Podivnosti českého výzkumu

11. 05. 2013 | 20:10
Přečteno 2914 krát
O více či méně podivných praktikách v českém výzkumu, které jsou motivované velmi nedokonalými metodami hodnocení jeho výsledků.

Před pár dny jsem odpověděl na otázky Hospodářských novin ohledně hodnocení výzkumu u nás. Rozhovor jsem v klidu pošmourné soboty doladil, doplnil odkazy a nabízím zde i čtenářům Aktuálně.cz

Čtvrtým rokem se k hodnocení a financování českých výzkumných organizací používá takzvaný „kafemlejnkem“. Jak tento systém negativně ovlivnil chování vědců?
Kromě některých pozitiv nastartoval řadu nežádoucích jevů. Vědci více vyhledávají časopisy, kde se dá snadno publikovat a tím získat body, které se potom převádějí na peníze. Jde i o časopisy, které si uměle zvyšují citační faktor, takzvaný impakt faktor, sebecitováním nebo citováním navzájem. V Česku vychází pár desítek vědeckých impaktovaných časopisů a většinu z nich vydává buď přímo výzkumná instituce nebo instituce jí spřízněná. Tam se díky známostem snadněji a více publikuje to, co v mezinárodních časopisech neprojde. Vědci mají větší snahu kouskovat články a knihy na více dílů. V nezanedbatelné míře se i podvádí, kdy se uplatňují i nevědecké výsledky, protože se řádně nekontroluje. Jsme zde léta svědky velmi nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky.

Vysoké školy jsou v poslední době velmi aktivní v přihlašování patentů. Souvisí to s tím, že za ně lze také získat nemalé bodové ohodnocení?
Určitě a nejen vysoké školy. Když si výzkumná instituce spočítá, kolik jí v systému „body za kus“ vynese registrace patentu, zjistí, že jí to hravě pokryje náklady spojené s registrací patentu. S tím mám problém, protože patent slouží k ochraně vynálezu, aby na něm po určitou dobu nemohl vydělávat někdo jiný. Veřejné dotace vzniku patentů pro patenty samotné postrádá smysl.

Ohlíží se hodnotitelé na kvalitu patentů nebo na jejich praktickou využitelnost?
Žádní hodnotitelé nejsou, protože se patenty počítají na kusy. Ve statistikách (tabulky C4 v přílohách) je jasně vidět, jak výrazně rostou ty druhy výsledků, které je těžké zkontrolovat a které se snadno produkují. Počty článků ve vědeckých impaktovaných časopisech naopak rostou ze všech druhů výsledků nejpomaleji a počty článků v neprestižnějších vědeckých časopisech dokonce v posledních pěti letech poklesly.

Například technikům se jistě patentuje lépe než ekonomům. Bere na tyto rozdíly současný systém hodnocení ohled?
Na tyto věci současný systém hodnocení také nebere ohled. Přitom jednotlivé obory se liší výzkumnými postupy, typickými druhy výsledků a mimo jiné publikační frekvencí. Například experimentální vědec ročně běžně publikuje i desítky článků, protože publikuje výsledky mnoha měření. Ale v řadě teoretických oborů nebo některých společenských vědách vědec průměrně publikuje jen jeden článek za rok.

V minulém roce jste publikoval studii a potom ještě doplněk, která seřadila jednotlivá vědecká pracoviště podle toho, v jak moc prestižních časopisech se jim dařilo publikovat články. Jak v tomto ohledu dopadly výzkumné ústavy při ministerstvech – například MPSV, MO, MPO?
Moc jich mezi těmi nejlepšími pracovišti není. Částečně to souvisí jednak s mnohdy nízkou vědecko-vývojovou kvalitou těchto institucí a jednak s jejich orientací a účelem. Často totiž plní úkoly státu, které ani k vědeckým výsledkům vést nemohou. To je samozřejmě i omezení naší analýzy a je to také poučení, že body, které kafemlejnek počítá, nefungují stejně pro každého.

Současné institucionální hodnocení vědy se také neohlíží na to, zda jde o humanitní či přírodovědný obor. Je to podle vás problém?
On náš současný kafemlejnkový systém nehodnotí instituce, ale pouze vědecké výsledky, ale to je jiná otázka. Ano, obory se liší výzkumnými postupy, typickými druhy výsledků a mimo jiné publikační frekvencí. Například experimentální vědec ročně běžně publikuje i desítky článků, protože publikuje výsledky mnoha měření. Ale v řadě teoretických oborů nebo některých společenských vědách jako například ekonomie, vědec průměrně publikuje jen článek za rok. Na tyto věci současný systém hodnocení také nebere ohled.

Co nejvíc svědčí o kvalitě společenskovědních a humanitních oborů?
Tyto dvě oborové skupiny jsou uvnitř velmi heterogenní, ať již ve zmíněných vědeckých přístupech či typických druzích výsledků. To dokladují i zahraniční zkušenosti, tedy problémy při snaze sjednotit metodiky hodnocení napříč obory. V některých oborech jako ekonomie či psychologie jsou vlajkovou lodí články v impaktovaných časopisech, stejně jako v přírodních vědách. Ale už třeba v sociologii se kolem poloviny výsledků publikuje v monografiích. A například v oboru historie najdete výsledky zemí kontinentální Evropy především v monografiích.

Z veřejných peněz jde na vědu přes 26 miliard korun ročně. Rozdělují se efektivně?
Cestou institucionální podpory, kterou jste otázky začala, se u nás z těch celkových 26 miliard rozděluje kolem deseti miliard. S efektivností zde jsme skutečně dlouhodobě na štíru. Bez skutečného institucionální hodnocení je efektivní řízení vědy velmi problematické. Ať už se odehrává na úrovni vlády, ministerstev, vysokých škol nebo jejich kateder. Bez solidního hodnocení prostě chybí zdravé motivace k excelentnímu výzkumu. Máme potom u nás silné pokušení cíleně podporovat kdejakou parciální činnost související s výzkumem, jako jsou například zahraniční cesty, místo aby hlavní váhu měla kvalita výzkumných institucí a přínosy výsledků pro společnost. Například ve Velké Británii desítky let provozují kvalitní institucionální hodnocení výzkumu a byl to pro jejich vládu významný argument, proč v době škrtů nekrátit podporu výzkum. Naopak rozpočet na vzdělávací činnost univerzit tam vláda seškrtala, i proto že o kvalitě výuku toho moc neví.

Mělo by Česko podle vás následovat britský systém hodnocení vědy?
Rada vlády dokonce před dvěma lety schválila dlouhodobé principy hodnocení, které do velké míry odrážejí britskou praxi, samozřejmě upravenou pro české podmínky. Jde o prověřený model, který dokáže najít kompromis mezi ještě přijatelnou administrativní náročností a schopností identifikovat opravdu kvalitní výzkumná pracoviště, ať jsou kdekoliv.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

to Daniel M. napsal(a):

Danieli, já bych se držela - být Vámi - toho, co jste vystudoval, to jest elektrotechnice, a možná ekonomii.
Pokud mohu být upřímná, díky "takovým", jako jste Vy, Košák a Vám podobným, se peníze určené na vědu a výzkum rozmělňují v neuvěřitelně nicneříkajících teoriích - jako je ta Vaše. Stojí to akorát peníze (zadarmo Vy jistě nepracujete) a připomíná mi to olympiádu v ČR, která - ač stála 70 milionů (odměna teoretikům Vaší úrovně) - nikdy v dohledné době nebude.
Vy o "kvalitě výuku" (konec předposledního odstavce) něco víte? Elektrotechnik asi nebude ten pravý pedagog, n´est pas?
11. 05. 2013 | 20:21

Jemnický napsal(a):

"Bez solidního hodnocení prostě chybí zdravé motivace k excelentnímu výzkumu."

Excelentní výzkum dělají excelentní vědci, ty nemusíte nikterak motivovat, je to prostě baví. Solidním ohodnocením je pak kvalitní publikace v kvalitním časopise citovaná kvalitními vědci. Jediné, co musíte dát excelentním vědcům jsou peníze na přístroje, materiál a mzdy pro zaplacení kvalitních spolupracovníků. A potom už jen pokoj.
Přesně to se ale neděje.
Grantové agentury jsou podfinancované, institucionální finance také. Výzkumník musí psát neúměrné množství grantových projektů již s vědomím, že naděje na úspěch je pramalá. Přidejte k tomu neskutečnou byrokracii, všude se motající managery projektů na ústavech i ministerstvech, kteří tomu hovno rozumí a neumí mnohdy pořádně promluvit česky neřkuli anglicky, a máte obraz vědy v tomto státě. Způsob financování podle kafemlejnku stimuluje nesmyslnou produkci pseudovědeckých výsledků a plytkých publikací. Narůstá počet bodovaných výsledků, ale nenarůstá úměrně tomu objem financí na vědu. Z toho musí zákonitě plynout, že nejúspěšnější budou pisálci, kteří naflákají kusovky a z koláče si uříznou největší kus. Ve skutečné výzkumu, který je dnes inderdisciplinární a zahrnuje celou řadu náročných metod, nemáte šanci konkurovat rychlopisálkům, kterým tento systém hodnocení nahrává.
Hlavním problémem jsou ale nekompetentní blbci na ministerstvech, kteří rozhodují o vědě, aniž by měli vůbec potuchu o elementárních zákonitostech procesech řízení vědeckého výzkumu a tvorbě vědecké infrastruktury.
Je to vidět na zbabraných operačních programech a plně se to projeví kolapsem financovaní celé vědy v ČR (2014-2015).
Další ránou do vazu je podpora firemního výzkumu, která je opět nesmyslně nastavená a odčerpává neskutečné množství financí z vědy zpět do firem.
Projekty TAČR by měly financovat pouze výzkumné organizace, které provádějí výzkum ve spolupráci s firmou. Firma by si měla tyto výzkumné týmy vybrat a na jejich činnost přispět. Nikoliv dostat finance na svůj provoz. Potom by si firmy rozmyslely s kým a na čem budou spolupracovat. Nechodily by do grantů jen pro veřejné peníze.

To vše jsou obecné pravdy, které se zde neprosadí, protože u moci je tupost a hrabivost.
11. 05. 2013 | 21:03

Richard napsal(a):

che che, taky si myslím, že to hlavní, co excelentní vědec ke své práci potřebuje je velká cedule na dveře s nápisem "NEOTRAVOVAT!"... no a samozřejmě, tužku, papír a kus toho žvance do huby....
Na mě lidi moc často dojem nedělají, ale tenhle chlap ho udělal až z Ruska a silný......excelentní mysl i duše!
http://tech.ihned.cz/c1-41688400-genialni-matematik-z-petrohradu-odmitl-milion-dolaru-za-vyreseni-jednoho-z-velkych-matematickych-problemu
12. 05. 2013 | 01:17

Dalibor Štys napsal(a):

Nevím (ale tuším), kdo přesně prosadil, že se ze všech systémů hodnocení vybral zrovna ten britský. Pokud nemáte Commonwealth, USA a fakticky celý svět aby se na a) každé profesorské místo hlásilo několik desítek uchazečů, kteří už jsou hotoví špičkoví vědci s vlastním vědeckým profilem,a b) přinášel obrovské množství volného kapitálu, který převezme všechny nápady, dobré i špatné, a přetřídí je trhem, musíte si trochu klást otázky, co jste schopni zvládnout a kam směřovat. Dělají to všichni Skandinávci, Nizozemci a - dokonce - i Irové. Německo, Švýcarsko, Rakousko jsou někde na půl cestě, ze zjevných důvodů. Po pravdě, v mnoha oblastech Británie bych až tak moc žít nechtěl, v jiných zas v podstatě nelze žít skromně. Zato ve Skandinávii nebo Irsku klidně hned od zítřka.
Pokud jde o zbytek rozhovoru, je o mně známo, že tvrdím, že příčinou stavu českého výzkumu není zvolený způsob hodnocení, ale ztráta povědomí, že výzkum je veřejná služba.
12. 05. 2013 | 07:14

Jemnický napsal(a):

Dalibor Štys

"Výzkum je veřejná služba"
Nelze očekávat od korupcí zdegenerovaných politických jelit, že by je zajímala jakákoliv veřejná služba, pokud z toho nelze něco vyždímat.
Věda zastupuje u společnosti to, co mozek a rozum u člověka. Ale na co by náš národ potřeboval asi rozum, stačí montovat a žvýkat dotované vepřové z Polska a Německa. Pivo si ještě uvaříme, nebo si ho spíš uvaříme sami a zaplatíme Heinekenovi.

Tady asi velká diskuse nebude, všechny zajímá, zda byl nebo nebyl Bimbo pod parou, když léčil virózu panákem vodky.

Pěknou neděli,

Jemnický
12. 05. 2013 | 07:47

šašek z Jihlavy napsal(a):

Jemnický
A vy se divíte? Už Werich říkal, že u nás se platí víc muzika než fyzika a proto tady nemáme žádnýho Einsteina.
A co se týče zájmu o Bimbovu opičku, tomu tady rozumí stejně jako fotbalu či hokeji každý, jsme světová špice. Jó české pivo a moravská slivovice, to je pane věda!
12. 05. 2013 | 08:46

jogín napsal(a):

Doporučil bych panu Munichovi tak půlroční stáž na přírodovědném pracovišti, aby neplkal nesmysly. Experimentální vědec publikuje ročně desítky článků jen v případě. když má možnost dorazit na kongres, který otiskuje nerecenzovaná sdělení v impaktovaném časopisu. To se děje téměř výhradně v medicině a ještě jen u šéfů velkých týmů. V přírodovědných oborech je u nás jen pár mezinárodních vědeckých časopisů, s vyjímkou mediciny, kde jsou impaktované i časopisy v češtině které často jen popularizují- publikační zvyklosti jsou v medicině jiné. A získání experimentálních výsledků v life sciences trvá obvykle měsíce, pokud se užívá nová technika i déle. Nejhorší zkreslení v hodnocení vznikají nadhodnocením patentů a užitných vzorů. A pokud jde o ekonomickou neefektivnost, doporučil bych panu Munichovi, aby se soustředil na granty MPO, tam najde i naprosté šílenosti typu grant pro proutkáře či plastikovou rouru na trojnožce pro senzibila za čtyřicet milionů. Vedou k tomu primitivní představy o ekonomických efektech aplikovaného výzkumu, jejichž je pan Munich významným propagátorem.
12. 05. 2013 | 11:05

jenicek napsal(a):

"příčinou stavu českého výzkumu" je to, že je zaplaven hlupáky. Spousta místních profesorů a docentů by v USA nedostala za svoji publikační aktivitu a kvalitu výzkumu ani doktorát. Navíc chybí ta makající poctivost, kterou ztělesňoval Holý.
12. 05. 2013 | 11:26

Jemnický napsal(a):

Jenicek

Ti místní profesoři a docenti sedí v radách grantových agentur a proradních orgánů, tak že se z toho nedá dostat ven. Oni to vědí a od koryta je nedostanete. Navíc, je tady opravdu přeprofesorováno a předocentováno, přesto na svoji pedagogickou práci nemají čas. U nás je už taková tradice z C. a K., že každý musí mít nějaký titul a výložky, aby bylo co psát na náhrobek.
Tondu Holého jsem znal od 1984. Když jsem přijel pro vzorky na testování, tak mi je i sám odvážil, aby to někdo nesplet.
12. 05. 2013 | 11:52

Dalibor Štys napsal(a):

Jemnický ad Věda zastupuje u společnosti to, co mozek a rozum u člověka.

Myslím, že byste se divil, kolik lidí si to myslelo a myslí. Popularita populárněvědních pořadů a článků ve všech médiích to dokazuji, stejně tak průzkumy veřejného mínění. Problém jsou především vědci sami, kteří si vydobyli obrovskou rozhodovací autonomii a chovají se v rámci ní ... inu, jako lidi v demokratickém systému. Rozhodovat by chtěli, ale práci aby odvedl, uplatnil, nechal zaplatit a zodpovědnost nesl někdo jiný.
12. 05. 2013 | 13:09

Richard napsal(a):

Rozum u člověka ovšem není synonymem pro inteligenci jako celek.
Věda představuje pouze parciální logický suchý intelekt, který má se skutečnou inteligencí často pramálo společného. Člověk je tvor společenský, k jeho adaptaci - orientaci v sociálním světě je nutný zejména sociální - emocionální intelekt. Logický intelekt v určitém smyslu představuje odtržení od života, pohybu, dynamiky, pokud není spojen lidským cítěním, nezaslouží si významnějšího vlivu, neboť nejde o inteligenci v pravém slova smyslu.
12. 05. 2013 | 13:50

český maloměšťák napsal(a):

Pane Munich - mohl byste napsat blog o tom britském systému hodnocení ? Včetně nějakých odkazů na pokud moýno nejen pozitivní příklady ?

Mějte se.

-----------------------------
Veřejná služba je nesmysl. Veřejnost přeci ničemu nerozumí. Je třeba proto každou veřejnou službu zprivatizovat. Pak bude veřejnosti dobře. O vše se postará neviditelná ruka. Tvrdil to věčně živý Klaus - tak to musí být pravda.
Ostatně handl jako handl - na peníze se dnes dá přepočítat i zdravý vzduch, co tam s nějakým mozkem společnosti.
12. 05. 2013 | 14:15

eeech napsal(a):

je to jednoduché. výzkum je v p.......
12. 05. 2013 | 18:52

Dalibor Štys napsal(a):

český maloměšťák:

O britském se píše všude možně, co takhle se podívat na Norské: http://www.forskningsradet.no/en/Home_page/1177315753906

Zkráceně:
1) Něco málo bazálních peněz ústavům i univerzitám metodou podobnou našemu kafemlejnku, slušné peníze univerzitám na pokrytí výuky
2) Centers of excellence a Centers Innovation Through Research podobné našim výkumným záměrům a centrum typu M
3) Velké programy v rámci národních priorit
4) Infrastruktury
5) Malé projekty typu GAČR
6) Podpora účasti v programech EU

Nic moc odlišného od toho, co máme my. Odlišnost spočívá v důrazném mezinárodním hodnocení všeho - a objektivně větším HDP a tudíž větším množství peněz do výzkumu. Peníze si můžeme jedině tak natisknout (i když byly evropské fondy a zas budou), mezinárodně hodnotit podle otevřeně dostupných metodik můžeme bez problémů zfleku.
12. 05. 2013 | 19:40

Richard napsal(a):

"Všechny významné nápady vycházely z pocitů, až potom se nějak dokazovaly. Einstein říkal, že když byla jeho myšlenka správná, začal ho brnět malíček"
Hawking
13. 05. 2013 | 00:19

scientist napsal(a):

Kafemlejnek si do značné míry vyrobili, koneckonců, vědci sami. A o jeho problémech se vědělo ještě před tím, než byl zaveden naostro. Člověk nemusí mít extra představivost, aby tušil, že to je nástroj pro měření kvality vhodný asi tak jako kulomet pro operaci mozkového nádoru. A v neposlední řadě, vědci sami ho mohli a mohou společnou akcí shodit ze stolu.
Zkrátka, kafemlejnek vypovídá o povaze české vědy víc, než by se nám líbilo. A ruku na srdce: zaslouží si česká věda výrazně lepší podmínky a zacházení? Kafemlejnek je jen lakmusový papírek, zrcadlo doby.
13. 05. 2013 | 10:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy