Hrubě namletá věda

08. 04. 2010 | 18:21
Přečteno 5532 krát
Zítra (pátek 9. dubna) bude Rada vlády pro vědu schvalovat návrh změn Metodiky hodnocení výsledků vědy a financování institucí. Akademická komunita tomu celému již nějaký čas hanlivě říká kafemlejnek. Již více než rok budí kafemlejnek uvnitř vědecké komunity vážné obavy a vášně, do velké míry oprávněné. Jsou vznášeny opakované výhrady, že tento ve světě naprosto unikátní systém trpí zásadními systémovými nedostatky. Jsou snášeny nejrůznější argumenty, proč systém nepovede českou vědu ke světové excelenci, ale k úpadku.

Celá věc je ale pro běžného čtenáře blogů složitá, aby se zde dala krátce, stručně a srozumitelně vyložit. Kdo má čas a chuť, může se zanořit do spleti dosavadních diskusí 1 | 2 | 3 | 4.

Není proto nad to použít exemplární příklad - můj obor ekonomie. Kvalitní výsledky se v tomto oboru ve světě publikují v tzv. impaktovaných vědeckých časopisech, kterých na světě vychází cca 200 a těch, kde se dominantně publikují skutečně špičkové vědecké poznatky, je přibližně polovina z nich.

V oboru ekonomie se ve světě špičkové poznatky formou odborných knih publikují minimálně. Napsat a vydat knihu trvá dlouho a rozsah knihy je zpravidla zbytečně dlouhý a knihy se špatně šíří. Známé odborné knihy v mém oboru v zahraničí zpravidla sumarizují dosavadní poznatky (dříve publikované v časopisech) na nějaké ekonomické téma nebo jde o rozsáhlejší shrnující úvahy již slavných ekonomů v pozdějších fázích jejich vědecké kariéry. Nezřídka v knize své poznatky popularizují pro širší veřejnost nebo prezentují ve zjednodušené podobě studentům.

Knih, které prezentovaly zásadně nové poznatky v posledních dvou desetiletích je v oboru jako šafránu. Že nevodím za nos dosvědčují seznamy klíčových vědeckých článků nejlepších světových akademických ekonomů, co získali John Bates Clark medaili, což je svým renomé obdoba Nobelovy ceny.

Stačí se podívat na wiki, kde tito vědci publikovali své klíčové vědecké poznatky: Susan_Athey | Daren Acemoglu | Steven Levitt | Andrei Schleifer a můžete si klikat dále. To samé lze najít u ekonomů nobelistů, pouze ne tak přehledně.

A jak nově hodnotíme výsledky ekonomického výzkumu podle kafemlejnku u nás v Česku? Kafemlejnek z celkové institucionální finanční podpory ekonomického výzkumu posílá vědcům za výsledky publikované formou článků v impaktovaných časopisech směšných 23 procent a zbylých 77 procent posílá za vědecké výsledky otištěné ve spoustě knih a článků v neimpaktovaných časopisech, po kterých v akademickém světa za hranicemi pes neštěkne. Vydat knihu vlastním nákladem recenzovanou kolegou nebo napsat a vydat článek v místním časopise se spřátelenou redakční radou je totiž neskonale snadnější a výhodnější, než prokázat vědeckou excelenci výzkumu ve světově uznávaných časpisech. Tam totiž rozhoduje pouze kvalita a skutečná inovativnost vědecké práce.

A bude u nás hůř. Nový systém kafemlejnku totiž ekonomy od kvalitního výzkumu ještě více odrazuje a motivuje k snadné podřadné produkci tím, že je dobře zaplacena. Čeká nás záplava snadné nenáročné vědecké produkce. Kdo chce i nadále dělat špičkový ekonomický výzkum aby si balil kufry. Ani náhodou k nám ze zahraničí nikdo kvalitní nepřijede .

Jestliže měla reforma hodnocení & financování vědy původně ve štítu (nebo) heslo Podpořit excelenci ve výzkumu , zvýhodňovat ji a zajistit použití výsledků pro inovace, dobrala se minimálně v případě společenskovědních oborů jako je například ekonomie, sociologie nebo psychologie přesného opaku. Ani v jednom z těchto oborů na tom nebyla Česká republika ani dříve nijak slavně (viz. srovnání na str. 101) a komentář zde.

Pokud však nedojde k nějakému zázračnému prozření Rady vlády a zásadní změně kafemlejnku, bude to ještě horší. Zásadní systémové chyby kafemlejnku a jejich náprava jsou přitom dobře známé (zavedení oborově specifických metodik hodnocení dle světových standardů; kontrola výsledků vstupujících do hodnocení, atd.). Dosud se však na nejvyšší úrovni Rady nenašel dostatek vůle a pochopení tyto nedostatky řešit a vše se stále odkládá na léta budoucí, kdy již bude pozdě.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

almost glossed™ napsal(a):

"Zásadní systémové chyby kafemlejnku" - to je tedy otočka...

Copak to? Už je zase v módě jiná reforma?

V dnešní době je páteř na nic. Jen to člověka brzdí a zatěžuje. Reformátor musí být flexibilní a nesmí si zadat moc, aby nebyl přistižen, že loboval pro něco, co momentálně nefrčí.
08. 04. 2010 | 18:58

Mirek napsal(a):

To AG: Jak jina moda? Ekonomove vzdycky psali, ze je blbe - a to jako system a uz ve stadiich navrhu pred 5 lety. Marne hledam nejakou inkonzistenci ci bezpaternost.
08. 04. 2010 | 19:57

Miroslav Pivoda napsal(a):

Na základě své dlouholeté zkušenosti v Česku a USA, vidím kvalitu vědecké práce v českých ekonomických vědách a její hodnocení bohužel jinak. Nechtějí mi to ale na Aktuálně cz zveřejnit. Klikněte si proto prosím na tento článek:
http://docs.google.com/View...

Vaše komentáře jsou vítány na m.pivoda zavináč gmail.com
08. 04. 2010 | 21:24

Bluma napsal(a):

No za to, že vám to tu nezveřejnili, jste měl spíše poděkovat...ale každý svého štěstí strůjce.
08. 04. 2010 | 21:44

Dalibor Stys napsal(a):

Doporučuji následující odkazy, které jsem dostal od rakouského kolegy
http://www.chimie.ens.fr/Re...
a
http://www.chimie.ens.fr/Re...
Zkráceně řečeno, žádný časopis, který nechce propadnout do impaktfaktorového zapomnění, nemůže dávat prioritu TECHNICKY novým experimentálním článkům. Ty totiž k IF vůbec nepřispívají, nedá se to stihnout. Ovšem bez nich přírodověda nemá smysl.
Toto téma by se samozřejmě dalo rozvíjet a uvádět konkrétní příklady, to nechám na R. Ernstovi (viz druhý odkaz), jako nositel Nobelovy ceny je snad přece autorita. V extrémním případě časopisů jako Nature (IF 30) se editoři musí omezovat na články, které mají potenciál v následujících letech přinést 150 citací. Vyjde to tak ve 20%. O jak exkluzívní poznatky se může jednat je jistě jasné i laikovi.
Podobně se na skutečný hraniční výzkum obtížně shánějí oponentní posudky na grantové přihlášky, mnohem lépe prochází me-too research.
Shrnuto: diskuse o tom co je věda a jak ji hodnotit se světě odehrává úplně na jiné úrovni než kafemlejnek versus granty/záměry (versus léta vysezené financování).
09. 04. 2010 | 09:33

Meky napsal(a):

Pane Pivodo,
možná Vám to uniklo, ale Váš na práv dnes vyšel na Neviditelném psovi (http://neviditelnypes.lidov...)
Jinak s Vašim nápadem na hodnocení ekonomů podnikateli nesouhlasím. Především proto, že v ČR je hodnocení používáno (mimo jiné) k rozdělování veřejných prostředků na výzkum. Dokážete si asi živě představit, co by se dělo, kdyby o tom, jaká ekonomická věda a které výzkumné instituce ve vědě se budou v ČR podporovat, rozhodovali nepřímo lidé typu Kellner nebo Chrenek...
09. 04. 2010 | 10:19

Meky - oprava předchozího příspěvku napsal(a):

Pane Pivodo,
možná Vám to uniklo, ale Váš článek právě dnes vyšel na Neviditelném psovi (http://neviditelnypes.lidov...)
Jinak s Vašim nápadem na hodnocení ekonomů podnikateli nesouhlasím. Především proto, že v ČR je hodnocení používáno (mimo jiné) k rozdělování veřejných prostředků na výzkum. Dokážete si asi živě představit, co by se dělo, kdyby o tom, jaká ekonomická věda a které výzkumné instituce ve vědě se budou v ČR podporovat, rozhodovali nepřímo lidé typu Kellner nebo Chrenek...
09. 04. 2010 | 10:20

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich

V podstatě máte pravdu, ale podobnou kritiku vznášela spousta lidí už dávno před Vámi.
09. 04. 2010 | 10:41

Miroslav Pivoda napsal(a):

Meky:

1. Jde mi o to, aby mohli o užitečnosti výzkumu rozhodovat také koneční uživatelé, nikoliv jen zprostředkovatelé (s jakkoliv noblesními úmysly). To je například ten případ Inzulínu (popsaný prof. Christensenem), kdy ve firmě Eli Lilly rozhodovali o směru výzkumu jen endokrinologové a nikoliv pacienti, a nevzešlo pak z toho (z hlediska podnikání) dobré rozhodnutí pro firmu.

2. Já jsem nejmenoval Kellnera nebo Chrenka jako vhodné podnikatele pro hodnocení ekonomického výzkumu. Podnikatelů jako Roman Staněk (kteří přidávají užitnou hodnotu společnosti a nejen ekonomickou hodnotu svojí firmě) se u nás určitě najde více.

Žádný dokonalý systém hodnocení nelze asi nalézt, ale měl by alespoň být vyvážený.
09. 04. 2010 | 11:51

Bara napsal(a):

A jaký konečný uživatel by měl rozhodovat třeba o archeologickém výzkumu? To by mě tedy opravdu zajímalo... :-)
09. 04. 2010 | 14:15

Miroslav Pivoda napsal(a):

Bara:

Do archeologického výzkumu teče řádově menší množství peněz než do ekonomických a technickýh věd. Věnujme se proto nejprve těm podstatným položkám rozpočtu.

Gary Hamel před cca 10 lety v Harvard Business Review uváděl tuto hypotetickou situaci: představte si, že by o inovátorech v Křemíkovém údolí rozhodoval Bill Gates. (Bill určitě svému oboru rozumí více, než bývalý český funkcionář Svazu československo-sovětského přátelství.) Jak by to ale asi v Křemíkovém údolí dopadlo? Všichni by museli rozvíjet Windows, na nic nového by se nedostalo peněz.

No a v Česku za zvrhlé úmysly bývalého funkcionáře SČSP (aby na inovační podnikání existovala vázaná živnost) vám s velkou slávou udělí titul docent. A pak vás dokonce zvolí rektorem vysoké školy. Ptám se: Není pak lepší, když do procesu udělování titulů a rozdělování peněz (na výzkum i inovace) hovoří více lidí z okruhu "konečných uživatelů" (nikoliv jeden Bill Gates)?
09. 04. 2010 | 14:59

Lipo napsal(a):

to Dalibor Stys:

Není třeba číst celých 90 stránek Ernsta celých:už na první stránce odmítl kafemlejnek naprosto.Podle něj se dostanou nahoru naprosto druhořadé práce takto.
Otázka experimentů i zvlášť:
NE "KVALITNÍ",ALE "ROZHODUJÍCÍ "
EXPERIMENTY VĚDĚ CHYBÍ DNES NEJVÍCE.Experimenty,které nikoliv jen naměří kvantitativní data,ale přinesou úplné zlomy,naprosto nové pohledy,fakta-ty desítky let chybí naprosto.Celému světu.Experimentátorům přírodních věd chybí genialita -chybí jim průbojnost,jsou z nich vesměs závisláci na zcela podprůměrných teoreticích,kterým prověřují bezcenné hypotézy.Bezcenné tím,že kvantifikovatelných hypotéz lze vytvořit nekonečně mnoho.Rozlišovat je podle stylu je opět bezcenné.
Jedině podle významu,váhy nového faktu-by mělo cenu. Z vědy je počitadlo.
09. 04. 2010 | 21:20

Dalibor Stys napsal(a):

Věda se míchá s výzkumem. A hraniční experimenty se dělají při průmyslovém vývoji.
O tempora o mores, říkal Cicero :-)
Spíš je otázka, jestli tomu kdy bylo jinak. Descartes byl dělostřelec, Kepler astrolog jeho veličenstva císaře a Spinoza soukromý učenec. Co se tehdy dělo na univerzitách, o tom zajímavě bádají na naší teologické fakultě. Výjimkou nejspíš byla léta cca 1850-1960 což se podivuhodně prolíná s obdobím zešílevšího nacionalismu.
09. 04. 2010 | 21:39

jogín napsal(a):

Zdaleka nejde jenom o kafemlejnek, kdyby se z něj vyházely nesmysly typu abstrakty a průmyslové vzory tak by v rámci oboru jakžtakž fungoval. Daleko horší je změna pravidel GAČRU se zavedením částečného financování mezd z grantu. Strašlivě se zvýšily náklady na projekt- a procento přijatých projektů bylo už dřív tak žalostné, že se měl GAČR přejmenovat na Grantovou Loterii. Je to výsledek působení geniálních ekonomů, kteří chtějí co nejvíc vázat financování na úspěch a jako obvykle zapomenou na podstatné vedlejší efekty. Postavit fungující tým trvá léta a jediný rok s poklesem mezd ho rozpráší. Vědecký tým není zbírka nádeníků, která se bez problémů najme za týden, specializované znalosti jsou v Česku opravdu těžko dostupné. A co třeba s doktoranty, na které najednou nejsou peníze? Předchozí roky jejich práce jsou jim k ničemu a peníze na jejich stipendia jsou vyhozené. Takže Plzeňský systém přípravy doktorantů získá silnou podporu. Dovolím si předpovědět reakci vědeckých týmů- začnou se spojovat do obřích skupin, aby zprůměrovaly nesmyslné výkyvy způsobené grantovým systémem. Pružné obsazování nových nik bude ovšem v háji.
09. 04. 2010 | 23:12

jogín napsal(a):

Ještě dodatek: Přesunem grantových peněz na mzdy dojde k placení daní a pojištění z grantu a peníze určené na vědu se jen přelijí zpět do státní kasy.
09. 04. 2010 | 23:31

Lipo napsal(a):

Lze pozorovat takový zvláštní hyperbolický vztah teorie a experimentu. Teorie je ekonomicky levná činnost,mnohdy stačilo,když tvůrci dočasně vydrželi bídu.Než přišla jejich sláva.Experiment nezřídka vyžadoval mecenáše,je ekonomicky náročnější:až na výjimky,jakými byly např.Hertzův objev elektromagnetických vln nebo Rutherfordův objev atomového jádra.Tedy ty nejvýznamnější experimentální objevy byly zpravidla levné,ekonomicky nenáročné.Řada zemí podporovala teoretickou tvorbu na úkor experimentální:vyšla levněji a byla často rychlá.Reklama značek,jmen to ještě podtrhla.Následně u těchto zemí,kde nebyl souběžný vývoj v obou větvích vědy -teorii a experimentu vidíme jakési postupné zakrnění a impotenci vědy následně.Teorie jaksi zplaní.Rozmnožuje se sama pro sebe,čistě matematicky.Roste její matematický konstruktivismus,ale chybí jí body dotyku s realitou,nemá verifikovatelné hypotézy: Ideální rozum teorie se uzavírá sám do sebe, absolutizuje sám sebe: Je vpravdě Hegelovský absolutní světový duch.Hegela nemuselo nic více zajímat,protože stejně jako ředitel střední školy v Prusku na své škole učil žáky staré známé banality a důsledně od nich vyžadoval poslušnost k autoritám a pověstnou pruskou disciplínu:drž hubu a krok.Věda pak desítky let není schopna udělat prakticky použitelný supravodič,prakticky použitelný termojaderný reaktor.Prostě nic než čekat není umožněno.
10. 04. 2010 | 06:12

Dalibor Stys napsal(a):

Je to tak ovšem v celém světě, něco jako kafemlejnek zavádí i ve Veké Británii, funguje ve Španělsku. Ve výše zmíněných článcích Antoinette Molinié and Geoffrey Bodenhausen jistě neměli na mysli Česko když psali "Granting
agencies clearly appreciate these metrics,
which greatly simplify their arduous job." Kromě toho jeho tvůrci jsou sami vědci, nepamatuji debatu (minimálně mezi biology), která by se nedostala na úroveň já měl článek v .... Taky jsem měl, takže to není řeč o tom, že hrozny jsou kyselé.

Politici po celém světě už diskusi s vědci vzdali. Mimochodem, pokud vím, mluvil o tom Jan Zrzavý ve své čtvrteční večerní přednášce na JU, ale hlavně je to fakt. Zvýšení investic do základního výzkumu nové poznatky nepřináší, protože vyšší počet lidí přináši jen více šumu, skutečné peaky zaniknou. Firmy si pak musí i ty základní poznatky získávat samy, dokonce vychovávat inženýry. Protože chybí učitelé - jsou na CNRS, Max-Planck, AV apod. a studenti se na technické obory nehlásí - akademici jim akreditovali a financují velké množství příjemnějších alternativ.

Pokud jde o nová pravidla GAČR - na univerzitních ústavech s podobnými pravidly žijeme už od roku 2005. Když získáme grant nebo pro někoho učíme a je nám to uhrazeno, tyto finanční prostředky využijeme pro toho, kdo danou práci zajišťuje. Dáme mu dodatek k pracovní smlouvě. Po zbytek času "parkuje" na záměru. Firma taky mezi zakázkami nepropustí své klíčové lidi. Naopak, lidé, kteří nepíší granty, nechodí do komisí a na schůze, dokážou být "kafemlejnkově" ďábelsky úspěšní. A i objektivně udělají nejvíc práce.

Bezprostřední rada pro Jokera: přesuňte se na univerzitu a tam zajišťujte 1-2 základní přednášky pro 100 studentů. Ve zbylém čase volně bádejte. Když bude grant, bude, když ne, neumřete. Nejúčinnější hlasování je nohama.

Dlouhodobý návrh: stanovit základní spektrum akreditovaných oborů, na nich směrná čísla studentů a ty financovat dostatečně aby k zajištění živobytí stačila 1 velká a 1 speciální přednáška. Zbytek školné. A až na úplné výjimky (de-facto státního strategického významu = technologický výzkum) základní i aplikovaný výzkum, pokud ze 100%, tak financovat na univerzitách, jinak ve firmách s vlastním přípěvkem. Nakonec to k tomu spěje.
10. 04. 2010 | 06:48

Lipo napsal(a):

Připomeńme:
Descartes byl první známý člověk tím,že nejenom kreslil křivky,ale už ke křivce sestavil i její rovnici.Tomu se říká dnes analytická geometrie,Descartes je zván racionalistou-dualistou.Jeho současník Kepler v jeho duchu sestavoval elipsy jako dráhy planet pro sluneční soustavu.Čili kinematický popis.Tedy oba byli přípraváři vzniku VĚDY.
Za otce vědy je nejčastěji považován Isaac Newton.Jeho tři zákony pohybu.
Newton zdůrazňoval,že ve vědě je nutné odlišit fakta od hypotéz:Hypothesas non fingo.
Řekl tím:Hypotézy nevymýšlím.
Dnešní věda je mainstream-mohutný tok publikací.V nich už se Newtonovo hledisko absolutně nepraktikuje.
Mainstreamový vědec nikdy nerozlišuje fakta,fikce,definice.Pracuje se vším trojím,jakoby to byly rovnocenné věci,t.j.fakta.
Kafemelejnek tuto anti-Newtonskou vlastnost vědy umocňuje na druhou,zesiluje enormně.Výsledkem je,že ale příroda sama odmítá brát vědu zahlcenou artefakty a fantasmagoriemi vážně.Aplikace se nedaří.
Newton nepovažoval za argument proti svému zavržení hypotéz (nepřímo fikcí,definic také) to,že zavedl do představ fyziky "působení na dálku síly" svým gravitačním zákonem.V jeho době to bylo psychologicky obtížné,bylo to novum-fikce,se kterou přišel první na světě.Částečné sebepopření.
10. 04. 2010 | 09:20

Lipo napsal(a):

Brutální a tvrdý útok proti Newtonově koncepci vědy založené na faktech představuje Einsteinova obecná teorie relativity.Známý fyzik Max Born ji nazval nejúžasnějším výtvorem lidského ducha,jaký kdy lidstvo mělo.
Co je pozoruhodné:že Einstein ji vytvořil jako novou teorii gravitace oproti starší Newtonově teorii aniž se opíral o jakýkoliv nový fakt,který by nebyl ještě znám kdysi Newtonovi.Vycházeli oba ze stejných faktů.Einstein chtěl vyloučit Newtonovu fikci -působení síly na dálku.Dosáhl toho tím,že se stal novodobým Descartem.Obecná teorie relativity je pouze speciální aplikační část diferenciální geometrie.Nahradil tak Descartovu analytickou geometrii diferenciální geometrií.
10. 04. 2010 | 10:10

Lipo napsal(a):

Resp. omlouvám se za chybný závěr předešlého příspěvku:Einstein spíše plně potvrdil,že Newton má absolutně pravdu,že věda se opírá o fakta,ne hypotézy: odstranil vlastně z Newtonovy teorii poslední falešný fakt-fikci působení síly na dálku a nahradil novým faktem o konečné rychlosti světla,dokázané Michelsonovým pokusem,neznámý ještě Newtonovi v jeho době.Pravý fakt,ne fikce.Hraje roli kovariance tensorových veličin v OTR.Fakta,fakta,fakta=věda.Slova,slova,slova (J.P.Sartre)mohou být pouze ideologií.Ideologie nezná pojem "pravdivostní hodnota".Nemá pravdivost věcnou a logickou.Je to subjektivní sebeurčení a potenciálně program činnost.Ideologie je fabulace.
10. 04. 2010 | 10:51

wiki napsal(a):

Lipo: "...Aplikace se nedaří..."

Ani v takových oblastech jako jsou např. molekulární biologie anebo nanotechnologie?
10. 04. 2010 | 11:07

Lipo napsal(a):

to Wiki: ač zhloubi srdce nenávidím blbce,kteří se stále zabývají naprosto nejasnými a nedokazatelnými jak a co historiemi,místo současnosti,jsem dojat k slzám a vyhlašuji den ticha-ne ironicky,nejsem schopen odpovědět,jak jsem otřesen
10. 04. 2010 | 12:00

wiki napsal(a):

Lipo:

To je tak složité souvětí, že se v něm nějak neorientuji.

Snad jedině - že by sebekritika ;-) autora série historizujících příspěvků ?
10. 04. 2010 | 12:13

Dalibor Stys napsal(a):

for wiki

jste schopen rozlišit, co z těch aplikací je odvozeno ze znalostí pocházejících z firem a co z akademické sféry? Kolem mne všichni nakupují různé nové produkty od stále větších firem a geny si objednávají v Číně. Doma nejlépe pořád stejnou metodou cosi klonují. Zrovna v molekulární biologii to vidím tak, že firmy mají obecnější poznatky jak molekulární biologie skutečně funguje něž akademici.

Nanotechnologie nedělám, takže nemohu sloužit, ale divil bych se, kdyby to bylo moc jinak.
10. 04. 2010 | 15:25

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy