Naše univezity potřebují AKT

19. 04. 2009 | 09:06
Přečteno 6660 krát
Univezity dosahují lepších výsledků v zemích, kde jsou izolovány od politikaření a vnějších partikulárních zájmů a jsou zároveň konkurencí tvrdě tlačeny k zodpovědnosti za své výsledky, které zároveň musí být transparentně vidět. Dokladuje to i poslední z řady studií "The Governance and Performance of Research Universities: Evidence from Europe and the U.S.", tentokrát od světově renomovaných vědeckých autorit.

Jak je tomu s autonomií - konkurencí - transparentností univezit u nás? Jejich autonomie není dobře vyvážena, zdravé konkurence je málo a transparentnost výsledků je velice chabá. Naše veřejné vysoké školy (skoro všechny se považují za univerzity) potřebují Autonomii - Konkurenci - Transparentnost, tedy ten AKT v titulku, jako sůl. Potřebné změny popsala Bílá kniha (BK) reforem vysokých škol ministerstva školství, která v lednu prošla vládou. Až nová politická vláda po volbách ale ukáže, zda reformou vytvoříme pro naše univerzity prostředí, které je bude posunovat k lepšímu evropskému průměru nebo skončíme jen u kosmetických změn, které nic zásadního nezmění.

Autonomie a veřejný zájem
Autonomie ve svém rozhodování mají naše školy poměrně hodně. Moc ve školách pramení především z akademických senátů, jakýchsi valných hromad vlastníků-akcionářů, složené z akademiků a studentů. Senáty volí rektora, od kterého se odvíjí vedení školy, senáty schvalují předpisy, rozpočty, dlouhodobé záměry, členy vědeckých rad a mají řadu dalších pravomocí. To jsou ale v podstatě pravomoci vlastníků, v tomto případě vlastníků veřejných institucí. Akademická komunita do velké míry veřejnou školu vlastní jako akcionáři firmu, ale bez akcií. Vlastnický podíl vzniká pracovním úvazkem. Takto rozsáhlé vlastnické pravomoci akademických senátů najdeme především v postkomunistických zemí (EURYDICE, str. 35-36). Pochází ještě z období po pádu komunismu, kdy si akademická obec vydobyla vysokou míru autonomie na obranu akademických svobod v tehdejší politicky rozbouřené společnosti. Veřejnost a podnikatelský svět, tedy ti co z daní chod veřejných škol do velké míry financují, jsou však do rolí vnějších pozorovatelů odsouzeni dodnes. To je první věc, která volá po změně. Proto, kromě jiného, BK přišla s myšlenkou Rady pro terciární vzdělávání, která by do směřování veřejných vysokých škol alespoň částečně promítala veřejné zájmy (v tom dobrém slova smyslu) a prosazovala na univerzitách vysoké světové standardy a přitom byla personálně co nejlépe ochráněna od okamžitých politických nálad, výkyvů, politikaření a lobbismu .

Politikaření
Přes velkou autonomii dnes naše školy nejsou dostatečně chráněny před nežádoucím vlivem politikaření a lobbistických zájmů. Školy mají správní rady, které jsou jmenovány jedinou, navýsost politickou osobou, kterou je ministr školství. Na personálním složení stávajících rad, kde najdeme více či méně známé politiky, kteří jinak nemají škole co intelektuálně přinést, je to dobře vidět. Naštěstí zůstávají pravomoci těchto rad poměrně omezené. Lobbisticky a politikařením se však lze do chodu škol vměšovat poměrně snadno a to rozhodováním o jejich investicích. Rozhoduje totiž úřední aparát podřízený politické reprezentaci. Jde o silnou páku, kterou lze snadno zneužít ke skrytému prosazování kdejakého pochybného zájmu. Tento stav, exemplárně oslabující autonomii akademické obce, překvapivě nikomu moc nevadil. Každopádně by právě v této oblasti našim školám více autonomie prospělo. Proto BK navrhuje, aby rozhodování o investicích přešlo plně do rukou vysokých škol.

Zodpovědnost za výsledky
Autonomie v rozhodování je skvělá věc, ale bez zodpovědnosti vede vždy k uspokojení, pasivitě a stagnaci. Reálnou zodpovědnost škol může zajistit pouze zpětná vazba od studentů a uživatelů výsledků výzkumu. Ano, jde o konkurenci, které je u nás málo. Na většinu škol se totiž léta hlásí více schopných uchazečů, než je stát školám ochoten financovat. Školy tak dosud neměly dostatečně silný motiv vážně přemýšlet o tom co, jak, kde a kdy učit a proč usilovně pracovat na svém rozvoji. A rozvoj plánovaný a řízený od úřednického stolu ministerstva se ukázal jako neuspokojivý. Vysoké školství se totiž ve vyspělých zemích stává obrovským a rozmanitým sektorem hospodářství, který již nelze efektivně (neefektivně ano) řídit starými metodami centrálního plánování.

Zatím u nás nefunguje ani konkurence dobrým jménem. Veřejnosti se totiž stále nedostává podrobných, srovnatelných a věrohodných informací o obsahu a kvalitě vzdělávání a vědecké práce na školách. Diskuse o kvalitě škol se vedou na základě kusých, často zavádějících informací. Jen si zkuste někde najít přehledné a detailní informace popisující charakter, výsledky a kvalitu vzdělávacích programů našich vysokých škol. Občas se o to investigativně pokusí novináři, buďme rádi, ale výsledek je vždy hodně nedokonalý a rozporuplný. Taková situace samozřejmě vyhovuje podprůměrným, jejichž nezodpovědnost a neschopnost se v netransparentním prostředí lépe schová. V netransparentním prostředí se i pochybná škola vydává za solidní a světově podprůměrná škola za špičkovou. Kvalitě samozřejmě nedodá ani absence alespoň symbolického školného, které by podnítilo tlak ze strany studentů. Proto BK navrhuje vznik všeobecného informačního systému a odložené školné.

Aby naše vysoké školství začalo dosahovat lepších výsledků, musí se změnit, mimo jiné, následující:
i) Do konání škol se musí více promítat zájem okolního světa - veřejnosti, ovšem dobře izolovaný od politikaření.
ii) Musí být výrazně posílen konkurenční tlak vedoucí školy k zodpovědnosti za jejich výsledky.
iii) Je třeba školného jako cenového a informačního signálu a nástroje konkurence mezi školami
iv) Musí být výrazně zvýšena informovanost o kvalitě a vzdělávací nabídce.

Toto všechno a další je obsaženo v Bílé knize reforem vysokého školství. Pro řadu vlastníků-podílníků veřejných vysokých škol akademiků, žijících dosud poměrně pohodlně z veřejných peněz plynoucích bez nepříjemné konkurence v málo transparentním prostředí však nebudou reformy nic příjemného a řada z nich se jim bude celkem přirozeně zuby nehty bránit.

Daniel Münich
spoluautor Bíle knihy působí na CERGE-EI

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

sasa napsal(a):

2DM:
Ad i) Zajem okolniho sveta o VS se nejlepe promitne navysenim financniho prispevku na srovnatelnou uroven se staty Zapadni Evropy. Zatim staci stejne % HDP.
Ad ii) Vysledky zakladniho vyzkumu zadnym konkurencnim tlakem z cloveka nedostanes. Jen vice nekvalitnich publikaci.
Ad iii) Signalem a nastrojem konkurence pocet publikaci v SCI a h-index profesoru.
A hlavne uplatneni absolventu. To by se melo sledovat a take nastupni platy absolventu.
Ad iv) Souhlasim
19. 04. 2009 | 10:57

obcan napsal(a):

Prirovnavat akademicke senaty k valne hromade vlastniku a odtud odvozovat jejich pravomoci rozhodovat je tedy opravdu dukazem toho, jak mocne vam ta teoreticka ekonomie vyfutrovala mysl. Akademicke senaty mame v Evrope nekolik set let (hlasovalo se uz za Husa), do akcii rozlozena prav avlastniku tak dveste let. Analogie tedy kulha alespon co do casoveho poradi vzoru a jeho napodoby.

Jak by se meli podnikatele vice ucastnit na kontrole zdroju, ktere poskytuji VS na provoz ze svych zdanenych prijmu? Asi jako se podileji na kontrole provozu justice, policie a zdravotnictvi. To jsou take verejne systemy, spravujici nejakou oblast zivota za jejich dane.
Treba plzenska uni lezi naproti prumyslove zone, desim se predstavy, ze jednoho dne, reditel fmy Panasonic, kde pracuji zahranicni delnici za otrockych podminek, nakraci coby clen nejakeho spravniho organu do budovy univerzity. Ona na tom ta uni nijak dobre neni, ale nechapu jak by ji mohl pomoci clovek, ktery vedome zneuziva sve mocenske nadvlady k tomu, aby v jeho podniku byli vykoristovani lide. Necti pravo a na akademickou pudu nic takoveho nepatri. Vymyslete radeji, jak ty podnikatele naucit ctit pravo, namisto abyste jim prisuzoval roli spasitelu verejneho skolstvi.Zatim jenom prokazuji, jak mohutne umi verejne rozpocty rozkradat.

Nejvetsi for vaseho textu viz doporuceni bod i)zajem verejnosti ocisteny od politikareni, to je asi na Nobelovu cenu miru ne?
Proc jste vlastne cely text nevenoval tomuto problemu? Vy nevidite, v jakem svrabu je cela spolecnost, jejiz verejnost nema sanci svuj hlas protlacit pres ignoranic politickych struktur?
Vy nevite, ze jsou omezovany rozpocty divadel a jinych kulturnich instituci, pres politicky artikulovany odpor jejich verejnych zastupcu? Co asi tak muze zastavit tento neblahy trend na univerzitni pude? Jenom realne uplatnovana autonomie a samosprava. Jeji nedostatky jsou ovsem jine, nez ty, co vyjmenovavate vy.

Ostatne neni vam ponekud trapne porad mlit dokola s timhle paradigmatem, ktere je ve svete na kolenou?
19. 04. 2009 | 11:09

jogín napsal(a):

Představa autora spočívá v zavedení zásadního vlivu podnikatelů na vysoké školy. To jsou ti "uživatelé výsledků výzkumu". Snadno si představíme důsledky, podnikatelé budou dirigivat VŠ ke svému prospěchu. U přírodovědných a lékařských oborů podobné vlivy povedou přímo ke katastrofě, základní výzkum je totiž v naprosté většině míle před aplikovaným a místo tvrdé mezinárodní konkurence o publikace v prioritních časopisech nastane příštipkaření ve službách nějaké firmičky.Na kvalitě absolventů se to samozřejmě projeví. Větší tok aplikací z VŠ se dá dosáhnout jedině finančním přínosem univerzity i týmů z aplikací- a tady Bílá kniha zamítá vznik společných podniků s účastí VŠ. Jen vědecké týmy samotné jsou schopné odhadnout pracovní zátěž, úbytek kapacity základního výzkumu a finanční výnos takového projektu. Rozhodně to nedokáže vědecká rada, ve které budou mít dvoutřetinovou většinu podnikatelé a ministerští úředníci. Lobing , korupce a zákony na míru pro firmu fungují i na úrovni parlamentu a zavedeni podobné atmosféry na univerzitách může vést jen k úpadku.
19. 04. 2009 | 11:43

Martin napsal(a):

Vy jste to pořád nepochopil. Na VŠ se chodí kvůli papíru s kulatým razítkem, všechno co potřebujete v praxi se musíte naučit sám a škola Vám tak maximálně bude házet klacky pod nohy například nesmyslným rozvrhem. Pokud něco z VŠ použijete v praxi, je to čirá náhoda a kontraproduktivní, VŠ je tady pro VŠ ne pro 3x fuj praxi.
19. 04. 2009 | 12:18

sasa napsal(a):

Martin: pokud nejste provokater, tak jste ztracena existence, ktera mrha svym talentem. Mel jste jit studovat do zahranici k nekteremu nositeli Nobelovy ceny
19. 04. 2009 | 12:50

jogín napsal(a):

Pokud jde o posuzování kvality výuky podle platu absolventů, jde o nesmysl. Miliardářem se nestal ani Einstein, ani Fleming, a autoři významných vynálezů často umírali v bídě. Výnos z Pasteurových objevů převýšil reparace placené Francií Německu, ale přes slušný plat nebyl ani on boháčem. Tato koncepce je založena na primitivní představě tržíních fundamentalistů, kteří předpokládají, že výše platů je přímo úměrná přínosu zaměstnance. Ve skutečnosti jsou nejvyšší platy v oborech, které přerozdělují peníze. Současná finanční krize ukazuje, že zkrachovaly finanční instituce, kde jsou platy nejvyšší a nejhůře postiženou zemí je Island, kde ve skvěle placeném finančnictví byla zaměstnána třetina populace. Island čelí státnímu bankrotu včetně rozprodání veškerého majetku státu.
19. 04. 2009 | 13:07

ucitel napsal(a):

BK je pouze ucelovy nastroj, kvalita vyuky nikoho nezajima. V oblasti reforem zdravotnictvi a skolstvi jde pouze o to, jak rozprodat zbytky statniho zdravotnictvi a vydelat na vzdelavani.
19. 04. 2009 | 13:25

sasa napsal(a):

jogine: musim byt nesmlouvavy. Vase poznamka je mimo misu. Kvalitu jednotlivych skol samozrejme musite porovnavat ve stejnych oborech. Nemuzete srovnavat pravniky a jaderne fyziky. A uz vubec nemuzete argumentovat spickami svetovych objevu. Ale k rozhodnuti, jestli je lepsi prirodoveda (spise obor)v Praze nebo v Brne, muze napomoci znalost platu jejich absolventu v peti letech po absolutoriu.
Problemem je spise, ze nase republika je mala, takze nejprve je treba zvednout vydaje na vysoke skoly a potom lze porovnavat publikace.
19. 04. 2009 | 13:29

prirodovedec napsal(a):

obcan, sasa, jogin: Dekuji za zajimava a otevrena sdeleni.

Jen nerozumim v cem sasa nesouhlasi s joginem? :)

Je podle mne pochopitelne, ze danovi poplatnici davajici na zakladni vyzkum, jsou snadno motivovatelni k tomu, aby si zjistovali co z toho maji (zejmena v casech krize). Dostat VS do podruci firem, jako je vyse zminena, zrejme neni "idealni" (mozna pro ty firmy). Nicmene posileni pozitivni motivace (ne te Moravovy :) ) k tomu, aby byla vsestranna snaha hledat zpusoby, jak vyuzit jiz existujici vysledky zakladniho vyzkumu pro aplikace, mi zni reacionalne. Otazkou je, jaky "skleb" z toho v CR vyjde.

Celkove: Pokud spravne chapu prispevek autora (dekuji kolegovi z RVS CR za odkazy a odpovedi na me dotazy a jeho zasvecene pohledy), padem vlady sice skoncila neuspesna jednani MSMT, tymu Bile knihy a navrhovatelu zakona se zastupci RVS a CKR, viz:

http://www.radavs.cz/priloh...

http://www.provzdelanost.cz...

Nicmene chapu, ze i s ohledem na vysoko dotovane (stamilionove?) individualni projekty narodni, venovane reforme VS (jde opravdu o penize EU v case ekonomicke krize?):

http://www.msmt.cz/struktur...

http://www.radavs.cz/clanek...

argumentace musi pokracovat, viz:

http://www.radavs.cz/priloh...ímek 14

a citace cile projektu:

"Prubezne vytvaret priznive podminky pro prijeti reformy v cilovych skupinach a verejnosti"

Predpokladam, ze daleko kvalifikovaneji se jiste mohou vyjadrit profesori z RVS (prof.Zlatuska) a rektori, kteri s autorem a jeho tymem Bile knihy jednali na pude MSMT o vecnem zameru zakona.

Snad se mi pozdeji podari sumarizovat nektere dotazy, ktere mne napadaji pri cteni zaujateho textu autora.
19. 04. 2009 | 14:12

Realista napsal(a):

Toto jsou fráze přepapouškované z Bílé knihy, které nic zásadního neřeší, a které mohou navíc být pro VŠ v Česku nebezpečné.
19. 04. 2009 | 16:21

také kecal napsal(a):

Vážený autore, spolitováním musím konstatovat, že jste plně, ale opravdu plně mimo mísu. Pokud budou vysoké školy z větší části závislé na financích od státu, není možné, aby se odpolitizovaly.Závislé na státu, politické garnituře, jsou i tím, že jenom politici vytváří legislativní prostředí i pro školství. Na straně druhé, nevidím důvod, proč by měly narůstat počty darmojedů v humanitních oborech, které platíme ze státních peněz a kteří po ukončení VŠ jsou neupotřebnitelní ve svém oboru (je jich nadbytek) a tak raději roznáší pivo v nějaké špeluňce v ČR a nebo vyjíždí mýt nádobí do ciziny.
19. 04. 2009 | 17:00

sasa napsal(a):

prirodovedec: jogin asi se mnou nesouhlasi v uzitecnosti sledovani platu absolventu 5 let po absolutoriu jako jednoho z kriterii uspesnosti VS. Mozna by ho presvedcila dynamika toho udaje.
Co se tyce grantu na presvedcovani cilovych skupin? Jednalo by se o pozitivni motivaci?
Kolik je na poslance a senatora? :-)
19. 04. 2009 | 17:05

Jarda napsal(a):

Docela by mne zajímalo, kdo je v pozadí těchto snah. To ti kluci včetně Lišky ze svých hlaviček nemají, tak mazaní zase nejsou. Je to jeden z dalších drobných krůčků, jak postupně rozhodování, tj. moc, přesunout od jasně identifikovatelných entit, přímo spjatých s danou institucí, kamsi doztracena, kam nikdo nevidí.
19. 04. 2009 | 19:09

prirodovedec napsal(a):

sasa: Na byt na Floride by to asi nestacilo. :)

Jarda: Nektere motivace jsou celkem jasne. Napr. co se tyka tzv. autonomie: Pokud projdete tym BK a navrhovatelu po jmenech, najdete tam jednotlivce, kteri bud nemaji se samospravou na VS dobre zkusenosti (jako rektori, urednici MSMT, aj.) nebo zadne. Na druhe strane jsou zase lide, kteri se svymi senaty dokazali uspesne jednat (prof. Zlatuska) nebo v nich pusobili. To se zrejme promita.

Na http://www.provzdelanost.cz aj. se hovori o moznostech odkladat nase vyslouzile politiky do funkci na univerzitach (viz castecne UK model). Dale se hovori o ochote podnikatelske a politicke sfery pomoci nezkusenym univerzitam s desitkami miliard projektu EU. Ale to jsou jiste jen pomluvy.
19. 04. 2009 | 20:58

jogín napsal(a):

sasa: V rámci oboru srovnávat platy absolventů samozřejmě jde, ale rozdíly najdete už třeba mezi imunology a buněčnými biology, kteří pocházejí ze stejné katedry. Protože má imunologie v česku dlouhou tradici, je v téhle specializaci hodně míst v AV s lepšími platy. V oboru celé biologie je srovnání platů mimo mísu- platy jsou různé podle specializací a místních podmínek, rozdíly jsou malé a o úrovni univerzit podstatně líp vypovídá publikační činnost. Zajímalo by mne, jestli jsou právníci z Prahy placeni jinak než z Brna-mám o tom silné pochybnosti. Samozřejmě, o srovnávání absolventů ze stejného oboru není v Bílé knize ani slovo, platy ouřada bude srovnávat globálně a dojde k závěru, že technické obory jsou k ničemu a vzdělání se vyplatí jen v bankovnictví a právech.
19. 04. 2009 | 21:25

sasa napsal(a):

jogin: no jo, ale stejne to je s citacemi. V imunologii je snazsi si ji poridit nez v impulsni technice. Zalezi dost na tom, co je moderni. Staci se podivat na pocty referenci u kazdeho imunologickeho clanku. Nebo je snad Nobelova cena za fyziku mene nez za medicinu? Proste kazdy chvilku taha pilku. 100 let to byli fyzici, ted to 50 let budou biologove ci kvantovi chemici. No a pak to na furt prevezmou matematici.
19. 04. 2009 | 22:43

prirodovedec napsal(a):

sasa, jogin: S ohledem na sdeleni Kalouska na www o nutnosti skrtat (po skonceni jeho ministrovani), a protoze avizoval uz drive -5% ve statni sprave tak si myslim, ze nase diskuse je celkem o nicem.

S ohledem na zpravy od kolegu z prumyslu CR nadale cekam propad HDP cca 5% (zatim) a balicky alespon -10%. Pocitejte s tim a budte pripraveni. Bude se podle mne skrtat vyrazne na AV i VS.

Vira v rozvoj aplikovaneho a zakladniho vyzkumu v CR, jak je reklamne podavana potentaty, v nejblizsich deseti letech CR nepomuze, a to ani naliti EU penez do kapacit, na jejichz provoz neni.

Zajimal by mne Vas nazor, jak pres IF a patenty vznikne ta slavna znalostni spolecnost, ktera CR povede k prosperite. Bezesporu je to pro mlade lepsi nez utecou, ale kdo to zaplati a co to prinese? Zejmena pri financich na VS na polovine prumeru EU jiz ted. Asi by se hodilo spise se vydat zase do nejakeho Manchesteru, okopirovat to a rozjet to doma ... :)
19. 04. 2009 | 22:58

wiki napsal(a):

prirodovedec:

No jasně, že se bude škrtat i ve výzkumu. Nepostřehl jste např. info o plánech na snížení financí pro program VZ (na rok 2010 o 1/3, na rok 2011 o 2/3)? Realisté předpokládají, že o tyhle finance minimálně v roce 2010 příjdeme...
19. 04. 2009 | 23:35

sasa napsal(a):

prirodovedec: nechci byt skodoliby, ale vybudovat pomoci kapitalismu komunismus (znalostni spolecnost) je stejne nesplnitelny ukol, jako ho vybudovat pomoci stalinismu. Jinak bych se snazil zavest celosvetovou ekologickou dan na dalkovy obchod. Vzdyt delat mansestraky neni nutno v Cine. Nas aplikovany vyzkum bych zameril na vodikovy pohon. At ho financuje CEZ.
19. 04. 2009 | 23:43

Duroy napsal(a):

Aby naše vysoké školství dosahovalo lepších výsledků, je potřeba:
1. Zredukovat počty míst v prvním ročníku VŠ na polovinu, tj. 50 000 (Je normální, že populační ročník 1990 - 110 000 osob a míst na VŠ jen pro tento ročník 105 000?)
2. K tomu zredukovat pedagogický a vědecký sbor (Připadá vám normální, pokud jde 1/5 ročníku na doktoranské studium?, na VŠ jsou asistenti, kteří nedokáží ani přečíst skripta?)
3. Zbývající zaplatit, nabídnout lukrativní podmínky, peněz bude více než dost.

On ten exponenciální růst studentů, docentů, asistentů přece není možný donekonečna...
20. 04. 2009 | 09:22

Taoiseach napsal(a):

autor:

Pokud vím, pan ministr jasně prohlásil, že BKň už neplatí. Mám Vašemu pojednání rozumět tak, že ji chcete oživovat? Ne, že bych chtěl vyhrožovat, ale to bych si potom snad musel ten spisek přečíst - :( .

Jinak hesla typu "veřejné zájmy (v tom dobrém slova smyslu)" nebo "okolního světa - veřejnosti, ovšem dobře izolovaný od politikaření" by byla velmi hezká, kdybyste řekl zcela konkrétně, jak to chcete zajistit.

Stát se k universitnám chová dost macešsky, a pokud bude zavedeno vícezdrojové financování, bude se chovat ještě hůř. Nebo mi snad najdete naivku, který by věřil v opak?
20. 04. 2009 | 15:25

jogín napsal(a):

Nejlepší způsob jak zvýšit výkony aplikovaného výzkumu je zdvihnout počty doktorantů na kvalitních pracovištích. Výchova doktorantů jen pro vlastní potřebu je luxus, nic to hospodářství nepřináší. Doktoranti pracují ve špičkových týmech, jsou přímo vychováváni a dělají to rukama. Nároky jsou vysoké- zkouška z angličtiny, z odborných předmětů, půblikace. Je potřeba také zvýšit jejich platy aspoň poblíž průměru, odvádějí pořádný kus práce a současné stipondium je na žebrotu. Je to jediný způsob, jak zrychlit proudění informací ze základního výzkumu do aplikovaného a do praxe. Krmit podnikatele výzkumem zadarmo nemá cenu, apl. výzkum na VŠ je nutné dělat na zakázku.
21. 04. 2009 | 09:21

Bisnis Online napsal(a):

In the reform of health and education is only about how to sell out the remains of the state to make health and education.
12. 06. 2009 | 15:20

omega watches napsal(a):

First conceived 150 years ago the Omega name has become known world wide by watch collectors and the common man,now oemga watches is catch on in the whole world and Many countries omega watches as the official watch as far as i know.http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:37

LV napsal(a):

Nejlepší způsob jak zvýšit výkony aplikovaného výzkumu je zdvihnout počty doktorantů na kvalitních pracovištích. Výchova doktorantů jen pro vlastní potřebu je luxus, nic to hospodářství nepřináší. Doktoranti pracují ve špičkových týmech, jsou přímo vychováváni a dělají to rukama. Nároky jsou vysoké- zkouška z angličtiny, z odborných předmětů, půblikace. Je potřeba také zvýšit jejich platy aspoň poblíž průměru, odvádějí pořádný kus práce a současné stipondium je na žebrotu. Je to jediný způsob, jak zrychlit proudění informací ze základního výzkumu do aplikovaného a do praxe. Krmit podnikatele výzkumem zadarmo nemá cenu, apl. výzkum na VŠ je nutné dělat na zakázku.
04. 07. 2009 | 04:59

LV napsal(a):

Nejlepší způsob jak zvýšit výkony aplikovaného výzkumu je zdvihnout počty doktorantů na kvalitních pracovištích. Výchova doktorantů jen pro vlastní potřebu je luxus, nic to hospodářství nepřináší. Doktoranti pracují ve špičkových týmech, jsou přímo vychováváni a dělají to rukama. Nároky jsou vysoké- zkouška z angličtiny, z odborných předmětů, půblikace. Je potřeba také zvýšit jejich platy aspoň poblíž průměru, odvádějí pořádný kus práce a současné stipondium je na žebrotu. Je to jediný způsob, jak zrychlit proudění informací ze základního výzkumu do aplikovaného a do praxe. Krmit podnikatele výzkumem zadarmo nemá cenu, apl. výzkum na VŠ je nutné dělat na zakázku.
04. 07. 2009 | 04:59

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
07. 08. 2009 | 07:22

seo motivation napsal(a):

I havent any word to appreciate this post.....Really i am impressed from this post....the person who create this post it was a great human..thanks for shared this with us.
http://antonfkip.com/objek-...
http://antonfkip.com/seo/se...
http://antonfkip.blogspot.com
http://antonfkip.is.edu
http://ebloging.com
http://seogoblog.com
http://miss925.com
http://si-oot.blogspot.com
http://seogoblog.com/belaja...
14. 10. 2009 | 21:50

799mall napsal(a):

When the fight begins within himself, a man's worth something.<a href="http://www.799mall.com/Prod...">ugg bailey button</a> it is while you are patiently toiling at the little tasks of <a href="http://www.799mall.com/Prod...">ugg classic cardy</a> life that the <a href="http:http://www.799mall.com/Productlist.html?CatID=200224212">ugg classic mini</a> meaning and shape of great <a href="http://www.799mall.com/Prod...">uggs boots </a>whole of life dawn on you
22. 10. 2009 | 10:26

luxusní hodinky napsal(a):

Jak je tomu s autonomií - konkurencí - transparentností univezit u nás? Jejich autonomie není dobře vyvážena, zdravé konkurence je málo a transparentnost výsledků je velice chabá.
24. 10. 2009 | 18:38

replica watches napsal(a):

<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Watches</strong></a>,<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watch</strong></a> .<a href="http://www.iwcreplicas.com"><strong>iwc watches</strong></a>,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>breitling replica</strong></a>
<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watches</strong></a> ,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>Breitling Navitimer</strong></a>,
<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Rolex</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Rolex watches</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong> Rolex Daytona </strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong>Rolex Submariner </strong></a>
11. 11. 2009 | 07:38

uggclassic napsal(a):

<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Bailey Button</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ch...">UGG Christmas Special Offer</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Classic Crochet</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">Ugg Lo Pro Button</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/bl...">UGG Locarno</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Mayfaire Boots</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG New Style</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Tall Stripe Cable Knit</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Women's Classic Argyle Knit</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">Women's Coquette</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Mini Boots</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">Ugg Women's Rainier</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Tall Boots</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Sundance</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Cardy boots</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Nightfall</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Ultra Short</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Ultra Tall</A><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">UGG Short Boots</A><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/">ugg boots sale</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/ug...">classic ugg boots</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/ug...">classic tall ugg</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/ug...">ugg short</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/">ugg sale</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/">ugg boots uk</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/">ugg uk</a><BR>
<a href="http://www.linkboots.com/">ugg boots</a><BR>
<A href="http://www.linkboots.com/ug...">Tall Ugg Boots</A><BR>
28. 11. 2009 | 12:26

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy