Reforma vysokých škol na skřipci

10. 12. 2008 | 11:54
Přečteno 8053 krát
Když někdo napíše do novin velkou hloupost, dá se na to zareagovat jiným článkem a hloupost ukázat v plném světle. Když ale někdo napíše článek jako snůšku menších hloupostí, nepravdiček a omylů, nedá se na to v podstatě nijak reagovat. Člověk musí pouze doufat, že čtenáři mají dost vlastního rozumu. Reagovat jiným článkem nejde, protože by se každý jeden malý nesmysl musel znovu popsat a teprve potom byl vyvracen. Takto piplavý článek ale každý rozumný redaktor odmítne. Pro většinu čtenářů by to bylo těžké čtení. Blog ale nabízí řešení - vzít původní text se snůškou zavádějících polopravd tak jak leží a každou uvést na pravou míru. Včerejší článek Jakuba Jirsy v LN o reformě vysokých škol mi poslouží jako příklad. Protože jeho článek končí nesmělou, ale přeci jen výzvou k veřejným nepokojům, nějakou reakci si článek asi opravdu zaslouží (vpisuji tedy své poznámky tučně do autorova původního textu):

Bílá kniha jde do vlády. Bohužel
Bílá kniha terciárního vzdělávání (BK), podklad pro reformu vysokého školství, „jde do vlády“. Omyl. BK zatím do vlády nejde. Teprve dobíhá kolečko vnějšího připominkového řízení - vyjadřovala se k němu ministerstva a další státní instituce. Tým ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pod vedením Petra Matějů může být se svým úspěchem spokojen. Mnohem méně jsou však spokojené vysoké školy, a zejména jejich humanitní či umělecké fakulty. Nutnost reformy nikdo nezpochybňuje. BK ale nebere na zřetel specifické potřeby humanitních či uměleckých oborů, naopak některé reformní kroky přímo ohrožují jejich přežití. BK skutečně nebere selektivní ohledy na vyvolené obory, ale pojímá vysoké školství jako rozmanitý celek. O pozornosti hodné významnosti svého oboru jsou jako pan Jirsa totiž přesvědčeni akademici ve všech oborech: technických a přírodovědných, lékařských, atd. Jako ekonom jsem také osobně přesvědčen o důležitosti akademické ekonomie a potřebě její podpory. Snažím se ale osobní zájmy a preference do návrhu reformy netahat. Kdyby se reforma vysokého školství šila jehlou parciálních zájmů oborů a různých škol, upekli bychom pověstný dort pejska a kočičky. BK tedy žádný obor nepovyšuje ani neponižuje. Jedním z hlavních principů obsažených v BK totiž je, že podstatný musí být především zájem dobře informovaných uchazečů a studentů tyto obory studovat a tento zájem má do velké míry určovat i směřování státních peněz na vzdělávací činnost škol. A vedení škol má dostat více pravomocí, aby mohlo státních dotace směřovat na obory a předměty, kde je zájem a skutečná potřeba.

Bohorovnost autorů
Zejména v případě humanitních a uměleckých oborů BK od své první verze nezaznamenala závažnějších změn a její autoři se ani neobtěžovali reagovat na výtky, které na veřejných diskusích či v tisku zazněly. Kritické texty z novin a časopisů pro jistotu nejsou uveřejněny ani v sekci Ohlasy v médiích na webu ministerstva. Reformní tým bral v potaz pouze komentáře, které byly zaslány e-mailem přímo na ministerstvo. Autoři BK (spolu s MŠMT) otevřeli k BK v Česku nezvykle otevřenou veřejnou debatu, která trvala od května do října letošního roku. Pravda je ale taková, že oficiální připomínky se musí vypořádat v řádných úředních termínech a tedy jako první během listopadu. Teprve potom je možno úředně vypořádávat další neformální připomínky. To nezamená, že autoři další neoficiální připomínky nečetli a nesnažili se ty rozumné vzít v potaz. V odpovědích, kterým se úředně říká „vypořádání“, pak převažuje bohorovnost autorů: koncepční námitky Doporučuji všem, aby nahlédli do oficiálních připomínek a sami posoudili, nakolik jsou skutečně koncepční. Koncepčních připomínek je tam pomálu. Naprostá většina institucionálních připomínek byla prostým a někdy až vzteklým, argumentačně nepodloženým odmítnutím návrhů z BK, naprostá většina kritických argumentů byla pouze parciálního charakteru a připomínky neobsahovaly téměř žádný pozitivní alternativní nápad či doporučení. Připomínkující instituce v převázné většině pouze bránily své partikulární zájmy a zdánlivé či reálně výhody, které si v současném systému za dlouhá léta vydobyly. Připomínek, které by směřovaly k prospěšnému rozvoji systému jako celku jsem našel minimum jsou odmítnuty jako neopodstatněné a kladného „vypořádání“ se dostane většinou pouze žádostem o podrobnější definice či doplnění statistik. Navíc nový vysokoškolský zákon je nadále připravován v absolutní tichosti a o diskusi nad ním se ani nemluvilo.

Hlavní obavou humanitních a uměleckých oborů je jejich financování po zavedení tzv. manažerského způsobu vedení univerzit. Podle tohoto návrhu většinu ve výkonných orgánech univerzity nebudou mít akademici, ale zástupci podnikatelské sféry a politických institucí. Zde pan Jirsa čtenářům záměrně nebo z nepochopení či publicistické neobratnosti podsouvá, že veřejné vysoké školy mají podle BK jako nějakou bokovku řídit manažeři podniků. Nic takového v BK ale není. V BK stojí, že řízení vysokých škol by mělo obsahovat výrazně více manažerských přístupů, manažerských způsobů rozhodování a dělení zodpovědnosti. To přeci není nic špatné, jak ostatně autor nakonec nezáměrně níže přiznává na příkladu Cambridge University. Důraz celé reformy je kladen na spolupráci s podnikatelskou sférou a na aplikovaný, komerčně využitelný výzkum. Důrazů obsahuje reforma několik, takže slovo "celé" je přinejmenším zavádějící. A že je také kladen důraz na spolupráci s podnikatelskou sférou a okolním světem obecně je přirozený důsledek toho, jak je většina našich vysokých škol do sebe uzavřených a dostatečně nereaguje nejen na to, co se děje v akademickém světě (viz. opakované opisování starých textů, výzkum který svět neoslovuje, profesní příprava studentů na jiné požadavky než bude vyžadovat jejich budoucí zaměstnání), ale pořádně ani na to, co se děje u nás v ČR. Stačí naslouchat nespokojeným hlasům studentů a zaměstnavatelů. Podle autorů BK jsou absolventi humanitních oborů připravováni pouze „pro různé pozice ve státní správě a administrativě obecně“ Slůvko "pouze" v BK není a autor článku ho k citátu přidal svévolně. Specifická role humanitních oborů ve společenském a kulturním prostoru, či dokonce možnost vlastního výzkumu, který však nemá příliš společného s průmyslem či podnikatelskou sférou, je autorům reformy stále velkou neznámou. BK nepředkládá reformu vědy, vývoje a inovací, ale navazuje na ní v oblastech, kde to dává smysl. reforma vědy běží po paralelní koleji, a proto tu velkou neznámou musí pan Jirsák hledat na stránkách Rady vlády pro vědu a výzkum www.vyzkum.cz. Určitě nejde o to, že by byl výzkum (základní a aplikovaný) a jeho role pro autory BK velká neznámá.

Reforma zřejmě předpokládá, že díky externím, soukromým zdrojům státu zbudou peníze, kterými humanitní obory podpoří. Nic takového reforma nepředpokládá. Nedokážu si však představit, kde by měly nějaké peníze zůstat. Autoři sami přiznávají, že na rozdíl od civilizovaných zemí u nás lze očekávat pokles státních výdajů na vzdělání Lež jako věž. Nic takového se v BK nepíše. Naopak se v BK píše, že "Výraznému reálnému navyšování veřejných prostředků pro terciární vzdělávání budou v ČR, stejně jako v řadě dalších zemí EU, bránit přísná fiskální omezení EU daná hranicemi deficitů a veřejného zadlužení a neochota většinové populace přistoupit na výrazně vyšší míru zdanění..... Realisticky se domníváme, že uspokojivého nárůstu prostředků na terciární vzdělávání lze dosáhnout pouze současným navyšováním veřejných a soukromých prostředků. Soukromé prostředky však budou ty veřejné stále jen doplňovat. I po reformě by měl dominovat podíl veřejného financování reflektující existenci pozitivních externalit , a představa, že se některé obory vzdají svého státního podílu ve prospěch humanitních věd, je více než bláhová. Již dnes je financování vysokých škol nastaveno tak nešťastně, že humanitní obory pomalu rezignují na odbornou výuku v seminářích, jelikož veškerý důraz je kladen na vysoký počet studujících.

Ostatně Bílá kniha není přesvědčivá ani ohledně finančních prostředků získaných ze soukromých zdrojů. Tyto prostředky má zřejmě zajistit účast podnikatelského sektoru ve správních radách univerzit. Opět lež. V BK se jasně píše, že "Výraznější příliv soukromých zdrojů do systému je možno zajistit pouze formou školného s možností odloženého a kontingenčního splácení. Příliv soukromých zdrojů od firem v žádné evropské zemi totiž nedosahuje výraznějšího podílu na financování a nelze očekávat, že v ČR tomu může být jinak." Avšak BK nijak nepopisuje, jakým způsobem tyto soukromé prostředky univerzita získá. Kniha mlčí o tom, jak zajistit financování univerzit ze soukromých zdrojů. Přitom externím aktérům dává do rukou kontrolu nad chodem univerzit, aniž by specifikovala jejich povinnosti či jakýkoli přínos. BK to říká jasně - soukromé peníze získá ze školného.... Příliv soukromých zdrojů od firem v žádné evropské zemi totiž nedosahuje výraznějšího podílu na financování a nelze očekávat, že v ČR tomu může být jinak. Tento přístup se tak zdá být klasickou ukázkou principu „soukromé zisky za veřejné náklady“.

Úsměvná je snaha autorů reformy přesvědčit veřejnost, že manažerský způsob vedení univerzity se všude ve světě setkává s nadšením. Jako příklad jim slouží univerzita v anglické Cambridgi. Tento rok na této instituci působím jako „visiting scholar“ na fakultě klasických studií. Jediné, co podle vyjádření místních profesorů filozofie či klasických studií drží jejich obory při životě, je tradice a historicky dané zdroje univerzity. Rozhodně to však není obliba u „manažerského“ vedení univerzity. Autor tedy sám nakonec přiznává, že filosofie a klasická studia nacházejí u manažerského vedení Cambridge University podporu, která je drží při životě. Jak je tedy možné, že u nás na Univerzitě Karlově, kde to obávané manažerské řízení ještě nemáme, její vedení už takovou podporu humanitním oborům nedává a autor proto níže dokonce vyzýva k veřejným prostestům? Řekl bych, že se zde autor chytil sám do argumetační pasti. Osobně se domnívám, že vedení Univerzity Karlovy prostě nemá dostatečné manažerské pravomoci, aby rozhodlo o přerozdělení státních dotací mezi fakutami a nezbývá mu než sledovat vládu fakult. Kdyby se do celé věci moc vkládalo, nemuslo by být přístě svými zaměstnanci (fakultami) zvoleno. Takže se i zde nakonec dostáváme k potřebě posílení manažerských pravomocí vedení škol a posílení role externích aktérů. Naopak během posledních pár let zde humanitní obory čelí vážným problémům s udržením stálého počtu přednášejících. Nemá-li univerzita vlastní, na státu či jakémkoli vnějším zdroji nezávislé prostředky k rozvoji humanitních věd, manažerské vedení k jejich zachování rozhodně nepřispěje. Dodatečné vlastní prostředky mohou humanitní obory získat ze školného, kdyby se ovšem za něj trochu více braly.

Vždy jsem pokládal stávku a podobné akce za přiznání neschopnosti dále komunikovat rozumnějším způsobem. Také jsem byl přesvědčen, že tato situace nemůže v rámci univerzity nastat. Mýlil jsem se. Ministerstvo školství a jeho reformní tým mne přesvědčil, že by humanitní fakulty českých univerzit měly rychle začít zvažovat takovou formu komunikace, která by měla širší společenský dopad. BK jasně konstatuje, že peněz jde do českých vysokých škol mnohem méně než by se společnosti vyplatilo. Proto navrhuje školné, proto důraz na kvalitní výzkum a konec finančního rovnostářství v něm, proto více spolupráce s okolním světem. Jestli má nějaký obor uvnitř univerzity výrazně méně prostředků než jiné obory a je to špatně, potom jde o problém uvnitř dostatečně autonomní univerzity, nikoliv o problém MŠMT nebo dokonce o problém způsobený BK, kvůli kterému by se mělo stávkovat.

Všimli jste si mimochodem, že by text nabídl nějaký pozitivní nápad či řešení, jak celosvětově klesající společenský zájem financovat studium humanitních oborů řešit?

O autorovi| Jakub Jirsa, odborný asistent na FF UK Autor v tomto školním roce působí na Faculty of Classics, University of Cambridge

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Kamil napsal(a):

Opět si neodpustím připomenout jeden rozhovor.
http://www.ct24.cz/vysilani...
http://aplikace.msmt.cz/pdf...
Hezký den.
10. 12. 2008 | 14:55

BL napsal(a):

Skvely clanek, jen mi tam chybi Vase reakce na tvrzeni: Naopak během posledních pár let zde humanitní obory čelí vážným problémům s udržením stálého počtu přednášejících.

Je to tak? A co jsou Vážné problémy? A kde začínají nevážné? A?
10. 12. 2008 | 18:30

Jakub Jirsa napsal(a):

ČÁST 1
Vážený pane Münich,
Tak trochu i díky za reakci na můj článek, dává mi alespoň možnost udělat si představu o úrovni debaty. Vlastně jsem si ji jen představoval poněkud méně histerickou. Ale budiž.
Tvrzení, že BK jde do vlády, je převzaté z textu Hospodářských novin, který referuje o semináři s tvůrci BK - HN.IHNED.CZ 4. 11. 2008 (http://vyhledavani.ihned.cz...), cituji: „Tu (BK) by za měsíc měla projednat vláda. Příští rok už chce ministerstvo školství návrh reformy přepsat do zákona o terciárním vzdělávání.“
K Vaší námitce, že BK nemá brát ohled na specifika různých oborů: specifika humanitních oborů uznává i původní verze BK (§ 40), takže se asi pletete, nebo některé pasáže nečetl. BK má přispět ke zkvalitnění našich vysokých škol. Avšak zároveň představuje takové změny, které snad zlepší finanční situaci přírodovědných, technických apod. oborů, avšak podle mne nezlepší či dokonce ohrozí nynější situaci oborů humanitních. Proto se domnívám, že by BK neuškodila hlubší diferenciace, jaké změny kde uplatňovat. Dále mi nejde pouze „o ten můj obor“, jak naznačujete. Problém se týká všech společenskovědních, filosofických, teologických a uměleckých fakult.
K veřejné debatě: ano, autoři veřejnou debatu otevřeli, BK je k dispozici na internetu, konaly se veřejné debaty. Avšak nic z těchto debat a nic z textů v médiích autoři nevzali na vědomí. Jak jsem psal, vypořádání se dostalo pouze těm připomínkám, které byly poslány emailem; mnohdy i konstruktivní připomínky v tisku apod. nebyly zohledněny. To je – i vzhledem k tomu, že debata probíhala – škoda.
Trochu nerozumím Vaší námitce ohledně výkonných orgánů univerzity – samozřejmě, že tam budou (zda jako bokovka či na hlavní úvazek, to netuším) podnikatelé a zástupci státu, stačí si přečíst příslušné pasáže BK (§§80-84). Cituji paragraf 80: „Zastoupení externích aktérů je proto velmi důležité v akreditační komisi, ve správních radách (ovšem se změněnými kompetencemi) a ve vědeckých radách (s částečně upravenými kompetencemi). Mezi externí aktéry nepochybně patří nejen zástupci regionální veřejné správy či podnikatelů, ale i představitelé výzkumných institucí, pracovníci z oblasti kultury, ale také absolventi dané instituce.“

Ohledně „pouze“ u absolventů společenských oborů – o žádném jiném uplatnění absolventů se v BK nehovoří, proto „pouze“.
10. 12. 2008 | 20:42

Jakub Jirsa napsal(a):

ČÁST 2
Ohledně financování, tj. zbylé peníze a pokles výdajů na vzdělání. Oboje bylo proneseno tvůrci BK při debatě na FF UK. Tím, že vláda nebude zvyšovat výdaje na vzdělání Petr Matějů otevřel jak diskusi na VŠE tak diskusi na FF UK. Zvukový záznam z diskuse na FFUK je k dispozici.

Ohledně Cambridge, promiňte, ale svoji interpretační snahu již poněkud přeháníte. Jak z vět „Jediné, co podle vyjádření místních profesorů filozofie či klasických studií drží jejich obory při životě, je tradice a historicky dané zdroje univerzity. Rozhodně to však není obliba u „manažerského“ vedení univerzity.“ učiníte tvrzení, že manažerské vedení universit humanitní obory podporuje, to mi je záhadou. Aha, teď jsem pochopil, co myslíte argumentační pastí. Pokusím se psát jednodušeji: předpokládám, že nám jde o zlepšování vysokého školství; v současné době humanitní obory přežívají, žádná sláva; domnívám se, že kroky uvedené v BK povedou ještě ke zhoršení jejich pozice. Proto ta výzva k protestu na závěr – ty protesty směřují k zamýšlené reformě. Možná nerozumíte, co se myslí „historicky danými zdroji“ university v Cambridge: je to jejich nemovitý majetek (který např. pronajímá apod.) a fondy, jejichž původ je několik staletí starý. UK a ani jiná universita v ČR takové zdroje nemá.

Ano, text nepředložil žádné pozitivní návrhy. Domníval jsem se, že to byl úkol týmu tvůrců BK. Jedinou snahou mého textu bylo upozornit na problémy v BK – které tam vidím i po Vašem pokusu o kritiku.

Na závěr jen tři poznámky, které nebyly v článku, ale objevují se ve Vaší kritice. Samotné školné nikde v textu nezpochybňuji a na školné skutečně nemám jednoznačný názor – záleží na konkrétní podobě návrhu školného, propojenosti s půjčkami apod. Netuším, proč mi tedy podsouváte, že jsem proti školnému.
Dalším zdrojem obav z tzv. „externích aktérů“ ve správních a výkonných radách universit je naše krátká tradice s mediálními radami ČRo a ČT. Budou-li i vysokoškolské rady fungovat podobně, máme se skutečně na co těšit. (Pokud chcete namítnout, že BK o ničem takovém nemluví, mám na mysli zástupce veřejné a regionální správy, paragraf 80). Podobně je tomu i se zástupci podnikatelského sektoru; tyto rady určitě fungují ve skandinávských zemích, Velké Británii a podobně. Nicméně kultura podnikání a vyspělost společnosti je v těchto zemích přeci poněkud vyšší než u nás – asi bych neměl nic proti tomu, aby ve správní radě seděl britský či dánský podnikatel, nejsem si ale jist u těch českých.
A konečně, byl bych rád, pokud mi v rámci diskuse nebudete komolit jméno.
S pozdravem,
Jakub Jirsa.
10. 12. 2008 | 20:43

sasa napsal(a):

Pane Munichu, podstatou reformy je zacementovani stavajicich vedoucich predstavitelu konformnich s moci a vylouceni tech nekonformnich. Pokud mate prehled o zmenach vysokoskolskych zakonu v teto zemi za poslednich 60 let, tak je jasne, ze po revoluci jsou VS demokratizovany za ucelem dosazenich novych lidi. Pote se postupne utahuji srouby az vznikne mafie. Ta je po dalsi revoluci odstranovana a postup se opakuje at je kolem kapitalismus nebo socialismus, ci zase kapitalismus.
Pokud chcete mit kvalitni VS nesmite dat profesorum jistotu kresla. Pouze titul a zamestnani. Ale o penize musi bojovat.
10. 12. 2008 | 22:29

pinus napsal(a):

sasa:

"Pokud chcete mit kvalitni VS nesmite dat profesorum jistotu kresla. Pouze titul a zamestnani. Ale o penize musi bojovat."

To by vysvetlovalo onu povestnou mizernou uroven Harvardu, MIT a ostatnich spickovych americkych skol. Tam totiz profesori po urcitem poctu odpracovanych let `jiste kreslo' (tenure) ziskavaji - tedy muze jim byt nabidnuto, pokud prokazali sve kvality. Pokud neprokazali, vetsinou odchazeji.

A ted vazne. V jistych nebo nejistych kreslech problem rozhodne neni. Jistotu kresla muzete nabidnout a ma to sve vyhody. Skola (katedra, fakulta) se vsak musi postarat o to, aby jista kresla ziskavali ti, kteri budou i do budoucna prinosem.

Problem na ceskych VS je skutecne v celkove absenci durazu na kvalitu vlastni instituce (chvala vyjimkam). Jenze jakakoliv snaha cokoliv v tomto smeru zmenit se setkala s tuhym odporem. To, jestli profesori budou nebo nebudou mit moznost ziskat jista kresla, je jen zcela vedlejsim problemem.
10. 12. 2008 | 22:55

sasa napsal(a):

pinus: vzhledem k tomu, ze jste reagoval pouze na ta kresla, tak si myslim, ze jsem se trefil. Srovnavat nas s Harvardem nebo MITem je takovy nebetycny nesmysl, ze vam na nej odpovim. Tyto vysoke skoly nejsou dobre proto, ze profesori maji kresla, ale proto, ze uz asi 100let maji penez, ze nejsou "schopni" je utratit. A proto mohou vyuzivat lidsky potencial z celeho sveta. Az nase VS budou mit na 1 profesora stejne jako MIT, tak ten profesor bude stejne dobry jako ten Cinan, Rus, Nemec ci American na tom MITu. Oni si ho ti neschopni Cesi sami koupi.
10. 12. 2008 | 23:40

Jakub Jirsa napsal(a):

ČÁST TŘETÍ A SNAD POSLEDNÍ ...
Ještě drobnou poznámku. Pan Münich mne několikrát nazývá lhářem. Jednou je to proto, že asi ani jednou nebyl na veřejné debatě o Bílé knize (viz můj příspěvek výše). V druhém případě – osočení, že finance nepůjdou od firem ale ze školného – bych mohl opět odkázat na ony diskuse, avšak raději použiji text Bílé knihy Tabulka na s. 9: "Větší příliv soukromých zdrojů jak ze spoluúčasti studentů, tak od firem." Naopak nějak nemohu najít citaci pana Münicha, že „Příliv soukromých zdrojů od firem v žádné evropské zemi totiž nedosahuje výraznějšího podílu na financování a nelze očekávat, že v ČR tomu může být jinak.“ Kde to v Bílé knize je? S pozdravem, JJ.
11. 12. 2008 | 00:22

Milan H. napsal(a):

Článek pana Münicha je pozoruhodnou ukázkou demagogie a pokusu klamat méně znalého čtenáře a já tedy děkuji panu Jirsovi za reakci. Způsob jakým se ministerstvo s námitkami vypořádalo je opravdu hodný pozornosti a varovný. Viz oficiální stanovisko UK: http://www.cuni.cz/IFORUM-6...

Pozornosti čtenáře doporučuji také stanovisko Konference rektorů k Bílé knize, především jeho závěr:

"Úhrnem je třeba konstatovat, že první verze Bílé knihy nemá zatím kvality dokumentu, který bývá takto označován. Není v tuto chvíli kompaktním materiálem, který by dokázal jasně formulovat představu o povaze a směru reformy terciárního vzdělávání. Bílá kniha má řadu různorodých, mnohdy kusých a nahodilých inspiračních zdrojů, což vedlo na mnoha místech k zmatečnosti formulací, jednostrannosti, nepropojenosti. Jednotlivé části se nepodařilo integrovat v jednolitý celek, což je deklarovaný cíl Bílé knihy. Chybí koncepčnost, provázanost některých úseků, řada zásahů do současné podoby českého vysokého školství je rádoby radikální, zatímco je mnohde nedomyšlená a nedůsledná, snaží se být „reformou za každou cenu“ místo toho, aby při respektování silné a pozitivní tradice českého vysokého školství vtělila do systému jednak českou zkušenost posledních téměř dvaceti let, jednak podobu současné české situace ve společnosti a ekonomice s výhledem na cca 10 let, jednak moderní poznatky a trendy současného evropského vývoje."(...)

"Bílá kniha v sobě obsahuje také paradoxní rozpory, které jí odnímají celkovou důvěryhodnost. Nelze chtít reformu vyžadující finance, a nemít finance; nelze vytvářet konstrukce v oblasti řízení a samosprávy, a ignorovat reálnou situaci českého prostředí; nelze analyzovat zavedení školného, a vědět že nebude zavedeno – atd. atp."
(http://www.cuni.cz/IFORUM-6...)
11. 12. 2008 | 14:16

Samuel Zajíček napsal(a):

Osobně bych se chtěl pana Münicha zastat. Domnívám se, že není demagogický záměrně. Jeho přístup je zcela v souladu s dosavadní komunikační strategií celého týmu tvůrců BK, dá se tedy předpokládat, že prostě touto strategií "načuchl", a tak ji nereflektovaně užívá dále.

Aby bylo jasné, jakou komunikační strategii mám na mysli, pokusím se ji zde anekdoticky představit:

Vytvořme koncepci, ovšem bez přilišných konkrétních obrysů, které by každého jen obtěžovaly. Pokud přijde kritika, označující text za nekoncepční, případně nedodělaný, odmítněme ji jako nekonstruktivní a pozastavme se nad tím, proč lidé nedokáží přinášet konstruktivní připomínky. Pokud přijde kritika ve smyslu obavy, že něktérá konkrétní část koncepce bude implementována špatně, zeptejme se na kritika, odkud takový názor plyne, či snad je něco takového možno vyčíst z textu BK. Kritiku pak označme kromě toho, že za nekonstruktivní, i za neinformovanou a parciální. Pokud někdo vznese dotaz na konkrétní způsob implementace tezí v BK obsažených, odmítněme ho informovat s tím, že BK je "živý organismus", vzniká v široké diskusi, a tedy ještě nic není dané. Na tiskových konferencích stále opakujme, že "cítíme všeobecnou podporu" a dotazy na to, jesti je BK přijímána, zodpovídejme dle předchozího tak, že "nezazněla žádná relevantní kritika".

Jistě jsem zapomněl na některé jemnější finesy této strategie, nicméně toto je pocit, který se ve většině lidí, s kterými jsem o BK mluvil, během těch několika měsíců, co je BK na stole, vytvořil. Nedivme se proto, že pan Münich užívá stejné schema a odpusťme mu to. On je pouze plnohodnotným členem svého týmu.
13. 12. 2008 | 12:08

sasa napsal(a):

Samuel Zajicek: pokud mate pravdu ohledne motivace pana Municha, tak odpustit mu nelze. Nebot se nesnazi o nic mensiho nez o omezeni akademickych svobod!
13. 12. 2008 | 19:04

popokatepopletl napsal(a):

Vážený pane,
je to dozajista zajímavý článek. Ale. Většinou zde píšete o vysokoškolském školství s humanitním zaměřením. Asi to souvisí s vaším zaměřením na akademickou ekonomiku. Já Vaše nadšení pro "humanitsty" nějak nesdílím. Jsem bohužel hloupý technokrat. Jen se stupidně zeptám. Co vlastně odborníci z oblasti humanitních věd garantují. Např. který ekonom je schopen dneska říci a stát si za tím, vezmu to všeobecně, jak se bude vyvíjet ekonomika třeba v posledním kvartálu příštího roku. Když poslouchám ty ekonomické odborníky z řad bývalých ministrů v mediích, tak na obdobné otázky slyším tuto odpověď. "To vám nikdo není schopen říct .......". Co to jsou potom za odborníci. Smutné na tom je, že takoví řídí chod státu a nejsou za nic zodpovědni. Jak to sleduji, na humanitní obory vysokých škol se hlásí neúměrné množství studujících. Na technické to bývá řádově méně (takové to bylo vždy i za minulého režimu). Čím to asi bude. A potom, potřebuje současná společnost takový nadbytek nepoužitelných humanistů. Myslím, že žvástalů bez zodpovědnosti najdeme nadbytek v politických stranách a hlavně v jejích špičkách. Až za svoje pochybná rozhodnutí půjdou do lochu, stejně jako technokrat, který udělá chybu ve výpočtech a někoho ta jeho chyba stojí ne-li život, tak zdraví, potom jich jistě ubude. Zatím tomu tak není. Při tom se jejich špatná rozhodnutí týkají i tragicky širokých mas lidí. Za špatná rozhodnutí různých ....logů většinou dochází k nabídce lukrativnějších míst.
Proto nevím, proč by stát měl rozšiřovat a finančně přispívat na zvyšování počtu studujících na nepotřebných humanitních oborech. Většině těch, kteří se tam hlásí stejně jde jenom o získání vysokoškolského vzdělání, za co nejmenší námahu.
Celý problém by však chtěl asi celý seminář a ne pár řádků na blogu.
16. 12. 2008 | 14:28

muc napsal(a):

Popokatepetl: Vy jste typciký případ fachidiota. S těmi zbytečnými žvanili z humanitních fakult po bolševicku zatočit, že...
17. 12. 2008 | 14:38

muc napsal(a):

Jak chce pan Münich garantovat akademickou svobodu, pokud bude "ředitelem" univerzity třicetiletý cucák s nagelovanými vlasy, co nedávno dostudoval ing. někde na ekonomce? Kdo ho bude dosazovat? Jaké bude mít pravomoci?

Fakulty dnes dostávají peníze především za studenta, univerzita do těchto peněz nemá co mluvit, jak to může rektor/ředitel změnit?

Souhlasím naprosto s tím, aby byly vš více orientovány na výzkum, publikační aktivitu a souhlasím i s tou obecnou frází "více spolupráce s firmami", ale proč omezovat akademické svobody?
Akademická obec ví sama, co je pro ni nejlepší, resp. to ví rozhodně lépe, než jakési dosazovací rady. Našel byste snad, pane Münichu, lepšího rektora např. UK, než je prof. Hampl?
17. 12. 2008 | 14:48

Dark napsal(a):

V humanitních studiích je třeba udělat trochu pořádek a stejně jako v technických odvětvích chtít výsledky. Když se na UK dávají granty na výzkum ženských postaviček v dánském animovaném filmu 70. let, tak si říkám, že něco je špatně.
Obecně mi přijde, že hlavním problémem VŠ je jejich snižující se úroveň, protože peníze jsou za studenta, ale o kvalitě se nikde nemluví. Takže důležité je nabrat co nejvíce lidí a vypustit je do světa s titulem. Však oni už se tam nečemu naučí.
17. 12. 2008 | 18:17

Vladimír Hulík napsal(a):

Vážený pane kolego Münichu,

můj pohled na přípravu BK jistě znáte a abychom nechodili dlouho kolem horké kaše, zaměřím se na vypořádání připomínek, aby si návštěvníci zdejšího blogu udělali rámcovou představu o tom, jak to v týmu BK funguje ...

Připomínky k BKTV jsem odeslal 12.9. na e-mailovou adresu pripominky-BK@msmt.cz. Ač byly připomínky poslány v řádném termínu a na správné místo, kolega Matějů je svévolně vyřadil a nepublikoval na webu MŠMT, kde se ale uvádí, že tam jsou publikovány VŠECHNY obdržené připomínky (http://www.msmt.cz/bila-kni...).
Že by to bylo kvůli tomum, že jsem se o průběhu přípravy BK vyjádřil velmi nelichotivě (nekvalitní, neprofesionální, politicky motivovaná) ???
Odpověď kolegy Matějů na můj následný dotaz proč připomínky nebyly publikovány rozhodně uspokojivá nebyla.
V článku zde píšete (cituji) "Pravda je ale taková, že oficiální připomínky se musí vypořádat v řádných úředních termínech a tedy jako první během listopadu. Teprve potom je možno úředně vypořádávat další neformální připomínky."
Jak je možno vidět na již zmíněném webu MŠMT, ke dni 18.12.2008 jesou vypořádány troje připomínky, a to UK, RVŠ a SK RVŠ.

To hodně napovídá o tom, jak intenzivně autoři na BK pracují a jak moc je zajímají odborné připomínky. Autoři diskutovat nechtějí, stejně jako nechtěli zpracovávat analýzy a varianty řešení (za něco tak odfláknutého by se musel stydět i žák střední školy).

Bohužel po přečtení komentářů musím dát zapravdu panu Zajíčkovi, který myslím přesně popsal přístup týmu BK ke kritickým připomínkám.

Pokud máte pane kolego jiný názor na přístup autorů BK k odborným připomínkám, můžete mě o něm přesvědčit třeba e-mailem, rád si popovídám.

S pozdravem,
V. Hulík, Ústav pro informace ve vzdělávání
18. 12. 2008 | 11:09

matematik napsal(a):

Humanitní obory, o které jsou tady obavy, se naprosto liší od přírodních věd. Především to nejsou žádné vědy, protože jejich výuka je závislá na současném establishmentu. Historie je například obor, který se zabývá takovou interpretací minulosti, jaká tomu establishmentu vyhovuje a poctivý historik se lehko může dožít upálení na hranici. Přírodní vědy jsou oproti tomu invariantní vůči vládám. Jistý autor "perpetua mobile", svého času tak dlouho otravoval fyziky prostřednictvím strany a vládu, které jeho blbosti poslaly akademii k posouzení, až jsem jako třináctý posuzovatel napsal tuto větu:

Ani strana a vláda nejsou dostatečně kompetentní, aby zrušily druhý zákon termodynamický.

Dnešní proklamované snahy o zvýšení kvality vzdělání a výzkumu jdou mimo mísu. Nejvíce mne štvou návrhy, abychom kvalitu našeho výzkumu zlepšili tím, že si budeme zvát západní experty. Už jsem někollikrát napsal, že ti indičtí mladí asistenti, kteří mi dělali poskoky v laboratořích na Fiji, by k nám nešli pracovat za profesorský plat. Jsem členem dvou komisí Mezinárodní krystalografické Unie a pracuji tam s pány, jejichž měsíční příjmy jsou kolem našich 150 tisíc. Jsem prvním autorem dílu E Mezinárodních krystalografických tabulek. Druhým je Prof. Litvin zPennState Uníiversity. Když díl vyšel, byl odměněn titulem distinguished professor a má stále podporu, aby mohl jezdit na konference. Já jsem za odměnu dostal snížení pracovního úvazku na 20 procent. Letos mi pak ústav dal vale a na rozloučenou jsme dostal prémii 10 tisíc Kč. Za to by se byli styděli i komunisti. Shodou okolností je to odměna za to, že naše tabulky jsem mezitím zpracovali na on-line verzi a že vychází druhé vydání. Je pravda, že jsem starý dědek, je mi 73, ale na práci stále stačím. Celý život jsem dělal vědu a dobrou vědu za žebrácký plat, takže od příštího roku ji budu dělat zadarmo. Akademie totiž údajně potřebuje peníze pro mladé lidi, mezinimiž je ovšem řada ruských emigrantů. A zkuste pozvat prof. Litvina, aby nám pomohl s vědou. Možná, že by to přijal s platem oněch 150 tisíc, s pevnou smlouvou na deset let a s různými benefits. Možná vy se zeptal, nač ho potřebujeme, když tu máme mne. On totiž za mnou jezdí na konsultace, kdežto sám mi nikdy nic nového nemohl sdělit.
18. 12. 2008 | 20:32

jogín napsal(a):

O chvalozpěvech na školné: Roční příspěvek na studenta se na fakultách s praktickým cvičením (technika, medicina, přírodověda) pohybuje kolem 70 tisíc. Za ty peníze bychom mohli studentům ukazovat tak embrya v lihu. V praxi dochází k dotování diplomových prací z těžce vydobytých grantů na vědu, které hradí materiál a studenti přispívají prací. Částky nižší než polovina zmíněných 70 tisíc jsou v rozpočtech zanedbatelné. Dluh studenta kolem 100 tisíc při absolvování pořádně sníží zájem studentů , nemluvě o současných vydáních na jeho životní výdaje, které se v Praze blíží 10 tisícům měsíčně, jen ubytování přijde na 5 tisíc. Většina studentů při studiu ještě pracuje, aby vyšli s penězi. Takže dostupnost vysokoškolského vzdělání se školným silně sníží. A fantastické představy, jak se bude školné splácet dodatečně z nadprůměrného platu jsou také mimo mísu. Asolvent nastupuje s platem pod průměrem a k dosažení plné kvalifikace potřebuje ještě 3-5 let vědecké výchovy ( stipendium 8 tisíc měsíčně). Ve věku 27 let se mu podaří dosáhnout na průměrný plat a teď by si měl koupit byt za 2-3 miliony a založit rodinu. K tomu jistě pomůže dlužné školné. Tento přístup by nejen ztížil vzdělání, ale značně by zesílil již existující selekci proti lidem s nadprůměrnou inteligencí. Existují jistě obory, které vyžadují jen knižní vzděkání a přinášejí vysoké výdělky. Je ovšem otázkou, jak záplava právníků a manažerů zvýší produkci tohoto státu. Podrobnou kritiku první verze Bílé knihy před její publikací naleznete jako „Terciární vzdělávání“ na http://www.patecnici.wbs.cz... , definitivní text BK byl vzhledem k námitkám upraven, bohužel převážně formálně.
23. 12. 2008 | 21:25

jogín napsal(a):

Přetiskuji část kritiky z citocaného textu.
7.3 nástroje financování
Tento oddíl bere zavedení školného jako fakt, bez jakékoliv analýzy jeho positivních a negativních efektů. Navíc je v navrhovaných nástrojích financování navržena zpětná vazba, zvyšující počet studentů VŠ podle výše vybraného školného, opět vše bez analyz vlivu positivních a negativních externalit. Jediným kriteriem pro počty studentů VŠ je uspokojení poptávky. Tento přístup vychází z naivní představy, že prvořadou motivací studentů je výše jejich budoucího platu a že výše platu je úměrná hospodářskému efektu z činnosti zaměstnance. Dokument neguje ekonomiku jako studium lidského chování s přihlédnutím k výnosu a omezuje se na primitivní aplikaci nejjednoduššího mikroekonomického modelu. V náročných a nepopulárních oborech je nutné financování státem kvůli velkému rozdílu mezi náklady na studium a příjmy absolventů. Ano, produkce absolventů hi-tech oborů je v současné situaci financováním podnikatelů a vede k snížení platů nejkvalifikovanějších odborníků, takto ovšem vzdělání působilo vždy a v tom spočívá jeho význam. Vzdělání pomocí disproporce mezi kvalifikací odborníků a jejich odměňováním vytváří externalitu a zrychluje technologický pokrok. Díky multiplikativním efektům jsou vynaložené náklady na vzdělání neskonale účinnější než snížení nákladů státního rozpočtu a tudíž daňového zatížení podnikatelů a jednotlivců.

Pokud jde o řešení proporcí oborů, je nutné vzít v úvahu, že přitažlivost některých oborů vysoce převyšuje reálnou potřebu. Je jistě levnější omezit počty absolventů pomocí numerus clausus než nadprodukcí řádově převyšující potřebu. Pro přiblížení k rovnováze mezi nabídkou a potřebou stačí mírná nadprodukce absolventů. Dlouhodobým výsledkem navrženého přístupu může být jen dezorganizace kvalifikační struktury populace a plýtvání prostředky na terciární vzdělání nepotřebných absolventů. Příklad- může dojít k produkci 100 absolventů FAMU na jednu filmovou roli nebo se právník stane nejčastějším zaměstnáním dřív než zasáhne převaha nabídky těchto kvalifikací- cyklus výchovy VŠ absolventů je dlouhodobý a informace o potřebě se šíří se pomalu. U VŠ s významným podílem absolventů ve veřejném sektoru dojde naopak k poklesu zájmu, snížení kvality absolventů a postupně k enormnímu nárůstu mzdových nákladů v tomto sektoru. A samotné VŠ při navrženém financování zvýší příjmy nejsnadněji redukcí nároků na studenty. Kvůli zásadním nedostatkům v koncepci už nehodnotím další kapitoly, které se zabývají detaily navrženého přístupu.
27. 12. 2008 | 13:13

Vědec, technika napsal(a):

Obecně diskuzi k článkům nečtu, jelikož pak ztrácím naději v český národ. Riskl jsem to, bohužel. Vcelku by mne zajímalo, jestli přispěvatelé mají nějaký názor anebo zkrátka je jen vše špatně. Popřípadě alespoň jestli je současný stav lepší.

No Oproti současnému stavu v BK převládají prvky, které z dlohodobého pohledu zvyšují perspektivu CZ vědy (nejen dle mého názoru). I přes některé pasáže ji podporuji - stále lepší než současnost.
26. 01. 2009 | 20:47

omega watches napsal(a):

Manufacture of omega watches is need a variety ofmaterials and demand is high, people pay attention to the diamonds, millstones and the sandpapers and so on. http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:30

hrzbq napsal(a):

无名<a href="http://www.sz-hrzbj.cn">深圳搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn">深圳搬家</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/lhbj...">深圳罗湖搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/ftbj...">深圳福田搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/nsbj...">深圳南山搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/ytbj...">深圳盐田搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/babj...">深圳宝安搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/szlh...">深圳龙华搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/lgbj...">深圳龙岗搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/bjbj...">深圳布吉搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/gcbj...">深圳装卸公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/szdc...">深圳吊车公司</a>
<a href="http://www.wumingbanjia.cn">深圳搬家</a>

<a href="http://www.hrzbq.com">深圳搬家公司</a>
<a href="http://www.sz-hrzbj.cn/szdc...">深圳吊车公司</a>
<a href="http://www.hrzbq.com/szwbcs...">深圳尾板车出租</a>
<a href="http://www.hrzbq.com/szdzgs...">深圳吊装公司</a>
<a href="http://www.hrzbq.com/szbcgs...">深圳搬厂公司</a>
<a href="http://www.wumingbanjia.cn/">深圳搬家公司</a>

万利<a href="http://www.ktwx.cn/">深圳空调维修</a>,提供<a href="http://www.ktwx.cn/ktjxz.htm">深圳空调加雪种</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/ktaz.htm">深圳空调安装</a>、<a href=http://www.ktwx.cn/ktcz.htm">深圳空调拆装</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/hrktwx.htm">深圳海尔空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/LGktwx.htm">深圳LG空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/xkktwx.htm">深圳新科空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/zgktwx.htm">深圳志高空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/slktwx.htm">深圳三菱空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/dbxwx.htm">深圳澳柯玛空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/glktwx.htm">深圳格力空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/dsjwx.htm">深圳春兰空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/ysqwx.htm">深圳大金空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/wxfw.htm">深圳日立空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/wxbj.htm">深圳松下空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/ktcs.htm">深圳三星空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/khyj.htm">深圳索尼空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/zyktwxcz...">深圳中央空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/xyjwx.htm">深圳奥克斯空调维修</a>、<a href="http://www.ktwx.cn/mdktwx.htm">深圳美的空调维修</a><a href="http://www.ktwx.cn/ktxd.htm">深圳空调清洗</a>....<a href="http://www.ktwx.cn/">空调维修</a>
16. 07. 2009 | 08:43

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 06:34

szjxbq napsal(a):

[url=http://www.szjxbq.com]深圳搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com]深圳顺发搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳罗湖搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳福田搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳南山搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳宝安搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳龙岗搬家公司[/url]
[url=http://www.szjxbq.com/index...]深圳盐田搬家公司[/url]
[url=http://www.szbq668.cn]深圳吊装公司[/url]
[url=http://www.szbq668.cn]深圳搬厂公司[/url]
[url=http://www.szbq668.cn]深圳搬迁公司[/url]
04. 10. 2010 | 09:24

szjxbq napsal(a):

<a href="http://www.szjxbq.com">深圳搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com">深圳顺发搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com/index1.asp">深圳罗湖搬家公司</a> <a href="http://www.szjxbq.com/index2.asp">深圳福田搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com/index3.asp">深圳南山搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com/index4.asp">深圳宝安搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com/index5.asp">深圳龙岗搬家公司</a>
<a href="http://www.szjxbq.com/index6.asp">深圳盐田搬家公司</a>
11. 05. 2011 | 03:28

ht386 napsal(a):

http://www.ht396.com 无线针孔摄像机 http://www.wxav.net 无线微型摄像头 http://www.htsxt.com 无线针孔摄像头 http://www.tx96.com 无线看字摄像头 http://www.vvu8.com 无线隐形耳机http://www.wbtcq188.com http://www.cjtcq.com 地下金银探测器
http://www.wuxianjiankong.com 无线监控 http://www.wbtcq.com 西安地下金属探测器
20. 02. 2012 | 09:15

szbq napsal(a):

[url=http://www.szmaijie.com]深圳搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/nsbj.html]深圳南山搬家公司[/url]
[url=http://www.szmaijie.com/babj.html]深圳宝安搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/ftbj.html]深圳福田搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/lgbj.html]深圳龙岗搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/lhbj.html]深圳罗湖搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/longhuabj.html]深圳龙华搬家公司[/url] [url=http://www.szmaijie.com/ytbj.html]深圳盐田搬家公司[/url]
25. 02. 2012 | 08:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy