1, 2, 3, 2 přihlášky. Co to zkusit jinak?

23. 01. 2010 | 11:29
Přečteno 5164 krát
Jako tažní ptáci vrací se každý rok téma počtu přihlášek na střední školy. Posledních deset let to za éry různých ministrů byly přihlášky 2, 1, 3 a nyní se zřejmě připravuje návrat ke dvěma. Nebylo by lepší než slepě bloudit v kruzích zvednou hlavu, otevřít oči a podívat se co se děje v zahraničí?

Shodou okolností právě v nejprestižnějším americkém, a tedy i světovém, ekonomickém akademickém časopise American Economic Review vyšel další významný článek na toto téma [1], [2]. Autoři popisují jak se v USA, jmenovitě v New Yorku a Bostonu, podařilo změnit težkopádné, nespravedlivé a neefektivní mechanismy přijímaček. Stačilo aby se tamní školští administrátoři nechali inspirovat vědeckými poznatky oboru na pokraji matematiky a ekonomie tzv. mechanism design theory.

Málokdo u nás si to uvědomuje, ale přijímací zkoušky nejsou jen administrativně-úředním kolečkem. Jde o specifický mechanismus srovnatelný svým významem s pravidly obchodování na burze nebo fungováním systému veřejných výběrových řízení.

Od dobrého mechanismu přeci chceme:

a) Systém s nízkou administrativní náročností pro školy a uchazeče.

b) Aby systém uchazeče nenutil do strategizování kam si podají přihlášku. Strategizováním myslím situaci, kdy se raději na školu nepřihlásím v obavě, aby mi mezi tím neuteklo místo na škole druhé, na kterou mám reálnější šanci se dostat (odborně se tomu říká odolnost před strategizováním (angl. strategy proofness). Proč?

- Nutnost strategizovat je neskutečně stresující pro uchazeče a jejich rodiče jak měsíce před podáním přihlášky, tak měsíce po nepřijetí, kdy si neúspěšní rvou vlasy, protože volbu kam podali přihlášku prokoučovali. Doplácí na to samožřejmě ti, jejichž rodiče strategizovat nejsou schopni.

- Strategizování vede k tomu, že se řada uchazečů v obavě z nepřijetí na jejich nejpreferovanější školu nepřihlásí. A může jít o školu nejdosažitelnější, nejvhodnější zaměřením studia, odpovídající náročností, vstřícným přístupem atd. To vede k tomu, že reálně vysoká poptávka po dobrých a vhodných školách zůstává skryta. Nevidí jí ani management školy, pro který by to byl doklad, že dělá svou práci dobře. Nevidí jí ani školská administrativa státu, aby mohla na situaci vhodně reagovat. Příkladem jsou tehdejší prohlášení bývalé ministryně Buzkové, že míst na gymnáziích je podle podaných přihlášek dostatek. Dosud nevím zda záměrně či naivně ministryně přehlížela skutečnost, že dlouhé zástupy nadaných dětí na gymply přihlášku ze strachu z nepřijetí vůbec nepodávaly.

c) Aby byl systém spravedlivý. Aby se nestávalo, že se někdo horší než já dostane na školu, kterou preferuji více než školu, kam jsem se skutečně dostal. Odborně se tomu říká eliminace opodstatněné závisti (angl. elimination of justified envy).

d) Aby byl systém efektivní v tom smyslu, že nejlepší uchazeči se dostanou na nejlepší-nejnáročnější školu. Jen tehdy dojde k nejlepšímu využití talentů.

e) Aby občanům dával co nejsnadnější a zároveň širokou možnost volby.

Lidově tyto požadavky shrnuly čtvrteční Lidové noviny: "Ministerstvo chce rok platící pravidlo [tří přihlášek]měnit i přes to, že naopak spokojeni s ním byli hlavně rodiče a samotní uchazeči o středoškolské studium. Podle analýzy se jim líbí hlavně to, že mají díky většímu počtu přihlášek větší možnost strategicky se rozhodovat. Líbí se jim také to, že více přihlášek zmenšuje psychologickou náročnost pro žáky, a pravidlo považují za výhodnější i z hlediska pravděpodobnosti přijetí."

Inspirujme se v New Yorku či Bostonu a uvažujme o následujícím systému (kurzíva značí výrazně zjednodušení):

1) Uchazeč podá jako přihlášku jediný papír na jednom podacím místě. Na tom papíře bude preferenční seznam škol na které se bude chtít dostat.

2) Údaje z prioritního seznamu se elektronicky načtou do elektronické databáze přístupné po internetu na heslo jak uchazečům, tak školám aby věděly, kdo se k nim hlásí. Až do tohoto okamžiku nebudou muset školy dělat skoro nic a ušetří se práce tisíců úředníků na školách kteří všichni dělají to samé.

3) Uchazeči složí zkoušku pro ty školy na které se hlásí případně pouze poskytnou škole informace o svém prospěchu atd, pokud škola zkoušky nedělá. Pokud škola využívá externě dodávané testy (například Scio), stačí uchazeči takový test složit jen jednou pro více škol a škola jen nahlásí jakou váhu skórům testů z češtiny, matematiky a studijních předpokladů přikládají.

4) Každá škola do on-line systému vloží pořadí v jakém chce všechny k ní přihlášené uchazeče přijímat.

5) Na obyčejném PC se spustí jeden z matematicky ověřených párovacích mechanismů, který porovná preferenční seznamy škol od uchazečů s prioritními seznamy žáků od škol. Párovací mechanismus lze zvolit tak, aby výsledek splňoval výše uvedené požadavky a, b, c, d: byl spravedlivý, co nejvíce efektivní a hlavně byl strategicky odolný.

6) Výsledkem by byly seznamy žáků přijatých na jednotlivé školy dostupné školám a žákům po internetu na heslo a kód. Původní prioritní seznam předložený uchazečem by automaticky sloužil jako závazný dokument stvrzující zápis uchazeče na školu, kam ho optimalizační mechanismus přiřadí.

Jistě se najdou praktické nuance, které tuto teoretickou eleganci a čistotu naruší, ale velice pravděpodobně budou řešitelné. Takový mechanismus by výrazným způsobem ulehčil práci jak školám tak uchazečům a navíc byl spravedlivější a efektivnější. Pokud k zavedení takového mechanismu nebude dostatečná vůle a odvaha na ministerstvu školství (peníze z EU se dnes utrácí na kde co), může se inspirovat školská administrativa v některém z krajů. Domnívám se, že by takový mechanismus měl svůj přínos i třeba jen ve větších městech, kde mají uchazeči v dosahu bydliště k výběru tři a více vysoce poptávaných škol, které musí uchazeče vybírat na základě přijímaček zkoušek.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

KamilW napsal(a):

To nemůže u nás fungovat, protože jedině administrativně neprůhledný postup dává prostor pro protekci.
23. 01. 2010 | 12:45

winter napsal(a):

Jo, a z ceho by pak zili uredni paraziti? To chcete platit 120% dani, abyste je uzivil? Nene, to v socialistickem cesku nepujde...
23. 01. 2010 | 13:01

nick y napsal(a):

To by se hodilo jako program pro stínového ministra školství, třeba j.dobes@veciverejne.cz, mně osobně se to velmi zamlouvá a plně bych to podporoval.Dobrý den
23. 01. 2010 | 14:02

jenicek napsal(a):

To je politicko-úředně neprůchozí. Průměrný politik (tj. asi tak každý první poslanec:-/) nepochopí mechanismus, ani důvod proč to vlastně zavádět, protože školství je nezajímá. A pokoušet se nahrazovat úředníky počítači je čiré bláznovství, to by nám to odboráři spočítali!
23. 01. 2010 | 15:42

MaB napsal(a):

Takhle, pane Munichu - každý realistický návrh se musí opřít o vyřešení praktické realizovatelnosti takového projektu (takovou malou studii proveditelnosti, či spíše cost benefit analýzu). Realizovatelný je tehdy, když na něm bude mít někdo zájem. Iniciativa od společenské decizní sféry nevyjde, pokud z toho pro ně něco nevyplyne (materiálního). Takže, je třeba sehnat větší (zřejmě softwarovou) firmu, která uplatí dostatek důležitých funkcionářů, a posléze realizuje projekt. Bez pozitivní motivace zůstane váš, bezesporu kvalitní, návrh jen osamělým výkřikem v chladném blogovesmíru.
23. 01. 2010 | 15:54

jirizlatuska napsal(a):

"1) Uchazeč podá jako přihlášku jediný papír na jednom podacím místě. Na tom papíře bude preferenční seznam škol na které se bude chtít dostat." - Ano, samozrejme. Vzpominam si ale na debatu kolem toho soucasneho zakona v Senatu, kdy predkladajici poslanec Walter Bartos objajoval pravy opak - prihlasky se nepodavaji pres jedno misto ani jednou cestou pres domovskou skolu studujiciho primo na jednotlive alternativni skoly (napriklad omezeni na tri je podle toho zakona efektivne nezkontrolovatelne). Nosi se dalsi papirky po prijeti, jinak rozhodnuti propada.

jenicek ma pravdu, bohuzel.
23. 01. 2010 | 16:16

Targus napsal(a):

To Daniel Münich:

Hezky vymyšleno, v praxi realizovatelné pouze, kdyby vypsalo MŠ patřičnou soutěž, chcete-li tendr, o pár miliard, za které by se takový systém vymyslel a spustil. A zhruba tak do 20 let by to mohlo začít fungovat.
Něco jako státní maturity, internet do škol a obdobné ptákoviny, které se podílejí na propadu úrovně českého školství na úroveň rovníkové Afriky a vrtají do erární kasy tunelu od rovníku k pólu a zpátky.
:-)))
23. 01. 2010 | 16:50

fafnir napsal(a):

Tarqus
ono to realizované už je,v Bostonu a New Yorku a Bostonu,jak napsal autor.Jistě i jinde,ale tato dvě Města dají počet obyvatel naší repbliky.A funguje to.Ale,jednak,my jsme přece pupeksvěta,a bratranci Veverkové vymysleli ruchadlo,tak co vymyslíme my,musí být jedinečné.A druhak:"Až do tohoto okamžiku nebudou muset školy dělat skoro nic a ušetří se práce tisíců úředníků na školách kteří všichni dělají to samé."
to je jádro pudla.O ty úředníky jde.Ti studenti na školách jsou proto,aby úředníci měli co dělat a koho buzerovat,a aby dokázali nad někým mít moc.O studenty a jejich rodiče nejde vůbec.A také jde o politiky,aby měli thema,aby možli každý druhý rok překopávat zákon,aby nebylo nic jisté.
Ale jinak,když to funguje jinde,jistě by to fungovalo i u nás.Kéž by.Mám tříletá vnoučata.Snad to šiml stihne,aby se jich to týkalo.
23. 01. 2010 | 17:23

fafnir napsal(a):

oprava: města,pupek světa,mohli
pardon
23. 01. 2010 | 17:26

jenicek napsal(a):

Pozoruhodné jak se všichni shodují, jaký to hnusný defétismus vládne lidem této země?
23. 01. 2010 | 18:02

katar napsal(a):

Pane Munich, nechte akademické ekonomiky a prosaďte to!
23. 01. 2010 | 18:41

Marek Kobera napsal(a):

To autor:
Velmi správný návrh, gratuluji!

Jenom nějak nechápu bod c), spravedlnost. Píšete o preferencích uchazeče, ale vždyť při párování půjde i o preference škol, ne?
23. 01. 2010 | 19:02

Daniel Munich napsal(a):

to Marek Kobera: NEspravedlivý výsledek přijímaček (párování) je takový, kdy je můj méně studijně nadaný spolužák přijat na školu, na kterou bych se býval dostal raději než na školu, na které jsem skončil já (protože jsem zvolil špatnou strategii při podávání přihlášky).
Máte pravdu, že o preferencích škol by i nadále rozhodovaly školy (jejich prioritní seznam), takže by se moho stát, že priority školy budu zohledňovat něco trochu jiného než studijní nadání uchazečů a pak se NEspravedlnosti o které hovořím zabránit skutečně nedá ani tím mechanismem, který popisuji. Řešením by bylo zrušit individuální školní testy a zavést jediné společné testování žáků. Ale i kdyby bylo dobře uděláno (a testovalo studijní dispozice), školy by to považovaly za přílišný zásah do jejich autonomie a neprošlo by to - tedy alespoň si to myslím.
23. 01. 2010 | 19:48

Stan napsal(a):

Vidím, že se autor chytil mého návrhu, který jsem tu kdesi (u Münicha, u Šteffla nebo u Zlatušky) asi před rokem prezentoval v diskusi o 3 přihláškách na SŠ. A to jsem o nějakém New Yorku a "mechanism design theory" neměl ani ponětí, stačil mi na to obyčejný selský rozum.

Náklady na zavedení odhaduji v řádu několika set tisíc. Úspory jenom na administrativní náročnosti odhaduji na miliony.

A když už se o tom bavíme, já navrhoval jednotnou zkoušku na začátku 9. ročníku ZŠ, která by každému uchazeči dala skóre, s nímž by se hlásil do takového systému, což by to celé ještě více objektivizovalo.

A jednotnou zkouškou s centrálním PC vyhodnocením by měly být i státní maturity, to co se teď na nás řítí, je paskvil, proti kterému by se měly tvrdě ohradit školské odbory a zorganizovat jeho zablokování ze strany učitelů. Prachy z EU i MŠMT totiž shrábli a ještě shrábnou "reformátoři", práci zkoušejících a komisařů udělají zadarmo a ve svém volném čase kantoři. Divnej svět...
24. 01. 2010 | 09:27

Daniel Munich napsal(a):

to Stan: pokud jste s tím nápadem přišel již dříve selským rozumem, tak to je jen dobře. Na autorství si v žádném případě nedělám nárok. Druhá věc je algoritmus párování uchazeč-škola samotný, kdy už selský rozum moc nepomůže a je třeba matematiky. Ale i to je již dávno vymyšleno.
24. 01. 2010 | 10:29

vlk napsal(a):

Pane Munichu
to, co navrhujete vy je technikálie. Nic víc.
otázkou zásadní je ovšem , zda skutečně je třeba vůbec mít možnost hlásit s ena více škol najednou.
Zejména v systému, kdy i čtyřkaři, resp. pro upřesnění - DNEŠNéí čtyřkaři, odpovídající v téměř 100% bezpečně totálním propadlíkům mých časů, s e zcela bezpečně , díky nesmyslné nadnabídce, dostávají na střední školy!
Traumatizac e dětí a rodičů? Ale jděte! On už s e praktický život postará, aby po absolnování téhle poslední životní " vaty" zjistili, že život nedáv žádnou vícenásobnou šanci a že dokonce nezná ani žádné stříbrné, natož bronzové medaile!
Ž e všechno v životě je jen podle hesla hop nebo trop. A čím dříve si na to zvyknou , tím lépe. Protože jak už jsme uvedl - prohra není vůbec fatální. Nevyjhde první škola? vyjd e jiná. A vdruháku je vždycky možnost přestupu!

A jsme d ocela pobaven tím, že nějaká úprava povede k tomu, že nejlepší uchazeč se dostane nějakým mechanismem na tu nejlepší školu. A že jako nebud e plýtván talenty. na tomhle totiž v naší dnešní společnosti vůbec nezáleží!
Zkoumá někdo nejlepšího uchazeče na řemesla? řemeslníků všeho druhu je už delší čas zoufalý nedostatek. Aniž by to někoho vzrušovalo. Například.
Podobně nesmyslně vysoké počty přihlášek na humanitní obory neřeší optimální alokaci lidského potenciálu pro potřeby ekonomiky.
Tři přihlášky není nic jiného než čirý populismus. Prostě volič ocení tuhle iracionalitu naprosto dokonale. Ale že by z ní byl nějaký obecný užitek? Ani náhodou§ Jen populismus.
24. 01. 2010 | 11:40

Daniel Munich napsal(a):

pane vlku: jako brainstormingově provokativní tvrzení dobré.
24. 01. 2010 | 13:17

vlk napsal(a):

Pane Muenchu

já to myslím naprosto vážně.Mimo jiné i proto, že Karkule učí.
24. 01. 2010 | 16:13

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich
"Původní prioritní seznam předložený uchazečem by automaticky sloužil jako závazný dokument stvrzující zápis uchazeče na školu, kam ho optimalizační mechanismus přiřadí."
To asi ne. Myslím, že žáčka, který by si to rozmyslel, by z toho vysekal každý podprůměrný právník.
25. 01. 2010 | 12:29

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:48

wangjiming napsal(a):

<a href="http://www.dvdripperformac....">DVD Ripper for Mac</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">Mac DVD copy</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">Video converter for Mac</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">Mac iPod converter</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">DVD to iPOD for Mac</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">Mac APPLE TV converter</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">MP4 converter for Mac</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">DVD to MP4 for Mac</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">iPOD to Mac transfer</a>
<a href="http://www.dvdripperformac....">DVD creator for Mac</a>
21. 07. 2010 | 07:44

odchudzanie napsal(a):

I see a lot good quality posts here
<a href=http://odchudzanieskuteczne.blogspot.com>skuteczne tabletki na odchudzanie</a>
02. 04. 2011 | 15:54

loans napsal(a):

freelance writer
18. 08. 2011 | 21:20

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy