Trh s ekonomy jak ho neznáme

17. 01. 2009 | 23:49
Přečteno 7310 krát
První lednový týden proběhla v americkém San Francisku každoroční konference Americké ekonomické asociace. Každoročně jde o obrovskou akci s mnoha tisíci účastníky, takže se v USA najde jen několik velkých měst, která disponují dostatečnou kapacitu hotelů soustředěnou na jednom místě. Není asi náhodou, že se akce koná hned první, turisticky jalové dny po novém roce. Během konferenčních přednášek a řady doprovodných akcí probíhá pro evropského pozorovatele druhá fáze unikátního trh práce s novými absolventy ekonomie s titulem Ph.D.. Jde o obrovský, na jedno místě koncentrovaný a na vlastní oči viditelný akademický trh práce. Před několika lety jsem na těchto trzích v New Yorku, Chicagu, San Diegu a Washingtonu DC pomáhal vybírat mladé a nadějné akademické ekonomy pro CERGE-EI v Praze. Můj současný kolega Libor Dušek z CERGE-EI před léty takovým trhem jako absolvent University of Chicago na vlastní kůži prošel. Českým čtenářům teď vše od A do Z můžeme přiblížit.


Začíná to v listopadu
Konec listopadu je každým rokem velmi nervózním obdobím pro končící doktorandy, kteří by rádi získali dobrou práci v USA, ale někteří i v západní Evropě. Pročítají inzeráty, pilují disertaci, rozesílají desítky obálek s přihláškami o pracovní místa na školách. Začíná akademický trh práce tzv. job market. Jde o velmi pozoruhodný trh s dost netradiční „komoditou" - čerstvými absolventy Ph.D. programů. Poptávajícími jsou zejména univerzity, a dále soukromé či nadnárodní firmy, které do svých pozic vysloveně vyžadují znalosti na úrovni „amerického" titulu Ph.D.1) To, co zde popisujeme, se týká ekonomické profese. Právníci, historici či genetici mají svůj vlastní trh se svými specifiky, nicméně fungují na stejném principu.

Inzeráty JOE
Během podzimu zaměstnavatelé dají inzeráty na webovou stránku zvanou JOE - Job Openings for Economists. Doktorand na vybraná místa zašle svůj balíček-přihlášku, která kromě obligátního životopisu (CV) obsahuje zejména disertaci či jiný článek, se kterým jde doslova s kůží na trh. V zalepených obálkách jdou dále doporučující dopisy od jeho školitelů. Inzerátů je samozřejmě spousta a nelze obeslat všechny. Výběr doktoranda formují do jisté míry jeho preference (například místo profesora na univerzitě v Bahrainu běžného středoevropana nezaujme), částečně realistická očekávání, na jak dobré místo má reálnou šanci se dostat. Školitelé jsou v tomto většinou upřímní a na rovinu člověku řeknou „…při troše štěstí se můžete dostat na univerzitu v top 30, ale spíš to vidím na 40-70…" a to samé studentovi nemilosrdně napíšou do doporučujícího dopisu. Takto ocejchovaný doktorand potom samozřejmě přihláškou neobtěžuje špičkové školy typu MIT, ani skoro neznámé školy lokální.

Tváří v tvář
Univerzity si došlé přihlášky pečlivě pročtou a sestaví seznam uchazečů, se kterými chtějí udělat interview. V té chvíli trh vstupuje do hektické fáze interview tváří v tvář během výroční konference, jak již bylo uvedeno v úvodu. Interview probíhá tak, že dva až tři profesoři z univerzity sedí buď ve svém hotelovém pokoji nebo v obrovském sále u jednoho ze stovky kulatých stolů a přichází jeden uchazeč o práci za druhým. Interview jedou podle šablony: řekněte nám nejprve něco o vaší disertaci a uchazeč se rozpovídá, načež vždy následují otázky a připomínky; jaký výzkum hodláte dělat v budoucnu, jaké kursy můžete učit, a máte již vůbec nějakou zkušenost s učením, a uchazeč se opět rozpovídá a potí se; a teď vám řekneme něco my o naší univerzitě a katedře; následují poslední dotazy na cokoli z jedné či z druhé strany a za půl hodiny je hotovo, těšilo nás, možná od nás ještě uslyšíte, na shledanou, další prosím. Uchazeči se střídají jako apoštolové na orloji. Ke konci konference už jsou viditelně unavení z pobíhání mezi interview.

Po interview zůstávají ve hře pouze finalisté, které univerzita pozve na návštěvu, v naší hantýrce tzv. fly-out. Uchazeč finalista prostě přiletí na univerzitu, během dne absolvuje neformální schůzky s potenciálními kolegy, prezentuje svůj výzkum na semináři a je pozván na dobrou večeři, kde se dále intenzivně neformálně diskutuje. Druhý den letí domů. Vše proběhne na náklady zvoucí univerzity. Při semináři již jde o všechno. Výkon na semináři je zkrátka rozhodující. Když se seminář nepovede je konec a na vysněné místo na univerzitě může uchazeč zapomenout. Stačí, když publikum zahrne uchazeče natolik kritickými komentáři, že nad průběhem semináře ztratí kontrolu.

Jak je těžké dát ruku do rukávu
Když se univerzita rozhodne někoho z finalistou přijmout, dá mu závaznou nabídku zaměstnání, tzv. offer. Když ten do určité lhůty kývne, je ruka v rukávě. Dát nabídku a kývnout na ni ale není vůbec snadné. Uchazeč má totiž většinou nabídek více. Musí si tedy vybrat. Může konkurenční nabídku využít jako tlak na vyšší plat či výhodnější pracovní podmínky. Někdy se však musí rozhodnout dříve, než bude vědět o nabídce jiné školy, kde by pracoval raději.

Univerzita to také nemá snadné. Může dávat finalistům nabídky jednu po druhé. Tím ale riskuje, že někteří z uchazečů kývnou jiné škole než na ně přijde řada. Rozdat víc nabídek najednou je ale pro univerzitu také riskantní – kdyby kývli všichni uchazeči, neměla by na ně škola peníze a pro ně práci. Ve finále je prostě hodně strategie a žonglování.

Ilustrativní je oblíbená historka Jana Švejnara o tom, jak mu kdysi Cornell University nabídla nižší plat než konkurence, protože lidé na Cornellu správně odhadli, že Švejnar přijme i horší nabídku, protože na Cornellu již působí jeho (tehdy ještě budoucí) žena.

Výsledek stojí za to
Nakonec skoro každá univerzita i uchazeč najdou druhu stranu. Cesta k tomu má svou neúprosnou ekonomickou logiku: každý uchazeč by chtěl pracovat na Harvardu a každá univerzita by ráda ulovila budoucího nositele Nobelovy ceny.

Top-10 univerzity mají výhodu prvního tahu. Na tzv. fly-outy zvou okamžitě po interview a nabídky rozdávají taktéž velmi rychle. Ostatní školy vyčkávají, až se trh „tam nahoře" vyčistí, a pak si začnou rozebírat uchazeče, kteří na špičkových školách neuspěli. Opačně by to nefungovalo - univerzity z druhé ligy by totiž nebyly s to získat souhlas od uchazečů, kteří mají šance otevřené jak v první, tak ve druhé lize. Takto trh postupuje směrem dolů k méně atraktivním zaměstnáním (a k méně atraktivním uchazečům), až koncem března je v podstatě hotovo.

V každé fázi projde sítem trhu zhruba jedna třetina: typický uchazeč rozešle 60-90 žádostí-přihlášek, absolvuje 20-30 interview, dostane pozvání na 7-10 fly-outů, nakonec dostane nabídky od 2-3 škol. A platí jedna důležitá věc: nepěstuje se „inbreeding". Žádná univerzita z principu nenajímá vlastní absolventy. A pokud se to stane, tak velice výjimečně. Brání to protekcím a především nová krev odjinud školy navzájem intelektuálně obohacuje a žene kupředu. Naopak v Česku je najímání vlastních absolventů univerzitami poměrně běžný úkaz.

Americký trh s čerstvými doktory ekonomie je úžasnou ukázkou toho, jak dobře trhy fungují. Obchodují se velmi nestandardizované „komodity“ – absolventi a pracovní pozice na školách. Obchoduje se na centralizovaném, strukturovaném trhu s jasnými pravidly. Trh funguje efektivně - ti nejlepší absolventi z nejlepších univerzit končí zase na nejlepších univerzitách. Ti, kterým jde víc o peníze, končí v pozicích, kde se více platí. Kdo chce z osobních důvodů pracovat v Itálii, skončí v Itálii, přestože všichni rozesílali žádosti-přihlášky po celém světě.

Střední a východní Evropa není Amerika
V postkomunistických zemích je jen velmi málo institucí, které zaměstnávají absolventy Ph.D. najímané na popsaném mezinárodním trhu. Dokonce i pobočky nadnárodních konzultačních firem najímají ve střední Evropě lokálními kanálky, zatímco jejich sesterské pobočky v USA či Anglii jdou přes tento mezinárodní trh. Na mezinárodním akademickém trhu v USA hledá akademické ekonomy jen několik málo škol založených po roce 1989 podle „západního" vzoru. Jde o CERGE-EI v Praze, Sorosovu Central European University (CEU) v Budapešti, New Economic School v Moskvě, Kiev School of Economics (KSE) a International School of Economics (ISET) v Tbilisi. Mezi právnickými fakultami takto v našem regionu funguje asi jen CEU. Rádi se od čtenářů Aktuálně.cz dozvíme, jak to chodí a vypadá v dalších oborech společenských věd.

Libor Dušek a Daniel Münich, CERGE-EI

Poznámky
1] jsou to např. Světová banka či právnické firmy, které poskytují tzv. litigation consulting)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Karel Vomacka napsal(a):

Mam podobne (i kdyz mensi) zkusenosti z prirodovedneho oboru. Je to celkem maso. Ale funguje to slusne. Pokud ovsem chcete z Evropy do Ameriky, neni to zrovna jednoduche (drahe letenky, takze vas jen tak nekdo nepozve).

Z vlastni zkusenosti bych rekl, ze takovy skvely akademicky trh je mozny jen v anglicky mluvicich zemich. Uz i v takovem Nemecku hraji znamosti velkou roli. Tady je jedina sance a to sjednoceny evropsky trh. Ten se uz na nizsich urovnich (PhD&Postdoc) pomalu rysuje, ale jeste to potrva. Zatim se ho ucastni zejmena anglofonni zeme.
18. 01. 2009 | 01:22

vlk napsal(a):

Velmi zajímavý blog... Jistě přínosné!
A přečetl jsem si to s gustem. Je zřejmé, proč /také/ jsou americké unversity tak dobré..
Nicméně / aniž byhc chtěl být z a duševního kazisvěta/ hledám rozdíl oproti aukci v hřebčíně....,-))
A protože ji nenacházím, konstatuji jen, že jdeo klasickou aplikaci selského rozumu ve vrcholovém byznysu.

Osoběn autorům:
PAnu Muenichovi

postrádám Vás osobně v Topolánkově výběru. Když už tam nejste, nechtěl byste prosím napsat blog o Vašem pohloedu na současnou krizi, na její dopad na ČEsko a eventuálně ,c o Vy byste viděl jako určitá východiska? Ais bych nebyl sám, koho by to velmi zajímalo. Předem děkuji.

Libor Dušek
Mám nelíčenou radost, že jste našel cestu na Aktuálně, k čemuž jsme Vás vyzval při naší malé diskusi na iHned.Doufám, že to není jen ojedinělý vstup!
18. 01. 2009 | 10:24

Charlie napsal(a):

pane Münichu,

pěkné, ale člověku stejně vrtá hlavou proč tolik úsilí, když nakonec zbyl krach.
Kam se poděl ten vysoký intelektuální potienciál, když krachují i obři, kteří rozhodně měli na zaplacení těch nejlepších.

Chamtivost, která se bohužel nedá nijak - ani empiricky - stanovit zbourala ekonomické teorie.
Dnes vypadá ekonomie jako samo sebou se zabývající šarlatánství s výsledným podtitulem : nebude-li pršet nezmoknem.
18. 01. 2009 | 10:45

Michal J napsal(a):

Diky za skvely clanek, takto podle me vypada blog s pridanou hodnotou.
18. 01. 2009 | 11:34

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
Pro mladší je možné vystudovat CERGE, ti starší, kteří nemají kontakty nebo zaměstnavatele v zámoří, si obvykle dají druhou školu. To je vhodné zejména tehdy, pokud se nezabývají teoretickými obory, případně jeden obor je teoretický a druhý praktický.
18. 01. 2009 | 12:18

prirodovedec napsal(a):

Zajimave a pro mne bohuzel spise zabavne jako pro castecneho insidera (Michal J, K.V., vlk: tim nechci nic snizit, ale sdelene povazuji za uvodne zjednodusene a nerad bych, aby matlo a vedlo nektere ctouci mlade k jednoduchym resenim a uvaham, a pak byli prekvapeni slozitejsi realitou). Jako vzdy to bude ode mne dlouhe.

Je to podle mne takova namalovana idealizace, ale samozrejme verim, ze to jiste v ekonomii tak funguje (napr. jako hypotecni system v USA :)? ), a to bez privlastku a osobnich informaci a "protekci".

Mam proto "jedovaty" dotaz. Bylo by mozne uvest konkretni odkazy na podrobnejsi cisla? Nejen tuto sice zajimavou, ale reklamu. Zkratka vice nez jen vzletne: "jde o obrovskou akci s mnoha tisici účastníky".

Tedy kolik PhD a v jake strukture (kolik z ktere univerzity) na tomto "trhu hrebcu" (bravo vlku) se nabizi 10%? 100%? :), kolik se jich v tomto systemu nenabizi, ale resi to jinde, ktere univerzity nabizi kolik mist rocne (jedno ... deset? :) ).

Ja chapu, kdyz organizatori takovych akci (velkych konferenci) ziskavaji platici ucastniky i timto zcela podle nich jedinecnym zpusobem, protoze i na tomto zprostredkovani se chteji prizivit ... to je prece zcela bezne a i firmy se tak chovaji byt spise decentralizovane ... Zajima mne tedy unikatnost teto akce ...

Ale zajimal by mne take nejaky pekny priklad chovani naseho "ekonomickeho predvoje" CERGE. Priznam se, ze chvalim CERGE, kde mohu, ale tato reklama se mi ponekud zajida svoji idealizaci (pro mne) a zjednodusenosti. Cili zajima mne kolik rocne takto nabira CERGE, kolik jinak, kolika rocne zaplati cestu na svuj seminar, kolik ma prostrednictvim tohoto systemu ma rocne zajem o CERGE, kolik uchazecu zklamalo popsanym zpusobem na jejich seminari, atd. Vcetne odhadu nakladu a navratnosti pouzivani tohoto systemu CERGE z pohledu rozpoctu UK nebo i jen CERGE.

Ptam se z duvodu poznat skutecnou realitu nejen pres Vasi reklamni vetu: "Americký trh s čerstvými doktory ekonomie je úžasnou ukázkou toho, jak dobře trhy fungují."

Budu rad, pokud nebudu muset ztracet cas dotazy u kolegu pristi tyden (clanek mne zaujal), ale dozvim se to primo od Vas autora. Vim ale, ze se diskusi pod svymi texty (pokud si pamatuji) neucastnite. I proto pisu tak obsirne, protoze vim, ze o nektere argumenty budou mit zajem i moji znami kolegove doma napr. v RVS pri diskusich o novele VS zakona podle ministra Lisky.

Dale mne zejmena zaujalo: "Právníci, historici či genetici mají svůj vlastní trh se svými specifiky, nicméně fungují na stejném principu." Nejsem o tom zcela presvedcen, ale rad se poucim a uvitam podrobnosti. U pravnich firem v USA nepochybuji, ale ocekavam standardni USA naborovy propracovany system pro tento obri trh. U genetiku jako rostouciho oboru asi take, byt spise inspirovany systemem lekaru, ale ti historici by mne opravdu zajimali, jako "jinak rentabilni studijni obor" (zejmena ciselna srovnani). V ekonomii ma uvedene zrejme smysl jen pro CERGE, jinak je CR zrejme pro USA PhD naprosto nezajimava, pokud nejsou zalozenim misionari a poustevnici. :)

A od K.V. (zdravim): "Mam podobne (i kdyz mensi) zkusenosti z prirodovedneho oboru." Rovnez uvitam podrobnosti (i z pragmatickych duvodu, kde je ten prirodovedny hrebcin :) ).

Zajimalo by mne take, jako autory, jak je to v jinych oborech. Ne idealizovane a realne. A ted k CR s jistym zpozdenim:
18. 01. 2009 | 14:57

prirodovedec napsal(a):

"A platí jedna důležitá věc: nepěstuje se „inbreeding". Žádná univerzita z principu nenajímá vlastní absolventy. A pokud se to stane, tak velice výjimečně. Brání to protekcím a především nová krev odjinud školy navzájem intelektuálně obohacuje a žene kupředu. Naopak v Česku je najímání vlastních absolventů univerzitami poměrně běžný úkaz."

K tomu dodal K.V.: "Z vlastni zkusenosti bych rekl, ze takovy skvely akademicky trh je mozny jen v anglicky mluvicich zemich. Uz i v takovem Nemecku hraji znamosti velkou roli. Tady je jedina sance a to sjednoceny evropsky trh. Ten se uz na nizsich urovnich (PhD&Postdoc) pomalu rysuje, ale jeste to potrva. Zatim se ho ucastni zejmena anglofonni zeme."

Formulace dle mne jednoznacne slovy reformatora VS D.Municha (viz BKTV) naznacuje, ze inbreeding je prece jasne spatny (protoze vede k protekci). Jenze autor naprosto nediskutuje (i kdyz snad vnima) realitu v CR.

Inbreeding K.V. i D.M. vidi jako nedostatek. Ja vidim jisty statni inbreeding v Nemecku dany nejen jazykem, ale i ochranou a zachovanim vlastnich VS odborniku pro sebe na statni urovni z duvodu potreby stability. Mit same profesory mezinarodni Cinany muze totiz pro tak vyzkumne orientovany stat znamenat, ze se jednou zvednou a presunou jako ten mezinarodni kapital a vlastni (regionalne ukotveni) odbornici budou chybet. Dodatecne naklady mohou byt ponekud vysoke. Pro to podle mne nebude horovat nikdo, kdo uvazuje koncepcne na regionalni urovni.

Ja inbreeding v CR (na urovni VS) vnimam jako skutecnost danou realitou a pokusy ji odbourat v CR nevidim ve zmene mysleni "hlav VS" nebo v reformach, ale tvrdim ze rychle zmizi, pokud se pro statem podfinancovane VS skokem zmeni financni podminky ze strany statu. Pohadky o tom, ze to nejde od statu a pohadky o budoucim financovani ze strany prumyslu CR na relativni urovni privatnich zdroju v USA ponechavam vizionarum, analytikum, Rumcajsovi a SuPovi k posouzeni. Zejmena v casech krize. Osobni zkusenosti, mezinarodnost prumyslu v CR, povestna skepse CR manazeru k zakladnimu vyzkumu mne vede k tomuto pesimistickemu pohledu. Podle mne tedy inbreeding je temer existencne nutny a racionalni postup VS v CR.
18. 01. 2009 | 14:57

prirodovedec napsal(a):

Par dalsich postrehu proc:

1) CR prakticky krome piva, pamatek a krasnych divek temer nema co nabidnout zahranicnim absolventum PhD ze zapadu. Muzete polemizovat, ze jsou vyjimky. Pokus o vtip - ne snaha urazit Snehurky - mozna by se to melo trzneji vyuzit a na takove konference posilat krasne doktorandky a ne byt pohledneho autora ... (asi by ale zustaly ony trzne v USA nez nekoho pritahly do CR ... :) ). Cili proc by sem nekdo ze zapadnich zemi chodil? Naznacme:

2) Vyjimkou jsou pripady, kdyz se vraci naivni a optimisticky odbornik s CR puvodem s nejakym startovacim grantem napr. EU (nyni jeden cesky biolog z Oxfordu), ktery mu umozni prezit nez se mozna frustrovan vrati na zapad nebo se szije s prostredim a treba je za cenu sebeobetovani posune o par mm vpred.

3) Pripadne pokud je nekdo natolik nezenatym vedcem schopnym zit z mala, ze jde do party fungujici na svetove urovni v CR (moc jich neni, ale jsou - viz V.H., M.H. a dalsi) a je ochoten jit do financne vyznamne horsich podminek s vyhledem publikacnich perspektiv.

4) Pripadne profesor CR ma takovy projekt, ze ktereho zahranicniho odbornika par let plati misto par odborniku domacich.

5) Zkratka az na vyjimecna mista (v ekonomii mozna CERGE) VS pracoviste mohou nabidnout jen mizerny (ve srovnani se svetem) jisty plat a pozadovat ochotu ucit prevazne CESKY minimalne 12 hod tydne (nekde 18). Vyjimkou jsou badatelska pracoviste AV (V.H., M. Hocek) a progresivni a slusne financovane obory (Zlatuskovy na MU), kde zahranicni odbornik muze ucit jen par hodin anglicky par doktorandu nebo vice hodin napr. vetsi skupinu informatiku.

6) Tyto podminky cini logicky nabidky CR VS nekonkurenceschopne a nezajimave pro zapadni uchazece. Navic potreba oboru VS ziskat dalsi odborniky je relativne mala a slouzi k ziskavani nahrad za odchody do duchodu. To jsou casto nevedecti ucitele, kteri predevsim ucili pred duchodem tech dvacet hodin tydne. Takova nabidka pro mladeho je zrejme neodolatelna :).

7) Je tedy sance ziskat nektere Indy a Cinany, studenty z Asie (ovsem problemem je cestina - viz blog ctenare JK) a zejmena Ukrajince a Rusy (cestina je zde nadejna). Pokud je nepreplati zapad, polepsi si v CR. Otazkou je, zda odchod spickoveho PhD CR, ktery je sladen s odbornym tymem na zapad nahrazeny prichodem PhD z Asii ci byvaleho CCCP je to, co je nakladove a odborne vyhodne.

8) Zkratka je na vyber to, co zbyva ... Otazkou je to, co jiz par let resi Nemci. Analogicky: Jake procento kocujicich zahranicnich VS pracovniku unesou VS v CR z hlediska stability? Urcitou odpoved mohou dat statistiky VS, ktere s tim pracuji - viz napr. QS THES ranking. Rezervy jiste jsou - k cislum se lze detailne vratit pokud bude zajem. Je treba rici, ze obor od oboru to bude jiste jine.
18. 01. 2009 | 14:58

prirodovedec napsal(a):

9) Duvodem vyse uvedene nekonkurenceschopnosti nabidek CR je skutecnost znama z prezentaci RVS CR, tj. ze OECD prumer dava do VS srovnatelnych 1,4% HDP a CR po trech letech usili a cileni na 1% realne klesla z 0,7% na 0,6%. Kocourkov, vidte? Zkratka problem je podfinancovani ve srovnatelnych kategoriich se svetem, ve kterem se chceme pohybovat. Jak jsem psal, vysledky a prace VS CR na podminky financovani je dle mne nadprumerna. Timto nazorem se lisim od autora.

10) Participace na EU projektech muze v obdobi 2010-2013 situaci prechodne zlepsit. Dosud neni ovsem jasna udrzitelnost projektu po 2013, zpusob priprav projektu zacina mit takovy skluz ze strany MSMT a prosakuji informace o takych nesvarech (typickych pro investice v CR), ze v kuloarech se pak cekaji katastrofy typu drive Recko, Italie aj. Rovnez otazka soft financi neni zatim detailne vyresena. Navic se zrejme pres projekty deji politicke vedecke hratky, slysel jsem napr. nazor hosta z CR, ze realizace povestneho synchrotronu nasledne prakticky pripoji ustavy AV k VS a zahaji povestnou transformaci AV, protoze bude prubezne nefinancovatelny z projektu i rozpoctu CR. Dovedu si predstavit, ze i z toho duvodu muze uvedeny projekt ziskat podporu, protoze bude pouzit jako taran k reseni neceho jineho ...

11) Z toho pohledu ignorovat "inbreeding" neni protekci, ale nutna a casta zoufala snaha profesoru udrzet si spicky PhD. Pribehy o tom, jak mlade udrzet (casto velmi vtipne) koluji po VS v CR v hojnem poctu. Snaha udrzet je dominuje proto, ze odjinud je casto nelze za stejnou cenu ziskat (plus jazykove a organizacni vicenaklady) a malokdo prerozdeli povinnosti v nejak fungujicim "domacim nosicum vody", aby vytvoril specialni podminky "nejasne zahranicni hvezde". Nezamenujme pobyty zahranicnich hostu a vymeny se ziskanim odbornika.

12) Predstava, ze je treba snizit "inbreeding" v CR na VS napr. tim, ze na "minitrhu" CR kvuli zabraneni "inbreedingu" MU a UK si v prirodnich vedach nebo CVUT a VUT v technickych oborech vymeni vzajemne doktorandy pri soucasnych cenach a platech postdoktorandu a dosazitelnosti bydleni (ve srovnani s USA aj.) je podle mne vize kocourkovska. Navozovani predstavy, ze urcujici je protekce nikoliv uvedene omezujici podminky je mozne, ale podle mne "proreformne kratkozrake". :)

13) vlkovi bych podotkl, ze srovnavat zmineny USA system a system v zemich EU je neco, jako chtit nahradit systemem draftu NHL system agentu a prekupovani fotbalistu mezi kluby EU.

Mezinarodni odbornik majici castecnou kompetenci prijimat casem mlade (na mista na dept. ci na projekty) ma vetsinou velmi podrobny (celosvetovy) prehled pres talentovane koncici PhD, zna jejich odborne vystupy, setkal se s nimi na konferencich, otukal si je odborne i lidsky, tusi co chteji. Kdyz vybira (s kolegy i administraci), vi daleko vice nez mu da ten nejaky masovy draft (pro masovejsi obor). Informace o neznamych uchazecich si samozrejme doplni k doporucenim ze svych zdroju, ktere povazuje za duveryhodne. Moc ale o tom nemluvi a bezesporu chce byt objektivni. Je to protekce? Je to dle mne profesionalni realita.
18. 01. 2009 | 14:58

vlk napsal(a):

přírodovědci

napsal jsi sem neradostné čtení....

Nepochybuji, že máš pravdu. Tkže česká budoucnost už dnes vlastně není žádná, pokud z toho udělám ten správný závěr.

Promiń, al e dneska Ti za Tvoje příspěvky ani nepoděkuji...
18. 01. 2009 | 16:55

Michal Hocek napsal(a):

To Prirodovedec. Mate v mnohem pravdu, ale trochu bych to upresnil z pohledu prirodnich ved.
Aktivni vyhledavani talentu a obsazovani novych mist neformalnim konkursem s mnoha kandidaty pokud vim se zatim udelalo pouze na UOCHB a UMG (oboji ustavy AVCR) a na Narodnim centru pro biomolekulani vyzkum na MU Brno(jedine universitni pracoviste, o kterem vim, ze neco takoveho udelalo). Do vsech 3 instituci prislo alespon nekolik novych lidi z venku (z vetsi casti Cesi pusobici dlouhou dobu venku, ale i nekolik cistokrevnych cizincu). Na nasem ustavu (UOCHB) to slo relativne snadno, protoze ustav si na to dodatecne prostredky vydelal prijmy z licenci, ale na tech druhych 2 institucich zadne takove prijmy nemeli a presto dokazali, ze to jde (kdyz se chce - samozrejme ty penize se napred musi usetrit na necem jinem, coz chce hodne odvahy).
Vysledek myslim stoji za to - na UOCHB se kuprikladu podarilo pretahnout superhvezdu Detlefa Schroedera z Berlina, ktery od letoska ziskal prestizni ERC Advanced grant (udelovalo se jen asi 15 chemickych grantu pro celou EU) a druhym nositelem ERC grantu je Prof. Michl, ktery neni uplne 100% pretazen na nas ustav (stale ma hlavni pusobiste na University of Colorado), ale na ustavu ma cast sve skupiny. Ziskani techto 2 prestiznich a financne vyhodnych grantu (jedine 2 Advanced ERC granty pro CR jdou oba na nas ustav) myslim ustavu bohate vynahradilo investici do pritahnuti techto hvezd ze zahranici. Ale musi se chtit - rekl bych, ze u rady instituci neni hlavnim duvodem nedostatek financi, ale obava z vyssi konkurence (kdyz privedu nekoho mnohem lepsiho nez jsem ja, tak budu vypadat jako hlupak ...)
18. 01. 2009 | 17:08

prirodovedec napsal(a):

vlk: Mozna nemam pravdu. Mlade spicky si doma jiste mysli neco jineho (musi verit ve svoji svetlou budoucnost a zatim mnozi ji spojuji jeste s CR).

Zalezi kolik a jak dlouho se budou ochotni obetovat pro "vedu v CR" a svym zpusobem pro ni pracovat nadsene a zadarmo, a to mnohdy na ukor sve kariery (protoze to nebude patrit do zadne spravne vykaznicke kolonky akademickeho CV). Tak jako mnohdy cinili i ti pred nimi.

Asi ted chapes, proc napr. v diskusich s Michalem J jsem uprednostnoval profesory pecujici o dorost pred temi pecujicimi o sve vystupy. Pritom pocitam s tim, ze ti prvni se samozrejme TAKE o ty vystupy staraji.

Rovnez si nejsem jist, zda pokrizova ekonomika CR pristoupi na vylepsena danove urceni pro zakladni vyzkum jen podle publikacnich vystupu bez diskusi, co to tedy uz dosud prineslo CR.

Podle mne bude platit Zlatuskovo (parafrazuji), ze vystupem neni patent nebo publikace, ale kvalitne vzdelany absolvent VS. Ten je pro CR dale zajimavy, pokud zvysuje jeji vehlas venku nebo plati dane doma a zvysuje povedomi o kvalifikovane pracovni sile a zejmena o celkove vzdelanosti v CR.
18. 01. 2009 | 17:16

Michal Hocek napsal(a):

Jeste k tomu inbreedingu. ve velkych zemich typu USA, Nemecko a UK je samosrejmosti, ze na jedne universite udelate PhD, na jine postdok, na dalsi dostanete misto assistant professor a teprve nejdríve na 4 dostanete misto full-profesora. To samozrejme v male zemi typu CR nejde, protoze tu proste neni tolik dobrych instituci v danem oboru a i ta moznost mobility je omezena cenou bydleni atd.
Nevidim nic spatneho na tom, kdyz mlady vedec po absolvovani PhD odejde na nekolik let ven na postdoktorske staze a pak se klidne uchazi o samostatne misto na sve puvodni instituci v CR. Spatne (ale bohuzel stale rozsirene) je, kdyz nekdo uz pri studiu VS je pridelen do nejake laboratore, kde postupne udela diplomku, PhD a pak tam zustane jako asistent, v 45 se habilituje na docenta a v 55 dostane profesuru - a v podstaten dela porad to same tema, co delal na diplomku. Tato praxe (vedouci k zakonzervovani prumernosti) by mela byt vymycena, ale vzhledem k tomu, ze tim prosla velka cast dnesnich profesoru a vedoucich vedcu, kteri sedi ve vedeckych radach VS a ustavu AV, kde rozhoduji o dalsich generacich, tak se to odbourava obtizne. Podle meho nazoru by se melo uzakonit, ze aspon rocni zahranicni staz by mela byt neprominutelnou podminkou habilitace popr. ziskani vedouciho mista na AV.
18. 01. 2009 | 17:27

Michal Hocek napsal(a):

to Prirodovedec. Neni mozne mit kvalitniho absolventa bez publikacnich vystupu jeho disertace. Aby se absolvent PhD dostal na postdok na prestizni universitu nebo ustav v USA nebo Nemecku, tak z PhD MUSI mit nekolik publikaci v casopisech s vysokym IF. Samozrejme pokud nemyslite na absolventy, kterym jde jen o VS vzdelani a kteri se stejne nebudou zivitpraci v oboru - tam je to urcite jedno, ale na to by se system nemel nastavovat.
18. 01. 2009 | 17:33

Karel Vomacka napsal(a):

@prirodovece:
Podobne to funguje napr. v chemii nebo fyzice, na internetu je burza mist a pak se na prislusnych konferencich konaji interviewu. Samozrejme, ze protekce funguje i v Americe (lide jsou vsude stejni), ale rekl bych, ze v mensi mire nez kdekoliv jinde.

Naprosto souhlasim s tim, ze inbreeding je spatne. Nemusi to byt jen pohyb Praha-Brno (a dalsi), je prece mozne se pohybovat i po stredni Evrope, kde se nabizi jazykove a mentalitne vyhodne Polsko, Slovensko ci Slovinsko, nemluve o Nemecku a Rakousku. Prispevek vyse ukazuje, ze je to mozne. Stredoevropska hvezda vam stejne daleko neutece, bude stale mozne s ni spolupracovat.

Nakonec je to opet o motivaci, kdyz se zavede IF faktor jako kriterium, zvysi se tlak na ziskani hvezd, ktere uz jen svym jmenem jsou schopne publikovat v casopisech s vysokem IF a omezi nikam nevedouci inbreeding. Musi se jen chtit.
18. 01. 2009 | 17:35

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Jak vidite vyse - avizoval jsem Vas predem jako spicku. :)

Podle mne potvrzujete zcasti mnou uvedene a zcasti dodavate otimismus mladym. To je dobre.

K Advanced ERC projektum:

http://erc.europa.eu/index....

To je podle mne opravdu jen asi pro Vas a jeste to vyzaduje nakup mozku. 2/15 je velky uspech, gratuluji a dle mne to bylo maximum.

"Ziskani techto 2 prestiznich a financne vyhodnych grantu ... myslim ustavu bohate vynahradilo investici do pritahnuti techto hvezd ze zahranici."

A pokud byste projekty neziskali? Hvezdy by zustaly (podaly dalsi projekty ...), ci odesly jinam?

"Ale musi se chtit - rekl bych, ze u rady instituci neni hlavnim duvodem nedostatek financi, ale obava z vyssi konkurence (kdyz privedu nekoho mnohem lepsiho nez jsem ja, tak budu vypadat jako hlupak ...)"

Ano je to mozny pohled. Dle mne je typicky pro spickova pracoviste AV majici prijmy z licenci, ktera nejsou zatizena cinnostmi bezne ceske VS (vcetne UK) a s kterou pouze "vyhodne" spolupracuji. Je to ten princip vyzobavani rozinek ustavy AV (povestna privatizace profitu a socializace ztrat :) ), ktery jsme jiz parkrat resili a ktery se dle pritomnych kolegu resil i na poslednim volebnim snemu AV - sam vite lepe nez ja - diskuse o VS AV aj.

Proto verim duvodu financovani na VS i s ohledem na vlastni dlouhodobe zkusenosti. Zcela konkretne se zeptam - asi znate jako ja ponekud drasticke financni problemy prirodovedecke fakulty MU souvisejici s kampusem a prislusnym setrenim (platilo 2007-2008 ted nove informace nemam) vcetne 0,5 mld. Kc kterou na kampus zaplacavalo MSMT. Je zminene "Narodni centrum pro biomolekulani vyzkum na MU Brno" vazano na novy kampus ci na novou fakultu? Jak bylo financovano? Muzete prosim zpresnit jak to udelali? Jakymi rozpoctovymi opatrenimi? Viz Vase veta:

"ale na tech druhych 2 institucich zadne takove prijmy nemeli a presto dokazali, ze to jde (kdyz se chce - samozrejme ty penize se napred musi usetrit na necem jinem, coz chce hodne odvahy)."

Protoze bych rekl, ze pokud ano, tak to chteni chce z pohledu hospodareni VS mozna uroven odvahy na urovni podnikatelu Soudka a Stehlika :), a pak kamarady ve vlade, kteri to zalepi (asi jako se pocita, ze vlada nakonec ty vedecke evropske investice z let 2010-2013 padnout nenecha a posle jim pak provozni penize navzdy). To neni proti MU, zkratka stavby jsou drahe a kruzova rizika velika :), ale vety typu "zdroje jsou" mi vzdy ponekud (mozna prekvapive) vadily, pokud byly takto nekonkretni.

Jinak gratuluji k vzorovym uspechum!
18. 01. 2009 | 17:41

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Pisete:

"to Prirodovedec. Neni mozne mit kvalitniho absolventa bez publikacnich vystupu jeho disertace."

To je zase pohled AV, kde vnimate jen PhD uroven. Ja psal:

"Podle mne bude platit Zlatuskovo (parafrazuji), ze vystupem neni patent nebo publikace, ale kvalitne vzdelany absolvent VS."

Absolvent VS je normalne: Bc, MSc, Ing ... doktorandu je zlomek, jak vite.
18. 01. 2009 | 17:43

vlk napsal(a):

Přírodovědče

já s tojím na tvé straně! mne nemusíš přesvědčovat. Pokrizové daňové asignace na výzkum? Fata morgana drahý příteli..
Opět půjde jen o to, kd e státní peníze přinesou buď osobní vývar nebo aspoň, když už nic jiného - voličské hlasy.....
A profesor Zlatuška je můj obllíbený zdejší bloger bez ohledu na to, že píše z pravého břehu.
Mám totiž rád moudré blogery i diskutující bez ohledu na jejich politické preference.
18. 01. 2009 | 18:38

Michal Hocek napsal(a):

To Prirodovedec:
Clanek pod kterym diskutujeme je o absolventech PhD studia, kteri nastupuji akademickou karieru, takze jsem se drzel tematu a taky mluvil o urovni PhD a vyse. masova produkce Bc. a Mgr. by nemela byt priorita kvalitnich VS a hlavne by nemela byt financovana z penez na vyzkum. Vystupy z vyzkumu financovaneho penezi na vyzkum musi byt kvalitni publikace, zatimco vystupem uceni financovaneho z penez na uceni by meli byt kvalitni absolventi (vsech stupnu). Idealni je samozrejme symbioza obou pristupu, ale to nejde s odmitanim publikacnich vystupu.

"A pokud byste projekty neziskali? Hvezdy by zustaly (podaly dalsi projekty ...), ci odesly jinam?"
- ziskali by jiny grant - vlastnosti opravdu dobrych vedcu je, ze pritahuji penize a kvalitni studenty a spolupracovniky (podle vas vyzobavani rozinek - ale PhD studenti nejsou hloupi a jdou za temi, kde se dela nejlepsi veda a zadnou regulaci jim v tom nezabranite)
18. 01. 2009 | 18:46

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Nejprve reakce na posledni text:

"Clanek pod kterym diskutujeme je o absolventech PhD studia, ..."

Souhlasim. Ja to vnimal tak, ze jste reagoval na muj odstavec v reakci na vlka - viz vyse:

"Podle mne bude platit Zlatuskovo ...vystupem neni patent nebo publikace, ale kvalitne vzdelany absolvent VS.... "

Z toho je asi zrejme, co jsem myslel.

"masova produkce Bc. a Mgr. by nemela byt priorita kvalitnich VS a"

To je vec nahledu, co je masova produkce. Doporucte VSCHT, UK s 40 000 studenty nejak snizit pocty a dalsim VS at je preberou. Ucit bude kdo? "Nekvalitni" VS budou produkovat MSc. pro Vase kvalitni PhD studia? Podivejte se prosim, jak je finacovani VS nastaveno, co byly DZ MSMT a nedelejte z rektoru, dekanu soucasnych i byvalych neznalky.

"hlavne by nemela byt financovana z penez na vyzkum."

Vzhledem k tomu, ze na VS probiha vetsinove prave opacny proces - mozna az na VSCHT dle tabulek MSMT (naklady na projekty spojene s ekonomii a energiemi jsou vetsinou dle statistik na VS v CR dofinancovavany z penez za studenty), tak se to dle mne nedeje. Pripoustim, ze nekteri neznali vyzkumnici to radi uvadi a delaji si tim medvedi sluzbu. VS maji na vyzkum se studenty tzv. specificky vyzkum. Sikovni (vyjimecne) MSc. studenti byvaji zapojeni do projektu.

"Vystupy z vyzkumu financovaneho penezi na vyzkum musi byt kvalitni publikace,"

Opet oborove zuzujete - viz Vase diskuse se Zlatuskou. U Vas jsou to publikace u jinych oboru je uznavano neco jineho (minim celosvetove). Zkratka kvalitni vystupy.

"zatimco vystupem uceni financovaneho z penez na uceni by meli byt kvalitni absolventi (vsech stupnu)."

OK. Jak se kvalita pozna? Pres zamestnanost. Jake jsou dostupne statistiky - mizerne. Cili kvalita absolventu je obecne znama jako kvalitni diky dlouhodobe urovni vzdelanosti v CR.

"Idealni je samozrejme symbioza obou pristupu, ale to nejde s odmitanim publikacnich vystupu."

Kdo je odmita? Ja se domnival, ze pisu srozumitelne. Ja jsem opakovane proti nesmyslnemu zbozsteni a desinterpretaci publikacnich vystupu. Rad upozornuji na pomerne bizarni zpusoby jak se hodnoti. Ale naopak vyhovuji mi, protoze v realite pak lze ukazovat jejich absurditu daleko presvedciveji.

Chapu, ze to neni u Vas popularni, ale CR nepotrebuje prioritne sanon IF publikaci z oblasti zakladniho vyzkumu a uznani za ne (chapu, ze by se to hodilo Vam a v mem oboru i mne a chapu, ze to tak nakonec bude), ale CR potrebuje tvurci mlade lidi, kteri umi vysledky sve tvorby nejen prosadit v "mezinarodnim publikacnim prumyslu". Cennejsi je ale dnes pro CR pravdepodobneji trzni vystup nano- z Liberce, Vase ustavni licence a lehka letadla z Brna, nez soucasne publikace Vase a dalsi. To snad neco prinese. Lide co to plati se zkratka vice a vice a netrpeliveji budou ptat, co z toho budou mit. Proto se mi zamlouvaji odpovedi prof. Z. protoze nejsou technokraticky zredukovane na tu publikaci. Vetsinou, pokud se laici seznami s detaily publikacniho prumyslu, jsou spise jeho neprateli a glosuji to asi jako Swift. Nestalo se Vam to? Proto bych jej nevyvysoval, jak neustale cinite (chapu je to Vas hlavni vysledek, ale pro mne je daleko vetsi vysledek, ze jste zisklai ta dve esa - a v tom bylo jiste hodne pocitani penez, diplomacie, zajimave tvurci atmosfery na pracovisti i osobnich vztahu, neverim, ze si oba secetli Vase IF a rekli si - ha tam pujdeme), ale daval tam kam patri: je to nastroj, klidne i jedna z podminek. Ale nikoliv cil. Duleziti jsou lide ne papiry.
18. 01. 2009 | 19:42

prirodovedec napsal(a):

M.H.: "- ziskali by jiny grant - vlastnosti opravdu dobrych vedcu je, ze pritahuji penize a kvalitni studenty a spolupracovniky"

"(podle vas vyzobavani rozinek -"

Ale jiste - nejen podle mne, tak je to vnimano na VS - viz ruzne diskuse na RVS poslednich 10 let. Je to mozna klise, zase jine panuji o VS na AV. Ja to nemam AV za zle, ja to jen konstatuji, je logicke a spravne, ze se snazi provozovat tento "brain drain" v malem.

Mych oboru se to (podle mne nastesti) netykalo, meli jsme lepsi podminky pro nase PhD nez AV a spolupracovali.

"ale PhD studenti nejsou hloupi a jdou za temi, kde se dela nejlepsi veda a zadnou regulaci jim v tom nezabranite)"

Ach boze. Zase zjednoduseni. Stetite se zbytecne. Kdo chce PhD drzet? Kazdy normalni kantor se nesnazi o "inbreeding" silou, protoze to je kontraproduktivni. Ja k nemu jen jeste dale napisu, ze jej zakazat je za stavajiciho financovani nesmysl.

Nechci nicemu branit ani nemam moznost. PhD studenti, kteri uvazuji s perspektivou akademicke drahy jdou predevsim do zahranici pripadne na spickova pracoviste UK (v mem oboru) pripadne MU. Ve Vasem asi z VSCHT a UK k Vam. Pokud vim jinde zustavaji spise v lokalitach (Brno, Ostrava, ...) casto kvuli nakladum.

PhD studenti, kteri pocitaji, ze se uplatni v praxi, jdou predevsim na pracoviste na technikach a ne na UK nebo AV, protoze tam existuje napojeni na aplikovany vyzkum a spoluprace s praxi existuje, pokud uvazuji perspektivne. Maji pak proti teoretikum, pro ktere obvykle nejsou akademicka mista v CR zretelnou vyhodu, protoze misto ziskaji jeste pred koncem studia a casto resi realny problem.

A vsichni PhD si predevsim nejprve zjistuji, zda u tech nejlepsich v oboru neumrou z doktorskeho stipendia v Praze hlady - to u Vas nehrozi a na tech technikach take ne (jsou bohuzel teoreticke obory s granty na tuzku, papir a literaturu, ve kterych kdyz neni pamatovano na dostatecne mzdy doktorandu, tak se nikdo neprihlasi).
18. 01. 2009 | 19:43

Kamil napsal(a):

Vlku, přírodovědče
konečně se našel, někdo, kdo naboural Váš socanský pohled svalovat věci na objektivní potíže, tak často používaný v minulém režimu.
Měli byste si stále opakovat jeden zásadní odstavec:
Nevidim nic spatneho na tom, kdyz mlady vedec po absolvovani PhD odejde na nekolik let ven na postdoktorske staze a pak se klidne uchazi o samostatne misto na sve puvodni instituci v CR. Spatne (ale bohuzel stale rozsirene) je, kdyz nekdo uz pri studiu VS je pridelen do nejake laboratore, kde postupne udela diplomku, PhD a pak tam zustane jako asistent, v 45 se habilituje na docenta a v 55 dostane profesuru - a v podstaten dela porad to same tema, co delal na diplomku. Tato praxe (vedouci k zakonzervovani prumernosti) by mela byt vymycena, ale vzhledem k tomu, ze tim prosla velka cast dnesnich profesoru a vedoucich vedcu, kteri sedi ve vedeckych radach VS a ustavu AV, kde rozhoduji o dalsich generacich, tak se to odbourava obtizne. Podle meho nazoru by se melo uzakonit, ze aspon rocni zahranicni staz by mela byt neprominutelnou podminkou habilitace popr. ziskani vedouciho mista na AV.
Hezký večer.
18. 01. 2009 | 20:17

prirodovedec napsal(a):

Kamil: Zdravim Vas typicky politicky nalepkovity vstup. :)

OK. Nechtel jsem zaplevelit diskusi dalsimi jiz hotovymi vstupy na predchozi texty K.V. a M.H., protoze jsem v nich na to, jak si jich vazim, byl mozna ostrejsi a zdali se mi vyse zbytecne dotceni a nectouci to, co jsem o objektivni situaci dane cisly (ja vim, vy jste zase ten typicky hoch mlade generace typu davneho "porucime vetru a desti a trh to zvladne" :) ). Dobra vkopiruji to ted ani ne tak pro ne, ale pro Vas.

A budu se ridit Vasim: "konečně se našel, někdo, kdo naboural Váš socanský pohled svalovat věci na objektivní potíže, tak často používaný v minulém režimu.
Měli byste si stále opakovat jeden zásadní odstavec:"

Doufam, ze se mi podari nabourat Vas veroucny svaty nazor a ze si budete opakovat stale odstavce, ktere Vam dale vyznacim jako ty pro Vas. :)
18. 01. 2009 | 20:28

prirodovedec napsal(a):

Takze predevsim pro mileho a podle mne VS prostredi radne neznaleho a naivniho Kamila, ktery veri, ze finance ve vede a na VS i ve svete nehraji roli.

Panove K.V. a M.H. odkazuji dale na Vas a mozna jsem zbytecne ostry, protoze si myslim, ze nejsme tak daleko, pouze mi vadi nektere navrhy z neznalosti, ale je to POUR CAMILLE:

K.V.: "Podobne to funguje napr. v chemii nebo fyzice, na internetu je burza mist a pak se na prislusnych konferencich konaji interviewu. Samozrejme, ze protekce funguje i v Americe (lide jsou vsude stejni), ale rekl bych, ze v mensi mire nez kdekoliv jinde."

OK diky. Ja polozil puvodne otazku, zda to co tam popisuji je protekce. Byl bych rad, kdyby mi priklady protekce byly popsany lepe nez jen tim jednim slovem. Malovani VS v CR jako mist protekce je pro mne spise novinarske klise. Stale se jich patrioticky zastavam i kvuli tem, kteri mi tyto vstupy zprostredkovavaji.

"Naprosto souhlasim s tim, ze inbreeding je spatne."

Podle mne je realita. Jako takovy jej lze polepit nalepkami, vyhlasit kampane, zmenit finacni toky, udelat z nekterych VS oboru jeste vice ty stredoskolske, ale to je tak vse.

Za soucasnych podminek je snadno odstranitelny, staci cca +20 mld. do VS. :) a +40 mld. Kc nas srovna s prumerem OECD. :)

"Nemusi to byt jen pohyb Praha-Brno (a dalsi), je prece mozne se pohybovat i po stredni Evrope, kde se nabizi jazykove a mentalitne vyhodne Polsko, Slovensko ci Slovinsko, nemluve o Nemecku a Rakousku."

Zda se mi, ze jste mnou psane necetl pozorne. Uvedl jsem moznosti a popsal realitu (2007-2008). Doufal jsem v glosu, co je na tom jinak, spatne. M.H. uvedl priklady. Ja se k nim zeptal. Vy jen konstatujete.

Jste tedy pro to zakazat inbreeding v CR zakonem? Proti tomu bych ostre byl, protoze to by bylo socialni inzenyrstvi s devastujicim ucinkem a pripadnym svejkovskym resenim.

O jakych volnych pozicich ve stredni Evrope mluvime? Doporucujete preobsadit vsechna mista v CR konkurzy? Proc ne. Pobavime se.

Nerozumim ale jednomu. Prebytek postdokt na nemeckem trhu je Vam snad znamy ve Vasich oborech, v tech mych je to podobne. Uplatneni je narocne i v sofistikovanem nemeckem prumyslu. Cili z CR vezmou jen absolutni spicky. Naopak ale vytvorit nemeckym postdokum slusne podminky u nas ... zajimaly by mne Vase konkretni financni navrhy jak ...

Piseme o stejne realite? Ja se v ni jeste pred rokem s prestavkami pohyboval.

Pisete snad o AV kolegy M.H.? Reagoval jsem vyse. Nebo o mistech na UK v Praze? I tam leccos lze. Nebo na ostatnich skolach v CR? Tam to mohou podle mne byt jen singularity jedovate dodam - pro kamarady vyznamnych funkcionaru, protoze v rozpoctovem urceni vidim penize na hosty, ale na exkluzivni podminky pro zahranicni odborniky prilis ne.
18. 01. 2009 | 20:39

prirodovedec napsal(a):

K.V. Zda se mi, ze soucasny system financovani VS ve stredni Evrope je hlavni prekazkou, byrokraticke prekazky podle mne temer neexistuji. Jazykove prekazky jsou dany poptavkou VS. Ty maji totiz prevazne studenty, kteri chteji/jsou schopni studovat v cestine (ti odvaznejsi a bohatsi studuji v zahranici a ti zahranici nemaji duvod studovat masoveji v CR az na slovenske studenty). VS je musi bohuzel s ohledem na financovani ziskat a nikoliv odradit.

Konkurzy na mista VS ucitelu (prevazne ucicich v cestine, polstine, slovinstine, slovenstine, madarstine, ...) jsou uvadeny v domacich novinach domacim jazykem a nikde neni napsano, ze se nemuze prihlasit cizinec.

"Prispevek vyse ukazuje, ze je to mozne. Stredoevropska hvezda vam stejne daleko neutece, bude stale mozne s ni spolupracovat."

Jak je to mozne, to jsem napsal vyse. Pokud hvezda neutece tak se ptam, proc za uvedenych podminek by se mela podfinancovana prace jeste ztezovat zakazem inbreedingu.

Budu rad, kdyz uvedete konkretne priklad, jak v podminkach rozpoctu VS v CR mimo mnou vyse uvedene pripady to lze zavest jako system.

"Nakonec je to opet o motivaci, kdyz se zavede IF faktor jako kriterium,"

Jak se zavede. Presne. IF ceho? Casopisu, clanku, ...

"zvysi se tlak na ziskani hvezd, ktere uz jen svym jmenem jsou schopne publikovat v casopisech s vysokem IF a omezi nikam nevedouci inbreeding."

Tyto hvezdy ale musi prinest tolik penez, aby na sebe vydelaly. Cili slusna publikacni hvezda by mela mit cca 1,5 mil. Kc rocne s odvody. Asi souhlasite. Publikacni hvezda by mela prinest cca 3 IF clanky (v casopisech s vyssim IF) ve Vasem oboru. Publikacni hvezda by nemela ucit jine nez doktorandy max 4 hod. tydne. Z toho odhaduji, ze IF clanek by mel podle Vas prinest na financich cca 400 tisic rocne. Nyni prinasi VS instituci primo 0 Kc (pouze pres akreditaci oboru a ziskane projekty jako nutna podminka - jenze obor naplneny 20ti studenty v jednom roce je financovan skole v prirodnich vedach - spise fyzika cca 1 mil. Kc rocne, cili naplneny znamena 5 mil. s nula studenty neprijde ani koruna - cili schopny naborar studentu je pak stejne cenny jako publikacni hvezda - to je realita).

"Musi se jen chtit."

Ja to rikam. Ale na urovni systemu a financovani. S mene nez polovinou prostredku ve srovnani s OECD mohou vznikat niky, ale vic nic.

Krome hesel mne zajimaji konkretni navrhy. A rad je i predam. Ja popsal priciny, protoze nemam rad Kamilovske politicke nalepky.

Rozeberte je a vysvetlete mi, kde se mylim. Dekuji.

Vazeny Kamile problem je v tom, ze rozhoduje ten Vas trh. VS jsou nejak placeny a meximalizuji sve zisky. Podobne vyzkumnicke tymy. Pokud se nekomu vyplati ziskat prespolni na kratsi ci delsi dobu, verte, ze ho ziskaji. Problem je, ze pri objemu financi a stavajicich pravidlech se to lidem vetsinou nevyplati. To je vse. Verte, ze se lide chovaji i zde podle Vaseho neoliberalismu a vsichni na vsech pozicich optimalizuji svuj uzitek. A cinit tak budou i po zmene jakkoliv dilatantska bude (napr. zmena pravidel bez naliti penez).
18. 01. 2009 | 20:43

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Opravil jsem i snad vetsinu preklepu:

"Jeste k tomu inbreedingu. ve velkych zemich typu USA, Nemecko a UK je samozrejmosti, ze na jedne universite udelate PhD, na jine postdok, na dalsi dostanete misto assistant professor a teprve nejdríve na 4 dostanete misto full-profesora."

Ale jiste. Ne sice ve vsech oborech a vzdy - potvrzuji. Neni to uz v dalsich zemich, ktere odpovidaji nasi velikosti a objemu financi pro VS. Ale za ceske penize si jiste mame klast USA cile. :)

"To samozrejme v male zemi typu CR nejde, protoze tu proste neni tolik dobrych instituci v danem oboru a i ta moznost mobility je omezena cenou bydleni atd."

Souhlas. To jsem ale take napsal vyse a i drive, jak jste si jiste vsiml. Dekuji za potvrzeni. Vsimate si Kamile? :)

"Nevidim nic spatneho na tom, kdyz mlady vedec po absolvovani PhD odejde na nekolik let ven na postdoktorske staze a pak se klidne uchazi o samostatne misto na sve puvodni instituci v CR."

PRO KAMILA:
Rovnez v tom nevidim nic spatneho. Podle mne ideal. Sam jsem nekolikrat mohl pomoci realizovat. V rade oboru ale naprosto nedosazitelny pro ten zaver. Podle znamych statistik takove pripady totiz v pripade vychodni Evropy cini par procent. Proc? Ne kvuli vyjezdu, ale: Vetsina PhD zustava zajistena v zahranici nebo odchazi domu do prumyslu za podstatne lepsim zajistenim na vyssi pozice. Navrat do akademickych pozic v CR pro ne byva z existencnich duvodu nemozny/nesmyslny. Jsou vyjimky. Jen vyjimky.

"Spatne (ale bohuzel stale rozsirene) je, kdyz nekdo uz pri studiu VS je pridelen"

Asi neznate pripady, ze je student natolik zaujaty oborem, ze do te laboratore sam prijde a se zajmem? To se divim. V informatice i matematice je toto naopak zcela bezne a typicke - nadsence je spise treba tlacit trosku k zemi a k dostudovani potrebneho.

"do nejake laboratore, kde postupne udela diplomku, PhD a pak tam zustane jako asistent, v 45 se habilituje na docenta a v 55 dostane profesuru - a v podstaten dela porad to same tema, co delal na diplomku."

PRO KAMILA:
Ano zni to tristne, kdyby to byla tak 100% pravda. Jenze to je povidani jednoho M.H. z AV nedolozene fakty. Nesmyslna generalizace podle mne. Navic ovlivnena nasimi dialogy a i obecne vztahy mezi "vyzobavaci nezaslouzenych hrozinek" z AV a "temi kteri to na VS za ne odedreli" :) vedou k tomu, ze se takova klise pouzivaji. Dodavam oboustranne. I ja je rad pouzivam s chuti a tesim se, az kolega M.H. po pripojeni AV k VS bude ucit svych 16 hodin tydne v prvnim rocniku na VSCHT. :)

Ale budiz, predpokladejme, ze je to v mnohem pravdive. Jenze daleko vice by mi pomohlo, kdyby M.H. tyto dojmy uvedl nejlepe temi konkretnimi priklady ze sveho okoli, kterymi se zrejme inspiroval. Ono to ma zase i jinou stranu.

Problemy jsou totiz daleko sirsi a vyjadreni M.H. je castecne zmatecne. Napr. to stejne tema az k profesure - v mem oboru by to tedy opravdu neslo. :) Ve Vasem M.H. opravdu ano? :)) Co je to za obor? :)) Zase to Vase expresivni zjednodusovani. Takze na oplatku:

Proc takovy typicky zuzeny sebevedomy pohled cloveka z AV (pro Vas jak vite casto pisu, ze typicky :) ) na VS, ktery se je podle mne snazi dehonestovat zpusobem, ktery by statisticky asi nepodlozil? Alespon v mem oboru urcite ne.

Bezesporu manipulovat mineni o VS se Vam dari. :) Viz zkreslena a naivni reakce reformatora cehokoliv Kamila. :)

Nemam problem reagovat podobne na AV, a take bez hlubsi znalosti o AV, jako Vy ji nemate o VS (ja vim, mozna i neco vite diky vyuce na VSCHT asi jako ja o AV diky spolupracim), pokusim se drzet VS.
18. 01. 2009 | 21:55

prirodovedec napsal(a):

PRO KAMILA:
Trvam si na tom, ze situace podle mne plne odpovida zminene realite financovani a prioritam stanovenym vsemi vladami pro VS - tj. nejprve masifikace studii. Na tu nebyli tehdy potreba sami vedci, ale predevsim ucitele ochotni ucit od nevidim do nevidim. Byl jsem venku, ale kolegu mi bylo lito. A dnes se ukazuje, ze byli svym zpusobem obetovani. Staci pocitat ty narusty. Ta masifikace byla navic podporovana financnimi ukazateli, ale nedotykala se AV zijici si ve sve slonovinove vezi.

Pres tu masifikaci na VS i prirozenou delbou prace vedci udrzeli (viz statistiky RVS) plne krok s AV (diky prerozdeleni penez z vyuky pro ne), ktera ten balvan dovzdelani stale horsich a pcoetnejsich stredoskolaku nenesla. Pravdou je, ze mnozi pracovnici VS predevsim ucili (i za vedce) a vypadli z vedy. Lze je ted za to malo jejich vedy z VS vyhodit. Ono se to deje - odchazi predevsim do penze, mladsi se snazi jeste neco dohonit nebo jdou do firem.

Jenze nastolit to jako princip by byl pro mne lidsky stejny podraz, jako kdyby se priclenila AV k VS a M.H. a spol by k vede dostali povinne kazdy 16 hod vyuky v 1.rocniku na VSCHT, aby ukazali, ze umi ucit. Protoze vime, ze naroky na kantory ze strany studentu v zahranici jsou, ne ze nejsou. :) Vzal by se klasicky anglosasky model - moc vyhazujete, nemate "trojuhelnikove rozdeleni cetnosti vysledku studentu ... v ankete si stezuji ...

O to pestrejsi by to jiste bylo, zejmena kdyz i vedecky "elitni VSCHT" zrusila v zoufale snaze ziskat studenty uz i prijimaci zkousky.

Zkratka na papire je vse jasne, jak to ma byt. Realita je jina a zmeny si zadaji penize na zatlumeni excesu.

Vnimate na te VSCHT ten rozpor, jak ti skveli studenti jdou tam, kde jsou nejvetsi vedecke vysledky? Ale oni tam jdou, jenze jich je zoufale mene, nez by chemie chtela a vzala. Protoze daleko radeji vyrazi tam, kde to ted sype - napr. na tu informatiku.

S ohledem na to, ze zde je necelych 20 let nove doby, je to Vase shrnuti o prof. v 55 pro mne naprosto typicky spekulativni, protoze Vasi novi absolventi z 89 maji zatim kolem 40. Ti stari prece podle Vas uz jen dozivaji. :)

Presto mnozi z nich se vydali ihned po 89 do zahranici, zustali nebo se vratili. Jenze pobyli kratkodobe rok-dva. Pokud zacnete projizdet UK, MU i techniky, zjistite, ze tech pobytu venku bylo a je mnoho a splnit Vasi podminku je celkem trivialni na mnoha oborech. Lisi se to ale obor od oboru (historie, bohemistika ... to maji tezsi).

PRO KAMILA:
A ted k pointe. Jiste mnozi na VS sedeli doma a nenasali spravnou zahranicni vedu. Sedeli i proto, ze pro Vase predstavy, ze se sezeni na miste musi zrusit naprosto neexistovaly a neexistuji podminky v CR. S ohledem na platy je dlouhodobe zamestnani na VS financne nezajimave bez vylepseni pobytem v zahranici nebo dalsimi aktivitami (treba kurzy pro prumysl nebo odmeny z projektu). Takze ti sedici doma chladne kalkulovali a vydelavali jinak. Napr. aplikacni spolupraci s prumyslem. Pokud nekdo zahaji aplikacni spolupraci, ci dalsi privydelky, uz necestuje.

Podminky pro stehovani a prechod jinam v ramci CR (kdyz vynechame kdysi Opavu aj) jsou z hlediska bydleni nulove. Dalsi duvod sedet na miste.
18. 01. 2009 | 21:56

prirodovedec napsal(a):

A TED KAMILE POZORNE CTETE !!!:
Pravdou ale je, ze ted v dobe pripravy evropskych projektu tito, co sedeli na jednom miste na skole pry budou placeni zlatem. Publikace pry uz ma kazdy "mladenec", jenze tito nehybni "starci" bez mnoha publikaci najednou maji pro sve VS jednu zcela zasadni vyhodu.

Ziskali takove postaveni ve spolupracich s prumyslem, ze vlastne ONI garantuji udrzitelnost miliardovych investicnich evropskych projektu osy 2.1. To je to co sestreluje nektere fantasmagoricke investicni projekty AV v Bruselu. Az na vyjimky jako Vy, zrejme zatim neumi (mozna Sykova), prokazat udrzitelnost projektu.

Cili jmena tech, kteri podle Vas na VS nepatri, jejich spoluprace (podle Vas mozna na bazi trojclenky :) ) nyni zaruci tech 30% financovani z prumyslu u tech projektu a dost mozna i u nekterych center excelence.

Nezaruci to (v podminkach CR) ze svetoveho hlediska slusne publikujici vedec, ktery ale nema prokazany transfer poznatku zakladniho vyzkumu. Slusne publikujicich najdete plno, ale licencujici a spolupracujici budou zrejme kralove budoucnosti ...

Navic VS kvuli teto nutnosti spolurpace s prumyslem chystaji leckde rozvolnit udelovani titulu doc. a prof. pro firemni manazery (bezne na Cambridge - viz prof. Hanka), protoze prokazat udrzitelnost vuci Bruselu bez nich nepujde. Tak si je "koupi" i takto. Skarede, ze? I to je ta skutecna veda. Neni to legracni?

Zkratka plati to co jsem jiz psal mnohokrat. Normalni VS potrebuje talenty vseho druhu. Impaktaky, aplikatory, nezepomenutelne kantory, ale i manazery vedy. Ti lide musi tvorit tym a nemohou byt zglajchsaltovani podle pravidel tak jednoucelove organizace :)(zamereni zejmena na zakladni vyzkum), jako je AV, byt je uctyhodna.

Ti lide na VS jsou natolik inteligentni, ze postupne plnili priority statu: Politici (svorne modri i oranzovi) chteli zlepsit jednu (znacne "pitomou") statistiku OECD, tak zacali lide na VS masifikovat. Chteli system Bologna, dostali jej. Chteli publikace, objevilo se mnozstvi sborniku, zrusili bodovani sborniky, jsou dalsi vystupy ... Ti lide se prizpusobi i Vasim navrhum. Ti co zustanou, mne se to uz netyka.

PRO KAMILA:
Ridi to zkratka hosi z MSMT jako za sociku. Tak se nedivte.

"Tato praxe (vedouci k zakonzervovani prumernosti) by mela byt vymycena,"

Proc k zakonzervovani prumernosti? Ja vim, vsude se to pise ...

Ja jak jsem napsal tato praxe umoznuje na VS misto jednoho zglajchsaltovaneho zebricku mit lidi vynikajici v ruznych oblastech. Ja vim, ze "impaktaci" se obvykle citi mistry sveta. A na AV pravem. Na VS je to jednoduche: Dokaze na sebe a svuj tym impaktak vydelat? Vyborne. Dokaze to "aplikator" ci kantor. Take vyborne.

Je treba na VS zavest USA system? Zadny problem. Dejte finance, zavedte system a provedte cistku. Pokud ale nenavysite penize a zavedete system, podari se Vam znicit neco co fungovalo zazracne - VS v CR: za malo penez davaly hodne muziky.
18. 01. 2009 | 21:57

prirodovedec napsal(a):

"ale vzhledem k tomu, ze tim prosla velka cast dnesnich profesoru a vedoucich vedcu, kteri sedi ve vedeckych radach VS a ustavu AV, kde rozhoduji o dalsich generacich, tak se to odbourava obtizne. Podle meho nazoru by se melo uzakonit, ze aspon rocni zahranicni staz by mela byt neprominutelnou podminkou habilitace"

To jsem si oddechl. :) To je opravdu tvrda podminka. :)) Na mem drivejsim domacim pracovisti polovinu teto podminky naplnoval kazdy doktorand (Kamile naplnujete ji i Vy? :) ) a oborove vzato urcite i polovina studentu.

Abych si ujasnil o kolik ohradek pripadne prijdu - jednu tedy ubranime - co profesori? Kolik let? Staci celkem tri roky v zahranici? Asi bych prosel i peti? :) Melo by to platit zpetne? Mne se vzdy libi ta kombinace viry v direktivni rozhodnuti s virou, ze nekdo nam brani (ti stari profesori), abychom to delali lepe ... Takove to vytahovani zebriku a normovani prace tech druhych zejmena druhych oboru a instituci.

Tady opravdu tvrde reknu: Je to Vas zivot, pokud jste nedokazal zatim prosadit Vase videni a nedokazal se smirit s nesmysly hodnoceni kolem, vyrazte navzdy do sveta. Uvedomte si, ze mnozi maji videni opacne a navrhuji rusit kde co (napr. AV ci VS). Viz dale.

"popr. ziskani vedouciho mista na AV."

To mne celkem nezajima. Co se tyka absolventu, to jsem napsal. Predstava nutne tvurci cinnosti realizovane Bc., MSc. a Ing. vyustujici do publikaci mi pripada opravdu zabavnou.

Vsichni asi vime, ze v prirodovednych oborech v prumeru asi na 100 studentu Bc. je cca 80 Bc. pak ti prejdou i jinam, a pak 50 MSc., 20 zahaji PhD. v oboru 10 jich dokonci (ostatni si koupi platici praxe, ze zmizi v zahranici) a na VS ci AV v oboru se uchyti 1-2 s te puvodni stovky maximalne. Jsou obory (fyzika, chemie), ktere se snazi toto resit tim, ze sikovne absolventy se snazi exportovat na akademicke pozice inzenyrskych oboru technickych skol (mozna i proto tato diskuse - viz ekonofyzika, mechanika, materialy) castejsi namitkou pak uz ted byva, ze tito lide nemaji praxi a vubec netusi, co se v nasem prumyslu deje a nejsou schopni aplikacni zadani resit.

VS jsou pak prumyslem kritizovany, ze hrubou chybou je, kdyz kantor nastupuje rovnou na svuj obor bez alespon petilete praxe v prumyslu a ze by se to melo zavest jako podminka - take hezke - vidte? :)
18. 01. 2009 | 21:58

Michal Hocek napsal(a):

Kolega Prirodovedec podlehl grafomanii - na to uz se jednotlive neda reagovat.

Proste jsem chtel svym prispevkem rict, ze v zasade to i u nas jde a objevuji se prvni vlastovky. Kdyz se nebude sejckovat jako Prirodovedec a hledat stovky duvodu proc u nas veci nejdou, ale budou se dobre priklady nasledovat, tak se to treba pohne dopredu. Howgh
18. 01. 2009 | 22:11

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Dekuji za trefne uznani. :) Mate pravdu. Ano je to delsi. Uzavrel jste to vuci mne elegantne. Zkusim i ja - sosutredil jsem se na inbreeding jako na priklad toho, co se kritizuje jako spatne, protoze je to jinak nez jinde:

1) Omezeni jsou podle mne v CR zasadne financni. Proto dle mne logicky nefunguji priklady autora u nas. Uvedl jsem cisla za VS. Za AV jsem nehledal.

2) Reseni vidim v tom, ze nedojde k systemovym a narizovanym zmenam bez skokoveho navyseni statnich penez.

3) Protoze v navyseni neverim, jsem pro skutecne poznavani reality misto viry v klise a nalepky (ty prisuzuji rozezlene i Vam :) ) a jsem pro verejne reseni konkretnich problemu konkretnich instituci a oboru misto hokus pokusu pro vsechny.

4) Odpuzuje mne zejmena prilis zjednoduseny duraz na metriky, zde publikacni (tj. na nastroj), protoze to neni v zajmu tech, kteri to v danich plati a protoze se to za par let obrati proti tem, kteri je prosazuji. Zbytecne. Pokud by se to tykalo Vaseho a autorova oboru - nevadilo by mi.

5) Uz ted se najednou u udrzitelnosti projektu EU ukazuje cena tech, kteri spolupracovali s praxi ale byli "spatni v zebriccich". Klasicka ukazka nesmyslnosti zjednoduseneho pojimani metrik.

6) Obory se lisi i v hodnoceni absolventu. Neco jineho jsou problemy ekonomie (dohaneni zaostavani), neco jineho chemie (prilisna nakladnost na ekonomiku CR bez dalsich vnejsich zdroju Vas vede k dalsim narokum), neco jineho informatiky (nutnost byt up-to-date kazdy den, rychle starnuti informaci, schopnost snadno sehnat potrebne zdroje). Vy to pres upozorneni opakovane ignorujete.

7) Bez navyseni financi nebo redukce priorit a naroku za soucasne penize mohou podle mne existovat a fungovat pouze Vase vlastovky a ne Vami navrhovana systemova reseni.

8) Podle Vas je problemem starsi generace a nekompatibilita se svetem a mala snaha veci menit a prijimat poradna zakonna opatreni, kterym se brani. Podle mne je to nalepka a klise. Nezaplaceni pracovnici se chovaji optimalne (odesli ven ci do praxe za lepsim, ci zustali plni si svoje a privydelavaji si), mladi se chvili nechaji balamutit sliby o lepsi budoucnosti.

9) Vami navrhovana opatreni povazuji za neznala skutecne situace ve vice oborech a ovlivnena Vasim pomerovanim vseho Vasim oborem a zvyklostmi AV a za soucasneho financovani povazuji Vami navrhovana opatreni i za skodliva (viz inbreeding) sa nektera neskodna (uzakoneni vyjezdu). Uvedl jsem dle mne dostatek prikladu proc.

10) Ale vim, ze takoveto jednooborove pohledy na vsechny ostatni jsou v CR caste az typicke a ze obrana pred nimi je nalepkovana.

11) Prekvapuje mne, ale pokud je nejaky vedec priznivcem reforem v objemech mld. Kc a na argumentaci a detaily neni ochoten vynalozit ani tolik sve energie jako na svuj grant za par set tisic. Problemy sveho oboru povazuje za slozite a problemy vetsiho meritka je ochoten resit hesly.

12) Podle mne bohuzel/bohudik neplati, ze odbornik v jedne specializaci rozumi problematice vzdelavani a i dalsich oboru - i kdyz si to vetsinou mysli.

13) To neni sejckovani a hledani stovek duvodu. Pevne verim, ze nadsenci Vas budou nasledovat. Vsak jsem napsal, ze se to posune vpred (o mm :) ). Mnohokrat jsem se jako nadsenec choval a ve vztahu k CR chovam. Nicmene povazuji za nutne JASNE rici, kam se ma vest smer hlavniho uderu: Podfinancovani a rizeni MSMT, priprava EU projektu. A ne odvadet pozornost odkazy na ty tzv. neschopne na VS a v AV. Je to od viniku stavu dobry trik a mrzi mne, kdyz zaujaty vedec jako Vy jim skace na lep.

Dobrou noc. Vazim si Vaseho casu.
18. 01. 2009 | 23:17

Kamil napsal(a):

To prirodovědec
bude mi stačit, když mi odpovíte, proč tak málo absolventů VŠ zakládá sam. firmy a zda slova MH o tom, že se spousta profesorů, kteří trčí na jednom místě celý život chová jako dinosauři a brání pokroku jsou pravdivá.
Víte nedávno jsem zde vzpomenul rozhovor prof. Haňky o bílé knize a byl jsem sejmut Vlkem a Zlatuškou. On taky kritizoval poměry na zdejších VŠ, že učitel, který celý život pracuje na jednom místě má tendenci se zde zabetonovat a dělá pro to všechno bez ohledu na okolí.
Je mi jasné, že problém velmi zjednodušuju, ale myslím si, že je to velmi důležité.
Zároveň se omlouvám za Váš zvýšený tlak, ale zdá se mi, že to s vlkem nějak poslední dobou nezvládáte a všechno Vás vytáčí.
Pro připomění ten rozhovor s Haňkou, myslím si že bez zbytečných řečí říká to podstatné.
http://www.ct24.cz/vysilani...
Hezkou dobrou noc.
18. 01. 2009 | 23:22

prirodovedec napsal(a):

Kamil: "bude mi stačit, když mi odpovíte, proč tak málo absolventů VŠ zakládá sam. firmy"

Prosim dolozte (treba odkazem), jak jste na to prisel a co znamena slovo "malo". Dekuji.

Presto zrejme Vase generace je mene podnikava nez nase? Po devadesatem kazdy zakladal firmu (a inspiroval se profesory USA).

"a zda slova MH o tom, že se spousta profesorů, kteří trčí na jednom místě celý život chová jako dinosauři a brání pokroku jsou pravdivá."

Nenasel jsem, ze by MH nekde v diskusi psal o dinosaurech profesorech. Vy ano? Upresnite citaci? Dekuji. Domnivam se, ze z pohledu Vas mladsich, starsi vzdy zavazi.

Z meho pohledu zavazet tak argumentujicim mladsim, jako jste Vy :), dle mne zachranuje spolecnost nez dorostou mladsi :). Pokud projdete zivotopisy vetsiny profesoru "tvrdych oboru", zjistite, ze pobyvali dele v zahranici cili na jednom miste netrceli.

Nemyslim si, ze zavazeji ti trcici - naopak pomohou tem mladym ted s udrzitelnosti projektu - viz vyse - a ted tim k investicim, ktere budou vyuzivat maldi az ti trcici za chvili budou v duchodu.

Vite, kolega M.H. je z AV a zrejme uci externe na VSCHT, proto dle mne (zduraznuji dle mne) veci vnima jednorozmerne pohledem experimentujiciho a publikujiciho vedce jednoho oboru, ktery se z otazek VS zrejme vyzna v doktorandech.

"Víte nedávno jsem zde vzpomenul rozhovor prof. Haňky o bílé knize a byl jsem sejmut Vlkem a Zlatuškou."

Mate spatnou pamet. O Hankovi jsme se NEJPRVE MY DVA opakovane a dlouze bavili po jeho prvnim vystoupeni na pude MSMT a te TV24. Dokonce jsem Vam jej kdysi detailne rozebral. Najdete si.

Teprve podruhe se na Vas vrhli vlk a prof. Z.. Prof. Hanku jsem slysel nekolikrat a mel moznost s nim hovorit osobne o jeho velkem tematu reformy. Pokud byste pozorne cetl, v tech mych litaniich jsem pouzil i jeho myslenky (prumyslovi profesori, navratnost, pozadavky prumyslu).

"On taky kritizoval poměry na zdejších VŠ, že učitel, který celý život pracuje na jednom místě má tendenci se zde zabetonovat a dělá pro to všechno bez ohledu na okolí."

Ano to je pravda. Ale ve vztahu k tomu prumyslu a uvadel take financovani prumyslem na ziskani odborniku.

"Je mi jasné, že problém velmi zjednodušuju, ale myslím si, že je to velmi důležité."

Ano je to dulezite. Znovu opakuji - jsou potreba finance. Bohuzel CR neni UK (nema tak velke firmy a nema univerzitu se jmenem Cambridge, kde Hanka pusobil) cili penize z prumyslu v potrebnych obejmech neprijdou.

Dale Ti lide na VS se vetsinove neflakaji, jsou casto utopeni v papirovani a treba i vyukovych rutinach. Kalousek jeste muze papirovani dosti odbourat.

Pokud je vyhodite, musite bud zrusit jejich praci (u papirovani by to slo) nebo to musi nekdo vzit za ne. Ten talentovany vedec tu vyuku nevezme. Pokud zmenite system vyuky skokem na vetsi samostatnost studentu ztratite zasadni - skutecnou konkurenceschopnost absolventu zdejsich tvrdych oboru diky zhorsujicim se strednim skolam.

A tim ztratite povestnou atraktivitu CR i pro hightech obory (nejen pro montovny).

"Zároveň se omlouvám za Váš zvýšený tlak,"

:) Nevrlost a mensi zdvorilost je dana tim, ze jak je clovek mimo CR a diskutuje se svymi partnery, kteri mu pomahaji realizovat tyto diskuse v CR, bere si to vice, nez kdyz v tom Absurdistanu zil. Je mi lito talentu i dricu doma.

"ale zdá se mi, že to s vlkem nějak poslední dobou nezvládáte a všechno Vás vytáčí."

Zda se. Fakt je, ze u Vas mi vadi, ze nejste dle mne ochoten na nase diskuse az na vyjimky navazovat a zaciname vzdy znovu (viz Hanka). Proto jsem reagoval ostreji. Pouze jsem si posledni dva dny dopral vice vstupu, nebojte se, zimu a jaro mam dost nabite cestovanim, cili odmlcim se.

"Pro připomění ten rozhovor s Haňkou, myslím si že bez zbytečných řečí říká to podstatné."

Nemejte mne za zapominajiciho starika :) viz vyse. Take dobrou.
19. 01. 2009 | 00:10

Karel Vomacka napsal(a):

@prirodovedec:
Souhlasim s MH, ze je dobre nasledovat priklady a snazit se prijmout rozumna opatreni jako
(i) Tlacit na omezeni inbreedingu.
(ii) Preferovat publikace v casopisech s vysokem IF.
(iii) Misto mysleni jen v ramci CR, rozsirit v prvni fazi pusobnost na Polsko, Slovensko, Slovinsko. Neni tajemstvi, ze ziskat trvale misto napr. v Nemecku je tezke, tady muze byt nase vyhoda. Dostanes sice mene, ale zase na dyl...

Proste namety do diskuze, do ktere je potreba zatahnout i nase stredoevropske sousedy, kteri resi podobne problemy.

Jsem presvedcen o tom, ze problem neni jen v penezich (vzdy jich muze byt vice).
19. 01. 2009 | 06:02

DB-Kalifornie napsal(a):

pro Prirodovedce
souhlas s vetsinou Vasi analyzy.

I kdyz v CR existuji urcite vyjimky (umg), tak navrat treba molekularniho biologa do CR je porad jeste ve vetsine ohledu hodne "ztratovy". Pokud srovnam podminky k vyzkumu (jak akademicke, tak firemni), cas na rodinny zivot, mezilidske vztahy, stres, tak me Kalifornie vychazi znacne lepe nez Cesko. (A to nepocitam hory a pobrezi...(-: )

V nasem oboru v Cesku zasadne chybi start-up money pro nove laborky. Ja bych treba potreboval apon 100000, spise 150000 USD na rok jen na chemikalie a experimenty, abych zustal kompetetivni v tom co delam a to jeste za predpokladu, ze vse kolem bude fungovat-ale to je zatim porad jeste science fiction.
19. 01. 2009 | 06:23

Michal Hocek napsal(a):

Pro Pridorovedce. Vetsi objem penez do vyzkumu nebo na university sam o sobe nic nevyresi (pri spatnem systemu by se akorat vic vyplytvalo). Na to aby se pritahly (a udrzely) hvezdy je treba hlavne chtit a prestat se zavisti a rovnostarstvim - je treba se smirit s tim, ze treba bude mit 3x vetsi plat nez ja.
Nekdy v polovine 90. let nabizel filantrop Dr. Bader specialni fond, ze ktereho by platil na nejake ceske chemicke katedre mladeho profesora fyzikalni organicke chemie a nabizel mu byt, vysoky (na tehdejsi dobu) plat a i penize na vyzkum. Na nekolika VS (vcetne UK a VSCHT) o to nemeli zajem a uspel s tim az na MU (kde si ovsem vyminili, ze ten profesor musi mit plat jen podle jejich tabulek a nesmi mit vic, aby se "nenarusil socialni smir"). Takze na to samozrejme nepritahli nikoho z venku, ale aspon to dostal vynikajici mistni absolvent (Damborsky), ktery to vyuzil na zavedeni skutecne svetove kompetitivniho vyzkumu proteinoveho inzenyrstvi (napr. vyvijeji umely protein likvidujici chemicke bojove latky). Timhle prikladem chci jen ukazat, ze nejvetsi brzda je spatny system a zavistivost a omezenost ceske spolecnosti (nedostatek penez je az sekundarni duvod).
Dnes uz se proti situaci pred 10-12 lety nastesti situace hodne posunula a aspon na chemickych ustavech a chemickych katedrach VS, ktere znam, se cim dal vic prosazuje mladsi generace lidi, kteri maji za sebou dlouhodobe pobyty na dobrych zahranicnich universitach, kteri vedi jak to funguje ve vyspelych zemich, takze to vidim do budoucna mirne optimisticky.
Temi priklady Schroedera a Michla jsem chtel demonstrovat to, ze se ta odvaha muze vyplatit. Kdyz takova hvezda ziska ERC grant na 3 mil. EUR rocne, tak jen overhead pro instituci (20%) bude 15 mil. Kc rocne, coz je 10x vic nez jeho hypoteticky plat 1.5 mil. rocne, ktery se takovemu cloveku musi dat, aby se udrzel (takze ciste teoreticky si z toho instituce muze najmout dalsich 9 skvelych lidi za stejne nadstardardni plat a pokud aspon dalsi 1-2 z nich ziska podobny grant, tak je porad v plusu :-))
19. 01. 2009 | 09:18

Kamil napsal(a):

To přírodovědec
myslím si, že 90% zdejších diskutérů by spíše, než sáhodlouhé rozbory s často velmi diskutabilními čísly spíše uvítala jen menší počet , ale zásadních problémů. Nejlépe uchopitelné pro více lidí, než z akademické půdy.
Nedělám si ambice vést s Vámi ryze odbornou teoretikou diskuzi, protože jsem člověk z praxe (posledních 15 let OSVČ), ale zdá se mi, že se všechny problémy ( i ty jednoduché) často převedou do roviny proč to nejde.
Někde jsem četl, že pouze 4% absolventů VŠ se pokouší založit svou firmu což je velmi málo, jelikož všichni neuspějí, takže nás pak zachraňují montovny.
Jak může učitel, který je celý život zaměstnanec, jež se obává o své živobytí, vychovat podnikatelského ducha u svých studentů? Pak se nemůžeme divit, že většina lidí podnikatele a živnostníky vnímá tak negativně, protože když mám majetek, tak jsem si ho musel nakrást.
Jinak děkuju za rozbory a až budu mít chvilku, tak si je pročtu.
Hezký den.
19. 01. 2009 | 10:59

danielmunich napsal(a):

Děkuji většině diskutujících za velice zajímavou a až nečekaně rozsáhlou diskusi. Zkusím si do konce ledna najít čas a zodpovědět na důležité otázky (pokud na ně budu znát odpověď), aby nezůstaly viset ve vzduchu. DM
19. 01. 2009 | 22:42

prirodovedec napsal(a):

Karel Vomacka: "(i) Tlacit na omezeni inbreedingu." Povazuji za podfinancovani kontraproduktivni.

"(ii) Preferovat publikace v casopisech s vysokem IF." Uz se deje slovy, ale snad to vlada casem zaplati. Pokud opravdu chce CR prorazit "znalostni ekonomikou", dalsi IF publikace blahobyt obcanum CR neprinesou. Prinese ji spise soustredeni na levnou realizaci zakladniho vyzkumu (i odjinud) a zejmena vzdelani lide.

"(iii) Misto mysleni jen v ramci CR, rozsirit v prvni fazi pusobnost na Polsko, Slovensko, Slovinsko." Ano ma smysl zvysit financovani a kupovat okolni hlavy. S ohledem na pozadavky na VS zamestnance (jazyk, vyuka ...) jsou pozice v CR mimo AV a skolitele PhD pro Nemce nezajimave.

"je potreba zatahnout i nase stredoevropske sousedy, kteri resi podobne problemy." To neni o spolupraci to je o "brain drain" sousedu.

"Jsem presvedcen o tom, ze problem neni jen v penezich" Podle mne je predevsim. Viz kolega DB nize:
DB-Kalifornie: "souhlas s vetsinou Vasi analyzy." Dekuji. Zejmena za konkretni svedectvi jednotlivce (neprecenuji, ale dekuji): "navrat treba molekularniho biologa do CR je porad jeste ve vetsine ohledu hodne "ztratovy"." Souhlas, popsal jsem, vystihl jste presne. "Start-up problem" jste vystihl presne. Navrat je dle mne pro optimisty, nadsence, obetavce, kvuli detem a samozrejme po skonceni a neobnoveni kontraktu. Skoda, ze se k moznosti sveho navratu nevyjadril i kolega Vomacka.
20. 01. 2009 | 00:08

prirodovedec napsal(a):

Michal Hocek: "Vetsi objem penez do vyzkumu nebo na university sam o sobe nic nevyresi (pri spatnem systemu by se akorat vic vyplytvalo)." Pokud ctete pozorne popsal jsem to jako nutnou podminku zmen.

"je treba hlavne chtit" nemyslim si. "a prestat se zavisti a rovnostarstvim" precenuje se - klise. "treba bude mit 3x vetsi plat nez ja." To je na VS mezi profesory mozne uz dnes.

Vas priklad Bader-Damborsky mi dle mne ukazuje, ze "inbreeding" byl zde pro CR vyhodny - obor rozvinul vedec z CR. Dale mi potvrzujete, ze je to predevsim otazka penez - zde filantropa, ktery je dal.

Neni mi jasne, jak Vase navrhy odstrani zminenou zavist, kterou opakovane zminujete. Zazil jsem ji i mezi skutecnymi IF spickami ruznych "skol".

"nejvetsi brzda je spatny system a zavistivost a omezenost ceske spolecnosti (nedostatek penez je az sekundarni duvod)." Jak jsem psal, na zaklade osobnich zkusenosti se nedomnivam, ze to negativni je vetsi nez jinde. Vice penez a mene boje o existenci tato negativa obvykle tlumi.

Dale Vase slova o rozvoji chemie diky schopnym mladym podle mne potvrzuji, ze proste rozpocet vedy v CR jiz neni schopen uzivit vsechny drahe chemicke a fyzikalni obory pri poctu tech sikovnych bez toho, ze by byly vzaty finance jinym oborum, ktere se brani. Svedci o tom i vystoupeni vedcu techto oboru jako je Vase. CR ceka zrejme rozhodnuti bud provest trideni co rozvijet uvnitr techto nakladnych oboru nebo zatlumeni jinych byt levnych a soustredeni se v CR napr. jen na chemii a fyziku.

"Temi priklady Schroedera a Michla jsem chtel demonstrovat to, ze se ta odvaha muze vyplatit." Zajiste, zaslouzite uznani a nasledny efekt snehove koule az na nepresnosti v propoctech imponuje. Jenze to musi byt Vas ustav. :) Odvaha se take nemusi vyplatit, pokud by jiny ustav koupil podobne 2 vedce a podal ERC a neuspel ... coz s ohledem na Vase cisla je temer jiste. Jaka byla uspesnost celoevropsky? (pocet podanych versus uspesnych) K Vasim 20% overhead - znaci to, ze tyto projekty nemaji zadne naroky na administrativu, energie a prostory ustavu? (ktere se obvykle v rezii plati) Jedna se jen o mzdove prostredky? predpokladam, ze mate skutecne naklady versus overhead prokalkulovany, kdyz pisete, ze najmete 9 dalsich. Odhaduji, ze tech 5 poridit muzete. Ano ten priklad je hodny nasledovani. Nicmene riziko jste potlacili diky Vasim licencnim start up money. Cili vyzyvat k nasledovani a nepripominat to, je ponekud manipulativni sireni optimismu.
20. 01. 2009 | 00:10

prirodovedec napsal(a):

Kamil: "myslím si, že 90% zdejších diskutérů by spíše, než sáhodlouhé rozbory s často velmi diskutabilními čísly spíše uvítala jen menší počet , ale zásadních problémů." Pisete diskutujici ne ctenari. Zde delku zminil M.H. a Vy. Celkove na aktualne se najdou dalsi jednotlivci. 90% ale nemam potvrzeno (nechal jsem projit nas archiv programem). Pisu ale predevsim pro sebe ne pro Vas.

K diskutabilnim cislum bych uvital vice. Ten [privlastek mne z Vasich ust urazi, ale neprekvapuje.

"Nejlépe uchopitelné pro více lidí, než z akademické půdy." Tato temata zajimaji par stovek lidi a spise jen z akademicke pudy. Ale kdyz chcete problemy zuzit, mohu takto: "Chysta se reforma VS a vedy, pokud probehne podle BK, bude mi osobne velmi vyhovovat, protoze jsem na ni pripraven a hodlam z ni po vsech strankach i odjinud tezit. Je sice daleko lepe prodiskutovana a pripravena nez ta zdravotnicka, ale pro CR a pristi generace dle mne bude skodliva."

"zdá se mi, že se všechny problémy ( i ty jednoduché) často převedou do roviny proč to nejde." Velmi jednoduse a znovu. Ja nerikam, ze problemy resit nejde, ja si pouze nelzu do kapsy, ze staci hesla a nadseni a zasahy do systemu, ktery dle kritiku funguje spatne. Prilis casto jsem zazil, kdy diletantni neco "rozdrbali" tem druhym lidem, a pak od toho utekli a tvarili se, ja nic ja muzikant. Ja se snazim nabidnout svuj vhled a priblizit, ze nektere problemy nejsou tak jednoduche a jednoduse resitelne jak se tvrdi. Moje zkusenost rika, ze pokud verite lidem, date jim sanci a pozitivne je motivujete, muzete veci menit. Pokud neco zmenite shora, nastesti to lide v CR vetsinou odsabotuji a zabrani nejhorsimu.

"Někde jsem četl, že pouze 4% absolventů VŠ se pokouší založit svou firmu což je velmi málo,"

Mych oboru se to netyka. Zivnostensky list mivala vetsina studentu. Kolik z toho bylo firem? Ale snili, snazili se.

"jelikož všichni neuspějí, takže nás pak zachraňují montovny." Zrejme ti mladi vyhodnocuji, ze maji jine idealy nez Vase generace pracantu. Chteji si vydelat, ale nepredrit se - pobavte se s nimi. Zapad uz k nam dorazil.

"Jak může učitel, který je celý život zaměstnanec, jež se obává o své živobytí, vychovat podnikatelského ducha u svých studentů?"

Tomu nerozumim. Asi zase nejake Vase klise. Co jste proboha studoval za "paobor" :) pokud jste tam nabyl tento dojem. Ja znam radu tvorivych kantoru blizkych oboru, kteri vedou studenty k tvorivosti (a to je dle mne vice nez pouha podnikavost - tu to v sobe casto zahrnuje). Pokud jsou (na rozdil od Vas) kantori schopni pochopit problem podnikavosti versus riziko - mel byste to po poslednich turbulencich spise cenit. Bezuzdna ignorance rizik "nekterych podnikavych" ted zatezuje vsechny.

"Pak se nemůžeme divit, že většina lidí podnikatele a živnostníky vnímá tak negativně, protože když mám majetek, tak jsem si ho musel nakrást."

Citaty klasiku ala Balzac znate. Predstava, ze to tem lidem vtloukl do hlavy "nejaky prirodovedec" bude asi mylna, ne? :) Pokud by nedavni podnikavci byli vetsinove podnikateli a sami podnikavce ze svych rad vytlacili - nezbohatli by sice treba tak rychle, ale byli by uznavani a respektovani vice. Opet problem rust versus rizika a spatne (kratkodobe) posouzeni.

Dobrou noc.

danielmunich: "Zkusím si do konce ledna najít čas a zodpovědět na důležité otázky" Tesim se na Vase vecne a odkazy doplnene :) odpovedi, kde Vase pripadne citace budou presne a neposunute a odpovedi nebudou posunuty prilisnou proreformni agitaci. :) Dekuji predem.
20. 01. 2009 | 00:11

Karel Vomacka napsal(a):

@prirodovedec:
Ach jo, s Vami je to tezke. Na rozdil od Vas jsem zastence mirneho pokroku v mezich zakona. Uvedu nektere namety:

(i) Inbreeding: Motivovat studenty aby po diplomce sli delat PhD na jinou katedru, skolu, nejlepe do jineho mesta. Ti odolnejsi muzou do zahranici. Za brain drain to nepovazuji, pokud se zajisti odpovidajici prisun z venci. Praha bude jiste napr. pro Polaky lakava.

(ii) Uz jsme o IF diskutovali mnohokrat, ale dle meho nazoru neni mozne, aby mel doktorand clanky jen v casopisech s IF < 1. Je potreba zvysit celkovou motivaci.

(iii) CR je zatim pro Nemce nezajimava, ale pro ostatni treba ne. Zde se opet dostavame k problemu konkurzu, vysezenych klik, zavisti a ohodnoceni... Dam Vam samozrejme za pravdu, ze zavist je vsude, ale to nam snad nezabrani s ni bojovat.

K memu navratu. Samozrejme to zvazuji, ale, jak si jiste domyslite, je vse komplikovanejsi. Mezitim se aspon mohu snazit svymi skromnymi prispevky obohacovat zdejsi diskuzi. Jako velkou vyhodu CR vidim studenty, ale problomem je zatim v podstate neexistujici karierni rad, pruhledne odmenovani za zasluhy a celkova "rozviklanost" systemu.

Stale si myslim, ze problem neni jen v penezich. Samozrejme CR nikdy nebude jako spickova univerzita v Kalifornii (kdo vi, co se ted bude za oceanem dit, ze), ale i se stavajicimi prostredky lze mnohe zlepsit. Vase argumentace je VZDY: problem jsou PENIZE a ne system!
20. 01. 2009 | 02:51

DB-Kalifornie napsal(a):

Vomacka & prirodovedec

pane Vomacka, vas komentar:
"Samozrejme CR nikdy nebude jako spickova univerzita v Kalifornii (kdo vi, co se ted bude za oceanem dit, ze), ale i se stavajicimi prostredky lze mnohe zlepsit"
mne donutil sem napsat jeste neco, co jsem sem psat puvodne vubec nechtel. V CR mne nedavno bylo nabidnuto cca 23000 Kc hrubeho(tabulkovy plat vychazejici "z let praxe"), ma kolegyne, ktera se odsud vratila pred 2 lety dostala 21000 Kc hrubeho a kdyz po roce otehotnela a ve 3 mesici to oznamila sefovi, tak ji jeste sebral priplatky z grantu. To jsou veci, ktere nevim, ze by se tady nekomu staly. (viz mezilidske vztahy o kterych se zminuji vyse)

PO uspesnem postdocu, kdyz dostanete misto na universite, tak Vas plat se pohybuje minimalne od 1.8 nasobku prumerneho platu vyse a dostanete na prvni 2-3 roky start up money, radove stovky tisisc USD. Mate proste 3 roky sanci.Mezi starsimi profesory dostanete "mentora" a atmosfera je velice kolegialni (aspon u nas)
Dalsi moznosti je soukroma sfera-treba tady v Bay area je asi 200 biotech firem. Sam momentalne zvazuji nabidku ciste vyzkumne prace pro jednu firmu. Nastupni plat 95000 USD rocne(vice nez dvojnasobek zdejsiho prumerneho prijmu a dvojnasobek meho soucasneho platu postdoca), plus 3 tydny dovolene, plus rocni bonus 10-15 procent zakladniho platu,zdravotni pojisteni a zejmena velice entuziasticky kolektiv vedcu pracujici na nove metode rychleho sekvenovani. Nemusim psat zadne granty, po roce si muzu najit jinou firmu.

Muj cinsky kolega, ktery ma podobne zkusenosti a publikacni record jako ja dostal v Cine lepsi pracovni nabidku nez ja v Cesku (jak platove, tak start up money). Tohle jsou veci, nad kteryma je potreba se opravdu vazne zamyslet.

Myslim,ze v Cesku by se meli vice soustredit na ziskavani cerstvych postdoku ze zahranici. Je proste treba vytvorit zdravou bazi lidi, ze ktere bude vychazet dalsi vedecky rust. Cekat, ze se bude nekdo v budoucnu obetovat i s rodinou je nesmyslne. Myslim, ze kdyz se najdou penize na nove kampusy a obrovske investice do hmotneho majetku, tak nechapu, proc se nenajdou penize na to nejdulezitejsi, lidsky kapital, tj. na platy v radu 1.8 nasobku prumerneho platu (cca 40000-50000 Kc mesicne) a start up money v nasem oboru cca 2 miliony rocne po dobu 2-3 let. Ja osobne bych pri takoveto prilezitosti vazne uvazoval o navratu (zvlast kdyz vim, ze se par dobrych lidi jiz vratilo).

Co se tyce situace za morem aspon v nasem oboru jsem optimisticky-Obama za krize slibuje NAVYSENI rozpoctu na biomedical research v nasledujicich letech jako soucast zvyseni kompetetivnosti USA a soukrome firmy jako Genentech ci Amgen maji svych penez dost, male start upy zavisi na financovani od venture kapitalistu a Ti si opravdu nove a zajimave napady nenechaji ujit...Soukrome university jako Standford se doslova topi v penezich (treba minuly tyden zrovna nejaky alumni daroval 100 milionu USD na vyzkum novych zdroju energie, to jen pro zajimavost)

Ja mam spise obavy z toho, co se bude dit s rozpoctem na vedu a VS za krize v Cesku...
20. 01. 2009 | 04:12

prirodovedec napsal(a):

Karel Vomacka: "Ach jo, s Vami je to tezke." :) Nepochybne.

"Na rozdil od Vas jsem zastence mirneho pokroku v mezich zakona." Domnivam se, ze jsem na Vasi strane. Vase namety ocenuji, ale myslim si, ze mam informace statisticke povahy z vice oboru i CR, zrejme na rozdil od Vas. Viz nize:

"(i) Inbreeding: Motivovat studenty aby po diplomce sli delat PhD na jinou katedru," Za soucasnych podminek existuji dle mne dva typy motivaci v CR: Absolventi teoretickych oboru si uvedomuji, ze se potrebuji zivit a nepravdepodobna akademicka kariera je neuzivi. Proto casto smeruji z prirodovednych oboru do PhD technickych a obecne z teoretickych do aplikovanych. Ojedineli teoretici snici o vedecke kariere jdou za jmeny a granty, protoze stipendia jsou bez dalsiho almuzna k privydelkum u firem. K uskutecneni je nutna pozitivni motivace nikoliv negativni prikazem.

"skolu, nejlepe do jineho mesta." Prekazkou jsou zivotni naklady - hovori jasne proti Praze (me hovory s lokalnimi spickami).

"Ti odolnejsi muzou do zahranici." Oni nejen muzou, oni jdou. Pokud zakazete PhD na sve akole, nekteri studenti PhD tam preckaji par mesicu jako technici na projektech a protoze se od nich zada podle nich dalsi nesmyslna obet, osm z deseti pujde utopit svuj talent v praxi (potvrzeno ranni anketou).

"Za brain drain to nepovazuji," za brain drain povazuji pokud stat napr. CR nasava napr. talenty z vychodu. Predstava, ze to je na bazi pratelstvi a spoluprace statu je omyl a idealismus - viz trh mozku dle Municha. Bud umime vytvorit podminky a "koupit" mozky nebo ne. To je vse.

"pokud se zajisti odpovidajici prisun zvenci. Praha bude jiste napr. pro Polaky lakava." Londyn, USA a zapad je daleko lakavejsi - proklepnete si kolegy.

"(ii) Uz jsme o IF diskutovali mnohokrat, ale dle meho nazoru neni mozne, aby mel doktorand clanky jen v casopisech s IF < 1." Nesmysl. Ve Vasem oboru fyzika je rozpeti IF WoS od 0 do 15 urcite. V matematice od 0 do 2.5 v inzenyrstvi a informatice je to horsi. Cili Vas navrh realizujte ve svem oboru. Viceoborove je to typicka nedotazena, nektere obory zvyhodnujici, proto chybny krok.

"Je potreba zvysit celkovou motivaci." Jak?

"(iii) CR je zatim pro Nemce nezajimava," Souhlas. "ale pro ostatni treba ne." Pokud je zajimava, jsou tady. Pripada mi to, ze navrhujete pozitivni diskriminaci zahranicnich a CR postdoku, kteri se chteji vratit. Z Vaseho osobniho hlediska to chapu.

"Zde se opet dostavame k problemu konkurzu," Pokud vim, konkurzy jsou.

"vysezenych klik, zavisti a ohodnoceni..." Podle mne je problem v tom, ze to lze resit pro par mist na ustavech AV (napr. vypsat konkurzy pro vsechny fyziky a chemiky) nebo presmerovanim penez - zrusi se par ustavu AV a penize se daji elitnim nebo se (a to rikam ja) posili rozpocet AV. Na VS je situace jina, pokud vyhodite "nevedce", tak ti predevsim (a to i ti vedci) uci. Chci videt vedecky rozmazleneho (prominte) postdoka, kteremu bude receno, ze bude ucit stejne jako nejlepsai profesori, kteri za ty roky maji napr. lepsi publikacni zaznam jako on, tj. 14 hod tydne. Zkusil jsem par lidi kdysi ziskat. Smali jsme se vsichni. Nebyli ochotni jit ani za veskere osobni ohodnoceni ostatnich presunute jim. :)

Je paradoxni, ze ani jeden soucasny reformator vcetne M.H. neprosadil pouziti evropskych miliard na navrat elitnich postdok. Ty penize se tu "vali". Zatim jsem nezachytil ani jeden takovy hlas v CR!

"Dam Vam samozrejme za pravdu, ze zavist je vsude, ale to nam snad nezabrani s ni bojovat." Zajima mne, jak se bojuje se zavisti.

"K memu navratu. Samozrejme to zvazuji, ale, jak si jiste domyslite, je vse komplikovanejsi." Chapu, vim, znam. Je-li Vas obor fyzika, chemie, zjistujte si individualne podminky kolem navrhovatelu evropskych projektu. Dle mne na dlouhou dobu zrejme posledni realna sance v CR.
20. 01. 2009 | 11:59

prirodovedec napsal(a):

K.V.: "Mezitim se aspon mohu snazit svymi skromnymi prispevky obohacovat zdejsi diskuzi." Osobne dekuji.

"Jako velkou vyhodu CR vidim studenty," samozrejme.

"ale problomem je zatim v podstate neexistujici karierni rad," jak by mel vypadat? Jak vypada v USA? "pruhledne odmenovani za zasluhy" Dnes je to dano nizkymi tarify (viz DB - realita), ktere Vam muze navysit Vas sef (jeho zodpovednost) a doplnite si z projektu.

"a celkova "rozviklanost" systemu." Potreboval bych upresnit. Podle mne za existujici penize je system temer skvely. :)

"Stale si myslim, ze problem neni jen v penezich." Jiste neni jen. Pisu, ze predevsim. Pokud mladi vedci nevnimaji cisla, je to podle mne na povazenou.

"Samozrejme CR nikdy nebude jako spickova univerzita v Kalifornii" Jsem rad, ze se shodneme. Kdo chce delat svetovou vedu, musi ven, doma v tezkych podminkach v prumeru paberkuje a bude.

"ale i se stavajicimi prostredky lze mnohe zlepsit." O tom nepochybuji. Je rozdil neco zlepsit a pustit se do reforem pod hesly.

"Vase argumentace je VZDY: problem jsou PENIZE a ne system!" Nepresne. Ja vetsinou zadam zcela konkretni predstavu, jak se co udela. Priklad: Ma byt zavedeno skolne. Nezajimaji mne slova v BK, zajimaji mne vzorce. Vim, ze kolegove v CR na VS shaneji "vzorce" z UK a Australie a zacinaji pocitat a simulovat. Protoze nikdo z tech normalnich v pozici nenecha VS zbankrotovat.

Vnimam rozdil (pro mne osobne urazlivy) mezi typickymi postoji mladych, jak je to vse dosavadni predelat (protoze zavist, korupce, vysezena mista ...), ktere jsou pochopitelne dany tim, ze se mladi chteji treba vratit nebo splhat na spicku a jsou motivovani k tomu, aby jim byly vytvoreny podminky. Zaroven vim, ze hajim opacnou pozici tech, kteri miri "na smetiste dejin". Snazim se konkretnimi postrehy a dotazy predevsim docilit toho, aby nadseni reformatori jako D.M. zrejme i M.H. a potencialne i Vy sdelili konkretne, jak by co resili. Hesla tady byla mnohokrat.

Proto si cenim konkretnosti DB a dale konkretnosti M.H. pri vetach o ziskavani spicek.

Necenim si tolik zde D.M., protoze ukazuje vzor US, ktery v nasich podminkach dle mne vzniknout sam od sebe nemuze (protoze by jiz davno vznikl).

Zkratka ptam se, jak se to ma konkretne provest. Protoze hesla nikoho neoslovi. Pokud se to ma provest rozmetanim stavajicich "mafii" a poskytnuti prilezitosti "mafii :) mlade IF generace", nedivte se pak, ze to bude konflikt, ktery Vase cile nenaplni a rozmeta i to, co funguje.
20. 01. 2009 | 12:02

prirodovedec napsal(a):

DB-Kalifornie: Dekuji za Vase informace. Tabulkovych 23 tisic odpovida profesorovi na rade VS v CR. Zakladem jste byl tedy vysoce ocenen. :) 21 pro Vasi kolegyni odpovida. V podobnych pripadech (tehotenstvi) jsem se spise choval opacne. Nicmene zmineny sef se zrejme chova "trzne" dle podminek CR. Setri pro ty, kteri na neho budou jeste pracovat. Je to kratkozrake.

"To jsou veci, ktere nevim, ze by se tady nekomu staly." Dle mne vetsinove nestaly.

"PO uspesnem postdocu, kdyz dostanete misto na universite, tak Vas plat se pohybuje minimalne od 1.8 nasobku prumerneho platu vyse a dostanete na prvni 2-3 roky start up money, radove stovky tisisc USD."

V CR existuji postdok GACR projekty. Odhaduji, ze s nimi se muzete blizit 30 000 Kc. Pokud drete na dalsich projektech starsich kolegu za cenu rizika vyhoreni muzete dostoupat i vyse. Jste ale dale nosic vody.

Overte si uspesnost postdok GACR vyse. Dle mne ve srovnani se zapadem je to koncepcne neresene (vedenim AV a MSMT pro VS). Povazuji za dulezite tem pokusim se predat, ale odhaduji, ze na to nebudou penize - viz nize.

V rozpoctech VS dnes neexistuji primo tyto prostredky. Mohu detailne rozebrat. Neco by se udelat dalo. Viz dale.

"Mate proste 3 roky sanci.Mezi starsimi profesory dostanete "mentora" a atmosfera je velice kolegialni (aspon u nas)" V CR je ta sance na VS utopena tim, ze postdok (pokud neni na vedeckem miste) predevsim musi ucit za ty, kteri sli do duchodu (odchazi ted "masy"). Vedecky je zajimavy, pokud si vydela na svuj plat projekty ci praci pro praxi (viz realizace M.H.). Takova samostatna pracoviste na VS existuji. Pokud se mu prestane darit, je rok-dva chranen. Pokud preskoci do habilitace, profesury, vezme vyuku pojisti akreditace tak se zaplati a je chranen. Prakticky jeho IF vykon prudce pada, pokud nestavi tym mladych, kteri pracuji i na neho. (bezne i venku - jak vsichni vime)

"Dalsi moznosti je soukroma sfera-treba tady v Bay area je asi 200 biotech firem." :))

Nevracejte se, bylo by to pro Vas absurdni, pokud je pro Vas kariera, a to co pisete dulezitejsi nez rodna viska.

"Sam momentalne zvazuji nabidku ciste vyzkumne prace pro jednu firmu. Nastupni plat 95000 USD rocne(vice nez dvojnasobek zdejsiho prumerneho prijmu a dvojnasobek meho soucasneho platu postdoca), plus 3 tydny dovolene, plus rocni bonus 10-15 procent zakladniho platu,zdravotni pojisteni a zejmena velice entuziasticky kolektiv vedcu pracujici na nove metode rychleho sekvenovani."

Pri navratu do CR Vas pravdepodobne ceka ustvany, upapirovany, otrly kolektiv, ktery se honi o neco mene nez Vy (nicmene na ty uzasne zapadni klidne tvurci diskuse - jiste znate - je cas jen vyjimecne, protoze se musi tisic veci), ale za zlomek Vasich penez. Vydrzite z rezerv (financnich, projektovych ...) rok, dva, tri a s pocitem nesmyslnosti sveho navratu odchazite zpet do zahranici nebo do praxe v CR a vzpominate na Valley. Je to samozrejme adrenalinovy zazitek a zmena. Musite si ale s Edith Piaf zpivat, ze nelitujete niceho ...

"Nemusim psat zadne granty, po roce si muzu najit jinou firmu." Zde pravdepodobne nastoupite bud do nadsene mlade firmy (muj obor) nebo do nadnarodniho molochu, kde budete podrizen zahranicnimu odbornikovi. Lepe se vratit z USA v pozici v molochu. Situace se lepsi nadsenim mladych i starsich a praci na kolene. Tvrde podminky jim davaji v nekterych oborech (informatika aj) sanci.

"Muj cinsky kolega, ..." CIna je Cina a panuje tam statni oborovy dirigismus a moznost soustredit prostredky.

"Tohle jsou veci, nad kteryma je potreba se opravdu vazne zamyslet." Bezesporu. Nicmene uvitam, kdyz mi nekdo v rozpoctove rovnici suma_i x_i =< 0.95 :) castky lonskeho roku sdeli jak x_i vydaje preskupit tak, aby to lobby nezastavily. :)
20. 01. 2009 | 12:39

prirodovedec napsal(a):

DB: "Myslim,ze v Cesku by se meli vice soustredit na ziskavani cerstvych postdoku ze zahranici."

Souhlas, to zni zajimave a jednoznacne to chybi v reformach, doufam, ze si toho D.M. vsimne. Ptam se: ucitele-vyzkumniky pro VS, badatele pro AV, nebo vyvojare pro firmy?

Jinak ty zdroje vidim v pouziti stavebnich investic na postdoky (viz nize, proc nepujde) a tvrda orientace evropskych projektu na podporu postdoku (opet jsou uz karty svym zpusobem rozdany ale nad urovni VS a AV - "musi se stavet" :) ).

"Je proste treba vytvorit zdravou bazi lidi, ze ktere bude vychazet dalsi vedecky rust."

Zasadni otazka pro maly stat je: Kolik to bude stat a v cem se to vrati? Neodmitam (viz vyse), ale ptam se. Protoze politici o vede jen zvani, vedci za malo pracuji a stat nejak funguje. Podpora vedy chybi vedcum a postdokum, ale ti (dle diskuse zde) stejne nechteji srovnatelna procenta penez do systemu, ale chteji stavajici prostredky lepe prerozdelit. Odhaduji, ze "Kalousek", kdyz bude slyset, ze se plytva rekne - usetrime a koneckoncu jsme mala zeme, postdoky nepotrebujeme stejne nas prumysl jejich kvalit nevyuzije. :)

Budeme tedy levna vyzkumnicka zeme pro americke farmaceuticke firmy, ktere pak budou prodavat leky v Julinkovych cenach obyvatelum CR? (provokace)

"Cekat, ze se bude nekdo v budoucnu obetovat i s rodinou je nesmyslne." Souhlas.

"Myslim, ze kdyz se najdou penize na nove kampusy a obrovske investice do hmotneho majetku, tak nechapu, proc se nenajdou penize na to nejdulezitejsi, lidsky kapital, tj. na platy v radu 1.8 nasobku prumerneho platu (cca 40000-50000 Kc mesicne) a start up money v nasem oboru cca 2 miliony rocne po dobu 2-3 let."

Ano to je reseni. Nechapete spravne. Ja to trochu chapu a jen naznacim. Investice jsou do VS potreba, aby se mohly pridelit spratelenym firmam politiku, ktere o nich rozhodli a nasypou pak politikum a stranam na sponzoringu. To je vse. O vedu vubec nejde. Rektori bud vezmou penize na stavby nebo zadne nedostanou. VS do toho povestneho kolecka obvykle mluvi jen minimalne. (je to vyhranene, ale mnoho na tom je)

"Ja osobne bych pri takoveto prilezitosti vazne uvazoval o navratu (zvlast kdyz vim, ze se par dobrych lidi jiz vratilo)."

Jedina prilezitost pro Vas je ted zapojit se do aktivit evropskych projektu VaVpI pro CR do nektereho tymu, ktery ma sance uspet. Zmapujte si to. Mate na to cca par mesicu. Tam pujdou veskere soft penize na vedu v pristich letech.

"Co se tyce situace za morem aspon v nasem oboru jsem optimisticky-Obama ..." Ja take.

"Ja mam spise obavy z toho, co se bude dit s rozpoctem na vedu a VS za krize v Cesku..." Pri soucasnem propadu prumyslu radcove doma cekaji propad dani a kalouskovy balicky nejpozdeji duben-kveten. Pro VS kolega doma ceka prikaz cerpat za prvni polopeti o cca 5% mene nez rozpocet. (VS jiz maji realne o 5% mene na vyuku v mezirocnim srovnani bez uvazovani inflace - deflacni trendy jim jdou vstric, ale zatim nesrovnaly vse). V oblasti vedy se ocekava kraceni v oblasti tzv. prezkoumavanych zameru a center, kde pod rouskou kvality se usetri dalsi procenta.

Doufam, ze se ja i kolegove mylime.

Diky Vam i K.V. a M.H. za tip na cileni na postdoky. "Zdroje dle mne jsou", ale podle mne na urovni vlady a RVV vycleneny nebudou. :)
20. 01. 2009 | 12:43

Michal Hocek napsal(a):

To Prirodovedec.
"Evropske miliardy" (predpokladam mate na mysli Strukturalni fondy) bohuzel jdou pouzit pouze na cihly a pristroje (a to jeste jen mimo Prahu), takze platy a start-up balicky pro vracejici se postdoky z toho resit nejdou - jinak by to na to samozrejme reformatori hned skocili :-)

Na start-up balicky se daji castecne pouzit post-doc granty GACR (da se o ten grant zadat jeste z venku behem posledniho roku postdoku - ja jsem pred 11 lety zacinal presne stejne) a samozrejme je v pravomoci fakult ci ustavu AV, aby si rekneme kazdy rok na 1-3 takove balicky penize usetrili ze sveho globalu (rozpocet katedry VS nebo oddeleni ustavu AV na to obvykle stacit nebude, ale vyssi celek jako fakulta nebo ustav by ty rekneme 3x3 miliony na 3 balicky dat dohromady mohly).

Co se tyce pretizeni vyukou - myslim, ze rozumne reseni by mohlo byt podle nemeckeho modelu, kde je cast lidi jako "teaching staff", coz obvykle nejsou vedecke spicky (a ani se to po nich nechce a nemusi publikovat), ale vedou seminare, hlidaji v laborkach, opravuji pisemky a dokonce zkousi - profesori (cimz ale myslim i zacinajici "Assistant profesory") potom pouze prednaseji (a jeste ne tolik hodin, jako je bezne zde) a hlavne se soustredi na vychovu svych diplomantu a doktorandu a na vedu.

Zakoncim to uz posledni poznamkou k Prirodovedci. Ja jsem opakovane psal, ze ve velke vetsine veci ma v zasade pravdu - vadi mi ale ze se celym jeho projevem tahne obrovska desiluze a demotivace, ktera pusobi velmi spatne na okoli ("jen blazen a snilek by se vracel..."). Naopak je treba se snazit vyzdvihovat kazdy kousek uspechu a snazit se motivovat mlade lidi, aby sli delat vedu a aby se vraceli ze zahranicnich pobytu - az takovych lidi bude vetsina, tak se system nepochybne zlepsi.

Takze se na nic nevymlouvat a snazit se! Ja osobne mam podminky k praci vyborne (i kdyz samozrejme kazdy by chtel vic prostoru, penez a lidi :-)) a jedina moje omezeni jsou moje vlastni nedostatecne schopnosti, pile a napady.
20. 01. 2009 | 12:51

prirodovedec napsal(a):

M.H.: "(predpokladam mate na mysli Strukturalni fondy)" Ano.

"bohuzel jdou pouzit pouze na cihly a pristroje" Nemate dle mne pravdu. Pokud vim jsou nejen VaVpI na "cihly ...", ale i "soft" VpK a dale nejen centra excelence a regionalni centra (Vase cihly a pristroje), ale dalsi osy a jejich projekty podporujici "cihly a pristroje".

"(a to jeste jen mimo Prahu)," Coz je jiste paradox, ze cilem EU je posilovat "zaostale regiony" nikoliv "vyvinute centrum Prahu". Mirne neelitarske, zatimco vy volate po podpore a tvorbe elit. Ovsem pokud vim "elitni Praha" to resi zakladanim pobocek na Kladne apod. Zkratka kdyz jde o zdroje, i elitni vedci to umi "zahrat", aby se vesli do pravidel (tim nerikam, ze jsou spravna).

"takze platy a start-up balicky pro vracejici se postdoky z toho resit nejdou - jinak by to na to samozrejme reformatori hned skocili :-)" Domnivam se, ze nemate zcela pravdu - viz dalsi osy, ktere predpokladaji zabezpeceni investic "elitou" do 2013.

"a start-up balicky se daji castecne pouzit post-doc granty GACR" Otazkou jsou mozne objemy mzdovych a neinvesticnich vydaju. Zda to mohou byt Vase 3 miliony rocne. Zrejme mene.

"samozrejme je v pravomoci fakult ci ustavu AV, aby si rekneme kazdy rok na 1-3 takove balicky penize usetrili ze sveho globalu" viz dale.

"(rozpocet katedry VS nebo oddeleni ustavu AV na to obvykle stacit nebude," Souhlasim.

"ale vyssi celek jako fakulta nebo ustav by ty rekneme 3x3 miliony na 3 balicky dat dohromady mohly)." Pocitejme spolecne: Velka fakulta (prirodni vedy nebo technika) s nakladovym koeficientem cca 1.6 (chemie az na VSCHT jsou male fakulty s koeficientem cca 2.5) ma cca 5000 prepoctenych studentu, na ktere dostane cca 200 mil. Kc (po reziich a srazkach cca 40 tisic Kc na studenta). Dale takova uspesna fakulta muze mit cca 150 mil. Kc z projektu vcetne VC, VZ, GA, EU, atd. To proporci odpovida hranici stability fakulty (dlouhe penize za studenty nejsou totiz riskantne dominovany kratkymi za projekty, ktere mohou vyrazne kolisat - viz problemy fakult po nenavazani VZ).

Dalsi zdroje (HS, CZV, pronajmy, alumni a sponzorske dary ...) jsou obvykle v podminkach CR velmi male (nejsme USA). Fakulta potrebuje/vybere asi 80 mil rezii asymetricky ve prospech projektu z obou hlavnich zdroju (50 mil. vyuka + 30 mil. z projektu). Specificky vyzkum byva obvykle zanedbatelny (cca 10-20 mil.) a musi byt prokazatelne vynalozen na studenty tj. ne na postdoky, ale napr. na doktorandy aj.

Zbytek po odvodech rezii pohlti naplanovane naklady projektu vcetne odmen a platy vyzkumniku, mzdy ucitelu i vyzkumniku (pokud uci) s odvody a zbyvajici drobne pak spolknou mensi neinvestice slozek fakulty.

Z vyukove dotace obvykle neni prosaditelne a obhajitelne hradit naklady na vedecka mista. Pokud skutecne naklady projektu (energie, administrativa) cini mene nez 20 mil. Kc, lze zbyvajicich 10 mil pouzit na zminene 3 postdoky jak uvadite. Radove na cca 250 vedcu a ucitelu (kteri obsluhuji zminenych 5000 studentu).

Na mensich chemickych fakultach (ne VSCHT) si dovedu predstavit, ze to mohou byt tak 1-2 postdoky (provozni "tlak" nakladu byva vetsi nez koef. 2,5). Dovedu si i dnes predstavit, ze vedeni vice fakult nabidne uvedene pozice postdoku za definice podminek, ze do uvedenych tri let zacnou vyznamne generovat dalsi IF publikace, podaji habilitace a zejmena ziskaji projekty, ktere fakultam vrati "startovaci prostredky" a prinesou rozvoj. Zkratka postdokove prokazi, ze jsou pro fakultu vynosnejsi nez soucasni profesori. Obavam se, ze ve fyzice a chemii na VS to nemusi byt az snadne (projektove uspesni prof. techto oboru v CR jsou na vetsine vyznamnych fakult), ale Vas priklad je dukazem, ze to jde. Tim ziskanim projektu a financi postdokove opodstatni, ze si na rozdil od ostatnich 250ti stalych tuto "peci" zaslouzili.

Je dle mne otazkou, zda uvedena situace by byla napr. pro kolegu DB-Kalifornie nebo K. Vomacku i lidsky unosna a neprilis psychicky vycerpavajici. Vhodnejsi by pro ne bylo prinest vnejsi zdroje nez se podilet na soustredenych zdrojich, ktere ve skutecnosti svymi drivejsimi vykony prinesli ti druzi. Situace by byla zrejme velmi tvrda. Co myslite?

"Co se tyce pretizeni vyukou - myslim, ze rozumne reseni by mohlo byt podle nemeckeho modelu, kde je cast lidi jako "teaching staff", coz obvykle nejsou vedecke spicky (a ani se to po nich nechce a nemusi publikovat), ale vedou seminare, hlidaji v laborkach, opravuji pisemky a dokonce zkousi - profesori (cimz ale myslim i zacinajici "Assistant profesory") potom pouze prednaseji (a jeste ne tolik hodin, jako je bezne zde) a hlavne se soustredi na vychovu svych diplomantu a doktorandu a na vedu."
21. 01. 2009 | 01:52

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Zkusme opet pocitat dle reality a ne vyjimek. Profesor CR ma 12 hod tydne (realita stoupa leckde k 14-15 hod. a napr. 4-5 predmetu za semestr). Asistent ma 18 hod tydne (realita stoupa ke stredoskolskym 22-24). Chceme profesorum ulevit na zapadni 4 hod tydne. Tj. na dva soucasne profesory potrebujeme cca jednoho NOVEHO vyukoveho asistenta.

To lze snadno pokryt tim, ze se vyukove mzdove prostredky vedecky zamerenym profesorum odeberou proporcialne z toho, co pobiraji dnes za vyuku (az bude zavedeno skolne, studenti si stejne zrejme zkontroluji, zda za jejich penize je jim poskytovana vyuka (viz anglosaska hodnoceni) a pripadne provozovany laboratore a software pro ne), coz jako vynikajici vedci si snadno doplni tim, ze vyuziji uvolneny cas (cca 8 hod tydne) na vyrazne zvyseni aktivity v podavani a ziskavani projektu, ktere jim zaplati vice nez usly vyukovy prijem. Pokud si to predstavujete takto - mnoha pracoviste tak jiz postupuji.

"Zakoncim to uz posledni poznamkou k Prirodovedci."

Doufam, ze ne posledni. :)

"Ja jsem opakovane psal, ze ve velke vetsine veci ma v zasade pravdu -"

DEKUJI.

"vadi mi ale ze se celym jeho projevem tahne obrovska desiluze a demotivace,"

To je podle mne Vase nepochopeni a Vase chybne emocionalni vnimani mych textu. Nechapu, ze pokud se soustreduji na fakta a detaily a mam v zasade podle Vas pravdu tak, ze je to podle Vas zaroven "obrovska desiluze a demotivace". Pokud sportujete, vite, ze kdyz chcete vitezit, pomaha nejen televizni hecovani se, ale i chladne posouzeni reality a vedeni utoku s vyuzitim silnych stranek a chranenim slabych. To neni deziluze, ale chladny "vedecky" pristup k problemum vedy. Nejsem zvykly neco nalhavat sobe ani druhym.

Naopak to beru tak, ze mladym lidem se nema lhat a je hrubou chybou jim malovat veci na ruzovo. Ze naopak oceni, kdyz se s nimi jedna ferove a nic se nezastira. Lhani mladym vedcum se podle mne proti lharum obrati. To neni proti nadseni, to je proti "vire ala Lysenko, Lepesinska" v rozvoji vedy.

Pokud mlademu cloveku jde opravdu o vedu a o jeho uspech a chce jej dosahnout doma v nepohodli a ne venku a je co k cemu, ocekavam, ze se ridi tim, ze "clovek roste s vyzvami" a nepripravi ho o nadseni realita.

"ktera pusobi velmi spatne na okoli ("jen blazen a snilek by se vracel...")."

Predpokladam, ze i chemici v AV se uci spravne citovat :). Prek vapil jste mne negativne. Zminene v uvozovkach jsem v teto diskusi nenasel. Pouze jsem DB-Kalifornie po precteni nabidek, ktere v USA ma, napsal:

"Nevracejte se, bylo by to pro Vas absurdni, pokud je pro Vas kariera, a to co pisete dulezitejsi nez rodna viska."

Coz je podle mne muj OSOBNI nazor a JASNE rika, za jakych podminek (vismnete si slova "pokud" :) ) se pripadne vratit ma.

"Naopak je treba se snazit vyzdvihovat kazdy kousek uspechu"

Bohuzel pozornost venovana popularizaci vedeckych uspechu mezi mladymi je dnes naprosto zanedbatelna. Ani Vy, ani ja jsme si ji nevsimli doted v teto diskusi. Priznacne pro nas vsechny. Pri pohledu na pavedy kolem bychom popularizatory meli nosit na rukach a podporovat vydavani knih a TV porady. Misto toho se mnohdy honime za andely na spicce jehly a nakonec mlade ztratime pro prirodni vedy, jako na zapade a nam treba take jako v USA zustane jen asijsky a vychodoevropsky dorost. Ve vysledku - prilis zanedbano AV zejmena (ta je na mladych vedcich existencne zavisla) a VS take (tam je s ohledem na vyuku zavislost mensi).

Proto jsem psal, ze si cenim tech, kteri se venuji mladym vice (vcetne stredoskolskych olympiad) nez publikujicich. Nektere kvalitni obory AV i VS podle signalu prohravaji v boji o mozky (viz zrusene prijimacky na VSCHT - drive nepredstavitelne) a i Vas V.H. na me dotazy k popularizaci reagoval podle mne prezirave.
21. 01. 2009 | 01:53

prirodovedec napsal(a):

M.H.: "a snazit se motivovat mlade lidi, aby sli delat vedu"

Pomahate konkretne s naborem adeptu na strednich skolach? My meli cely system :). Vy take? :)Nebo jen otevrete dvere jednou za rok?

Ty vysokoskolaky a PhD chcete motivovat jak? Umite jim odpovedet na otazky, kdy si u Vas (a v jakem poctu) budou moci dovolit prepych bytu v Praze a vlastni rodiny tamtez?

"a aby se vraceli ze zahranicnich pobytu - az takovych lidi bude vetsina, tak se system nepochybne zlepsi."

Bude vetsina vracejicich se nebo bude vetsina pozitivne motivujicich postdoky k navratu? :)

Nechci Vam krivdit, Vy jste uvedl priklad sebe jako vrativsiho se postdoka, a dale jste ziskali 1 nemeckeho postdoka (zrejme - nebo je to uz profesor?) a 1 vyznacneho profesora puvodem z CR.

"Takze se na nic nevymlouvat a snazit se!"

Drzim Vam palce. :) Nemuzete prikazat vsem jednim vykricnikem. :)

Zkratka kdo o mlade a postdoky stoji, kdo citi, ze je potrebuje, ze je uplatni, ze se mu investice do nich vrati, kdo vi, jak na to, at se lokalne snazi. :) A to navzdory podfinancovani a nezajmu celostatnich slozek (kolik mist 3mil. postdoku nebizi AV? :) ).

A informujme mlade pravdive o realite v CR a o jejich sancich. Musi se sami rozhodnout a nebyt balamuceni. Musi znat pozitivni i negativni pripady. Nelzeme schopnym mladym v cizine a nelakejme je nerealistickymi sliby, ale vyzvami. Sam jste se vyjadril u V.H. nekolikrat liberalne, cili at maji mladi informace a at "trh" rozhodne. Nebo ne? :))

"Ja osobne mam podminky k praci vyborne (i kdyz samozrejme kazdy by chtel vic prostoru, penez a lidi :-)) a jedina moje omezeni jsou moje vlastni nedostatecne schopnosti, pile a napady."

Gratuluji. I ja osobne mam opet podminky vyborne :). Ale vsude jsem byl se svymi podminkami k praci at v zahranici nebo doma spokojen a nekdy byl i smiren. :) Je to vec postoje. Mladym jsem se cely zivot venoval bez ohledu na podminky, ale nemanipuloval je a nebalamutil. Na rozdil od Vas jsem ale vzdy jasne vnimal nejen omezeni svoje, ale i ta okolni. A mnohdy si i s nimi dokazal poradit, a to i v povestnych podfinancovanych letech. Ale nikdy jsem ta omezeni nebagatelizoval a vzdy jsem respektoval rozhodnuti mladsiho kolegy, realizovat se jinde a pral mu je. I diky tomu se mi i dnes byvali mladi ozyvaji.

Po dobe vlastniho entuziasmu a bezbreheho nadseni a mrhani mym casem byrokraty zaslouzene odpocivam a jsem rad, ze se ted tomu venujete Vy a dalsi a ja si mohu dovolit prepych techto diskusi a svym glosovanim zjistovat, zda mate jen nadseni nebo i jine nez badatelske schopnosti. Cili zda jste schopni realizace hesel domyslet a neco nezistne zorganizovat pro mlade, kteri pak budou Vasi konkurenci. Zatim ale ctu prevazne nekonkretni a heslovite texty, coz mne mrzi kvuli kolegum doma.

Tak at se dostanete dale nez k heslum a Vase sneni o zmenach ma realny zaklad tak jako u uvedenych projektu.

Doufam, ze uz Vas mene demotivuji. :)
21. 01. 2009 | 01:53

DB-Kalifornie napsal(a):

prirodovedec:
diky za rozbor-dnes jsem po 12 hodinove tvurci sichte, takze jen kratce k jednomu Vasemu bodu:

"Pri navratu do CR Vas pravdepodobne ceka ustvany, upapirovany, otrly kolektiv, ktery se honi o neco mene nez Vy (nicmene na ty uzasne zapadni klidne tvurci diskuse - jiste znate - je cas jen vyjimecne, protoze se musi tisic veci), ale za zlomek Vasich penez. "

Jako prilepseni k tomu vyse zminenemu platu mne bylo nabidnuto, vzit dalsi funkci, zacit castecne ucit, ucastnit se klinickeho vyzkumu a vzit uvazek na vedlejsi instituci (vse najednou).Nepochopeni, ze kvalitni vyzkum se neda delat najednou s 5 rozptylujicimi a nenavazujicimi cinnostmi kolem je zcela nabiledni. A neschopnost to zvladnout se bere jako selhani.

Tohle bude v Cesku dle meho velice tezke rozetnout dokud se vyznamnym zpusobem nezmeni podminky. Snad vsichni v tomhle absurdnim systemu jedou (a musi, pokud chteji treba v Praze ekonomicky prezit).

S americkym 1.8nasoblem platu zacinajiciho assistant profesora sice taky nezbohatnu (-:, ale na preziti a hypoteku to bez problemu staci, nehlede, ze za start-up money se muzu soustredit zcela na svuj vyzkum spolecne s 1-2 studenty/postdoky, ktere si muzu dovolit zamestnat. Navic je zde vzdy ta moznost odejit se vedecky realizovat do soukromeho sektoru, kdyz to v akademii proste nevyjde nebo me prestane bavit psat rocne 3 granty, kdyz soucasna uspesnost je mezi 5-10 procenty... (tahle moznost v CR hrozne chybi, i proto zustavaji v akademii nekteri jedinci, kteri pak frustruji svoje okoli).

PS: klidne diskuse na lab meetingu samozrejme znam...(i s jidlem-dabel je totiz v detailu (-:)
21. 01. 2009 | 06:20

Michal J napsal(a):

Prirodovedec:

D. Munich a L. Dusek: "Českým čtenářům teď vše od A do Z můžeme přiblížit." ... "Rádi se od čtenářů Aktuálně.cz dozvíme, jak to chodí a vypadá v dalších oborech společenských věd."

Vzal jste to veru zostra: 'Je to podle mne takova namalovana idealizace, ale samozrejme verim, ze to jiste v ekonomii tak funguje (napr. jako hypotecni system v USA :)? ), a to bez privlastku a osobnich informaci a "protekci". Mam proto "jedovaty" dotaz. Bylo by mozne uvest konkretni odkazy na podrobnejsi cisla? Nejen tuto sice zajimavou, ale reklamu. Zkratka vice nez jen vzletne: "jde o obrovskou akci s mnoha tisici účastníky".'

Prominte, ale mne to prislo jako velice zajimave priblizeni jednoho specifickeho trhu prace pro "HIGH-FLYING" PhD studenty EKONOMIE a FINANCI. Mam o tom sice informace sam, ale pro vetsinu lidi mimo tento obor to je skvela popularizace a je podle me dobre, ze autorum stalo za to toto sepsat. Nevidim v tom zadnou agitku, Vy ano? "Research-intensive" univerzity v USA, Kanade, Britanii apod. asi vedi, jak provadet efektivne vyber vhodnych kandidatu. A tento clanek to proste jen priblizil. Nebo jim chcete poradit, co delaji spatne? ;)

Docetl jste se nekde, ze autori volaji po tom, aby Jihoceska univerzita ci Batova Univerzita ve Zline vyrazila na lov mozku do San Francisca? Nebo nedej Boze o ostatnich oborech - technickych, prirodovednych, humanitnich? Ja to tam nevidim, ale budu rad, pokud mi takove "nepatricne naznaky" v textu identifikujete. (Urcite to nejsou poukazy na research-intensive centra CERGE ci CEU.) Nebo se Vam nelibil urcity nekriticky "hura" styl, ve kterem Vam schazel "cesky pohled"? Ja nevim, ale povinnosti autoru snad neni vsude vnaset ceske realie. A pokud mate s autorem D. M. "nevyrizene ucty" ohledne jeho reformatorskych aktivit (pri kterych se treba chova, jako by podobnou praxi chtel zavest v CR pro vsechny), tak jste to podle me mel napsat rovnou. Takto je to dost matouci.

Navzdory tomu, ze si myslim, ze nasledna debata pod clankem trochu "ujela", byla dost prinosna. A konkretne jste psal velmi znale a dost presvedcive. A mate velky kredit za to, ze se nesnazite studenty manipulovat a reknete jim narovinu, jak se veci maji. Jakekoli umele nadseni, ktera za par let vyprchne a zmeni se v zapsklost (hlavou proti byrokraticke zdi a sabotaz "dinosauru", kteri odmitaji "honbu za vyzkumem", zatimco sami nedelaji zadny a jeste k tomu spatne uci - netyka se vsech, davam pouze priklad z meho oboru), by pouze skodilo. Naprosto souhlasim s tim, ze pokud by PhD studenti neumeli pocitat (srovnani zivotni urovne upravene o "ex-pat loss"), asi by za moc nestali. Ano, oni se rozhodnou racionalne a system s tim musi pocitat. Cest vyjimkam (sobeckym, kteri nehledi na sve hladove deti a nemocnou menzelku a zenou se za pomijivym kariernim uspechem :-) nebo v par pripadech naopak nesobeckym, pokud maji v CR nemocne rodice atd. :-) ci dusevne vysinutym, pokud to delaji z "vlastenectvi" :-).

Jinak "in-breeding" se vetsinou nepestuje. Nicmene v USA PhD student ekonomie u profesora X z Harvardu ziska misto na Princetonu a PhD student profesora Y z Princetonu ziska misto na Harvardu. Profesori X a Y se vetsinou dobre znaji. Je velmi tezke, spise nemozne, dostat se tam zvenci (ale to je do jiste miry prirozenym dusledkem asymetrickych informaci). Ale i tak je to proudeni nove krve v systemu, do znacne miry... Nazval bych to "maly krevni obeh" :-) Ale stale plati, ze prezentace job market paperu je velice dulezita a hledi se na kvalitu. A taky publikace, pokud jsou.

Ocenuji Vasi aktivitu a snahu situaci v CR zlepsit. Komu cest, tomu cest. A souhlasim s Vami ohledne nutnosti zacit u financovani. A pokud je financovani omezene, tak take souhlasim s tim, ze je nutne se vazne zamyslet nad prioritami (vychova mladych atd.) nez nalevani penez do nejistych projektu (a buzerovani pretazenych pedagogu s 15-20 hod vyuky tydne ohledne publikaci) na ukor prvniho uvedeneho. Vase argumenty zneji presvedcive. Nicmene kazdy obor by mel mit minimalne jedno spickove vyzkumne pracoviste, kde i v CR se da delat dobra veda (tim se dostavam k nasi minule debate pod M. Zelenym o nutnosti ji objektivne hodnotit a o kontrole kvality pres zurnaly, jakkoli je tato kontrola kvality v dilcich ohledech nekvalitni...). Kdo chce ucit a publikace mu prijdou jako mrhani casem, tak muze byt skvelym pedagogem na nevyzkumne univerzite nebo mit vice zavazku ucit, nez ma jeho kolega/kolegyne, ktery/ktera dela vyzkum. To jen opakuju svuj argument, kdyz na to prisla rec.
21. 01. 2009 | 13:06

prirodovedec napsal(a):

DB-Kalifornie: Diky za konkretni reakci: "Jako prilepseni k tomu vyse zminenemu platu mne bylo nabidnuto, ... (vse najednou)."

Jsem rad, ze takovy (dle mne casty) priklad k tomu mnou zminenemu davate Vy.

"Nepochopeni, ze kvalitni vyzkum se neda delat najednou s 5 rozptylujicimi a nenavazujicimi cinnostmi kolem je zcela nabiledni."

Podle mne to neni ani tak nepochopeni, ale "delaji to vsichni" a snazi se Vam nabidnout "co nejvice", kdyz zvazujete navrat.

"A neschopnost to zvladnout se bere jako selhani." Presneji nemate si co stezovat. Ano.

"Tohle bude v Cesku dle meho velice tezke rozetnout dokud se vyznamnym zpusobem nezmeni podminky." Domnivam se, ze je to o tech penezich (z prumyslu CR ale umerne USA neprijdou), "nikach" (ala ustav AV M.H.) a specialnich projektech pro postdoky (financovanych vne VS a ustavy AV), ale Ti pak budou mit neskutecny nuz na krku, aby sehnali dalsi projekty.

"Snad vsichni v tomhle absurdnim systemu jedou (a musi, pokud chteji treba v Praze ekonomicky prezit)." To je presne. Nebo jen uci velke objemy a privydelavaji si bokem, protoze napr. pro vedu vyhoreli.

"S americkym ..." souhlas. Proto jsem psal o nevraceni.

"Navic je zde vzdy ta moznost odejit se vedecky realizovat do soukromeho sektoru, ..." To v CR existuje zatim minimalne, realizovat ano, vedecky ale ne. "(tahle moznost v CR hrozne chybi," Souhlas.

"PS: klidne diskuse na lab meetingu samozrejme znam...(i s jidlem-dabel je totiz v detailu (-:)" ZCELA PRESNE - jde opravdu o detaily.
21. 01. 2009 | 22:59

prirodovedec napsal(a):

Michal J: "Vzal jste to veru zostra: ..." Mate pravdu, precetl jsem znovu pozorne zcela vecny text autoru a ve sve prvni odpovedi jsem si jedovatosti neodpustil. Vsak on mi to autor jiste spocita :).

Nicmene clanek v mych ocich tvrdi, ze zejmena uvedenou konferenci se realizuje vyborne fungujici trh s PhD absolventy ekonomie v USA a okoli. Je to bezesporu zajimave a zni to mym usim prilis idealne. Abych tomu uveril, ptal jsem se:

"Bylo by mozne uvest konkretni odkazy na podrobnejsi cisla?" A uvedl jsem ktera.

"Prominte, ale mne to prislo jako velice zajimave priblizeni jednoho specifickeho trhu prace"

Ano, mne take, a mel jsem to jasne napsat. Pisu to ted. Je to velmi zajimave, ale stal bych o mnohem vice informaci, podle mne mohly byt jiz v tomto clanku, a protoze v nem dominovalo velice pozitivni hodnoceni (alespon na mne to tak pusobi), reagoval jsem pochybovacne.

"je podle me dobre, ze autorum stalo za to toto sepsat." Bezesporu a jsem rad za text i za pro mne zajimavou diskusi. DEKUJI AUTORUM.

"Nevidim v tom zadnou agitku, Vy ano?" Nenalezl jsem zatim ve svem textu zde v diskusi slova, ze v tom vidim agitku, Vy jste ma slova nasel?

""Research-intensive" univerzity v USA, Kanade, Britanii apod. asi vedi, jak provadet efektivne vyber vhodnych kandidatu." Bezesporu.

"A tento clanek to proste jen priblizil." Priblizil. Proto chci znat cisla a proto jsem psal "sdelene povazuji za uvodne zjednodusene a nerad bych, aby matlo a vedlo nektere ctouci mlade k jednoduchym resenim a uvaham, a pak byli prekvapeni slozitejsi realitou". Mel jsem zejmena zajemce z dalsich oboru a i mimo USA.

"Nebo jim chcete poradit, co delaji spatne? ;)" Ne v zadnem pripade.

Clanky autora ctu vzdy velice pozorne: 1) Znam jeho prace a clanky, je z CERGE a opravdu si ho vazim. Proto jsem na jeho texty zde osobne velmi narocny. Viz napr. srovnani zemi, se kterymi jsem ne zcela souhlasil.
2) Je clenem reformniho tymu Bile knihy. Jakekoliv jeho sdeleni proto mohu povazovat za indikaci toho, co povazuje za spravne, co muze chtit zavest, u ceho si testuje nazory diskuteru. I proto se snazim byt maximalne kriticky. Protoze si myslim, ze tomu, koho si vazim, pomaham, aby pak predstoupil s co nejlepsimi argumenty.

Mohu se samozrejme mylit a autor textem nic nesleduje, nic netestuje, pouze popsal zkusenosti.

Ale pri prisnem pohledu mi z clanku vyplynula nektera neprima sdeleni:
1) Z CR se ucastni malo skol a PhD. Pochvalili se z CERGE. :)
2) Povazuje to za ukazku fungujiciho trhu.
3) Nepestuji inbreeding na rozdil od CR.

Pokud si prectete me reakce tak, jsem dominantne reagoval na inbreeding, ze jej odstrani vice penez a je realitou kvuli malu penez. A v situaci malo penez je dokonce lepsi nez jeho zakaz.

Dale poznamky potvrzujici funkcnost trhu pobliz VS (kdyby ta veta tam nebyla nic by se nestalo) povazuji za vytvareni atmosfery pro trzni reformy na VS. Nejsem proti, ale pak chci detaily, detaily, detaily ...

Zminka o male ucasti CR a Evropy v uvedenem jsem povazoval za motivaci ke sdeleni, ze se to resi ruzne a dle mne mnohdy uspesne.
21. 01. 2009 | 23:53

prirodovedec napsal(a):

"Ja to tam nevidim, ale budu rad, pokud mi takove "nepatricne naznaky" v textu identifikujete." Pripoustim, ze to tam neni a ja jsem presprilis vztahovacny - viz vyse.

"Nebo se Vam nelibil urcity nekriticky "hura" styl, ve kterem Vam schazel "cesky pohled"? Ja nevim, ale povinnosti autoru snad neni vsude vnaset ceske realie."

Zrejme ano. Asi to mi vadilo pri prvni reakci. Ne ani tak vnaset ceske realie, ale uvest ta cisla kolik se ucastni, kolik ne, co oni ... viz vyse.

"A pokud mate s autorem D. M. "nevyrizene ucty" ohledne jeho reformatorskych aktivit"

Ne nemam. Povazuji ho za jednoho z nejserioznejsich clenu reformniho tymu, ktery se nejvice opira o realna cisla. Cetl jsem napr. jejich podkladovy material, kterym s kolegou kritizovali predesle vzorce pro zapocitavani IF publikaci. Ty predesle vzorce byly nesmyslne, zvyhodnovaly nektere obory (biologie, chemie, fyzika, ...) na ukor jinych a on docilil, ze se staly spravedlivejsi.

"tak jste to podle me mel napsat rovnou. Takto je to dost matouci." Snad jsem to vyse popsal.

"Navzdory tomu, ze si myslim, ze nasledna debata pod clankem trochu "ujela", byla dost prinosna." Nejsem si jist, ze az tak ujela. Podle mne se venovala jednomu z prvku autorova textu - inbreedingu.

"A konkretne jste psal velmi znale a dost presvedcive." Dekuji.

"A mate velky kredit za to, ze se nesnazite studenty manipulovat a reknete jim narovinu, jak se veci maji." Alespon to zde tvrdim a myslim si to. :)

"Ano, oni se rozhodnou racionalne a system s tim musi pocitat." Presne podle mne.

Od Vas velice presne a vtipne: "Cest vyjimkam (sobeckym, kteri nehledi na sve hladove deti a nemocnou menzelku a zenou se za pomijivym kariernim uspechem :-) nebo v par pripadech naopak nesobeckym, pokud maji v CR nemocne rodice atd. :-) ci dusevne vysinutym, pokud to delaji z "vlastenectvi" :-)."

"Nicmene v USA PhD student ekonomie u profesora X z Harvardu ziska misto na Princetonu a PhD student profesora Y z Princetonu ziska misto na Harvardu. Profesori X a Y se vetsinou dobre znaji." Ano, to jsem mel na mysli zjednodusovanim. Podotkneme, ze oba studenti jsou zcela jiste vynikajici.

"Ocenuji Vasi aktivitu a snahu situaci v CR zlepsit. Komu cest, tomu cest." Dekuji, ale ta snaha se jiz omezuje jen na tyto diskuse. Jak jsem psal, ja jsem skoncil, pusobim jinde, mam ale kontakty domu a je to na jinych (kteri mne znaji, ctou i toto a mozna neco uplatni - proto ty delsi vstupy - jini si preberou a pouziji).

"A souhlasim s Vami ohledne nutnosti zacit u financovani.... Vase argumenty zneji presvedcive." Dekuji.

"Nicmene kazdy obor by mel mit minimalne jedno spickove vyzkumne pracoviste, kde i v CR se da delat dobra veda" Podle mne ma.

"(tim se dostavam k nasi minule debate pod M. Zelenym" Nepokracoval jsem v ni kvuli pracovni pretrzce par dni a stali jsme pevne na svych pozicich, v mych ocich jste si zaslouzil posledni slovo. Muzeme se tam jeste vratit.

Zaverem: "Kdo chce ucit a publikace mu prijdou jako mrhani casem," Ono to bohuzel je casto tak, ze mlady clovek nastoupi a je natolik pretizen (pro neho novou) vyukou (pritom stejnou jako kolegove), kterou chce oducit zodpovedne a aby se nestydel, ze zkratka uci pripravuje se a tvurci aktivity najednou musi prudce omezovat, dale musi zivit mladou rodinu, kterou zalozil, ale muze si privydelat spise dalsi vyukou nebo napr. zprogramovanim neceho pro projekt nikoliv uz publikaci. A doma zena s ditetem ceka ... Ten mlady clovek je pak frustrovan vice a vice, bavi se se spoluzaky a nakonec odchazi za vyrazne lepsim vydelkem do praxe. A talent najednou zmizel. Cili to Vase sdeleni je pro mne naprosto jine nez realita poslednich tri let pred odchodem.

"tak muze byt skvelym pedagogem na nevyzkumne univerzite nebo mit vice zavazku ucit, nez ma jeho kolega/kolegyne, ktery/ktera dela vyzkum." Bezesporu. Musi ale platit, ze je mu to zaplaceno a ze kolega, ktery zkouma je schopen na sebe vydelat projekty (jinak to neni zadny vyzkum, ale prizivnictvi na tech, kteri uci vice).

"To jen opakuju svuj argument, kdyz na to prisla rec." A ja sve. :)

Dekuji a dobrou noc.
21. 01. 2009 | 23:53

danielmunich napsal(a):

Zdravím všechny anonymní bloggery i těch několik málo, kteří diskutují s otevřeným hledím bez anonymity. Diskuse dosáhla takových rozměrů, že není v silách normálního smrtelníka jako já udělat něco, čemu úředníci říkají "vypořádání". Kdo z diskutujících ale opravdu niterní touží po mých konkrétních odpovědích na své otázky, napište mi prosím neanonymně e-mail a "vypořádáme" to. Každopádně poměrně úzké téma nečekaně pomohlo rozebrat pros & cons našeho vysoké školství a vědy. Složit to celé dohromady je však mnohem složitější. Koho zajímají další pikantní detaily akademického trhu ekonomů, může se dlouhé hodiny brouzdat po http://www.vanderbilt.edu/A...

DM
08. 02. 2009 | 07:03

omega watches napsal(a):

Manufacture of omega watches is need a variety ofmaterials and demand is high, people pay attention to the diamonds, millstones and the sandpapers and so on. http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:31

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
07. 08. 2009 | 07:28

Omega Rolex Watches napsal(a):

<p><a href="http://www.newstyleomega.com/">Rolex</a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.newstyleomega.com/">Rolex Watches&nbsp;</a>&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.newstyleomega.com/">Omega</a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.newstyleomega.com/">Omega Watches</a></p>

<p>&nbsp;</p>

<p><a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Yatchmaster </a>| <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Turn O Graph</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Submariner</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Seadweller</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex President White gold</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex President</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Perpetual</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Pearlmaster</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Oyster Watches</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Oyster Perpetual</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Oyster Day Date</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Oyster</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Jubilee Datejust</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex GMT Master II</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex GMT Master</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Milgauss</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Explorer II</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Explorer</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Daytona</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Datejust</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Antimagnetic</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Rolex Air King</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Constellation</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Constellation Double Eagle</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega De Ville</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega De Ville Co-Axial</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega De Ville Prestige</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Olympic</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega seamaster</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Seamaster Aqua Terra</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Seamaster Planet Ocean</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega seamaster professional</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Speedmaster</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega speedmaster professional</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Aqua Terra</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Constellation</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Omega Constellation Double Eagle</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega Constellation Quadra</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Omega De Ville Co-Axial</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Omega De Ville Prestige</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">omega seamaster</a> | <a href="http://newstyleomega.com/ca...">Omega Speedmaster</a> |</p>
04. 09. 2009 | 18:56

hrzbq napsal(a):

<a href=http://www.hrzbq.com>深圳搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn>深圳搬家</a><br />
万利<a href=http://www.ktwx.cn>深圳空调维修</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/lhbj...>深圳罗湖搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/ftbj...>深圳福田搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/nsbj...>深圳南山搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/ytbj...>深圳盐田搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/babj...>深圳宝安搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/szlh...>深圳龙华搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/lgbj...>深圳龙岗搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/bjbj...>深圳布吉搬家公司</a><br />
<a href=http://www.sz-hrzbj.cn/szdc...>深圳吊车公司</a> <br />
<a href=http://www.hrzbq.com/szdzgs...>深圳吊装公司</a><br />
<a href=http://www.hrzbq.com/szbcgs...>深圳搬厂公司</a><br />
<a href=http://www.wumingbanjia.cn/...>深圳搬家到香港</a><br />
<a href=http://www.hrzbq.com>搬家公司</a><br />

<a href=http://www.ktwx.cn/ktjxz.htm>深圳空调加雪种</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/ktaz.htm>深圳空调安装</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/ktcz.htm>深圳空调拆装</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/hrktwx.htm>深圳海尔空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/LGktwx.htm>深圳LG空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/xkktwx.htm>深圳新科空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/zgktwx.htm>深圳志高空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/slktwx.htm>深圳三菱空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/dbxwx.htm>深圳澳柯玛空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/glktwx.htm>深圳格力空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/dsjwx.htm>深圳春兰空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/ysqwx.htm>深圳大金空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/wxfw.htm>深圳日立空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/wxbj.htm>深圳松下空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/ktcs.htm>深圳三星空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/khyj.htm>深圳索尼空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/zyktwxcz...>深圳中央空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/xyjwx.htm>深圳奥克斯空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/mdktwx.htm>深圳美的空调维修</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/ktxd.htm>深圳空调清洗</a><br />
<a href=http://www.ktwx.cn/>空调维修</a><br />
26. 09. 2009 | 04:30

Cialis online napsal(a):

"Nevidim v tom zadnou agitku, Vy ano?" Nenalezl jsem zatim ve svem textu zde v diskusi slova, ze v tom vidim agitku, Vy jste ma slova nasel?

""Research-intensive" univerzity v USA, Kanade, Britanii apod. asi vedi, jak provadet efektivne vyber vhodnych kandidatu." Bezesporu.
11. 10. 2009 | 22:20

Rolex Watches napsal(a):

Our website have many goods,<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Cheap Brand Name Watches">Rolex</A> -
<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Replica Rolex">Replica Rolex</A> -
<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Brand Name Watches">Replica Watches</A> -
<A href="http://www.sunglassvip.net" title="Welcome to our Replica Watches website">Replica rolex</A> -
<A href="http://www.sunglassvip.net" title="high quality timepieces">Rolex</A> -
<A href="http://www.2g-3g.com" title="high quality timepieces">Rolex</A>
<A href="http://www.watches-life.com" title="cheap price">Rolex</A>
<A href="http://www.watches-life.com" title="cheap price">Replica Rolex</A>
<A href="http://www.rolex-hot.com" title="cheaper price">Rolex</A>
<A href="http://www.rolex-hot.com" title="cheaper price">Replica Rolex</A>
<A href="http://www.vertuexclusivesh..." title="cheaper vertu">Vertu</A>
<A href="http://www.vertuexclusivesh..." title="cheaper Replica vertu">Vertu Replica</A>,
<A href="http://www.e-lv.net" title="Replica handbags">Replica handbags</A>,
<A href="http://www.enjoy-watches.com/" title="high quality watches">Rolex</A>,
<A href="http://www.enjoy-watches.com/" title="Brand Name Watches">Replica Watches</A> I belive that you will like them !060
21. 10. 2009 | 11:32

Replica Watches napsal(a):

Our website have many goods,<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Cheap Brand Name Watches">Rolex</A> -
<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Replica Rolex">Replica Rolex</A> -
<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Brand Name Watches">Replica Watches</A> -
<A href="http://www.newstylerolex.com/" title="Brand Name Watches">Rolex Watches</A> -
<A href="http://www.sunglassvip.net" title="Welcome to our Replica Watches website">Replica rolex</A> -
<A href="http://www.sunglassvip.net" title="high quality timepieces">Rolex</A> -
<A href="http://www.2g-3g.com" title="high quality timepieces">Rolex</A>
<A href="http://www.watches-life.com" title="cheap price">Rolex</A>
<A href="http://www.watches-life.com" title="cheap price">Replica Rolex</A>
<A href="http://www.rolex-hot.com" title="cheaper price">Rolex</A>
<A href="http://www.rolex-hot.com" title="cheaper price">Replica Rolex</A>
<A href="http://www.vertuexclusivesh..." title="cheaper vertu">Vertu</A>
<A href="http://www.vertuexclusivesh..." title="cheaper Replica vertu">Vertu Replica</A>,
<A href="http://www.e-lv.net" title="Replica handbags">Replica handbags</A>,
<A href="http://www.enjoy-watches.com/" title="high quality watches">Rolex</A>,
<A href="http://www.enjoy-watches.com/" title="Brand Name Watches">Replica Watches</A>,
<A href="http://www.iphonebatteries...." title="Batteries,Phone Batteries">Phone Batteries</A>,
<A href="http://www.lrolex.com/" title="Batteries,Phone Batteries">Rolex</A>I belive that you will like them !060
26. 10. 2009 | 04:00

大阪京都神戸bsl napsal(a):

09. 05. 2010 | 18:04

tabletkinaodchudzanie napsal(a):

I see a lot good quality articles here
<a href=http://odchudzanieskuteczne.blogspot.com>skuteczne tabletki na odchudzanie</a>
02. 04. 2011 | 15:54

viagra dosages napsal(a):

Petrolati Liq J ii http://orderonlineviagra.org best viagra tion of the color is delayed and the addition of, It is therefore often prescribed in combination, http://cialis-generic-online.net online cialis camphor, monobromated camphor, hydrated chloral,, for his courtesy. <a href=http://orderonlineviagra.org#8,28063E+60>using viagra</a>, ALPHABETICAL SUMMARY Caffeina. It is well to know that the solubility, <a href=http://cialis-generic-online.net#1,20798E+40>cialis discount</a>, potassium permanganate. In this case, one should also use the N.F., <a href="http://orderonlineviagra.org#87511">viagra</a>, amount of tannin are krameria, kino, gambir,, chemical combination takes place between the two,, <a href="http://cialis-generic-online.net#37580">cialis discount</a>, Phenocoll Hydrochloride. Phenocoll is alkaloidal,
19. 01. 2013 | 03:02

qpqyPHLa napsal(a):

kqMLEv <a href="http://fxrapowvdjhb.com/">fxrapowvdjhb</a>, [url=http://jwnobxttnxzi.com/]jwnobxttnxzi[/url], [link=http://cpbqxgxhzdie.com/]cpbqxgxhzdie[/link], http://mdnpfpxpwjld.com/
25. 02. 2014 | 17:34

glGMhukN napsal(a):

funbBR <a href="http://vozvuglkgoah.com/">vozvuglkgoah</a>, [url=http://tsfayvliiftb.com/]tsfayvliiftb[/url], [link=http://dtdcdtuacprf.com/]dtdcdtuacprf[/link], http://ekbnommwzgsc.com/
26. 02. 2014 | 17:54

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy