Česká věda nevzkvétá

09. 05. 2008 | 23:16
Přečteno 9918 krát
Český základní výzkum je málo produktivní a ohlas českých vědeckých článků u mezinárodní vědecké komunity je nízký (samozřejmě budu hovořit o celkovém stavu a nikoliv o jednotlivých vlaštovkách, které jaro nedělají).

Naše věda nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál českých talentů není smysluplně využit. Celá vědecká odvětví bádají nad tématy o která není ve světě zájem, a o co by zájem byl, tím se nikdo nezabývá. V naší vědě se plýtvá penězi, kterých má státní rozpočet málo.

Nepřipomínají vám tyto věty něco? Ano, dovolil jsem si parafrázovat úvodní věty novoročního projevu prezidenta Havla z ledna 1990, když hovořil o stavu republiky těsně po pádu komunismu. Jeho popis se bohužel stále dobře hodí na současný stav české vědy, který dokládám následujícími grafy. Pro srovnání jsem si vybral tři evropské země - Nizozemsko, Rakousko a Švédsko - velikostí srovnatelné s Českou republikou, kde není mateřským jazykem angličtina (viz. poznámka č.1).

Graf 1
Graf 1


První graf ukazuje počty odborných článků v oborech živé a neživé přírody publikovaných v mezinárodně uznávaných odborných časopisech v roce 2006 (viz. poznámka č.2). Na vodorovné ose jsou časopisy srovnány do deseti skupin vzestupně podle ohlasu, jaký mají mezi vědeckou komunitou. Je třeba zdůraznit, že rozdíl v renomé mezi skupinou číslo 1 a 10 je obrovský (viz. poznámka č.3). Počty článků autorů z ostatních zemí jsou převáženy tak, aby velikostí populace odpovídaly České republice. Je očividné, že produktivita našich vědců je nízká. Nejmarkantnější rozdíl je patrný ve skupinách nejrenomovanějších časopisů 5-10, kde naši vědci publikují opravdu málo.

Graf 2
Graf 2


Druhý graf ukazuje situaci ve společenských (a částečně humanitních) vědách. Tam je situace dokonce katastrofální. A těch několik málo článků našich vědců vyšlo především v několika česko-slovenských časopisech, které mezinárodní vědeckou komunitu oslovují málo. To ostatně ukazuje třetí graf, kde jsem z počtů vyloučil národní časopisy ve všech zemích kromě Nizozemska (viz. poznámka č.4).

Graf 3
Graf 3


Všechny tři grafy v jednom.

Graf 123
Graf 123


Zoufalá situace českých společenských věd je samozřejmě dalším neblahým důsledkem intelektuálního pouštění žilou v dobách komunismu, kterémuž předcházela intelektuální genocida nacistická. Mnohdy však nejde o intelektuální neschopnost jako takovou, ale prostý problém číst, psát a přednášet v angličtině. Řada akademiků potom nejenže odborné články v angličtině není schopna napsat a číst je, ale mnozí z nich ani o mezinárodně uznávaných časopisech v oboru dost dobře neví. Těžko potom vyčítat to samé jejich studentům, dorůstající generaci vědců. Výsledkem je, že se čeští společenští vědci o dění ve světové vědě stále málo zajímají, málo jezdí na kvalitní mezinárodní konferenci a intelektuální debaty se topí v malém českém rybníku. Může nás utěšovat snad jen to, že v té kaši nejsme z postkomunistických zemí sami.

Ani dlouhých osmnáct let po pádu komunismu českým společenským vědcům k získání dostatečného mezinárodního renomé a ohlasu nestačilo (v oborech živé a neživé přírody to také není žádná sláva s ohledem na to, že tam komunistická ideologie nemohla napáchat tak obrovské škody). Vymlouvat se pouze na neblahé historické dědictví by ale bylo laciné. Za mnohé může i rovnostářský a primitivní způsob hodnocení a financování vědy u nás. To je však další velká kapitola, která se na Aktuálně.cz tyto týdny ostře diskutuje.

V posledních měsících se totiž snad konečně začínají lámat ledy. Doufejme, že se velký kus ledu podaří zlomit i nadcházející pondělí. V Praze se totiž uskuteční důležitá konference otevírající veřejnou debatu k Bílé knize reformy vysokých škol (na kterých se velká část výzkumu o kterém byla řeč uskutečňuje). Zároveň bude Rada vlády rozhodovat o zcela nové metodice hodnocení vědy a o rozpočtech na vědu v příštích letech.

A takto to vypadalo teď v sobotu 10.5.2008 na Berounsku. Také velice zajímavé.
A takto to vypadalo teď v sobotu 10.5.2008 na Berounsku. Také velice zajímavé.


Poznámky:
1) Angličtiny je dnes lingua franca vědy a techniky.
2) Většina uznávaných vědeckých časopisů je obsažena v databázi Web of Science (WoS), se kterou jsem pracoval. Najdou se sice vzácné výjimky dobrých časopisů, které ve WoS nenajdeme, ale to na celkovém vyznění grafů nic nezmění.
3) V každém vědeckém oboru dle WoS jsou časopisy seřazeny vzestupně podle jejich vědeckého ohlasu měřeného impaktovým faktorem časopisů. Takto seřazené časopisy jsou následně seskupeny do deseti skupin odstupňovaných pořadím, které jsou uváděny na vodorovných osách.
4) V Nizozemsku má sídlo světový vydavatel odborných časopisů Elsevier, takže nelze domácí a mezinárodní časopisy dost dobře odlišit.
5) Ve většině oborů základního výzkumu jsou publikace v odborných časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. Existují ale specifické obory, kde se poznatky šíří převážně jinak. O kvalitě těchto oborů v ČR však dnes nevíme téměř nic. Je velice pravděpodobné, že tam naše situace nebude o nic slavnější.
6) Svým způsobem není tak důležitý ohlas časopisu, kde článek vyjde, ale ohlas který vzbudí samotný článek. Tento ohlas dobře měří počet citací, které článek vyvolá. Kdybychom měřili ohlas české vědy počtem citací článků českých autorů, dojdeme ke stejně nepříjemným zjištěním, možná dokonce ještě smutnějším.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

marek napsal(a):

A vy se divíte? Proč sen nepřidáte grafy které by srovnali platy lidí v základním výzkumu a taky kolik který stát dává na základní výzkum peněz (třeba v % HDP). Troufám si tvrdit, že i v těchto grafech bychom dopadli nejhůř. A se současnou vládou, která by nejradši chtěla rovnou patenty (a to za co nejméně peněz) to bude ještě horší.
10. 05. 2008 | 01:13

marek napsal(a):

oprava: Proč sem nepřidáte grafy...
10. 05. 2008 | 01:14

prirodovedec napsal(a):

autor: To jste si tedy dal :). Zjednodusil jste to tentokrat vice nez Kohout. Az sem dorazi prof.Z. nadela z Vas sekanou a dosti pravem:

Neodpovedel jste minule primo na otazku, "co je cilem zmen". Ted jste odpovedel neprimo: Zvysit pocet publikaci CR vedcu v casopisech s vysokym IF. Rozumim tomu spravne? :)

Kde "není mateřským jazykem angličtina". Jenze se jedna o jazyky anglictine blizsi nez nas. A anglictina je tam jiz roky odbornou samozrejmosti. U nas cca 15 let posiluje jeji vyznam. Zrejme by bylo vhodnejsi srovnat s Madarskem, Finskem, zememi se slovanskymi jazyky, asi by to dopadlo podobne.

Co se tyka prevazeni velikosti populace jedna se dle meho soudu o vetsi manipulaci nez kdybyste nechal puvodni data. Doufam, ze nechtenou.

Vasim prevazenim jste totiz nezobrazil jen jak nevykonne vedce mame, ale paradne (a zrejme nechtene) jste dle mne do dat promitl dalsi vliv.

Prevazeni by melo spise odpovidat prevazeni velikosti vedeckych komunit jednotlivych zemi. Takto jste spise zjistil, jak moc kvalitni clanky publikuje typicky obcan CR. Priznejme si, ze vetsina obcanu CR bude poublikace clanku s vysokym IF brat spise jako obskurni lec tolerovstelnou zabavu pomatenych vedcu nez jako cinnost, kterou by se meli zabyvat. :)

Z urciteho pohledu muze byt povazovano za kladne pro nas HDP, ze zejmena ekonomove se venuji realne ekonomii a ne IF :).

Pokud by se delilo velikosti uvedenych komunit (pri zohledneni napr. i rozdilnych vyukovych povinnosti v uvedenych zemich tj. cca 12 hod prumerne tydne vyuky na nasich lepsich univerzitach jako UK a 19 hod prumerne tydenni vyuky na nasich technikach versus 8 hod obvyklych v zahranici) mam neblahy pocit (po vlastnim inverznim propoctu vasich grafu), ze napr. Rakousko predstihujeme :). Nizozemi a Svedsko jsou v rade oboru svetova spicka a odstup by zrejme nebyl az tak desivy, jak naznacujete.

Mimochodem, jak vypada detalnejsi cleneni po oborech?

Jeste presnejsi by asi bylo prepocitat uvedena cisla na absolutni objem prostredku (v Kc ci EUR) venovanych na vedu v jednotlivych zemich (zohlednit kupni silu?). To by odpovidalo soucasnym kriteriim efektivnosti vyzkumu pouzivanym RVV lepe a mozna by uvedene rozdily dokonce vymazalo a ucinilo CR pro zahranicni investice ve vede zajimavejsi. :)

Nezkusite napsat takove pokracovani? Rad se presvedcim, ze se mylim. OECD data by mela dat potrebne, to jiste vite.
10. 05. 2008 | 01:42

badatel napsal(a):

ro autor,
nick marek má pravdu, já na to poukazuji marně již delší dobu i zde v komentářích k blogům. Pokud vytisknete grafy srovnávajácí absolutní hodnotu financí, kterou tyto státy EU dávají na vědu z rozpoču, uvidíte ten nepoměr vůči nám.
Ta situace u nás ve vědě není dobrá a i pokud např. spolupracujeme se zahraničím (např. CERN), tak nikoliv v dominantní vědecké roli, ale spiše jako odborný servis.
V celé řadě spoluprací jsou naši vědci připisováni jako jedni z mnoha spoluautorů, kteří se na výsledcích podíleli.
Pokud byste si udělal grafy jedna práce-jeden autor, dopadli bychom ještě daleko hůř. To vypovídá, že je tady málo vůdčích vědeckých světově uznávaných osobností.
Pravicová vládnoucí garnitura se zasloužila o tento stav a je smutné, že ani pánové vyznávající pravdolásku se české inteligence nezastanou.
Tuto společnost ovládla chamtivost po penězích a nikoliv po poznání a vědcům,lékařům,učitelům a ostatní zaměstnanecké inteligenci nejsou přiznány platy, aby se tito mohli naplno věnovat své práci, pokud chtějí zabezpečit rodinu.
10. 05. 2008 | 02:34

tata napsal(a):

no přece je duležitější aby ředitel,,manažer,,ČEZ BRAL STAMILIONY TO JE PŘECE ZASLUŽNEJŠÍ naco vědci ty přece nepotřebujem mi potřebujem velke manažery a nejlepe aby za ty peníze dovedly podnik k bankrotu takle je to spravně?????
10. 05. 2008 | 09:21

Boleslav D. napsal(a):

Je to bohuzel smutna pravda. Je ovsem treba videt, ze podpora nasi vedy ze strany statu se zacala zlepsovat az nekdy po roce 2000; v 90. letechh to byla skutecne zoufala bida... Vznik "vedecke skoly" trva aspon 10 -20 let...
Ted uz to neni tak zle, dokonce bych rekl, ze finance nejsou hlavni limitaci (tou jsou lide...).
V nasi vede by se mel udelat velmi dukladny "pruvan" (ci spise zemetreseni); jsem presvedcen, ze 50% z tech cca 24 miliard se vydava na spatnou vedu resp. casto az trapnou "hru na vedu". Nevim ale, kdo by takovou reformu kvalitne udelal. Ted se sice chysta nejaka reforma, ktera se tvari jako "velka", ale myslim, ze to prinejlepsim dopadne jako "kosmetika". Pri nejhorsim to muze jeste vse zhorsit (kratkozraka orientace na aplikovany vyzkum s velmi rychlou navratnost; jak vzdy rikam "vyvoj lepsich samponu", vyroba patentu pro patenty, atd).
Radikalni obrat muze nastat pouze kdyz sem pritahneme relativne mlade "hvezdy" (at uz ceskeho, nemeckeho ci cinskeho puvodu) ze zahranici (za americke platy).
To by slo pomerne snadno udelat, kdyby k tomu byla dostatecna vule.
10. 05. 2008 | 09:26

SuP napsal(a):

badatel -
bohužel největší chamtivost po penězích je pozorována zejména u Vámi uvedených zaměstnaneckých kategorií - S VYJÍMKOU VĚDCŮ, abych byl spravedlivý.
Vámi naznačené platy budou moci být přiznány až poté, co se společnost k tomu dopracuje.
10. 05. 2008 | 10:32

prirodovedec napsal(a):

SuP: K te chamtivosti - asi jste se prehledl - chtel jste odpovidat tatovi a ne badateli, ze? :)

marek, badatel: Grafy se mi vlozit nepodari. Podfinancovani ve srovnani s temi vynikajicimi je ale zrejme.

Boleskav D.: Mate znacne rezolutni stanovisko, pokud pracujete ve vyzkumu. Zrejme Vasim oborem podminene.

Reformatorum z nej musi srdce plesat. Porovnejte si vysledky dle autora versus financovani. Pro Vas ovsem mluvi vysledky versus pocet vedcu. Ovsem jak pisi marek a badatel vyse, "zadarmo" ani kure nehrabe.

Vidim, ze musim pokracovat sam. Pokud uvazuleme OECD Main Science and Technology Indicators (MSTI): 2007/2 edition najdeme tam nasledujici cisla:

GDE on R&D (mil.PPP)
Austria 8015
Czech Republic 3526 Netherlands 9991
Sweden 11802

N.of researchers (FTE) (mil.PPP)
Austria 30452
Czech Republic 26267
Netherlands 40442
Sweden 55729

A nyni odhadneme pribliznou
hodnotu (vysku sloupce)
ve vyssich kategorich grafu
autora (pouze prirodni vedy a inzenyrstvi) v nasobcich CR:

Austria 1.8
Czech Republic 1.0
Netherlands 3.0
Sweden 3.5

Myslim, ze jiste souvislosti jsou zrejme.

Pri uvazeni zkresleni autora (ktere uvedl) zahrnutim velikosti populace dostavame zavery, ze ve financni efektivnosti kvalitnich publikaci predcime Rakousko a Svedsko a samozrejme zaostavame za svetove spickovym Holandskem (tak, jako dalsi) (cca na 60% ukazatele).

Ve vykonu na vedce pak skutecne zaostavame, ale neni to v nasobcich. Jenze na jednoho vedce davame cca polovinu prostredku PPP (viz OECD - jiz zohlednena kupni sila).

Zaver? Asi stejne hodnotny, jako autoruv. Dejte na vedu srovnatelne finance, stanovte cile, casovy limit a uvidite :).
A nefixlujte statistiky :).
10. 05. 2008 | 11:45

SuP napsal(a):

prirodovedec -
Ačkoliv "chamtivost" je trochu nadnesené, odpovídal jsem skutečně badateli. Doporučuji přečíst si poslední veřejné provolání doktora Kubka - prezidenta lék. komory a zjistíte, že drrát má skvělého nástupce. (Dopis prezidenta ČLK lékařům -NP 9.5.2008)
Čili trvám na tom, že tato odvětví zaslouží finanční ohodnocení srovnatelné s ohodnocením téže práce v zahraničí, ale proč by to mělo být dřív než u ostatních obyvatel? (Ostatní obory nápodobně.)
10. 05. 2008 | 12:17

prirodovedec napsal(a):

SuP: Co s odvetvimi a pozicemi, kde uz to ohodnoceni je :)? Casto i v rozporu s uspesnosti. :)

Smirit se s tim, dohnat je zvysenim platu ostatnich, sebrat jim to (dodanenim :) viz diskuse u Kohouta) ... :)
10. 05. 2008 | 14:16

sasa napsal(a):

2SuP Myslim, ze by stacilo srovnat relace mezi nami a temi staty
!. stejne %HDP na vedu
2. stejne %prumerneho platu
V soucasne dobe i EU vyplaci ceskeho vedce 3x mene nez zapadniho.
10. 05. 2008 | 14:18

Boleslav D. napsal(a):

prirodovedec:
Opravdu myslite, ze i zivotni naklady tady jsou stejne jako v Rakousku nebo Svedsku?
Pokud vim, pomer nasi prumerne REALNE mzdy k te "zapadni" je cca 70%; u vedcu to bude podobne.
Takze - neni to takova hruza...
10. 05. 2008 | 14:26

prirodovedec napsal(a):

Boleslav D.: Mozna si nerozumime, zkusme se precizne vyjadrovat. Nevim jestli to neni hruza v podani autora, ci mem, ci neco jineho. :)

Dle OECD by mel jimi uvedeny udaj, ktery cituji (overte si prosim sam na jejich www) znamenat vynalozene vydaje na vyzkum aj. v milionech USD PPP (coz uz dle jejich popisu predpoklada zohledneni ruzne kupni sily - ovsem laboratorni zarizeni nakupujeme v cenach blizkych zapadnim - cili diky PPP to muze byt OK srovnani pro zivot vedcu, ale jiz ne pro provoz a laboratore).

Neumim ze svych zdroju rozsoudit Vas (70%) a sasu (3x mene).
10. 05. 2008 | 14:41

durk napsal(a):

Pokles vysokoskolskych standartu je zavinen amerikanizaci naseho statu.
10. 05. 2008 | 14:43

sasa napsal(a):

2BoleslavD., prirodovedec Mam pred sebou grant FP7 (sedmy ramcovy program), napsany dle metodiky EU. Ceske personal costs jsou na cloveko-mesic
3-3,5x nizsi nez italske nebo anglicke.
Co se tyce % platu myslel jsem, ze by se mel alespon srovnat pomer vedeckeho platu ku prumernemu u nas a v zapadnich statech. Nemluve vubec o absolutni vysi.
10. 05. 2008 | 14:51

SuP napsal(a):

prirodovedec -
..."Co s odvetvimi a pozicemi, kde uz to ohodnoceni je? Casto i v rozporu s uspesnosti...."
Záleží na tom, kdo to financuje, jestli státní rozpočet, nebo přímý zahraniční odběratel.
Mně například taky vadí, že v bankovním sektoru si hrají na světový management a podle toho se hodnotí a zrovna tak mi vadí, že Benzina, jako jediný a největší distributor PHM má nejvyšší ceny(stejné jako Shell) a nejmizernější služby (jako socialistické družstvo).
10. 05. 2008 | 14:54

prirodovedec napsal(a):

sasa: OK, diky, jasny argument.

Jinak predpokladam, ze doplnenim autorovych statistik vyse jsem Vas nepopudil a doufam, ze souhlasite s tim, ze s ohledem na vynalozene penize, se zde situace maluje prilis nacerno. Neni to nutne.

Jinak tim nerikam, ze se to nema lepsit. Minule jsem se ptal na cile. Marne. Pokud je tim cilem vylepsit uvedene grafy, staci dle mne severske reseni, at stat rekne kolik da primo vedci za "vyborny vysledek" (ne nutne do mzdy, ale na cestovani, literaturu aj.) ve WoS a do peti let jsme po boku Holandska v tomto ukazateli :) (2 roky mobilizace, 3 roky komunikace s casopisy).

SuP: Zajiste - souhlas se vsemi vetami. A at Vam udelam radost, :) musime pockat az dorazi Marty a poradi nam, co to vyresi. Tusite? :)
10. 05. 2008 | 15:02

Alenka napsal(a):

sasa a autor: Když je cena práce v nás třikrát nižší, než v zásadní Evropě, měly by se naše sloupce v grafech zvětšit na trojnásobek. Proč by česká produkce vědeckých výsledků měla být třikrát levnější při srovnatelné kvalitě? Prof. Z. pracoval s grafem, kde měl HDP na obyvatele, neměla by se tady použít nějaká podobná korekce?
10. 05. 2008 | 15:11

prirodovedec napsal(a):

Alenka: Dekuji, viz vyse.

Ten trojnasobek jsou dle mne planovane osobni naklady. Nikoliv nutne skutecne. Maji motivovat civilizovany Zapad, aby spolupracoval s Vychodem. :)

Vice verim OECD datum (zde). Protoze i na ne se reforma odvolava.
10. 05. 2008 | 15:15

sasa napsal(a):

2prirodovedec: neni tomu tak, osobni naklady jsou dle smernice EU dany obvyklym stavem v zemi
10. 05. 2008 | 15:18

prirodovedec napsal(a):

sasa: OK, pak mi to nesedi s nekterymi osobnimi znalostmi potvrzenymi temi statistikami. 1,5x-2x beru, ale 3x ne. Pak bychom porazeli i to Holandsko nasi efektivnosti :).
10. 05. 2008 | 15:27

Ivan napsal(a):

Mám obavy, že se srovnává nesrovnatelné, což jeden problém. Dále se domnívám, pokud poukazujete na sestup vědy v předlistopadovém režimu, třeba rovněž analyzovat proč. Dle mého názoru to souvisí s reformováním školství. Domnívá se autor, že současná reforma povede ke zlepšení? Souhlasím, že neznalost jazyka (angličtiny) byla brzda, ale to není vše. Nabývám přesvědčení, že trvale jak za minulého režimu, se mnoho mluví a málo dělá. Rozdíl je v tom, že v předlistopadovém režimu se moc dělat nedalo, ovšem dnes by to platit nemělo. Já se domnívám, že máme snahu léčit při špatné diagnostice.
10. 05. 2008 | 15:36

sasa napsal(a):

2prirodovedec: nevim jestli je mozno takto prepocitavat uspesnost (efektivitu) zakladniho vyzkumu. Myslim, ze staci pocitat pocet publikaci na vedce. Nejlepsi vedci se penezi zaplatit nedaji, ale siroka masa urcite. Zaver bych videl v tom, ze je treba mit % HDP na vedu vyssi nez ve Finsku. Takze platy v pomeru k prumeru srovnatelne a investice s neinvesticemi na vedce srovnatelne na absolutni urovni. Pak je mozno vedce honit. Jinak to nedava smysl.
10. 05. 2008 | 15:58

jaksedolesavola napsal(a):

Muunich nevzkveta. Uz je jako Mach a Kohout dohromady. Munichu, dej stejne finance, budes mit stejne vynosy. Chces dohnat? Musis akcelerovat = pridavat vice plynu (financi) nez ostatni. Cemu presne nerozumis? A formu omluv. Prizpusobuji ji tvoji manipulujicimu BUBUBU-reformatorsko-manipulacni metode.
10. 05. 2008 | 16:04

prirodovedec napsal(a):

sasa: To ze se to bude tak delat (duraz na excelenci) je fakt, ktery bude v pondeli schvalen. Viz autorovy odkazy. Je to jasne. Cili uz nestaci pocitat pocet publikaci, rozhodujici budou ty s vysokym IF.

Co se tyka financovani, samozrejme souhlasim, ale tak to take nebude.

Cili jedna vec jsou nase prani, druhe realita a treti vyse uvedene zduvodneni, ktere je pro planovane zmeny zbytecne vyhranene (zkreslene).
10. 05. 2008 | 16:15

Boleslav D. napsal(a):

sasa:
Myslim, ze prumerny prijem vedeckeho pracovnika je u nas v podobnem pomeru k celkovemu prumeru, jako v jinych zemich.
V soucasnosti je na AV prumerny prijem vyzkumneho pracovnika (VS, obvykle PhD) cca 40 tis., tedy cca dvojnasobek celostatniho prumeru. U vedoucich pracovniku je to skoro trojnasobek (samozrejme pocitano ferove jako celkovy rocni prijem deleny 12, bez formalniho rozlisovani na tarifni a ruzne nadtarifni soucasti).
Myslim, ze je to v tomto ohledu podobne, jako v Rakousku ci Nemecku a mozna lepsi nez v Italii nebo UK.
Myslim, ze je to asi i v obvyklem pomeru k platum poslancu a ministru...
10. 05. 2008 | 19:00

Vlastimil napsal(a):

Vaše texty na téma reformy české vědy čtu rád, s mnoha argumenty souhlasím, avšak tady musím dát za pravdu námitkám komentujících výše. Dvě ze tří vybraných zemí (Holandsko, Švédsko) jsou na tom diametrálně odlišně v používání angličtiny (tento jazyk je víceméně běžně používán většinou populace, což se určitě nedá říct o ČR a bohužel o velkém počtu docentů na českých VŠ, kteří tato místa zastávají jen díky známostem s vedením fakult) a tudíž tyto země nejsou pro srovnání (z tohoto hlediska) relevantní.
10. 05. 2008 | 20:04

Alenka napsal(a):

Divoucí a divoucnější. Situace je katastrofální ve společenských a humanitních oborech, ale pořád se opakuje mantra nedostatku techniků a přírodovědců na studiích i na trhu práce. Znamená to, že kvalitativně horší humanisté produkují kvalitativně lepší absolventy, resp. že kvalita vědecké produkce v oboru je naprosto irelevantní je společenskému přínosu toho kterého oboru?

Nebo jsou humanisté z hlediska společenského dopadu jejich výsledků zcela zbyteční a země, kde dosahují humanisté kvalitních publikačních výstupů mají vlastně tuto část své vědy fungující zbytečně dobře (a asi taky zcela netržním způsobem zbytečně dobře financovanou, protože když na těch oborech vůbec nezáleží u nás, nebude na nich záležet ani jinde)?!
10. 05. 2008 | 21:16

prirodovedec napsal(a):

Alenka: Muzete to vysvetlit srozumitelne?

Ja Vam k Vasim optimistickym naznakum podam jiny ponekud vyhraneny a provokujici vyklad :):

Ano uroven lekarskeho, prirodovedneho a technickeho vzdelani (nove informatiky :) ) je tradicne v CR v prumeru na vyborne urovni, kompatibilni se svetem. Steva Jobse ovsem nemame. :)

Absolventi uspivali a uspivaji na domacim i zahranicnim trhu (my v oborech to vime). Firmy o ne usiluji a Munichovy grafy to s dalsimi udaji jen potvrzuji. Ti lide jsou ochotni a schopni delat a dnes tahnou i rust HDP CR. Male firmy rostou na technologiich i domacich, nejsou to montovny.

Spolecenske obory az na vyjimky zaostavaji za svetem, byt se zlepsuji oproti katastrofe masove produkce sebevedomych neznalku minulosti nekompatibilnich se svetem :). Munichovy grafy to potvrzuji. :)

Jenze Ti novi spolecenskovedni nalezaji jen obsazena mista a jsou tlaceni na okraj i kdyz jsou vice konkurenceschopni. I z pomerne pofidernich zpracovani statistik nezamestnanosti zacina narustat nezamestnanost v soft oborech. Vznikaji ale pseudopracovni mista pro jejich absolventy.

Jsou samozrejme vynikajici spolecensko-vedni obory specializovane na domaci nebo zahranicni uzkou problematiku. Jsou i vyborna pracoviste jako CERGE a IES, aj.

Nicmene premira absolventu spolecensko-vednich oboru behem devadesatych zaplnila tehdy volna a nova mista ekonomu, manageru, pravniku, ... a uspesne se tak do rady ridicich pozic rozsirila sebevedoma neznalost, presneji znalost nizsich pater VS vzdelanosti techto oboru ve srovnani se zapadem.

Dusledky cineni techto pocitujeme dodnes a mozna pocitime i vice, protoze jsou casto sebevedomi a klasicky nevzdelani. Venku je napr. ekonomie predevsim matematika, tady je to liberalismus bez matematiky. Vynechavam z toho instituce citovane vyse a cast VSE. :).

Drivejsi absolventi techto z naseho pohledu soft oboru nyni radostne radi, jak reformovat ty druhe :), misto, aby dohaneli svet, coz je mimoradne zabavne :), pokud to neni, jak rika kolega inzenyr zvykly na praci ve fabrice, na to, aby se vzal francouzak do ruky a promluvilo se s nimi. Mozna by to pomohlo. :)

Misto, aby CR vyuzila tradic svych kvalitnich oboru a expandovala jeste pred Cinany na tato mista do EU (viz situace USA), provedeme reformu, ktera nas o tuto moznost muze pripravit. Nebo ne?

Berte uvedene radky, jak jsem psal, jako pokus vyhranenym nazorem rozproudit diskusi. Ne nutne vse myslim vazne. :)
10. 05. 2008 | 22:30

Mites napsal(a):

Čtyři drobné připomínky:

1. Náklady na vědu nejsou jen náklady na plat vědce. Tam jsme možná levnější, než jak je tomu v některých jiných zemích. Jiné náklady jsou však fixní nebo téměř fixní: konferenční polatky, knihy, chemikálie, cestovní náklady, výpočetní technika ... A je tu jeden velký problém: papírování. Je ho stále více a není jednoduché jej z vědeckého pracovníka "přehodit" na osobu specializovanou.

2. Ne ve všech oborech se výsledky dají poměřovat přes IF. Některé obory se natolik rychle rozvíjí, že i zveřejňování výsledků na konferencích není dost rychlé (tam mezi posláním příspěvku a jeho vydáním bývá doba většinou mezi 3 a 9 měsíci). Publikace v časopisech s IF trvá mnohdy roky. Jak aktuální a citovaný asi bude článek, když vyjde po 4 a více letech (ano, toto se děje i u nově vznikajících časopisů) od podání? V oboru, kde měsíc je dlouhá doba?

3. Jak se hodnotí, je-li článek převzat cizími univerzitami jako učební text?

4. Jak se hodnotí, je-li poznatek již považován za všeobecně známý a tedy jej již nikdo necituje?
10. 05. 2008 | 22:42

prirodovedec napsal(a):

Mites: Mne se asi neptate, ale napisu svuj nazor:

1. Souhlas, proto i mnou uvedena prevzata OECD PPP hodnota je i mnou oznacena za optimistickou - viz vyse.

2. Diskutoval prof.Zlatuska obsirne u autora minule. Autor zrejme i zde uvazuje IF casopisu nikoliv clanku.

3. Dle mne nijak. Vice pravidla na http://www.vyzkum.cz

4. Dle mne opet nijak.

Vase pripominky dle mne nejsou drobne a jsou znale, na hodnoceni pred reformou a po ni ale nezmeni nic.
10. 05. 2008 | 23:03

jirizlatuska napsal(a):

Měl bych dvě poznámky: V úvodním odstavci je věta "V naší vědě se plýtvá penězi, kterých má státní rozpočet málo," ale grafy neporovnávají množství výsledků za objem (vyplýtvaných?) peněz, ale nejvýše na počet hlav. Už to tu pár diskutujících zmínilo. Produktivita koreluje s výší mezd, HDP, atd., takže by bylo opravdu divné, kdybychom za malé peníze měli mít kdovíjak velké výsledky.

Často objevuje argument "dejme na vědu víc a budou lepší výsledky", ale ten je problematický bez uvážení proporcí, peníze v různých oblastech mohou přinášet různou míru společenské návratnosti. (Viz např. Hall a Van Reenen v článku "How effective are fiscal policies for R&D" v Research Policy, 2000, 29, str. 449-70 nejen k přímým státním výdajům, ale i k daňovým úlevám: "daňové úlevy je možné směřovat do jiných oblastí (než aplikovaného výzkumu a vývoje), které mají společensky vyšší návratnost".) Za trefné považuji Keanyho konstatování, že Sovětském svazu a poválečné Indii se do VaV fakticky investovaly neproporcionálně velké částky, ale bylo by bývalo lepší tam investovat do cest nebo rozvoje trhu, nikoli do urychlovačů elementárních částic. Publikace samy také nemusí být úplně dobré proxy spočenských efektů - co takhle brát jen impakt publikací, které udělají PhD studenti (vědecké prostředí by mělo plodit hlavně kvalitní hlavy, nikoli jen popsaný papír) nebo aspoň tí, co vyprodukují PhD studenti, vynásobit impakt těch, co mají být jejich učitelé (včetně možného násobení nulou)?

Z hlediska disponibilních zdrojů na výzkum je rozumné očekávat, že vyšší společenská návratnost VaV bude v zemích s vyšší úrovní HDP (nebo si dovedete představit CERN postavený v subsaharské Africe tak, aby se taková tamní investice z místních financí místní populaci vyplatila?, dtto u vesmírného výzkumu v SSSR a jeho dopadu na obyvatele komunistické velmoci), procento HDP věnované na VaV bude proporcionální úrovni HDP (což je zhuba obsaženo i v grafu v mém http://blog.aktualne.centru... za předpokladu zhruba stejné produktivity výzkumu v zahrnutých zemích s ohledem na vstupní finance), tj. zdvojnásobení HDP zečtyřnásobí objem prostředků na VaV. Tyhle závoslosti v grafech, které D. Munich uvádí v tomto příspěvku, nejsou zahrnuty (je také problematické z Havlova proslovu vytrhnout jen jednu část ekonomiky [hovoří se o financích], bez proporce k užití prostředků v jiných oblastech).

Druhá poznámka se týká pasáže "Řada akademiků potom nejenže odborné články v angličtině není schopna napsat a číst je, ale mnozí z nich ani o mezinárodně uznávaných časopisech v oboru dost dobře neví. Těžko potom vyčítat to samé jejich studentům, dorůstající generaci vědců." Souvisí angličtina a pondělní představování Bílé knihy? V současném zákoně není nic výuce v češtině, zejména na úrovni PhD nebo Mgr studia, ale Akreditační komise bere jazyk výuky jako atribut akreditace. V BK není nic, co by se tomuto problému věnovalo, "angličtinu" jako jsem v textu nenašel, "anglický" je jen v poznámce pod čarou číslo 4 (viz obě verze BK na webu MSMT, http://www.msmt.cz/pro-novi... a http://www.msmt.cz/vzdelava...). Jazyk vědy je podstatný, ale BK se podle mého soudu tohoto problému nedotýká a neřeší ani současné institucionální defekty v tom směru.
11. 05. 2008 | 12:14

Pavel napsal(a):

Se vším bych nějak souhlasil. Jen nechápu, že může někdo očekávat, že by naše vláda měla jakýkoliv zájem na české vědě. Oni musí sloužit jiným zájmům a nejsou dost chytří, aby alespoň něco nechali fungovat. Zkuste se s někým z politiků setkat, netísnit ho otázkami, jen ho nechat chvíli volně mluvit.
11. 05. 2008 | 19:23

ekonom napsal(a):

Možná nejsou impakt faktory ideální, možná nejsou vhodné pro některé sociální a humanitní obory, ale to platí stejně ve všech srovnávaných zemích. Nevysvětluje to tedy proč se u nás v těchto oborech neprodukuje mimo domácí časopisy prakticky nic (na rozdíl od hard sciences a přesto, že se u nás na sociální a humanitní obory dává větší část celkových výdajů na vědu než ve vyspělých zemích).

Mizivá produktivita v těchto oborech se dá naopak vysvětlit současným způsobem hodnocení, kdy se naplno financuje i pseudo věda. S omezeným rozpočtem (nižsím HDP) nemůžeme dosáhnout vysokých průměrných platů. Místo toho, aby se dávalo všem stejně málo by se proto mělo vysokých platů dostávat jen těm, kteří něco užitečného dělají. Ty grafy ukazují především to, že i v sociálních oborech se ve světě publikuje v normálních vědeckých časopisech.
12. 05. 2008 | 10:16

Placal napsal(a):

No ja nevim, ja myslim, ze ten upadek spolecenskych ved, resp. jejich ne-rozvoj, bude vedoucimi pracovniky a uciteli, kteri nikdy v kontaktu se zapadni vedou nebyli a neumeji to zprostredkovat (cestnou vyjimku tvorila skupina bohuzel prilis s minulym rezimem spolupracujici skupinka, ktera musela byt po roce 1989 vymetena). Z toho plyne i reseni - dostat sem lidi z venci. Jak: penezi a moznosti seberealizace, podobne, jako se v prirodnich vedach nabizi laborator. Je mnoho ceskych absoloventu CEU a dalsich prednich univerzit, kteri videli a ucili se spolecenske vedy na urovni. Proc je nikdo aktivne neoslovuje: dobry den, pojdme spolu na obed, mel bych pro vas nabidku...
Jenom ekonomicke stimuly to dost tezko vyresi. Naopak kupa spolecenskych vedcu je v akademickem svete spokojena, protoze neni svazana tabulkami, pichackami a podobne. Dulezita pro ne je take od urcite urovne spise seberealizace a podminky k praci nez jen finance.
Bila kniha ale bohuzel pokracuje v pitomem trendu poslednich desetileti snazit se vsechno ve verejnem sektoru zaradit do tabulek podle vykonnosti, neustale monitorovat a vyzadovat vselijake dotazniky o tom, jak je clovek skvely, tlacit na efektivitu vynalozenych prostredku za kazdou cenu. Coz akorat odrazuje nadsence a bohemske povahy, kteri jsou ale ve spolecenskych vedach na fakultach nenahraditelni - stimuluji diskusi, umi upoutat... Tedy pokud sve bohemstvi trochu zvladaji, samozrejme.
12. 05. 2008 | 23:05

tmoravec napsal(a):

No jeste bych rad pripomnel dva faktory, ktere jiste hraji roli v relativne malem poctu domacich vysoce impaktovanych clanku. Ve vede je to trochu jako ve spickovem sportu - vitez bere veschno, druha a dalsi mista se moc nepocitaji. Do vysoce impaktovaneho zurnalu mate sanci neco dostat pouze pokud jste prvni, casto rozhoduji tydny ci mesice. Je nemyslitelne, aby nejaky tym disponujici radove mensim rozpoctem (chemikalie, pristroje, platy) konzistentne predbihal sve bohatsi konkurenty. Tudiz zavislost poctu excelentnich vysledku na vlozenych prostredcich rozhodne neni linearni, ale spise exponencialni. Dalsi faktor, ktery mne u nas trochu zarazil je, ze vetsina grantovek pozaduje kazdy rok reseni grantu nejaky vystup. To zas nuti vedce publikovat predcasne a navic casto a po mnesich davkach, coz je opet v rozporu s pozadavkem na kvalitu.
19. 05. 2008 | 12:33

Suzanne Simon napsal(a):

Věda je těžká práce, něco jako kopat v neviditelné sluji. Hledáš poklad a pořád jen písek a bláto.
A hle, poklad jsi našel! Šéf ti na něj nahází hlínu a křičí, že to nic nebylo. A kde se vzali tu se vzali přichvátali šéfovi pomocníčci a už si ho strkaj tajně do kapsiček a ty zatím nabíráš další hlínu. Perla. Máš oči všude, rychle si ji strčíš do kapsy. Ale bdělí šéf to vidi. Ta perla je všech, křičí.
Dáš mu ji?

Pro ilustraci některých problémků obyčejné české vědkyně viz strana www. perchta.eu. Zejména malý příspěvek "You can live for ever". Je to odkaz na článek v zatím neimpaktovaném časopise. Zdraví Perchta
21. 05. 2008 | 14:34

vedecka pracovnice napsal(a):

Pracuji jako "vedecky pracovnik" v oboru prirodnich ved. Domnivam se, ze existuje diskriminace ceske vedy na zapade. Pokud ctu clanky vychazejici z nam-konkurujici americke laboratore, musim rict, ze jim otisknou kde jaky blabol jenom proto, ze ho napsala "kapacita". Clanky stejne kvality nam vychazi v casopisech s impakt faktorem o cca 2 nizsim. Dalsim velkym problemem jsou penize. Napriklad vloni jsem mela napad, ktery krasne fungoval v experimentech, ale pro nedostatek penez, jsem nemohla uskutecnit vsechny potrebne pokusy, takze clanek sice vyjde, ale v casopise s nizkym faktorem (cca 3). Pokud si toho clanku povsimne nase konkurencni laborator - tak to tema mozna rozpracuji a opublikuji v hodne impaktovanem casopise (cca 7), samozrejme nas nebudou citovat. Sance, ze by si recenzenti vsimli, ze se nejedna o novinku, ale o rozpracovani jiz publikovaneho tematu, je pri dnesnim poctu clanku miziva...
30. 05. 2008 | 07:12

jogín napsal(a):

Přes všechny námitky k impaktům v hard sci by byl tento způsob financování užitečný. Příklad: Dle Hosp novin ( výpočty provedla Rada) by si nejvíc z vědeckých institucí polepšila Karlova Univerzita (o 750 milionů). Má tedy více impaktů na jednu korunu než ústavy Akademie, a to stihne taky učení studentů. Zavěr: Peníze nejsou rozdělovány seriozně.
09. 06. 2008 | 22:27

LEVAK napsal(a):

Divíte se,že česká věda nevzkvétá.Já ne,když se děje toto:
"Podnikatel prý zaplatil za to, aby jeho syn mohl maturovat.
Otec studenta gymnázia Pod Vyšehradem a šéf Polikliniky Modřany Jaroslav Barták zaplatil za to, aby se jeho syn Martin mohl dostat k maturitě. V rozhovoru pro pondělní vydání Týdne předsedkyně zkušební komise Markéta Šimková řekla, že od podnikatele dostala peníze za účast v komisi a zaplaceno podle ní dostali i další lidé."
Po revoluci se např. zveřejnil případ studia Štrougalovy dcery a její nezaslouženě získané tituly.Z toho se odvozovala stagnace československé vědy.Máme 19 let po převratu a jsme tam kde jsme byli jen nad mocí převažují peníze!
Za peníze v Praze dům a např. v Plzni titul magistra práv -Gr oss,Ruml(tomu musel dokonce děkan prominout cca 20 bodů aby udělal přijímcí zkoušky,láska pravda zvítězila,heslo kterým Ruml,Havel a další balamutili lidi).
28. 07. 2008 | 11:54

quelle velikosti napsal(a):

Clanky stejne kvality nam vychazi v casopisech s impakt faktorem o cca 2 nizsim.
26. 06. 2009 | 10:23

www.weleda.cz napsal(a):

Naše věda nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál českých talentů není smysluplně využit.
14. 11. 2009 | 09:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy