů. Průměr PORGu v tomto testu naopak snižuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky nedělali pouze ti nejlepší žáci, ale skoro každý.

Vysvětleno jinak, škola ve státních maturitách dosáhla nejlepších průměrných výsledků v obou testech pokud ty nejhorší žáky k maturitě vůbec nepřipustila a ostatní žáky nechala skládat základní verzi testu, kromě jednoho žáka, kterého vyslala složit test náročný.

V případě dvou verzí testů, jejichž výsledky nelze převést na společnou škálu, se prostě průměr stává klamavou veličinou a odvozovat něco z pěkného webovského žebříčku Aktualne.cz o kvalitě absolventů je opravdu hodně ošidné. Člověk se přinejmenším musí dívat i na to, jaký podíl žáků na té které škole skládal náročnější verzi maturity a z toho intuitivně odhadovat, jak to mohlo zahýbat průměrnými skóry.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Hubert Pilčík napsal(a):

Kterou variantu maturity si student zvolí bych považoval za základní idikativ jak ohledně jeho inteligence, tak povahových vlastností.

Jako zaměstnavatel bych nevyhledával masochisty, kteří si volí komlikované cesty, o kterých musí tušit, že nikam nevedou.
Když si přečtli aspoň jeden článek o CERMATU v novinách.

Výhody, která je zcela zjevná může nevyužít pouze trotl. Kterého ať živí sociálka.
Pěkně to ilustruje Hillaire Belloc ve své básničce o Zulukafrech.
„Whatever happens, we have got

The Maxim gun, and they have not.“
01. 03. 2013 | 23:36

pamětník napsal(a):

Hlava mi vůbec nebere, že maturita na jedné škole legálně může být dvojí úrovně, vyšší a nižší. Asi jsem moc starý, když já jsem maturoval před několika desítkami let, nic takového neexistovalo. No ale to byla totalita.
02. 03. 2013 | 00:04

ZM napsal(a):

Münich napsal-
V případě dvou verzí testů, jejichž výsledky nelze převést na společnou škálu, se prostě průměr stává klamavou veličinou a odvozovat něco z pěkného webovského žebříčku Aktualne.cz o kvalitě absolventů je opravdu hodně ošidné.
---
Obecně se dá říct, že v mnoha případech je průměrná hodnota klamná.Např. v případě porovnání výsledků žáků škol je i v případě jedné verze testu průměr "skóre" klamný, protože výsledek je ovlivněn více faktory, než jen rozdílem v obtížnosti testu. Např. právě zmíněným nepřipuštěním některých žáků k maturitě.
02. 03. 2013 | 02:18

Marek napsal(a):

Asi to bude ještě složitější. Stačí se zeptat výborných studentů z PORGu, kteří studují na vysokých školách vyžadujících pokročilejší maticku, jak se cítí v konkurenci studentů z jiných gymnázií. Pokud jsem slyšel, mají pocit, že narozdíl od řady svých kolegů nejsou na vysokoškolskou matiku dobře připraveni.

Je to překvapiě dobré vysvědčení pro řadu státních gymnázií.

Ale člověk si nad tím uvědomí, že zejména u gymnázií na maturitě záleží jen naprosto okrajov. Na čem záleží je, jak studenty nadchnou pro jednotlivé předměty a jak je připraví na vysoké školy.
02. 03. 2013 | 02:24

michal napsal(a):

Já myslím, že se tu autor snaží omluvit letošní propadák studentů Porgu v matematice. Pokud 14 žáků porgu má průměr 65 (matematika, vyšší verze) tak třeba v Plzni na Mikulášském to je 30 studentů s průměrem 80.

Ač chápu argumentaci autora, dle mě je důležitý i celkový počet studentů - pokud Mikulášské nám. umí připravit 30 lidí na 80, tak je to daleko lepší než Porg se 14 na 65.

Ale PR stroj Porgu musí jet naplno...
02. 03. 2013 | 03:52

Finn napsal(a):

Hm. Brzy tu očekávám podobné vysvětlení, jak je to s úspěšností gymnázia v Třeboni...
02. 03. 2013 | 06:49

Občan napsal(a):

Pane Münichu,
a proč Vy jste skončil ve správní radě PORGu, v níž jste působil do 22. 12. 2012?
02. 03. 2013 | 06:51

Anna napsal(a):

michal, Občan

Pánové, díky za informace. Dokreslily mi obsah tohoto blogu.
02. 03. 2013 | 07:04

Občan napsal(a):

A teď na to koukám podrobněji a zjišťuji, že

PORG (soukromé) - matematika (vyšší) - 65,29% (14 žáků)
Hellichova (státní) - matematika (vyšší) - 68,3 (19 žáků)
Keplerova (státní) - matematika (vyšší) - 69,33 (15 žáků)

Takže ze srovnání tří srovnatelných počtů maturujících z vyššího stupně matematiky vycházejí lépe dvě státní gymnázia, kde tímto způsobem odmaturovalo víc žáků a s lepšími výsledky.

Škoda, že přehled nezahrnuje také zřizovatele.
Ale nedávno prokmitla sdělovadly zprávička o rozsáhlé kontrole ČŠI, která zjistila, že žáci VEŘEJNÝCH ZŠ mají nejen lepší studijní výsledky než žáci soukromých škol, ale že MENŠÍ VEŘEJNÉ školy jsou lépe vybaveny výpočetní technikou a mají lépe organizovánu spolupráci školy a rodičů i péči o žáky než všechny ostatní ZŠ. Což je docela zajímavé, když si uvědomíme, jak VEŘEJNÉ školství bere stát u držky.
02. 03. 2013 | 07:28

gaia napsal(a):

autor píše

Průměrný skór ostatních škol totiž zvyšuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky dělá jen pár nejlepších studentů. Průměr PORGu v tomto testu naopak snižuje skutečnost, že náročnou verzi zkoušky nedělali pouze ti nejlepší žáci, ale skoro každý.
je dobré , aby náročnou verzi psal každý?

Nejsou žáci vedeni k chorobné ctižádosti, či dokonce tlačeni do něčeho, co sami nechtějí?

Považujete toto za dobré pedagogické principy?
02. 03. 2013 | 08:21

Analytik napsal(a):

Takže když shrneme autorovy informace, dojdeme k závěru, že výsledky maturity nám nic neříkají o kvalitě školy ani maturanta.
Maturita slouží jenom k pozdvižení studentova ega a k jeho ujištění, že už není úplný mimoň.
A že se před ním otevírají dveře do světa plného nových možností.
Kam já to mohl dotáhnout, kdybych tohle věděl před čtyřiceti lety!
02. 03. 2013 | 08:55

gaia napsal(a):

Analytik

maturita je dnes jen papír, že student někam 4 roky docházel a tam pak 6-8 denně seděl.

Celostátní testy jsou jen způsobem, jak zneužít veřejné peníze a dopřát Pražákům instituci, kde budou mít zaměstnanci za velké peníze spousty pravomocí a volného času, avšak žádnou odpovědnost.
02. 03. 2013 | 09:08

Analytik napsal(a):

gaia 09:08
Bingo! Jenže kdyby to autor napsal o 40 let dříve, nemusel jsem se celý život věnovat užitečné a smysluplné práci, ale mohl jsem se flákat ve vládě jako ministr čehokoli nebo třeba ředitelovat na PORGu.
Snad alespoň letošní maturanti využijí těchto objevných výzkumů pana Münicha.
02. 03. 2013 | 09:42

JAHA napsal(a):

Ad: autor

To ste tomu dal! Priemer (a to este v tomto pripade aritmeticky) je VZDY priemer. Vypoveda IBA o tom, o com je moze. NIC nevypoveda, IBA o strednej (priemernej hodnote. Kto tomu rozumie, tak sa nad rebrickami nevzrusuje. Kto nerozumie, pise blogy, kde medituje o NICOM.
Napr. - co ked vynikajuci studenti matematiky z roznych gymnazii sa na to v pohode "vybodli" a robili lahsi test? Co ked sprtaci, vedeni k tomu doma i v skole, aby za HOCIAKU cenu boli v popredi sa "dreli" a hlasili na tazsi test? Atd., atd. Mozete filozofovat cely vikend:-).
02. 03. 2013 | 09:43

JAHA napsal(a):

oprava:"... iba o tom, o com moze. NIC nevypoveda o inych veciach, IBA o strednej (priemernej)..."
02. 03. 2013 | 09:45

Skogen napsal(a):

Nezbývá mi než podotknout, že Aktuálně zhůvěřilost dvojí složitosti maturitní zkoušky nevymyslelo a nezrealizovalo. Toho se dopustilo MŠMT a tím právě vybídlo k různým statistickým deformitám. Čili částečná vina jde za tvůrci koncepce státních maturit a ta hlavní za schvalovatelem.

MŠMT je naprosto šílený orgán, která by si v posledních letech zasloužil sednout si zpátky do lavic, aby pochopil, kam vůbec vedou změny, které lehkovážně realizuje.
02. 03. 2013 | 10:05

liljic napsal(a):

Normálně bych si toho nevšiml, ale tento blog a některé komentáře mne přiměl k tomu, abych se podíval na to jak uspěli studenti prestižního gymnázia PORG v povinném didaktickém testu z matematiky vyšší ve srovnání všech cca 190 gymnázií. Je to kolem 80. místa.
02. 03. 2013 | 10:32

Skogen napsal(a):

Al Jouda

zcela souhlasím. V běžné praxi se projevují jako autoritativní pošetilci, vybaveni papírem absolutně nereflektujícím realitu, na který se onu realitu pokoušejí šablonovitě napasovat.

Angličtinářka s bohatou zahraniční praxí, kterou v anglofonních zemích berou za rodilou mluvčí, a jejíž žáci se v olympiádách umísťují na čelných místech, tak má vlivem jakýchsi klikacích srovnávacích testů mizerné výsledky. Zaměstnance ministerstva pak absolutně nezajímají skutečné výsledky, ale posuzují výuku s následným vyhodnocením školy na škále nevyhovující-průměrná-nadprůměrná právě podle té metodické šílenosti. Darmo mluvit, že jestliže se z jakéhokoliv důvodu žákovi nechce, nakliká si tam cokoliv, jen aby už měl pokoj, protože zpětná vazba je naprosto směšná.

Učitelce, která si pak dovolila s úsměvem reagovat na lhostejnost k podmětu a přísudku, že „jedno je kolo od trakaře“, bylo se sucharským výrazem tou ježibabou řečeno, že „se snaží být příliš vtipná“. Zřejmě by na školách chtěli mít stroje, které popřou svou osobnost a monotónně oddrmolí látku. A to jedním dechem žádají individuální přístup. Darmo mluvit, že vzdor objektivitě a nestrannosti je pedagog osobností a nikdy nebude milován všemi ani milovat všechny. Jeho zásadním úkolem je však být spravedlivý, což se nevylučuje. MŠMT ale mají šablonu a do té semelou všechno.

Naprosto tristní je pak příhoda s hodnocením prostředí. Minulá inspekce vyjádřila zdání, že chodby jsou příliš fádní a pomůcky že nemají ležet v kabinetech, nýbrž jsou od toho, aby byly na očích. Současná inspekce měla výhrady vůči vyvěšeným pomůckám, „které prý mohou tříštit pozornost a soustředění žáků“, za pár let se zřejmě celé kolečko bude opakovat.

Proti webovým stránkám, na které MŠMT nedalo ani korunu a nijak se na nich nepodílelo, se jim nelíbí, že k rozvrhu tříd se musí rodiče proklikat. Pochopitelně už nevidí, že rozvrhy se spolu se zprávami načítají přímo na zaheslované osobní stránky žáků, do kterých jim nic není. Takže jako administrátor bych je poslal rovnou doprdele, ředitel to však udělat nemůže. Jaká škoda, že u toho být nemohu...

Mimochodem, prý na nižším stupni žáci vůbec nemají být hodnoceni - aby je prý hodnocení nestresovalo! Šílené, šílené, šílené... Dostat se mi do rukou, předvedl bych jim, co je to stres, panákům...
02. 03. 2013 | 11:40

otokar napsal(a):

Škola je základ života, vážení, opisuje se tam,napovídá, vyrušuje,kouří na záchodě,zkrátka člověk se tam naučí spoustu užitečnejch věcí.
Za co bychom chodili, kdyby školy nebylo?
02. 03. 2013 | 11:54

Jáchym napsal(a):

Pane Münichu,
často se mi pořád ještě stává, že některé články lidí vašeho střihu beru vážně.
Už je asi opravdu nanečase, aby diskuse pod blogy byly zakázány. :-)

Když jsem si přečetl diskuzi pod tímto blogem, zatáhl jsem za pomyslný řetízek splachovače - a napříště se nebudu namáhat Vaše články číst.
Nebo jako odstrašující příklad dobře postavené demagogie.
*********************************************
Občan napsal(a):
A teď na to koukám podrobněji a zjišťuji, že

PORG (soukromé) - matematika (vyšší) - 65,29% (14 žáků)
Hellichova (státní) - matematika (vyšší) - 68,3 (19 žáků)
Keplerova (státní) - matematika (vyšší) - 69,33 (15 žáků)

Takže ze srovnání tří srovnatelných počtů maturujících z vyššího stupně matematiky vycházejí lépe dvě státní gymnázia, kde tímto způsobem odmaturovalo víc žáků a s lepšími výsledky.

Škoda, že přehled nezahrnuje také zřizovatele.
Ale nedávno prokmitla sdělovadly zprávička o rozsáhlé kontrole ČŠI, která zjistila, že žáci VEŘEJNÝCH ZŠ mají nejen lepší studijní výsledky než žáci soukromých škol, ale že MENŠÍ VEŘEJNÉ školy jsou lépe vybaveny výpočetní technikou a mají lépe organizovánu spolupráci školy a rodičů i péči o žáky než všechny ostatní ZŠ. Což je docela zajímavé, když si uvědomíme, jak VEŘEJNÉ školství bere stát u držky.
02. 03. 2013 | 07:28

(MÜNICHU, nečest památce vaší pověsti! Záchodová mísa jí budiž lehká.) :-(
02. 03. 2013 | 14:23

Jana napsal(a):

Domnívám se, že žebříček opravdu neodráží objektivně úroveň žáků daných škol. Pokud budou dozorovat žáky učitelé stejné školy, pokud budou ústně zkoušet žáky rovněž učitelé, kteří žáka po celé studium připravovali, nemá podobný žebříček smysl. Více, dle mého názoru vypovídá přidaná hodnota, tedy srovnání studentů na začátku a na konci studia. Žebříčky škol bych ale nedělala ani na základě přidané hodnoty. Do hry vstupují ještě další ukazatelé jako např. spokojenost žáků a rodičů se školou i celkové klima školy, způsob výuky, způsob a kultura komunikace ve škole, možnosti kulturního a sportovního vyžití, či vybavenost školy. Nepotřebuji např., aby mé dítko chodilo na nejúspěšnější školu, která je třeba založena na tvrdém drilu a nepodporuje kreativitu a osobnost studenů. Škola prostě musí rodiči a jeho potomkovi sedět a žebříček je jen pomocný ukazatel.
02. 03. 2013 | 18:19

JAHA napsal(a):

Ad: Jana
Škola prostě musí rodiči a jeho potomkovi sedět a žebříček je jen pomocný ukazatel.

No, ale niekto (pokial ide o statom dotovanu skolu) by mal sem tam sa zamysliet, preco zo skoly X vychadzaju takmer sami neuspesni (nedostanu sa dalej na studium, neuplatnia sa v praxi, zostanu takmer vsetci dlho nezamestnani...) a zo skoly Y naopak. A no to potrebuje i nejake pomocne hodnotenia, i ked prave tento rebricek, nad ktorym sa vzrusuje Munich, to iste nie je.
02. 03. 2013 | 18:46

gaia napsal(a):

JAHA

i kdyby měli na východním Slovensku ty nelepší školy, které produkují samé Einsteiny, ja jim to prd platné.

Nemáme tu žádný průmysl, lidem se dokonce už ani nevyplatí dojíždět za prací do Bratislavy, protože jízdné šlo tak nahoru a mzdy dolů, že lidé by vše jen projezdili.
Pokud nám tu nepostaví nějaké továrny, kde by lidé mohli pracovat, nezaměstnanost se nesníží, stěžoval si starosta jedné slovenské obce dnes ve zprávách, kde je nazaměstnanost 70%.
02. 03. 2013 | 20:00

JAHA napsal(a):

Ad: gaia
i kdyby měli na východním Slovensku ty nelepší školy, které produkují samé Einsteiny, ja jim to prd platné.

To sa teda sakramentsky mylite. Napr. na gymnaziu, kde som onehdy davno studoval, sa z mojej triedy uplatnili VSETCI na vysokej skole, i vsetci ju skoncili. A teraz su vysledky podobne, ako sa da zistit. Skoly si robia pre svoju potrebu propagacie sledovanie, kolko percent ich absolventov studuje, kolko ma zamestnanie a pod. Lakaju tak studentov, lebo u nas sa plati statom skole na ziaka. Viac ziakov, viac penazi. Ale - niektore skoly len zbieraju, co ine , aby si udrzali uroven, neprijali. Takze aj ked tovarne nie su, to je pravda, ale za pracou ludia cestuju. Taku nezamestnanost mozu mat akurat v dedine, kde sa nikomu nechce robit z dovodov poberania stedrych davok. Vieme, o com hovorime:-). Priklad - v Presove, meste asi ako Olomouc, prijali na tzv. aktivacne prace 18!!! ludi na dva mesuace na upratovanie po zime. V Jarovniciach, dedine takmer cisto romskej, prijal starosta niekolko sto!!! Pri natacani televizie tam ale NIKTO nepracoval, no aktivacne davky dostavali. Toz tak. Musite si najprv zistit VSETKY realie. V Bratislave, Ziline, Trnave, ale aj u vas v Cesku, GB, Irsku, Rakusku...robia desattisice vychodniarov. Moja dcera v Brne v znamej cudzej firme, syn v Bratislave, v znamej cudzej firme, na vybornych postoch. A nie som sam:-). Tym netvrdim, ze tu nie je vysoka nezamestnanost a ze by par tisic pracovnych miest bolo potrebnych, aby ludia nemuseli odchadzat.
02. 03. 2013 | 20:39

JAHA napsal(a):

Ad: gaia

Este dovetok. Treba si zistit, ake NOVOTY prijala Ficova vlada, vysledkom coho je dosiahnutie zvysovania nezamestnanosti (dohodari, zivnostnici) na taku uroven, ze sa uz po polroku od prijatia tychto zakonov mozeme "pochvalit" dosiahnutim "skveleho" umiestnenia v rebricku nezamestnanosti, hned po Grecku a Spanielsku. Do takeho polroka zacnu potichucky tieto zakony menit.(Uz teraz minister financii medituje o dani).
02. 03. 2013 | 20:46

Targus napsal(a):

To JAHA:

Předpokládám, že jste při porovnávání nezaměstnanosti správně posoudila eliminoval všechny sezónní vlivy. Před půl rokem nás čekala zima, jestli jste si toho nevšiml. A máte stejně kvalitně seškrcené stavebnictví, jako my v Česku.
Změny v zákonech je možno posoudit po dvou třech letech, ne po půl roce.
03. 03. 2013 | 00:10

gaia napsal(a):

JAHA

nevím, jestli by Brno a Bratislava mohly uživit všechny Slováky, na ministerstvu dopravy se už jinak ani nemluví, není to všaj kvalitou slovenských škol.
03. 03. 2013 | 00:32

JAHA napsal(a):

Ad: Targus
To sa velmi mylite. Mozno je to tym, ze ste si neprecital, co sa zmenilo v nasich zakonoch. Lahko si najhorsie zasahy s PRIAMYM a OKAMZITYM dosahom (podstatne zvysenie zdanenia dohod o vykonani prace, zavedenie odvodov z dohod...= zamestnavatelia prepustali, lebo taky dohodar sa im nevyplati a novych zamestnancov neprijimali, znizenie pausalu u zivnostnikov atd., atd.= rusenie zivnosti a prihlasovanie sa v Polsku, Madarsku...) najdete, ved mate pocitac. Staci len citat a rozmyslat.
03. 03. 2013 | 14:44

Yosif K napsal(a):

gaia napsal(a):
Pokud nám tu nepostaví nějaké továrny, kde by lidé mohli pracovat, nezaměstnanost se nesníží, stěžoval si starosta jedné slovenské obce dnes ve zprávách, kde je nazaměstnanost 70%.
02. 03. 2013 | 20:00
Ha - to budete muset napsat panu FICOVOLIC a paní Fialence nabo dokonce novodobmému levicovému Ježíši Kristovi - panu Ficovi?

Jaktože že za vlády nekonečně milosrdného a nekonečně moudrého socana Fica se na východním Slovensku neprozprostřel věčný mír a nekonečný blahobyt?

Přece stačí volit geniálního sjednotitele levice, ten pořádně zdaní odporné tlusté boháče a problémy a bolesti světa jsou vYřešeny???????
04. 03. 2013 | 20:30

Yosif K napsal(a):

Občan napsal:
PORG (soukromé) - matematika (vyšší) - 65,29% (14 žáků)
Hellichova (státní) - matematika (vyšší) - 68,3 (19 žáků)
Keplerova (státní) - matematika (vyšší) - 69,33 (15 žáků)

KONEC CITATU.

Ano i mezi státními školami jsou lepší a horší. Problém může být jak se na ty lepší dostat. Moje dítě se dostalo na lepší státní školu kde se do jedné třídy hlásilo cca 630 dětí. Takže tam byl cca 20-násobný převis.
Na jiné statní školy se naopak hlásí cca stejně dětí kolik berou.
Proč jsou některé státní školz tak dobré a jiné tak špatné?

Je stav státních škol něšjaký živý nevzvratitelný důkaz že státní školy jsou VŽDY lepší volbou než soukromé?

Některé státní i soukromé školy jsou velmi velmi dobré a některé velmi velmi špatné a těch špatných je mnohem více a stát s tím neumí nijak ale vůbec nijak naložit (btw bylo tomu tak i za 100% státního školství za sociku....). Stát na to jen zírá.
04. 03. 2013 | 20:40

Daňový poplatník napsal(a):

Problém je jinde, proč se vůbec někdo zabývá maturitami, když výsledky nemají žádný vliv při výběru na VŠ, přes 50% populace má mít vysokou školu (zřejmě to má snížit nezaměstnanost, a roztáčet kola stagnující ekonomiky na úkor uštvaných rodičů), když mnoho vysokých škol klade na studenty nižší nároky, než střední škola v době nesvobody, a když dotyčná osoba získá vysokoškolský titul, nikoho výsledky ze střední školy nezajímají.
Asi zase někdo přišel k lizu...
05. 03. 2013 | 06:12

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy