Mlha nad blaty české vědy

17. 01. 2010 | 00:40
Přečteno 5439 krát
O úrovni české vědy (myslím zde základní výzkum) v porovnání se světem a o jeho přínosu k celosvětovému poznání toho víme zatraceně málo. Je to paradoxní, dává-li na to stát každoročně skoro dvacet miliard korun. V Česku je prostě stále zvykem se raději po výsledcích státního snažení moc neptat. Není to ale pouze případ výsledků výzkumu. Stačí se podívat, jak málo si stát ověřuje dosahované výsledky ve školství nebo v aktivní politice zaměstnanosti. Jako bychom se báli, že se něco nepříjemného dozvíme a ještě se budeme nuceni nad něčím možná nepříjemným zamýšlet.

Život ve sladké polovědomosti o kvalitě výsledků však stát nezbavuje břemene systémy výzkumu a školství dlouhodobě řídit a financovat. A systémy, kde není k dispozici neviditelná ruka trhu, nelze bez kvalitních informací o výsledcích efektivně řídit. To jen takový povzdech na úvod.

Co je vidět v mlze
Jediné pravidelné srovnání výsledků celé české vědy vůči světu obsahuje každoroční Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím. Slovo analýza v názvu je sice poněkud nadnesené pro více méně statistický přehled, ale buďme rádi za to málo. Vždyť ani nedávno zavedená Metodika hodnocení, která mezi vědeckou komunitou vyvolává emotivní diskuse, bez ohledu na to zda je dobrá či špatná, nám o kvalitě českých vědních oborů vůči světu neřekne ani pověstné Ň.

Pohled na grafy a tabulky Analýzy ukazuje, že výsledky české vědy jako celku nejsou žádný zázrak. Nejde však ani o propadák. Podobně totiž dopadají i země sdílející s námi osudy střední a východní Evropy minulého století (Slovensko, Maďarsko, Polsko a další). Na druhé straně o tom, že máme světově špičkové vědce, víme i bez této Analýzy. Jak však jsou na tom ve srovnání se světem jednotlivé obory? O tom přináší informaci poslední Analýza 2009 v bibliometrické sekci B.3.

Jako ochutnávku z Analýzy uvádím mezinárodní srovnání několika zajímavých oborů co do citovanosti vědeckých článků a jejich počtu. Relativní citační index oboru (RCIO) – porovnává intenzitu citační odezvy na články českých autorů s průměrnou úrovní citační odezvy ve světě. Například RCIO rovný 110 % znamená, že články v Česku působících vědců v oboru dosahují 110 % průměrné citační odezvy v tomto oboru ve světě. Na místě je ale varování, že RCIO má jako každý bibliometrický své mouchy. Naštěstí pro účel srovnání vybraných oborů se světem ty mouchy zas tak otravné nejsou. A kromě toho nic lepšího dnes v ruce nemáme.

Nejdříve malé poučení...
Spolu s hodnotou RCIO je třeba se vždy dívat i na relativní produkci článků vztaženou (zde) k populaci země. Vysoká/nízká hodnota RCIO sama o sobě totiž nutně nevypovídá o vysoké/nízké citovanosti českého oboru jako celku, protože RCIO představuje počet citací připadající na průměrný článek. V extrémním případě si totiž lze představit vysokou hodnotu ukazatele RCIO dosaženou pouze díky tomu, že Česko v oboru publikovalo jediný, zato nadprůměrně citovaný článek. V tomto je bibliometrická sekce nejnovější Analýzy 2009 krokem kupředu, protože nabízí i údaj o relativní produkci článků v oborech.

...a teď na to zajímavější
Za obory dosahující pozoruhodně dobrých výsledků lze považovat ty, které vykazují nejen vysoké RCIO (100% a vyšší), ale také vysokou relativní produkci článků. Graf nalevo ukazuje trend RCIO v letech 2002-2008, graf napravo ukazuje trend relativní produkce článků (na 1. mil. obyvatel) pro ČR (černá čára s čísly) a EU-15 (modrá bez čísel).

Fyzikální chemie: Dlouhodobě rostoucí RCIO v roce 2007 překonal 100% navzdory tomu, že spolu s tím rostla i relativní produkce článků, která se dostala na úroveň běžnou v zemích EU-15 (země staré patnáctky EU).
Fyzikální chemie
Fyzikální chemie


Matematika: si udržuje RCIO kolem 100 % a spíše nad a v posledních letech v relativní produkcí dokonce výrazně utekla zemím EU-15.
Matematika
Matematika


Farmakologie: si udržuje světově standardní citovanost článků (RCIO okolo 100%). Je zřejmé, že za posledních 6 let tento obor hodně dohnal náskok EU-15 co do relativní produkce článků.
Farmakologie a toxikologie
Farmakologie a toxikologie



Entomologie: se jeví jako nejúspěšnější z českých oborů. Má jak velmi vysoký RCIO (nad 120 %) tak extrémně vysokou relativní produkci ve srovnání s EU - 15. Brouky holt češi asi stále umí.
Entomologie
Entomologie


Všeobecné a interní lékařství: Jde o exemplární příklad toho, jak zavádějící může být sledovat pouze hodnotu RCIO. RCIO před pár lety dosahoval neuvěřitelně vysokých 911% a 588%. Není to však doklad neuvěřitelně vysokého ohlasu českého medicínského výzkumu jako celku. Jde o to, že se RCIO počítá jako průměr z extrémně malého počtu článků (relativní produkce v ČR na pouhých 12% EU - 15) hojně citovaných.
Všeobecné lékařství
Všeobecné lékařství


Ekonomie: je příkladem společenskovědního oboru, kde jsou články v časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. Až do roku 2006 vidíme propastně nízké hodnoty RCIO a velmi nízkou relativní produkci, což dokladuje jak velmi nízký ohlas českého ekonomického výzkumu ve světě, tak malou snahu svět oslovit publikováním článků v mezinárodních časopisech (ale většina společenskovědních oborů je na tom ještě hůře). V roce 2007 však došlo k nastartování prudké změny a v roce 2008 se již česká ekonomie jeví jako světová. Bohužel při bližším zkoumání, a bibliometrii bez něho není radno bezhlavě věřit, jde o důsledek něčeho jiného než je rychlovkvašená světobornost českého ekonomického výzkumu. Přijde některý čtenář blogu co je za tím?
Ekonomie
Ekonomie


Psychologie: je obor, kde dopadáme opravdu velice špatně. Ohlasy vědeckých výsledků (citovanost měřená RCIO) je v poměru ke světu velice nízká a relativní produkce článků je nízká až propastně. V psychologii se přitom nelze vymlouvat na to, že by v ní nebylo běžné publikovat v časopisech. Má nějaký obeznámený bloger pro tak špatný výsledek české psychologie nějaké smysluplné vysvětlení?
Psychologie
Psychologie


Informace o dalších oborech lze najít v Analýze stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009 v bibliometrické sekci B3 na str. 90-102 a dále v příloze číslo 3.

A nakonec několik dalších varování:
1) Vypovídací schopnost RCIO je nižší nebo dokonce nulová u oborů, kde publikace článků v časopisech není významnější formou šíření nových poznatků. Jde o mnohé společenské obory, všechny humanitní obory, ale i o některé obory živé a neživé přírody (takže pozor v příloze 3).
2) Údaje RCIO a relativní produkce nezohledňují kolik prostředků stát na daný vědní obor dává a kolik vědeckých pracovníků v něm působí.
3) Hodnoty RCIO i relativní produkce výrazně ovlivňuje to, zda v České republice v daném oboru vychází časopis (nebo časopisy) spadající do časopisů, ze kterých se RCIO a relativní produkce pročítá.
4) Hodnoty RCIO i relativní produkce reflektují dominantně výsledky základního výzkumu a o aplikovaném výzkumu nic moc nevypovídají.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Miroslav Pivoda napsal(a):

EKONOMICKÝ VÝZKUM
Ekonomický výzkum a ekonomické torie (vzniklé zobecněním z konkrétních případů) mají menší obor platnosti než teorie z přírodních či technických věd. Gravitační zákon působí na zeměkouli všude stejně. Ekonomické teorie z post-komunistických zemí nejsou aplikovatelné v dlouhodobě tržních ekonomikách a tyto poznatky ani nikoho v Americe nezajímají. Nebo vás v Česku snad zajímá ekonomický výzkum z Kazachstánu?
17. 01. 2010 | 07:18

Ládik napsal(a):

Na ekonomii a související pavědy bych nevydal ani kačku. Převedl bych prachy na techniku a lékařství.
17. 01. 2010 | 07:36

almost glossed napsal(a):

1. Uvádět jakékoliv indexy, které srovnávají výkony v jednotlivých zemích, ale nezohledňují náklady je demagogie. Je v tom samozřejmě skrytý záměr. Jak jsem zaznamenal, v přepočtu na náklady je česká věda výkonná až překvapivě.

2. Srovnávat hodnoty indexů, které zahrnují jen časopisy v angličtině, je demagogie. Je v tom samozřejmě skrytý záměr. (Už vidím amerického profesora, jak si po nocích se slovníkem v ruce překládá česky psaný článek do angličtiny, aby se dozvěděl, jaké má ta slibná anotace z databáze pokračování.)

3. Srovnávat obory mezi sebou je už samo o sobě z podstaty věci nesmysl. Je to demagogie a je v tom skrytý záměr. Obory nejsou a nebudou srovnatelné. Společenskými podmínkami, východisky, možnostmi generalizace poznatků ani jejich aplikovatelností. Srovnatelnost vědecké metody to nezmění.

Dlouhodobě žasnu nad jednoduchým uvažováním autora tohoto článku. Čím více, tím lépe. Vše má podle něj charakter lineární závislosti. Čím více (cihel, gramů, článků, centimetrů, čehokoliv), tím lépe. Prostě budovatelské odhodlání a pohled na svět.

Ne, takto to opravdu na světě nechodí. Protože v profilu osobnosti čtu, že má manželku, dovoluji si jej tímto vyzvat, k zamyšlení, jestli stejné pravidlo uplatnil i při jejím výběru. Tak například:

Čím více kilogramů, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více vyprodukuje slov, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více je citována sousedy v blízkém i vzdálenějším okolí, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím pohyblivější, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více hovoří cizím jazykem, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více vyprodukuje myšlenek, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více vyprodukuje nových nápadů, tím lepší a výkonnější manželka.

Čím více výrobků ve svém zaměstnání vyrobí, tím lepší a výkonnější manželka. Toto pravidlo přitom platí zcela bez ohledu na její plat. Tj. platí i při naprosto minimální mzdě i při fantastickém platu s mnoha nulami na konci.

Já osobně bych měl od určitých hodnot dojem, že je to hloupá tlustá ukecaná drbna atd., ale proti gustu...
17. 01. 2010 | 10:15

otokar napsal(a):

RCI-Ó vědče, jak to dočíst a neposrat se z toho!
17. 01. 2010 | 11:00

Roman Matoušek napsal(a):

Vysvětlení, proč roste počet i citovanost článků v ekonomii v roce 2008 je myslím z velké části dán změnou srovnávaných vzorků. Z databáze Thomsonreuters jsou občas některé časopisy vyřazeny (přestanou splňivat kritéria), a jiné zařazeny. Společenské vědy (předpokládám, že v mnohem větší míře, než vědy přírodní) řeší témata aktuální jen v určitém geografickém kontextu a více publikují ve specificky národním kontextu (a zejména společenské vědy z postsocialistických zemí až v posledních letech více publikují v dobrých časopisech v zahraničí). Takže když posledních letech byl do databází zařazen nový český časopis s dominantně českými autory (pracujícími více s českými zdroji než autoři zahraniční), tak mohou počty publikací oboru i jejich citovanost výrazně skákat. Např. v ekonomii od roku 2008 přibyl na WOS časopis "E & M EKONOMIE A MANAGEMENT", který měl 64 článků a jen tento časopis zřejmě způsobil dvě třetiny meziročního nárůstu ekonomických publikací 2007/2008. V mém oboru se stalo to stejné - jeden z časopisů byl zařazen na WOS - a tím roste jak počet publikací, tak ohlasy (i na práce již vydané v zahraničí).
Když to hodně zvulgarizuji, tak RCI-O je meziročně nesrovnatelný bez zvážení těchto změn. Nemůžeme si říkat, že jsme se zásadně zlepšili, když jde jen o změnu evidence - tím nespochybňuji motivační působení zařazení na WOS a dlouhodobý pozitivní vliv, ne však meziroční zázrak.
17. 01. 2010 | 11:32

Al Jouda napsal(a):

Hodnotit vědu podle počtu článků je zhovadilost !
17. 01. 2010 | 11:49

Eliška II napsal(a):

jeden náš kamarád umí udělat graf na cokoli, jsou matematicky podložené a při jejich výkladu je i neuvěřitelně vtipný. Ovšem vás dva bych pohromadě vidět nechtěla! :-)
17. 01. 2010 | 14:00

jj napsal(a):

almost glossed:

1. Autor na to v clanku jasne upozornuje.

2. Publikovat v cestine ma smysl pouze v oblastech urcenych prevazne pro ceskou komunitu (treba ve zkoumani ceske literatury). Vsechny oblasti zminene autorem jsou ciste mezinarodni. Veskere kvalitni clanky v techto oborech jsou v anglictine a argumentace cestinou je jen vymluva pro neschopnost napsat cokoliv kvalitniho. Prikladem je treba casopis Politicka ekonomie, ktery je mezinarodne impaktovany, ale publikuje clanky v cestine. Uroven v zadnem pripade nesnese srovnani se svetem (casopis je na samotnem konci vsech zebricku) a jediny zpusob ziskavani citaci je pomoci vzajemneho citovani v tomtez casopise. Pro seriozni vedce v Cesku ale neni anglictina zadna prekazka.

3. Autor nesrovnava obory mezi sebou, jen ukazuje na postaveni daneho oboru ve srovnani se svetem.

Zasnu nad neschopnosti nekterych diskutujicich porozumet psanemu textu.
17. 01. 2010 | 20:46

Marty napsal(a):

jj:
ještě bych doplnil

2. Nevím jaká je situace dnes (srovnávám se situací před cca. 10 lety) ale publikovat v cestine resp. v angličtině v časopisech s mizivým impakt faktorem byla donedávna velmi pohodlná a bohužel obecně tolerovaná cesta českých vědců. Ono napsat vědecký článek do kvalitního časopisu dá opravdu velmi mnoho práce. A tak jen doufám, že se to za posledních 10 let posunulo alespoň trochu dál a čím dál více českých vědců(včetně postgrduálních studentů)se srovnává se zahraniční konkurencí (samozřejmě psané v angličtině).
18. 01. 2010 | 08:56

almost glossed napsal(a):

jj:
1. Přesto to dělá. Proč?

2. Jen Váš názor. Jeden z mnoha. Témata, která řeší tato společnost jsou dost odlišná od témat, která připadají významná jiným částem světa. Je jasné, že tak specifická témata pak mají obtížnější přístup do anglicky psaných časopisů. České časopisy mohou mít a mívají stejné standardy, jako zahraniční. Stejné recenzní řízení apod. Není důvod, proč časopisy s recenzním řízením považovat za nějaké podřadné oproti anglicky psaným. O čem vypovídá impakt faktor viz níže. Osobně si myslím, že má na vědu degradující vliv. Jen zvýhodňuje masová a "moderní" témata a do vědy zavádí konformitu a vezení se "na vlně". Na jedné straně potlačuje nápady, na druhé straně zvýhodňuje produkci kontroverzních tvrzení, která vyprovokují následovníky k mnoha reakcím. Zvýhodňuje mj. i exhibicionisty a provokatéry.

3. Ale srovnává, srovnává... A jako pochybný klíč ke srovnání používá onen "poměr ke světu". Ve skutečnosti míru integrovanosti oborů se světovými. Ta je však nesmyslná tam, kde se řeší jiná témata. Pokud je např. pro českou transformující se společnost důležité téma změny učebnic a učebních osnov po r.89, málokdo ve světě na to naváže. Přesto to pro českou společnost bude mít nezanedbatelné zisky. Podle Vás (Municha) je to příznak zaostalosti pedagogiky za světem. Podle mě je to důkaz rozdílných podmínek, východisek, možnosti aplikace a generalizace. Jde o důkaz, že zde jako důležitá vystupují jiná témata než zemích, které nebyly pod vládou komunistické strany. Takový fyzik nic podobného nemusí řešit. Jeho témata jsou univerzální kdekoliv na světě. Obor je z podstaty věci dokonale integrován všude na světě.
Je docela účinnou strategií používat nějaký index a vhodně si jej přejmenovat. Ten, kdo ho nezkoumá blíže, si zapamatuje jen název...
18. 01. 2010 | 10:00

Taoiseach napsal(a):

Marty

"...publikovat v cestine resp. v angličtině v časopisech s mizivým impakt faktorem byla donedávna velmi pohodlná a bohužel obecně tolerovaná cesta českých vědců ... doufám, že se to za posledních 10 let posunulo alespoň trochu dál..."

Opak je pravdou: "metodika hodnocení", o které se zmiňuje autor a kterou "vymyslela" Zrada pro vědu a výzkum, právě započítává jakékoli plky publikované kdekoli stejně jako práci světového významu, kus jako kus.

Krátce řečeno: v ČR zuří vědecko-technická kontrarevoluce.
18. 01. 2010 | 10:08

jj napsal(a):

almost glossed:

Veskera vase argumentace je zalozena na tom, ze nektere obory maji ceska specifika, a proto jsou v nevyhode. Vsiml jste si ale, jake obory si autor vybral? Ani jeden z nich zadnou nevyhodu kvuli "ceske specificnosti" nema. Nejblize k ceske specificnosti muze mit snad ekonomie, a zrovna v ekonomii vas mohu ujistit, ze standardy pro publikaci v ceskych casopisech jsou neporovnatelne nizsi nez treba jen prumerny mezinarodni casopis. Recenzni rizeni ma nizsi uroven a stejne tak je to i s clanky v nich publikovanymi.

Zkuste najit jine argumenty. Ty zalozene na ceskych specifikach v tomto pripade neobstoji.
18. 01. 2010 | 10:30

almost glossed napsal(a):

jj: Ale já přece nepíšu nic o české specifičnosti(?). Přečtěte si pořádně, o jakou specifičnost mi jde.

Ostatní je opět Váš subjektivní názor, který prezentujete jako fakt. Proč, to nevím.
18. 01. 2010 | 10:46

jj napsal(a):

almost glossed:

"Témata, která řeší tato společnost jsou dost odlišná od témat, která připadají významná jiným částem světa."

Opravdu cesky matematik, fyzikalni chemik, entomolog, lekar, farmakolog, ekonom, nebo psycholog resi jina vedecka temata nez zbytek sveta?

"České časopisy mohou mít a mívají stejné standardy, jako zahraniční."

Ty, ktere znam, rozhodne stejne standardy nemaji. Ani nemohou, protoze by nemely co publikovat.

"Pokud je např. pro českou transformující se společnost důležité téma změny učebnic a učebních osnov po r.89, málokdo ve světě na to naváže."

Autor si zadne takove obory nevybira. Spatne vybrany priklad.

"Podle mě je to důkaz rozdílných podmínek, východisek, možnosti aplikace a generalizace. Jde o důkaz, že zde jako důležitá vystupují jiná témata než zemích, které nebyly pod vládou komunistické strany."

To jsou presne ta "ceska specifika", o kterych jsem mluvil. Snazite se argumentovat tematickou odlisnosti ceskeho vyzkumu v oborech, kde takova odlisnost prakticky neexistuje.
18. 01. 2010 | 11:03

almost glossed napsal(a):

jj:Vzdávám to, musel bych se opakovat. Tolik trpělivosti a času nemám.
18. 01. 2010 | 11:08

Marty napsal(a):

almost glossed:

2. Opravdu si myslíte, že české časopisy mají stejné recenzní řízení jako špičkové světové? Je to nesmysl, daný již tím, že jsme malá země, uznávané osobnosti v některých oborech lze spočítat na prstech jedné ruky. A z toho pramení logicky jistá podjatost při recenzním řízení - prostě se všichni velmi dobře znají, podávají společné granty, publikují společně atd.

Jako příklad mohu uvést nejmenovaný český vědecký časopis (psaný v angličtině) z doby před cca. 10 lety, kdy předsedou redakční rady byl šéf jednoho z nejmenovaných výzkumných ústavů závislých na přísunu grantových peněz z několika zdrojů, kdy podmínkou uznání grantů byly publikační výstupy, z velké části právě v tomto časopisu.
18. 01. 2010 | 12:29

Antonín Hrbek napsal(a):

Zase jeden zcestný způsob myšlení - hodnotit vědu a výzkum podle někde popsaného papíru a jeho citací.

Dnešní věda a výzkum nejsou zaměřeny na to něco udělat, ale něco publikovat. A citace nejsou důkazem toho, že citovaná práce byla pro další pokrok vědy nebo výzkumu skutečně použita.

Jedna z nejcitovanějších prací byla "studená fúze" Fleischmanna a Ponse podle kterých se na každý watt příkonu vyrobily 4 watty tepla. A co z ní je?

Kolik citací měla původní práce Einsteina o speciální teorii relativity po zveřejnění?

A co s takovými pracemi, které nesměly být zveřejňovány a přesto posunuly vědu a techniku o míle dopředu (např. atomová energie, kosmonautika)?

Takže stručně - konkrétní výsledky a ne papír!
18. 01. 2010 | 16:20

Daniel Munich napsal(a):

almost glossed: Uvádět jakékoliv indexy, které srovnávají výkony v jednotlivých zemích, ale nezohledňují náklady je demagogie. V přepočtu na náklady je česká věda výkonná až překvapivě.

DM: Demagogie to žádná není, když se otevřeně řekne, co ta čísla říkají a co neříkají. Je snad demagogie že statistické úřady zveřejňují HDP (hrubý domácí produkt) zemí i když víme, že rozdíly HDP jsou determinovány technologickou, vzdělanostní a institucionální vyspělostí zemí, o čemž statistické úřady nic neříkají?
almost glossed: 2. Srovnávat hodnoty indexů, které zahrnují jen časopisy v angličtině, je demagogie. (Už vidím amerického profesora, jak si po nocích se slovníkem v ruce překládá česky psaný článek do angličtiny, aby se dozvěděl, jaké má ta slibná anotace z databáze pokračování.)

DM: Ty údaje zahrnují i články psané česky! Ale angličtina je prostě lingua franca vědy jako byla latina ve středověku. Kdo má co nového objevného říci světu musí to říci (napsat) anglicky (dříve latinsky). Svět se kvůli nám učit česky nebude. Kdo toho není schopen jakoby vědecky nebyl (minimálně není schopen se otevřít kritické konfrontaci).

almost glossed: 3. Srovnávat obory mezi sebou je už samo o sobě z podstaty věci nesmysl. Obory nejsou a nebudou srovnatelné.

DM: Je myslím dostatečně jasné, že obory navzájem nesrovnávám. Srovnávám každý obor zvlášť vůči světu.

almost glossed: 2. Témata, která řeší tato společnost jsou dost odlišná od témat, která připadají významná jiným částem světa. Je jasné, že tak specifická témata pak mají obtížnější přístup do anglicky psaných časopisů.

DM: To je omyl. Naše česká společnost z 90 procent řeší úplně stejná témata jako zbytek světa. Máme snad část vlastní historie, literatury a kultury. Nezapomeňte, že se bavíme o základním výzkumu (ten nemá předem daný užitný cíl pro danou zem). Kdo se kdy podíval za hranice Česka ví, že svět kolem nás (minimálně ten západní) je z 90 procent stejný jako ten náš.

almost glossed: Pokud je např. pro českou transformující se společnost důležité téma změny učebnic a učebních osnov po r.89, málokdo ve světě na to naváže. Přesto to pro českou společnost bude mít nezanedbatelné zisky. Podle Vás (Municha) je to příznak zaostalosti pedagogiky za světem. Podle mě je to důkaz rozdílných podmínek, východisek, možnosti aplikace a generalizace.

DM: Dobrý postřeh, ale týká se aplikovaného, nikoliv základního výzkumu, o kterém je tento blog. Učebnice a osnovy by měly mimo vycházet jak z poznatků základního výzkumu (psychologie učení a výuky, užitečnost různých znalostí a dovedností na trhu práce, role vzdělání ve společenském uplatnění a kultuře), tak z poznatků aplikovaného výzkumu (třeba analýza (ne)znalostí a dovedností českých žáků. Ale ty poznatky základního výzkumu jsou platné obecně i za hranicemi Česka.

Antonín Hrbek: Zase jeden zcestný způsob myšlení - hodnotit vědu a výzkum podle někde popsaného papíru a jeho citací.
Dnešní věda a výzkum nejsou zaměřeny na to něco udělat, ale něco publikovat. A citace nejsou důkazem toho, že citovaná práce byla pro další pokrok vědy nebo výzkumu skutečně použita.Jedna z nejcitovanějších prací byla "studená fúze" Fleischmanna a Ponse podle kterých se na každý watt příkonu vyrobily 4 watty tepla. A co z ní je? Kolik citací měla původní práce Einsteina o speciální teorii relativity po zveřejnění?

DM: Ale to jste si vybral historicky zcela výjimečné práce, které reprezentují mizivé procento toho co vzniklo. Tyto výjimky ale nevyvrací užitečné pravidlo, které jinak funguje velmi spolehlivě.
Jasně, bibliometrie určitě není dokonalé měřítko kvality. Obzvláště když ho nějaký chytrák začne zneužívat, což v případě citací (sebecitace nebo spřátelené citace) je poměrně snadné. Ale ptám se:

a) Vidíte nějaké alternativní geniálně dokonalé měřítko kvality základního výzkumu? Těžko. Musíme prostě pracovat s tím co máme k dispozici.

b) Kdybychom čekali deset a více let na to, až se (ne)prokáží skutečné přínosy základního výzkumu toho kterého vědce či instituce, podle čeho bychom základní výzkum během těch desti a více let financovali? Prostě musíme hodnotit nedokonalými nástroji které máme a ne těmi ideálními, které nemáme. Jistě, bibliometrie se musí používat s rozmyslem. Ale na úrovni hodnocení institucí, oborů a zemí je bibliometrie ve většině oborů zdaleka to nejlepší měřítko kvality základního výzkumu, které máme k dispozici.
19. 01. 2010 | 00:18

buy viagra uk cialis napsal(a):

This website is the top internet sites.
11. 01. 2011 | 06:46

car insurance rates napsal(a):

Wow! This can be one particular of the most helpful blogs We have ever arrive across on this subject. Basically Great. I'm also a specialist in this topic so I can understand your effort. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">online auto insurance rates</a>
15. 10. 2011 | 13:04

car insurance napsal(a):

Hi, i think that i noticed you visited my web site thus i got here to “return the desire”.I am attempting to in finding things to improve my website!I suppose its adequate to make use of some of your ideas!! <a href="http://www.onlyultimate.com/business-finance/insurance/california-auto-insurance-influencing-factors">auto insurance</a>
17. 11. 2011 | 14:50

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 03:37

Arrinsbrics napsal(a):

<a href=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>buy generic propecia</a> - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>generic propecia</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz buy generic propecia
06. 09. 2012 | 08:43

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy