Dětská duše a svoboda volby

20. 03. 2009 | 22:41
Přečteno 6345 krát
Co nám tak může ekonom navyprávět o jeslích, školkách a malých dětech? Většinu z vás asi napadne, že tak maximálně něco o tom, kolik to všechno stojí peněz, včetně těch dětí. Ale s potěšením vás vyvedu z omylu článkem kolegy Štepána Jurajdy. Uznávám, že není obyčejným ekonomem, ale ekonomem trhu práce. Ti se totiž o peníze samotné až tolik nezajímají, ale spíše o vše ostatní kolem nich. Schválně zkuste spočítat, kolikrát v článku použil slovo peníze.

Dětská duše a svoboda volby
Štěpán Jurajda

Výchovná péče a kvalita rodinného prostředí v prvních třech letech života je pro šťastný a úspěšný život zásadní. Ač to zní možná nepravděpodobně, na tomto závěru se v posledních letech shodnou dětští psychologové a ekonomové. Velký význam předškolní výchovy by měl být sjednocujícím momentem u nás právě probíhající debaty o dostupnosti a kvalitě jeslí a mateřských školek (tzv. Barcelonské cíle EU). Raná předškolní výchova je totiž možná podobně důležitá jako zděděné nadání a na rozdíl od genetické výbavy je možno ji účinně ovlivnit. Zkušenosti z prvních let života mají vliv na architekturu nervových spojení a ovlivňují rozvoj charakterových (tzv. nekognitivních*) vlastností jako jsou zájem, výdrž či motivace, které mají podobně velký vliv na úspěch v životě jako analytické dovednosti (IQ).

Komu se dostane ideální péče?
Rozhodující je prostředí, do kterého se děti narodí, kvalita výchovné práce a stabilita sociálních vazeb. Z toho vyplývá, že pokud rodina nemá dostatečné rodičovské dovednosti či znalosti, čas či materiální podmínky kvalitní péči poskytnout, je tu role státu možná důležitá. Rodičům lze s výchovou dětí pomáhat v komunitních centrech, přímo do znevýhodněných rodin (např. matek samoživitelek) lze nabízet programy podpory péče, vzdělávání rodičů, atd.

A co jesle a mateřské školky?
Dětští psychologové se shodnou na potřebě podpory výchovné péče malých dětí. Tuto péči by ale ideálně měla poskytovat spolu se sociálními vazbami rodina. Nejlepší možná situace pro každé dítě je kvalitní rodinné prostředí. Dětští psychologové, zvláště ti naši, méně třeba ti francouzští, proto odmítají jesle pro děti do 3 let jako nevhodné pro rozvoj dětské duše. Naopak mateřské školy pro děti od tří let jsou i podle psychologů naprosto vhodné a dětem v rozvoji pomáhají.

A co s tím mají společného ekonomové?
Ti měří jak moc pomáhají různé typy škol k lepším výdělkům a měří i dopady různých programů podpory péče o malé děti na ekonomickou úspěšnost dětí v dospělém životě. Kromě dětí se věnují i situaci matek na trhu práce. Mohou tedy napomoci odpovědět na otázku, jestli se stát má míchat do rodinného prostředí malých dětí a specificky jestli jsou programy podpory péče účinné a jestli se (státu) finančně vyplatí.

Většina těchto měření byla provedena americkými ekonomy, např. nositelem Nobelovy ceny za ekonomii J. Heckmanem. Tyto výzkumy potvrzují závěry dětských psychologů. Ukazují, že velká část celoživotních rozdílů v úspěšnosti (pracovních příjmech) je určena v prvních letech života, kdy záleží na kvalitě rodičovské a výchovné péče. Vzdělání na druhém stupni základních škol a výše už tyto rozdíly nesmaže ani nezvětší, což je vlastně překvapivé, protože v USA jsou rozdíly ve kvalitě základních a středních škol rozhodně větší než u nás. Investice do rodinného prostředí se tak jeví jako zásadní pro celkové zlepšení dovedností, úspěšnosti a kvality života populace, ale i pro snižování nerovností v příležitostech způsobených tím, že se nadané dítě narodí do znevýhodněného rodinného prostředí. Geny (schopnosti) rodičů totiž nejsou jediným a vše ostatní zastiňujícím faktorem ovlivňujícím úspěch jejich dětí. Výzkumy z mnoha oblastí ukazují, že způsob, kterým genetická výbava dětí ovlivní jejich život, záleží na prostředí, ve kterém vyrůstají.

A co podpůrné programy?
Studie ukazují, že například tzv. Perryho program předškolní podpory vzdělávání v USA pro tříleté děti ze znevýhodněných rodin, který nabízí 2,5 hodiny denně práce s dětmi v kolektivu a 1,5 hodiny denně podpůrných návštěv v rodinách, má díky pozitivnímu vlivu na nekognitivní schopnosti dětí ekonomickou návratnost přes 10 procent, což je míra výnosu, kterou akciové trhy jen tak nenabídnou. Investice v raném dětství se vyplatí i proto, že tu dochází k efektu sněhové koule. Čím lepší dovednosti získám v předškolním věku, tím více se toho naučím na základní škole a tím větší je „návratnost investic“ do vyššího vzdělání. Další úspěšné programy pracují s matkami samoživitelkami (např. v Mexiku) a pomáhají jim rozvinout jejich rodičovské schopnosti. Tyto státní programy nejenže pomáhají znevýhodněným a snižují (příjmové) nerovnosti, ony navyšují efektivitu, což je dobré pro všechny. Snaha o dovzdělání neúspěšných v pozdějším věku (např. rekvalifikace nezaměstnaných) je nákladná a není moc účinná. Ekonomické, morální i sociální hledisko je tu v jednotě.

Vybaveni těmito poznatky, jak lze hodnotit situaci u nás?
Věnuje se stát aktivně podpoře péče o děti v prvních třech letech života? A co dostupnost mateřských školek? Na konci komunismu bylo u nás školek i jeslí víc než dost, ale podpora výchovy v rodinách samozřejmě neexistovala. Jesle se pak začaly zavírat. Všechny vlády v 90. letech jesle omezovaly, až v podstatě žádné nezbyly. To se dělo na základě argumentů dětských psychologů a také možná na základě mylné myšlenky, že pokud matky budou doma s dětmi a zmizí tak z trhu práce, zbude více práce pro muže a klesne nezaměstnanost. Stát v současnosti jesle (stejně jako mateřské školky) nezakazuje, ale ani nepodporuje. Nechává to na obcích a je zřejmé, že takhle jesle samy od sebe v aspoň minimálním počtu (a kvalitě) nevzniknou. I dostupnost mateřských školek je aspoň v některých místech problém. Například šetření Ministerstva školství z roku 2006 ukazuje, že polovina obecních školek přijímá méně než polovinu dětí ve věku 3 až 5, které se k nim hlásí.

Současná ministerstva práce či zdravotnictví a školství si problematiku jeslí přehazují jako horký brambor. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodně podporu jeslí neplánuje, opět s odkazem na argumenty psychologů o důležitosti kvalitní rodinné péče. Je ale tento argument upřímný? To není tak úplně jasné, protože ministerstvo aktivně podporuje různé formy alternativní péče, jako jsou firemní školky či sousedské vzájemné hlídání, kde kvalita péče není nutně ta nejvyšší, a zároveň se nevěnuje podpoře péče o děti přímo v rodinách. Kromě toho, že u nás téměř neexistují jesle, tedy nemáme ani poradny pro děti do tří let ani programy podpory rodinného prostředí v rodinách s málo vzdělanými rodiči nebo matek samoživitelek. Nahrazování státní organizované formy podpory předškolního vzdělávání tzv. alternativami je z tohoto pohledu spíše vysvětlitelné konzervativním světonázorem než zájmem o co nejkvalitnější péči. Nejde tu přece jen o hlídání dětí, ale o kvalitní výchovnou péči.

Přitom pokud přijmeme jako fakt závěry psychologů i ekonomů o důležitosti kvalitního prostředí v prvních letech života, pak je snad podpora předškolní péče pro stát stejně závazná jako zajištění kvalitní výuky v rámci povinné školní docházky. Péče jak v mateřských školách, tak pro nejmladší děti v rodinách. Kvalitní rodinná péče je lepší než kvalitní jesle, ale jak se stát stará o podporu péče o děti v problémových rodinách? S účinnou podporou předškolní péče by u nás vzdělání rodičů nemuselo být tak důležité pro vzdělání dětí jako je dnes. Jak totiž ukazují výzkumy např. sociologa Petra Matějů, jiné evropské země nabízejí dětem z málo vzdělaných rodin mnohem lepší šance na úspěšný rozvoj jejich schopností než naše vlast. Argumentovat nedostatkem peněz ve státním rozpočtu u takhle vysoce návratné investice (do kvalitní péče o děti, kterých se už tak rodí málo) nedává žádný smysl, ekonomický rozhodně ne. Miliardové každoroční veřejné podpory a subvence firem, které pravděpodobně jen vytlačují soukromé investice, jsou vypláceny bez problémů.

Mámy
Zatím jsme nemluvili o dopadu této nedostatečné státní politiky předškolního vzdělání na matky. Kromě štěstí dětí jde samozřejmě i o štěstí matek. Jesle nejsou žádné a přitom existují matky, pro které by jesle byly vysvobozením. U nás máme také snad nejdelší rodičovskou na světě, i když rozhodně ne tu nejštědřejší, a zároveň z celé Evropské unie zdaleka největší rozdíl v míře zaměstnanosti mezi bezdětnými ženami a matkami. Také zkrácených pracovních úvazků (žen) je málo. Volba je jasná: buď kariéra, nebo mateřství. Náklady mateřství jsou velké a nejde jen o roky mimo zaměstnání. Mzdové rozdíly mezi muži a ženami se rozvírají až po (případném) návratu z mateřské dovolené - v prvních letech po škole v podstatě žádné nejsou. Trh práce prostě tvrdě trestá přerušení kariéry. Nedostatečná nabídka mateřských školek (která rodičům omezuje možnost využití částečných pracovních úvazků), nedostatečná podpora práce z domova, atd. u nás odráží fakt, že celá střední Evropa je v rámci EU tzv. velmi maternalistická: očekává se tu, že péče o dítě v prvních třech letech je zodpovědnost rodiny. V Belgii, Německu či Francii jsou mateřské školy dostupné všem dětem od tří let, v mnoha dalších zemích na ně existuje nárok o něco později. O tom si můžeme nechat zdát. Většina evropských zemí také nabízí omezené, ale nenulové možnosti péče v jeslích. (Ne v komunistických odkladištích dětí, ale v kvalitních jeslích.) U nás je dostupnost péče nižší a velké náklady mateřství se pak odráží v malém počtu dětí, které se u nás rodí. Tento vztah opět potvrzují výzkumy ekonomů, např. ze Švédska.

Pokud by státní podpora dlouhé mateřské dovolené byla náležitě vysoká a náplň a obsah této „dovolené“, tj. náročná péče o dítě, náležitě kvalitní, pak by šlo jistě o ideální stav. Zároveň je ale jasné, že extrémně dlouhé, kombinované mateřské pro vícero potomků vedou ke ztrátě pracovních dovedností a kontaktu s trhem práce. Obzvlášť to platí pro znevýhodněné či sociálně vyloučené matky, které pak nemusí být svým dětem vzorem úspěchu a zapojení do společnosti. Návrat matek na trh práce je z tohoto pohledu klíčovým bodem jejich pracovního života a státní podpora tu může dělat divy.

Svoboda volby
Svoboda volby pro rodiče znamená, že ani starost o děti doma, ani návrat do zaměstnání nejsou oproti druhé alternativě přehnaně znevýhodněné. Stát může jednu z těchto voleb preferovat, ale tu druhou by neměl zcela znemožňovat. Dnes je u nás možnost návratu do zaměstnání buď zcela nedostupná díky absenci jeslí, nebo omezená díky nedostatku školek. Péče o děti doma je zase pro rodiny velmi drahá. Přitom kvalitní rodičovská péče o děti (s podporou státu) by mohla být důvodem pro významné navýšení rodičovského příspěvku – ocenění práce s výchovou dětí. Podobně podpora komunitních center, které by asistovaly rodinám s malými dětmi, by se státu i ekonomicky vyplatila. Poslední desetiletí je u nás ale bohužel ve znamení absence aktivní státní podpory mateřských školek, malého počtu jeslí či programů pro podporu péče v rodinách. Přitom příliv EU prostředků v Operačních programech spravovaných ministerstvy školství, práce či zdravotnictví nabízí unikátní možnost otestovat nové programy podpory předškolní péče a změřit jejich efektivitu.

Štěpán Jurajda
Na obdobné téma také Království za místo ve školce

*Mezi nekognitivní funkce patří mimo jiné také sebeovládání, schopnost spolupracovat, soustředit se na úkoly a správné sebehodnocení. Tyto nekognitivní schopnosti se dají shrnout pojmem charakter.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Carlos V. napsal(a):

Je pozoruhodne, kolik vedcu se dokaze prizivovat na tematech, ktera si nejdrvi musi sami vymyslet.

Selskym rozumem a pozorovanim jde zjstit, ze kojenci jsou fixovani na matku. Jejich okruh lidi se postupne rozsiruje, ale dost dlouho si umi hrat jen s dospelymi, kteri si s nimi hraji vedome. Schopnost hrat si se svymi vrstevniky vrstevniky prichazi pozdeji.

Z toho jasne vyplyva - jesle radeji ne, skoky spise ano. Koncime, Mano.

Uz neni treba vice vedu zivicich se kravinami.
21. 03. 2009 | 01:58

Milan napsal(a):

V současnosti je snazší dostat dítě na vysokou školu než do školy mateřské. Vím to, mám 2 vnučky.

To je fakt,
způsobený korupčním prostředím v ČR, školek byl v roce 1990 nadbytek, ale "výhodně" se prodaly, přeměnily na různé nástroje podnikání.

A teď se stát tváří, že se ho to netýká. Neumí rozhodovat ani 3-4 roky dopředu (doba od narození po vstup do školky).

Je to hanba. Je to bolševismus v modrém či oranžovém podání. Arogance těch co jsou zrovna u moci, ve vládě či na obecním zastupitelstvu
21. 03. 2009 | 09:19

vlk napsal(a):

psal bezvadný článek.Díky za něj.Hned ho ukáži snaše.
21. 03. 2009 | 10:05

vlaďa napsal(a):

Téma velmi závažné.Ze zkušeností odpozorovaných v okolí,bych dítě do 3let žádným jeslím nedal ani na den.Nevím jaká kariéra je pro ženu,či muže výhodnější,než se starat o vlastní potomky. Mateřská školka? ...snad v předškolním věku,nejvýš jeden rok a stačí bohatě.I když víc než před 50lety,pamatuji si to moc dobře i s detaily,jsem jako předškolák několikrát utíkal "za školku",než jsem byl mamkou odchycen a po zásluze vyprášen :) To bývaly časy tehdá za Tondy Zápotockého :)
Naše tři děti byly vychovány doma.Až odrostla poslední,manželka šla znova do práce po 15letech v domácnosti.Co se dá ve výchově prošvihnout za pár hodin,to věru nemůže nahradit jakkoliv velký výdělek a kariéra v práci.Známí radili,že je nutné dát děti do školky aspoň krátce "aby si zvykly a nebyly duševně pozadu",ale nic se nestalo,když zůstaly u mámy až do 1.tř...ba naopak,vždy se učily o hodně lépe než ty ostatní.Je jasné proč.Dnes jsou všechny dospělé,bezproblémové a lepší to být snad ani nemohlo.Jen darebácké prostředí(politické myslím)ve kterém žijí,by mohlo být trochu přívětivější,aby mladí nemuseli utíkat na Západ a našli slušné podmínky pro život i doma.
A podpora rodin?Jistě,jsou to nejlépe vynaložené prostředky!
21. 03. 2009 | 10:39

Hajný napsal(a):

Souhlasím s Vlaďou.Matka by měla být doma s dětmi minimálně do jejich první třídy,lépe do páté.Ale současně by měla mít možnost pracovat na zkrácený prac.úvazek s posunutým začátkem prac.doby.Hlavně aby neztratila kontakt se svou profesí.Ale tato poslední,nejdůležitější část,se jaksi na našem trhu práce nevyskytuje,nebo jsou i tací zaměstnavatelé,kteří za méně prac.doby a peněz chtějí práci za plný úvazek!
Sám mám tři děti.Bydleli jsme na samotě u hranic.Do školy chodily(základní školy) jen pokud nebyl sníh.Pak byly doma.Manželka s nimi byla doma.Je pravda,že profesí je textilní a oděvní návrhářka,takže mohla pracovat doma.Za komunistů to byla světlá vyjímka.Stálo mne to pozvání pana ředitele každoročně na jelena.Stejně obvykle nic nestřelil,trpěl loveckou trémou.A protože byl velký soudruh,tak každý držel ústa.Ale současně musí říci,že to byl špičkový odborník a manažer.Manželka říká,že za něho by ten konkrétní textilní podnik tak nedopadl jako dopadl.Nechť je mu Bůh milostiv,byl to správný chlap.

Děti mají každé vysokou školu a jejich odloučenost od kolektivu dětí se na nich nijak nepodepsalo.Ani s internátem na střední škole nebyly problémy.
21. 03. 2009 | 19:01

julča napsal(a):

Kvalitná péče o děti (ať domácí nebo veřejná) je podle mě v Čechách považována za luxus. Do matek, instituconálního prostředí, v němž se pohybují ženy a děti (školství, zdravotnictví), jde až to, co spadne od stolu nenažranejch strejců v politice a vedení kde čeho. Jestli díky tomu podfinancování zaostávají nekognitivní vlastnosti vychovávaného jedince, jak říká pan Jurajda, tedy charakter či schopnost spolupráce, pak jsem doma, je mi to jasný, kde se tolik těch strejců vzalo. Vošidili je při výchově. A v další generaci tomu nebude jinak..
21. 03. 2009 | 19:09

Suchec napsal(a):

No, jak koukám, zase někdo objevil něco, co se tady už dávno vědělo, a namísto rušení to chtělo rozumně předělat.

Ale né. Je to komunistický "výmysl" tak to zrušíme. Lidi si přece poradí.

A výledek?

No, hlavně, že to "vysledovali" soudruzi z Ameriky. Tak to znovu zavedeme.

A tak je to se vším.

P.S. Anebo ne? LoL
21. 03. 2009 | 21:31

Jan Vaculík napsal(a):

Děti, vychovávané v mateřských školkách, jsou v životě ekonomicky úspěšnější?
To možná ano: naučí se prosadit a vydupat si pro sebe podstatně vyšší platy, než mají ostatní; začíná to tím, že berou ostatním hračky.

Děti, které si hrají doma: mají možnost věnovat se soustředěně jedné hře mnoho hodin.

Zajímalo by mě, jak by dopadla korelace rozdělení lidí na "loktové" a "tvůrčí" vzhledem k jejich dětství strávenému ve školce nebo doma.
22. 03. 2009 | 03:09

Ares napsal(a):

Autor: Je celkem příjemné číst, že i ekonomové jsou o společnosti a člověku schopní uvažovat na vědečtějších základech, než jsou ty představy o asociálním a racionálním jedinci z počátků ekonomie :-).

Hajný: Vaše výchovné úspěchy jsou sice potěšující, ale hlavní myšlenka byla jinde. Pokud všechny rodiny nejsou schopné dát dětem stejně kvalitní přípravu pro život (což nejsou) a pokud pro úspěch člověka je prvních několik let kritických (což je), tak je logické pomoci těm, kteří tuto schopnost mají nejvíce omezenou a to právě v této době a ne se snažit to dohánět někde na vysoké škole stipendii pro chudé. A jak tvrdí ekonomové výše, pro společnost je to celkem návratná investice.
22. 03. 2009 | 14:28

Hajný napsal(a):

to Ares:
V tomto nejsme ve sporu.Já měl na mysli normální rodinu ve smyslu středoevropského chápání.
Jsou rodiny,kde je pro děti naopak školka požehnáním ve smyslu jejich dalšího vývoje.
22. 03. 2009 | 15:20

milo napsal(a):

Zapomněl jste, myslím, na jednu vazbu a na jednu množinu podnětů. A to je vztah k televizi, resp. k příběhům. (Televize je de facto jeden příběh). Dítě se sdělovací konvenci televize (střihu) učí dříve než konvenci abecedy. Zdá se mi, že televize neví, co dítěti dávat (niterně to neví). Myslím, že si lásku k dětem plete s jakýmsi šišláním.
Obávám se, že sděluje dětem pozoruhodně "muzejní skutečnosti " a myšlenky. Je hrozně levná .... bez nestudiových technologií nemůžete nic ze světa ukázat. Je velmi tradiční ... v naší televizi ještě neumřelo strašidlo lidovosti ( ve výtvarné stylizaci, typu humoru, tématu).

Víte dospělí mohou televizi odvyknout. Pro náročnější tento elektronický cirkus nemusí být, to děti nemohou. To zakládá obrovskou odpovědnost. Je to nejspíše pod rozpoznávací schopností společnosti.
23. 03. 2009 | 15:38

Bisnis Online napsal(a):

Children have every high school and their remoteness from the group of children who have not nepodepsalo.Ani with internátu in high school were not problems.
12. 06. 2009 | 15:30

omega watches napsal(a):

my good friend is birthday!what present is my give? i worryied!omega watches is good choice by the salespeople introduced.when my friend to see i give her omega watches,her shouting and saying that is the best gift to today.she is very like this watches.http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:35

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
07. 08. 2009 | 07:23

Cialis online napsal(a):

V tomto nejsme ve sporu.Já měl na mysli normální rodinu ve smyslu středoevropského chápání.
Jsou rodiny,kde je pro děti naopak školka požehnáním ve smyslu jejich dalšího vývoje.
12. 10. 2009 | 17:47

seo motivation napsal(a):

I havent any word to appreciate this post.....Really i am impressed from this post....the person who create this post it was a great human..thanks for shared this with us.
http://antonfkip.com/objek-...
http://antonfkip.com/seo/se...
http://antonfkip.blogspot.com
http://antonfkip.is.edu
http://ebloging.com
http://seogoblog.com
http://miss925.com
http://si-oot.blogspot.com
http://seogoblog.com/belaja...
14. 10. 2009 | 21:52

cheap louis vuitton napsal(a):

GOOD
20. 10. 2009 | 09:57

799mall napsal(a):

When the fight begins within himself, a man's worth something.<a href="http://www.799mall.com/Prod...">ugg bailey button</a> it is while you are patiently toiling at the little tasks of <a href="http://www.799mall.com/Prod...">ugg classic cardy</a> life that the <a href="http:http://www.799mall.com/Productlist.html?CatID=200224212">ugg classic mini</a> meaning and shape of great <a href="http://www.799mall.com/Prod...">uggs boots </a>whole of life dawn on you
22. 10. 2009 | 10:26

replica watches napsal(a):

<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Watches</strong></a>,<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watch</strong></a> .<a href="http://www.iwcreplicas.com"><strong>iwc watches</strong></a>,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>breitling replica</strong></a>
<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watches</strong></a> ,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>Breitling Navitimer</strong></a>,
<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Rolex</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Rolex watches</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong> Rolex Daytona </strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong>Rolex Submariner </strong></a>
11. 11. 2009 | 07:38

ED HARDY napsal(a):

This article is really great! I really like, I hope you continue to fuel
24. 11. 2009 | 02:01

MAYERSANDY napsal(a):

Every one acknowledges that men's life is not very cheap, nevertheless different people require cash for various things and not every person gets big sums money. Hence to receive quick <a href="http://lowest-rate-loans.co...">personal loans</a> or student loan would be a proper solution.
25. 03. 2010 | 22:07

personal loans napsal(a):

Have no cash to buy some real estate? Do not worry, because that's real to get the home loans to work out all the problems. Thus get a car loan to buy everything you require.
04. 08. 2010 | 02:32

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy