Záhada medicínského výzkumu se řeší

10. 01. 2009 | 00:10
Přečteno 4911 krát
V minulém blogu jsem srovnal publikační produkci českého medicínského výzkumu s několika evropskými zeměmi podobné velikosti a vznesl jsem zásadní otázku, proč dopadáme tak extrémně špatně. Neznaje správné odpovědi, vyzval jsem čtenáře k diskusi a nabídl potenciální kandidátky správných odpovědí:

a) Jsou výsledky českého medicínského výzkumu publikovány jinde než je ve světě běžné (v mezinárodních časopisech)?

b) Je český medicínský výzkum lepší než naznačuje graf, ale z nějakého důvodu ho nesdílíme se světem?

c) Světová vědecká komunita se o výsledky českého výzkumu z nějakého důvodu nezajímá?

d) Český medicínský výzkum je skutečně popelkou a světové výsledky jsou výjimkou? Co je potom důvodem? Špatné podmínky pro tuto vědeckou práci? Nezájem odborníků dělat tuto práci?

e) Udělal jsem snad někde nějakou nějakou zásadní chybu při výpočtu?

Myslím, že diskuse čtenářů stojí za to. Cítím se ještě povinován několika reakcemi:



prirodovedec II, Boleslav D.Prosim Vas nez zase podlehneme dalsi panice, doporucil bych Vasi pozornosti nektera fakta: 1) Delit vysledky poctem obyvatel podle nema smysl. Nedelil bych ani poctem vedcu, ale spise objemem penez v uvedenych zemich. Protoze vyzkum je bud drahy ci levny.... jedna se tedy podle mne o manipulaci v neprospech CR a samozrejme ve prospech reforem :). Autor by to mel vedet a zohlednit, jiz to zde bylo pripominkovano, kdyz srovnaval podobne ekonomicke obory zemi. Zatim tedy prokazal spise neschopnost se poucit

Odpověď: Že by bylo žádoucí údaje o publikacích podělit objemem prostředků na medicínský výzkum nebo počtem lidí zabývajících se medicínským výzkumem jsem naprosto otevřeně v textu přiznal. Jenomže on je problém taková čísla - srovnatelná pro různé země - sehnat. Alespoň já je nemám. Podělit ta má číslo jako prirodovedec objemem prostředků na celou vědu (ještě k tomu přenásobené nějakým univerzálním PPP) nebo všech vědců v té které zemi je sice snadné, ale potenciálně extrémně nepřesné. A i kdyby byly ty indexy publikační produkce přepočítané prirodovedcem správně, publikační ztráta by se z obrovské změnila pouze ve velkou. Jako fatální problém to tedy nevidím. Stokrát fatálnější chybou je, když někdo na základe RCIO (relativní citační index oboru, viz. můj minulý článek) dojde ke zcela chybnému závěru, že náš medicínský výzkum je světovou špičkou. Teď také prozradím druhou hádanku: RCIO je totiž přesněji řečeno relativní citační index článků z oboru a právě těch článků je z ČR žalostně málo.

Prepočteno na jednoho výzkumnika:
Austria 500%
Czech Republic 100%
Netherlands 900%
Sweden 800%

Prepočteno na GDE:
Austria < 200%
CR 100%
Netherlands cca 900%
Sweden cca 300%

Zlatuska: Proc tedy nespocitate a nesrovnate primo statistiky zalozene v danem obdobi na citacich individualnich clanku a misto toho si hrajete s rozdelovanim podle IF, ktere stejne korektni vysledek nedava? Pracujete s prumery v situaci, kdy mate silne asymetricka statisticka rozdeleni a ocasy tech charakteristik to samy zkresli (viz prirodovedcem citovany Sobel) tak, ze dekonstruovat z nekorektne spocitanych dat odpovedi na polozene otazky muze byt nesnadne nebo nemozne. (Na podzim pro britsky vyzkum tyden co tyden publikoval srovnani zalozene na citacnich datech britsky Times Higher education. U nas se o to z lidi s pristupem k tem datum a odpovednym za analytiku vladni "reformy" nepokusil nikdo.) Napada mne otazka, zda jsou vubec ekonomove zvykli pracovat se statistickymi rozdelenimi?

Odpověď:
a) Samozřejmě bych rád udělal a na vlastní oči viděl také srovnání na základě citační analýzy. To bych to ale nesměl dělat jako koníčka ve volném čase. Takové analýzy by měla dělat profesionální (placená a nezávislá instituce), ale taková zatím u nás bohužel stále není. Ale na základě zkušeností z předchozích analýz jsem přesvědčen o tom, že srovnáním citačního ohlasu bychom byli svědky ještě většího propadáku. Proč? Prostě proto, že články v časopisech s nízkým Impact Factorem skutečně čte a cituje výrazně méně vědců. Není šance, aby to málo českých medicínských článků vycházející ještě k tomu v časopisech s velice nízkým IF nějakým zázrakem dosahovalo abnormálně vysokého počtu citací.

b) IF je samozřejmě průměr měřený na poměrně krátkém období s potenciálními nepřesnostmi. Nějakým rigoróznějším a náročným zpřesňováním (kdo to má po večerech počítat, že ano) by se ale to zásadní - obrovská ztráta na peleton základního medicínského výzkumu ve světě - nevymazala. Ta ztráta ČR totiž s tvarem a asymetrií distribučních funkcí citací nemá vůbec nic společného. A kromě toho se soustřeďuji pouze na jeden obor živé přírody, kde je podobná citační praxe. Kdybych takto srovnával například medicínu s fyzikou, bylo by to samozřejmě hodně špatně.

c) Mohu všechny ujistit, že i my ekonomové (možná ne všichni) jsme zvyklí pracovat se statistickými rozděleními. Ale jak jsem uvedl v bodě b), rádi si to zjednodušíme, když za to nejsme placeni a předem stejně víme, že to na podstatě zjištění nic nezmění.

Zlatuska: Proc se aspon na fixnim vzorku produkce nepracujete s korektne zpravovanymi udaji namisto odvozenin z zharakteristik, ktere se nechovaji pouzitelne? To mi prijde jako vetsi zahada, nez ty, ktere vznasite v blogu.

Odpověď: Zde vám nějak nerozumím. Já nepracuji se vzorkem, ale s celou populací (publikovaných článků v roce 2006). Musím prostě pracovat s nějakou odvozenou charakteristikou jako je IF časopisu. Citace těch článků nemá smysl, protože řada citací se urodí teprve v následujících letech. A sám správně připomináte, že tvary ocásků citačních distribucí jsou různé, takže je nelze nijak přesně individuálně předvídat. Můžeme si samozřejmě na ty další citace ještě pár let počkat. Ale takové hodnocení českého medicínského výzkumu roku 2006 až v roce 2012 nebo později už bude spíše práce pro historiky než pro reformátory.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

prirodovedec napsal(a):

autor: 1) Dekuji za citace. Citim se potesen. I zpusobem, jak jste to pojal. Pokusim se diskutovat dale a pokud mozno vecne.

2) Pripoustim, ze jsem Vase zmineni, ze by se to mohlo upravit i jinak, nezminil (ode mne chybne), viz:

"Že by bylo žádoucí údaje o publikacích podělit objemem prostředků na medicínský výzkum nebo počtem lidí zabývajících se medicínským výzkumem jsem naprosto otevřeně v textu přiznal."

Ale domnival jsem se, ze jste se v takove situaci nemel spolehnout na rozdeleni jedine charakteristiky. Podle mne Vase charakteristika na obyvatele je ZAVADEJICI a moje podeleni objeme prostredku na cely vyzkum (PPP prepocet dle OECD) NEPRESNE - tim reaguji na:

"Jenomže on je problém taková čísla - srovnatelná pro různé země - sehnat. Alespoň já je nemám. Podělit ta má číslo jako prirodovedec objemem prostředků na celou vědu (ještě k tomu přenásobené nějakým univerzálním PPP) nebo všech vědců v té které zemi je sice snadné, ale potenciálně extrémně nepřesné."

Souhlasim - presvedcte RVV, at takova data shromazduje. Souhlasim s Vasimi drivejsimi postrehy, ze pri deleni mld. je zpracovani vysledku vyzkumu dosavadnim zpusobem (tj. bud urednici diletanti nebo po vecerech znalci nadsenci jako Vy) neunosne.

"A i kdyby byly ty indexy publikační produkce přepočítané prirodovedcem správně,"

Rekneme, ze za neexistence/nedostupnosti dalsi informace jsem vybral oduvodnene cislo zpusobem, ktery se voli. Domnivam se, ze to neni to spravne jsem zminil i ja jako Vy drive. :)

"publikační ztráta by se z obrovské změnila pouze ve velkou."

I to je pak rozdil, ne? Z velkeho rozporu je mensi, ne?

O cem ale vas vypocet svedci? O cem svedci ty fascinujici rozdily?

Dle mne o rozdilu v relativnim poctu publikaci v IF casopisech mezi uvedenymi zememi vztazeno k jednomu roku. Zeptam se: Kdyz vezmete casove rady (nejen jeden rok), jak to vypada, kdyz vezmete do uvahy trandy a casove rady (viz vase ekonometricka specializace :) ), jak se vyvijeji ta Vase empiricka rozdeleni? Jaka je mezirocni variabilita u vsech zemi?

Dale k RCIO ...
10. 01. 2009 | 02:00

prirodovedec napsal(a):

K RCIO: Pisete "Stokrát fatálnější chybou je, když někdo na základe RCIO (relativní citační index oboru, viz. můj minulý článek) dojde ke zcela chybnému závěru, že náš medicínský výzkum je světovou špičkou."

A neni podle tohoto ukazatele? :)

"Teď také prozradím druhou hádanku: RCIO je totiž přesněji řečeno relativní citační index článků z oboru a právě těch článků je z ČR žalostně málo."

Nicmene tento ukazatel je podle zminene zpravy mezinarodne nadprumerny (nebo je chybny, nebo je mnou chybne chapan a Vy mne opravite nebo je chybne spocitan ...), ano?

Cili jestli tomu rozumim spravne (jdu s kuzi na trh, snazim se o interpretaci, ktera muze byt mylna, ale povazuji za didakticke, pokud mi vysvetlite proc se mylim):

Medicinsky vyzkum publikuje VELMI MALO, ale VYSOCE EXCELENTNICH clanku podle jejich citovanosti (viz RCIO - na 930% temer nejsou nulove citovane clanky :) ve srovnani se svetem). Pisu to spravne? Pritom tyto clanky zrejme nejsou nutne v tech casopisech s nejvetsim IF, ale zrejme v casopisech i s malym IF tyto patri mezi clanky, ktere jsou nejvice citovany. Je to tak? Pak ne zcela rozumim Vasemu:

"Ale na základě zkušeností z předchozích analýz jsem přesvědčen o tom, že srovnáním citačního ohlasu bychom byli svědky ještě většího propadáku. Proč? Prostě proto, že články v časopisech s nízkým Impact Factorem skutečně čte a cituje výrazně méně vědců. Není šance, aby to málo českých medicínských článků vycházející ještě k tomu v časopisech s velice nízkým IF nějakým zázrakem dosahovalo abnormálně vysokého počtu citací."

V cem se mylim? Vysel jsme z maleho vlastniho ciselneho prikladu.

Podle mne v RVV hledate ztraceny "gral excelence", a pokud mam pravdu, co je vice excelentni, nez velmi malo vysoce citovanych clanku? Nejsou ti nasi PUBLIKUJICI lekari vlastne genialni? Neni to tak, ze ten prumer proste pracuje spise v realizaci vyzkumu, a diky jejich mravenci drine ma skutecne elitni spicka cas a dalsi kapacity na tvorbu clanku s vysokym dopadem?

Souhlas s: "Samozřejmě bych rád udělal a na vlastní oči viděl také srovnání na základě citační analýzy. To bych to ale nesměl dělat jako koníčka ve volném čase. Takové analýzy by měla dělat profesionální (placená a nezávislá instituce), ale taková zatím u nás bohužel stále není."
10. 01. 2009 | 02:12

Karel Vomacka napsal(a):

Pripada mi to jako trochu absurdni debata. Z vlastni letme zkusenosti mohu napsat, ze cim nizsi IF, tim vetsi sance na clanek z CR. Reforma, ktera se zameri na stimulaci publikaci v casopisech s co nejvetsim IF sice neni idealni, ale rozhodne je to krok vpred. Nebo je potreba diskutovat, co je vice, zda-li 16 clanku v casopise s IF 1 nebo jeden clanek v casopise s IF 16? Co treba exponencielni bodovani publikaci, s polocasem rozpadu (:-)) oborove....

Toz tak
10. 01. 2009 | 02:15

prirodovedec napsal(a):

autor: "IF je samozřejmě průměr měřený na poměrně krátkém období s potenciálními nepřesnostmi."

Voz SObel, viz Thomson jako soukroma firma, ktera se tim zivi a jeji zname a diskutovane chyby ... vice Zlatuska.

"Nějakým rigoróznějším a náročným zpřesňováním (kdo to má po večerech počítat, že ano)"

Ti zaplaceni profesionalove RVV. Zaplaceni a oponovani - tvrde verejne a vsemi. Nehledajici jeden dle mne nesmyslny zebricek, ale poskytujici zpetnou vazbu, kde se zlepsovat a proc.

"by se ale to zásadní - obrovská ztráta"

co tak velka :) (viz vyse :) ).

"na peleton základního medicínského výzkumu ve světě - nevymazala."

A co to RCIO? :) Pokud uvazujete vynalozene finance (ve svete je zrejme vyznamny priliv soukromych prostredku, u nas soukrome kliniky a zrejme vkladaji do vyzkumu ve srovnani se svetem 0, protoze na to velikosti nemaji), ktere nemame, ale odhadujeme (lze dohledavat pres podobne zpravy te nasi jednotlivych zemi - tam ty kolacove grafy cleneni prostredku podle oboru zrejme budou), je to mozna vysoce efektivni.

"Ta ztráta ČR totiž s tvarem a asymetrií distribučních funkcí citací nemá vůbec nic společného."

Je mozne, ze se projevuje zrejme: penize prosustrovane na ruzne lobby (farmaceuticke firmy, ...) chybi na platy doktoru (ti slouzi prescasy misto aby badali a privydelavaji si kde mohou) a na financovani vyzkumu az na ty elity na par klinikach a ustavech. Vysledek? Par publikujicich elit a zbytek, ktery usiluje o rozumny zivotni standard a cely vyzkum je jim ukradeny, protoze venovat se IF publikacim je pro ne existencne dosud kontraproduktivni.

"A kromě toho se soustřeďuji pouze na jeden obor živé přírody, kde je podobná citační praxe. Kdybych takto srovnával například medicínu s fyzikou, bylo by to samozřejmě hodně špatně."

Nerozumim. Zrejme tyto obory mezi sebou nelze naprosto srovnavat bez nutneho normovani.
10. 01. 2009 | 02:21

scientist napsal(a):

to je pak otázka, proč věnovat tolik energie a úsilí, když víte, pane autore, že výsledky, ke kterým dospějete, mají řadu úskalí. chcete se dobrat dat v zásadě kvalitativního charakteru pomocí kvantitativních metod a překonáváte tak dvojí "zkreslení". Jednak se snažíte nasimulovat výpočty používané v zahraničí na datech, která nejsou co do kvality srovnatelná. A druhým úskalím je, že i v zahraničí používané metriky mají také svoje "black boxes".

Ale ono se to vždycky "nějak" udělá.

Ti, kdo vidí do střev, dokáží s těmito výsledky pracovat, pokud mají elementární zodpovědnost a znalost.

potíž je v tom, že se pak takto konstruovaná čísla, která zobrazují nakonec tak trochu něco jiného než by měla -a to z podstaty věci- že se dostávají do rukou těch, kteří tomu nerozumí ale mají pravomoc rozhodovat.

mockrát jsem měl možnost vidět okouzlení byrokratů a manažerů ve chvíli, kdy jim cosi složitého zkondenzujete do podoby čísel, grafů, tabulek. Ty jsou přece jasný jak facka.

Je tragédie, že takto běžně spravujeme společnost, ale divím se, že to dobrovolně děláme i sami sobě. Tím na mysli to, že přeci lidé Vašeho formátu dobře ta úskalí znají, ale přistupujete na byrokraticko manažerskou mentalitu řízení (projektů, lidí, věcí - jedno čeho, hlavně dekontextualizovaně, tzv. objektivně)

Zájmem těch, kdo vědí, má být snaha nalézt jiná řešení, zvláště když skrze RVV můžeme sami sobě stanovit standardy hodnocení. Nedělejte z čísel fetiše, zvláště ne tam, kde reprezentují realitu VELMI zprostředkovaně.
10. 01. 2009 | 14:07

wikia napsal(a):

S publikováním ve spíše oborově "průměrných" (= nikoliv špičkových) časopisech pak souvisí i další faktor - recenzní řízení v takovýchto časopisech netrvá týdny, ale spíš měsíce. Publikace se pak pomaleji dostává ke čtenářům, a ti na takový článek začnou pomaleji reagovat. Když navíc přihlédneme k tomu, že podobné publikace bývají obvykle citovány v podobných časopisech, platí tato "pomalost" i pro autory, kteří budou takovéto publikace citovat.

Rok 2006 je proto pro zevšeobecňující výzkum citovanosti dělaný v roce 2008 zvolen poměrně nevhodně. Chtělo by to hodnotit minulost poněkud vzdálenější - třeba rok 2004 či 2003.

Na závěr jeden příklad, potvrzující mou hypotézu. Namátkou jsem si z čerstvých profesorů medicíny na UK vybral jednoho (předem přiznávám - nevolil jsem chirurga, ale obor spíš "teoretičtější"), a dostal:

Author=(krsek M) AND Address=(charles)
Results found: 26
Sum of the Times Cited [?] : 416
Average Citations per Item [?] : 16
h-index [?] : 9

nejcitovanější práce (pravda, nejspíš z jeho zahr. pobytu] : OCT 2003 - 142 citací

práce z roku 2006: citací už "jen" 3, 5 a 11
10. 01. 2009 | 14:11

jirizlatuska napsal(a):

Fixnim vzorkem produkce jsem minil casove ohraniceny vysek, v tomto pripade jeden rok.
IF se dela za okno dvou kaledarnich let. Ergo citacni hodnoceni za 2006 na zaklade skutecnych poctu citaci jednotlivych clanku se v roce 2008 uz udelat da korektneji, nez na bazi IF casopisu.

Nerozumim tvrzeni: "Citace těch článků nemá smysl, protože řada citací se urodí teprve v následujících letech." Cela konstrukce IF vychazi z toho, ze se k orientacnimu posouzeni uzije okno dvou kalendarnich let citaci clanku z casopisu. Tady tvrdite, ze Vam dva roky nestaci (poukaz na hodnoceni 2006 az nekdy v 1012). Nevadi Vam pritom prukazne analyzy toho, ze se IF nema pouzivat pro hodnoceni konkretnich publikaci v casopisech (uvadi to Garfield, konkretni data ukazuje Seglen [na nej mel byt odkaz v tom, co jsem psal minule, Sokal byl ode mne preklep]). Navic neberete dva roky citaci publikaci, ale dva kalendarni roky, ktere se daji u casopisu vylepsovat tim, ze se clanky s vetsi pravdepodobnosti citaci zaradi na zacatek kalendarniho roku (metody selektivniho zvysovani IF temito zpusoby jsou posany v literature, i nasi autori hovori o citacnich praktikach editoru, ktere rovnez IF selektivne zvysuji pres citace materialu z prislusnych casopisu, i to je v literature popsano).

Hodnotit skutecne citace zde neni problem pro historiky, i reformatori by na zaklade toho mohli citacni ohlas hodnotit korektneji, nez jen na bazi proxy typu IF, o kterem je navic znamo, ze nedava korektni vysledky pro srovnavani jednotlivych clanku mezi sebou (viz analyza Mezinarodni unie matematiku). Zda se mi spis, ze reformatorum je jedno, co vlastne pocitaji (predpokladaji, ze kdyz tomu nerozumeji sami, nebude tomu rozumet i nikdo jiny).

***

Zajimava a podstatna je take poznamka o tom, ze je tahle analyza pouze vysledkem zajmu coby konicka, nikoli profesionalne udelane analyzy. Kdyz uz byli zmineni reformatori -- je za korektni analyzu vubec nekdo placen tak, aby se udelala poradne (a je znamo, kdo a na jak velkou cast uvazku)? Nebo to "reformatori" delaji cele jen jako konicka a seriozni analyzu nechaji az na ty (snad za to placene?!) historiky?? Resume z toho - netykajici se medicinskeho vyzkumu, ale reformy obecne - reformni kroky se musi udelat driv, nez k nim existuje korektni analyza, ta muze prijit pozdeji (a jen kdyz potvrdi vychodiska).
10. 01. 2009 | 19:28

Michal Hocek napsal(a):

Ten prvni clanek jsem cetl az ted, takze jsem na nej nemohl vcas reagovat. Rekl bych, ze ten rozdil je realny a je snadno vysvetlitelny. V ceskem lekarskem vyzkumu je bezne, ze nejvetsi megaprofesori nemaji prakticky zadne IF publikace a jejich nejlepsi "pecky" jsou popularizacni clanky v Cas. Lek. Cesk. v cestine (samozrejme jsou i cestne vyjimky). Tuto situaci opakovane ve svych clancich kritizoval Prof. Horejsi (dokud jeste psal o vede a nez se stal hlasnou troubou CSSD). Samozrejme to neni tim, ze by v jejich oborech nebyly dobre IF zurnaly, ale je to proste tim, ze nedelaji vedu na svetove urovni a do dobrych zurnalu nemaji co dat. I ty nejvetsi kapacity jsou obvykle rady, kdyz jsou schopni v CR zavest nejakou moderni metodiku lecby, kterou vynalezli jinde a na to dostavaji ty primariaty a profesury. V zahranici je to samozrejme jinak a na universitnich klinikach by bez vyznamnych vedeckych vysledku nikdo nemohl delat.
U nas v chemii je situace nastesti mnohem lepsi - v chemii bez impaktovanych publikacich profesuru nedostanete ani na lokalni "takyuniversite" (i kdyz jsou velke rozdily v narocich treba mezi spickovou VSCHT a Purkyneho universitou v Usti nad Labem). Obhajit disertaci bez publikace prakticky taky nejde - ja osobne mam u svych doktorandu nejnizsi hranici 3 publikace jako prvni autor, abych disertacni praci vubec pustil k sepsani. Byl bych docela zvedavy, kdyby autor stejnym zpusobem vyhodnotil obor CHEMIE - odhadoval bych, ze bude Holandsko hodne nahore (jsou po certech dobri), pak nize Svedsko a CR by mela byt pred Rakouskem nebo aspon zhruba nastejno.
11. 01. 2009 | 15:05

sasa napsal(a):

2Michal Hocek, jaky celkovy prumerny mesicni prijem ma vas doktorand?
11. 01. 2009 | 18:51

Michal Hocek napsal(a):

Prumer neni o nicem - u me je to postavene hodne motivacne, takze nekteri maji vic a nekteri min podle vykonu (kombinace stipendium, castecny uvazek a odmeny). Cisla ale zverejnovat na internetu nebudu.
11. 01. 2009 | 20:07

omega watches napsal(a):

The Omega Constellation series designed for women is released for years ago,Now women is still like omega watches.http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:30

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
07. 08. 2009 | 07:29

designer wedding gowns napsal(a):

A není to jen zálžitsot odešlého bolševiaka. Stačí se podívat na zdejší diskuse.
Tam je nejdůležitější to, kdo píše.Bez zkoumání toho,co píše
18. 08. 2009 | 06:15

louis vuitton napsal(a):

Ve španělštině má tahle slovní hříčka dva významy. Jednak más porquerías znamená více nepořádku, což Federico považuje za takovou malou sebekritiku. Más porque rías pak vyjadřuje něco jako více věcí k pobavení, což zase odkazuje na umělcovy veselé večery se svým synem ve studiu.
18. 08. 2009 | 11:16

replica handbags napsal(a):

Ve španělštině má tahle slovní hříčka dva významy. Jednak más porquerías znamená více nepořádku, což Federico považuje za takovou malou sebekritiku. Más porque rías pak vyjadřuje něco jako více věcí k pobavení, což zase odkazuje na umělcovy veselé večery se svým synem ve studiu.
20. 08. 2009 | 20:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy