Vědecký individualismus v Česku

24. 04. 2013 | 15:10
Přečteno 2721 krát
Naše vysoké školy a ústavy Akademie věd podle finančních statistik nejsou schopni, až na vzácné výjimky, firmám nabídnou něco užitečného. Ale podrobnější zkoumání ukazuje, že nabídka tu je, ale realizuje se spíše skrze jednotlivé akademiky než jejich akademické instituce.


Mantrou reforem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je dnes v Česku veřejná podpora spolupráce firem s veřejným akademickým sektorem, tedy s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Do očí totiž bijí výjimečné finanční statistiky. Podle nich je u nás podíl podnikatelského sektoru, tedy firem, na financování výzkumu ve veřejném sektoru abnormálně nízký.

Zatímco průměr v EU je sedm procent, v Česku to jsou pouhá dvě procenta. Hůře jsou na tom jen Malta, Lucembursko, Kypr a Portugalsko. Pokud by se náš podíl podařilo dostat alespoň na průměr EU, z firem by do veřejného sektoru na výzkum ročně přicházelo navíc 1,5 miliardy korun. Celkem přirozeně se to u nás hemží návrhy, jak spolupráci firem a škol daňově zvýhodňovat nebo dotačně stimulovat. Jenže jádro pudla, a tedy i řešení, je zřejmě jinde. Firmy si totiž výzkum až příliš často pořizují přímo přes jednotlivé výzkumníky a akademické instituce prostě obcházejí.

Vládní Národní inovační strategie na toto téma otevřeně konstatuje, že transfer znalostí často probíhá přes "neformální sítě kontaktů", tedy nikoliv mezi firmami a výzkumnými institucemi, nýbrž mezi jednotlivci, čímž dochází k "privatizaci přínosů z veřejných výzkumných aktivit". Dodává, že pro řadu výzkumníků jsou tyto neformální kontakty dokonce hlavním zdrojem příjmů, o které tak přicházejí jejich výzkumné instituce. Není však zřejmé, o co přesně se tato tvrzení opírají.

Jeden vědec povídal

Nízké hodnoty finanční statistiky můžeme přejít spekulací, že u nás firmy o výzkum produkovaný ve veřejném sektoru jaksi nejeví zájem. To ale zpochybňují pravidelné průzkumy ČSÚ. Podle nich s vysokými školami na inovacích spolupracuje 5,1 procenta firem, což je skoro o procento více než v EU. A míra spolupráce s ostatními veřejnými výzkumnými institucemi je v Česku na úrovni EU, tedy 2,4 procenta. Takže zájem o výzkum je mezi firmami dostatečný. Pokud je tento zájem podložen i penězi, potom zřejmě opravdu tečou přes jednotlivé výzkumníky, skrze jejich živnosti a firmy.

Další indicií intenzivní neinstitucionální spolupráce jsou údaje o nákupech služeb výzkumu. Firmy si takto od veřejného sektoru v roce 2011 pořídily výzkumné služby za směšných 300 milionů. To je pouze o 100 milionů více, než kolik těchto služeb nakoupil veřejný sektor od firem. Paralelně s tím však mezifiremní nákupy služeb výzkumu činily bezmála tři miliardy korun. Je možné, že řadu firem nabízejících služby výzkumu založili, vlastní a řídí samotní akademici veřejných výzkumných organizací.

Dostupné statistiky však představují jen nepřímé indicie individualizovanosti spolupráce podnikatelského sektoru s akademickým. Dobrat se důkazů přímých je obtížné. Akademické instituce si o této formě spolupráce svých akademiků statistiky nevedou. Firmy sice v účetnictví vykazují výdaje na výzkum i počet zaměstnanců výzkumu, ale z nich také nic nedovodíme.

Proč to jen dělají

Proč si firmy v Česku nenakupují výzkum od akademických institucí přímo, ale přes jednotlivé akademiky? Obě strany totiž něco ušetří, jen akademická instituce přijde zkrátka. Ale nejde jen o ziskuchtivost. Řada výzkumníků by odměnu ráda dostávala od své akademické instituce. Ale velkou roli hrají i administrativní a další obtíže.

Zakázky od firem přicházejí nárazově, nelze na ně dopředu spoléhat a nemohou tedy sloužit jako dlouhodobý zdroj financování jádra výzkumných týmů. Týmy sice mohou tvořit rezervy na chudší časy odkládáním současných zisků do budoucna, ale v neziskových organizacích to nebývá zrovna snadné. Na veřejné vysoké škole nemůže jít o větší částky a výzkumný tým navíc nemá jistotu, že se k penězům dostane, až je bude v budoucnu potřebovat na vykrytí výpadku v zakázkách. Se vším je navíc příliš úředního handrkování. Problémem je i vysoká fragmentovanost, kdy aplikovaný výzkum na mnohé katedře nebo fakultě dělá jen pár jednotlivců, kvůli kterým se nevyplácí hledat systémová řešení. Než za takové situace dodržovat složitá pravidla, pro výzkumníky je jednodušší dohodnout vše soukromě přímo s firmou. Firma se tak i vyhne složitým jednáním o vlastnictví duševních práv. Prostě si je přivlastní. Akademikům to vyhovuje, protože si podrží neslavně placené, ale stabilní místo a výzkumné zázemí v akademii a k tomu si zajistí přivýdělek. Akademická veřejná instituce, vysoká škola nebo ústav, z toho samozřejmě nemá nic nebo mnohem méně, než by mít mohla.

Co s tím

Zásadní otázkou je, kdo by měl být vlastníkem znalostí produkovaných díky veřejné podpoře výzkumu a kdo by je měl s firmami obchodovat. Jen ve Skandinávii na tuto zdánlivě banální otázku najdeme dvě diametrálně odlišné odpovědi. V Norsku jsou všechny znalosti vlastnictvím instituce, kde byl výzkum proveden. Na Univerzitě v Oslu tak musí všechny související transakce probíhat výlučně přes-k tomu určené-oddělení technologického transferu, které dohlíží na dlouhodobé finanční výnosy z patentů a licencí a následně úspěšné výzkumníky odměňuje. Naopak ve Švédsku mají profesoři kontroverzní "privilegium" nechávat si výzkumné objevy patentovat a následně prodávat ve vlastní režii. Snižuje to administrativu a s tím spojené náklady výzkumných institucí. Zároveň to podporuje podnikatelského ducha mezi výzkumníky.

Problém Česka spočívá v tom, že řada akademických pracovišť nemá jasně a funkčně vymezená a vynucovaná pravidla pro transfer znalostí. Na oko se tváříme, že transfer probíhá přes výzkumné instituce, na což jsou mimo jiné navázány i nové podpůrné programy. Ale ve skutečnosti se převádí spíše přes jednotlivé výzkumníky. Tváříme se, jako by u nás existoval norský model, ale reálně u nás na plné obrátky funguje model švédský. Důsledkem je živelný a neefektivní transfer znalostí. Není potom divu, že ani pořádně nevíme, kolik peněz se v tomto systému točí.

Věci si samozřejmě musí v prvé řadě hlídat samotné akademické instituce. Jenomže k tomu tam často chybí nejen zkušenosti, ale i samosprávná vůle. Mohou vůbec v této situaci pomoci daňové úlevy nebo navýšení dotací podporujících smluvní aplikovaný výzkum? Vyplatí se státu akademické instituce takto uplácet, aby se začaly o institucionální zázemí smluvního výzkumu lépe starat a nenechávaly to na soukromých aktivitách svých akademiků? Kolik peněz bude muset stát takto vynaložit, aby dosáhl svého? A nedosáhne tak pouze vylepšení statistik institucionální spolupráce? Nebylo by vhodnější hledat řešení v oblasti vnitřního řízení veřejných výzkumných organizací, v nastavení právního prostředí, ve vyšších nárocích na transparentnost toho, co akademici a jejich instituce dělají?

Na tyto otázky by bylo dobré znát odpověď, ještě než začneme překládat veřejné peníze na výzkum z jedné škatulky do druhé.

Daniel Münich a Martin Srholec
Autoři působí na CERGE-EI a think-tanku IDEA tamtéž.

Vyšlo v Hospodářských novinách 16. 4. 2013

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

stejskal napsal(a):

Přijďte si zítra popovídat, pane Münichu, budete-li mít chuť a čas

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/libor-stejskal.php?itemid=19793

Hezký den.

Libor Stejskal
24. 04. 2013 | 15:28

Igel napsal(a):

Pane Münichu, ale to je ten problém, úřady, dokladování, granty a dotace, byrokracie- to vše rozhoduje mnohem více než co někdo opravdu vyzkoumá.
A jak známo každá složka státní správy je obsazena jinou politickou stranou, navíc jsou tam zájmy soukromých firem. Nutně totální zmatek, a granty se udělují po známosti a křivými cestami
24. 04. 2013 | 15:50

český maloměšťák napsal(a):

"...Zásadní otázkou je, kdo by měl být vlastníkem znalostí produkovaných díky veřejné podpoře výzkumu a kdo by je měl s firmami obchodovat. Jen ve Skandinávii na tuto zdánlivě banální otázku najdeme dvě diametrálně odlišné odpovědi. V Norsku jsou všechny znalosti vlastnictvím instituce, kde byl výzkum proveden. Na Univerzitě v Oslu tak musí všechny související transakce probíhat výlučně přes-k tomu určené-oddělení technologického transferu, které dohlíží na dlouhodobé finanční výnosy z patentů a licencí a následně úspěšné výzkumníky odměňuje. Naopak ve Švédsku mají profesoři kontroverzní "privilegium" nechávat si výzkumné objevy patentovat a následně prodávat ve vlastní režii. Snižuje to administrativu a s tím spojené náklady výzkumných institucí. Zároveň to podporuje podnikatelského ducha mezi výzkumníky...."

O podnikatelském duchu ale můžeme hovořit pouze v případě, kdy si dotyčný také výdaje spojené s výzkumnou činností hradí sám - anebo je z "prodeje ve vlastní režii" uhradí tomu subjektu, který dotyčnému výzkum financoval.
Jinak totiž nejde o podnikatelského ducha, ale o obyčejnou zlodějnu v případě kdy dotyčný používá výrobních prostředků soukromáho subjektu a o defraudaci veřejných prostředků /korupci/ - pokud by používal zdrojů financovaných penězi daňových poplatníků.
Je to jako by si například zaměstnanec pekáren v pracovní době ze surovin zaměstnavatele a na jeho strojích napekl sice originálně tvarované či zajímavě ozdobené housky...ale stále by to z větší části byly produkty, jejichž vznik je vázán na to, že ten zaměstnanec housky napekl pouze díky kapitálovému vybavení zaměstnavatele.
Anebo kdyby například nějaký zaměstnanec nemocnice v této nemocnici, pomocí zařízení této nemocnice a za asistence perzonálu této nemocnice operoval v rámci , říkejme tomu třeba nadstandardy tak, že by honorář obdržel v rámci "prodejů ve vlastní režii".
Anebo kdyby si třeba hlava státu jezdila za peníze daňových poplatníků po světě a v rámci těchto cest současně prodávala " ve vlastní režii " své bludy - například na přednáškách.

Tedy na jedné straně zlodějna a na straně druhé mafiakapitalismus /mafiakomunismus ???/, mezi tím pak celá škála variant obojího.
24. 04. 2013 | 16:16

Občan napsal(a):

Máte tam chybu, pane Münichu.
"Naše vysoké školy a ústavy Akademie věd podle finančních statistik nejsou schopni, až na vzácné výjimky"
Správně má být "Naši vysocí školi a ústavi Akademie věd podle finančních statistik nejsou schopni, až na vzácné výjimky..."
Když už používáte mužský životný rod, tak tak čiňte správně.

Jinak to, co dnes proletělo médii - tedy že VŠ by měly být nově děleny na "profesní", "vědecké" a nějaké třetí, už ani nelze komentovat slušně. Stejně jako další výplody momentálního ministra "školství" - http://www.cuni.cz/IFORUM-14350.html

Vezměte se, nemilí NERVáci, s vládou za ruce a odejděte do nejhlubšího zapomění. Co nejrychleji.
Cokoli jste dosud vymysleli, jen urychluje destrukci státu, ekonomiky i společnosti a zbytečně nervuje už tak dost vystresované obyvatelstvo.
24. 04. 2013 | 17:17

Jana Pechová napsal(a):

Toto se mi - nejen v daném kontextu - moc líbí. Skvěle vyjádřená česká realita:
"Tváříme se, jako by u nás existoval norský model, ale reálně u nás na plné obrátky funguje model švédský."

Neplatí to jen pro výzkum. Tohle je realita v kterékoli oblasti, jež potřebuje dlouhodobou koncepci.
Tu my totiž nedopustíme.
My chceme buď pravou, nebo levou. Jasně pravou nebo jasně levou pravdu, protože jen taková je správná.
Neděláme koncepce, neboť nemají šanci přežít čtyři roky. ´
A tak nám nezbývá, než se bez koncepcí "tvářit", že realita je opačná. A když není, tak bude. Po volbách, na další čtyři roky.
24. 04. 2013 | 17:48

Občan napsal(a):

Pechová,

nevím, jak Vy, ale já mám jen dvě ruce.
Jednu pravou a jednu levou. O žádné kompromisní pravolevé končetině mi není nic známo a na svém těle jsem takovou zatím nenašel. Stejně tak neexistuje žádné "víceméně pravo/levo".

JASNÁ koncepce znamená přesně to, co popíráte. Buď bude dobrá, vychytaná, komplexní, ověřená a funkční, nebo nebude žádná. Nic mezi tím neexistuje. Pravá/levá - ano, tak to v realitě funguje.
24. 04. 2013 | 17:59

Jana Pechová napsal(a):

Občan
Já něco popírám?
Sakriš, to mě opět jeden z mých excelentních příspěvků do těchto diskusí předběhl.
Pokusím se samu sebe znovu pročíst a pochopit.
Nevím, jestli se mi to zdaří.
24. 04. 2013 | 18:10

scientist napsal(a):

díky za dobrý text, pane Munichu, doufám, že tento argument dorazí k uším povolaných, tedy také k Petru Fialovy.

ještě malá technická - k transferu znalostí dochází i tak,že vědátor v rámci veřejných peněz cosi vybádá, ale z logiky věci tyto poznatky buď zveřejní v otevřených zdrojích (odborné časopisy leží nejen v knihovnách, ale leckteré i na webu) a nebo je v rámci výuky prezentuje studujícím, kteří je potom využijí po nástupu do firmy. Jak víte, jsou obory, kde se na patenty nehraje, přesto mají aplikační potenciál.
Asi tím chci říct, že debata na úrovni "tak tady jsou čísla o tom, kolik česká věda přispěla české ekonomice, musíme s tím něco udělat" je nutně založená na hausnumerech, která cosi říkají, ale to je asi tak všechno. Pevně doufám, že lidé, kteří rozhodují, mají všech pět pohromadě. A vědí, že přínos bádání naší ekonomice je v principu nevyčíslitelný - nevíme a nikdy nebudeme vědět, jestli je mizerný nebo dobrý. A že hrátky s čísly jsou jen rituálem, sloužícím k potlačení této principiální nejistoty, v horším případě se používají jako vážně míněný argument v nejrůzněji zaměřených debatách. Jestli mají smysl, pak jen v porovnání s hausnumery ze zahraničí - jedině z těch relací lze něco odvodit.
24. 04. 2013 | 18:50

Al Jouda napsal(a):

Tak už se krade i ve vědeckých ústavech ! Jak na to ? Ukládat vědcům vyřešit konkretní úkoly, což vázat na poskytnuté granty. Pokud je vědec zaměstnán ve výzkumném ústavu, tak nemůže sám prodávat výsledky své práce !!!
24. 04. 2013 | 19:38

bum rána do stolu cifer napsal(a):

A mohl by někdo uvést aspoň jeden jediný konkrétní "malý zázrak české vědy" za posledních dvacet let.Jedinou proslulou inovaci,byť ne rangu světového jako Lodyginovu žárovku s Edisonovým patentem na ni o padesát let později ?
Ano,někteří z nich jsou vpravdě jedineční administrátoři,ale to se ví dlouho
24. 04. 2013 | 20:36

Karel napsal(a):

Nevím jak kde, ale v ústavu AVČR, kde jsem pracoval, zůstalo povícero starých kádrů, i bývalý ředitel jako "poradce" těch, kteří neměli zkušenosti vědeckou instituci řídit. Ještě bych chtěl dovětek k mýtu o úloze ZO KSČ - patřila do kategorie organizací bez práva kontroly, takže rozhodovací moc ve všem měl ředitel jako nomenklaturní kádr ÚV KSČ. Takže to pracoviště dnes obsahuje početný domov důchodců a podle toho to tam vypadá. Tím nechci říci, že jednotlivcu ve vyšším věku nemohou být produktivní, ale ti, co tam zůstali z minulého režimu jen zabírají místo mladým, dynamickým odborníkům. Tak se nedivme, že nula od nuly pojde.
24. 04. 2013 | 22:29

ZdeněkJ. napsal(a):

bum rána do stolu cifer
"A mohl by někdo uvést aspoň jeden jediný konkrétní "malý zázrak české vědy" za posledních dvacet let.Jedinou proslulou inovaci,byť ne rangu světového jako Lodyginovu žárovku s Edisonovým patentem na ni o padesát let později ?"
Účelem vědy není vymýšlet žárovky, zjevně si pletete, jako mnoho jiných, vědu s výzkumem.
24. 04. 2013 | 23:47

Dalibor Štys napsal(a):

Včera jsem navštívil toto centrum http://www.heart-sfi.no/index.php?page=cci-board-of-directors
rozpočet 80 mil. NOK (cca 11 mil €) Norsko, celkový rozpočet 215 mil NOK., hlavní průmyslový přispěvatel GE Healthcare. Pracovníci firem 20% profesoři na univerzitě, vedou studenty apod. Celkový dojem - nadšení z poznávání, i velmi fundamentálního, které je navíc někomu k užitku. Základem úspěchu je, že nikdo po nikom nechce peníze - státní výzkumníci jsou placeni státem, firemní zas firmou, jsou v jědné infrastruktuře a mají podepsanou smlouvu o uplatnění vlastnických práv.
Co takhle zkusit se zeptat, kolik z těch "švédských" privatizací výzkumu v Česku vyplynulo z touhy vůbec dotáhnout něco užitečného nebo zajímavého do konce v prostředí které se k podobným aktivitám staví odmítavé.
25. 04. 2013 | 09:07

bum rána do stolu cifer napsal(a):

"velmi fundamentálního, které je navíc někomu k užitku"
To Dalibor Štys:
Přenáším na Vás otázku,kterou ZdeněkJ. přenesl poté z beder vědy na bedra výzkumu.
Totiž o tom fundamentálním výzkumu zde se ví,ale chybí jakékoliv příkladytoho užitku z nich,o němž právě píšete?
Je možné příklady aplikací ?-ale ne jen názvy,ale funkčně?Hormon melatonin a podobný,genmapu mouchy Drosophilly,biovejce DNK Sekvence JZD Slušovice z osmdesátých let prosím vynechat.Genového-inženýr software je na Internetu Terrabytů.Podobně orbitalů.AI darwinsmu.8 větví stringové teorie každý zná.Prostory nekonečně mnoha modelů jedné rovnice také.S alternativami se počítá.To vše se ví-nyní je nezajímavé.
Spíše něco hmatatelného a zhmotnělého z prodeje firem a universit na trzích nebiologických.ne žádných nekonečně mnoho cizích světů Giordana Bruna (1600 upálen mecenášem v římě,tak mnoho cestoval předtím,že o něm internet píše jako o "největším evropském vagabundovi"-cituji pouze),ale něco konečného,finálního,konkrétního,postižitelného srozumem i smysly,někde námi použitelného svou funkcí.Výrobek jinak řečeno.S tržní cenou.Ne funkcionáře.Ne algoritmy.
Proše paně!
25. 04. 2013 | 10:08

amdg napsal(a):

Problém je v tom, že u nás nejsou čské firmy, které by byly na úrovni. Jsou to jen montovny a nebo poradci.
Zapomeňte na spolupráci s montovnou na akademické úrovni :-/
25. 04. 2013 | 11:09

korson napsal(a):

Neošklivte si,že použiji příměr z ruských dějin,však tu tekly plným proudem 40 let:
totiž soudní popravy roku 1936-Zinověv,Kameněv,Rykov,Pjatakov,Bucharin..velkých ryb resortů...pramenily více z Kerenského února a léta 1917 nežli z bolševického říjno-listopadového VŘSR 1917.I po mnoha letech.
Kerenský byl znalcem ruské psyché a terénu-od roku 1905 jako právník byl standartním obhájcem teroristů proti carovi,carismu,šlechtě-u soudů.Spolužák Lenina z gymplu.
Kerenskij dobře znal paradigma REKTOR-LOBAČEVSKIJ -VYNÁLEZCE ŽÁROVKY lODYGIN.Akademismus vs.praxe.Že RENOMOVANÝ Lobačevskij,jakož absolutní většina ruských akademiků a profesorů skoro všech dob, se zabývá neexistujícím světem.Pro slávu.A coby novopečený premiér z února 1917 Kerenskij měl pokračovat v neskončené válce,kde všichni věděli o technické převaze německých zbraní již celou válku.A ze závěti cara byl vrchním velitelem Kornilov,vojenský kartograf.Kerenskij:Což těch map už tu není od kozáka Jermaka na Sibiři 1585 miliony v Rusku? Vnitřní hlas.
A tak ho sundal,ve prospěch rozdání zbraní Leninovým oddílům,kterýžto hlásal vědu materialistickou.Již dávno předtím i knižně.Oba věděli,že bez podstatného přerodu charakteru jejich carské vědy se s Ruskem daleko nedostanou.Oba věděli,že slovutný prof.Stoletov strávil větší část života na západních universitách a nadto kritizoval prince Golitsyna soustavně,jehož vynálezům-praktickým přístrojům v seismologii nemohl aplikačně-svým typickým vzdušnozámkovým způsobem -západnicky -mu konkurovat ani v nejmenším.Golitsyn-jasná převaha.Golytsin-absolvent carských námořních učilišť (od piky ,bez výhod)s vynikajícími pedagogy ve fyzice a matematice.Ruských carských.
Jestli se J.V.Stalin mohl klidně jevit všem Rusům roku 1936 unaveným staříkem pro pocty a úctu vhodným,protože za cara býval nejednou na nucených pracích v Sibiři,bojoval v Polsku,desítky let vedl partaj-sekretariát a program-byl supra vytížen-ozabočen,zmínění popravení vedli konkrétní resorty dlouho a byli viděni viníky .Nadto se po únoru 1917 těsně přimkli většinou ke Kerenskému spolu Trockým.Totiž dost možná byla na pořadu otázka roku 1936,kdy se blížila kvapem druhá světová válka,zda pro nové potřeby těžby není kart-map ale tentokrát naopak příliš málo?
25. 04. 2013 | 11:44

korson napsal(a):

opravy gramatické-překlepy :Lodygin ,...spolu s Trockým
25. 04. 2013 | 11:56

Vagabond napsal(a):

A k čemu jsou vůbec firmy, pane ekonom? Aby vyráběly a nabízely věci, které nepotřebuju?
25. 04. 2013 | 12:33

Nováková napsal(a):

Viděla jsem vás v Hyde-parku a v jednoum kuse jsem si kladla otázku, za co Vás vlastně platí?
25. 04. 2013 | 12:35

Dalibor Štys napsal(a):

to bum rána do stolu cifer

To je na dlouhé vysvětlování. Případně na návrat na několik let do školy .... Ale až vás budou vyšetřovat 3D ultrazvukovým scannerem srdce, tak některé rovnice relevantní k vámi zmíněným jevům použity budou. Ba i u toho běžnějšího 2D scanneru. :-)
25. 04. 2013 | 12:48

taffy napsal(a):

pro cesky malomestak: mate pravdu. "trzni" pristup je pro mnoho lidi jen "vsechno riziko a naklady na zamestnavatele a pripadny zisk pro me". trpi tim lide na ministerstvech, lekari,
vedci apod.. je to cista zlodejna, vychytralost a nebo jen strach prijmout riziko - zbabelost a vychytralost.
a byvalem prezidentovi a defektnich lidech vb politice uz ani
neni treba mluvit
25. 04. 2013 | 13:37

český maloměšťák napsal(a):

taffy
Vadí mi, když to někdo nazývá podnikáním.
Proč to nenazývá " přiživničením"....potažmo na to nevydává " Příživnické listy".
A nezaloží " Příživnický úřad".
Sám bych mu rád řediteloval. A výsledky ředitelování pak prodával ve vlastní režii.
:))
---------
Munich píchl do vosího hnízda. Zajímavé je, že vosy jsou asi někde zalezlé.
Asi je zatím ještě málo horký vzduch.
25. 04. 2013 | 13:55

bum rána do stolu cifer napsal(a):

to Dalibor Štys:
to mi ale trvalo,než jsem se z Vás vzpamatoval.To byla odpověď na otázku ( o ČR)?

Jí to řeknu takhle:připadá mi to jako v těch pohádkách,kde se má poznat kdo z těch tří je mudrc.
Jinými slovy :sebemenší NUTNOSTI (jednoznačnosti)objevené v přírodě bych dal přednost před miliardou možností,krásně matematicky zapsaných.Bohužel zdá se mi,že dnešní věda je právě a jenom to druhé:Možnosti.Studium možností.Ale nepřipadá mi to zajímavé ve srovnání se sebemenším,byť i malilinkatým objevem nebo vynálezem.Že to je krása--pěkné možnosti-nepopírám.Ale objev-čili nutnost-je daleko zajímavější.Ty nejsou a zdá se,že při dnešní zpustlosti,zpustošenosti celého světa,jeho vyprázdněnosti -ještě dlouho nebudou.Leda fikce.
25. 04. 2013 | 22:04

bum rána do stolu cifer napsal(a):

má býti výše "Já to řeknu takhle:"
25. 04. 2013 | 22:06

Buhehe napsal(a):

.......nechápu,opravdu nechápu.
Proč by se mělo firmám cosi nabízet .
Holdují přeci tržnímu prostředí !
Tak ať si vyberou a ZAPLATÍ si lidi ! Chtěli by všechno pod nos a hlavně ZADARA !!!
26. 04. 2013 | 07:40

jogín napsal(a):

Munich: Od transferu znalostí jsou tu odjakživa univerzity. Vznikem Akademie došlo k rozdělení funkcí- jedni bádají, druzí učí. Naštěstí Akademie a univerzity silně spolupracují a problémy dnes vznikají díky pokusům podnikatelů čerpat peníze určené pro vědu.
26. 04. 2013 | 10:18

Dalibor Štys napsal(a):

to bum rána do stolu cifer

Bohužel tento krásný pohled na vědu přestal platit tak před 40 lety, v době, kdy vědci přestali stavět přístroje. Od té doby experimentální pokrok vzniká za silného přispění firem. Tato diskrepance se prohlubuje jak jsou přístroje a software složitější a studenti - a dnes už již i přednášející - mají s technickým obsahem experimentu čím dále tím méně zkušeností.

Věda vždycky byla trochu od té utkvělé myšlence, průlomové idei a vhledu do zobecnění. A to, jak známo, i za Galilea. Jenže on měl blízko k experimentu, sám je prováděl.

Dnes vědcům ve většině oborů nezbývá jiné měřítko než žebříčky popularity vydávané firmou Thomson Reuters.

Proto dávám centrům excelence jako jsou ta norská největší šanci ve skutečném posunu poznání.
27. 04. 2013 | 08:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy